Avatar
David Hawiger

Poslední přihlášení 17. 09. 2021

Společenská role
Pedagog
Webové stránky
Název školy/instituce
ZŠ a MŠ Bělotín
Stupeň vzdělávání
Základní
Předměty
informatika, matematika
ModulDiskuze
22. 04. 2016
ForumStandard digitálních vzdělávacích zdrojů
Co se týče proprietárních formátů, v kontextu veřejné podpory je nepovažuji za přípustné. Já v tom problém nevidím za předpokladu, že je můžu zobrazit a se svolením autora i upravovat v aplikaci, která nevyžaduje pořízení úplatné licence. Vzhledem k současnému rozmachu linuxových distribucí a s nimi spojených drobných aplikací v tom ale nevidím nikterak zásadní problém.
ModulDiskuze
22. 04. 2016
ForumStandard digitálních vzdělávacích zdrojů
Docela pozorně jsem si pročetl celou diskusi a objevují se v nich "dlouholetí kostlivci". Znovu tedy zopakuji svůj pohled: 1. Jsou-li materiály vytvářeny s finanční podporou z veřejných zdrojů, pak je povinností autora umožnit finální verzi materiálu sdílet sdílet. Navíc toto je dle mého soudu v zájmu autora samotného, protože takto nemůže žádný distributor (nejčastěji zaměstnavatel/nakladatel) při převzetí finální verze bránit tomuto sdílení. 2. Ostatní dva podbody nemohou být ani nařízeny ani zakázány. To je jednoznačně právem autora, pokud toto právo nepodstoupí třetí osobě (nejčastěji zaměstnavateli/nakladateli) na základě smluvního vztahu. I toto je dle mého soudu v zájmu autora samotného. Mimo jiné i proto, že mu tímto umožňujeme po veřejném sdílení díla jej dále zužitkovat i pro své "obchodní" zájmy.
ModulDiskuze
22. 04. 2016
ForumStandard digitálních vzdělávacích zdrojů
Lenko, omlouvám se, ale dle mého soudu kolegové na příměru poukazovali na problém bodu 8 o uživatelské přívětivosti. Takže to vracím zpět na stůl . Souhlasím s nimi v tom, že minimálně hodnocení "stavu o obsahu odpovídající součastnosti" je parametrem uživatelské přívětivosti. Vnímám to mimo jiné jako podnět zahrnout tento parametr do reputačního systému. Z mé osobní zkušenosti vím, že tento parametr by mi pomohl vyfiltrovat data, o které bych skutečně stál. Jsem si vědom toho, že tento požadavek zavání naivitou, protože vyhledávací stroje většího kalibru tento problém nedokáží řešit. Nicméně u státem garantovaného nástroje bychom se o to alespoň mohli pokusit. Může někdo prosím odkázat na nějaké řešení, které takový přístup nabízí?
ModulDiskuze
22. 04. 2016
ForumStandard digitálních vzdělávacích zdrojů
k Danielovi a Daniele a bodu 6.3. I když bychom si to mohli vyříkat osobně , rozšířím zde svou digitální stopu. Nesouhlasím s Danem a tudíž si zkutečně myslím, že bychom bodem 6.3 neměli "standardně" bránit vzniku materiálů, které nejsou v souladu s kurikulárními dokumenty. A to jak z pohledu očekávatelného vývoje kurikula tak i toho neočávatelného až zdánlivě zptátečnického. Samozřejmě chápu argument, že nemáme podporovat otevřený vzdělávací zdroj, který "modernizuje uplatňování rákosky". Jestli tedy nějak ponechat tento bod, tak "je v souladu s kurikulárními dokumenty či konstruktivně přispívá k novým či jiným přístupům k vývoji kurikula."
ModulDiskuze
17. 04. 2016
ForumStandard digitálních vzdělávacích zdrojů
Pokud to z textu není zřejmé, musíme to přeformulovat. Budeme rádi za další názory. Za sebe jsem napsal komentář právě z toho důvodu, aby to tak zůstalo a neuvažovalo se o jiném přístupu. Možná není nejvhodnější předsunutí "A nejlépe zároveň", postačí text ve stylu "Autor materiálu by měl zvážit i možnosti" případně "Materiál musí jednoznačně určit, zda" ... a následně podbody formulovat ve stylu "buď... anebo". Nicméně nepovažuji to za podstatné. Určitě ale bych byl proti, kdyby se z možnosti/doporučení měl stát závazek.
ModulDiskuze
16. 04. 2016
ForumStandard digitálních vzdělávacích zdrojů
Je 6.1 vůbec potřeba? Jsme-li v právním státě, pak to je samosebou. Pokud by to tam mělo zůstat, pak bych zdůraznil povinnost korektně citovat další zdroje a používat jiné zdroje v souladu s autorským zákonem. Z praxe víme, že to bývá problém nejen u učitelů. Nicméně platí, že by to mělo být samosebou. V následující části budu mírný kverulant... Začnu odrážkou 6.3 - tento bod zavání potlačováním kritiky. Jako kdybych nemohl z veřejných a evropských prostředků pracovat na materiálech, které rozporují současné pojetí kurikulární reformy. U kapitoly 7 jako celku mi uniká její smysl. Navíc si představme situaci, že napíšu materiál, u kterého jsem přesvědčen o splnění této podmínky. Nicméně někdo jiný (a třeba i kompetentnější než já) bude tvrdit, že vybrané části této kapitoly porušuji. Kdo náš spor posoudí a jaké to bude mít důsledky? Budu-li na závěr sarkastický, splňují skutečně aktuální RVPečka podmínky 6.3 či 7, nejdou nakonec pro cílům vzdělávací politiky? A když už se mýlím, splňují kritéria 8 o uživatelské přívětivosti? . Je mi jasné, že sestavení této části dokumentu nebylo jednoduché, stačilo by snad využít podmiňovací způsob. Vymahatelnost těchto podmínek je totiž dost diskutabilní.
ModulDiskuze
16. 04. 2016
ForumStandard digitálních vzdělávacích zdrojů
Samozřejmě s volným užitím díla nemám problém. S podbody 1.2 a 1.3 však jdeme na tenký led (a to dost možná i na úrovni autorského zákona). Podporuji tedy "změkčení" povinnosti na doporučení. Skutečně si myslím, že je výsostným právem autora umožnit ostatním jeho dílo upravovat, natož aby to mohly třetí strany následně zobchodovat. Stát by neměl překračovat určité meze zasahování do svobod - a to ani ve jménu svobody .
ModulDiskuze
16. 04. 2016
ForumStandard digitálních vzdělávacích zdrojů
Dobrý den všem. Je patrné, že bod 4 je (mimo jiné i díky rozsahu) předmětem úvah, ke kterým se přidávám. Jak komentář Pavlíny Hublové tak Roberta Jandáka má obdobné podněty, o kterých jsem přemýšlel při čtení celého dokumentu. Taktéž se přikláním k obecnějšímu popisu, protože výčet formátu nemůže pokrýt celou jeho škálu a to ani v případě zúžen na vzdělávání (viz zmíněný KML či obecněji XML). Rozdělení na dvě části mi připadá přínosné. V prvním dle mého soudu postačí formulace ve stylu že "materiál používá pouze takové formáty, které umožňují zobrazit jeho obsah volně užívaným počítačovým programem. Materiál takovou informaci musí obsahovat." (tj. je-li takový materiál zpřístupněn musí být alespoň na jednom místě - viz reputační systém a jedno z metadat - uveden název minimálně jednoho volně užívaného programu, který zobrazí jeho obsah). Druhá formulace je o něco složitější, protože se musí vypořádat s licencí - i CC nemusí uživatelům dat povolit jeho změny. Nicméně si myslím, že k danému problému lze přistoupit obdobně jako v prvním případě. Tedy dovolí-li autor provádět úpravu dat, musí vždy uvést název aplikace, ve které je to možné. Nicméně tady nejsem striktním zastáncem povinosti odkazovat se na otevřené aplikace (OSS), myslím si, že to je v kompetenci uživatele si najít vhodný konvertor.
ModulDiskuze
19. 12. 2015
ForumKLUB
Dobrý den všem, tak taková forma spolupráce by byla hodna větší pozornosti. Budu respektovat nastartovanou komunikaci s kolegou Jirmanem. Kdyby se přece jen našel ještě někdo další, předhazuji téma, které dle mého soudu stojí za uchopení a poněkud důslednější rozklad => Efektivní provoz školních tabletů se systémem Android. Dal jsem si to sice jako úkol pro "volné dny do konce roku", ale už teď vím, že je to nad mé možnosti.
ModulDiskuze
05. 11. 2015
ForumŠkola a zákonní zástupci
Dobrý den všem, já osobně mám zkušenosti se systémem SAS, Bakaláři a DM Software. Nicméně u všech těchto produktů vidím jednu velkou nevýhodu - asi se jim těžko opouští desktopové platformy. To přece jen trochu brání "uvažovat cloudově". Vedení naší školy si stanovilo cíl nejpozději do konce tohoto roku přejít na nějakou online aplikaci. V prví pololetí tohoto roku jsme velmi reálně vsadit na relativně nový projekt www.edookit.cz. Dle mého soudu se jedná o aktivitu s poměrně ambiciózními cíli, směřující mimo jiné i na zahraniční trhy. Nicméně některé parametry odpovídaly tomu, že se v té době ještě jednalo o projekt, nikoliv o zcela stabilní produkt. Takže o letních prázdninách jsme zvolili produkt http://www.edupage.org/ , který je již na trhu dost dlouho a taktéž má nespočet mezinárodních implementací. Jsme však na začátku této změny a nemohu tedy hodnotit efektivitu tohoto nasazení. Moje první osobní zkušenosti jsou však spíše pozitivní. Stabilita online systému je překvapivě výborná, při jediném problému od začátku školního roku jsme využili telefonní podporu a do pár hodin bylo vše vyřešeno. Uživatelské rozhraní je také poměrně intuitivní a například "třídní kniha" mne zatěžuje srovnatelně jako ta původní papírová.
ModulDiskuze
04. 09. 2014
ForumStrategie digitálního vzdělávání do roku 2020 - veřejná diskuze 2014
... proč se nevyužijí, alespoň jako východiska, mnohaleté a mezinárodní zkušenosti konceptu ECDL? Mohl bych mít k dispozici nějaký model využití ECDL na úrovni předškolního vzdělávání i v rámci 1.stupně ZŠ? Děkuji. Odpovím si sám . Díky podnětu pana Chábery mohl. V Chorvatsku a na Kypru mají něco jako "ECDL Kids". Není od věci si pročíst Sylabus, vzešlý z Chorvatska. Osobně nemám problém podpořit podobné aktivity na naší celostátní úrovni, jen se nesmíme spokojit s tím, co možná v Chorvatsku v roce 209 zdálo jako aktuální a potřebné.
ModulDiskuze
02. 09. 2014
ForumStrategie digitálního vzdělávání do roku 2020 - veřejná diskuze 2014
Chtěl bych zde akcentovat ... ...aby nám neujel vlak. Kde to můžu podepsat ?
ModulDiskuze
01. 09. 2014
ForumHodnocení žáků a evaluace školy
Dobrý den, jen drobná vsuvka k vývoji "mého osobního případu". žák obdržel ode mne na konci školního roku seznam úkolů, pomocí nichž doloží doplnění podkladů pro klasifikaci (konkrétně zápis určité teorie a výpočet konkrétních matematických příkladů na úrovni základních dovedností). Zákonní zástupci žáka byli písemně informováni o nutnosti v přípravném týdnu předložit příslušné podklady. Žák ani rodič se v daném termínu nedostavili. Tak, a co teď? Podklady nemám a oporu v zákoně také ne. Takže dát nedostatečnou, která stejně nic neřeší... Žák totiž stejně již nemůže opakovat, protože se tak již jednou stalo. Tipněte si, jak budu postupovat příště... Dám na vysvědčení známku, o kterou si žák řekne - výsledek je úplně stejný a alespoň se mi nikdo nesměje "jak se mnou vydrbali". P.S.: Zapomněl jsem sem přidat odkaz na článek, který jsem v této věci sepsal na svém blogu - http://daviduvsloupek.hawiger.cz/2014/0 ... oleti.html.
ModulDiskuze
01. 09. 2014
ForumStrategie digitálního vzdělávání do roku 2020 - veřejná diskuze 2014
Snažím se dostat do souladu prioritní cíle vzdělávací strategie 2020 s prioritními cíli digitální strategie 2020. A musím přiznat, že toto propojení není patrné. Doporučuji tyto "trojice" cílů nějak lépe v dokumentu provázat. V opačném případě by to mohlo svádět k domněnce, že se oba dokumenty míjejí. Samozřejmě beru v potaz případnou argumentaci, že například první směr intervence má výrazný vliv na naplnění prvního strategického cíle vzdělávací strategie 2020. To ale dle mého soudu nepostačí. Jinak ke směru intervence č.4 mám opět připomínku, že se opomíjí důležitá prvek stabilní vzdělávací infrastruktury - vytvoření podmínek pro její administraci (viz moje připomínka k popisu současného stavu). Ostatní připomínky prozatím považuji za podružné.
ModulDiskuze
01. 09. 2014
ForumStrategie digitálního vzdělávání do roku 2020 - veřejná diskuze 2014
... No a? 3x V zásadě s vašimi připomínkami souhlasím. Já osobně však vnímám a podporuji snahu tvůrců této strategie posunout (alespoň z mého pohledu) neutěšený stav využívání digitálních technologií ve vzdělávacím procesu. (POZOR! nehovořím o užívání těchto technologií samotnými dětmi!) A proto bych s dovolením místo "No a" používal "kéž by". A to píši s vědomím, že "nemám rád interaktivní tabule" ...
ModulDiskuze
01. 09. 2014
ForumStrategie digitálního vzdělávání do roku 2020 - veřejná diskuze 2014
... Škoda, že - jak se zdá - efektivní nakládání s prostředky, které do vzdělávání vkládají učitelé a studenti (svůj čas, svůj zájem a nadšení) má podstatně nižší prioritu. Rozumím, na co narážíte. Nicméně to tato digitální strategie nedokáže řešit. Její ambicí však pravděpodobně je, aby se projekty typu "INDOŠ", "NIQES", "EU peníze školám" či aktuální "Tablety do škol" (a podobné menšího záběru) realizovaly s větší zárukou jejich udržitelnosti a přidané hodnoty. Snažím se tedy jen upozornit, že na škole jsou lidé, kteří nezřídka za neadekvátních podmínek (provozních, organizačních a samozřejmě i finančních) zajišťují provoz školních digitálních systémů ve srovnatelném rozsahu a obsahu jako jinde, kde na to mají běžně vyčleňovány pracovní pozice. Nebo se v této věci mýlím a v tomto punktu je současný stav uspokojivý?
ModulDiskuze
31. 08. 2014
ForumStrategie digitálního vzdělávání do roku 2020 - veřejná diskuze 2014
V prvé řadě v mnohém souhlasím s uvedenými informacemi. Proto bych chtěl upozornit jen na jednu, ale dle mého soudu zásadní skutečnost. Současný stav na školách napříč všemi sledovanými oblastmi (škola, učitelé, žáci, rodiče) klíčovým způsobem ovlivňuje kvalifikovaná administrace informačního systému školy. Na školách, které nadstandardně využívají digitální technologie, s velmi vysokou pravděpodobností mají i nadstandardně řešenu pozici "administrátora systému" a "údržbáře techniky" (není to jedno a to samé). Považuji tedy za významné, aby se v popisu současného stavu objevila i informace, že digitální infrastruktura je již i na vesnických školách poměrně složitá, přičemž není systémově řešeno zajištění její kvalifikované správy, natož jejího efektivního rozvoje. Neřešení tohoto problému může opětovně vést k neefektivnímu nakládání finančních prostředků státu i "Evropy" a v konečném důsledku ohrožuje naplnění cílů této strategie.
ModulDiskuze
31. 08. 2014
ForumStrategie digitálního vzdělávání do roku 2020 - veřejná diskuze 2014
... proč se nevyužijí, alespoň jako východiska, mnohaleté a mezinárodní zkušenosti konceptu ECDL? Bezesporu je ECDL hodna pozornosti. Věnovali jsme se jí i v rámci přípravy "státní maturity z ICT" a rozhodně jsme ji nezametali pod stůl. Mohl bych mít k dispozici nějaký model využití ECDL na úrovni předškolního vzdělávání i v rámci 1.stupně ZŠ? Děkuji.
ModulDiskuze
22. 06. 2014
ForumHodnocení žáků a evaluace školy
Dobrý den všem, přislíbil jsem, že poskytnu informaci, jakmile budu mít nějakou zpětnou vazbu. Zároveň vzhledem k posunu věcí v mém osobním případě jsem rozšířil problém o nehodnocení klasifikace z důvodu nedostatečnosti podkladů a co se bude dít, když podklady nebudou dodány. Po určitých peripetiích jsem informaci obdržel. Chci respektovat určitá pravidla komunikace, takže jen převedu odpověď do své řeči. Zveřejnění odpovědi MŠMT nechť učiní jiní. Zákon ani vyhláška daný problémy hodnocení jednoznačně neurčuje. Asi nejblíže k určení přístupu je §52 školského zákona, který odděleně hovoří o hodnocení za 1.pololetí a za 2.pololetí. Podobné je to s odložením klasifikace, který musí být uzavřena do září. Pokud žák podklady pro hodnocení neodevzdá, pak to pravděpodobně lze řešit tím, že na vysvědčení zůstává i daného předmětu hodnocení "nehodnocen" a žák celkově neprospěl. V obou případech se výklad zákona přiklání spíše k oddělené klasifikaci za každé pololetí zvlášť. Já osobně bych byl raději, kdyby hodnocení bylo za celý školní rok. Mám k tomu více důvodů - například opravné zkoušky, opakování ročníku, návaznost na ročníkové výstupy. Chápu však i argumentaci pro oddělené hodnocení - hodnocení chování, evidence absence. V každém případě si myslím, že při stávajícím vnímání vysvědčení a známek ze strany veřejnosti, rodičů a žáků bychom měli v této věci mít jednoznačnou oporu, platnou v rámci celé ČR.
ModulDiskuze
15. 04. 2014
ForumHodnocení žáků a evaluace školy
Dobrý den pane Hawigere, protože jste stejný dotaz položil i v Konzultačním centru NÚV, bude Vám zástupci NÚV odpovězeno prostřednictvím emailu z tohoto prostředí. Díky moc, samozřejmě by mne zajímaly i názory "z terénu" . Ale zatím to vypadá, že v tom je jasno ... jen já nevím, odkud slunce svítí .
ModulDiskuze
14. 04. 2014
ForumHodnocení žáků a evaluace školy
Dobrý den, již si nevím rady s jedním problémem ohledně klasifikace na vysvědčení. Existuje prosím nějaká zákonná norma či vyhláška, která stanovuje, zda známka na vysvědčení "ve sloupci II.pololetí" má být výsledkem výhradně za 2.pololetí nebo výsledkem hodnocení za celý školní rok? Ptám se zvláště v souvislosti s opravnými zkouškami a případně komisionálním přezkoušením. Tyto nástroje jsou totiž spojovány výhradně s klasifikací na konci školního roku (tedy ve sloupci II.pololetí). Neúspěch žáka na konci 1.pololetí se takovým nástrojem neřeší. Přitom výklad musí ovlivňovat obsah takové zkoušky. "Čtverkař" na konci školního roku nemusí být přezkoušen, i kdyby v prvním pololetí neudělal ani "ň". A naopak "pětkař" na konci školního roku by se mohl dostat do velkých problémů, i kdyby měl v 1.pololetí "trojku". Předesílám, že bych skutečně rád znal výklad, opírající se o závazné normy. Velmi děkuji za odpověď.
ModulDiskuze
15. 12. 2013
ForumTechnologie ve škole
... pro Android budu hledat... Janku, díky za snahu. Google Apps má v administraci rozhraní pro správu zařízení. Ale nemám s tím žádné zkušenosti. Tady bych uvítal alespoň nějakou zpětnou vazbu ze školy, která ji využívá. Stačí poslat tip...
ModulDiskuze
13. 12. 2013
ForumTechnologie ve škole
Omlouvám se za pozdní reakci na příspěvky i za to, že jsem zavčasu nenasměroval diskusi požadovaným směrem. Jankovi Wagnerovi děkuji za vymezení systémů a Bořivoji Brdičkovi za inspirativní článek. Můj problém však netkví ve výběru systému (muselo by se hodně změnit, abych si vybral iOS - zvažuji tedy buď Android nebo Win8) ani v naších končinách neotřelých a inovativních řešení (typu BYOD s možností zapojení dětí z domova ne-li přímo dovolit žákům jeden den mimo školu ). Mně jde především o to nastavit u učebny: a) stabilní připojení tabletů do školní sítě (a potažmo Internetu). Wifi je schůdnější, ale jaké zařízení, aby to nepadalo? Může ale být i rozvod TP kabelů - máte někdo zkušenosti s tablety využívající TP? b) způsob nabíjení. Nejlépe tak, aby v případě zcela vybitého tabletu mohl žák ihned napojit tablet do napájení a po chvilce mohl pracovat za současného nabíjení a bez rizika poškození baterie. Zajímá mě typ nebo specifikace tabletů, které jsou na to připraveny a například využívání USB rozbočovačů s napájením. c) co nejjednodušší správa tabletů. Tj. takové řešení, které by tablety identifikovalo v nějakém administrátorském rozhraní (nabízí se Active Directory od MS či Google Apps pro školy) a současně aby umožnil individuální přihlašování uživatelů k jejich účtu (minimálně do cloudu). To by mi umožnilo některé úkoly řešit v běžné PC učebně a jiné v učebně přírodovědné. Nakonec bych chtěl podotknout, že se jedná o běžnou základní školu s nikterak mimořádnými možnostmi finančními. Snad jsem teď srozumitelnější...
ModulDiskuze
08. 12. 2013
ForumTechnologie ve škole
Pro tyto předměty je vhodná interaktivní tabule s doprovodným výkladem učitelky a hlavně vhodné, ověřené digitální učební materiály ... Jako "skoro" zarytý odpůrce interaktivních tabulí nemůžete ode mne pane/í návštěvníku/ce podporu Vašich úvah . Mimo jiné proto, že mi jde v této učebně především o skupinovou (až týmovou) práci - například formou laboratorních prací. Takže frontální výuka (ať už s tabulí nebo bez ní) není pro mne to pravé ořechové. Jinak samozřejmě se "projektové" technice v učebně nebráním, pokud o ni bude škola stát a budou pro ni zdroje. Nicméně prioritou je individuálně (1:1) skupinová (1:n, kdy n.
ModulDiskuze
08. 12. 2013
ForumTechnologie ve škole
Díky Janku za reakci a poukázání na mou nedokonalost. V principu mi nejde o mobilní tabletovou učebnu, ale o učebnu pro zaměření na přírodovědné obory (přírodopis, zeměpis, fyziku, chemii). V zásadě ani nemusí být splněn princip 1:1. Ale musí být stabilní konektivita (pravděpodobně wifi) pro cca 20-30 zařízení najednou. A také co nejméně problematické dobíjení (a třeba při současné práci s tabletem). Mobilita je tedy druhotná. Nicméně rozumím i případné poptávce jiných diskutujících, pokud budou chtít řešit primárně mobilitu.
ModulDiskuze
07. 12. 2013
ForumTechnologie ve škole
Dobrý den, blíží se konec roku a některé školy se mohou dostat do paradoxní situace smysluplně utratit peníze. Uvažuji, že bychom pořídili tabletovou učebnu a proto se ptám, jak řešit: připojení cca 20 tabletů do školní sítě (tedy potažmo k Internetu) dobíjení tabletů co nejsnažší správa (například přes Google Apps) Máte prosím někdo nějaké zkušenosti? Na co si dát pozor? Velmi děkuji za reakce.
ModulDiskuze
22. 05. 2013
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
A jak do toho všeho zapadají gramotnosti Správný podnět. Kdysi si vedla diskuse, jak je to s ICT gramotností ve vztahu k ICT kompetencím. Tehdy i nyní zastávám názor, že gramotnost zahrnuje základní kompetence. Takže dnes by mělo být standardem, aby žák základní školy prokázal svou ICT gramotnost. Řekl bych, že očekávané výstupy oboru musí v sobě obsahovat vzdělávací cíle oboru, které v sobě obsahují strategické vzdělávací cíle. Souhlasím a také dle mého názoru platí, že kvalita strategie nemůže být spojena se standardy (chvála bohu ani procesů, natož pak výstupů). Takže vzdělávací standardy lze fakticky spojit se vzdělávacími obory - zbývá tedy otázka, zda je budeme opírat o vzdělávací cíle oboru nebo o očekávané výstupy + zda se budeme soustředit na cílové standardy nebo na evaluační. Pokud se má měnit za 2 roky RVP ZV, pak je zbytečné tvořit v tomto roce Standardy ke starému RVP, které by platily vlastně jen rok! Opustil bych tedy myšlenku tvořit Standardy a soustředil bych se na revizi RVP ZV. Dvě poznámky: 1. Můj podnět nesměřoval ke specifikaci oborových standardů, ale vyjasnění si pojmu vzdělávací standard a jeho role v našem vzdělávacím systému. 2. I když podporuji soustředění se na revizi RVP ZV, nesouhlasím s opuštěním myšlenky diskutovat nad oborovými standardy, které vycházejí z platného RVP ZV. A to ze dvou důvodů: - pedagogové všech oborů (nejen Ma, ČJ, AJ) je začnou brát v potaz a zaujmou k nim určitý postoj; - nalezne-li se konsensus nad jejich podobou, pak to může být hodnotný zdroj pro revizi.
ModulDiskuze
22. 05. 2013
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Tohle je ovšem zadání pro tým odborníků na rok a víc. Muselo by se začít přeložením zahraničních standardů, ovšem v kontextu kurikula dané země - tudíž přeložit i jejich obdobu RVP, případně testů (pokud nějaké dělají) či map učebního pokroku. A také popsat historii jejich postupného zavádění. Až pak by mohla začít diskuze na úrovni... Fajn, konsensus najdeme asi v nutnosti týmové práce na takovém úkolu a pokud by měl mít rozsáhlejší obsah i praktický dopad, pak by to mohlo být řešeno formou projektu s potřebnými zdroji. Zkusme hledat kompromis v čase. Rok a víc nelze nastavit, protože standardy se odsouvají o jeden školní rok (neřku-li, že lze očekávat práci na revizích RVP, které by vymezení vzdělávacího standardu také co nejdříve potřebovaly). Je reálné mít relevantní výstupy do vánoc tohoto roku?
ModulDiskuze
21. 05. 2013
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Davide, Rada starších se věnuje Metodickému portálu jako takovému, je to skupina aktivních a věrných uživatelů, kteří nám pomáhají. Čili jejich role je opravdu kapánek jiná. Dobře, nechť Rada starším plní svou roli. Takže, chápu-li dobře v rámci této diskuse vystupují její členové jako jiní aktivní diskutující. Tak co kdyby se aktivní diskutující pokusili najít vymezení obsahu pro pojem "vzdělávací standard". A když už by se do takového nesnadného úkolu pustili, tak: - jsou strategické vzdělávací cíle (pro mne to jsou především klíčové kompetence) nějakou podmnožinou vzdělávacího standardu? - jakou roli mají vzdělávací cíle oboru a jaký mají vztah k jeho očekávaným výstupům? Jedná se u některých z nich o cílový vzdělávací standard oboru? - existují nějaké standardy pro hodnocení míry dosažení vzdělávacích cílů? A pokud neexistují, kdo je má sestavovat? Nebo takové standardy nemají vůbec vzniknout?
ModulDiskuze
21. 05. 2013
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Dobrý den, mohl bych reagovat na mnoho vyřčeného a napsaného. V některých případech bychom dozajista našli konsensus, jinde bychom asi mohli dojít ke kompromisu a někdy bychom zůstali ve sporu. Dle mého soudu tato diskuse byla jedním z impulsů, proč se MŠMT rozhodlo tak, jak se rozhodlo. Tím mimo jiné vytvořilo prostor pro to, aby se vyjasnila role standardů, vymezily mantinely jejich implementace a snad i vytvořily podmínky pro jejich pilotní ověřování. A tomu mohou napomoci i aktivní diskutující na tomto fóru a obzvláště členové Rady starších - chápu-li dobře jejich roli. Bude-li vypracován výstup "za portál RVP.cz", třeba bude mít stejný potenciál jako tato diskuse na změnu rozhodnutí MŠMT o využití standardu k 1.9.2013.
ModulČlánky
04. 03. 2021
Nejen výborná akce, ale i výborné zpracování do záznamu – rozdělení na jednotlivé části a průvodní anotace umožňuje čtenářům i lepší orientaci ve výběru...
ModulBlogy
03. 05. 2016
Dobrý den pane Ryante, jsme na začátku nemalého počtu úkolů směřujících k cíli "inovovat ICT kurikulum". Zkusme se oprostit od hledání více či mně významných nedostatků a dovolím se nejprve soustředit na to klíčové - je potřeba inovovat kurikulum nebo postačí nějaké dílčí úpravy? Pokud je potřeba napnout síliy k inovaci, pak máme dvě možnosti. Buď se uzavřít a odbornou veřejnost do počátečního dění nezatahovat nebo nabídnout komunikační prostor od počátku práce. Byť jsem spíše zastáncem toho prvého, obě možnosti považuji za zcela legitimní a rovnocenné (čímž sděluji i to, že budu plně respektovat volbu druhé cesty). Nicméně není jednoduché přijmout druhou cestu, když hned v počátku dostanete "pár facek" ;-).
08. 03. 2015
Teda, klobouk dolů... To by měl použít každý lektor Google Apps EDU jako vstup do pracovní dílny a pak jen správně nasměrovat učitele. Velké díky.
25. 02. 2015
Konečně v tom mám více jasno. Díky.
ModulBlogy
07. 11. 2011
Jak znám kolegy Brdičku a Naske, tak se jim určitě daří kolem sebe sdružovat učitele inovativní. A věřím, že učitelé inovativní dobře znají rizika celorepublikových modelů ověřování a dokáží jim předcházet (minimálně tím, že nebudou přeceňovat jejich roli ve vzdělávacím procesu). Co se týče mé poznámky ohledně vstupních parametrů, nemyslel jsem tím pouze učitelský "mainstream", ale v mnohem větší šíři. Zjednoduším-li to, pak musíme brát v potaz zdroje nejen lidské, ale i materiální, časové, organizační a v neposlední řadě i politické (myslím si, že umění nalezení možného, je také o uplatnění zdravého rozumu). Vrátím-li se však k předmětu polemiky, pak dle mého soudu bude mít žák, který bude vzděláván inovatním učitelem menší problémy s ověřováním při zadání pomocí "step by step" než by tomu bylo naopak.
ModulBlogy
06. 11. 2011
Dobrý den všem, měl jsem tu čest býti členem týmu, který pracoval na obou "úrovních katalologu pro informatiku". Nelze tedy ode mne očekávat, že budu znehodnocovat práci svou i mým kolegyň a kolegů ;-). Jsem rád, že v se objevila první elektronická polemika nad daným tématem. Možná vás překvapím, ale v mnohém s autorkou souhlasím. Ten zdánlivý rozpor mezi mnou a paní kolegyní tkví v rozdílných vstupních parametrech. M při své práci museli respektovat jistá omezení. Tomu pak odpovídalo i pojetí, které jsme navrhli pro řešení praktické části maturitní zkoušky z informatiky. Určitě není dokonalé a bezesporu v praktickém životě bychom "vařili palačinky jinak" - mimo jiné i proto píšeme v katalogu o "modelové životní situaci" a proto zadání charakterizujeme slovem "scénář". Navíc jsme si byli vědomi, že existují dva rozdílné pohledy na praktické ověřování ICT gramotnosti a proto jsme se snažili právě v katalogu pro vyšší úroveň poukázat na to, že náš tým viděl dvě možné cesty budoucího řešení pomocí tzv.scénářů. Jedna byla prezentována "Autobazarem", druhá "Výletem". Určitě by bylo hodné polemiky, jaké silné a slabé stránky jsou u jednoho ve srovnání s tím druhým. A to prosím nemám problém s tím, že se najdou slabé stránky u obou (jako například, že výběr místa školního výletu se většinou ve školách řeší úplně jinak).