ModulČlánky
4955
0
29. 11. 2011
Příspěvek shrnuje zkušenosti z mnoha let vývoje a realizace obsahové sekce Metodického portálu RVP.CZ. Dotýká se přínosu internetového média pro poskytování metodické a teoretické podpory učitelům, otázek kvality a kvantity příspěvků na Metodickém portálu RVP.CZ, specifik recenzního procesu u článků a digitálních učebních materiálů a dalších problémů, s nimiž byl realizační tým projektu Metodika II za dobu existence portálu konfrontován.
ModulČlánky
4394
0
07. 11. 2011
Text je výňatkem z článku Objektivita v médiích mediálně pedagogický pohled, který vyšel v časopise Pedagogika v červnu 2010. Masová komunikační média významně ovlivňují charakter edukačně-socializačního procesu v moderní společnosti. Mediální obsahy, jimž je publikum vystaveno, však podléhají konkrétním principům a metodám žurnalistické práce s realitou. Článek studuje vlastnosti a účinky novinářské objektivity, kterou chápe jako hlavní konstitutivní princip profesionálního žurnalismu, v kontextu společenské komunikace, edukace a socializace. V protikladu k obecně sdílenému chápání novinářské objektivity jako prostředku nestranného pozorování společenských jevů přichází autor s představou proměny funkce objektivity v nástroj mocenské kontroly obsahu veřejné komunikace. Novou úlohu teoretické pedagogiky spatřuje proto v rozvoji mediální pedagogiky jako disciplíny zaměřené na výzkum pedagogických aspektů fungování médií v moderní společnosti a přinášející, mimo jiné, hlubší porozumění charakteru mediální edukace a socializace nezbytné pro eliminaci jejich negativních důsledků.
ModulČlánky
4471
0
01. 11. 2011
Text je výňatkem z článku Objektivita v médiích – mediálně pedagogický pohled, který vyšel v časopise Pedagogika v červnu 2010. Masová komunikační média významně ovlivňují charakter edukačně-socializačního procesu v moderní společnosti. Mediální obsahy, jimž je publikum vystaveno, však podléhají konkrétním principům a metodám žurnalistické práce s realitou. Článek studuje vlastnosti a účinky novinářské objektivity, kterou chápe jako hlavní konstitutivní princip profesionálního žurnalismu, v kontextu společenské komunikace, edukace a socializace. V protikladu k obecně sdílenému chápání novinářské objektivity jako prostředku nestranného pozorování společenských jevů přichází autor s představou proměny funkce objektivity v nástroj mocenské kontroly obsahu veřejné komunikace. Novou úlohu teoretické pedagogiky spatřuje proto v rozvoji mediální pedagogiky jako disciplíny zaměřené na výzkum pedagogických aspektů fungování médií v moderní společnosti a přinášející, mimo jiné, hlubší porozumění charakteru mediální edukace a socializace nezbytné pro eliminaci jejich negativních důsledků.
ModulČlánky
4167
0
26. 10. 2011
Text je výňatkem z článku Objektivita v médiích – mediálně pedagogický pohled, který vyšel v časopise Pedagogika v červnu 2010. Masová komunikační média významně ovlivňují charakter edukačně-socializačního procesu v moderní společnosti. Mediální obsahy, jimž je publikum vystaveno, však podléhají konkrétním principům a metodám žurnalistické práce s realitou. Článek studuje vlastnosti a účinky novinářské objektivity, kterou chápe jako hlavní konstitutivní princip profesionálního žurnalismu, v kontextu společenské komunikace, edukace a socializace. V protikladu k obecně sdílenému chápání novinářské objektivity jako prostředku nestranného pozorování společenských jevů přichází autor s představou proměny funkce objektivity v nástroj mocenské kontroly obsahu veřejné komunikace. Novou úlohu teoretické pedagogiky spatřuje proto v rozvoji mediální pedagogiky jako disciplíny zaměřené na výzkum pedagogických aspektů fungování médií v moderní společnosti a přinášející, mimo jiné, hlubší porozumění charakteru mediální edukace a socializace nezbytné pro eliminaci jejich negativních důsledků.
ModulČlánky
3628
0
20. 10. 2011
Text je výňatkem z článku Objektivita v médiích – mediálně pedagogický pohled, který vyšel v časopise Pedagogika v červnu 2010. Masová komunikační média významně ovlivňují charakter edukačně-socializačního procesu v moderní společnosti. Mediální obsahy, jimž je publikum vystaveno, však podléhají konkrétním principům a metodám žurnalistické práce s realitou. Článek studuje vlastnosti a účinky novinářské objektivity, kterou chápe jako hlavní konstitutivní princip profesionálního žurnalismu, v kontextu společenské komunikace, edukace a socializace. V protikladu k obecně sdílenému chápání novinářské objektivity jako prostředku nestranného pozorování společenských jevů přichází autor s představou proměny funkce objektivity v nástroj mocenské kontroly obsahu veřejné komunikace. Novou úlohu teoretické pedagogiky spatřuje proto v rozvoji mediální pedagogiky jako disciplíny zaměřené na výzkum pedagogických aspektů fungování médií v moderní společnosti a přinášející, mimo jiné, hlubší porozumění charakteru mediální edukace a socializace nezbytné pro eliminaci jejich negativních důsledků.
ModulČlánky
3891
0
18. 10. 2011
Text je výňatkem z článku Objektivita v médiích – mediálně pedagogický pohled, který vyšel v časopise Pedagogika v červnu 2010. Masová komunikační média významně ovlivňují charakter edukačně-socializačního procesu v moderní společnosti. Mediální obsahy, jimž je publikum vystaveno, však podléhají konkrétním principům a metodám žurnalistické práce s realitou. Článek studuje vlastnosti a účinky novinářské objektivity, kterou chápe jako hlavní konstitutivní princip profesionálního žurnalismu, v kontextu společenské komunikace, edukace a socializace. V protikladu k obecně sdílenému chápání novinářské objektivity jako prostředku nestranného pozorování společenských jevů přichází autor s představou proměny funkce objektivity v nástroj mocenské kontroly obsahu veřejné komunikace. Novou úlohu teoretické pedagogiky spatřuje proto v rozvoji mediální pedagogiky jako disciplíny zaměřené na výzkum pedagogických aspektů fungování médií v moderní společnosti a přinášející, mimo jiné, hlubší porozumění charakteru mediální edukace a socializace nezbytné pro eliminaci jejich negativních důsledků.
ModulČlánky
6222
0
14. 10. 2011
Text je výňatkem z článku Objektivita v médiích – mediálně pedagogický pohled, který vyšel v časopise Pedagogika v červnu 2010. Masová komunikační média významně ovlivňují charakter edukačně socializačního procesu v moderní společnosti. Mediální obsahy, jimž je publikum vystaveno, však podléhají konkrétním principům a metodám žurnalistické práce s realitou. Článek studuje vlastnosti a účinky novinářské objektivity, kterou chápe jako hlavní konstitutivní princip profesionálního žurnalismu, v kontextu společenské komunikace, edukace a socializace. V protikladu k obecně sdílenému chápání novinářské objektivity jako prostředku nestranného pozorování společenských jevů přichází autor s představou proměny funkce objektivity v nástroj mocenské kontroly obsahu veřejné komunikace. Novou úlohu teoretické pedagogiky spatřuje proto v rozvoji mediální pedagogiky jako disciplíny zaměřené na výzkum pedagogických aspektů fungování médií v moderní společnosti a přinášející, mimo jiné, hlubší porozumění charakteru mediální edukace a socializace nezbytné pro eliminaci jejich negativních důsledků.
ModulČlánky
4878
0
13. 10. 2011
Text je výňatkem z článku Objektivita v médiích – mediálně pedagogický pohled, který vyšel v časopise Pedagogika v červnu 2010. Masová komunikační média významně ovlivňují charakter edukačně socializačního procesu v moderní společnosti. Mediální obsahy, jimž je publikum vystaveno, však podléhají konkrétním principům a metodám žurnalistické práce s realitou. Článek studuje vlastnosti a účinky novinářské objektivity, kterou chápe jako hlavní konstitutivní princip profesionálního žurnalismu, v kontextu společenské komunikace, edukace a socializace. V protikladu k obecně sdílenému chápání novinářské objektivity jako prostředku nestranného pozorování společenských jevů, přichází autor s představou proměny funkce objektivity v nástroj mocenské kontroly obsahu veřejné komunikace. Novou úlohu teoretické pedagogiky spatřuje proto v rozvoji mediální pedagogiky jako disciplíny zaměřené na výzkum pedagogických aspektů fungování médií v moderní společnosti a přinášející, mimo jiné, hlubší porozumění charakteru mediální edukace a socializace nezbytné pro eliminaci jejich negativních důsledků.
ModulČlánky
6412
0
11. 10. 2011
Text je výňatkem z článku Objektivita v médiích – mediálně pedagogický pohled, který vyšel v časopise Pedagogika v červnu 2010. Masová komunikační média významně ovlivňují charakter edukačně socializačního procesu v moderní společnosti. Mediální obsahy, jimž je publikum vystaveno, však podléhají konkrétním principům a metodám žurnalistické práce s realitou. Článek studuje vlastnosti a účinky novinářské objektivity, kterou chápe jako hlavní konstitutivní princip profesionálního žurnalismu, v kontextu společenské komunikace, edukace a socializace. V protikladu k obecně sdílenému chápání novinářské objektivity jako prostředku nestranného pozorování společenských jevů přichází autor s představou proměny funkce objektivity v nástroj mocenské kontroly obsahu veřejné komunikace. Novou úlohu teoretické pedagogiky spatřuje proto v rozvoji mediální pedagogiky jako disciplíny zaměřené na výzkum pedagogických aspektů fungování médií v moderní společnosti a přinášející, mimo jiné, hlubší porozumění charakteru mediální edukace a socializace nezbytné pro eliminaci jejich negativních důsledků.
ModulDigifolio
18. 05. 2011
Dobrý den,jmenuji se Petr Valenta. Od května tohoto roku odpovídám za obsah Metodického portálu rvp.cz v projektu Metodika II. a to v modulech Články, DUM a Odkazy.
ModulBlogy
13. 05. 2011
Můj děda byl kapelníkem. Vedl orchestr těch nejlepších a nejzábavnějších muzikantů v kraji. Na jejich plesech a večírcích bylo vždycky natřískáno. Málokdo z juchajících hostů si dokázal představit, kolik je za tím vším veselím práce a odříkání. Jenže děda věděl, že hudba je taky řemeslo, a že bez práce ani té muziky příliš není. I já jsem se nedávno stal takovým …
ModulDiskuze
06. 05. 2011
ForumModul ČLÁNKY - pomoc, dotazy, nápady
Se zájmem si pročítám zdejší diskusi o tom, zda publikovat na portálu. Podněty, které se v ní objevují jsou velmi důležité pro autory, ale i pro nás v zákulisí portálu, protože nám poskytují užitčné informace o tom, čeho se autoři obávají a co je případně od publikování odrazuje. Je pochopitelné, že publikování vlastních materiálů provází mnoho obav. Odevzdáváme kousek sebe, svojí myšlenku, nápad, do veřejného prostoru, kde se může setkat s nadšeným přijetím, ale také (často stejně nadšenou) kritikou. Oboje znamená jediné: že naše myšlenka někoho zaujala. Pokud si někdo našel čas, aby se nad naším sdělením na chvíli zastavil, zamyslel se a zareagoval, znamená to, že se nám podařilo daného člověka oslovit, podnítit jeho zájem. A to je důležité. Kritika může být nepříjemná, nutí nás ale naše nápady znovu promýšlet, rozpracovávat a vylepšovat nebo argumentovat a trpělivě vysvětlovat. Při tom se můžemne mnoho naučit. A pokud je kritika příliš nevybíravá, máme přeci právo ji bez větší újmy na vlastní sebeúctě odmítnout a hodit za hlavu. Pokud nenajdeme odvahu publikovat, zůstaneme nevyslyšeni. Možná, že právě na ten náš nápad, impuls, podnět někdo čeká a někomu prospěje. Ale to se nedozvíme, pokud to nezkusíme. Proto pište články, publikujte na portálu, podělte se s námi o své nápady! Nejen honorář, ale právě zpětná vazba od kolegů vám bude odměnou. Hodně odvahy autorům přeje Petr Valenta Manažer aktivity Obsah
ModulČlánky
27. 01. 2012
Brian McNair sice usiluje o vytvoření "třetí cesty" mezi paradigmatem konkurence a dominance, obávám se ale, že jeho koncepce stojí na vratkých nohách. Především zůstává významnou asymetrie v přístupu do médií coby zdroj sdělení. McNair má pravdu, když píše, že dobře zorganizovaná PR akce přitáhne pozornost médií i ktěm myšlenkám a názorům, které se s oficiální ideologií neshodují (viz Occupy Wall Street). Problém je, že zatímco občanská společnost musí vyvinout značné úsilí, aby její sdělení vůbec proniklo do médií (pořádat hapeningy, performance, demonstrovat, dělat nátlakové akce typu akcí Greenpeace atd.), zástupci mocenské elity jsou považováni za relevantní zdroj informací jaksi automaticky. Jak poukazuje R. McChesney, profesionální žurnalistika je existenčně závislá na oficiálních zdrojích, protože oficiální instituce státu (a trhu - korporace) jsou pro ni místem, kde se události "odehrávají". Patrný je tu i vliv objektivity, která považuje byrokratizované a neosobní instituce pod demokratickou správou za objektivní, jelikož jejich organizační uspořádání vylučuje jakékoliv subjektivní hledisko. Také proto, jak dokládají např. studie organizace FAIR, tvoří oficiální vládní zdroje společně s korporátními absolutní většinu zdrojů v médiích (viz např. http://www.fair.org/index.php?page=2967 a http://www.fair.org/index.php?page=1865), zatímco např. zástupci pracujících (odbory) nebo obecně nižších společenských vrstev jsou z mediální komunikace systematicky vylučováni. Druhým problémem pak je samotný koncept objektivity, který znemožňuje vznik angažované žurnalistiky, která by mohla zohledňovat subjektivní zájmy rozličných společenských skupin. Model chaotického toku navíc nezohledňuje moc vlastníků médií a významných inzerentů rozhodovat o obsahu mediálních sdělení, v jejichž zájmu není poskytovat prostor sdělením, které by zpochybňovaly jejich ekonomické a politické zájmy (např. hrozba ztráty zisku z inzerce funguje velmi dobře jako nástroj eliminace nepohodlných názorů v médiích, viz např. dopis Chrysler Corp. z roku 1994 nebo studie Soley a Craig z roku 1992, která na základě výpovědí vydavatelů novin a časopisů dokládá významný tlak inzerentů na obsah mediálních sdělení). Korporátní média tedy nemají vlastnosti jakéhosi fóra, v němž se mohou střetávat různá hlediska svobodně a volně, jejich organizační uspořádání a pracovní postupy mají spíše "přirozenou" tendenci některé názory akcentovat a jiné zcela vylučovat, což odpovídá paradigmatu dominance nebo hegemonnímu modelu uvedeným v tomto článku.  
ModulČlánky
24. 08. 2011
Chápu-li dobře připomínku pana Ryanta, nejde ani tak o to, že by kritické myšlení měla rozvíjet samotná média. Je pravdou, že představa o médiích jako svobodném komunikačním prostředí, které garantuje pluralitu názorů, a tedy stimuluje vytváření nezávislého a kritického vnímání sociální reality, je v demokratických společnostech stále dominantní. Tato představa je ovšem v systému korporátních médií charakteristických silnou koncentrací vlastnictví, primární orientací na profit a těsnou vazbou na globální ekonomické a politické elity (viz postava S. Berlusconiho), spíše chimérou. Chomsky, Bagdikian, McChesney a další kritičtí mediální teoretici argumentují velmi přesvědčivě pro tvrzení, že korporátní média preferují pouze velmi úzký pohled na realitu, který je v souladu se zájmy a potřebami politicko-ekonomického systému, ze kterého mediální korporace profitují. Výzkumy organizace FAIR poukazují na skutečnost, že v USA jsou nejčastějšími zdroji informací v médiích bílí muži, republikáni (případně představitelé aktuálně vládnoucí strany), zatímco představitelé mnohých jiných sociálních skupin jsou médii téměř ignorováni a ze společenského diskurzu vylučováni (viz http://www.fair.org/index.php?page=1865). Princip tzv. mediální objektivity je jedním důvodů této jednostranné orientace, současně je však i důvodem, proč v médiích chybí kritické analýzy zpochybňující oficiální vládnoucí ideologii – postrádaly by imperativ „neutrality“.   Současná korporátní média nemohou rozvíjet kritické myšlení (ostatně není to ani v jejich zájmu, kritické publikum by mohlo začít hledat jiné informační zdroje a ohrozit tak jejich dominantní postavení), to je primárním cílem školy a v případě médií především mediální výchovy. Pokud má ale MV rozvíjet kritické myšlení ve vztahu k médiím, musí být sama kritická. Obávám se, že zatím je z nějakého nepochopitelného důvodu, spíše politicky korektní a tzv. „neutrální“. Např. téma propagandy je v českých učebnicích MV pojímáno výhradně v kontextu autoritářských režimů. V učebnici MV autorů Pospíšil, Závodná se můžeme dokonce dočíst, že v demokraciích propaganda v pravém slova smyslu neexistuje, nýbrž jde o tzv. „přesvědčovací komunikaci“. Je přece rozdíl mezi přesvědčováním pomocí věcných a empiricky podložených argumentů a prostřednictvím zjednodušených a ideologicky zabarvených jednostranných tvrzení charakteritických pro propagandu. A na druhou stranu: propaganda je typem persvazivní komunikace. Přestože autoři nakonec opatrně připouští, že přesvědčování může vyústit v propagandu (aby svoje tvrzení vzápětí relativizovali poukazem na "mimořádné situace"), vůbec se nesnaží obě komunikační strategie postavit proti sobě a na základě příkladů ze současnosti ukázat rozdíl mezi nimi. (Čím byla vládní kampaň za výstavbu US radaru v Brdech?). To by byla cesta vedoucí ke kritickému myšlení o komunikačních strategiích médií. Místo toho... mlží! Možná že právě tzv. „objektivita“ a „neutralita“ médií ale i mediální výchovy je hlavní překážkou kritického myšlení o věcech veřejných a na druhé straně o médiích samotných. Co na to mediální pedagogové?