Avatar
Mgr. Petr Koubek Ph.D.

Poslední přihlášení 04. 03. 2021

O uživateli
Jsem středoškolský učitel, mám 8 let praxe na gymnáziích, včetně gymnázií s dvojjazyčným vzdělávacím programem. Mé nejvyšší dosažené vzdělání je v oblasti pedagogiky (Ph.D.): jsem konkrétně odborníkem na podporu profesního rozvoje učitelů (pedeutologie) a vzdělávání dospělých (andragogika). Jsem veřejně činný v nevládní organizaci Auto*mat a v KDU ČSL. Jsem kouč a webmaster FranklinCovey Education. Praxi mám v oblasti koordinace tvorby a implementace školního vzdělávacího programu, jsem vystudovaný školní metodik prevence. 30 měsíců jsem pracoval jako tajemník kabinetu ministryně a ministra vlády ČR, jako parlamentní zpravodaj a pracovník odpovědný za styk s veřejností. Zajíma mne současná česká literatura, divadla malých forem; čtu také světovou beletrii a esejistiku. Mám rád snad všechny zimní a letní sporty a to pasívně i aktivně.
Společenská role
Pedagog, Rodič, Vychovatel, výzkumný pracovník oddělení koncepce kurikula NÚV
Webové stránky
Název školy/instituce
Národní pedagogický institut České republiky (zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků)
Stupeň vzdělávání
Základní
Předměty
český jazyk, dějepis, výchova k občanství
ModulČlánky
891
0
28. 01. 2021
18. listopadu od 9 do 16 hodin proběhla 8. minikonference odborného panelu čtenářské gramotnosti systémového projektu PPUČ. Jednalo se opět o online setkání podobně jako na jaře 2020 v případě sedmé minikonference. Jeho hlavním obsahem byly celkem dva bloky po třech workshopech s hlavním cílem – jak podpořit zavádění oborového čtenářství (odborných, publicistických aj. neučebnicových textů) do výuky škol, a tak efektivně podpořit důležitou složku čtenářské gramotnosti dětí a žáků, tzv. „oborové čtení“. Workshopy prezentovaly: (1) zkušenosti projektu Pomáháme školám k úspěchu z podpory kompetencí učitelů a rozvoje oborového čtení žáků ve 116 základních školách; (2) jak je oborové čtení žáků základních škol podporováno v koncepčním projektu Zkoumavé čtení společnosti Nová škola (který vychází z efektivního zahraničního modelu) a (3) jak lze využít video k podpoře učitelů při zavádění oborového čtení v předškolní výchově a vzdělávání na příkladu MŠ Štěnovice a MŠ Černošice. Workshopy byly zhruba dvouhodinové. Oba bloky obsahovaly pokaždé stejné tři workshopy. Za školy, MAP aj. organizace se účastnily dvojice účastníků, aby měli účastníci možnost zažít všechny tři workshopy. Tento článek nabídne soubor videozáznamů z této akce s anotujícím didaktickým komentářem.
ModulČlánky
3932
0
23. 06. 2020
Text reflektuje společenství praxe Českého jazyka a literatury, které proběhlo online v květnu 2020 ve spolupráci se Základní školou Maltézských rytířů – Křesťanskou ZŠ v Kladně Kročehlavech. Tématem odborného setkání učitelů s lektory byl Jan Amos Komenský. Téma bylo vybráno kvůli své aktuálnosti – národním oslavám narození a úmrtí tohoto barokního učence evropského významu. Cílem bylo s učiteli vyvodit několik situací, jak dané téma elaborovat s žáky v trojfázovém modelu, který podpoří učení (E – U – R). Vycházeli jsme ze široké nabídky aktivit a materiálů vyvinutých ve spolupráci s MAP Sedlčansko. Nabídka byla zúžena v program setkání a jednání s partnerskou školou. Než se začne pracovat s originálními texty myslitele, doporučují učitelé a autoři článku projít několika činnostmi, které žákům otevřou starobylý svět 17. století a genia a představitele jedné z křesťanských denominací na složitých životních a historických křižovatkách. Vedle dobových pramenů a obrazů pracuje text také s hodnotami, které J. A. K. žil. To vše může posloužit k tomu, aby žáci přijali i složité myšlení a psaní autora. Naopak bez této přípravy platí, že možnost potkat Komenského v jeho vlastních textech bude pro děti nevelká.
ModulČlánky
2954
0
25. 05. 2020
Článek informuje o 7. minikonferenci Odborného panelu pro čtenářskou gramotnost systémového projektu PPUČ (gramotnosti.pro). Minikonference proběhla vlivem mimořádných opatření k předcházení šíření nemoci covid-19 ve třech fázích: (1) online sběr podnětů a příprava účastníků; (2) online setkání – účastníci byli jádrem panelu rozděleni do 4 rovnoměrných skupin; (3) online reflexe. Článek informuje o všech třech fázích setkání včetně zaznamenání všeho, co přinesla distanční reflexe účastníků až do jeho termínu vydání.
ModulDiskuze
23. 05. 2020
ForumOborové čtení a čtenářství
Vážení, kdo jste ještě nevyplnili dotazník po sedmé minikonferenci OP ČG (online), můžete tak učinit zde: https://forms.gle/3C4pgid9kCe45wF8A.
ModulDiskuze
19. 05. 2020
ForumOborové čtení a čtenářství
formulář běží, otestováno!
ModulDiskuze
19. 05. 2020
ForumOborové čtení a čtenářství
Právě skončila 4 skupinová setkání 7. minikonference. Zde můžete zatím volně diskutovat (tlačítkem "odpovědět"), a nebo zakládat další vlákna týkající se čtení v oborech podle vaší potřeby (tlačítkem "nové téma" vlevo nahoře na stránce)! Již brzy sem vložíme texty ze setkání a otázky k řešení. Fórum napomůže zaměření podzimní, již 8. minikonference odborného panelu ČG. Jsme rádi, že nám zůstáváte věrni a s dětmi čtete atraktivní texty, které podporují jejich učení!
ModulDiskuze
22. 04. 2020
ForumStandardy základního vzdělávání - 1. fáze
Dobrý den, chci se zeptat, jaký je rým tohoto úryvku, střídavý? Děkuji. Za trochu lásky šel bych světa kraj šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý šel v ledu – ale v duši věčný máj, šel vichřicí – však slyšel zpívat kosy, šel pouští – a měl v srdci perly rosy. Za trochu lásky šel bych světa kraj, jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí. Děkuji, za mě jako bývalého autora poezie, literárního kritika a současného didaktika literární výchovy je tento dotaz didakticky nadbytečný. Je potřeba se zabývat tím, proč básník, který je na vrcholu sil i akademické kariéry, náhle píše tyto verše... Případně jak se zobrazené prožitky odrážejí v duši mladého čtenáře. Co se týče metra, jehož je rým jen ozdoba, pak se jedná možná o obdobu klasického veršového útvaru, který mi připomíná trochu dvanáctiveršový alexandrin, který byl písňovým útvarem... Ale o tomto můžeme diskutovat, protože dierese v obdobě jambického alexandrinu po šesté slabice tady není patrná. Takže je to nějaká odvozená veršová forma pro lyrickou píseň... https://ceskaknihovna.files.wordpress.c ... -bouri.pdf
ModulČlánky
3859
0
20. 04. 2020
Text vznikl v rámci aktualizace RVP ZV v českém jazyce, komunikaci a literární výchově. Aktualizace má za cíl podpořit využívání digitálních technologií ve výuce ve školách. Zároveň má představit digitální kompetence žáků jako přirozenou součást všech vzdělávacích oborů RVP ZV, a to jako jejich didaktické obohacení a aktualizace. Tento text se zabývá příležitostmi, které digitální technologie a digitální gramotnost představují pro učitele českého jazyka, komunikace a literární výchovy na druhém stupni základního vzdělávání. Může sloužit i jako informace a inspirace pro vyučující ve středním vzdělávání vč. víceletých gymnázií. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).
ModulDiskuze
01. 04. 2020
ForumCesta k výjimečnosti: Formativní hodnocení pro vedoucí pracovníky a lídry škol
Dolaďuji webinář, který přinesl podobné tipy od tří kolegů. Až bude finalizován i s logy, dám sem odkaz. Doporučení jsou užitečná! Díky. Petr
ModulDiskuze
02. 03. 2020
ForumCesta k výjimečnosti: Formativní hodnocení pro vedoucí pracovníky a lídry škol
Osvědčený máme Kahoot, ten teď zkoušíme nejvíce. Líbí se nám i Mentimeter. Zkusíme i další. Na dalším setkání týmu pro formativní hodnocení budeme sdílet použití online aplikací ve výuce (máme školní WiFi). a co na to děti? víte o nich víc? ví oni víc o tom, co umí? nebo se třeba víc těší na hodnocení ? díky!!
ModulDiskuze
13. 02. 2020
ForumTechnologie ve škole
Jak je to s mobilními telefony ve škole? Názor A: „Neřízené používání mobilů a tabletů u dětí jakéhokoliv věku má negativní účinky na jejich mentální výkon a vývoj,“ říká profesor lékařské psychologie Radek Ptáček. V mladším školním věku navíc klíčí budoucí závislosti, kyberšikana, problematické chování i obezita. A tomu všemu telefon napomáhá. „Mobily do školy nepatří. Je to stejné, jako bychom řešili, jestli si tam děti mohou přinést autodráhu nebo domeček pro panenky,“ dodal pro LN. Názor B: Ministr školství Robert Plaga (ANO) tyto problémy vnímá, s absolutním zákazem telefonů ve školách ale nesouhlasí . „Nejsem pro plošný zákaz mobilů ve školách. Ale bavme se o tom, jestli na prvním stupni přece jen k regulaci nepřistoupit. To je dobrá poznámka. Bavme se také o tom, odkdy je namístě mobily využívat jako součást výuky, nikoli jako rušivý element,“ řekl LN. Názor C: Razantnější „ne“ zákazu hlásá Česká školní inspekce (ČSI) – i přes výhrady řady rodičů a učitelů. Z jejího pohledu je telefon osobním majetkem dítěte, jemuž se přístroj nemůže zabavit. Ředitel školy ho sice smí zakázat o výuce, na přestávky je ale krátký. Možné východisko k diskusi pro žáky ve škole? Zjišťujme, co dítě ve škole celý den dělá, sledujme mapu jeho mentálního zapojení. Uvažujme o tom, do jakých činností je zapojováno a zapojuje se spontánně. Po takovýchto zjištěních položme otázku jinak, než jak ji nabízejí media: Jak využít toho, že děti nosí do školy "chytrá" přenosná zařízení s možností připojení k internetu, k jejich významnějšímu mentálnímu zapojení do vlastního učení? Petr Koubek, odborný garant čtenářské gramotnosti PPUČ: technologie nejsou strašák, ale jsou příležitostí, do široka otevřenými dveřmi do světa. Je na učitelích a žácích, do jakého světa jejich prostřednictví vykročí: zda to bude hlavně tik tok a instagram a nebo také jiné, pestřejší a pro učení a poznávání mladého člověka významnější on-line dostupné obsahy...
ModulDiskuze
28. 01. 2020
ForumCesta k výjimečnosti: Formativní hodnocení pro vedoucí pracovníky a lídry škol
Děkuji, kolegové, můžete "odpovídat"; ale můžete také upozornit na něco, co shledáte zajímavé u kolegy a to tlačítkem "citovat"; otevře to odpovědní formulář i s částí textu, kterou chcete zachovat a komentovat či zdůraznit Těším se na diskuse. Držte se základní linie reflexe, aby byla pro vás užitečná: - kterou techniku či metodu jsem vybral - co jsem od toho čekal (navažte na Vás - jak to vypadalo ve třídě - jak reagovali žáci - jak bylo naplněno očekávání - co jste se naučili? - co byste potřebovali dál? Díky, hodně štěstí a úspěchů ve vaší práci!
ModulDiskuze
06. 01. 2020
ForumHodnocení žáků a evaluace školy
Fórum je uzavřené, je určeno pouze pro ředitele a vedoucí pedagogické pracovníky škol a školských zařízení v projektu Cesta k výjimečnosti, který je financován z OP VVV.
ModulČlánky
5817
0
18. 12. 2019
Text reflektuje šestou minikonferenci odborného panelu čtenářské gramotnosti. Akce se konala 3. prosince 2019 v Olomouci na hejčínském gymnáziu. Text přináší mnohou inspiraci pro učitelky a učitele mateřských škol a prvních ročníků škol základních. Současná, ale i dávná knižní produkce může přinést celou řadu čtenářských setkání a zážitků. Hlavním záměrem minikonference bylo zabývat se tím, jak s dětmi prožít čtený text, jak je přivést k hlubšímu porozumění nejen textu, ale i tomu, proč jej autor píše tak, jak jej píše, pro koho je text určen a podobně. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).
ModulČlánky
14539
0
15. 11. 2019
Článek reflektuje průběh a výsledky semináře, který proběhl v rámci setkání společenství praxe českého jazyka a literatury v Hranicích na Moravě 5. listopadu. Seminář si kladl za cíl diskutovat s přítomnými učiteli a učitelkami představený metodicky propojený výukový celek tematicky zaměřený na připomenutí listopadových událostí roku 1989 v Československu. Příspěvek je strukturován podle konstruktivistického pojetí didaktiky do částí evokace – uvědomění si významu informací – reflexe. Využívá zkušeností z různých MAP a dalších zdrojů, vč. on-line. Článek ukazuje, jak lze výuku na dané téma provázat a koncipovat tak, aby rozvíjela dovednosti a postoje žáků užitečné pro jejich úspěšný budoucí život (základní gramotnosti). Článek obsahuje pracovní list, který byl využit během uvedeného setkání společenství praxe. Vznik článku a plán a realizace semináře pro učitele, který je v textu reflektován, byl financován z ESF jako součást podpory učitelů vyvíjené v projektu PPUČ.
ModulBlogy
26. 06. 2019
EduFórum, pravidelné setkávání lidí, kteří přemýšlejí o vzdělávání kreativně a také něco kreativního dělají, se sešlo v květnu nad otázkami, jak pomoci žákům a učitelům při rozvíjení gramotnosti. Gramotnost je tradiční cíl učení, tak jaképak téma, řekl by si nestranný Marťan.
ModulČlánky
3875
0
24. 06. 2019
Článek představí průběh a zejména výsledky páté minikonference odborného panelu pro čtenářskou gramotnost systémového projektu PPUČ. Minikonference byla zaměřena na podporu místního akčního plánování (MAP) při podpoře kvality výuky. V rámci MAP byly zřízeny pracovní skupiny k jednotlivým „základním gramotnostem“ jako cílům učení žáků. Minikonference hledala společná východiska a navrhuje několik systémových doporučení, jak v MAP zlepšovat kvalitu výuky prvky kolegiální podpory učitelů ve školách. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.
ModulČlánky
3075
0
10. 06. 2019
Článek je vzpomínkou autora na jaro, kdy maturoval. Zároveň šlo o období, kdy v Jugoslávii, Gruzii a dalších oblastech ve sféře zájmu mezinárodních organizací probíhaly boje a násilí... Nicméně částečně ve skrytu (oči otevřené doširoka zachoval pouze Červený kříž a půlměsíc) proběhla rychlá, brutální a efektivně řízená genocida v malé zemi ve středu Afriky ve Rwandě. Článek je poctou těm, kdo zachraňovali životy nevinných Rwanďanů. Zároveň nám má připomenout, že v čase krize obdobných rozměrů neplatí, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. Že předběžná opatrnost v takových chvílích nemůže nahradit osobní i veřejnou statečnost. Text obsahuje odkazy na základní zdroje využitelné ve škole. Povětšinou se jedná o filmy renomovaných vydavatelů a spolehlivých bloggerů. Jsou v anglickém jazyce, ale jsou dost výmluvné. Text tedy může posloužit pro učitele jako jedna z opor, jak učit soudobé dějiny, výchovu k občanství a globální, rozvojové vzdělávání.
ModulBlogy
08. 04. 2019
Když jsem před mnoha a mnoha lety studoval učitelství, šířil se fakultou vtip, který by dnes dostal jistě označení „virál“. Byl to velmi silný mem. Proč? Protože byl doslova na tělo pro to, co bylo každodenní realitou studenta VŠ, který se chtěl jednou stát učitelem. Ten vtip říkal, že kdyby se děti učily jezdit na kole ve škole, zřejmě by zcela zmizela cyklistika. Za to by se všichni vyznali v dějinách cyklistiky, planimetrických teoriích týkajících se kruhu nebo fyzikálních vlastnostech hliníku a umělé pryže.
ModulČlánky
3915
0
21. 01. 2019
Odborný panel čtenářské (a pisatelské) gramotnosti připravil první veřejnou akci, „minikonferenci“ určenou pro učitele. Minikonference navázala na předchozí a umožnila učitelům strávit celý den s krásnými texty a dilematy, jak na ně ve výuce. Následující text, jejž bude doplňován o videa, vás alespoň trochu přenese na „místo činu“. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).
ModulBlogy
27. 11. 2018
Když jsem dostal za úkol napsat inspirativní blog pro učitele ve školách, aby začali přemýšlet o cílech svého předmětu s ohledem na žáka, a ne na svůj milovaný obor (aby mezi své cíle řadili i „gramotnosti“), měl jsem na mysli nějaké své články. No to je jasné, my mladí muži to tak máme… Ale pak jsem si řekl, že vám začnu představovat své kolegy bloggery, kteří mají co říci. Jde v blogu upozornit na blogy? Nevím, je to pokus č. 1.
ModulBlogy
24. 05. 2018
Víte, že podpora gramotností může být pro učitele a žáky zajímavá, aktuální a současně i náročná? Prvním předpokladem úspěchu takové výuky je, že má vedle myšlení žáků rozvíjet také jejich vztah k učení. Musí vycházet tvůrčím způsobem z přirozené zvídavosti žáků a touhy diskutovat o svých názorech se spolužáky. Tak vzniká pozitivní energie, výuka souzní s potřebou žáků zažívat ve výuce dobrodružství, bádání a nejistotu. A objevovat aktuální a palčivé fenomény, které je ovlivňují nebo ovlivňovat budou. Jako je sucho, o němž se hodně mluví.
ModulČlánky
4671
0
02. 05. 2018
Pardubice. Třetí minikonference odborného panelu čtenářské a pisatelské gramotnosti proběhla v pátek 13. dubna na děkanátu fakulty elektrotechniky a informatiky Pardubické univerzity. Zúčastnilo se jí přes padesát odborníků na dětské čtení a rozvoj čtenářské gramotnosti z celé ČR. Mezi odborníky z nejpovolanějších považujeme samozřejmě také učitele pilotních škol našeho projektu. Tématem bylo, zda se dostatečně relevantně zabýváme tím, co dítě prožívá, když čte. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).
ModulČlánky
3417
0
13. 04. 2018
Čtenářská gramotnost (ČG) je soubor znalostí, dovedností a postojů využitelných při práci s texty v nejširším slova smyslu. Utváří se celoživotně. Vzdělávání otevírá možnosti pro její systematický rozvoj. ČG má dvě hlavní linie: základní a kritickou. Základní ČG zahrnuje znalosti, dovednosti a postoje uplatňované při výběru textu podle potřeby a vlastní čtení s porozuměním celku nebo části textu, vč. vyhledání konkrétní informace. Kritická ČG zahrnuje, (1) znalosti, dovednosti a postoje využitelné při hodnocení informací v textech s ohledem na jeho obsahovou a formální stránku (např. argumentace); (2) posuzování textů v jejich kontextu a porovnávání s vlastní zkušeností; (3) způsoby čtení, čtenářské strategie s ohledem na situaci, účel čtení a charakter textu, odolnost při čtení atp. Obě dvě složky jsou neoddělitelné a vzhledem ke komplexnosti informační společnosti jsou pro absolventy škol nezbytné.
ModulČlánky
4324
0
15. 02. 2018
Článek přináší ohlédnutí za druhou minikonferencí odborného panelu pro čtenářskou gramotnost systémového projektu OP VVV Podpora práce učitelů (www.gramotnostiproucitele.cz; zkráceně PPUČ). Jednání proběhlo 22. listopadu 2017 v Německé škole v Praze. Zúčastnili se ho členové řešitelského týmu projektu PPUČ, členové odborného panelu, většinou řešitelé projektů OP VVV, OP VK a nestátních neziskových organizací zabývajících se čtenářskou gramotností, pedagogičtí pracovníci z mateřských a základních škol, akademičtí pracovníci z vysokých škol, zástupci veřejných knihoven a další hosté. Projekt podporuje pedagogické pracovníky mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).
ModulDiskuze
08. 12. 2017
ForumOnline setkávání
Přednáška obsahovala zajímavou lektorskou licenci: popis různých učitelů, jak přistupují k tematice rovnosti dívek a chlapců a pak vstupy do hlav žáků a žákyň, co se s nimi děje, když učitel takto jedná. Potěšilo by mě, kdybyste se podívali na video (https://audiovideo.rvp.cz/video/4057/ON ... NA-ZS.html) a pojďme o této licenci a o potsřezích lektorem diskutovat.
ModulČlánky
5380
0
16. 10. 2017
Článek přináší shrnutí první minikonference odborného panelu projektu Podpora práce učitelů (PPUČ) pro čtenářskou gramotnost, která se konala 30. května 2017 v Praze. Setkání se zúčastnili zástupci pedagogických fakult, České školní inspekce, Národního institutu pro další vzdělávání, Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského a projektů, které se zabývají podporou rozvoje čtenářské gramotnosti. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).
ModulBlogy
05. 07. 2017
Pana profesora Zlatušky si vážím a tuším, že se jedná o velmi pragmatický návrh (https://archiv.ihned.cz/c1-65789170-do-skol-se-maji-vratit-ucitele-bez-pedagogickeho-vzdelani-chybeji-totiz-vyucujici-prirodovednych-a-odbornych-predmetu)... Na druhou stranu jako zastánce profese učitele jsem naopak pro její větší transparentnost.
ModulBlogy
30. 06. 2017
Postmoderna se přímo vyžívá v chaosu, který je rybník pro nietzscheovské štiky. Chápu, ale stává se to nebezpečným, kdy štiky začnou kvůli své hamižnosti zhlupovat rybky strachem, že největší ohrožení jejich živůtků jsou řasy na rybničním dně.
ModulBlogy
06. 06. 2017
Jak začít? Máme za sebou další maturitní zkoušky, lidé z MŠMT a Cermatu naostřili klávesnice a píšou a argumentují, vyhodnocují, brání maturitní zkoušku, někdy i přijmou oprávněnou výtku... Co je na zkoušce dospělosti důležité pro vzdělávací systém jako takový, je její dosah, i mediální, celospolečenský přesah. Málo co a málo kdo vyvolávají tak silný zájem. O to důležitější je kvalita diskuse, které je kolem státního testování vedena. Jak říká prof. Koukolík, její přesnost, jasnost, hloubka a rozsah, její relevance...
2
0
0
veřejná
Materiály přinášející didaktickou a metodickou inspiraci a teoretickou základnu pro výuku čtenářství
čtenářská gramotnost
1
0
0
veřejná
texty o maturitě
nová maturita
ModulDigifolio
05. 12. 2018
Výborně technicky zvládnuto, práce s textem a videi je vskutku velice snadná a uživatelsky vstřícná. Videonávod je skvělou podporou. Umístění videa a textového odkazu se symbolem českého znakového jazyka na úvodní stránce RVP je ideální řešení. 
ModulBlogy
10. 07. 2017
Ještě nejsem doktor, milý pane kolego. Bojím se, jak dopadnou volby. Proto takovýto výkřik do tmy...
ModulBlogy
09. 07. 2017
Polemika s tímto textem je žádoucí, ale moc prosím, nepište mi sem, že jsem "sluníčkář". Nejsem, jsem Petr Koubek. A nepište mi sem, že "prostě víte", že se sem nahrne půlka Afriky, která nás jen chce vyjíst. Nikdo neupouští domov, rodinu apod. tak lehkovážně a lehce, jako bílý Evropan. Ale to neznamená, že můžeme podle svých hodnot a postojů k rodné hroudě hodnotit tradiční společnosti ve vzdálených světech (i když mají mobily a tablety s připojením na internet). To je hrubý omyl. Komentáře těchto dvou druhů si dovolím neuveřejnit. Autorům doporučuji, aby si založili vlastní blog, kde mohou klidně nenávist a manipuilaci šířit. Komentářemi v tomto blogu ale ne. Díky, za pochopení!
ModulBlogy
09. 07. 2017
Pane doktore, já už vás asi pochopil... Tak vy máte představy, že MŠMT je démon, že rozhoduje o kdečem... Není, je to orgán, který funguje v rámci státní správy mezi řadou dalších ústředních orgánů, je složený ze stovek lidí, podle mého soudu tedy není zcela efektivně řiditelný. Zákon o státní službě se o to malinko pokusil, ale jeho efekt, tedy určitá stabilizace, růst kompetencí a také jistá předvídatelnost, bude zřejmý až po generační výměně, tedy odhadem za pět nebo i více let... Proto trvám na tom, že nemůžete obviňovat v komplexní společnosti tak málo řiditelný a tudíž efektivní orgán z takových dalekosáhlých věcí, o nichž píšete: tedy zadávání zbytečné práce učitelům. Moc MŠMT je v tomto ohledu velmi slabá. Rovněž tak tomu je při financování škol. Pokud se zaimplementuje letošní novela školského zákona, kteou prosadila Kateřina Valachová (a odborně připravili lidé s dlouholetou učitelskou a ředitelksou praxí, kterých si osobně velmi vážím), bude moci MŠMT aspoň z části rozhodovat o alokaci prostředků. Do nynějška nerozhodovalo ministerstvo v této věci vůbec o ničem. Zelení khmérové? To mě znepokojilo... Moc ale nerozumím, koho či jakou konspiraci za tím vidíte. Většina náměstků a ředitelů významných skupin jsou většinou nestranníci, nebo nominanti ODS a ČSSD. Nevím, jestli by byli z vašeho označení(podezření nadšeni. Já sám jsem členem KDU ČSL a třeba za naši stranu tam není nyní již ani jeden ředitel a je tam jeden náměstek - pan kolega Fidrmuc. Za Stranu zelených na MŠMT není nikdo, o kom bych věděl. Poradkyní byla Klára Laurenčíková, ale myslím, že ten sbor nijak extra nefungoval. Členem Strany zelených je taky Michal Uhl (tedy jestli ještě je...), který pracuje v Domě zahraniční spolupráce. Myslím, že vycházíte obecně z neplatných premis. Kriteriální hodnocení znám a užívám běžně v konstruování výzkumných modelů a nástrojů. Je to moje práce. Taky mám někdy pocit, že ji nikdo nepotřebuje, ale vykazovat ji musím jako každý zaměstnanec veřejné sféry... BTW, učil jsem osm let na gymnáziu, z toho tři roky na mezinárodním. Ale neviděl jsem v tom perspektivu. Věřím, že se tento stav podaří změnit. Ale k tomu je nezbytná "učitelská komunita", pro mě asi lépe "komunita kolem školy", která zahrnuje i  žáky a rodiče (potažmo vedení obce, jak správně uvádíte). Jak asi správně píšete, bude to v ČR záležitost spíše místní. Svého času existovala v brněnských školách taková komunitní iniciativa. Zapojeny byly školy v městě a podporovalo to město. Někde se zapojili rodiče a tam to přetrvalo dodnes (mimochodem, ten dotační titul na podporu komunitních škol v Brně zavedli v roce 2009 opravdu Zelení :) ve spolupráci s lidovci, a ČSSD nebránila, protože šlo o malý dotační titul). Zjištění, že komunita je stabilizační prvek zlepšování vzdělávání, podporují výzkumy Hargreavese a Fullana. Tam, kde funguje komunita kolem školy, daří se růst a snáze překonávat obtíže. Kde není, jsou výsledky sporné a obtížně se tam řídí jakákoliv změna. Mějte se fajn, bylo to pěkné! P. K. K vašemu shrnutí. Nerozhodl bych, máte pravdu, ale s učitele bych si povídal a společně bychom například publikovali nějakou případovou studii nebo kasuistiku pro portál Didactica viva (to dělám ve svém výzkumu). Jak jsem napsal, uvědomuji si, proč je tlak na externí hodnocení učitelů tak veliký, ale sám toto nevidím jako produktivní. Daleko lepší by bylo, podle mne, kdyby si učitelé mohli o své práci pravidelně povídat, třeba s oporou o video, s někým kvalifikovaným (mentor?). Tak by se učitel zlepšoval a o směru zlepšování by rozhodoval on sám, resp. v komunikaci s nejbližšími spolupracovníky. Chápu, že to není běžné... Zavádí se to třeba v projektu Pomáháme školám k úspěchu, který je výborný, ale zaměřujeme se na vybrané školy v solidních podmínkách pro růst. Od září začne podporovat školy systémový projekt PPUČ: rvp.cz/ppuc . Za rok dva si povíme, zda se projektu podařilo ve školách nějakou komunitu či alespoň kolegiální podporu zavést, a zda to mělo nějaký efekt.
ModulBlogy
07. 07. 2017
1. V případě učitele nemá nikdo určovat, "rozhodovat", že je dobrý. Učitel jako profesionál se musí chtít zlepšovat (profesní etika) a má na to mít podmínky (reflexe, kolegiální podpora, týmové vyučování/učení apod.). "Svůj" model podpory jsem myslím definoval: učitel nemá jen praktikovat, ale měl by spolyvytvářet určitou kulturu vyučování/učení (produktivní, naplněnou důvěrou v učení žáka), při níž vyučování/učení jsou skutečně spojité nádoby. To je věřím srozumitelné. 2. Bod jedna platí tehdy, když jsou učitelé schopni transparentně chopit se niky a určit standardy kvality. Žijeme v době, kdy je na standardizaci tlak (to jste si asi všiml, jestli znáte aspoň současné teorie hodnotového toku, paradigma proces-produkt, publikace pana D. Münicha aj.). Škoda, že to komunita nechápe a standard nestanovila; a to takový, aby to přijala veřejnost a bylo to zároveň prospěšné pro komunitu samotnou. 3. Bod dva naráží na problém, který cítím; veřejně se neví nic o kvalitě výuky, vzdělávání vyučování/učení. To je pochopitelné, je to složitá oblast kultury. Ale také na straně učitelů je malá vůle toto vysvětlovat: projevuje se to i tím, co Tomáš Janík nazval "edu-out". 4. V dalších komentářích hodnotíte. To není dobrá cesta k vedení debaty. To mě nebaví. 5. Každý, kdo se kvalitou vyučování/učení zabývá, nalézá velmi dobrou inspiraci v odborné literatuře. Nevím, co znamená vaše, "Lze v té knihovně nalézt prakticky použitelné kriterium (nebo soustavu kriterií), podle kterého se ten kvalitní učitel pozná?" Ten postup je jiný, učitel je "kvalitní" vždy, ale jde o to, jak kvalitu jeho práce hodnotí kolega, žáci, ředitel školy, rodiče, komunita učitelů. Aby v tom nenastával chaos, je potřeba a na tom si dovolím trvat, popsat standard. Stačí jednostupňový, ale v konsensu. A ne pokřikovat, nás hodnotit nikdo nebude! Protože bude, a o důvodech píši v bodě 2. 6. A naposledy, MŠMT "nepíše žádný kariérní systém ani kariérní řád"; ten je obsažen dlouhodobě v zákoně o pedagogických pracovnících a ve vyhlášce o DVPP a kariérním systému č. 317/2005 Sb., resp. v jejích přílohách celkem transparentně. Současně platný návrh kariérního systému se momentálně snaží komunita pedeutologů a také další asociace a jiné vlivové skupiny ovlivnit tak, aby v systému přibyly další kariérní cesty vedle již dávno platných funkčních pozic a pozic manažerských. (narážím na Vaše "A je-li toto k nalezení v knihovně, proč to tam nenalezlo Ministerstvo, když psalo Kariérní řád?" ...) Zda se to zdaří, nevím, jejich argumenty ale znám a jsou srozumitelné. Protiargumenty mi přijdou mlhavé ve smyslu, učitelství je umění a poezie a nelze se na něj dívat jako na cílesměrný proces, který má vést ke zlepšování. Už mimo citace, když výše sem tam píšu, že "něčemu rozumím", neznamená to, že to nějak za hrob obhajuji. Byl jsem a jsem teoretik, vím, že v proměnlivém světě si člověk musí udržet emocionální odstup od veřejného dění. Je ale dobré mu dobře rozumět... Jak víte, za pár týdnů jsou volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu a je nad slunce jasné, že s novou exekutivou dojde k přerámování priorit :) .   A k Vašemu komentáři "čtyři", Shulman ve svém modelu uvádí ŠEST základních klastrů učitelské znalosti, nikoliv dva. Jsou to kategoriální konstrukty, na nichž samozřejmě lze postavit hodnocení učitelů, zejména ale sebehodnocení učitelů a podporu zvyšování kvality práce přímo ve škole. Jak Shulman a jeho standfordský tým ilustruje řadou případových studií.
ModulBlogy
07. 07. 2017
Abych byl konkrétnější a nevytahoval se jen tím, co čtu :) . 1. kvalita cílesměrného procesu s obsahem (například vyučování/učení) je dána vždy několika faktory: tvoří také páteř navrženého kariérního systému. 2. jedná se například o tyto (ucelený model znalostí, na nichž stojí kvalita výuky, je popsán ve studiích Lee Shulamana a jeho výzkumného týmu): znalost vyučovaného obsahu (oborová znalost), schopnost plánovat cíle a obsahy a realizovat je s ohledem na konkrétní kontexty (didaktická znalost obsahu), schopnost diagnostiky a evaluace vč. autoevaluace (reflexe), přenesení výsledků autoevaluace na úroveň školního (popř. státního) kurikula a to nejen ve vyučované vzdělávací oblasti, ale v kontextu celého dokumentu, tedy se znalostí dalších yvučovaných oblastí (kurikulární znalost). V novější době přichází ještě požadavek diferenciace výukových situací s ohledem na vzdělávací potřeby žáků. (Shulman ve svém programním textu o růstu rozsahu znalostí pro učení / Those Who Understand: Knowledge Growth in Teaching uvádí také další klastry znalostí, jako jsou například profesní hodnoty a filosofie apod.) Souhlasím s Vámi, kolego, že plánovat neplánovatelné a zkoumat nezkoumatelné (edukační procesy) není snadné. Rovněž tak s vámi zcela souhlasím: zaplatit učitele tak, aby do té komplikované a na soustavném rozvíjení znalostí a jiných profesních zdatností postavené profese nejen přicházeli s nadšením, ale aby měli dostatek příležitostí v praxi se rozvinout a neodcházeli v kritickém období mezi pátým a desátým rokem praxe, je nyní nejdůležitější úkol decisní sféry. Musíme na to soustavně upozorňovat, a ne se dohadovat o vytržených částech svých textů nebo o dojmech z materiálů, které jsme povětšinou ani nečetli (nepíši o Vás!) ...
ModulBlogy
07. 07. 2017
Pane kolego, takovou představu nemá jen kolega Koubek, ale snad každý, kdo se empiricky a teoreticky (tedy s oporou o instrumentální praxi, praxi založenou na sdílení obsahu, srov. Transdisciplinární didaktiku kolegů Janíka, Slavíka, Knechta, Najvara et al. 2017) kvalitou (ve) vzdělávání zabývá. Kvalita je popsána v modelech instrumentální praxe ve vyučování/učení. Není ničím vlastnictvím, je to poznatek, veřejný statek: a najdete ho v knihovně! Nenapsal jsem, že se učitel stává dobrým za 8-10 let automaticky. Napsal jsem, že se jím stane za určitých podmínek, tedy že má možnost učit se reflexí praxe, že má podmínky pro osobní a profesní růst. Až budete stát o skutečnou polemiku, aspoň řádně citujte! "Namísto zlepšení podmínek ve vzdělávání a při práci učitelů ve školách budeme zachraňovat školy programy jako je třeba Teach First, ačkoliv impaktový výzkum učitelské profese ukazuje, že dobrým se stává učitel až po 8-10 letech praxe, během níž má dostatečnou podporu a možnost učit se na základě evaluace výsledků své práce." (PK)
ModulČlánky
20. 06. 2017
K výchozímu textu, který vůbec není nezajímavý, dodávám pod dojmem svého studia Younga a jeho školy jeden dovětek: k tomu, aby zafungovala "informační gramotnost" žáka nebo dospělého, je nezbytné být vybaven solidní powerful knowledge. Tedy my budeme v "informační změti podobné počátečnímu Chaosu potřebovat kvalitní všeobecné společné vzdělávání. Na to bych zaměřil kapacity v následujíích letech. A na lidi, kteří mají ještě stále ochotu setrvávat ve třídách a se žáky realizovat třeba i produktivní výuku.
ModulČlánky
20. 06. 2017
Chlapci, podstatné je, že literacy se sem přenáší. Dobře, jsme globální vesnice, ale myslím si, a spolu se mnou souhlasí i EK, že pojmy se nepřenášejí bez kontextu, resp. je třeba adaptace. Honza dobře upozornil, že o adaptaci se pokusil VÚP.  Adaptujeme-li literacy/"literacies" :) měli bychom podržet celý historický kontext a kontext dobový i úže kurikulární. Tedy gramotnost ve škole je příležitost trénovat de-kódování. Doktoru Vávrovi jsem již jinde napsal, že daleko nejvíce se v našem světě, jak jej žijeme, de-kóduje prostřednictvím technologií, čili zde je třeba přidat. Dále je třeba přidat v rozvíjení vztahu matematiků a žáků škol k matematice a numeraci obecně. A ke čtení jako mediu primární orientace a základu komunikace a prezentace osoby či komunity. K rozvíjení vědeckých schopností (science literacy) je ve škole teoreticky času dost - tyto předměty jsou daleko rozsáhleji koncipované v českém, než v zahraničních kurikulech. Potíž bude možná v tom, že science neučíme problémově (tedy alespoň mně to všechno jen diktovali!); a třeba z výuky biologie bych brečel stejně jako pláču nad občankou (jejíž výuku nyní v tříletém projektu zkoumám skutěčně vědecky). Jak se s těmito výzvami vyrovnají revize RVP?? Uvidíme. Sám jsem napjatý :) BTW, eduin nahlásil debatu se Schleicherem, super!
ModulBlogy
11. 06. 2017
V tom celém se bohužel neshodneme... Už proto, že některé teorie jsou dané a sycené experimnetálně, jiné zcela jinými modely/designy (třeba vyšší statistikou). Věda rozhodně není jednotná, již jen pokud do ní zahrneme například ekonomii, která také tvrdí, že má predikce div ne jak medicína... Je naše jediné štěstí, že ekonomové nemají možnost experimentovat zas tak často :) . Jestli je moje jméno něco, pak je to něco, co mě zastupuje u různých instancí. Skoro bych řekl, že více mne v současnosti zastupuje nějaké číslo. Ani jedno ale asi nejsem já, je to nějaké označení mojí bytosti v daném kontextu. Nevím, proč tomu tak je, že jsoucím věcem dáváme označení shlukem zvuků... Z tohoto kontextu se asi jako lidi docela dlouho nevyvážeme. Ale není jediný možný v rámci bytí nebo universa. Co má Juli Zeh společného s debatou zde? Myslím, že dost, román o kamarádech fyzicích je velice povedený... Zde na MP jsem na něj publikoval před lety recenzi: http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=3705. Reagoval jsem původně jen na Tvou poznámku o memu, "... začal najednou užívat pojem 'mem' a zachází se s ním tak, jakoby reprezentoval nějaké samostatně se šířící materiální entity, které se přenášejí od jednoho člověka k druhému a ovlivňují jeho myšlení..." Kterou jsem nepochopil, neboť bytí pojmu či označení je jedno, ať již jde o označení entity materiální či duchovní.
ModulBlogy
11. 06. 2017
Honzo, díky, ale musím nesouhlasit: o tom, co je a co není, nerozhoduje materiální podstata dané entity. To bychom fakt byli v půlce 19. století... Když budu extrémní, tak to, co je, bylo do půlky 16. století napsáno v Summě theologické Tomáše z Aquina. Od té doby, troufnu si tvrdit, už metodologickou jednotu ve vědě nelze uplatnit. Nyní jsme tedy v jiné době, než byla doba velkého dominikána, a metodologický pluralismus je mainstream. Hezky to vystihla v Temné energii Juli Zeh... To, že se něco nedělá v CERNu, ještě neznamená, že to není fyzika. To, že entita nemá "materiální" podstatu, neznamená, že má jiný charakter bytí. Jen onomastická poznámka: označení je metafora vždycky - protože je to jen označení (jméno) a ne entita sama... To je překonané paradigma!
ModulBlogy
10. 06. 2017
Pane kolego Kocourku, já nejsem zákonodárce, abych psal zákony. Ani nejsem ministerský rada, abych je připravoval. Nejsem ten typ a nejsem rád, když mě někdo staví na úroveň těchto vážených kolegů. To jen na okraj. V textu uvozujícím tohle povídání jsem napsal, že když se debatuje jen s uvedením odkazu na polověty tří dobře vybraných expertů, kvalitní to není; a že naopak, když se debatuje o celospolečenském dosahu high-stakes zkoušky a o obsahu a cílech maturitní zkoušky v celospolečenském kontextu, je to debata adekvátní dospělých lidí. Váš pokus o vtip tedy neberu.... Výzvu ke zpětné vazbě na základě krátké diskuse ano: Blog je podle mne hlas volajícího v poušti. Nečekám na něj reakce. Kvalitní debatu by měl, jak píši výše, iniciovat někdo úplně jiný a určitě jinak. Já si tu jen postěžoval, že můj velmi oblíbený časopis se o to pokusil, ale zatím se mu to moc nepovedlo. Většina diskuse tady byla rozhodně pro mě zajímavá :) . Věci úplně mimo zájem o kurikulum a výkonnost žáků a o obsah učení tady nejsou... A to je pro mne měřítko kvality debaty o vzdělávání. Ne plytké vršení klišé a floskulí jednoho za druhým, ale výměna názorů o kurikulárních souvislostech učení se mladých lidí.
ModulBlogy
08. 06. 2017
Pane kolego, nic takového, co tvrdíte, jsem nenapsal, jak se hájil již v 15. století  mistr Hus před koncilními otci... Čtěme se pozorněji. Digitální svět je svět, který v současnosti daleko nejvíce šíří různé memy, a proto se mu má škola věnovat a kultivovat jednání žáků v něm, stačí toto? Projekt je financován veřejným investorem, MŠMT, nelze tudíž vytvářet něco, o co investor, v tomto případě správně, nestojí. To je asi méně komplikované vysvětlení. Navbíc si myslím, že zde vzniká vlákno diskuse o něčem jiném, než o čem je iniciační text... Možná bychom jej měli přesunout jinam (??).
ModulBlogy
07. 06. 2017
Fakulty připravující učitele jako subjekty se na systémových projektech nepodílejí, je to z rozhodnutí řídícího orgánu; ale poskytují např. našemu projektu podporu v tom, že řada jedinců a skupin řešících granty a implementační projetky fakult zaměřené do kvality vyučování/učení je součástí nejbližšího podpůrného prostředí našeho projektového týmu.
ModulBlogy
07. 06. 2017
Co se týče PPUČ; pak musím říci, že se mýlíte: základní gramotnost (tedy schopnost orientovat se ve světě a využít jeho zdroje pro sebe, komunitu a společnost) musí odpovídat době, v niž školu zřizujeme; takže zatímco v 19. století bych souhlasil, že "science literacy" bude to ono :) ; v jednadvacátém století bych raději preferoval herectví; a z ryze funkčních zdatností pak spíše digitální než vědeckou gr. kvůli distribuci informací, nebo spíše klamů a dezinformací vůči absolutní majoritě, hlavně mladších lidí... Prostě jde o to, následovat převažující kanáloy šíření memů, které vedou lidi na rozcestích života dost často skrze emocionální kýč a manipulaci na scestí.
ModulBlogy
07. 06. 2017
Honzo, třeba sprosté, urážlivé, mimo téma :) .
ModulBlogy
07. 06. 2017
O nepublikovaných odborných článcích slyšíme neradi, Text jsem současně předal s žádostí o vysvětlení kolegům z referátu portálu. A co se týče obsahu toho, co píšete, vesměs je to velmi hluboké a dobré. Mám jen jedinou výhradu, takovou "pavlasovskou": "Když je špatné vzdělávání, jak může dávat smysl a být kvalitní maturita? Kde by se ta kvalita najednou u maturity objevila, když maturita je postavena na očekávaných výstupech z RVP? A ty výstupy nejsou v běžné školní výuce žádným prokazatelným objektivním způsobem hodnoceny." píšete. Nicméně RVP je jen rámec vymezující nabídku vzdělávacího obsahu na konkrétním stupni. Tyto výstupy se nehodnotí ve výuce, protože cíle výuky škola projektuje v ŠVP. Chápu, že to je čistý legislativní pozitivismus až purismus, víme totiž, jak některé školy tuto projekce pojaly... Ale to nemůže být již předmětem žásdné debaty bez obsahové analýzy vztahu ŠVP-školní výuka. Zajímavá je vaše úvaha, zda musí, nebo nemusí být učitelé "pod kontrolou státní autority" ve vztahu ke kvalitě jejich práce. Já jako zastánce profesionalizace za toto osobně nejsem. Je to sice jedna z možných cest řízení kvality vzdělávání, ale podle mne vzhledem k tomu, co je učitelství za profesi, značně nevhodná. Při komplexnosti a nepredikovatelnosti procesů, jež učitel ve výuce plánuje, iniciuje, řídí a vyhodnocuje, bych se větší standardizace a kontroly obával. Daleko efektivnější cesta je cesta profesionalizace učitelů. Určité možnosti naznačují Shulmanovi, Fred Korthagen a jeho tým a německé výzkumy profesního rozvoje učitelů (publikoval jsem o nich širokou přeholedovou studii v roce 2015 v revue Studia Paedagogica). Tyto výzkumy preferují před standardizací a kontrolou z vnějšku řízenou vnitřní kontrolu, lépe vyjádřeno reflexi a zlepšování. Ta ovšem není možná bez dalších podpůrných kontextů: zjednodušeně bez změny pedagogického myšlení, osobního pojetí vyučování/učení konkrétního každého učitele, ale ani bez změny kultury dané organizace, potažmo kultury hodncení pro zlepšování v celém vzdělávacícm systému... Tyto změny jsou skutečně nadlouho, vyžadují péči; a v ČR nebyly donedávna systematicky nijak podporovány, i když jsem k tomu na tomto místě opakovaně vyzýval. Nyní budeme něco takového jako systém pro profesní rozvoj učitelů (v zaměření na základní gramotnosti) zkoušet v projektu PPUČ (zde na portálu: rvp.cz/ppuc). Kdo má zájem, může nás sledovat a zapojit se. Projekt je systémový, každý aktivní učitel se v něm nalezne! :) Díky, hezký den, P.
ModulBlogy
06. 06. 2017
Ani Botlík, ani Weasleyové z Harry Pottera tady nepomohou. Podle mne - v delším časovém horizontu - pomůže kvalitní debata. A ne nekvalitní...
ModulBlogy
01. 05. 2017
Jo interakcionismus na bázi "tradiční" Gadamerovy hermeneutiky jako cesta k rozumění a tvůrčí, Janík píše "produktivní" kultuře vyučování/učení, která jde samozřejmě k powerful knowledge (!) jako základu, kvůli kterému školy vůbec zřizujeme, tomu rozumím. Díky!
ModulBlogy
28. 04. 2017
Text je k věci, hezky, solidne založený v reflekrovane zkušenosti z různých břehu. Jediné, či me zarazilo, je kontextace Shulmana v 'škole' zaměřené na obsah. Ja ho vnímám spíše jako vzdelavatele učitelů hledajícího učitelský "grál" v případech a jejich poznávání. S manželkou se věnovali výzkumu učitelské zdatnosti, zkoumali experty i novice... Obsahová pedagogická škola je spíše australská, Young a další. Shulmanovu školu stanfordskou bych situoval daleko blíže Janikovi-Pisove nebo Pauliho škole... Jinak díky za zajímavé cteni!
ModulBlogy
28. 04. 2017
Hezké, děkuji i kolegovi Kocourkovi; slovo vetovat je nesmysl, šlo o to zastávat silný profesní zájem a mít na to organizaci. Jestli je to dobré? No, co se nevyzkouší, o tom se nic neví, že. Postoji kolegy Kocourka jinak rozumím, v odborech ani v České asociaci pedagogického výzkumu nejsem. A nejspíše ani nebudu, na to jsem byl dlouho teenager a dvacátník (tedy věk, kdy se utváří globální."dospělé" gestalty) v devadesátých letech... Ale za učitelstvo jsem napsal svoje, teorie ukazuje, že komora zde chybí. Jaká bude praxe? ??? :)
ModulBlogy
26. 04. 2017
Otázka dr. Kocourka je na místě. Jesdná se o vizi silného sdružení, spolku, nebo se usiluje o změnu zákona a o instituci profesní komory v pravém slova smyslu? Nebo se teprve uvidí?? Děkuji. P.
ModulBlogy
26. 04. 2017
Pane doktore, smysl profesní komory je to, že stav vně utváří, vytváří vnitřní kohezi (kultivuje; tvoří profesní standardy, jednací a volební řád společenství, aby uspokojil co největší množství členů a komora reprezentovala opravdu agregovaný názor stavu). A na venek společeství, stav reprezentuje a definuje, vč. prosazování agregovaných zájmů a vetování toho, co se zájmům profese příčí. To, že jsou ve společenství uvnitř různé názory, je přirozené, ale komora profese je definuje a reprezentuje v podobě, jakou sama komora svými vlastními postupy přijme. Tedy jsem-li členem, respektuji nejen vnitřní diverzitu, ale i stavovský názor většiny. A jsme asi u meritu vaší námitky (?). Neexistuje takový jednací řád společnosti, která má reprezentovat a kultivovat, aby byl s reprezentací spokojen každý její člen. Jsem dlouholetým členem stran (nyní už druhé). V obou jsem zastával jak odborné pozice, tak kontrolní či reprezentativní. A ano, je to náročné, je tam pnutí, a když není velká společná vůle a jedna hlavní vize (u strany je to jednoduché, tam jde moc, o možnost fakticky ovlivňovat veřejé věci), pak není ani důvod o profesní společenství na vysoké úrovni reprezentativnosti, ba dokonce institucionalizované usilovat... Odmítání instituce ale zároveň něco vypovídá o určité nezralosti, neorganizovanosti a neukázněnosti našeho stavu. Jsem vzděláním učitel, vykonával jsem tu práci rád a cítím se být členem společenství. Když tedy i ti nejlepší z nás zpochybňují dlouhodobý smysl stavovské reprezetnace, pak je mi to líto. Chápu, je romatické být prekarizovaným hrdinou, ale co z toho gesta máme jako stav, ne jako individuum??! Pod jedním mým článkem jsme vedli diskusi, zda je učitelstvo profesní skupina, zda je učitel profesí na 100 %; tak jak je profese definována. Z toho, co píšete, asi spíše ne. Zůstává semiprofesí s veškerými z toho plynoucími důsledky.
ModulBlogy
26. 02. 2016
Vy jste komik :) ... Všechna teoretická východiska jsem ve svém textu uvedl, žádné odkazování zpět na dojmy. V TALISu učitelé zaškrtli, kam chodí a kam ne. Nikdo neříká, že to je pro konkrétního učitele špatně. Jen se u daných forem prokázal/neprokázal vliv na kvality vyučování/učení, které TALIS vybírá v modelu za prospěšné žákům. Chce si přečít originální studie a zprávu, ne takto mlžit... Prohlásili, hodnotili učitel, že sjou hloupí, - to není jazyk vědy! Výzkumy identifikovaly, to ano. Hodnocení učitelů v nich není žádné. Ředitel a učitelé se samozřejmě mohou učit a vzdělávat a tudíž zlepšovat se, jak uznají za vhodné... Jen se zase výzkumně ukazuje, že školy, které mají v učení a zlepšování plán a vědomě jej naplňují, mají lepší výsledky učení....
ModulBlogy
26. 02. 2016
Protože už mi dva kolegové napsali, že v příspěvku "házím nějaké učitele do pytle", raději ocituji plnou studii o zdatnosti učitelů: Kašparová, Pozužníková a Janík: Subjektivně vnímaná zdatnost učitelů v kontextu jejich profesního vzdělávání: zjištění a výzvy z šetření TALIS 2013 Milí kolegové, výzkumné informace nejsou k zahození (přesvědčte se prosím) a jsou určeny primárně vzdělávací politice (sama si výzkum TALIS objednává) a trochu školskému managementu; učitelům jen tehdy, když chtějí přemýšlet o kontextech své práce - tyto výzkumy nejsou o jednotlivých učitelích, proto to prosím mému příspěvku a výzkumu jako takovému nepodsouvejte! A výzkumy, které se týkají jednotlivých učitelů, jsem citoval zvlášť (výzkumy subjektivních teorií učitelů, výzkumy Shulmanovců apod.). Raději doplňuji, věda nenálepkuje, jen identifikuje, modeluje, popisuje a vysvětluje vybrané souvislosti; když má někdo odlišný pocit a zkušenosti, tak je samozřejmě může mít a je to zcela legitimní. Já se také pokaždé podivím, když se dozvím výsledky voleb :). Neřekl bych podle své zkušenosti, že je to možné :)...
ModulBlogy
26. 02. 2016
K tématu existuje ještě jeden zajímavý vstup: Šikana učitelky, která zemřela, je nelidská, školy málo využívají represi, tvrdí ministryně školství.  
ModulBlogy
25. 02. 2016
A ještě: Dnes žijeme v "liberální societě", skoro vše je dovoleno (my říkáme, že je to normální). Děti žijí mnohem volněji, nevázaněji. Co to znamená? Doma na ně často nemají čas, přednost má práce, kariéra, hospoda, zábava, moje já. Tak to prostě chodí. (Martin Fendrych: Neskutečné týrání učitelky: Když stát vede mstivý Švejk, šikana se lehce stane normou.)
ModulBlogy
25. 02. 2016
Povzbudivé je, že se o učitelích stále diskutuje; jako např. v příspěvku kolegy Ryanta: I. Ryant: Reakce na „Dokud nejde o život…“ Petra Koubka Osobně tímto příspěvkem trochu trpím, protože mi přijde mimoběžný (formálně i obsahově) s tím, jak jsem diskusi zahájil. Daleko lepší k tématu je příspěvek kolegyně Katky Lojdové z MU Brno: Kateřina Lojdová: Není nekázeň jako nekázeň. Rezistentní chování žáků jako projev moci ve školní třídě Hezké počtení!!
ModulBlogy
03. 11. 2015
Opraveno; text vznikl v době šeptandy v červnu/červenci 2014. Seznam se pak vyvalil až s letošním podzimem. Didaktický test není opravdu určen k ověření znalostí z literární historie a teorie, ale znalosti a dovednosti žáků ze všech složek jazykové a literární výchovy. Seznam je velmi předimenzovaný s ohledem na to, jakou asi má mít všeobecná maturitní zkouška funkci...