ModulČlánky
11563
0
28. 11. 2012
Základním cílem příspěvku je poukázat na specifické jevy folklorní povahy v kultuře dnešních školních dětí a mládeže a tím zároveň doložit široké rozšíření a uplatnění folklorních projevů u současné generace školou povinných dětí a mládeže. Jedná se o různé slovesné, hudební, taneční, výtvarné a dramatické projevy, souhrnně pojmenované jako dětský folklor.
ModulDiskuze
12. 04. 2012
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Zdá se, že pan Franc opravdu není schopen věcné diskuze, ale má potřebu neustále mě osobně napadat. Navíc mi naprosto nekorektně podsouvá myšlenky, které jsem nenapsal zde ani nikde jinde! Nejdřív zmanipuluje fakta a pak s nimi polemizuje. Tomu se říká demagogie. Nechápu, jak mohl zastávat funkci koordinátora pro dějepis na VÚP Praha. Lidsky k tomu nemá žádné předpoklady. A odborně? Žádné zásadní didaktické texty z jeho pera jsem neobjevil... Má to být snad ta minimetodika? Takže rád uvedu jeho lži na pravou míru: Já naopak reformu založenou na RVP ZV a ŠVP od začátku vítám - jak koncept klíčových kompetencí, tak např. průřezových témat, nepovinného učiva apod. Vítám větší svobodu, kterou dal učitelům i školám a která zároveň pro ně znamená větší odpovědnost. Bohužel ne všichni autoři jednotlivých částí RVP ZV byli odborníci na svém místě... Například autoři dějepisu naprosto nepochopili Bloomovu taxonomii kognitivních cílů. Paní Hudecovou dokonce osobně znám ze školení Koordinátor (NIDV). Byla v naší skupině, kde se připravovali budoucí školitelé koordinátorů tvorby ŠVP z jednotlivých ZŠ pod vedením Hany Košťálové z o.s. Kritické myšlení. Paní Hudecová bohužel nebyla schopná zapojit se do žádné kooperativní činnosti a nakonec se zbytku školení nezúčastnila... Právě z osobního rozhovoru s ní jsem zjistil, že celý koncept reformy nepochopila! Na rozdíl od nás, kteří jsme následně školili učitele v projektu Koordinátor i dalších navazujících projektech. Výsledkem práce paní Hudecové je nepovedená část RVP ZV z dějepisu, která by potřebovala zásadní revizi. Pokud bychom hledali důvody, proč je na tom v současné době dějepis tak špatně a proč je způsob jeho výuky tak zastaralý, myslím, že bychom hlavní příčinu tohoto stavu měli hledat mezi vysokoškolskými didaktiky dějepisu a pracovníky VÚP Praha, kteří měli reformu dějepisu na starosti. Podle mě naprosto selhali. To jsou minulé příčiny. Spíš se ale chci dívat dopředu! Věřím, že se časem podaří RVP ZV změnit k lepšímu a s ním i výuku dějepisu přiblížit standardům známým ze zahraničí. Třeba tomu francouzskému Samozřejmě, všichni okolo selhali, odvedli úděsnou práci a ještě za to brali "těžký prachy". Jen geniální a famózní "dělník ducha" Sarkozi ne! Bravo, pane Sarkozi, vaše míra demagogie a manipulace daleko převyšuje moje "schopnosti". Navíc tady veřejně urážíte a haníte lidi (např. dr. Hudecovou), kteří na rozdíl od vás něco dokázali a je za nimi vidět něco hmatatelného. Ovšem to je váš styl, kterým se profilujete, tedy nic překvapivého - tu očernit, tu "plivnout jedovatou slinu" apod. Jinak původně jsem se domníval, že s vámi půjde nějakým způsobem spolupracovat, proto jsem v prvotním a velmi stručném reakci na vaše návrhy psal, že se nejedná o špatné návrhy a jen jsem se snažil naznačit, že konkrétní kroky k realizaci avizovaných kroků nebude snadná a někde by to bylo i zbytečné, když to současné RVP umožňují. A co se stane? Vy mě ve své následné odpovědi opět napadnete a urazíte, že nejsem s to správně pochopit vaše návrhy. K tomu můžu říct jen jediné - s "dubem" nemá smysl diskutovat a ztrácet tak drahocenný čas! Velmi se omlouvám, paní Urbanová, ale nenechám na sebe "házet špínu" a tímto nechávám zcela prostor geniálnímu diskutérovi a plodnému pracantovi Sarkozimu, aby spasil naše tragické školství, resp. dějepis! Zdravím všechny slušné lidi navštěvující Metodický portál.
ModulDiskuze
11. 04. 2012
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Pokud bych měl shrnout své názory na změny ve výuce dějepisu, napsal bych asi toto: 1) Dějepis, zeměpis a občanská výchova by se měly spojit do jednoho vyučovacího předmětu. (Řadu let toto pojetí ověřuje např. ZŠ Londýnská v Praze.) Do budoucna by mělo jít o jednu aprobaci při studiu na VŠ - učitelství pro II. stupeň ZŠ. 2) Výuka dějepisu by měla být založena na práci žáků s prameny (písemnými i obrazovými). Při rozboru písemných pramenů by se měly cíleně využívat čtenářské strategie, což je základ čtenářské gramotnosti. 3) V dějepise by nemělo chybět projektové vyučování a na ně navázané moderní vyučovací metody (např. kooperativní výuka). 4) Mělo by dojít k revizi textu RVP ZV na základě široké diskuze učitelů dějepisu ze ZŠ. Tato diskuze by měla být podpořena překlady kurikulárních dokumentů ze zahraničí a popisem, jak v jednotlivých státech výuka dějepisu probíhá v praxi. 5) Nechal bych učitelům svobodu v tom, zda budou dějepis učit lineárně, či nikoliv. 6) Výuku dějepisu bych obsahově nepřetěžoval velkým množstvím povinných témat, aby učitelé mohli vyučovat to, co zajímá samotné žáky. Nejsou to špatné návrhy. Dovolím si pro začátek velmi stručné vyjádření: ad 1) zajímavý názor, ale dle mého neprůchodný - jak přes akademickou sféru, tak přes ASUD, ad 2) toto RVP ZV i RVP G umožňují ad 3) toto RVP ZV i RVP G umožňují a dokonce je to dle uvedených dokumentů velmi žádoucí ad 4) lze to pouze se souhlasem MŠMT ad 5) je otázkou, zda o tuto široce pojatou "svobodu" bude většina učitelů stát ad 6) viz odrážka 4
ModulDiskuze
11. 04. 2012
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Faktem je, že ASUD je jedinou profesní organizací dějepisářů u nás, a už proto by neměl být obcházen... Jelikož nejsem jeho členem, nevím, kolik má členů, jak se generují jeho výstupy, jak je otevřen dialogu apod. Třeba by přijal určité argumenty, kdyby s ním někdo dialog navázal. Například ohledně zkušeností s výukou dějepisu v zahraničí... Velký problém vidím v tom, jak VÚP Praha přistoupil k očekávaným výstupům z dějepisu. Pokud se podíváme na RVP ZV, vidíme tam samé "žák uvádí..." a další výstupy na nejnižší hladině Bloomovy taxonomie kognitivních cílů. Zdá se mi, že dějepis je z tohoto pohledu vůbec nejméně povedenou částí celého RVP ZV. Poslední poznámka k minimetodice: Skutečný odborník dokáže oddělit důležité od nedůležitého - podle toho se pozná. A právě při této redukci na dvě stránky se myslím dobře ukázalo, že autoři minimetodiky prostě odborníky nejsou! Zahltili ji informacemi s nulovým přínosem a naopak opomněli důležité informace uvést. Samozřejmě se mohou utěšovat tím, že minimetodiku kritizují jen dva lidé v celé ČR. Ale to neznamená, že ostatním přijde přínosná... Ostatní ji prostě nečetli To je asi jeden ze základních problémů, když člověk neví a za každou cenu kritizuje... A víte, jak VÚP přistoupil k OV z dějepisu a vůbec k tvorbě dějepisného kurikula v RVP ZV? Opět si myslím, že nevíte, kolik času a prostoru tomu bylo věnováno. Zde odkazuji na dr. Hudecovou, která se tehdy na vzniku dějepisné části RVP ZV z pozice didaktičky dějepisu VÚP podílela. Ta by vám mohla plasticky povyprávět o nekonečných diskusích s akademiky, zástupci ASUD atd. Netvrdím, že je dějepisný obsah v RVP ZV ideální, ale odmítám kategorické tvrzení, že se jedná o "nejméně povedenou část RVP ZV". Podle vašich mnohých dalších vyjádření soudím, že celý koncept kurikulární reformy je zgruntu špatný, tudíž tady se asi nikdy nemůžeme shodnout. Reakce na "poslední poznámku k minimetodice" - opravdu skutečný odborník si dokáže přiznat, že není geniální a že tedy jeho pohled na důležitost či nedůležitost informací v dané problematice se nutně musí lišit od pohledu kolegy. Pane Sarkozi, nevykládejte si to špatně, ale z hlediska výše uvedeného pro mě nejste pražádným arbitrem kvality či nekvality dějepisné minimetodiky, aniž bych se chtěl utěšovat tím, že ji kritizovali jen dva lidé v ČR, protože ostatní ji nečetli. Třeba si ji v budoucnu přečtou i praktikující dějepisáři...
ModulDiskuze
10. 04. 2012
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Několikrát zde byl vzpomenut ASUD. Zabrousil jsem na jejich web a... rozumíte větě, že "by výsledky (vzdělání) měly být v souladu s potřebami všeobecného vzdělání odpovídajícího současné společnosti a požadavkům života v 21. století" ? S tím se dá souhlasit, nesouhlasit, je to celkem jedno, protože každý si ty požadavky společnosti a života zřejmě představuje jinak. V citovaném materiálu k dikusi o standardech a testech se také příliš zdůrazňuje sjednocování obsahu (např. "žádoucí by mělo být i navržené rozvržení faktografického obsahu do ročníků"), svoboda učitele se opět redukuje, protože "spočívá ve způsobu realizace a využití vymezeného obsahu výuky" a dále se důrazně volá po tom, aby "K vybraným základním poznatkům a dovednostem by pak mohly být odborně zpracovány testy". Přiznám se, že tohle není zrovna můj šálek čaje. To je spíše Dobešovo pitíčko. Je dobré, že jste tady odcitoval alespoň zlomky toho, jak se na směřování současného dějepisu dívá ASUD. A ještě lepší je, že jste přiznal, že naznačený přístup Vám příliš nekonvenuje. A v tomto myšlenkovém kvasu zkuste spolupracovat s ASUDem a hlavně se dohodnout na nějakém společném materiálu... Pane Sotoláři, pokud toto dokážete a vznikne smysluplné společné dílo na podporu výuky dějepisu, tak slibuju, že tu tolik kritizovanoum minimetodiku veřejně zmačkám a hodím do koše:-), a to za potlesku a skandování pana Sárkoziho. Ještě poznámka k té nešťastné minimetodice - dobrá, beru kritické připomínky, ale znovu říkám, že vznikla na formátu dvoustranného letáku A4. Znávám, že je hodně obecná a šlo by asi i upravit některé formulace, ale pořád se musíme pohybovat na velice omezeném prostoru. A pokud některým formulacím nerozumíte Vy nebo pan Sárkozi, tak těm upraveným nebude rozumět zase někdo další. A takto můžeme postupovat dále a dále, pořád upravovat a měnit... Ještě k těm tzv. banálním konstatováním - ta minimetodika by měla mít určité ukotvení, proto v úvodu ty zdánlivě banální citace prof. Zdeňka Beneše. A dále je třeba si uvědomit, kolik nás tady k tomu textu dějepisné minimetodiky diskutuje? Dva tři čtyři lidé? A těchto pár jedinců je velmi nadstandardně informovaných a jinak aktivních pedagogů-dějepisářů, ale co ta masa ostatních méně informovaných a pasivních - aprobovaných i neaprobovaných? Já bych nebyl až tak skeptický k té avizované nízké informační úrovni minimetodiky. Netuším, zda máte podrobnější přehled o situaci ve výuce dějepisu na našich školách, ale někde je ta situace docela tragická - jedna učebnice, třeba 15 let stará, striktní výklad dle dané učebnice, zápis na tabuli a do sešitů a tím to končí, pak opakování a zkoušení, a to je celý dějepis. Tudíž z hlediska osvěty by mohla minimetodika alespoň trochu působit na ty méně informované dějepisáře. Úplně na závěr chci uklidnit vášně pana Sárkoziho ohledně případných vyplacených honorářů za zpracování minimetodiky - na svou čest zde prohlašuji, že nikdo z citovaných osob, tj. v informačních zdrojích uvedených se nijak finančně neobohatil. Tedy zmiňované osoby působili pouze jako konzultanti a zdroje informací bez finančního ohodnocení, vyjma mé osoby jakožto pracovníka BÝVALÉHO VÚP, zdůrazňuji BÝVALÉHO, abych nejitřil vášně...
ModulDiskuze
08. 04. 2012
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Problém vidím v jedné věci: žáci, kteří nejdou dále studovat gymnázium, už z dějepisu nic neuslyší (nebo jen velmi málo, o kvalitě nemám žádnou představu) a přitom tato skupina je nejvíce "ohrožena" neznalostí, rekrutuje se z ní nejvíce (moje domněnka) členů různých extremistických skupin. Není na vině kromě IQ také neznalost? Nebo je na vině spíše snížený EQ a tudíž neschopnost empatie, soucitu, pochopení? Je zřejmé, že nestačí "udělat" něco s dějepisem jen na ZŠ bez souvislosti se SŠ. Pravdou však je skutečnost, že téměř všichni žáci na nějakou "střední" odcházejí. Pokud by se nejmodernější dějiny vysunuly na SŠ, pak by tímto tématem museli samozřejmě všichni (na slušné úrovni) projít, na tom se určitě shodneme. Role nejmodernějších dějin pro preprevenci "rudých" i "hnědých" nálad je nezastupitelná. Ale právě takový středoškolský dějepis by měl opravdový smysl, ne jako ty dýchavičné rychlokurzíky, které se běžně odehrávají (syn má po maturitě, vím, o čem mluvím). Půjdu ve fantazírování ještě dál: Vždyť se to na střední škole nemusí jmenovat ani dějepis, ale třeba Současný svět. Myslím, že jste "uhodil hřebíček na hlavičku" - když už klasickou chronologii vedenou od nejstarších dějin do současnosti nechat tak, jak je, nechme ji na ZŠ. Tedy na ZŠ by si žáci prošli základním exkurzem po dějinách od pravěku do dnešních dní, ale na SŠ bych věnoval pozornost moderním dějinám cca od konce 18. století do současnosti. Sám osobně bych neměl problém s "přejmenováním" vzdělávacího oboru na alternativní název, třeba "Historie moderního světa" či "Dějiny současného světa". Ovšem co by tomu řekli ortodoxní zastánci pojmenování předmětu "dějepis"? Vzpomínáte si na krajně vyhrocenou diskusi, když se uvažovalo o něčem podobném ještě za ministryně Buzkové? A konzervativci v této "řeži" jasně "pobili" modernisty...
ModulDiskuze
08. 04. 2012
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Musel jsem se ohradit proti nekorektnímu příspěvku "dvojitého magistra", který není schopen věcné debaty a osobně mě napadl za věcnou kritiku. Pro mě tímto diskuze skončila. Již se do ní zapojovat nebudu... "Dvojitý magistr" od vás chválu nečeká, bohatě by mi stačilo konkretizovat to, co se vám na minimetodice nelíbí. A nikoho jsem nenapadl, jen se bráním proti virtuálním výtkám vůči materiálu, na kterém pracovalo vícero lidí a strávilo nad ním určitý čas a úsilí. Pokud mi napíšete, že minimetodika špatná, protože jsou tam podivné výrazy, aniž je konkretizujete, tak to pro mě není věcná kritika, ale výkřik do tmy. Sám osobně si takovouto jednostrannou kritiku při hodnocení předložených textů velmi rozmýšlím, protože vím, co dá času a práce sestavit smysluplný text, takže vždy se snažím na posuzovaném materiálu najít v prvé řadě pozitiva a až pak se snažím věcně argumentovat, když vznáším kritická stanoviska. Toto je vám ale zřejmě cizí, když se snažíte svými kritickými výpady znechutit a odradit lidi, kteří se snaží přispět ku prospěchu věci. Tímto se ostatním diskutujícím omlouvám za osobně laděný příspěvek, ale považuji za nutné bránit se vůči výpadům pana S. Tímto pro mě diskuse s panem S. skončila, ovšem do debaty na téma "jak zlepšit výuku dějepisu" se s ostatními diskutéry rád zapojím.
ModulDiskuze
06. 04. 2012
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Jedno z možných východisek další diskuze je možná tady: http://digifolio.rvp.cz/view/artefact.p ... &view=5473 Minimetodika? Z po(d)hledu obyčejného, řadového dějepisáře musím říci, ve vší úctě, že přesně tudy cesta nevede. Málo, velmi málo konkrétní, příliš "akademického" balastu, podivný pajazyk. Např.: Proč postupně vytěsňovat dějiny starověku? Jen tak – z rozhodnutí VÚP? Myslíte, že dějiny starověku už nemají co říci? Důraz na klíčové kompetence a minimalizaci faktografie? Ale to jste vy z VÚP už jednou v rukách (při tvorbě RVP ZV) měli, ne? VÚP se mi stále více jeví jen jako přidružená výroba MŠMT, neměli bychom se opírat spíše o nějaké profesní společenství? Tak bych to neříkal, že nejstarší dějinmy nemají co říci, ale rozhodně bych jim nedával tolik prostoru, kterému jim věnují mnozí dějepisáři. Stejně tak se můžu ptát já - proč věnovat tolik prostoru pravěkým a starověkým dějinám? Jinak otázce vzniku a tvorbě RVP ZV bych se rád vyhnul, protože je to zbytečné nošení dříví do lesa. Stejně tak roli dnes již neexistujícího VÚP - to je v současné diskusi o směřování dějepisu naprosto irelevantní a zástupný problém. Určitě je třeba se opírat o profesní sdružení, jakým je např. ASUD, anebo akademická sféra, s jejímiž zástupci jsem jako tehdejší didaktik dějepisu (mezi lety 2008-2011) ve VÚP spolupracoval. Ovšem VÚP zanikl - ke spokojenosti bývalého ministra Dobeše a celého vedení MŠMT, já ve své pozici skončil a spolupráce s akademickými pracovníka ustala...
ModulDiskuze
06. 04. 2012
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Mně osobně přijde ta minimetodika špatná. Plná podivných výroků. Nevím, komu je určena a co bylo jejím cílem. Nic inspirativního jsem v ní nenašel. Opakuje samozřejmosti v podivném rádobyvědeckém jazyce... Kvalitní minimetodika by měla obsahovat alespoň zajímavé weby. A můžete být konkrétní a uvést ty "podivné výroky", příp. objasnit, co je na těch výrocích podivného. Jinak ta minimetodika je určena učitelům dějepisu v ZŠ a SŠ. Jejím hlavním cílem je na omezeném prostoru poukázat na aktuální trendy ve výuce školního dějepisu. Možná by bylo dobré si materiál nejdříve důkladně přečíst a až poté kritizovat. Já si samozřejmě nedělám patent na rozum, ale většina informací uvedených v kritizované minimetodice pochází z nejnovější odborné literatury a z per erudovaných didaktiků dějepisu (např. prof. Beneš, doc. Gracová nebo dr. Labischová), jak je ostatně uvedeno mezi informačními zdroji. V připojené literatuře čtenáři určitě najdou i odkazy na zajímavé weby, jak po nich volá pan R.S. Pane Sarkozi, velmi rád se nechám poučit, jak má vypadat dobrá minimetodika a již teď se velmi těším, až ji dostanu k přečtení. Jestli tedy jako praktikující dějepisář nebo alespoň jako odborně školený dějepisec myslíte svou iniciativu vážně a nejedná se opět pouze o velkohubá a planá prohlášení, na která jsem od vaší osoby zvyklý. A to říkám s plnou odpovědností ne jako ukřivděný spoluautor dějepisné minimetodiky, nýbrž jako člověk, kterému jde alespoň o malinkatý posun poněkud rozkolísaného českého školství směrem k jeho zlepšení. Věřte mi, že bych od vás rád spatřil něco konkrétního a hmatatelného, nejen "kecy v kleci", které ničemu nepomohou.
ModulDiskuze
06. 04. 2012
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Jedno z možných východisek další diskuze je možná tady: http://digifolio.rvp.cz/view/artefact.p ... &view=5473 Paní kolegyně, díky za avízo na minimetodiku ke školnímu dějepisu - jako jeden z tvůrců jsem na ni nechtěl příliš upozorňovat,abych nebyl obviňován ze sebepropagace . Přičemž bych uvítal konkrétní reakce praktikujících dějepisářů, zda obsahové zaměření minimetodiky směřuje k jádru věci a minimetodika tak bude k užitku, a pokud ano, tak bych samozřejmě byl rád, aby se dostala k co nejširšímu okruhu uživatelů.
ModulDiskuze
06. 04. 2012
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Pane Franci, to je docela zajímavý pohled. Jenom si nejsem jistá, zda by se během roku zvládly probrat CELÉ dějiny, byť jenom z jednoho úhlu pohledu. Nevím, jestli si dobře rozumíme, ale CELÝM dějinám rozhodně říkám NE. Celé dějiny jsme neprobrali ani na fakultě, a vlastně ani nevím, co to jsou ty CELÉ dějiny. Jednoznačně souhlasím s tím, že tzv. celé dějiny nelze probrat, a to z vícero důvodů - zejména časových, a pak z důvodu obsahově definičních - co to ty "celé dějiny" jsou a jak je lze vlastně identifikovat. Tudíž jsme u cíleného a uvědomělého výběru vzdělávacího obsahu, tj. opět jsme se vrátili na začátek naší diskuse, tedy co, jak a proč z dějepisu učit?
ModulDiskuze
05. 04. 2012
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Paní Petrů, je sice od Vás chvályhodné, že se obracíte na ASUD, který jakožto profesní organizace sdružující dějepisáře má co říci k danému problému, ale v tomto případě by bylo třeba "zatlačit" na MŠMT jako tvůrce vzdělávacích koncepcí. Nepochybuju o tom, že ASUD se k dané věci nesporně kvalifikovaně vyjádří,ale co dál? Příslušná úprava v RVP ZV je možná jen skrze MŠMT. A proč myslíte, že by se v jednom ročníku nestihly probrat tzv. celé dějiny, jak píšete? A musí se vůbec probrat celé dějiny? Opět jsme u vhodného výběru a případné redukce, protože samozřejmě nejde probrat vždy všechno, proto bude záležet na učiteli, jak provede výběr, aby nepominul nic zásadního, ale na druhé straně není třeba se zabývat podružnostmi...
ModulDiskuze
05. 04. 2012
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Jenom na upřesnění - jako dějepisář si samozřejmě uvědomuju, že kategorie času a prostoru nelze nějak "zrušit" či zásadně eliminovat. Jde mi spíše o přiměřenost a vhodnost výkladu dějepisné látky vůči věku a mentální výbavě žáků. Proč žákům v 6. ročníku předkládat tak vysoce abstraktní pojmy typu "raná řecká polis" či "pozdní římské císařství", byť na příkladu dobových pramenů. Dle mého jsou výše zmíněná témata nad možnosti chápání jedenáctiletých dětí. Vhodnější by bylo začít rodinnou historií, historií školy a místa bydliště žáků, v 6. ročníku tedy začít výkladem jakési elementární kulturní historie, samozřejmě dle chronologického přístupu směrem od nejstarších dob k epochám nejnovějším. V 7. ročníku na to navázat sociálními dějinami, v 8. ročníku pokračovat hospodářskými a v 9. ročníku to uzavřít dějinami politickými. Samozřejmostí by byla jasná akceptace chronologického přístupu při výkladu jednotlivých tematických oblastí. Ovšem toto je na hluboký zásah do koncepce školního dějepisu a obávám se, že v současnosti na to nejsou ani personální kapacity, ani finanční prostředky. Jen se podívejme, co se děje např. v oblasti tvorby tzv. vzdělávacích standardů pro ZV.
ModulDiskuze
21. 11. 2011
ForumStandardy ZV - DĚJEPIS
Děkuji všem, kteří se zúčastnili této diskuse. Některé Vaše připomínky budou zohledněny při úpravách materiálu. S pozdravem Jiří Havelka Rovněž tak já si z pozice didaktika dějepisu VÚP, sice "dosluhujícího", dovolím rozloučit se se všemi diskutujícími, poděkovat jim za podnětné příspěvky a provést stručné závěrečné resumé z proběhlé diskuse k (nejen) dějepisným standardům. Předně bych chtěl říci, že celá diskuse byla vedena věcně z hlediska přístupu k dané problematice a slušně z hlediska osobní roviny. Z uveřejněných příspěvků se mi jako zásadní jeví následující hlavní problémy související s tvorbou (nejen) dějepisných standardů: 1. tvorba Standardů předchází jednomu z důležitých kroků, a tím je celková revize RVP ZV; 2. na tvorbě Standardů se většinou podílela úzká skupina autorů (někdy jen 2, jako v případě dějepisu); 3. absence celkové koncepce a nastavení obecného rámce Standardů, což není v silách jednoho či dvou jedinců, nýbrž je třeba sestavit širší týmy složené z oborových didaktiků, odborných historiků a pedagogů z praxe, čímž se oklikou dostáváme k bodu 2. Ve světle výše uvedených problémů vypadá hodnocení Standardů z dílčího hlediska jejich úplnosti, konkrétnosti, srozumitelnosti apod. jako irelevantní, ačkoliv se diskutující shodli např. na převaze znalostně pojatých indikátorů (na úkor jejich dovednostní a hodnotové stránky). Toto jsou pouze střípky z diskusních fór ke Standardům, tj. doufejme a věřme, že odpovědné osoby z těchto jednotlivin vyvodí detailněji zaměřené závěry pro budoucí směrování v příslušné oblasti.
ModulDiskuze
21. 11. 2011
ForumStandardy ZV - DĚJEPIS
Odpovědnost tedy leží primárně na dětech, aby od odrazového můstku vyskočily výš k maximu dovedností, které od nich budeme vyžadovat. Tak to si vytisknu zlatým písmem a pověsím ve sborovně. Všem kolegům se náramně uleví, zvlášť až dojde na lámání chleba po plošných testech. Díky! Vskutku povedená, takřka zlatá, tečka za diskusí k dějepisným standardům. Suma sumárum - za případné neúspěchy při testech si vlastně, dle mínění pana Havelky, můžou děti samy, jestli tomu dobře rozumím? Tak to nepochybně všem učitelkám a učitelům spadne pořádný balvan ze srdce - já bych šel dále než paní kolegyně Petrů a nechal bych to tesat do kamene...
ModulDiskuze
14. 11. 2011
ForumStandardy základního vzdělávání - 2. fáze - pokračování
Zdravím všechny aktivní přispěvatele do diskuse, ačkoliv se my didaktici VÚP do diskuse zapojovat nemáme, abychom neovlivňovali diskutující, přesto si dovolím zareagovat na kolegu Pinkase s jeho požadavkem na obeslání akademických pracovišť. Sice jsem neobesílal zdaleka všechny fakulty, ale avízo jsem dal členům expertního týmu didaktika dějepisu VÚP a myslím, že takto postupovali všichni kolegové-didaktici VÚP. To, že je prakticky nulová reakce na tyto výzvy, je věc jiná a zřejmě souvisí s koncepčním nastavením (?) a celkovým postupem prací na tvorbě standardů pro ZV, o čemž jste se, pane Pinkasi, již zmínil v této diskusi na jiném místě. Vždyť jste ostatně před nedávnem byl v Telči a vyslechl jste si tam názory kolegyň a kolegů ze ZŠ i z VŠ na standardy, takže asi tušíte, jaký mají postoj k současné podobě (nejen) dějepisných standardů. A právě tyto postoje se odrážejí v malé ochotě účastnit se této diskuse a přispívat tak k něčemu, co se jim v aktuální verzi jeví jako zcela nevyhovující. Aleš Franc Dobrý den, neberte si to prosím osobně, tak to nebylo myšleno. Obeslání vysokých škol jsem nezamýšlel jako osobní iniciativu pracovníků VÚP, ale jako oficiální inciativu jeho vedení. Nehraje se o nic menšího než o kurikulární reformu. Nerad bych to samozřejmě házel jen na VÚP. V Telči bylo jasně dohodnuto, že se do diskuse zapojí všichni členové skupiny pro dějepis, moc jsem jich tady nezaregistroval... Hezký den, v žádném případě si to neberu osobně, jen jsem cítil potřebu blíže osvětlit své praktické kroky, jakožto didaktika dějepisu, týkající se standardů ZV. Tyto mé kroky vycházejí z aktuálních pokynů vedení VÚP. Samozřejmě chápu, že se nejedná "o nic menšího než o kurikulární reformu", ovšem v tomto případě se obávám, že "pláčeme na nesprávném hrobečku", jestli mi rozumíte... Co se týká zapojení členů dějepisné skupiny MŠMT do této diskuse, sice to takhle bylo dohodnuto, avšak s drobným přípodotkem některých jednotlivců, kteří deklarovali nesouhlasné stanovisko k aktuální podobě dějepisných standardů a kteří tak z tohoto úhlu pohledu nemají zřejmě potřebu se k tomuto dále vyjadřovat.
ModulDiskuze
08. 11. 2011
ForumStandardy základního vzdělávání - 2. fáze - pokračování
Zdravím všechny aktivní přispěvatele do diskuse, ačkoliv se my didaktici VÚP do diskuse zapojovat nemáme, abychom neovlivňovali diskutující, přesto si dovolím zareagovat na kolegu Pinkase s jeho požadavkem na obeslání akademických pracovišť. Sice jsem neobesílal zdaleka všechny fakulty, ale avízo jsem dal členům expertního týmu didaktika dějepisu VÚP a myslím, že takto postupovali všichni kolegové-didaktici VÚP. To, že je prakticky nulová reakce na tyto výzvy, je věc jiná a zřejmě souvisí s koncepčním nastavením (?) a celkovým postupem prací na tvorbě standardů pro ZV, o čemž jste se, pane Pinkasi, již zmínil v této diskusi na jiném místě. Vždyť jste ostatně před nedávnem byl v Telči a vyslechl jste si tam názory kolegyň a kolegů ze ZŠ i z VŠ na standardy, takže asi tušíte, jaký mají postoj k současné podobě (nejen) dějepisných standardů. A právě tyto postoje se odrážejí v malé ochotě účastnit se této diskuse a přispívat tak k něčemu, co se jim v aktuální verzi jeví jako zcela nevyhovující. Aleš Franc
ModulČlánky
4251
0
20. 07. 2011
Příspěvek je zpráva z mezinárodní konference „Využití dokumentárního filmu ve výuce“ proběhlé ve dnech 10.–11. března 2011 v prostorách Goethe Institutu v Praze. První den byl tematicky zaměřen na problematiku globálního rozvojového vzdělávání a druhý den se orientoval na výuku o komunistické totalitě v Evropě.
ModulDiskuze
27. 04. 2011
ForumVIRTUÁLNÍ HOSPITACE: Dějepis – Únor 1948
Dobrý den všem, předně chci obligátně kolegyni Baumannové složit hold za odvahu k natáčení hodiny. Zároveň nechci vystupovat dle oblíbeného rčení "po boji je každý generálem", proto nejdříve vyzdvihnu pozitiva shlédnuté hodiny - líbí se mi, že paní kolegyně používá dostatek výukových materiálů a nezůstává pouze u jedné učebnice, i když to kvantum používaných materiálů může být někdy ke škodě, jak sama přiznává, ale niokdy není na škodu, když žáky "zásobíme" vícerým studijním materiálem. Dále velmi kvituji s povděkem, že paní učitelka na sebe "nestrhává" pozornost za každou cenu, což se někdy zejména gymnaziálním učitelům stává, tj. učitelé mluví, mluví a mluví , aniž by ke slovu pustili své žáky,neb zapomínají, že výuka nemá být monologem učitele, nýbrž dialogem žáka a učitele. Nyní pár slov o slabinách sledované hodiny - vzhledem k anotaci hodiny "Vítězný únor nebo komunistický puč" si nejsem jist, zda ve výuce padla odpověď na položenou otázku. Myslím, že jen menšina žáků by na základě odučené hodiny dokázala na tuto otázku správně odpovědět. Toto mi v té hodině chybělo nejvíce, tj. jak se komunisté nedemokratickými formami boje, přičemž umně vydávanými za demokratické, dostali k moci, jak měli všechno perfektně připravené, zinscenované, jak příslušníci nekomunistických stran naopak byli na tuto skrytou formu boje nepřipraveni, jak nechali prezidenta Beneše svým způsobem "na holičkách" atd. atd. Dále mi chyběla návaznost na dnešek a na současnou roli a činnost KSČM, pro kterou je 25. únor 1948 dosud vítězným únorem a "vítězstvím pracujícího lidu nad nenáviděným kapitalismem"... Aleš Franc, VÚP Praha, toho času na neplaceném studijním volnu
ModulČlánky
8197
0
10. 02. 2011
Příspěvek se zabývá analýzou dotazníkového šetření realizovaného ve VÚP v létě 2010 s cílem zjistit, jaké materiály pedagogové používají pro výuku dějepisu a výchovy k občanství na základních školách a v odpovídajících ročnících nižšího stupně víceletých gymnázií.
ModulČlánky
13482
0
12. 01. 2011
Příspěvek informuje o deseti anotovaných metodických materiálech pro výuku dějepisu na základní škole a v odpovídajících ročnících nižšího stupně víceletého gymnázia.
ModulČlánky
18066
0
24. 11. 2010
Příspěvek pojednává o jednom z nejaktuálnějších a nejožehavějších problémů lidstva – tj. o migraci, která je v textu zpracována z hlediska teoretických přístupů či konceptů. Na migraci zde zároveň nahlížíme jako na historicky se vyvíjející fenomén, který je, obrazně řečeno, starý jako lidstvo samo, přestože z pohledu vědeckého bádání a vývoje migračních teorií můžeme uvažovat cca o třech hlavních vývojových obdobích. Vlastním obsahem příspěvku pak je podrobná charakteristika těchto tří dějinných fází ve vývoji migračních teorií.
ModulDiskuze
22. 11. 2010
ForumVIRTUÁLNÍ HOSPITACE: Dějepis - Úvod do tématu šoa
Po shlédnutí této virtuální hospitace musím konstatovat, že ve mně zanechala hluboký dojem svou působivostí a autenticitou. Myslím, že to prokázaly i následné reakce žáků. Tento způsob výuky nelze sice aplikovat v každé třídě - již na první pohled bylo znát, že třída má s touto formou práce zkušenosti, což následně potvrdila paní učitelka odkazem na obdobnou výuku v 1. a 2. ročníku, ale to nic nemění na celkově pozitivním vyznění výuky tématu ŠOA v tomto provedení. Dále musím ocenit, že ve třídě panovala uvolněná a přátelská atmosféra, přičemž toto nelze zaměňovat s chaosem, který při podobně laděných hodinách hrozí. Celá třída byla v podstatě velmi ukázněná, vzorně pracovala dle pokynů paní učitelky, která se vždy snažila žáky vhodně navádět ke splnění úkolu, pokud si sami nevěděli rady. Byla žákům vždy ochotně k dispozici s vysvětlením, radou, pomocí..., přesto měla výuku pevně ve svých rukou:-). Stručně a jasně řečeno, jednalo se o velmi zdařilou a povedenou hodinu. Zdravím všechny diskutující Aleš Franc
ModulDiskuze
01. 11. 2010
ForumMaturity
Zdravím všechny diskutující, určitě souhlasím s tím, že počty neúspěšných "maturantů" v maturitní generálce na první pohled vypadají dost hrozivě, ale je třeba vzít v úvahu jednak hlavní záměr této procedury, a tím je ověření organizačně logistické připravenosti na tzv. státní maturitu. Myslím, že maturitní generálka ukázala, že celý systém je nastaven funkčně správně a účinně a že byla odhalena jeho eventuální "slabá místa". Krom toho se ukázalo to, že drtivá většina škol je na "ostrou" verzi maturity připravena. A dále je nutno zohlednit to, že šlo o "zkoušku nanečisto", proto nemalá část maturantů k takovéto generálce přistupovala poněkud "laxně" a "ležérně" - úplně jinak se maturanti budou stavěk k opravdové zkoušce, o které budou vědět, že jim jde o jejich životní budoucnost, nehledě na fakt, že je před nimi ještě více než půl roku studia a intenzivní přípravy na "zkoušku z dospělosti"... Přiznávám však, že mě taky ta čísla o "propadlých" v maturitní generálce lehce vyděsila .
ModulČlánky
4980
0
06. 10. 2010
Ve dnech 22.–25. září 2010 se v polském městě Kalisz uskutečnilo druhé společné setkání historiků, učitelů dějepisu a dalších odborných pracovníků ve školství ze zemí visegrádského prostoru. Zásadním tematickým zaměřením letošního ročníku bylo historické dědictví střední Evropy 20. století jako součásti evropské diskuze o výuce dějepisu. V příspěvku je ve stručnosti zachycen průběh čtyřdenního jednání.
ModulČlánky
5335
0
25. 08. 2010
Příspěvek informuje o vypracování materiálu s názvem „Zpráva o globálním rozvojovém vzdělávání v České republice v letech 2008-2010”, který vznikl v rámci Národního semináře k metodám evaluace a monitoringu aktivit v oblasti globálního rozvojového vzdělávání (dále jen GRV). Zpráva podává souhrnné informace o průběhu a výsledcích tohoto semináře a zároveň poskytuje rozšiřující informace o stavu a trendech vývoje GRV v ČR v letech 2008-2010.
ModulČlánky
6296
0
23. 07. 2010
VÚP Praha v současné době organizuje dotazníkové šetření zaměřené na zmapování metodických materiálů (kromě učebnic), které ve výuce Dějepisu a Občanské výchovy (Výchovy k občanství) využívají učitelé základních škol a nižšího stupně víceletých gymnázií. Více informací o probíhajícím dotazníkovém šetření zájemce najde v přiložené elektronické verzi dotazníku.
ModulDiskuze
31. 05. 2010
ForumVzdělávání žáků-cizinců
Hezký den, paní kolegyně, přečetl jsem si Váš příspěvek "Cizinci ve třídě" v oddílu Blogy a musím Vám "vystřihnout" hlubokou poklonu za to, jak jste přistoupila k problematice výuky žáků-cizinců na českých školách a co všechno pozitivního a potřebného jste vykonala. Prosím, Vás, mohla byste ještě napsat, v rámci jakého dotačního titulu chcete financovat vydání Vašeho pracovního sešitu? A pokud Vám žádost o kofinancování vyjde, v což zde všichni doufáme , tak by bylo přímo perfektní, kdybyste ho mohla dát k dispozici na Metodickém portálu (alespoň část, když ne rovnou celý komplet). Hodně zdaru v další práci! Aleš Franc
ModulDiskuze
26. 05. 2010
ForumUčební plán a učební osnovy
Ahoj Jendo, školy se přihlásily (celkem 10), materiál k pokusnému ověřování úspěšně prošel Řídicí radou VÚP a byl podstoupen ke schválení na MŠMT, ale v rámci interního připomínkového řízení se celý proces schvalování momentálně "zadrhl", tudíž v této chvíli nejsem schopen říci, jak, kdy a zda-li vůbec bude pokusné ověřování zahájeno od 1.9. 2010. Jakmile budu mít nějaké novinky, neprodleně budu Tebe i další zájemce informovat o dalším vývoji. To je nyní vše, co o pokusném ověřování můžu říci. Aleš
4944
0
08. 05. 2010
Stránky sloužící především betlémářům, ale i dalším zájemcům o problematiku betlémů z řad širší veřejnosti. Obsahují aktuality z oboru, rozcestník na české i cizojazyčné stránky o betlémářství nebo archiv tématického časopisu.
ModulČlánky
11. 01. 2013
Podobně laděné příspěvky lze určitě přivítat, neboť přispívají ke zvyšování občanského vědomí u českých žáků a mládeže. Přesto si neodpustím několik drobných připomínek a podnětů k úpravám. Předně k zařazení příspěvku do rubriky Gymnaziální vzdělávání - ovšem na úrovni očekávaných výstupů se objevuje odkaz na základní vzdělávání, ačkoliv v RVP G existuje vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ, v rámci kterého rozlišujeme tematický celek Občan ve státě a k němu lze přiřadit příslušný očekávaný výstup: "vyloží podstatu komunálních a parlamentních voleb, na příkladech ilustruje možné formy aktivní participace občanů v životě obce či širších společenství". Trošku problematické bude vybrat nejvhodnější průřezové téma, protože na úrovni GV postrádáme Výchovu demokratického občana, ale můžeme si pomoci např. Výchovou k myšlení v evropských a globálních souvislostech, příp. Multikulturní výchovou. Co se týká vlastního obsahu článku, dle mého názoru ne zcela jasně a hlavně srozumitelně definuje hlavní rozdíl mezi většinovým a poměrným volebním systémem. V souvislosti s tím mi tam chybí zdůraznění toho, že podle většinového systému v příslušných volbách primárně volíme konkrétní osobnosti a podle poměrného systému v prvním plánu volíme politické strany. Navíc mi tam schází uvedení příkladu voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. A ještě drobnost k přílohám - v mapové příloze postrádám popisky s vysvětlením barev patřících ke konkrétním politickým stranám.   
ModulBlogy
22. 11. 2012
Myslím, Zuzano, že jdete správným směrem, co se týká propojování historických událostí či osob s konkrétními literárními texty (tj. mezipředmětových vztahů dějepis-český jazyk a literatura). A česká literatura k tomuto účelu nabízí takřka nepřeberné množství pramenných podkladů - ať už jde o Vámi citované středověké kroniky, anebo o cestopisnou literaturu 15. - 18. století. Dovolím si tvrdit, že v cestopisech české (latinské) provenience se ukrývá netušené a velmi málo užívané bohatství z hlediska nabízených témat i žánrů. A nemusíme se na cestopisy dívat jen jako na prameny literární a historické, ale lze v nich získat zajímavé náměty povahy jazykové, politologické, etnologické (etnografické, sociálně a kulturně antropologické) či folkloristické. Zvláště ta etnografika (strava, oblékání, zvyky a tradice apod.) v dnešní době dostávají trochu jiný význam než v době před rokem 1989 a znovu říkám, ve školní praxi jsou v současnosti poměrně málo využívaná. Namátkou si jako možný zdroj využití ve školní praxi vybavuji např. vcelku známý cestopis z 2. poloviny 15. století od Václava Šaška z Bířkova o putování Jaroslava Lva z Rožmitálu po západní Evropě ve jménu krále Jiřího z Poděbrad. Tento spisek navíc hlavně pro děti a mládež převyprávěl Alois Jirásek ve své knížce "Z Čech až na konec světa". A takto by se dalo pokračovat, nicméně platí základní teze o tom, že české středověké kroniky a středověké a raně novověké cestopisy představují široký potenciál využitelný, ovšem momentálně málo využívaný ve školní praxi. A určitě by stálo za to, abyste s eventuálně vzniklými materiály na příslušná témata seznámila i čtenáře Metodického portálu, Zuzano, ačkoliv není jisté, jak to bude s Portálem do budoucna.  
ModulČlánky
06. 09. 2012
Zajímavé a pro žáky bezpochyby poutavé pojetí tematiky revolučního roku 1848 v českých zemích za použití prvků dramatizace. Podobně zpracované články, na základě nichž může dojít k takřka autentickým prožitkům určitého dějinného období, lze tedy jen přivítat. Ovšem mám jednu faktickou připomínku k obsahu článku, a to když autor dělí třídu na 3 skupiny, z nichž třetí - císařský dvůr - je tvořen císařem a jeho rádci. A právě o císaři Fedinandu V. autor píše jako o "slabomyslném" jedinci, což je sice celkem tradiční pohled na Ferdinanda V., který se ovšem zásadně liší od dobové reality, neboť poslední korunovaný český král byl vzdělaný člověk mluvící několika cizími jazyky (včetně češtiny), mající hlubokou zálibu v botanice a zahradničení, povahy zbožné a mírné s akcentem na dobročinnost (z těchto důvodů měl přízvisko Dobrotivý), avšak vzájemné sňatky v rámci rodové linie Habsburků se podepsaly na jeho fyziognomii. V českém historickém povědomí Ferdinand V. tak zůstal vnímán jako podivín, který se musel kvůli svým tělesným indispozicím vzdát na konci roku 1848 trůnu, ale v žádném případě o něm nelze hovořit jako o slabomyslném hlupákovi. Výrazem opožděné pocty tomuto polozapomenutému panovníkovi je velkolepá a v Čechách svého druhu ojedinělá výstava "Ferdinand V. Dobrotivý a umění jeho doby", od června otevřená na Pražském hradě a tento týden bohužel končící. 
ModulČlánky
03. 08. 2012
Druhá část příspěvku prakticky popisující vytváření podmalby na skle vhodně doplňuje a rozšiřuje první, teoreticky zaměřenou stať. Oceňuji zejména podrobné a srozumitelné rozfázování celého procesu tvorby historického artefaktu v podmínkách soudobé školní výuky. Neřekl bych, že se autor článku soustředí jen na vytváření replik produkce starých mistrů, neboť v závěru odkazuje na "vlastní zpracování výchozích předloh podmaleb". A právě volba vhodné předlohy je základním předpokladem úspěchu výsledného produktu, tedy podmalby na skle, ať už to bylo u dřívějších lidových umělců, anebo to bude u dnešních napodobovatelů z řad učitelů a žáků. U dnešní generace bude dále nepochybně záležet na míře šikovnosti a "fortelu", který rozhodně nechyběl našim předkům, což se ovšem nedá tak úplně říci o nás současnících. V neposlední řadě bude důležitá i vytrvalost a ochota (či neochota) čelit případným počátečním tvůrčím neúspěchům. Jak se ale říká, "žádný učený z nebe nespadl" a "vytrvalost přináší růže". Všem případným zájemcům o praktickou tvorbu přeji mnoho úspěchů při vytváření uměleckých produktů.  V souvislosti s předcházejícími řádky bych byl docela zvědavý na to, zda se nějaký vyučující se svými žáky pokusil či ještě pokusí o praktickou tvorbu podmaleb na skle a s jakými výsledky. Metodický portál považuji za velmi vhodné médium pro představení výsledných produktů.    
ModulČlánky
15. 06. 2012
Výborný počin, publikovat příspěvek o polozapomenuté technice zdobení skla, vycházející ze staletých lidových tradic a zvyků. Žáci si napříč jednotlivými stupni vzdělávání (nejen v ZUŠ) jednak připomenou zajímavou kapitolu z historie naší lidové tvorby, jednak se na základě praktického osvojení příslušné techniky zpracované v následující části pojednání přiučí dovednostem dávných mistrů z lidového prostředí, což je zejména v současnosti, kdy neustále klesá manuální zručnost našich dětí a mládeže, chvályhodná záležitost. Už nyní se těším na další díl příspěvku popisující postupy a činnosti nutné ke zhotovení konkrétní podmalby na sklo.  
ModulČlánky
05. 04. 2012
Aby nedošlo k mýlce, já ten výše uvedený příspěvek nijak "neshazuju" či nenapadám, mně se naopak velmi líbí. Jen se mi zdá vůči příslušné věkové skupině žáků (5. či dokonce 4. ročníků) poněkud předimenzovaný, proto mě zajímají konkrétní zkušenosti autorky z výuky. Já bych se u páťáků nebo čtvrťáků obával určité "rozplizlosti" a nedotaženosti celého projektu, ale je možné, že se mýlím, jelikož jsem výuky dle tohoto příspěvku nerealizoval. 
ModulČlánky
05. 04. 2012
Z výčtu aktivit a činností, které mají žáci splnit, vypadá projekt dosti náročně. Docela by mě zajímalo, jakou zkušenost má sama autorka z realizace takto ambiciózně a širokospektrálně nastaveného projektu, co na projekt říkají její žáci, když "sedí v kruhu a posílají si kamínek"? Co se při realizaci projektu osvědčilo a co ne, čeho se vyvarovat, na co klást důraz apod.? 
ModulBlogy
04. 04. 2012
Taky se mi zdá trošku nepatřičné, "ládovat" do žáků 6. ročníku spoustu pro ně odtažitých a nezáživných pramenů, i když tradiční koncepční nastavení českého školního dějepisu, spočívající v čisté chronologii, taky není zrovna ideální, protože šesťáky "krmíme" lehce nestravitelnou látkou typu "raná řecká polis" či "ostrakický soud". Myslím, že bychom dějepisnou výuku měli začínat např. rodinnou historií žáků, příp. lokálními dějinami nebo dějinami každodennosti, protože tato problematika je pro jedenáctileté děti mnohem přístupnější a "stravitelnější". Ovšem to by chtělo hlubší systémovou změnu dějepisného kurikula v rámci, tj. v RVP ZV. Jak se díváte na tento problém?
ModulČlánky
23. 03. 2012
Tak samozřejmě, pane kolego, chybička se vloudí. Přiznám se, že v té anotaci jsem to úplně přehlédl a vůbec si neuvědomil, jak ten čas letí, tedy že se nejedná o sté výročí narození, ale dvousté. Ovšem v celkovém kontextu článku se jedná o zanedbatelnou maličkost, autorka se prostě jen přepsala a recenze Metodického portálu to rovněž opomenula, což by se stávat nemělo, ale všichni jsme jen lidé, tj. tvorové chybující. Jinak na značném přínosu článku tato tisková chyba nic nemění. Navíc i v připojeném odkazu na Wikipedii každý může identifikovat datum narození KJE vztahující se k 7.11. 1811 a tudíž si i správně spočítat, že loni uplynulo 200 let od Erbenova narození.   
ModulČlánky
16. 03. 2012
Zdravím všechny přátele a přispěvatele Metodického portálu:-), příspěvek Renaty Nogolové mi při pátku udělal velkou radost svou přínosností a inspirativností, ale zároveň i obsahovou propracovaností a širokým tematickým záběrem. Článek tak je přímo vzorovým příkladem integrované tematické výuky (tématem je K. J. Erben), která bývá velmi často zaměňována za projektovou výuku, když za projekt lze dnes považovat leccos a mnozí vyučující (a nejen oni) mají tendenci mylně spojovat realizaci projektů s tematickou výukou. Přiznejme si, že ne vždy je úplně snadné přesně rozlišit projektovou výuku od integrované tematické výuky - tím základním identifikačním znakem je konkrétní PRODUKT, či jinak řečeno výsledek nebo výstup z projektu - na rozdíl od tematické výuky předpokládající vymezení podtémat (tematických částí), které žáci postupně mapují, nahlížejí z různých úhlů, poznávají souvislosti... Pokud se touto optikou podíváme na příspěvek Renaty Nogolové a na vyučovací aktivity, které žáci postupně prováděli, tak s jistou dávkou zjednodušení můžeme konstatovat, že žáci kromě tematické výuky směřovali i k vytvoření produktu - plakátů s informacemi o K. J. Erbenovi (viz připojené fotky). Tudíž si dovolím tvrdit, že výuku realizovanou dle autorčina příspěvku lze s klidem přiřadit k projektům, za které jsou mnohdy pokládány daleko méně propracované a komplexní výukové aktivity. Myslím, že výuku dle výše uvedeného příspěvku lze s úspěchem realizovat i na 2. stupni ZŠ, příp. na gymnáziu, jen by bylo třeba modifikovat jednotlivé vyučovací aktivity a přizpůsobit je tak věku žáků, se kterými bychom výuku realizovali. A lze i rozšířit předmětové spektrum tematického zaměření vyučování o např. literární výchovu, dějepis, zeměpis či slovesnou folkloristiku (pohádkosloví), vždyť Erben byl velmi aktivní a úspěšný sběratel slovesného folkloru podobně jako v jeho době B. Němcová nebo F. L. Čelakovský. Poněkud jiné uchopení příslušné tematiky se proto jen nabízí. Ovšem výborný základ položila Renata Nogolová a za to jí patří velký dík! Aleš Franc, dnes už bývalý pracovník VÚP a velký propagátor Metodického portálu:-)     
ModulČlánky
12. 03. 2012
Souhlasím s recenzentem, že se po odborné stránce jedná bezpochyby o článek velmi kvalitní, jak je tomu u příspěvků pana Drkuly obvyklé, avšak docela by mě zajímal názor učitele/ů z praxe, jak se mu/jim daří výuka dle navrženého schématu, příp. jak na takovouto výuku reagují žáci, neb přeci jen v dnešní době, které dominují nejmodernější počítače, tablety, dotykové mobily, sociální sítě a podobné vymoženosti, mají žáci zřejmě odlišné zájmy, než je hudební folklor či lidová píseň. Ovšem třeba se mýlím, což by mi ani tak nevadilo, protože propagaci folkloru ve škole fandím, a je tedy klidně možné, že žáky nácvik lidové písničky baví, ale to by chtělo nějaký ohlas či reflexi z praktické výuky...    
ModulBlogy
18. 01. 2012
Vzdělávání a školství je nedílnou součástí celkového společenského vývoje, tudíž jakým směrem se ubírá vývoj společnosti, takovým směrem půjde výchovně vzdělávací systém. Kam těmito úvahami mířím - asi většina z nás sleduje současný hospodářsko ekonomický vývoj v Evropě i ve světě a uvědomuje si jeho krajně negativní tendence, ale ani ti nejrenomovanější ekonomičtí analytici nejsou schopni objektivně odhadnout relevantní budoucí směřování evropské a světové ekonomiky. Každopádně dle většiny prognóz rok 2012 nebude nijak příznivý, co se týká hospodářsko ekonomického vývoje, ale třeba to nakonec nebude tak špatné, jak odborníci předpovídají. A podobně je to se školstvím, alespoň s tím českým - neustále slyšíme, jak se řítí do propasti a jak jsme na tom špatně, zejména pod vedením současného ministra (tímto ho ovšem v žádném případě neobhajuji!), až je vlastně s podivem, že školy různých druhů a typů pořád fungují, žáci a studenti do nich chodí celkem pravidelně:-) a v dostatečném množství, učitelé a vedení škol taktéž vyučují a řídí v rámci možností... Samozřejmě nejsem tak bláhový, abych si neuvědomoval, že je potřeba dalších změn směrem ke zlepšování momentálního stavu, ale na druhou stranu jsem dalek nějakých apokalyptických předpovědí, ačkoliv pokud dojde k ekonomickému rozvratu nejvyspělejích zemí světa, tak to s sebou nepochybně vezme i školské systémy daných zemí a k odvrácení katastrofy nám nepomůže sebegeniálnější změna paradigmat ve školství. Sám osobně to úplně "načerno" nevidím, myslím, že k dílčím a postupným změnám paradigmat v českém školství dochází, pokud takto lze hovořit o kurikulární reformě, která je však "během na dlouhou trať", tj. nějaké výraznější a viditelné změny k lepšímu se neprojeví po 4-5 letech, jak by si to mnozí z nás přáli (mě nevyjímaje), přičemž největší problém vidím v neustálých snahách o "reformy reforem" či "anti-reformy", o které vždy usilují nově nastoupivší politické garnitury ve smyslu rušení a negování toho, co zavedlo předchozí politické osazenstvo, většinou z opačného politického spektra, jak nám to předvádí současné vedení MŠMT. A abych nekončil příliš pozitivně v této poněkud skepticky laděné diskusi:-), tak pořád platí staré známé heslo: "nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůře"!:-) P. S. Ostatně dle mayského kalendáře má být 31.12. 2012 konec světa, takže o čem tu vlastně diskutujeme?:-) 
ModulČlánky
23. 11. 2011
Dovolím si tvrdit, že i učitelský stav je schopen a ochoten se domluvit na něčem "státotvorném", o čemž svědčí řada různých profesních asociací - např. Asociace ředitelů gymnázií, Asociace základních škol, asociace zastupující příslušné vzdělávací obory (Asociace učitelů dějepisu-ASUD atd.). Určitý zastřešující charakter má SKAV (Stálá konference asociací ve vzdělávání), jejíž bývalý šéf-Jindřich Kitzberger-se na čas dokonce stal náměstkem ministra MŠMT, což částečně prokazuje to, že i ministerstvo naslouchá hlasům profesní organizace pracovníků ve školství. Nejsem si tedy zcela jist, zda by něco zásadního ve fungování českého školství ovlivnil vznik nějaké další tzv. profesní komory. Myslím, že by ku prospěchu věci bylo to, aby "hlasy odborné veřejnosti" byly silnější a cílenější než dosud, ale možná se mýlím a tím nejúčinnějším lékem na současný neuspojivý stav našeho školství by opravdu bylo založení profesní komory pedagogů, ačkoliv při aktuálním pohledu na náš vzdělávací systém jsem poměrně skeptický... Na viděnou v lepších časech:-) Aleš Franc  
ModulČlánky
07. 11. 2011
Děkuji autorovi za příkladnou a následování hodnou reakci na publikaci vyšlou z dílny VÚP. Nejsa školený geograf, nedovolím si (a ani nechci) polemizovat s autorovými přístupy k řešení příslušné zeměpisné problematiky, ale jde mi o upozornění na jeden, a z mého pohledu zásadní, autorem příspěvku zmiňovaný aspekt v pohledu na věc a tím je v závěrečném shrnutí kladený důraz na propojení či vzájemnou spolupráci akademické sféry s učitelskou praxí na školách. Tento princip je dle mého názoru nezbytným předpokladem pro úspěšnost (či neúspěšnost) realizace kurikulární reformy a pro fungování českého školství vůbec, proto by si toho měli být vědomi všichni ti, kteří jsou odpovědní za organizaci a chod vzdělávací soustavy ČR, a lhostejno-li, zda máme na mysli otázky kolem státní maturity, plošného testování a nebo nejaktuálněji standardů v základním vzdělávání. Aleš Franc     
ModulČlánky
19. 08. 2011
Článek je krásným příkladem toho, jak úspěšně a přitom účelně integrovat znalosti a dovednosti z různých vyučovacích předmětů - v tomto případě Dějepisu a Výchovy k občanství - do předmětu nového, tj. Člověk a společnost, přičemž se ještě uplatní interdisciplinární vztahy s dalšími předměty (např. Český jazyk a literatura, Výtvarná výchova) a průřezovými tématy (např. Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova a Environmentální výchova). Tato vícečetná integrace jen potvrzuje fakt, že podobně jako jiné předměty, nestojí ani Dějepis v systému vyučovacích předmětů izolovaně a pokud se k integraci přistupuje s rozmyslem a na základě důkladné přípravy, tak výsledkem je vhodná a reálně pojatá integrovaná výuka. Důraz na interdisciplinární dimenzi a koordinaci je zároveň jedním z moderních trendů v didaktice dějepisu i v aktuálně realizované kurikulární reformě. Lze tak jen přát vyučujícím ze ZŠ Angel v Praze 12 další úspěchy při praktické realizaci integrované výuky, která by přinášela náležité efekty ve zvyšování kvality výchovně vzdělávacího procesu. 
ModulČlánky
16. 08. 2011
Příspěvek Petra Drkuly názorně, poutavě a hlavně nenásilně zprostředkovává dětem předškolního věku prvky lidové kultury, která v současném přetechnizovaném a globalizovaném světě působí doslova jako "oáza klidu" a návrat k osvědčeným sociokulturním vzorcům našich předků. Zároveň dětem umožňuje i srovnání s dnešní realitou, postavenou na zcela odlišných principech, ať pozitivně či negativně vnímaných, čímž chci říci, že ne všechno v minulosti bylo charakteristické opravdovostí a "nezkažeností" hodnost pocházejících z lidového prostředí a vedle toho není vhodné šmahem odsuzovat všechny technické i sociální vymoženosti současného světa. Krátce a stručně jde o to, již dětem předškolního věku dát možnost "střízlivýma očima" nahlédnout do života minulých generací, hodnotit ho a srovnávat ho s dneškem.        
ModulČlánky
15. 07. 2011
Dle mého názoru je tento projekt výbornou ukázkou toho, jak může a do budoucna by měla fungovat spolupráce škol tzv. "přes hranice", a není až tak zásadní, v jaké specifické oblasti se partnerství mezi školami na mezinárodní bázi bude realizovat. Jde tak zejména o to, aby spolupráce byla funkční, efektivní a přínosná pro obě strany jak na straně žáků, tak na straně vyučujících. Myslím, že tento projekt by mohl být následováníhodnou inspirací pro další školy na české i zahraniční straně.  
ModulČlánky
14. 07. 2011
Po přečtení článku pana Vodsloně musím v souladu s komentářem Kristýny Titěrové konstatovat, že autor článku ve svých prakticky a přehledně laděných doporučeních skutečně neakceptuje novelu školského zákona, tj. zákon č. 347/2007 Sb., kterým se dosti výrazně mění přístup cizinců ze třetích zemí ke vzdělávání a školským službám. Nové znění § 20 tak zajišťuje přístup k základnímu vzdělávání a souvisejícím školským službám všem cizincům za stejných podmínek jako státním občanům ČR bez ohledu na to, zda na našem území pobývají oprávněně či neoprávněně. Z výše naznačených skutečností tedy vyplývá závěr, že sebepraktičtěji a sebepřehledněji zaměřený příspěvek, avšak vycházející z neplatné legislativy, tak ztrácí svou výpovědní hodnotu a může tedy způsobit více škody než užitku.    Aleš Franc, NÚV a člen Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka (AUČCJ)   
ModulČlánky
14. 02. 2011
To nás nesmírně těší, že zveřejněné materiály využíváte i pro účely speciálního vzdělávání. A jestli se mohu zeptat, pro jaký druh postižení či znevýhodnění materiály využíváte? Co se osvědčuje nejvíce a co již méně apod.?
ModulČlánky
26. 01. 2011
Vítám příspěvek zaměřený na pohádky z hlediska jejich vlivu na psychický vývoj dítěte. Pohádky jsou v psychoanalytických interpretacích (C.G. Jung, B. Bettelheim, M.L. von Franzová, u nás M. Černoušek) chápány jako nevědomé dědičné archetypy čili pravzory, což představuje jeden z několika významných přístupů ke zkoumání pohádkových motivů a syžetů. Mám však několik připomínek k forměa obsahu zveřejnění tohoto příspěvku. Na jedné straně chápu, že celý text Lucie Staňkové má 58 stran, a tudíž je v této plné verzi na Portálu nezveřejnitelný, ale v souvislosti se zaměřením článku a jeho začleněním pod téma "psychologie" postrádám právě ty části, ve kterých jsou popisovány psychologické aspekty v pohledu na pohádky (např. "psychologie v pohádkách" nebo "psychologický rozbor" některé pohádky). Dle mého by tyto konkrétní pasáže velmi přispěly k možné inspiraci a využití pohádek učiteli v praktické výuce. Kromě toho v uvedené Proppově typologii kouzelné pohádky je citováno pouze 30 syžetových funkcí, přestože ruský formalista jich ve svém objevném díle jmenuje 31. Zřejmě nedopatřením došlo ke splynutí dvou funkcí v jednu: 6. "škůdce se snaží oklamat svou oběť, aby se zmocnil jí nebo jejího majetku"; 7. "oběť podlehne úskoku a tím bezděčně pomáhá nepříteli". Toto ovšem jsou pouze drobnosti, které nic nemění na prospěšnosti zveřejnění tohoto článku.
ModulBlogy
10. 01. 2011
Příjemný den všem diskutujícím, já zas tak překvapen nejsem, spíše mi je líto, že velmi zajímavé a podnětné příspěvky k dějepisnému vzdělávání zůstávají bez adekvátní odezvy. Přičemž i tato "ne-diskuse" o lecčems vypovídá, minimálně o tom, že dějepis nepatří zrovna mezi předměty, které jsou v centru zájmu pedagogické i nepedagogické veřejnosti. Je třeba si objektivně přiznat, i když jako aprobovaný dějepisář tak činím se smutkem v srdci, že priorita ve výchovně vzdělávacím procesu patří jiným předmětům - např. cizím jazykům nebo ICT, příp. obecně problematice tzv. státní maturity. V souvislosti s tím si dovolím upozornit na současný rozsáhlý badatelský projekt nazvaný "Sociologický výzkum historického vědomí obyvatel České republiky", jehož prvním výstupem je kolektivní monografie editovaná Jiřím Šubrtem a vydaná Nezávislým centrem pro studium politiky v Kolíně na sklonku roku 2010 pod názvem "Historické vědomí jako předmět badatelského zájmu: teorie a výzkum". Součástí této publikace kromě jiného jsou prezentované názory dotazovaných (zástupců obecné populace i učitelů dějepisu) na to, jak je např. vnímána výuka dějepisu, jak se dnes učí dějepis na školách atd. Věřte mi, že jde o velice poučné, i když někdy poněkud neveselé čtení... Ještě si dovolím drobnou vsuvku k užití frontální výuky - z francouzského příkladu mj. vysvítá, že tato tradiční forma vyučování má stále své místo ve výchovně vzdělávaím procesu. Samozřejmě ji nelze přeceňovat, ale na druhé straně není třeba ji zcela eliminovat a vytěsňovat na okraj zájmu v současné době, kdy se prosazují nové a inovativní trendy ve výuce. Myslím, že se mnou budou všichni diskutující souhlasit, když napíšu, že i "stará dobrá frontálka":-) najde vhodné uplatnění i dnes, tj. v době realizované kurikulární reformy.
ModulČlánky
05. 01. 2011
Autor volá po otevření diskuse, tak si dovolím krátkou poznámku k příspěvku i ke komentáři pana Melichara, se kterým sdílím určité rozpaky nad tím, že požadavek na tvořivost je až "výdobytkem" aktuálně realizované kurikulární reformy a jejích "vlajkových lodí", tj. rámcových vzdělávacích programů. Momentálně nemám po ruce žádnou publikaci či jiný dokument staršího data, ze kterých bych doslovně citoval požadavky na rozvíjení tvořivosti u žáků a studentů. Jsem však přesvědčen o tom, že rozvoj tvořivosti a kreativy u každého lidského jedince je předpokladem pro další kvalitativní rozvoj celé lidské společnosti. Bez náležitě tvořivých a kreativních jedinců bychom jako lidská civilizace nebyli tam, kde jsme v současnosti, samozřejmě se všemi jak pozitivními, tak i negativními důsledky. Takže snahy o dosažení co možná nejvíce tvořivých a kreativních jedinců jsou staré jako lidstvo samo, když to trochu zjednoduším. Na závěr si dovolím jednu drobnou vsuvku na téma soudobého návratu k nativnímu způsobu života, stvoření života dle Bible a kreacionismu a naopak odklonu od přetechnizovaného světa - pane Melichare, zkuste se s těmito myšlenkami obrátit na jednoho z blízkých spolupracovníků prezidenta Klause, Petra Hájka. Docela by mě zajímalo, co by Vám v souvislosti s tím odpověděl, vždyť on přece z opice nepochází:-)... (Tohle taky moc do textu o tvořivosti nepatří, za což se omlouvám:-)
ModulČlánky
13. 12. 2010
Velmi inspirativní čtení! Díky za zveřejnění. V souladu s autorem se přimlouvám za další šíření obsahu článku mezi odbornými i širšími laickými kruhy. Přiznám se, že jsem byl poněkud překvapen, když jsem si mezi 4 vybranými zeměmi s "pozoruhodně dobrými výsledky" přečetl Polsko, které "připomíná jako velkou změnu k lepšímu" prodloužení základní školní docházky z 8 na 9 let, když u nás v některých odborných kruzích je prosazována přesně opačná tendence, tj. zkrácení povinné školní docházky o jeden rok. To jenom podtrhuje jeden z hlavních problémů českého školství, tedy neschopnost odborníků a politiků domluvit se (shodnout se) na zásadním koncepčním směřování naší vzdělávací soustavy, což prakticky vylučuje její dlouhodobější a souvislou kvalitativní proměnu k lepšímu. Takže u nás pořád platí to, co jedna politická strana zavede, to druhá (z opačného ideologického spektra) ve snaze zalíbit se většinovému názoru voličů zase zruší, i kdyby to bylo sebelepší a sebepotřebnější. Klasickým příkladem z poslední doby je návrh z dílny sociálně demokratického politika Chládka na zrušení tzv. státní maturity, který minulý týden schválil Senát ČR, což má jen neblahý důsledek v dalším znejistění žáků, učitelů i širší veřejnosti při realizaci maturit v tomto školním roce.
12. 11. 2010
Jedná se o vítanou pomůcku pro výuku dějepisu i zeměpisu. Určitou nevýhodu vidím v anglické mutaci internetových stránek - žákům na úrovni základního vzdělávání by to mohlo činit potíže.
ModulDUM
13. 10. 2010
Takovéto chyby, na které ve svém komentáři upozorňuje paní kolegyně Murová, by se určitě v Portálem garantovyných článcích objevovat neměly a tím méně v materiálech zaměřených na výuku českého jazyka, o tom není pochyb. Buďme však milostiví a odpouštějme chyby přátelům i nepřátelům:-), vždyť chybovat je lidské... Krom toho i přes měkké -i v akuzativu singuláru u maskulina životného se jedná o velmi povedený DUM. P.S. Nedá mi to, abych jemně neupozornil na drobnou nepřesnost u jednoho ze zmiňovaných státních svátků, čímž mám na mysli Den vítězství slavený 8. května, avšak na počest ukončení 2. světové války v Evropě (nikoliv jako připomínka květnového pražského povstání a uzavření příměří mezi Českou národní radou a velitelem německého vojska v Praze, které umožňovalo průchod německé armády Prahou na západ do amerického zajetí). Jinak ale opět zdůrazňuji, že jde o pěkný DUM.
ModulČlánky
29. 09. 2010
Souhlasím s názory obou recenzentů v tom, že se jedná o kvalitně zpracovaný a inspirativní příspěvek. O tom není pochyb! Ovšem v návaznosti na svůj tázající se komentář k 1. části příspěvku se stále ptám: "Co s tímto nepochybně kvalitním a inspirativním vstupním materiálem dále ve výuce"? Chápu, že příspěvek je zařazen do rubriky Inspirace a Projekt, tj. každý učitel si tam najde to své, ale sám za sebe bych uvítal alespoň rámcové naznačení využití popsaného tématu v praktické výuce na gymnáziu.
ModulČlánky
17. 09. 2010
Nepochybně zajímavý a podnětný článek pojednávající o lidové kultuře, speciálně o hudebním folkloru, což je obor, který v dnešní uspěchané a přetechnizované době není zrovna v centru zájmu širší veřejnosti. O to více oceňuji autorův záměr přijít na Portál s touto, řekněme méně populární, avšak stále aktuální a živou tematikou. Co mi však v příspěvku schází, je další praktické využití "zpěvní lidové tradice severomoravského regionu" ve výuce, jinak řečeno, co a jak dál s materiálem předestřeným v článku? Toto předpokládám bude obsahem 2. části příspěvku. Následně bych měl dvě drobné připomínky - jednak bych doporučoval takto zaměřený příspěvek přiřadit ke vzdělávacímu oboru Český jazyk a literatura, kam problematika ústní lidové slovesnosti či folkloru obecně svým zaměřením patří, i když uznávám, že v současné struktuře vzdělávacích oblastí, vzdělávacích oborů a předmětů není úplně snadné a jednoznačné zařazení zmiňovaných oborů. A dále mám určité pochybnosti o začlenění příspěku k průřezovému tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - myslím, že lidová kultura a folklor jsou typické pro určité etnikum, ať už na národní, regionální nebo lokální úrovni, tudíž jen těžko si představuji nějakou globální lidovou kulturu či globalizovaný folklor, ale možná má autor článku jiné představy či záměry. To nemohu tušit, tudíž se třeba ve svých pohledech mýlím... Jinak se mi ale článek líbí.
ModulČlánky
17. 09. 2010
Velmi pěkný, zajímavý a opravdu praktický laděný příspěvek. Myslím, že žáky takto uchopená výuka musí bavit, neb se nejedná o žádnou "suchou" teorii, ale o skutečně barvité a zábavné vyučování, při kterém se však žáci dozvědí mnoho užitečných a účelných informací. Oceňuji také to mezipředmětové propojení češtiny, dějepisu a příp. němčiny. V souvislosti s komentářem paní Pekařové si dovolím upozornit na to, že se v příspěvku nejedná o zdaleka vyčerpávající seznam řemesel - jen namátkou uvedu další příklady, např. cínaři, cvočkaři, hedvábníci, hřebenáči, jehlaři, kloboučníci, kopytáři, parukáři, řemenáři atd. atd., ale v příspěvku určitě nejde o to podat úplný seznam řemesel, takže to uvádím skutečně jen pro doplnění či zpestření. Možná by stálo za úvahu ještě uvést řemesla do souvislosti se sdružováním jejich zástupců do řemeslnických organizací, tj. cechů, které až do poloviny 19. století hrály velmi důležitou roli v hospodářsko společenském životě měst. A ještě jednu drobnou poznámku si dovolím učinit, tentokrát s ohledem na jazykové zaměření článku - určitým zpestřením i doplněním by možná bylo i zmínění konkrétních řemesel jakožto základu pro vznik pozdějších příjmení. Myslím, že v každé třídě by se našel minimálně jeden nositel příjmení po zástupci nějakého řemesla. Tyto mé přípodotky nic nemění na tom, že se jedná o kvalitní a přínosný článek.
ModulČlánky
09. 09. 2010
Tak to jsme rádi, že se na publikování metodických karet někdo těší:-). Dle plánovaného harmonogramu by měla být první sada karet zveřejněna v průběhu příštího týdne, tedy jestli vše půjde tak, jak má jít... Za řešitelský tým VÚP Praha Aleš Franc
ModulČlánky
07. 09. 2010
Výborný nápad, začít seznamovat s problematikou globálního rozvojového vzdělávání již děti předškolního věku! Navíc v příspěvku představené aktivity zapojují děti do příslušné oblasti "nenásilnou" a hravou formou, proto děti učení baví a vše zvládají bez vetších problémů. Jen tak dál! Už se těším na další příspěvky z připravovaného seriálu "Globální rozvojové vzdělávání pro MŠ"...