ModulDiskuze
11. 07. 2013
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Že vlci se nažrali a kozy pobíhají kdesi v dáli s vědomím, že to v září-říjnu zase nějak defekalizují na celulózu svých ŠVP a opatří úředním posvěcením. Nebo co si o tom myslet? I v této diskuzi zaznělo několik podstatných dotazů, bylo odkazováno na podnětné materiály, byla zmíněno několik doporučení. A reakce odpovědných lidí?
ModulDiskuze
28. 05. 2013
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Jste úplně vedle, při frontálním výkladu, který bude následovat zkoušení nabiflovaných přednesených dat, je úplně jedno, zda žáci umí xyz, protože biflovat nazpaměť může kdokoliv cokoliv... Máte pravdu, na variantu učitele, kterému je jedno, že vlastně nic neučí, jsem nepomyslel. Měl jsem na mysli běžnější situaci, kdy jsou žáci dostrkání, nebo přibržděni na určitou úroveň, aby to lépe vyhovovalo těm, kteří se snaží řídit vzdělávací proces. A proto všichni krasoduši, kteří bojují za naprostou volnost, proti kladení nároků a odmítají kontrolu výstupů, jsou těmi nejčelnějšími bojovníky za rozkvět biflování v této zemi. Co si představit pod pojmem "naprostá volnost"? Je opakem "nevolnost", svázanost, určenost, jednostrannost, unifikovanost? Jestli by "naprostá volnost" byla něco, co bude pomáhat lépe naplňovat cíle vzdělávání, klidně se jí zastanu, ale nemyslím si, že tudy vede cesta. Ta často bývá mezi dvěma extrémy, někde poblíž středu. Co se mých žáků týče, tam kde mají více volnosti mají i více osobní zodpovědnosti. Pokud není dost osobní zodpovědnosti, mají méně volnosti. Nikoliv jako trest, ale jako přístup, který vede k větší spokojenosti, jejich i mé. Někteří žáci opravdu raději volí jasně dané učivo, než aby měli chuť si hledat vlastní cestu. Zcela určitě nejsem proti kladení nároků a neodmítám kontrolní výstupy. Jde však o to, jak jsou tyto mechanismy a pomocné nástroje použity. Uklidnil jsem vás? Teď už nepatřím mezi ty, strašlivé, byť nevědomé, bojovníky za rozkvět biflování? Mimochodem, nikdy jsem po žácích nechtěl, aby se některé vědomosti učili nazpaměť, byť tím nechci zatracovat přínos této dovednosti. Kdysi, když ještě neměli ve většině domácností vlastní počítače a téměř nikde neměli přístup k Internetu jsem je vedl k psaní přehledných zápisků do sešitů. Nenutil jsem je, aby si sešity vedli, jen jsem některé poznatky/texty doporučoval k zaznamenání. U testů i při zkoušení tyto sešity mohli libovolně používat. Ne, že bych je já sám potřeboval hodnotit a známkovat, ale jednak "se to muselo" a pro některé to byla užitečná zpětná vazba. Někteří s menším sebevědomím viděli že úkoly dobře zvládnout, někteří s přehnaně velkým sebevědomím zjistili, že to není až tak easy. Mám za to, že v reálném životě, když budou potřebovat vyřešit nějakou úlohu, nebudou zuřivě okusovat nehty, tužky a vzpomínat, jak to v té škole říkali, ale že použijí své poznámky, vyhledávače, slovníky, překladače, encyklopedie, diskuze, ..., a že se vhodným způsobem doberou k vynikajícímu, nebo alespoň dostačujícímu, výsledku. Navíc si myslím, že když nějaké znalosti budou v životě potřebovat a opakovaně používat, že si je přirozeně zapamatují, nebo alespoň přeformátují do jim vyhovujícího celku, který jim usnadní používání. Toliko k biflování.
ModulDiskuze
27. 05. 2013
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
S "nezbytným minimem" je to ošemetné už jen v tom, že nadšenci pro daný obor považují za minima, zpravidla, mnohem více než bežný člověk potřebuje. Můj odhad (od boku) je využitelnost cca 5..10% z učiva ze ZŠ. Tím nechci říc, že by přehled typu: http://www.ixl.com/ byl něco špatného, jen bych z toho nedělal závazné osnovy, kterými by učitelé měli plošně bombardovat všechny žáky. Proč by vzdělání nemělo jít za žákem místo, aby chodilo za školní třídou, ve které, podle data narození, zrovna žák skončil. Ano, z toho úhlu pohledu pak můžeme zapomenout na nějaké pohodlné předpoklady typu, že šesťák umí xyz a já učitel můžu navázat dalšími frontálkami směrem k světlým zítřkům.
ModulDiskuze
25. 05. 2013
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
S testy to vidím podobně jako se standardy. Testy mohou být velmi užitečný nástroj, dokud z nich někdo neudělá cíl. Pokud má žák, nebo učitel potřebu zpětné vazby testem, budu jen rád, když budou mít okamžitě po ruce celou škálu kvalitních testů. Pokud to napoví, kde jsou silné stránky a kde slabiny, na co se zaměřit a k čemu není třeba se vracet, paráda.
ModulDiskuze
25. 05. 2013
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
RE. A nebo není zase jasné, co si pod "standardy" každý z nás představujeme. : Nejen, že zase není jasné, co si pod standardy v této podobě představit, není jasné ani jak je plánováno je používat. Jsou tyto standardy synonymem pro minima? Mají být dolním/horním limitem pro čtyřkaře? Mají být povinným znalostním základem, který se bude očekávat u žáků nižšího ročníku a na který se bude navazovat? Mají sloužit jako podklad pro sestavování národních testů? Mají sloužit k posuzování škol, byť se mnozí dušují, že to tak není, ačkoliv to tak mnohokrát bylo? Myšlenka znalostního sumáře z jednotlivých oblastí, nebo jejich průřezů, vůbec není zavrženíhodná, naopak to může být velmi užitečná pomůcka. Pochopit a prosazovat takový sumář jako obdobu povinné školní osnovy, zafixované na řadu let, to už asi není to pravé ořechové. Jen si představte ty davy učitelů jak takovým sumářem s vyplazeným jazykem ženou žáky od jednoho tématu k druhému, odškrtávají si položky a v době rozkvétajících kaštanů se v noci s hrůzou budí, kolik jim toho ještě zbývá. Takže je důležité nejen jak si představujeme standardy, ale také, jak je v plánu s nimi zacházet. Pro žáky na kroužcích jsem již před léty naprogramoval "Přehled znalostí". K většině znalostí je k dispozici i podrobnější popis. http://mintaka.eu/web/prehledz/krouzek/ ... a/prehled/ Proč ho nepoužívám pro žáky ve výuce? Protože tam většinou procházíme stejnými tématy a úkoly a není tolik potřebné mít o tom přehled. Ten přehled neslouží k hodnocení. Kdykoliv je možné ho velmi snadno doplnit o další znalosti, a často se tak, i na přání žáků, děje. Jeho hlavní účel je, aby měli žáci přehled o dalších možných činnostech, aby neustrnuli u jedné znalosti. Také pro to, aby věděli, který spolužák už s danou oblastí pracoval, může být užitečné ho požádat o pomoc a radit se s ním. První 3 "stupně osvojení" si žáci k znalostem přidávají sami, poslední 3 stupně z šestice přidává učitel, ale mohou se k tomu vyjadřovat i žáci. Mnohé znalosti nemají všech 6 stupňů, často jen 4, některé mohou mít jen 1. Samozřejmě i tento nástroj mají někteří žáci chuť použít k soutěžení a hodnocení, ale z mé strany tomuto snažení nevěnuji pozornost, (nevyzdvihuji ani nezatracuji) a většinou brzy odezní. Je to zkrátka nástroj a ne cíl. Věnujeme mu tak 2% času výuky. Nemyslím si, že tohle je ideální způsob, který by se měl masově šířit. Dovedu si představit mnoho věcí jak ho vylepšit. Je to taková malá drobnost, která se mi osvědčila, mimochodem, inspirovaná z elektronických her RPG a strategií. Nuže, "Quo vadis, Standarde?".
ModulDiskuze
24. 05. 2013
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
A že už tu těch nahých králů bylo. A další jistě zevlují někde před branami, možná s Hanibalem probírají, jak to tu obsadit a obrátit k obrazu svému. Ten postup standardizace se mi líbí. Směrů, kudy se vydat je celá řada. Rozhodně bych se snažil napomáhat tomu, aby žáci pochopili lépe sami sebe a společnost ve které žijí. Očekávám od toho příklon k morálnosti. Co nám pomůže dobrý výsledek v Pisa, když 20%..60%..80% mladých bude mít problém s uplatněním? http://www.infoabsolvent.cz/Temata/Clan ... nka=0-0-04 Nejde o to, aby ve školách zavládla anarchie (i když i ta má své klady), naopak by to mělo být o domluvených, rozumných pravidlech a o rozšíření možností toho, co která škola může snadno podniknout. Máte pocit, že vám mohou velmi pomoci asistenti pedagogů? Potřebujete mít možnost umístit žáka při výrazném porušování pravidel do jiného prostoru, s někým, kdo to s ním probere? Chcete vodit žáky každý týden na exkurzi? Chcete pro žáky uspořádat celonoční akci ve škole se zaměřením na astronomii? Chcete podpořit sociálně slabšího žáka zakoupením knížek, školních potřeb, tabletu? Chcete do školy pořídit 3D tiskárnu a vyrábět pomůcky pro výuku? Je toho mnoho a mnoho je i těch, kteří mají s určitými postupy velmi dobré zkušenosti. Bohužel, hlavní vzdělávací proud se z médií spíše dozví, když něco selže, než když něco dobře funguje. Co by nám ukázalo, kdyby si, pro začátek, žáci mohli jeden den v měsíci vybrat, ke kterému učiteli půjdou na výuku?
ModulDiskuze
23. 05. 2013
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
RE. ... promyslet a sepsat i to, co je v dnešní škole zbytečné..: Nemyslel jsem to tak, že by se měly mávnutím proutku přestat učit velké bloky učiva. Pokud učitel dokáže vzbudit ve svých žácích touhu po hlubším vzdělání "svého oboru" a příbuzného okolí, čest jeho práci. Mnoho negací vyvolává, povinnost učit se látku o jejímž praktickém využití mají pochybnosti i sami učitelé. Navíc být z té látky zkoušen a hodnocen a mít pro takové znalosti jen pramalé praktické využití. Málokterý nadšenec do svého oboru si dokáže uvědomit a připustit, co vše jeho žáci nebudou potřebovat. Neradno nařizovat mnohým učitelům výraznou změnu jejich výukových metod a postupů, aniž by měli silnou vnější podporu a alespoň mírnou vnitřní motivaci. Nelehké to měl i Komenský v letech 1650..54, když působil v uherském Potoku a snažil se zde reformovat výuku a přístup učitelského sboru. Jedním z míst pro přetnutí tohoto Gordického uzlu by měla být výuka na pedagogických fakultách. Především tam by mělo být jasno, jaký je cíl a jaké postupy jsou vhodné pro vedení žáků kýženým směrem. Také je mnoho mýtů, na které je třeba si posvítit a bez jejichž padnutí nemůže žádná smysluplná reforma proběhnout. Např: * role učitele jako "garanta vědomostí", za jedna je Bůh, za dva jsem já... * škola má sloužit k výuce a nemá vychovávat * tohle učivo xyz musíte znát, jinak u mě neprolezete * řešení kázeňských problémů trestáním zkoušením a známkováním * nátlak na žáky a sebe naučit všechny všechno Reálný svět jeho potřeby, postupy a možnosti se za posledních 10 let změnily tak výrazně, že na to vzdělávací systémy nemohou nereagovat. Tedy mohou, ale tím víc se z nich budou stávat otravné zombie, které budou znepříjemňovat život všem zúčastněným. K dobru přikládám pár odkazů: Bořivoj Brdička, Bloomova taxonomie v digitálním světě http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2230 Ondřej Šteffl, Kam směřují vzdělávací systémy? http://slideslive.com/w/38890072 Tudy také vede cesta ke vzdělávání: https://www.coursera.org/ https://www.khanacademy.org/ http://www.learn4good.com/ http://www.codecademy.com/
ModulDiskuze
23. 05. 2013
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Tak to jsem rád, že se konečně vracíme ke kořenům, leč nejen standardy je živ vzdělávací systém. Cíl vzdělávání máme vyjasněn? Můžeme zaň považovat, již zmíněný, § 44 Školského zákona, Cíle základního vzdělávání? Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění. K tomu bych připomněl článek z roku 2005 http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/340/POJ ... VANI.html/ Ono to na první pohled vypadá docela obstojně, ale pocitově mi přijde, že realita toto naplňuje tak z 5..10% a v některých případech jde přímo proti cílům. Když jsem se, coby žák, ptal učitelů "K čemu mi tohle bude v životě užitečné.", ve většině případů mě považovali za provokatéra a drzého žáka, v lepším případě byla jejich odpověď variací na: * že se tím učím učit a trénovat paměť * že to budu potřebovat na vyšším stupni * že se to mám učit, protože nikdy nevím co se mi bude hodit * že je to v osnovách Žádná z těchto odpovědí mě neuspokojovala a z nadšeného žáčka, který se celý natěšený hrnul do školy, odcházel osmák, kterému raději dali ty čtyřky, aby jim tam nekalil vodu ještě další rok. Na "oficiální" vzdělávání jsem rezignoval a pod lavicí si přepisoval půjčené knížky o programování, i nezapomenutelnou Ladislav Zajíček, Bity do bytu. Myslím, že podobný přístup k povinnému školnímu vzdělávání už není nijak výjimečný, jen místo učebnic programování dnes mají žáci jiná lákadla, jako například hry nebo chatování. Coby učitel se tedy raději v předstihu sám žáků ptám, "K čemu vám tohle, co vás učím, bude dobré?" Což takhle začít přemýšlet o takovém vzdělávacím systému, který nebude potlačovat přirozenou touhu lidských bytostí po vzdělávání a naopak ji bude podporovat, který si připustí, že je dnes běžné, když 90% z toho co se dnes žáci metodou nabiflovat, odpapouškovat, zapomenout, naučí, nikdy v životě potřebovat nebudou, a když už něco z toho budou potřebovat, budou se to muset naučit mnohem podrobněji, než je to učili ve škole. Za velkou tragédii současného vzdělávání považuji to, že jsou žáci přinuceni učit se něco, co v životě téměř vůbec nevyužívají. Navíc, hodnocením toho, jak se jim daří prokázat, že si tyto nepotřebné znalosti "osvojili", rozhodujeme o tom, kdo je "dobrý" a kdo "špatný". Navzdory současnému systému si u některých skupin žáků od 5. tř. dovoluji ten luxus, kdy si sami žáci vybírají, co se budou učit. Má to samozřejmě svá pravidla, ale oblast zájmu může být téměř cokoliv. Je pak velmi příjemný zážitek, když se do svého tématu "zažerou" a pracují na něm s radostí i doma. Je balzám na duši učitele zaslechnout třeba v jídelně, jak to probírají a řeší To mě přivádí na zasutou myšlenku, že vzdělávání by mělo být příjemné nejen pro žáky, ale i pro učitele. Cítím velký prostor, pro šetrné, širokou veřejností i odborníky prodiskutované a pečlivě odpilotované změny, které by vedly ke zlepšení podmínek vzdělávání a přiblížení se k cílům. Jestli má někdo pocit, že času je málo a změny se musí dělat teď hned, bez diskuze a pilotování, nechť je mu ponaučením dlouhá řada bludných kořenů, o které takoví kvapníci bez ustání zakopávají. Ať se nám daří a pan Bu s námi Mintaka
ModulDiskuze
06. 05. 2013
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Dobrý den Další diskuze, kde si můžeme tak akorát zaplakat? Působím na škole, ve které se s výraznými snahami o reformu začínalo hned po revoluci. Živě se tu řešily reformy, sestavování ŠVP se učitelé věnovali mnoho let před plošným zavedením RVP. (Řádově tisíce dobrovolných hodin nad úvazek.) Na RVP se tu těšili. O to větší je zklamání nad tím, jak to dopadá/dopadlo. Mnoho klíčových věcí by mohlo jít udělat jinak. Už jen ta diskuze o revizi RVP nemá probíhat pár dní, ale dlouhodobě, koordinovaně s moderováním důležitých výstupů. (BTW: Kdepak skončila bílá kniha?) Co se praxe týče, jsme různí, školy a jejich podmínky jsou různé, nasazení, znalosti a potřeby učitelé jsou různé. Někdo potřebuje přesný popis bod po bodu, jinému vyhovuje vysoká míra samostatnosti a bude rád experimentovat a improvizovat. Oba póly mají svá pozitiva a negativa. Při sestavování RVP a podpůrných materiálů je třeba myslet na obě skupiny a celou škálu odstínů mezi nimi. Citováno z: Standardy vzdělávacích oborů základního vzdělávání - veřejné připomínkové řízení Autor: Eva Zelendová, Dominik Dvořák Od začátku byly naše standardy vytvářeny tak, aby odpovídaly platné verzi RVP ZV a aby tak neměnily teprve nedávno nastavené rámce práce jednotlivých škol. A ještě by bylo potřeba, aby někdo zakázal i změny v reálném světě a ne jen v bublině zvané RVP. Všude na světě si lidé odpovědní za školství kladou otázku, čím má základní vzdělávání vybavit žáky pro život a práci v 21. století. Takže ta zarytá snaha vyvarovat se kvalitní diskuzi a otevřít se změnám, to má být tou odpovědí oněch odpovědných lidí? Co se mého oboru, tedy ICT, týče: Kdepak najdeme sociální média, instant messaging, VoIP, kolaborativní nástroje, robotiku, 3D tisk, wearable technologie, rozpoznání řeči ... ? A nějaké pozitivum na závěr. Někomu, kdo třeba celou dotaci věnoval na práci s textovým editorem, nebo na psaní všemi deseti, to může dát užitečný signál.
ModulDiskuze
11. 11. 2012
ForumÚpravy RVP ZV - veřejná diskuze
Oficiální veřejná diskuze nad současnou úpravou RVP ZV skončila k 10.11.2012. Jak mohlo skončit něco, co ani nezačalo? To byla diskuze? Mě to tedy připadá, jako monolog jedné strany.
ModulDiskuze
22. 10. 2012
ForumÚpravy RVP ZV - veřejná diskuze
Přihodím pár oblázků, ať voda nestojí. Nejen výuka ICT, ale celý mechanismus vzdělávání se stále víc točí úplně jinak a tady se staví na koncepcích a organizaci z dob Marie Terezie. Není to zase tolik let zpátky, kdy jsem se skoro celý jeden ročník věnoval s žáky hardware. Pěkně od podlahy, jednotlivé komponenty, klíčové parametry, srovnání, ukázky, rozebírání a skládání, čištění, na závěr pak výběr komponent z ceníků několika firem a sestavení vlastních PC, které těch několik majetnějších i realizovalo. To vše na druhém stupni běžné základní školy. Dnes hardware nevěnuji ani 10% z toho. S nákupem PC odkazuji žáky na repasované počítače za 2k Kč. Dnes je to zkrátka jinak. Už v páté třídě si dovoluji ten luxus, že si žáci sami volí oblast ICT na kterou se zaměří: grafika, video, programování tvorba webových stránek, správa SW, audio, kancelářské aplikace. Oblasti jsou jen orientační, vůbec se jich nemusí držet. Každý žák si volí učivo podle sebe, plynule se spojují do skupin se stejnými zájmy, spolupracují, někteří pracují na započatých věcech i mimo školu, někteří zase potřebují záchranné lano v podobě jednoduchých step-by-step návodů. Těch pár frontálních minut, o které je okradu, věnuji otázkám výběru cílů, hledání zdrojů, třídění a řazení znalostí, překonávání překážek, komunikaci, sebemotivaci a prezentaci prací. Jak mám vysvětlovat školní inspekci návaznost na RVP? Což takhle to postavit jinak: Vzdělanostní minima, aby se řešilo to co žáci na své úrovni aktuálně potřebují, a aby mohli ve vyšších ročnících navázat a dále se rozvíjet. Směrování ke znalostem potřebných v praxi. Motivační prvky (rychlá zpětná vazba, dostatek oprávněného kladného hodnocení, přehledy znalostí, prostor pro prezentaci prací i nad rámec výuky, motivace k činnostem užitečným pro druhé, ...). Bloomova taxonomie v digitálním světě. http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2230 Schopnosti konkrétních skupin žáků. Vlohy a preference jednotlivých žáků. A kolem toho samozřejmě nezbytný aparát rozvoje znalostí a dovedností učitelů + smysluplné vybavování škol potřebnou technikou. Ale ouha. Už jen ta minima. Obávám se, že někteří žáci zažijí výuku "základy práce s kancelářským balíkem" 4x i 5x za život A znalosti potřebné v praxi? Tedy pro páťáky za 14..18 let. Pro srovnání, před 18 lety tu frčelo T602 a MS-DOS, navíc to nevypadá, že by měl vývoj v úmyslu zpomalovat. Filip Vaculík PS: Příště už se možná strefím do tématu a napíšu něco k revizi RVP. Au revoir
ModulDiskuze
22. 10. 2012
ForumÚpravy RVP ZV - veřejná diskuze
Zdravím vás. Víme, že revize je nutná. Víme, že budou nutné další revize. Což takhle zapracovat na tom, abychom připravili podmínky pro takový průběh revizí, který dá šanci něco zlepšit. Nezlobte se na mě za to přirovnání, ale současný způsob řešení revizí mi přijde jako stavět dům v odlehlém močále. Sem tam nám pošlete fotky jak stavba krásně pokračuje, sem tam nás pozvete na párty, ale už moc niko nezajímá, že ta plesnivějící chatrč je daleko vzdálená důstojné budově kterou by si třeba ICT jistě zasloužilo. Zase budeme kličkovat mezi definicemi, abychom dál učili žáky jak nám velí naše nejlepší vědomí a svědomí. Což o to, hopkáme takhle už léta, to spíš mladí zajíci z toho budou mít bolehlav. Snad se tím prokoušou a neskončí jen u toho, že budou hrát s žáky Counter Strike. (Jak snadné je kritizovat, viďte.) Filip Vaculík
ModulDiskuze
14. 09. 2011
ForumVýuka ICT na SŠ
Dobrý den přeji Je dobré, že se toto témata řeší. Ne vždy je na to dostatek odvahy, chuti, času... Můj názor: Stanovit minima, minima, minima.... neboli obecný základ. Stanovit ho šetrně, precizně, s ohledem na vývoj kolem nás, s dostakem volnosti pro další činnosti. Mělo by to pokrýt tak 30% časové dotace předmětu. Navázat na minima stanovená pro druhý stupeň ZŠ, která by měla navazovat na minima pro první stupeň ZŠ, která by měla vycházet z doporučení pro MŠ. Toť můj názor a tip, pro smysluplné řešení. Ať se daří.
ModulDiskuze
14. 02. 2011
ForumStandardy základního vzdělávání - 1. fáze
Ale proč jen málokoho osvíceného napadne naučit děti psát již v základní škole na klávesnici hmatovou metodou naslepo? Tématu psaní všemi deseti se věnujeme v kapitole HW. Žáci se dozví něco o historii klávesnice, ukážeme si obrázky starých psacích strojů, propojovacích a tlačítkových panelů sálových počítačů, klávesnice prvních PC a skončíme u multimediálních, pařanských superklávesnic s makry i virtuálních klávesnic, tuhle část končíme zamyšlením nad lepšími formami vstupu textových údajů do počítače například strojové rozpoznání řeči. Následuje pár ukázek. Pak jsou žáci seznámeni se zásadami psaní deseti prsty. Mají možnost si vyzkoušet první lekce psaní. Mají možnost porovnat rychlost psaní profesionála a svou. Dostanou doporučení několika freeware programů (např. 10 finger break out), které jim mohou při procvičování pomoci a několik užitečných odkazů k této problematice na Internetu. Toť vše. Žádné další hodiny věnované nácviku psaní všemi deseti nemám, byť by to bylo, ve srovnání s jinými tématy poměrně odpočinkové. Domnívám se, že nácvik psaní všemi deseti by ukousnul tolik času, že bych nemohl žákům věnovat důležitá témata. Pokud bychom se však v odborné diskuzi na toto téma shodli, že je třeba dovednost psaní všemi 10 prsty zařadit do nutného minima, neměl bych s tím problém. Osobně doufám, že technologie na rozpoznáni řeči postoupí zase kupředu. Zkoušela jste někdy například NEWTONDictate? (Prošel jsem kurzem psaní všemi deseti na psacím stroji. V obdobích kdy jsem psal hodně textů jsem psal všemi deseti. Momentálně mám takový svůj vlastní styl a píši víceméně 6 až 8 prsty.) A opět se koukněme např. na Slovensko, kde mají povinnou dotaci na ZŠ 5,5 hodiny. Nechci tím říct, že musíme navyšovat hodinovou dotaci za každou cenu a že se nebudeme dívat na kontext ostatních předmětů. Naše dotace je 22 minut za týden pro žáky od 1. do 5. třídy. Skupiny jsou půlené cca 15 žáků. Takže během jedné hodiny se mi vystřídá celá třída. Má to své klady i zápory. Informatika se u nás bere jako přípravka žáků pro práci v dalších předmětech. Velký prostor je věnován seznámení s výukovými programy, které pak používají v ostatních předmětech. Témata se přiohýbají aktuálním potřebám žáků a třídních učitelů. Těm kteří mají o ICT zájem nabízíme kroužky s títmo zaměřením. Pro 1. až 3. třídu 60minutový. Pro 3. až 5. třídu 120 minutový. V odůvodněných případech můžou mladší navštěvovat kroužek pro starší a naopak. A teď je třeba si posypat popelem hlavu za VŠ. Je součástí každého učitelského studijního oboru (oborové didaktiky) i využívání ICT? A proč třeba nemáme standardně obory učitelství 1. stupně se zaměřením na ICT jako to je s HV, VV, TV apod.? Výuku a přípravu budoucích učitelů na Pedagogických fakultách, kterou jsem si také prošel, považuji za místo, kde by se dal rozseknout gordický uzel inovace českého školství. Velmi záleží na konkrétních lidech a vedení fakult, to co jsem viděl mi ale přijde tragické. Velmi tragické.
ModulDiskuze
13. 02. 2011
ForumStandardy základního vzdělávání - 1. fáze
Ať má každý prostor pro to, co považuje za důležité. Já mám v těchto dvou variantách zcela jasno. V takovém případě by nebylo možné stanovovat žádné minimální standardy. Co kdyby přišel učitel matematiky a řekl, že v tom má jasno, že nebude učit goniometrii, že místo toho zařadí teorii grafů. Pokud bychom měli stanovit nějaké minimum, tak ať je to minimum co možná nejmenší, ať vám dá dostatek prostoru na Bacha, ale ať je to minimum oprávněně respektované a dodržované. Co se týče pronikání ICT do hudební výchovy, nemusí jít přímo o zvládnutí práce s nějakým konkrétním programem, stačilo by seznámit žáky s možnostmi, které jim ICT při záznamu, získávání, distribuování, správě, poslechu a úpravě audio dat nabízí. Nechť existuje dostatek pomocných rukou pro učitele, pro které by bylo obtížné tuto látku učit. Od videotutoriálů, přes nabídku školení, po možnost požádat o externího asistenta, který by tuto látku s žáky a učitelem probral. Stejně jako chceme, aby učitelé uměli používat nové technologie, měli bychom chtít, aby je dostatečně a vhodně používaly i vyšší složky. Obecně, k jakémukoliv minimu by mělo existovat dostatek materiálů pro jeho učení. Samozřejmostí by mělo být, že studenti na PedF budou s minimem seznámeni a budou umět s dostupnými materiály pracovat.
ModulDiskuze
13. 02. 2011
ForumStandardy základního vzdělávání - 1. fáze
Náhled, co žáci ve 3. až 5. třídě zvádají: Přehled dosažených znalostí v kroužku P.I.T. Beta Co se hudby týče, je to jedno z oblíbených témat. S programem Audacity se dá pěkně vyřádit.
ModulDiskuze
13. 02. 2011
ForumStandardy základního vzdělávání - 1. fáze
Zdroje, jakými jsou například: ICT gramotnost.pdf Cyklus přednášek Technologie ve škole 21. století Bloomova taxonomie v digitálním světě považuji za dobrý odrazový můstek pro další postup. Především se mi na nich líbí, že jdou za hranici ICT a zabývají se "smyslem". Ačkoliv s některými detaily nesouhlasím, byl bych rád, kdybych se s podobnou snahou "věc uchopit", setkával na více místech. Sleduji několik indikátorů, které mi napovídají jaký je stav přístupu ke vzdělávání u lidí, kteří naši společnost vedou. Například: Zákonné vymezení a usnadnění užití audiovizuálních děl pro výukové účely. Podpora organizací a jedinců, kteří se ve svém volném čase a na své náklady podílí na zlepšování situace ve vzdělávání. Omezení financování projektů bez odpovídajícího efektu a přesun těchto prostředků do projektů, které svou smysluplnost každodenně prokazují. Nechci se zde příliš vyjadřovat k testování - pro vlastní potřebu učitele a potřebu žáků a jejich rodičů zřejmě není nezbytné. Považuji ho však za velmi vhodné pro vzájemné srovnání škol. Obávám se, že tento přístup by mohl být, v našem nevyzrálém vzdělávacím prostředí velmi destruktivní. Stejná negativa, jaké má testování žáků, může mít i testování a "de facto" hodnocení škol. Ovšem v mnohem větším měřítku. Domnívám se, že tím, kdo by měl znát situaci na škole, být schopen rozpoznat slabé stránky jednotlivých pedagogů a pomoci ke zlepšení, je ředitel školy a ve vyšším měřítku školní inspekce. Bohužel, to co členy školní inspekce nejčastěji zajímá jsou správně vyplněné dokumenty. Nejspíš je to pro to, že taková věc se snadno kontroluje a hodnotí, na rozdíl od mnohem méně uchopitelných věcí jako je třeba vedení výuky. Také je jednodušší říkat, "tady ten papír je špatně, protože proškrtnutí má být z levého horního rohu do pravého dolního, a vy to máte obráceně", než hodnotit jak učitel motivuje žáky a jak vhodně používá ICT prostředky. Pokud se z testování stane hodnocení, stane se z prostředku podpory vzdělávání a zpětné vazby cíl vzdělávání. Začne být důležitější, aby žáci dosáhli dobrých výsledků v testu, než aby se naučili používat prostředků ICT. Toť můj názor. Pokud tedy chceme hodnotit školy, nechť je v podobném vztahu školní inspekce a školy, jako jsou žáci a učitel. Díky znalosti svých žáků nepotřebuji testy, abych věděl o tom kde jsou, s čím se potýkají, kde potřebují povzbudit a kde potřebují popohnat. Navíc tu máme indikátory, které mohou školy použít a nejsou to testy: NETS for Teachers 2008 Je totiž mnoho škol a učitelů a učitelek, jejichž příspěvky zde nenajdete a kteří jsou rádi, že se o výsledky jejich výuky pokud možno nikdo nezajímá. Někteří jiní se sice zajímají, ale aby zvládli na prvním stupni to, co vy, museli by se ještě učit, učit, učit... Mou výhodou je, že se o oblast ICT zabývám většinu života. V průměru denně věnuji 5 hodin osobnímu rozvoji (a i tak mi to přijde málo). 5 hodin denně si mohu dovolit, protože ve škole nemám plný úvazek. Živí mě poradenství, správa a programování pro komerční firmy. Také pro to, že mám dobré rodinné zázemí. I přes to mě hryže svědomí a vím, že má výuka by mohla být lepší, bohatší, zábavnější, efektivnější, kdybych se mohl věnovat jen rozvoji v této oblasti a tvorbě příprav. Nezlobil bych se tedy na učitele, že v některých oblastech nedrží krok. Zlobil bych se, pokud se zatvrzele nechtějí pohnout ani o píď vpřed. Zlobím se na vedení našeho státu, že lije peníze do nesmyslných projektů, o kterých se dopředu ví, že dopadnou špatně, nejen pro to, že mají špatně nastaveny vstupní a výstupní parametry a minimální kontrolní mechanismy. Zlobím, se že konkrétní lidé, kteří o věcech rozhodují, neposlouchají jiné, kteří mají rozsáhlé zkušenosti z praxe. Zlobím se že honba za penězi má navrch nad morálkou a grantokopectví se dostalo tak daleko, že už se považuje za legitimní způsob osobního obohacení. Mnoho lidí, kteří by tuto oblast mohli posunout dál ztratilo chuť to dělat, protože to stojí dost energie i bez toho, aby jim někdo házel klacky pod nohy a ponižoval je. Uzavřeli se do své ulity, byť se stále pro své žáky snaží připravit co nejlepší výuku, nemají potřebu se o svou práci podělit. Také jsem byl od dob Indoše zalezlý. Zrušení pedagogických center nebo uzemnění Domu zahraničních služeb tomu jen napomohlo. V poslední době však sytě červená barva několika indikátorů malinko pobledla, tak jsem zkusmo vystrčil tykadla. Snad nastal obrat k lepšímu. Nerad bych strávil život bojem s vládními mlýny.
ModulDiskuze
12. 02. 2011
ForumStandardy základního vzdělávání - 1. fáze
Dobrý den Domnívám se, že tak "velké" věci, které se zde mají stavět, by měly stát na hodně dobře postavených základech. Pokud někdo uvede tuto rozpravu slovy, "rád bych Vás touto cestou oslovil s žádostí o spolupráci při diskuzi o konkrétní podobě standardů pro žáky 5. a 9. tříd základních škol." musím se zeptat, co se standardem pro výuku žáků na prvním stupni a co výuka ICT žáků v MŠ? A zajdu ještě dál. Čeho chceme vzděláváním dosáhnout? Jestliže je primárním cílem ekonomický blahobyt, proč nemáme předmět primárně rozvíjející finanční inteligenci? Jestliže je primárním cílem šťastný život, proč zde není důležitý předmět, pomáhající žákům získat otěže k jejich vlastnímu životu. Předmět ve kterém se kromě rozvoje sociální a emoční inteligence budou seznamovat s tím, jak obrovskou moc nad svým životem má každý jedinec? Co je podle lidí, kteří to zde řídí primární cíl? Myslím, že pokud není jasně určeno tohle, to ostatní se hledá špatně. Jakmile bude jasný hlavní cíl, bude o poznaní jednodušší odpovědět na otázku: Čeho chceme výukou ICT dosáhnout? Učím na první stupni ZŠ. Momentálně na výuku ICT pohlížím jako předmět, kde žáky seznamuji s možnostmi ICT a učím je pracovat s nástroji, které pak používají v dalších předmětech a mimo školu. Větší důraz kladu na obecné principy, než na zvládnutí práce s konkrétním programem. Mezi tím se jim snažím předat pár drobností, které leží za oblastí ICT a které pro ně mohou mít mnohem větší přínos. K testování: Žiji s tím luxusem, že nemusím žáky známkovat. Máme slovní hodnocení, ke kterému přistupuji spíše neformálně. Výuku se snažím stavět na zábavných praktických úkolech a žáci mají ihned zpětnou vazbu, zda jim daná činnost jde, a nebo zda potřebují pomoci. Testování teoretických znalostí jsem kdysi, při výuce na druhém stupni, dělal. Víceméně však pro to, abych mohl "objektivně" žáky ohodnotit známkou. Ve skutečnosti si nemyslím, že splnění nějakého ABCD testu má větší vypovídající hodnotu. Leda že bych chtěl testovat šikovnost žáků se naučit nějaké informace nazpaměť, připravit si a použít taháky a podobně. V testech vidím nástroj, který může být užitečný, pokud se k němu bude přistupovat jiným způsobem. Pokud testy, tak nikoliv pro výstupní hodnocení, ale jako nástroj zpětné vazby pro žáka/učitele. S tímto posunem přístupu k testům může plnit i funkci srovnávací. Obojí ovšem anonymně. A abych jen neteoretizoval, aktuálně pracuji s následujícími tématy: 1. třída - základy práce s PC, zapínání, vypínání - co u počítače nebo s počítačem nedělat - ovládání myši, programy na procvičení ovládání myši - ovládání klávesnice, znaky s diakritikou - práce s grafickými programy pro děti - porozumění a ovládání grafického uživatelského prostředí operačního systému 2. třída - hlubší porozumění prostředí operačního systému - základy práce s textovými editory - práce s vektorovými grafickými editory - tvorba animací - základy editace zvuku 3. třída - opakování a rozšiřování předchozích znalostí - systémové nástroje - principy fungování HW - základní údržba HW 4. třída - hlubší porozumění správě souborů a složek - třídění dat do vlastní struktury - fungování Internetu - služby na Internetu - elektronická pošta a užívání emailového klienta - instant messaging, sociální sítě - hlasová komunikace po Internetu - editace webových stránek 5. třída - prohloubení a ověření získaných znalostí - práce v tématických skupinách zaměřených na: -- grafiku, audio tvorbu, programování, HW, správu SW, tvorbu webových stránek, .... Témata opakující se ve všech ročnících - správné držení těla, správné používání sluchátek, myši, ergonomie - zdravotní rizika dlouhodobé práce s PC - bezpečnost na Internetu - pojmy z oblasti ICT - vyhledávání na Internetu a hodnocení nalezených informací - seznamování s výukovými programy pro danou třídu - práce s grafickými a textovými editory - základy tvorby programů
ModulČlánky
01. 02. 2021
PyCharm Pro je pro studenty i učitele zdarma. PyCharm Community je zdarma pro všechny. PyCharm Edu obsahuje několik rozšíření vhodných pro vedení výuky. https://www.jetbrains.com/edu-products/download/#section=pycharm-edu Pro začátečníky se mi však osvědčil editor https://codewith.mu/
ModulČlánky
08. 02. 2020
K "záhadě" PISA 2013. Tento výsledek ICT vzdělávání v ČR spíše uškodil, než pomohl. Na jeho základě někteří mohli nabýt dojmu "že jsme na tom dobře". To je obecně problém takového typu porovnání. Mediálně se zviditelňuje kdo byl lepší horší, nad průměrem na konci, a přitom se ztrácí to podstattné, že celkové výsledky byly velmi slabé. Vzhledem k velikosti vzorku a rozdílům mezi "nejlepšími" jsem ten výsledek považoval za statistickou "náhodu".
ModulČlánky
27. 02. 2018
Zajímavou možností "Scratch like" programovacích prostředí je App Inventor, http://ai2.appinventor.mit.edu/ nikoliv náhodou hostovaný taktéž na url mit.edu, umožňující snadné programování pro zařízení s OS Android. V moodle Západočeské univerzity je přístupný kurz (i pro "guest access"), který jsem pro App Inventor vytvořil. https://phix.zcu.cz/moodle/login/index.php V případě zájmu by mělo být možné domluvit zřízení učitelského a žákovských účtů. ------ Pro ty, kteří chtějí propojit Blokové programování s nějakým reálným objektem je k dispozici tato aplikace: http://www.mblock.cc/software/
ModulČlánky
09. 01. 2015
Díky za sdílení poznatků. Je tam, pro mě, mnoho cenných poznatků. Přihodím malou drobnost. Programovací jazyk LOGO je zabudován i do LibreOffice: https://www.youtube.com/watch?v=aEYOpeJvCZw https://help.libreoffice.org/Writer/LibreLogo_Toolbar Není to extra přehledné, ani, kdo ví, jak, pohodlné, ale je to po ruce.   Ať se daří.
ModulBlogy
23. 05. 2013
Dobrý den Jsem rád, že se někdo zabývá tím, co je v základním vzdělávání "základní". Hned po smyslu a cílech vzdělávání samotného je dobré věnovat pozornost učitelům a podmínkám ve kterých působí. Přehlížení těchto významných faktorů a snahy o "úřednické reformování" kondenzované do "svatých dokumentů", vedou k tomu, že se takové takové dokumenty stanou něčím formálním, odtrženým od reality, potištěným papírem ležícím v zaprášených šanonech. Z diskuze http://diskuze.rvp.cz/viewtopic.php?f=101&t=21765&start=40 sem přidávám jeden svůj odstavec: Co se praxe týče, jsme různí, školy a jejich podmínky jsou různé, nasazení, znalosti a potřeby učitelé jsou různé. Někdo potřebuje přesný popis bod po bodu, jinému vyhovuje vysoká míra samostatnosti a bude rád experimentovat a improvizovat. Oba póly mají svá pozitiva a negativa. Při sestavování RVP a podpůrných materiálů je třeba myslet na obě  skupiny a celou škálu odstínů mezi nimi. Mintaka