Avatar
Mgr. Marek Lauermann

Poslední přihlášení 13. 08. 2018

O uživateli
Marek Lauermann se dlouhodobě pohybuje v oblasti projektů a iniciativ zaměřených na rozvoj a posílení konceptu komunitní školy v ČR i na mezinárodní úrovni. Působil jako manažer rozvojových projektů a má lektorské zkušenosti z kurzů zaměřených na tvorbu a řízení projektů a také na budování a posilování komunitní dimenze školy. V roce 2008 vedl tým zpracovávající pro MŠMT "Analýzu připravenosti prostředí v ČR a možností rozvoje komunitních škol". V současné době působí jako národní koordinátor projektu "Ověření standardů kvality komunitní školy" pro ČR. Od září 2010 zastává pozici zástupce ředitelky pro projektový management a komunitní rozvoj na ZŠ a MŠ Brno, Jihomoravské nám. 2.
Společenská role
Vedení školy, Rodič, koordinátor projektů
Název školy/instituce
ZŠ a MŠ Brno, Jihomoravské nám. 2
Stupeň vzdělávání
Vysokoškolské
ModulČlánky
5045
0
06. 01. 2014
Článek se snaží reflektovat výstupy projektu Práva dítěte ve školské praxi, které byly publikovány v publikaci Cesty ke škole respektující a naplňující práva dítěte. Problematiku práv dítěte pojímá jak z hlediska obecných práv, tak i v možnostech a limitech jejich prolínání do výchovy a vzdělávání ve školním prostředí. Jednu z klíčových složek naplňování práv dítěte nachází v konceptu komunitní školy, který považuje za syntézu participativních a přátelsky orientovaných přístupů školy k dítěti a jeho právům.
ModulDigifolio
21. 12. 2012
Ohlédnutí za seminářem Jak budovat a posilovat roli školy v obci, jehož cílem bylo seznámit účastníky s myšlenkami konceptu školy jako otevřeného centra obce a komunity a jeho využitím pro posílení role školy v obci a pro smysluplné a efektivní zapojení rodičů a veřejnosti do života školy. Na konkrétních příkladech a zkušenostech škol bylo představeno, jak může být tento koncept naplňován v prostředí českých i zahraničních škol.
ModulČlánky
11339
0
07. 06. 2012
Článek mapuje vývoj konceptu komunitní školy a problematiku komunitních škol v ČR z hlediska interpretace tohoto pojmu a jeho aplikace do činnosti a vzdělávacích programů základních a středních škol.
ModulČlánky
5278
0
13. 12. 2011
Škola je stresující prostředí, které mnohdy vede k nadměrné pracovní zátěži. V běhu školních dní si mnohdy neuvědomujeme, že se dá jejím negativním vlivům čelit anebo alespoň eliminovat jejich dopad. Někdy stačí uvědomit si, které máme potřeby, ty si uspořádat a zamyslet se nad tím, jak je naplňujeme. Pracovní zátěž může člověka stimulovat nebo také zabít. Musí se umět s ní zacházet. Existují totiž postupy, které negativní vlivy omezují. V tomto článku se pokusíme některé představit, aby sloužily jako snadno dostupný nástroj pro smysluplné rozvržení pracovního výkonu ředitelů i učitelů.
ModulČlánky
4687
0
04. 11. 2011
Mezinárodní konference „Rozvoj kvality komunitních škol: Jak si vedeme“ se konala 14.–15. června 2011 v Kyjevě. Jejím cílem bylo vytvoření fóra pro diskusi o osvědčených postupech v rozvoji kvality komunitních škol v zemích východní, střední a západní Evropy a Asii a také posílení pravomoci národních nevládních organizací v oblasti podpory komunity a školních programů, jak ve svých zemích, tak i mezinárodně. Jsou uvedeny příklady z ČR a Mezinárodního centra excelence.
ModulČlánky
8626
0
31. 08. 2011
Budování školy jako otevřeného a snadno přístupného centra obce má několik aspektů, které je dobré znát proto, aby škola mohla tuto svou roli efektivně a systematicky rozvíjet a kultivovat. Tři aspekty jsou zásadní a určující: organizační zázemí, partnerství a kapacita pro získávání zdrojů. Co se za těmito slovy konkrétně skrývá? Jak s nimi může (a má) škola účinně pracovat? Které metodiky a postupy při této práci se osvědčily v praxi škol? Hledat odpovědi na tyto otázky se snaží tento článek.
ModulČlánky
7219
0
19. 05. 2011
Přestože managamenty škol věří, že existuje nepříznivé ovzduší spolupráce mezi nimi a veřejností, nic se nezmění, dokud ředitelé nebudou muset odpovídat na požadavky rodičů a společně s nimi plánovat a konzultovat většinu důležitých organizačně-rozvojových opatření. To je mnohdy to nejobtížnější (a nejdůležitější) – začít hledat odpovědi na nepříjemné otázky. Jakmile spolupráce s rodiči bude narušovat naše poslání vzdělávat a vychovávat, kdo za to bude zodpovědný? Jak budeme hodnotit a měřit výsledky? Jak mohou být ředitelé zodpovědní za zapojení rodičů, když nemohou kontrolovat všechny jejich aktivity?
ModulČlánky
13693
1
14. 03. 2011
Každá komunitní škola se vyvíjí jinak – některé škole se daří rychleji naplňovat vize, některá dokáže efektivněji reagovat na potřeby místní komunity, někde je vyšší nadšení a nasazení zaměstnanců školy pro komunitní vzdělávání nebo některé školy lépe umějí rozvinout své komunitně orientované aktivity. Jak ale zjistíme, že je komunitní škola kvalitní? Právě proto byly shrnuty klíčové charakteristiky komunitních škol, na základě kterých se dá změřit kvalita komunitní školy. Pilotní projekt, realizovaný na 80 školách v 8 zemích, včetně ČR, shrnuje základní zkušenosti a možnosti jejich použití a snaží se zachytit mezinárodně platné jádro komunitní dimenze školy. Byly ověřeny na venkovských i městských komunitních školách.
ModulBlogy
16. 08. 2011
Váš příspěvek se mi moc líbí svou upřímností a otevřeností, s jakou popisujete vaši motivaci a kroky, které jste podnikla pro to, aby se vám ve třídě učilo lépe. To je totiž ten pravý význam věcí,které děláte, ač to někdy nevnímáme, tak toto mnohdy velké úsilí, ve kterém se potýkáme s problémy, hledáme řešení a nové postupy, vytváříme nové materiály, má hmatatelný dopad na kvalitu učení se našich dětí. A když se naše dětzi učí lépe, bude selépe učit i nám učitelům. Lépe neznamená vždycky lehčeji, ale určitě je "lepší" mít dobrý pocit z nelehké práce, než být naštvaný v práci, která nestojí za řeč. Myslím, že váš přístup je, nebo by měl být,  inspirací pro ostatní. Minimálně z hlediska proinkluzivního přístupu. Ještě mě napadá, jestli jste na vaše aktivity zkusili získat nějakou podporu v rámci OP VK. Když jsem jako hodnotitel četl řadu nesmyslných projektů, které se snažili pomoci cizincům, často mě napadalo, proč někdo nepoužije řešení, jaké jste aplikovala vy. Přijde mi docela účelné a efektivní - i z hlediska použitých prostředků.
ModulBlogy
15. 08. 2011
Dobrý den, vaše postřehy se mi moc líbí a myslím si, že jsou zobecnitelné napříč školami. Hodně mě zajímá téma života školy jako určitého společenství, které má své hodnoty, kulturu, návyky a určitě důležitou roli v jejím životě hrají právě neformální akce. Asi se odehrávají všude (v nějakíé podobě), ale někde velmi rychle poznáte, že je to prostě jen takový ventil, kterým se odpouští přebytečné napěti. Určitě to není málo, anebo rozhodně to není nepodstatné. Ale je v nich daleko větší potenciál, ať už v posílení pocitu sounáležitosti, tak i v rámci kvalit celého týmu pedagogů, ale vlastně i žáků a rodičů. Neformální neznamená nutně nepracovní. Těším se na vaše další postřehy z neformálního života vaší školy. 
ModulČlánky
22. 05. 2011
Příspěvek je velmi dobrým příkladem toho, jak lze uchopit environmentální vzdělávání v MŠ. Zároveň je velmi návodný v tom, jak pojmout tvorbu a realizaci projektu, navíc v mezinárodní perspektivě. Mohl by být povzbuzením pro ostatní školy a to nejen mateřské.