Avatar
Stanislav Zajíček

Poslední přihlášení 13. 10. 2014

Společenská role
Pedagog, Rodič
Stupeň vzdělávání
Gymnázium
ModulDiskuze
09. 03. 2013
ForumTipy do výuky
Páteční inaugurace prezidenta nám dává výbornou možnost porozprávět s žáky správně o jazykové správnosti. Téma se vylouplo samo – stačí si přečíst některé titulky dnešních novin: Kvůli hrubce musel skládat reparát V Zemanově slibu chyběla dvě písmena Slib měl pravopisnou chybu V textu slibu byla gramatická chyba Atd., vše jsem přečetl v LN a MfD. Taktéž jsme se mohli dočíst, že „… slib má tři věty a dohromady 32 slov“. Ústavu máme jistě k dispozici, a proto i správné znění slibu prezidenta republiky: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí." Můžeme začít s tím jednodušším – jaký správný tvar mají mít jména počítaných předmětů po číslovkách a číslicích? Kde se to dozvíme? Kolik má vlastně slib vět? Co je to věta? A pak můžeme přikročit k tomu, co novináře přimělo napsat své články – k textu, který byl prezidentovi předložen k podpisu. I když je to věc obecně známá, díky idnes.cz mohu připojit jeho snímek. Podle novinářů je tedy v textu hrubka, pravopisná chyba, gramatická chyba, tisková chyba, příp. tam chybí dvě písmena. Zdá se tedy, že text určitě neodpovídá zásadám jazykové správnosti, ale nepanuje shoda v tom, jak jeho vadu pojmenovat. Nu, žáci, co byste novinářům poradili? Jak je to správně? Který titulek má pravdu? Nebo mají pravdu všechny? A jak to dokázat? Protože máme k dispozici obrázek, můžeme nejprve prověřit, zda je v textu hrubka; lépe řečeno promluvit si o tom, co to hrubka je. A jak je to s chyběním písmen? Je pojem písmeno namístě? A byla ta chyba gramatická nebo pravopisná? Nebo tisková? Jaký je vůbec vztah gramatiky a pravopisu? Jakou roli hraje v určení chyby tvarosloví, a jakou skladba? Nu, může to být nadlouho. Myslím, že nejpřesnější bude pojmenovat chybu jako syntaktickou (skladebnou); porovnáme-li oba texty slibu, vidíme, že shodný přívlastek NEJLEPŠÍ v textu „inauguračním“ nevyjadřoval své spojení s příslovečným určením PODLE SVĚDOMÍ, a to kvůli připojení nevhodné (= jiné mluvnické významy vyjadřující) koncovky -Í; z hlediska syntaktického (kvůli shodě dvou větných členů tvořících skladebnou dvojici) měla být k tvarotvornému základu připojena koncovka -ÍHO. Méně přesněji (ale správně) ji můžeme označit jako gramatickou; nejméně přesné je její označení jako chyby (pouze) pravopisné. Ale taky můžeme říci, že asi kvůli mašině vypadly na papíře dvě písmena, no bóže, to je kvůli tomu řečí!!! Obr_slibu.jpg
ModulDiskuze
29. 01. 2013
ForumMATURITA - hodnocení písemných prací z ČJ
Kolega Kaletka shrnuje jednu rovinu vážných námitek proti centránímu hodnocení. Dovolím si jednu obecnější poznámku. Často se v diskusích o centrálním hodnocení zdůrazňuje, že je „v zahraničí běžné a funkční“. K tomu je vždy nutné se tázat, v jakém zahraničí a jak funkční. Vezmu-li v úvahu např. praxi francouzskou, kterou znám nejlépe, zde je (středoškolská) výuka stylu zcela pevně spojena s výukou obsahu; zjednodušeně řečeno, klíčovou dovedností školního stylisty je schopnost nalezení, formulování a strukturování argumentů umožňujících odpověď na (zjišťovací) otázku formulovanou v tématu práce. Učitel i žák mají ku pomoci četné metodické příručky a mnoho vyučovacích hodin. Smyslem je jediné – aby se žák naučil formulovat problém a osvojil si zcela pevný postup argumentace k jeho řešení, což má mj. přivést pozornost žáků k veřejnému (a politickému) prostoru. Centrální hodnocení se díky tomu soustředí na poněkud jiný (a menší!!) okruh hodnocených jevů. Dosavadní česká praxe založená nikoli na osvojení kvality jednoho až tří stylistických postupů, ale na mělké povědomosti o řadě útvarů mnoha stylů, je opravdu zcela jinde, nemluvě o neexistenci „jednotných“ učebnic a příruček (po kterých ovšem nevolám, ale pro zavedení praxe centrálního hodnocení jsou nezbytné). Připočteme-li k tomu velmi nešťastný koncept v Evropě zcela ojedinělé jednotné maturity (od učňovských oborů s maturitou po víceletá gymnázia), dále zjevnou a především velmi podstatnou změnu společenských komunikací, je na průšvih kolem slohové maturity zaděláno. To však není primárně věc pracovníků CERMATu; a zcela chápu, proč oni vidí cestu v centrálním hodnocení a propracovaných tabulkách (což se zcela míjí s podstatou problému). Učitelé však často kladou otázku, k čemu takto pojatá stylistická maturita reálně je? Pokud neakceptujeme tezi o proměně kvantity v kvalitu… Troufám si vyslovit tvrzení, že někde tady leží důvod nelásky mnoha učitelů češtiny k takto pojaté slohové maturitě. Dovolím si ještě upozornit, že vyhlásit veřejnou diskuzi na druhou půli prosince (čas předvánoční a vánoční) a leden (čas předpololetní práce) je dosti nevhodné, zvláště nejsou-li na ni učitelé nijak upozorněni (pokud CERMAT využil své databáze, a školy na diskuzi hromadně upozornil a já jsem měl nějakou náhodou smůlu, omlouvám se).
ModulDiskuze
07. 01. 2012
ForumProfese učitele
Vážená paní kolegyně, nemohu přidat mnoho k již řečenému. Takřka všechno podepisuji, a zvláště to, že člověk musí mít ty příšerné děti v tom příšerném věku rád (můj moudrý starší kolega mi kdysi poradil Představ si, že jsou to tvoje vlastní děti), respektovat jejich osobnosti, velice dobře ovládat svůj obor a myslet prakticky denně na to, jak to u tabule dělat. Velmi se mi při podobných zmatech vyplatila jedna věc – o problému diskutovat. Ale nikoli nahodile - zkrátka uspořádat pro žáky regulérní debatu podle pravidel debatní ligy, např. na téma Potřebuje člověk k životu pravidla? Prostě ten nedobrý pocit z atmosféry ve třídě povýšit tam, kam patří – tj. na společnou věc. Žáci sami mohou stanovit teze, o nichž se bude diskutovat (např. Výuka je nudná). Samozřejmě je nutnou podmínkou, že o tezi lze diskutovat ve smyslu Pro x Proti, protože v debatě proti sobě stojí dva vícečlenné týmy, které podle přesně stanovených pravidel bojují před publikem (které také do debaty může ve stanoveném pořádku a čase zasáhnout) o vítězství svého Pro či Proti postoje (týmy si losují, co budou hájit). Pravidla debatní ligy lze samozřejmě zjednodušit; pokud byste o to stála, rád Vám svoji verzi, kterou užívám u žáků do věku 9. třídy, pošlu.
ModulDiskuze
23. 11. 2011
ForumTipy do výuky
Podpořte prosím Otevřený dopis za zachování metodického portálu rvp.cz, a pokud to uznáte za dobré, požádejte o podporu i jiné lidi. Důvody, proč je to užitečné udělat, snad tady není třeba uvádět.
ModulDiskuze
22. 10. 2011
ForumTipy do výuky
Před několika měsíci – na počátku dubna – jsem se tu chtěl díky panu Sotolářovi zamyslet nad otázkou, proč je ve školní praxi (valenční) syntaktická terminologie založená na (velmi zjednodušeně řečeno) chápání vět jako podmětových a bezpodmětových (dále jako VP a VBP) lepší než tradiční vidění věty jako dvoučlenné a jednočlenné (dále jako VDČ a VJČ). Nemyslím si totiž, že by šlo o výrazy takříkajíc synonymní. Myslím si, že jejich volba – a samozřejmě vše s ní spojené – důležitým způsobem ovlivňuje popis jazyka a jeho fungování – a tím i výuku o větě, řeči, textu. Terminologie VDČ a VJČ totiž jednak neodpovídá dobře na zásadní otázku Co je srdce (jádro, základ…) věty, a dále vnáší do hry mírně řečeno zmatek. Nejprve vyvolává představu, že srdce věty je jakési manželství z rozumu, dvoučlenný vztah podmětu a přísudku – vždyť se mu dokonce říká základní skladební dvojice. Ale co je tedy pak ten základ, to srdce? Podmět? Přísudek? Pojem „základní skladební dvojice“ budí nadějnou představu, že následky mají příčiny, a v učebnicích to opravdu tak vychází: Dívky tancují. Chlapci zpívají. (Dívky vykonávající děj v přísudku jsou později Nadané a tancují S chlapci a Radostně a Odpoledne a Polku a V kole a Rády a jsou Členky tanečního kroužku atd., s Chlapci v podmětu je to jistě podobné.) Později ovšem mládeži do kola Sněží a prší, musí tedy ke slovu přijít osamělý základní člen věty jednočlenné (Pane učiteli, a to je něco jiného než přísudek?!). Šťouralové, kteří namítají, že přece Jé, ono prší!, případně Hele, to sněží!, jsou s různou mírou vkusu, a jistě v zájmu pořádku a dobré věci, umlčeni. Zelená je teorie, šedivý strom života! Zvláště šedivá je ta omšelá cedulka na dveřích tanečního sálu Taneční sál (Paní učitelko, a to je věta, nebo není? Vždyť stojí sama o sobě, dokonce vyjadřuje myšlenku, ale není tam tečka… Tak je to věta?) Řešení je jednoduché – pokryje ho další žákům jistě snadno srozumitelný termín větný ekvivalent. Je to tedy skutečně úplně docela prostinké – základem věty je základní skladební dvojice nebo základní člen věty jednočlenné, případně tu je ku pomoci větný ekvivalent. Zkuste k tomu ještě přihodit třeba pojem podmět nevyjádřený, neurčitý, všeobecný… Otázce K čemu mi to všechno jako má být? se vůbec nedivím a nechtělo by se mně na ni věru odpovídat. Pokusím se nyní vysvětlit, proč považuji terminologii spojenou s výrazy věta podmětová a bezpodmětová (VP a VBP) za lepší – protože vede k pochopitelnějšímu a praktičtějšímu výkladu toho, jak funguje jazyk, a to nejen v textech, ale hlavně a především v promluvě, v živé řeči. Pojmy VP a VBP říkají, že existují věty s podmětem, a věty bez podmětu – a vhodně tak ukazují, že jestli tu existuje něco větotvorného, podmět to tedy nebude. Ano, bude to samozřejmě přísudek; to je element, který časem a slovesným způsobem vdechuje větě život (tedy něco se událo nebo děje či uděje a něco tomu ději bude podmínkou, nebo ne, případně bude děj rozkazem vnesen „zvenčí“). Snadno můžeme studovat, kdy je podmět jenom neznámý, ale lehce poznatelný, a kdy je to věc nesnadno uchopitelná – a věta je pravděpodobně bezpodmětová (A je nám najednou mnohem lépe, že?, i když nevíme, Kdo nebo Co je nám lépe). A tvrdím, že se také mnohem lépe vysvětluje, že onen slovesný větotvorný čas a způsob přísudku může být nahrazen nepodmíněnou přítomností – tedy prostě souvislostmi, jež je nahradí. Čili ano, jistě, mohli bychom mít na dveřích napsáno Tady je taneční sál. nebo Tady sídlí třída VII. B., ale není praktičtější prostě počítat s tím, že cedulka na dveřích školní místnosti to říká sama jasně? Odtud lze pak plynule přejít k dalším termínům – výpověď (jednoduchá definice může například říci, že výpověď je věta pronesená či zapsaná v určité situaci a s určitým záměrem) a elipsa – výpustka (vypuštění větného členu/členů patrného z komunikační situace či záměru mluvčího/pisatele – např. (Tady sídlí třída) VII.B). Především s elipsou přichází to nejtěžší a nejzajímavější – zkoumání skutečné komunikace skrze výpovědi takříkajíc v akci. Se všemi elipsami, se všemi verbálními i neverbálními participanty (herci) modelujícími záměr komunikace (a se všemi možnostmi pro pasivní i aktivní cvičení). Tedy pracujeme se základními pojmy přísudek – věta (podmětová, bezpodmětová) – záměr a situace – výpověď – elipsa. „Větné rozbory“ pak mohou být nejen snadnější, ale také smysluplnější a snad i zábavnější v tom lepším smyslu slova. A ještě tu mám jednu velmi důležitou a související věc. Podívám-li se do učebnice, kterou v sekundě užívám, čtu zde, že „… podle postoje mluvčího rozlišujeme věty oznamovací, tázací, žádací (rozkazovací, přací)“, přičemž poněkud záhadný pojem postoj mluvčího tu není nijak blíže vysvětlen, čili žák může mít oprávněný dojem, že jde o nějakou další „abstraktní“ klasifikaci sloužící k jeho trýznění. A přitom jde o zcela zásadní posun od abstraktních vět ke konkrétním výpovědím! V učebnici by dle mého měl být obrázek slavobrány a fanfár a nápis Tudy vcházíme do živého jazyka!! Čtu s žáky o postojích mluvčího a říkám jim Dobře, a kam máme vecpat věty typu Jak to se mnou mluvíš?!? Ten tvůj tón!! A slůvko prosím by neškodilo!!! 1) Jak to se mnou mluvíš?!? – Je to jenom otázka? Je to vůbec otázka – tedy chce mluvčí opravdu znát odpověď? Žáci z praxe vědí, že mluvčí tedy opravdu znát odpověď nechce. 2) Ten tvůj tón!! – Věta rozkazovací to asi nebude, tedy oznamovací… ale co ty vykřičníky? 3) A slůvko prosím by neškodilo!!! – Věta je jaksi podmiňovací, ale není to spíše rozkaz…? Žákům jsem vysvětlil, že to sice v jejich učebnicích takto obvykle chodí (tedy že známe věty jenom oznamovací, rozkazovací a tázací), ale že existují i jiné klasifikace, které se snaží postihnout nejen intonační schéma, ale šířeji postihnout i záměr, s nímž jsou „věty“ pronášeny, a změněny tak ve výpovědi. Nabídl jsem jim tuto otevřenou sadu s tím, že si mají zapamatovat princip výpovědi a pouze několik příkladů těchto komunikačních záměrů (kupodivu si jich pamatují celkem dosti): - sdělení, oznámení, tvrzení, hlášení - rozkaz, příkaz, výzva, prosba, instrukce, návod, návrh, rada - otázky (tady naše učebnice nabízí dostatečnou tradiční trojčlennou klasifikaci) - slib, závazek, nabídka - dovolení, souhlas, neochotný souhlas (tohle se žákům moc líbilo), rezignace, odmítnutí, nedovolení - varování, výstraha, výhrůžka - výtka, výčitka, poděkování, pokárání, pochvala, blahopřání, uznání, kondolence - křest, pojmenování, odsouzení, organizační formule A pak už může následovat zábava – třeba proměňte větu Už bude konec hodiny ve výpověď, a to ve – výhrůžku, – otázku, – kňouravé zaškemrání, – nešťastný povzdech, – šťastné oznámení… A zkoumání toho, co všechno se na stavbě výpovědi podílí, na co si dávat při komunikaci zvláště pozor, jak pracují esemesky či reklamní slogany… atd. atp. Ajaj, nějak se mi to rozrostlo nad mez diskusního příspěvku...
ModulDiskuze
04. 10. 2011
ForumMaturity
K poslednímu příspěvku kolegy Krupky chci říci jen, že moji drobnou poznámku pochopil beze zbytku. K poslednímu příspěvku pana Koubka dodávám, že bych si nepřál nic víc než v klidu nadále přispívat hlavně do fór týkajících se výuky českého jazyka a literatury, příp. studentského divadla, filmu či projektové výuky. Nejsem ani kverulant napadající legální "středoškolský" proces; ale zajímá mě legitimita některých jeho prvků. Například současný stav kontroly testovacího procesu a způsob výkladu některých pasáží školského zákona, jaký uplatnilo MŠMT při jarních maturitách. Není ani čitelné, jestli zveřejnění žebříčku "nejúspěšnějších" škol a úvahy nad jeho podkladem pro financování škol bylo krokem na nějaký způsob systémovým, nebo čistě náhodným; čímsi na způsob čepice vystrčené nad zákop. Je čitelné, že rubrika Školy s nejlepšími výsledky maturit je třetí nejhledanější na webu MŠMT a informace z článku LN Úspěšný maturant=více peněz zatím nikdo odpovědný nedementoval.
ModulDiskuze
02. 10. 2011
ForumTipy do výuky
Podotýkám, že jsem v pedagogický neodborník. Mám trochu radikální názor.Každý, kdo si přečte pár knih, což je spojeno s přirozeným vývojem intelektu, umí pravopis. Netřeba výuky českého jazyka.Předpokládám, že jde o šprým, ale přesto Josefovi odpovím. Výuka českého jazyka není totožná s výukou českému pravopisu. To je totéž, jako bychom strojírenství ztotožnili s pravidly silničního provozu. A pokud jde o představu, že stačí jen číst knížky, a člověk umí hned pravopis - Josefe, Vy jste nějaké přečetl? Nebo jinak - myslíte si, že umíte pravopis?
ModulDiskuze
01. 10. 2011
ForumMaturity
Vážená paní Münzbergerová, děkuji Vám za rychlou reakci. Máte pravdu, a já manipuluji – pojem vadná úloha jste nepoužila. Jestli tomu dobře rozumím, formulace pro Vás přijatelná by mohla znít „přijmout výtky“. U úlohy 11) jste „přijala výtky“ a úřad prověřoval, zda někdo nebyl neúspěšný kvůli jednomu nebo dvěma bodům právě kvůli této úloze. Proč jste neprověřovali další možnosti poškození žáků? To, o co jde, je přece férové prostředí na 100%. A to se musí týkat nejen zadání, ale i vyhodnocení. A především, co by se muselo stát, abyste úlohu prohlásili za vadnou? Neboť - odborný oponent oslovený CERMATem (a není sám) říká Úloha je závadná, - hlavní metodička oboru zřejmě neprotestuje, aby úřad proto prověřoval hraniční počty bodů. Přesto je úloha v pořádku… Nebo v nepořádku jen tak trochu? Rovné prostředí pro všechny zachováno? (Mimochodem – byl bych Vám vděčný, kdybyste uvedla, o jaký akademicky garantovaný popis české mluvnice opíráte svoji argumentaci týkající se syntaktické funkce spojky (, a); to je důležité zvláště v tomto případě, kdy zkoumáme nikoli výpověď, ale (eo ipso kontextově neukotvené) souvětí.) V případě úlohy 20) sice také „přijímáte některé výtky“, ale úloha je v pořádku, protože, jak píšete, „To, že předpokládaná strategie řešení se ukázala jako správná, lze podložit údaji o tom, jak žáci úlohu řešili. Úloha vykazuje velmi dobré až výborné hodnoty, pokud jde o rozlišování mezi úspěšnými a méně úspěšnými žáky z hlediska řešení úlohy v rámci celého testu. Celková úspěšnost žáků v této úloze byla 56 %, žáci, kteří volili správnou alternativu, měli výrazně vyšší úspěšnost v testu než žáci, kteří volili distraktory (nesprávné alternativy)“. Jinými slovy – žáci, kteří přísudek tvořený složeným slovesným tvarem (vyjadřujícím trpný rod) určili jako přísudek jmenný s (elidovanou) sponou, odpověděli podle Vás správně. Nebo – vyřešili správně úlohu? Dnes v Lidových novinách čteme titulek Úspěšný maturant = více peněz (sic!!!). Připočtu-li k němu charakter Vaší argumentace – jako hlavní metodičky oboru český jazyk a literatura – a právní postavení CERMATu jako veřejné instituce, která svoji produkci nejen řídí, ale i sama kontroluje, vychází mi z toho pro výuku oboru zhruba toto: 1) je třeba se nebát „maturovat jinak“, 2) je třeba zcela přepracovat rámcový vzdělávací program pro gymnázia, 3) je třeba nacvičit pohyb v prostředí didaktického testu, a tím dovednost odhadnout smýšlení zadavatele (že je nutné např. odvrhnout pojetí české gramatiky jako strukturálního popisu fungování jazyka, to je nabíledni), 4) je třeba nacvičit veřejný výstup s dvaceti pracovními listy, 5) je třeba nacvičit s žáky tvorbu textů o rozsahu zhruba 250 slov, nejlépe ve stylu administrativním. Troufám si předpovídat, že žáci pak nejen složí maturitu, ale škola dostane i příplatek za úspěšné výsledky. První se stanou ještě více prvními, poslední ještě více posledními. P.S. Dovoluji si Vás požádat ještě o jednu věc – mohla byste říci někomu z odpovědných kolegů, aby komentoval přehodnocení výsledků testů u žáků, kteří si podali u MŠMT žádost o přezkoumání výsledků své maturitní zkoušky? P.P.S. Pokud by to snad někoho zajímalo, výchozí text k těmto poznámkám leží zde.
ModulDiskuze
29. 09. 2011
ForumMaturity
Dovolte poznámku učitele češtiny vyprovokovanou názvem tohoto fóra. Myslí-li se oním „maturovat jinak“ současná podoba státní maturity, pak já z ní skutečně strach mám. Opírám ho o zkušenosti z přípravy, průběhu a následků jarní maturity 2011, organizované Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen CERMAT). Právní postavení CERMATu ve školském zákoně zaručuje této instituci vynětí z postupů správního řízení. V praxi to znamená, že jeho činy také de facto nepodléhají žádné vnější kontrole; ukažme na několika „drobnostech“, jež můžeme dokumentovat díky tisku, případně internetu, co to znamená. Jak známo, CERMAT dlouho odmítal zveřejnění maturitních didaktických testů s poukazem na nejrůznější těžko srozumitelné důvody (např. autorská práva či „kotvící“ úlohy). Učinil tak až pod velkým tlakem veřejnosti. V UN ze dne 30. 6. se hlavní metodička pro ČJ vyjadřovala k textu, který na požádání CERMATu vytvořil středoškolský učitel. Tento text byl polemikou s kritickými stanovisky k některým úlohám didaktického testu z českého jazyka, který řešilo nejvíce maturantů (takřka 90 000). Spolu s autorem připustila vadnost dvou úloh (kritik navíc připustil i problematičnost dalších dvou), u jedné z nich uvedla, že CERMAT zkoumal, zda kvůli této úloze mohl některý z maturantů testem neprojít. Proč tato úloha nebyla vůbec vyřazena či výsledky testů přepočítány u všech řešitelů, to jsme se nedozvěděli – proč by to CERMAT také dělal, zcela nic ho k tomu nenutí (dráždí mne mj. to, že vadnost těchto úloh bila do očí, vyslovil jsem se k nim na jiném místě tohoto portálu ihned, jakmile jsem si je přečetl ještě v „ilegálním“ znění, a to 12. 6.; těžko se mi pak věřilo ujišťováním o bezchybné práci utajených týmů expertů). Ředitel CERMATu, navzdory tomuto veřejnému prohlášení hlavní metodičky, vždy opakovaně mluvil o bezchybném průběhu vývoje a vyhodnocení příslušného testu. Nicméně v LN ze dne 12. 7. v článku Z propadlíků úspěšní maturanti můžeme číst: „Dvěma stovkám studentů, kteří se přidali k výzvě brněnské studentky, aby poslali na ministerstvo odvolací formulář, nechal resort překontrolovat testy. „Bylo mezi nimi pět žáků, kteří si kvůli odvolání pohoršili a mají o stupeň horší známku,“ uvedl ministr školství“. Vezmeme-li v potaz nejprostší statistiku a uvážíme-li, že z dvou set testů CERMAT pět vyhodnotil nesprávně, vyhlíží procento chybně vyhodnocených testů více než hrozivě!!! Nebo je novinová informace o chybně vyhodnocených testech mylná, vzniklá např. překroucením úředníkových slov? Ačkoli slohové a ústní části maturity byly hodnoceny ve školách, tzn. za nesouměřitelných podmínek (metodické pokyny, jež mají hodnocení vést, na tom mnoho nemění, protože rozhodující jsou uživatelé těchto nástrojů; poučné jsou v tomto smyslu diskuse školících se pedagogů – zde jsem opakovaně pozoroval, že hodnocení jedné a téže práce kolísá od 1 do 5) zveřejnilo MŠMT tzv. žebříčky nejlepších škol. Nezáleží na tom, že šlo pouze o ty první v pořadí. Záleží na tom, že tu byla zneužita data vzniklá testováním, jehož povaha nemá zhola nic společného se seriózním zkoumáním kvality škol – a to ani z hlediska maturitních výsledků - viz poznámka ke kvalitě zkoušek. Pokud správní žaloba proti rozhodnutím Cermatu, podaná v srpnu osmi žáky, rozhodne v jejich prospěch, bude tu nepatrná naděje, že odpovědní – tj. zákonodárci – budou aspoň uvažovat o změně právní situace, kdy moc nad osudy desítek tisíc mladých lidí má velice silná centrální instituce, u níž je podezření, že nejedná v souladu s principy dobré správy. Znovu opakuji – nevím, proč bych se za současné situace neměl bát takto maturovat.
ModulDiskuze
24. 06. 2011
ForumMaturity
Jaksi nevidím printscreen po odeslání dotazu.Je to ten poslední, s notickou Dotaz byl úspěšně odeslán. vlevo dole.
ModulDiskuze
24. 06. 2011
ForumMaturity
To sladké opojení procenty, čísly, percentily... ...kde jsem to jen už zažil..? Že ruplo několik tisíc hlupáků? Že existují vážné pochybnosti o měřidle? Že na metru, kterým se měřilo v didaktickém testu ČJ v základní úrovni, máme patrně 9 uzlů (abych mluvil o oboru, který jsem studoval? Že by to v těch školách, co tak "explicitně" souhlasily se zveřejněním, nevěděli? Nebo že by snad považovali měřidlo už za prokalibrované - jak by ne, když ti nejlepší jsou skutečně ti nejlepší, a to jsme "my"! Studenti, co propadli o procento (píšou mi), vědí, že by jim stačila jedna jediná správná odpověď za dva body.Ve hře je bodů zhruba 18. Do 25.6. podají žádosti o přezkum. MŠMT je do 10 dnů zamítne (nebo nastane obrat, "stovky odborníků" uznají oprávněnost stížností a ... přepočítají zkoušky?). A protože § 183 školského zákona vylučuje použití správního řádu na uvedené ustanovení, nastoupí žaloba (doufejme hromadná) ke kraj. soudu podle § 65 soudního řádu správního (s přihlédnutím k judikátu Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 1/2009, který zkoumal analogickou situaci u VŠ zkoušení). Co bude moci býti napadeno? V recenzích zmiňovaná nedodržení požadavků Katalogu, zejména formát úloh stanovených Katalogem, porušení požadovaného zastoupení jednotlivých tematických celků v testech, více správných odpovědí na testové otázky či žádná správá odpověď na testové otázky. P.S. Na závěr jen drobnost. Přikládám tři printscreeny. Zachytil jsem na nich otázku, kterou jsem včera - jako mohl učinit každý - položil p. Zelenému při on-line diskusi na novamaturita.cz. Otázka se někam ztratila... Asi nebyla k věci. Dotaz_cermat_A.jpgDotaz_cermat_B.jpgDotaz_cermat_C.jpg
ModulDiskuze
20. 06. 2011
ForumMaturity
Vážené kolegyně, vážení kolegové, v rozhovoru s ministrem Dobešem uveřejněném v příloze sobotního vydání Lidových novin (Orientace) dne 18. června 2011 můžeme číst tento komentář k právě proběhlým státním maturitám: „A samotného mě překvapilo, že k žádným chybám nedošlo. Zejména díky učitelům a ředitelům. To je pro mě největší argument, že odborná veřejnost stojí za mnou. Kdyby mě chtěla potopit, udělala by to.“ Domníváme se, že toto tvrzení není pravdivé. Koncepce i průběh státních maturit si vysloužily mnoho kritiky nejen na internetových fórech zabývajících se školstvím (např. EDUin.cz, toto fórum). Pan ministr tuto kritiku odmítá vidět. Studentský protest maturantiproti.cz nazývá „uměle vyvolaným“. Považujeme za nepřijatelné, aby mlčení pedagogické veřejnosti vyvolávalo dojem, že všichni máme za to, že se nestala „žádná chyba“. Proto Vás prosíme – zvažte podporu otevřeného dopisu, který jsme podepsali s kolegou Lippmannem z Českých Budějovic a který právě začal být dostupný. S dopisem se můžete seznámit na http://uciteleproti.cz
ModulDiskuze
20. 06. 2011
ForumMaturity
Vážené kolegyně, vážení kolegové, v rozhovoru s ministrem Dobešem uveřejněném v příloze sobotního vydání Lidových novin (Orientace) dne 18. června 2011 můžeme číst tento komentář k právě proběhlým státním maturitám: „A samotného mě překvapilo, že k žádným chybám nedošlo. Zejména díky učitelům a ředitelům. To je pro mě největší argument, že odborná veřejnost stojí za mnou. Kdyby mě chtěla potopit, udělala by to.“ Domníváme se, že toto tvrzení není pravdivé. Koncepce i průběh státních maturit si vysloužily mnoho kritiky nejen na internetových fórech zabývajících se školstvím (např. EDUin.cz, toto fórum). Pan ministr tuto kritiku odmítá vidět. Studentský protest maturantiproti.cz nazývá „uměle vyvolaným“. Považujeme za nepřijatelné, aby mlčení pedagogické veřejnosti vyvolávalo dojem, že všichni máme za to, že se nestala „žádná chyba“. Proto Vás prosíme – zvažte podporu otevřeného dopisu, který jsme podepsali s kolegou Lippmannem z Českých Budějovic a který právě začal být dostupný. S dopisem se můžete seznámit na http://uciteleproti.cz
ModulDiskuze
17. 06. 2011
ForumMaturity
Není žádných n % studentů, kteří neuspěli, není x % škol, které propadly, protože celý nástroj je křivý.Ano, to je základní problém. Situace je jasná. Prošli jsme maturitami a mnozí jsme pod tlakem toho nepříjemného (pro mě ponižujícího) zážitku konečně porozuměli kritikům jejich podoby. Cítíme, že věc se musí změnit, a chtěli bychom tomu napomoci. Jenže nyní je času málo a voda stoupá! Díky recenzím didaktického testu z Čj, zákl. úroveň (který dělalo 97% žáků), je jasné, že jde o test nevyhovující, jehož výsledky je nutné anulovat. CERMAT a MŠMT to samozřejmě ignorují; nikde se věcně nehájí, nikde neprezentují názory svých univerzitních bohemistů, nikde nevystupují autoři těch otázek. Dokonce ti lidi odmítli včasné zveřejnění oficiální verze testů a správných odpovědí, aby se vyhnuli vlně stížností. Ale té se nesmí vyhnout!!!! Proto úkol č.1 je nyní napomoci žákům, aby včas podali na MŠMT správně formulovaný protest proti výsledkům testu - neboť to jedině oni můžou. Žáci by měli napadnout své výsledky, pokud jsou podle kritiků CERMATEM zhodnoceny nesprávně. Musí to učinit do pěti dnů po doručení výsledků zkoušek. Právně je ta situace velice komplikovaná nejen kvůli našemu úděsnému stavu práva. Především je nyní CERMAT v pozici někoho, kdo testy vydává jako nezpochybnitelná dogmata. Podle mého názoru musí dojít k soudnímu jednání, aby byl nucen CERMAT reagovat věcně, na zákadě faktů plynoucího z akademického popisu ČJ (nikoli z toho, že on to prostě říká, a proto je to pravda). Pokud vím, iniciativa maturantiproti.cz chystá vzory podání a různá doporučení. Nicméně každý znás, kdokoli, zkrátka občan, může např. navštívit poslance a senátora, žádat ho, aby interpeloval ministra školství, předat mu podklady atd. Zvláště je-li tento ve školském výboru. Může žádat CERMAT o revizi testů úředním dopisem (marně, samozřejmě, vyzkoušeli jsme na podzim, ale obcházet bychom to neměli). Je to na dlouhé lokte. A bohužel činy na tomto poli představují vždy vynaložení obří energie s minimální účinností... Ale s tím musí počítat nejen uživatelé parního stroje.
ModulDiskuze
14. 06. 2011
ForumMaturity
Když jsem o této úloze uvažoval, volil jsem D), CERMAT prý nabízí B), ale pan O. Šteffl objevil, že:"...tento text je převzat z http://www.hory-krkonose.cz/clanek/299/ - a jako zdroj je označen Krkonošský deník.... ale Google najde (kromě zadání maturitních otázek) článek z časopisu Lidé a Země (http://www.lideazeme.cz/clanek/dlouhokrke-prirustky). Když se na článek podíváte blíže, zjistíte, že je to převzato odtamtud, ne z KrD (ačkoli je možné,že články spolu nějak, ehm, souvisejí, jsou v nich drobné rozdíly). Děkuji Jirkovi za upozornění na svůj hrubý omyl. Nicméně tím se objevuje zajímavý problém - Krkonošský deník uveřejnil zprávu, měsíčník Lidé a země ji (jemně přepracovanou) přebral; žák má rozhodnout o přílušnosti úryvku k určitému typu publikace. Praxe tedy ukazuje, že takový text může být uveřejněn prakticky kdekoliv; jakou tedy schopnost či dovednost žák prokáže? Že si všimne slova červenec, a to jej oslím můstkem spojí se slovem měsíčník? Nebo že příroda ukazuje k žirafám? Budu vděčný za žáka, který bude uvažovat o poměru slov příroda a zoo. Pro něhož natura nebude cosi (vulgárně řečeno) uzavřeného v kleci. Který bude vědět, že almanach není jen čistě literární "souborník". Ale takový testem neprojde.
ModulDiskuze
13. 06. 2011
ForumMaturity
Paní Jana Petrů píše:Úloha 14 v "základní" češtině (ZOO) - nedovedu vybrat mezi A, B a D. Myslím, že možné jsou všechny tři varianty.Tato úloha 14. představuje zvláště tragikomický případ zákl. úrovně ČJ. VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOHÁM 14 - 15 Zoo Dvůr Králové chová největší stádo žiraf v zajetí na světě ve dvou poddruzích; žirafy síťované a žirafy Rothschildovy. V červenci měli zdejší zaměstnanci hned několik důvodů k pořádné radosti - během osmnácti dní se tu narodila čtyři mláďata. Žirafy Rothschildovy rozšířily své stádo o samečka Noela, jehož (...) 14. Ze které z následujících publikací byl nejspíše převzat výchozí text? A) zábavný časopis pro moderní ženy B) populárně naučný měsíčník o přírodě C) odborná kniha o zoologii afrických zvířat D) almanach vydaný k oslavě 50 let existence zoo Když jsem o této úloze uvažoval, volil jsem D), CERMAT prý nabízí B), ale pan O. Šteffl objevil, že:"...tento text je převzat z http://www.hory-krkonose.cz/clanek/299/ - a jako zdroj je označen Krkonošský deník. Takže to je případ úlohy, která nemá žádnou správnou volbu. Tu, kterou nabízí jako správnou Cermat (B), lze snadno vyvrátit tímto odkazem. A pokud se chcete pobavit, čtěte následující blog na totéž téma: http://christabel.bloguje.cz/894528-stastne-zirafy.php " Čísti tento BLOGOVÝ PŘÍSPĚVEK VŘELE DOPORUČUJI!
ModulDiskuze
12. 06. 2011
ForumMaturity
Nerozumím, proč v otázce 3 základní úrovně nemůže výrok "Chci, aby to nebylo suchý..." vyjadřovat osobní vztah mluvčího k festivalu. Podle všeho právě tuto variantu A) označil Ing. Zelený jako správnou. Tedy pak C) není správně; s čímž lze bez problémů souhlasit. "Chci" je výrazný signál.
ModulDiskuze
12. 06. 2011
ForumMaturity
Potýkám se s otázkou 24 (stále "vyšší" čeština)(...)Velmi se mi příčí "cupovat" text na styly jednotlivých částí vět. Pochopila bych, kdyby se posuzovala celá ukázka, ale takhle...Tahle testová úloha se mi líbí, i když rozumím Vašemu povzdechu. Ale je tu zjevná charakteristika chováním - 1), počátek akce - vypravování - 2), líčení s přirovnáním - 3), popis pohlížejícího pozorovatele - 4). Bez záruky...
ModulDiskuze
12. 06. 2011
ForumTipy do výuky
A nejsou to spíš pikarové z pikareskních románů? Já bloud na ně zapomněl!!! Velice děkuju za připomínku; teď bude paralela k dnešku dotažena. Pikaro čili šibal...
ModulDiskuze
12. 06. 2011
ForumMaturity
VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOHÁM 23–24 (...) Zvolená otázka nesměřuje do textu, např. které slovo dokládá jeho příslušnost k židovské náboženské obci (rabi) nebo které ji alespoň naznačuje (znalec talmudu). A nechybí v poslední větě zadání čárka před "a dokonce i" ? Hádám, že jde o několikanásobný větný člen ve významovém poměru stupňovacím. Zcela souhlasím - otázka Co žák prokáže za vědomost, schopnost atd., když odpoví na otázku? je jednou ze základních, které si autor testu musí klást. Ta otázka skutečně mohla a měla směřovat přímo do textu! Důvod té hrubé pravopisné chyby nechápu. Její existence není ničím omluvitelná. Ani výmluvou, že "to tak ve zdrojovém textu bylo". Prostě hrubý didaktický a textologický prohřešek.
ModulDiskuze
12. 06. 2011
ForumMaturity
Druhá možnost je slovo "zdarma", ale i o jeho nadbytečnosti bych se dohadovala. Všichni máme plné schránky nabídek, kde si za dárek musíte připlatit. Takže v dnešní době ani dárek (v obchodní branži) nemusí být zákonitě zdarma... Přesně tak!!! Toto je příklad, jak jazyk reflektuje cosi, co sice je pleonasmem, ale v kontextu reklamních letáků má své plné místo. Je doba dárků zdarma... Taková úloha přece musí přemýšlivého studenta vytočit.Typická úloha pro školní výuku, kdy je čas na kritickou analýzu kontextuální a lexikologickou. Tyto testy však bojují proti takové výuce. Navíc je onen příklad pleonasmu v heslu wikipedie, což bude pro autory testu myslím značná autorita.
ModulDiskuze
12. 06. 2011
ForumTipy do výuky
Moc mě mrzí, že nemohu odpovědět na několik výzev, které se tu objevily (pořád dlužím panu Sotolářovi rozpravu k problémům syntaktickým). Ale doba holt si žádá své a čas maturit je docela bouřlivý. Ale jednu věc přece jen k těm příkladům ze života. Nedávno jsme se sekundány mluvili o tragikomické situaci dona Quijota (rytíř, který je všem směšný mj. proto, že doba na hodnoty rytířství už dávno zapomněla, vykašlala se na ně). Chtěl jsem, aby ukázali na nějakou tragikomickou situaci dnes. Musím říct, že ty dvanáctileté děti bez námahy přesně formulovaly výmluvné obrazy (Poslankyně vědomě mystifikuje, Prezidentovo pero, Poslanec vydělává pro svoji stranu...), což přesně vystihla jedna mladinká slečna slovy Jsou to takoví donkichotové naruby: V tomto ohledu si na nedostatek příkladů ze života nemohu stěžovat, ale do smíchu mně nebylo a není.
ModulDiskuze
12. 06. 2011
ForumMaturity
Milé kolegyně, milí kolegové, nejen na http://maturantiproti.cz/ se objevují nářky nad kvalitou DT. Mám prosbu - pokud jste narazili na pochybnost, mohli byste nás s ní seznámit? Samozřejmě s tou licencí, že porůznu uveřejněné testy nejsou oficiálními. Jako ochutnávku přikládám poznámku k DT z ČJaL, základní úroveň: VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 11 Hokejová liga ještě ani nezačala, ale domácí neandertálci podobně jako v minulých ročnících nenechávají nikoho na pochybách, že jsou divokou nemyslící zvěří a že jí nejspíše i nadále zůstanou. (podle sportovního tisku) 11. Kterou z následujících spojek lze nahradit výraz ale ve výchozím textu tak, aby byl vztah mezi větami při zachování jejich smyslu vyjádřen přesněji? A) a B) než C) protože D) jenomže Úloha 1) má (uplatníme-li dobrou vůli) 3 řešení, 2) je nesmyslná (uplatníme-li mluvnici češtiny) . Při rozboru vycházím z akademické Mluvnice češtiny, díl 3. (Skladba). 1) Předpokládám, že „vztah mězi větami“ je vztah syntaktický (logický či věcný nelze dobře zkoumat, pokud neznáme kontext souvětí, a tedy jeho hodnotu jako výpovědi). Tento vztah má být zachován, resp. „vyjádřen přesněji“ (k tomu viz oddíl 2). Tento vztah je vztahem koordinačním, adverzativním (odporovacím), a to ve smyslu „A a proti očekávání též B“. Možnost a) připadá v úvahu (spojka a je primárně určena pro kopulativní (slučovací) vztah, ale s interpunkčním doplněním, tedy ...nezačala, a domácí... může doplňovat do souvětí adverzativní význam. Toto vyjádření vztahu poskytuje ovšem pole pro výklad, o jaký vztah se vlastně jedná (vyloučený není ani vztah gradační). Tuto možnost údajně CERMAT označuje za správnou. Možnost b) nabízející spojku než (knižní až zastaralou) zadání splňuje. Jde o spojku vyjadřující vztah koordinační a adverzativní. Možnost c) nepřipadá v úvahu (spojka protože je primárně určena pro subordinační (podřadicí) vztah (a to příčinný)). Možnost d) nabízející spojku jenomže zadání splňuje. Jde o spojku vyjadřující vztah koordinační a adverzativní. Správná odpověď je a), b), d). 2) Co znamená vyjádřit vztah mezi větami „přesněji“? Použít takové spojky, která lépe vystihuje komunikační záměr autora. Užitím ale autor vyjádřil pro čtenáře svůj záměr přesně (a nijak se samozřejmě neprohřešil proti např. syntaktickým pravidlům). Vyjádřil-li tím přesně i svůj (zamýšlený) komunikační záměr, ví jen on a Bůh. Jen ten by tedy mohl vyjádřit autorův záměr přesněji. Summa sumarum, není v lidských silách úlohu splnit. Jiný příklad chybného zadání představuje úloha 20. VÝCHOZÍ TEXTY K ÚLOZE 20 Umělecký text Avšak bratr Minz, jenž jsouce otcem vyřazeného závodníka, protestoval proti výsledku, vskutku rozhodnutím starosty bratra Vévody byl vítězem prohlášen poražený Berta Minz. Pětikoruna však nebyla již po ruce, i nařízeno Vocenilovi, by minci tu, až z něho vyjde, předal právoplatnému držiteli. A tu druhého dne, když Berta dožadoval se stříbrné pětikoruny, odevzdal jemu Vocenil z nařízení pana učitele Picka dvě kovové koruny a padesát haléřů, řkouce, že více z požité pětikoruny z něho nevyšlo. (J. Škvorecký, Ze života lepší společnosti) Odborný text Sponu v tvaru přítomného času můžeme někdy vynechat, takže přísudek je vyjádřený pouze podstatným jménem (Mladost radost), přídavným jménem (Otec nemocný), příčestím trpným (Vrah dopaden) nebo příslovcem (Okna dokořán). (Učte se s námi skladbě češtiny) 20. Rozhodněte na základě odborného textu, který z následujících úseků uměleckého textu obsahuje přísudek beze spony: A) až z něho vyjde B) a tu druhého dne C) Berta dožadoval se D) i nařízeno Vocenilovi Úloha nemá řešení. Žádný z těchto „úseků uměleckého textu“ totiž neobsahuje přísudek beze spony. Pojem spona je označení pro slovesa být/bývat v analytických predikátech (slovesně-jmenný přísudek typu Karlík je hodný indián), nikoli pro slovesa, jež jsou „pouze“ součástí predikátu syntetického (slovesný přísudek). Předpokládané řešení D) obsahuje přísudek syntetický s elipsou být (resp. bylo) ; přísudek je tu tvořen tvarem opisného pasíva slovesa nařídit (nikoli sponovu konstrukcí, proto tu spona být nemůže). Autor úlohy zřejmě podlehl vábení pojmu spona v přiloženém odborném textu; zde však jde o příklad (zvláštní) konstrukce (Vrah (je) dopaden), kde příčestí trpné není součást opisného pasíva, ale dvojčlenné věty se sponovým predikátem. Lze mu jen doporučit studovat nikoli pouze publikaci Učte se s námi skladbě češtiny, ale především Skladbu spisovné češtiny (obě publikace ostatně spoluvytvářeli Miroslav Grepl a Petr Karlík), resp. akademickou Mluvnici češtiny.
ModulDiskuze
06. 06. 2011
ForumMaturity
Maturita roku 2011 (pokud jde o tzv. komplexní zkoušky společné části) je především velmi draze zaplacenou lží (jež se týká mj.srovnatelnosti, objektivnosti a prospěšnosti). Jako její přímý účastník cítím proto ponížení; moji v současné době semiabiturienti se k věci vyjádřili zde http://maturantiproti.cz/ za sebe připravuji také dopis.
ModulDiskuze
26. 04. 2011
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Na hlubší odpověď panu Blažkovi nyní není čas, omlouvám se za povrchnou zběžnost své reakce na jeho komentář: - ach, oceňuji sugestivní, ale nešťastný metonymický titulek tohoto vlákna (autor nezapře publicistického ducha); mimochodem - ono není nepodstatné, kdy autorka svůj esej napsala, - mám podezření, že Vy jste základní texty RVP nečetl, vždyť zde přece není nenávist na ose znalost x kompetence, probůh, - doporučuji např. vzpomenout na znalosti ruštiny a angličtiny těch, co se jí učili před třiceti lety drilem (uznávám, že Prokop-ingliš se zapomenout nedá, stejně jako Mať metsistrá, atěc tókar), a srovnat ji se znalostí dnešních dobrých studentů, - nezaměňujme nešťastné "vyhledávání a třídění informací" s tím, co se má žák dle RVP ve škole naučit, - nezapomínejme, že problém je také jinde - neexistuje prozatím průzkum škol, který by uměl ukázat (zásadní) úspěšnost či neúspěšnost RVP v praxi (aneb kam se jet podívat, když budu chtít vidět dobrou školu); neexistuje slušně zaplacená učitelská práce, která by odrazovala od postoje Přežít hodinu a domů!! - a tento postoj koneckonců umožní jakýkoli plán, pokud je uchopen ovčím kopýtkem. Jestli něco stojí za zkoumání a diskusi, pak jsou to příčiny silného volání po drilu ("povinné osnovy") a odpor k volnému prostoru, který je nutné vyplnit vlastní prací. Malá také hádanka - jak hluboce zajímá současnou českou společnost in genere školství? Nebo - o čem vypravuje příběh o tužbě po hrncích egyptských? A na závěr cituji z onoho eseje místo, které považuji za klíčové, ale v překladu, který mám za lepší: Ve výchově je zdrojem autority přijetí odpovědnosti za svět. Autorita vychovatele a kvalifikace učitele jsou dvě různé věci: autorita vyžaduje určitou kvalifikaci, ale kvalifikace sama, i sebelepší, nemůže zaručit autoritu. Učitel se kvalifikuje tím, že má znalosti o světě a je schopen je předávat druhým. Ale má autoritu jen v té míře, v níž přijímá odpovědnost za svět. Před dítětem je vychovatel jakýmsi zástupcem všech dospělých občanů, ukazuje mu věci ve světě a říká - tak to je náš svět.
ModulDiskuze
16. 04. 2011
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Jak chutná moc? Podle tiskové zprávy byla novela 13.4. přijata.Teď je důležité, jak vypadá novela škol. zákona, která vyšla z jednání vlády (obsahovala totiž mnoho dalších změn). Pokud by §5 nebyl změněn, musíme znovu zpravit poslance (už jsem to udělal dříve, zaslav do jejich klubů text petice), co by jeho změna znamenala. Je potěšitelné, že i díky podpoře petice zúčastnění opakovaně prohlašovali, že ne, ne a ne, žádné povinné osnovy. Protože pak by poslancům nemělo dělat nejmenší problémy do §5 nevrtat.
ModulDiskuze
14. 04. 2011
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Velice děkuji všem, kteří petici jakkoli podpořili! Zdá se mi, že přece jen vyvolala pozornost upřenou k různým důležitým věcem. Na EDUin jsem komentoval diskusi k ní, a dovoluji si ten komentář umístit i zde - Velmi, velmi děkuji všem přispěvatelům do diskuze k textu petice! Zdá se mi, že možná to nejpodstatnější, co petice přinesla, je otázka, jež je jaksi všem na očích – Co teď s tím vším? Četl jsem ohlasy prudce nesouhlasné, vlažné i souhlasné. Ohlasy, kde pisatelé zjevně netuší, co je uvnitř RVP a k čemu to vlastně je. Ohlasy plné vzteku nad hloupou a arogantní generací nevzdělavatelných hlupáků přirostlých k mobilu (jen na okraj – mně pomáhá si představit, že jsou to moje děti, a také myslet na to, že žijí v absolutně jiném světě, než jaký znají, řečeno s nadsázkou, „ti nad dvacet“, nemá smysl ptát se, zda je lepší nebo horší než svět těch druhých, je prostě jiný). Četl jsem ale také ohlasy v nejlepším smyslu slova kritické, které přesně ukazují na vážný problém; ať už k tomu došlo jakkoli, učitelská veřejnost není zdaleka jednotná, pokud jde o identifikaci s kurikulární reformou. To je celkem banální zjištění, já vím. Jenže tu vznikl pokus MŠMT vstoupit do té věci novelou § 5 školského zákona, a to je principiálně nebezpečné. Toto s tím ne, protože bianco šek na další vstup do jednoho každého školního prostoru mimo stav zachycený v zákoně už ministerstvo nesmí dostat. Nesmí být umenšen prostor, který mají učitelé a školy hledající svoje cesty. Co s tím ano – brát vážně diskusi o formulovaných standardech vzdělání a překousnout fakt, že měla být v pořadí první. Nepodivovat se situaci, kdy mnohé školy uvítají vzorové osnovy vystavené MŠMT (vydané jako podpůrný materiál, nikoli jako (pod)zákonnou normu). Brát za věc neutrální, když se k nim školy přihlásí (ano, vím, co počít se složitou a pro mnohé denervující agendou a slovníkem ŠVP?). A proč by se nemohli ti, kteří považují přijetí (ročníkových) osnov za nanejvýš žádoucí, angažovat ve školních radách, poslaneckých kancelářích, ministerských pracovnách? Přesně chápu pocit těch, kteří vědí, že nakonec je tu vždycky třída, žáci a učitel a že o to jde a že chtějí přece hlavně učit a nebýt trápeni nesmysly „shora“. Jenže, bohužel (?), ta třída je napojena na školu a ta škola na obec, kde jsme všichni přítomni, proto se musíme dohodnout. Maně mě napadá, co by to bylo za rachot, kdybychom začali uvažovat nad „přátelským“ prostředím, které vytvářejí školám jejich zřizovatelé… A jedna aktualita závěrem. Reportér TIME se rozjel z USA do Finska, aby se podíval, jak to ta hvězda mezinárodních srovnávacích testů dělá v základní škole. 11. dubna o tom vydal v TIME článek Finnishing school. Kromě mnoha jiných zajímavých věcí se tu dočteme, že učitel je ten, kdo rozhoduje o podobě a cestách vzdělávacího procesu. Učitel není a ani nemůže být součást stroje na prefabrikované produkty (jako v U.S., přidává reportér). Centrální školní úřad vydává toliko rámcové kurikulum (pro matematiku zrovna jeho rozsah vzrostl takřka na deset stran z dřívějších tří a půl). Jen drobnost úplným závěrem – r. 2008 se k pětiletému (sic!) magisterskému studiu, jež umožní stát se učitelem na základní škole, hlásilo 1258 absolventů bakalářských oborů. Přijato bylo 123 (9,8 %). Absolvent obdrží titul kasvatus (ve finštině slovo znamenající také „matka vychovávající dítě“). Takové pětileté studium je velice drahé, říkají Finové, ale učitelé jsou pak velmi respektovaní a uznávaní. Pracují 190 dní v roce; jejich průměrný příjem se pohybuje mezi 40 000 – 60 000 dolary. Zdá se, že Finové hrají dobře nejen hokej.
ModulDiskuze
09. 04. 2011
ForumTipy do výuky
Vyzkoušel jsem - dozvěděl se, že mi to "trvalo 22 sekund a použil jsem osm kroků". Jenže nevím, co z toho? Umím dělit? Bylo to dobře? Špatně? Je to pochvala nebo výsměch? Hra přece řekne hráči, jak dopadl.
ModulDiskuze
09. 04. 2011
ForumTipy do výuky
K ohlasové tvorbě posílám odkaz na velmi zvláštní video, o kterém nevím jistě, co si myslet: http://www.youtube.com/watch?v=kghCqyMLPFAVelice děkuju za odkaz! Využiju tento skvost velice brzy při výkladu o určitých jevech kultury národního obrození!
ModulDiskuze
08. 04. 2011
ForumTechnologie ve škole
Dovolil jsem si využít moderních technologií a připravit text petice, která vyzývá zúčastněné politiky, aby zabránili návratu jednotných osnov do naší školy - najdete ji zde. Budeme rádi, když si její text přečtete a zvážíte její podporu a šíření.
ModulBlogy
08. 02. 2012
Děkuji Zuzce, že zvolila právě Řím! Proč? Dovolím si ocitovat Řeka rodem, Římana občanstvím, Plútarcha, který na jednom místě říká toto – Kde se vzalo to slavné jméno Říma, o kterém slyšel každý, a jak k němu to město vlastně přišlo, v tom se autoři prostě neshodnou. Není to pochopitelně zdaleka jen dějepis, kde my učitelé bychom měli zápolit s  otázkou – Proč právě tento fakt/autor/dílo/atd. si vydobyl místo v dějinách? Je to otázka každé tzv. humanitní vědy, čili té, která staví na zkoumání svobodné tvořivosti. Otázka, kterou v případě Říma řeší odlišně středověk, renesance, baroko… atd. – a především na ni po svém odpovídá!   Postup, který Zuzka ukazuje, směřuje k tomu, že umět položit otázku a hledat je důležitější než znát odpověď. K čemuž já se vehementně hlásím (a stejně jako moji kolegové, kteří již přispěli do diskuse, jsem nepřítelem plošných testů, a zvláště všude tam, kde nedokážou změřit nic (v pravém smyslu slova!) podstatného, protože to prostě nejde).   Neboť umět vyjmenovat starořímské památky je zcela nepodstatné; podstatné je umět hledat cesty (důvody), po nichž se jejich sláva dostala až k nám. Byť se „v tom autoři neshodnou“. A naprosto souhlasím s paní Petrů, že toto je právě role učitele, jenž se opírá o svobodu a odpovědnost, kterou mu dává jeho vzdělání.
ModulBlogy
15. 01. 2012
Při výuce češtiny na gymnáziu používám už dlouho velmi podobný model - říkám mu vznešeně kolokvium - a mohu takový způsob opakování jen doporučit. Žáci vědí, že aktivní vstup dojde ocenění, a dávám jim vždy čas se na kolokvium připravit (oznamuji jej dost dopředu). Debatu obvykle zahajuji sám položením nějaké méně obvyklé otázky provokující problém (Proč zpívá ve Fidlovačce píseň Kde domov můj? zrovna slepý pouliční zpěvák?). Hodnocení získávají podobně, jak o tom píše kolegyně Zuzka. Ti, kteří raději píší, dostanou prostor jindy - ale debatu slyší a jsou v ní. Tzv. zkoušení u tabule (jeden vyvolený mluví s pedagogem) nepraktikuji vůbec.
ModulČlánky
07. 01. 2012
Velmi děkuji za tento bohatý text s užitečnými odkazy; velice mi pomáhá pochopit věci, kterým je myslím v současné době a v současné škole porozumět nutné. Oceňuji věnování Václavu Havlovi. Těším se na pokračování!
ModulDUM
28. 11. 2011
Možná autorovi křivdím, ale podle tohoto materiálu se domnívám, že svým žákům do světa starověké literatury ani nedovolí nahlédnout (vycházím z obsahu kolonky Očekávaný výstup). Jistě si dal mnoho práce se sestavením onoho kvízu, ale nebylo by lepší promyslet několik příkladů, jež např. ukáží, jak jiné je dejme tomu orientální myšlení ve vztahu k evropskému? Jak nás omezuje převod do češtiny? Proč je formálně i věcně chybné mluvit např.o "buddhismu", nemluvě o nonsensu označovat jej jako "náboženství"? Jak je vůbec ošidné užívat formule *ismus, jsme-li v těchto vodách? Ukázat žákům originální text nějaké kratší básně Li-Po a probrat techniku překladu (internet poskytne mnoho podkladů s anglickým pozadím)? Zadat domácí četbu dobrého převodu Eposu o Gilgamešovi a hledat v něm poté onoho "otce příběhů", t.j. ujasnit si, jaké základní fabule v něm najdeme ve vztahu k pozdější (evropské) epické tradici? Podívat se v něm na povahu "města" a porovnat ji s viděním "města" v 1. knize Mojžíšově (přiznám se, že bych i trval na rozlišování, a nikoli slučování pojmů 1.kniha Mojžíšova a Genesis; i k tomu je okénko do starověku dobré - učit se úctě k věci zvané tradice). Zkrátka jsem chtěl těmito nesoustavnými poznámkami říci, že literatura starověku (pozor na chybu v čl. Anotace) je příliš vzácná na to, abychom s ní plýtvali toliko na paměťový trénink; k tomu jsou mnohem lepší vyňatá slova.    
ModulBlogy
20. 04. 2011
Jan Amos promýšlel stejné věci jako my, třeba co je to vzdělání. Navíc psal latinsky, tudíž ho četli všude v Evropě. A dokonce ho někde i pochopili a ti nejchytřejší (třeba jezuité) dokonce se zachovali podle návodu z první stránky jeho nejslavnější knížky - a konec konců to je i odpověď na otázku pana Hausenblase. P.S. Pořád musím myslet na to, jestli náhodou ten hlupák se štrůdlem s rajskými jablíčky nevynašel pizzu...
ModulBlogy
22. 03. 2011
Milá Zuzko, jsem poctěn oním oslovením! Byl bych mimořádně potěšenej, pokud bychom se setkali na GML jako kolegové - Váš blog je velmi ispirativní!!! Mohl bych k Vám chodit na dějepis, což bych velice rád! Francouzské zkušenosti, ty jsem vždycky tahal už od Helenky - a ty Vaše taky uplatním. Jinak jsem jen chtěl říct, že "moje" Prodanka bohužel je moderní jen těmi pozměněnými jmény, všechno ostatní je jen (lehce domyšlené) Sabinovo libreto. Řekl bych, že je to jedno z výrazných (kulturně-historických) svědectví o důvodech, proč je česká společnost tak tolerantní k podvodu, neschopnosti držet smlouvy a slovo. Není to primárně vina komunistů, je to (pobělohorská?)nedůvěra k intelektuálu a vrchnosti; obrození mýtus "čisté" chaloupky, která si může vůči vyššímu myšlení, kapitálu a elitě dovolit vše, s chutí a láskou pěstilo. Už dlouho myslím na seminář, v němž bych (ano, po vzoru Macurova Českého snu) rozebíral zhruba ten jeden školní rok proslulá díla a události 19. století poněkud méně v duchu tradice (Prodaná nevěsta jako symbol tolerance tunelu a nečestnosti, Trapnosti budování (Národní divadlo, Slavín, Národní muzeum...), Malost velkých (okolnosti společenského finále tzv. Sabinovy zrady), Český Honza aneb Nevzdělanost a nepracovitost jako základní předpoklad světového úspěchu atd.atd.) Jinak podotýkám, že mám dobu 19. století čím dál raději!, abych zas nevyhlížel jako ouplný škarohlíd. P.S.Zmínku o latině ve Francii jsem ihned citoval svým sekundánům, které jsem nalákal do nepoviné latiny:)
ModulBlogy
21. 03. 2011
Milá Zuzko, to jsme se tedy jistě potkávali na chodbách:) Jen Vás zklamu - neučím dějepis, alébrž češtinu, latinu a rozličné semináře. Text o Prodance jsem napsal pro rádio; bohužel nemám vůbec čas ho vecpat do metodických okýnek, příp. nějak ho upravovat, aby více vyhovoval tomu, o čem píšete... Nicméně přesto si myslím, že by mohl Vám být ku prospěchu. Najdete ho tady https://docs.google.com/a/gml.cz/document/d/1RSuKthl6G9d_p-1bnMcQDq2QnVQCsPlIIJVnfd8BjZw/edit?hl=cs# Pokud se bude hodit i jiným kolegyním a kolegům, budu jenom rád.
ModulBlogy
18. 03. 2011
Pokud jde o divadelní hry, v českém prostředí je to jasné - mrkněme se na Prodanou nevěstu (nevadí, že je to opera). Pokud si někdo myslí, že tunelování bylo vynalezeno v 90. letech 20. století, podiví se. Kdysi jsem pro nějaký příspěvek do rádia udělal takovou analýzu libreta, jakoby se jednalo o jednání obchodních firem, ne lidí - doporučuji; bohatě jsem uplatnil i ve škole (aneb Jak také nahlížet na národní kulturu). I se závěrečným sborem Dobrá věc se podařila...