Avatar
Ing. Ivan Ryant

Poslední přihlášení 20. 08. 2021

Společenská role
Pedagog
Webové stránky
Stupeň vzdělávání
Gymnázium, Vysokoškolské
ModulBlogy
06. 09. 2017
O každém zvyšování učitelských platů se vždycky především hodně mluví, vesměs hodně hloupě. Je tomu tak i tentokrát a hloupým klišé se nevyhnul ani můj oblíbený komentátor Martin Fendrych v článku Národ Komenského se zbláznil. Učitele platí mizerně, ale valí na ně obří odpovědnost. Je pár věcí, o kterých novináři zásadně nepíšou, přestože je každý učitel zná: (1) Zatímco před deseti …
ModulBlogy
26. 02. 2017
Tomáš Hruda vystoupil 24. února v DVTV v rozhovoru s Danielou Drtinovou pod názvem "V českém školství vyhoří už prvňáci. Učitelé mají trauma, neumí děti zaujmout, říká Hruda" (viz záznam pořadu). K pořadu se vzápětí rozpoutala rozsáhlá diskuse. Když vynechám příspěvky, které se netýkají přímo tématu rozhovoru, shrnu snadno: Tomáš Hruda je manažer, nikoli učitel, a proto nemá do školství co …
ModulDiskuze
15. 02. 2017
ForumVýuka jazyků - praktické otázky
No a proč zrovna výuka slovíček? Proč vám jde o slovíčka, a ne o jazyk? Sémantické sítě pomáhají nejen se slovíčky, ale taky s gramatikou, sémantikou a pragmatikou jazyka. Nicméně jsou vágní a necílí na problém, který my chceme (ale vy nechcete) při studiu jazyka řešit. Jsou lepší modely syntaxe, kompozice, sémantiky, pragmatiky, etymologie... Jenže ustrnout v předpojatostech a v zajeté rutině je pohodlnější, než hledat něco opravdu užitečného pro žáky a studenty. Zvlášť když to od vás nikdo z vašich nadřízených nevyžaduje a taky vám to nikdo nezaplatí. Ale copak marnost vašeho bytí vám opravdu vůbec, ale vůbec nevadí?
ModulDiskuze
11. 11. 2016
ForumOstatní témata
Mně se osvědčilo při vyučování nemluvit. Čím méně mluvím, tím je výuka zajímavější a pro žáky i pro mne přínosnější.
ModulDiskuze
30. 10. 2016
ForumOstatní témata
Zeptejte se na studijním oddělení na své fakultě. Většina vysokých škol umožňuje souběžně s oborem studovat i učitelství. Ale jestli se to dá stihnout za semestr, to pochybuju... (např. na ČVUT za 3 roky bakalářského studia)
ModulDiskuze
15. 10. 2016
ForumTechnologie ve škole
V poslední době se nejméně jeden z mých studentů a jedna kolegyně zapomněli odhlásit z Facebooku -- a ti, kdo přišli k počítači po nich si je náležitě vychutnali. Oba případy budou mít zřejmě ještě dohru.
ModulDiskuze
25. 09. 2016
ForumStrategie digitálního vzdělávání do roku 2020 - veřejná diskuze 2014
Robert Pergl a Filip Křikava z FITu mi poslali docela podnětné video a článek o výuce matematiky pomocí informatiky a o "computational thinking": http://www.ted.com/talks/conrad_wolfram ... anguage=en http://blog.stephenwolfram.com/2016/09/ ... -thinking/
ModulDiskuze
13. 08. 2016
ForumVýuka jazyků - praktické otázky
Prosím Vás, Jupíku, když už jste rozpoutala takovou plodnou diskusi, nechtěla byste upřesnit, do kterého jazyka to chcete přeložit a v jakých souvislostech nebo v jakém významu máme těm Vašim větám rozumět? Samy o sobě nejsou jednoznačné. Nevím, jestli si toho všimne některý jazykář ochotný pomoci, ale i nejazykáři se mohou pokusit -- bohužel asi bez záruky, že poradí správně. A jestli jste si už poradila bez nás, napište nám, jak. Hořím zvědavostí.
ModulDiskuze
11. 08. 2016
ForumVýuka jazyků - praktické otázky
Prosím. Klidně lze, jenom jestli tomu bude někdo rozumět... Co třeba takhle: მე არ მაქვს მანქანის სახლში? ეს არ დაეხმარება სახლში? Nebo takhle: ?אין לו מכונית בבית? לא עזר בבית
ModulBlogy
08. 08. 2016
V Německu má každá spolková země svoje ministerstvo školství a svoje učební plány. O nějaké jednotnosti v rámci Německa se tedy nedá mluvit, nicméně našel jsem jednotné vymezení pojmů ve Wikipedii, viz https://de.wikipedia.org/wiki/Informatikunterricht standardy Informatické společnosti (viz https://www.gi.de/ ) pro výuku učitelů informatiky ve všech německy mluvících zemích, viz http://www.informatikstandards.de/ a tam dokumenty v pdf: http://www.informatikstandards.de/docs/bildungsstandards_2008.pdf?PHPSESSID=k96j5tucs7okte7rk07c7qm324 http://www.informatikstandards.de/docs/Bildungsstandards_SII.pdf?PHPSESSID=k96j5tucs7okte7rk07c7qm324 Z několika spolkových zemí mě zejména zaujaly učební …
ModulDiskuze
08. 08. 2016
ForumZkušenosti s výukou podle ŠVP
Systém vzdělávání v Polsku a zvlášť v oboru informatika je určitě téma na diskusi -- můžeme se hodně poučit, co my u nás můžeme dělat lépe, a taky trochu, co raději nedělat. Zrovna mne tyhle informace zajímají, viz příspěvek na mém blogu http://ryanthorssujet.blogy.rvp.cz/2015/04/06/postrehy-z-polska/ Jako výborný úvod do polského školství se mi osvědčil článek Lukáše Doubravy v Učitelských novinách na adrese http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=7856 Zde uvedený překlad do češtiny je dost záslužný, ale pomohly by mi pořádné odkazy na zdroje, zejména na internet. Odkaz na titulní stránku polského ministerstva školství není k ničemu. Kromě výuky informatiky v Polsku mě zajímá taky výuka informatiky v Německu -- myslím, že např. v Bavorsku to dělají o hodně lépe než my a navíc že to mají za ta léta už docela vyzkoušené. Viz poznámky v mém blogu
ModulDiskuze
08. 08. 2016
ForumTechnologie ve škole
Systém vzdělávání v Polsku a zvlášť v oboru informatika je určitě téma na diskusi -- můžeme se hodně poučit, co my u nás můžeme dělat lépe, a taky trochu, co raději nedělat. Zrovna mne tyhle informace zajímají, viz příspěvek na mém blogu http://ryanthorssujet.blogy.rvp.cz/2015/04/06/postrehy-z-polska/ Jako výborný úvod do polského školství se mi osvědčil článek Lukáše Doubravy v Učitelských novinách na adrese http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=7856 Zde uvedený překlad do češtiny je dost záslužný, ale pomohly by mi pořádné odkazy na zdroje, zejména na internet. Odkaz na titulní stránku polského ministerstva školství není k ničemu. Kromě výuky informatiky v Polsku mě zajímá taky výuka informatiky v Německu -- myslím, že např. v Bavorsku to dělají o hodně lépe než my a navíc že to mají za ta léta už docela vyzkoušené. Viz poznámky v mém blogu
ModulDiskuze
11. 05. 2016
ForumOstatní témata
Buďte zdráv, pane kolego! Zažil jsem něco podobného a vzhledem k tomu, že to už mám za sebou, mohu se podělit o zkušenosti. Podobně jako Vy, i já "trochu dělám do informatiky" (vystudoval jsem obor elektronické počítače na ČVUT FEL, předtím gymnázium, potom učitelství odborných předmětů) -- proto si Vás dovoluji oslovovat "kolego". Napřed přičiním pár konkrétních komentářů k tomu, co píšete. Potom to zkusím zobecnit -- uvidíte sám, jestli se v mých poznámkách aspoň trochu najdete a jestli Vám budou nějak užitečné. Možná se připojí do diskuse další účastníci a doplní nebo opraví, co napíšu. (1) Píšete, že jste introvert a že máte rád knihy a vzdělávání. Neminul jste se náhodou oborem? Neměl jste spíš studovat gymnázium, doplnit si všeobecný rozhled a až potom se pustit do té informatiky? Vysokoškolská informatika je přece jen víc věcí přemýšlení, možná i diskuse, určitě porozumění -- nácvik dovedností není všechno. Samozřejmě můžete školu změnit, ale když už jste ve třeťáku, tak mi připadá lepší spíš vydržet (radil jste se s výchovným poradcem ve Vaší škole? -- možná by pro Vás měl dobré řešení). (2) Jste introvert, solitér, samouk, a z toho plyne, že nemáte spojence. V nouzi poznáte přátele -- máte takové? Jste skaut, turista, člen Červeného kříže, hasič, ochotník nebo ochránce přírody? Mezi těmito lidmi jsem já přátele našel. Kromě spolehlivývh přátel potřebujete získávat i účelové spojence, naučte se lobovat, hledat společné zájmy, nabízet drobnou pomoc a budovat účelová vzájemně výhodná spojenectví (která mohou, ale nemusí přerůst v trvalejší přátelství). Můžete se inspirovat třeba v knížce "Jak získávat přátele a působit na lidi", kterou napsal Dale Carnegie (možná najdete jinou lepší). Zdravíte? Oslovujete jménem? Děkujete a prosíte? -- to je základ. Zdravíte uklízečky a školníka a oslovujete je jménem? -- jestli ne, tak se to naučte. Jste už dost starý na to, abyste pochopil meze lobování. Mně, od té doby, co jsem se naučil lhát, krást a zabíjet lidi, se účelové lobování už nijak zvlášť neekluje. Se vztahy ve třídě asi nemůžu dobře poradit, mám opačnou zkušenost: na gymnáziu jsme měli báječného třídního a brzy jsme se všichni spřátelili -- těšili jsme se, až zase budeme spolu, do škoy jsme chodili rádi, měli jsme rádi své učitele (až asi na dvě výjimky) a učitelé zase naopak k nám rádi chodili učit. Nikdo nám nedělal problémy, neporoučel, neokřikoval, jen tříďas po zvlášť nevydařených kouscích někdy zesmutněl a domlouval provinilcům: kluci, musíte mi tohle dělat? Pak se spolužáci se spolužačkami poženili a povdávali mezi sebou (tři manželské páry -- drží pevně dodneška) a stále se často scházíme -- trvá to už přes čtyřicet let, do háje! A na vysoké se zase utvořilo tvrdé jádro kumpánů, "hovad" páchajících hovadiny, a kolem tohoto jádra se pak sdružovali podle nátury a chuti ostatní kolegové -- nikdo nikoho nevylučoval, přidal se i jeden z odborných asistentů. Dokonce i naši arabští spolužáci škemrávali: kumpáni, vemte mě s sebou na pivo, já už budu taky hovado -- a dlužno říct, že se skvěle osvědčili (např. kumpán Ahmed al-Fatama vypadl z prvního patra do sněhové závěje s půllitrem v ruce -- a nerozlil!) No jo vzpomínky -- barví se časem do růžova... (3) Školu si máte vybrat tak, aby Vám vyhovoval její "školský systém". Když už nějakou školu studujete, nemůžete vyžadovat, aby se škola přizpůsobila Vašemu očekávání. Musíte se přizpůsobit Vy škole. To je zajímavé téma a ještě se k němu párkrát vrátím. Sám jsem narazil na podobný problém jako Vy, když jsem po gymnáziu studoval ČVUT (diametrální změna ze všeobecného vzdělávání na odborné technické) a pak ještě jednou při studiu učitelství (takový výplach mozku bych Vám nepřál, ale myslím, že Vás se to ve Vašem věku zatím ještě tolik netýká). V době, kdy jsem studoval, měla výbornou pověst např. elektrotechnická průmyslovka v Pardubicích (jak je na tom teď, nevím). Velkou zásluhu na této pověsti měl matematik pan Boltík, studenty uctivě přezdívaný "starej Bolzano" ("starej" protože "mladej" Boltík byl náš spolužák). Měl jste si vybrat dobrou školu, když už jí chcete obětovat čtyři nejdůležitější roky svého života... Jestliže jste si vybral odbornou technickou školu, je pozdě si teď stěžovat na "školský systém". Na gymnáziu je jiný systém. Až budete mít maturitu, můžete si vybrat vysokou školu, jejíž "školský systém" Vám bude vyhovovat -- budete mít na to zkušenosti ze střední. Určitě je rozdíl mezi studiem informatiky např. na Masarykově univerzitě, na MFF UK a na ČVUT FIT. A co třeba ETH v Zürichu nebo MIT? -- nejlepší školy nebývají nejtěžší, nýbrž nejlepší. (4) Zklamání? -- Buďte rád, že nabíráte zkušenosti, časem je zúročíte. Jen je správně pochopit (když ne hned, tak později). A hlavně vydržet. (5) Ne všechno je otázka názoru. Jestliže někdo zastává názor, že 2+2=5, tak většinou nemá cenu se s ním bavit (většinou prostě jen dělá chybu, ve výjimečných případech to může být génius, který objevil novou matematiku, ale ta stará nám pro praktické použití stačí). (6) Nevykřikujete náhodou bez dovolení? Ve škole obecně platí, že slovo žákovi uděluje učitel, jinak má být žák zticha, maximálně si může psát kritické poznámky a dodatečně si vyžádat osobní konzultaci s učitelem. (7) Ano, jistě: kdo nemá přirozenou autoritu, ten si vynucuje, aby žáci respektovali jeho autoritu formální. Jinak nemůže dělat učitele. (8) Učitel neurčuje, co je pravdou, nýbrž určuje vzdělávací cíle, zadává žákům úkoly a kontroluje požadované výstupy. Výstupy pak hodnotí (obvykle známkami). Chtít po učitelích PRAVDU -- to je opravdu příliš... (9) Máte právo si stěžovat na učitele. Radil bych začít konzultací s třídním učitelem nebo s výchovným poradcem a pak případně pokračovat u zástupce ředitele nebo u ředitele. Doporučuji, abyste o případné jednání s ředitelem požádal raději svoji paní maminku -- je ve výhodnějším postavení vůči řediteli a určitě umí vyjednávat líp než Vy. Myslím, že Vám tuto drobnou službu neodmítne. Stěžovat si musíte u nadřízeného a nadřízeným učitele je ředitel. Na ředitele si můžete stěžovat u zřizovatele školy nebo na školní inspekci -- ale to je krajní možnost (zpravidla když už chcete školu definitivně opustit). (10) Nedělejte si iluze, že jste dospělý. Plnoletost není dospělost a člověk vyzrává postupně a pomalu. Až Vám potáhne na šedesát, možná mi dáte za pravdu. (11) Svoji důstojnost uhájíte nejlépe tak, že Vás ostatní budou respektovat jako přirozenou autoritu. Hledejte spojence, budujte přátelské vztahy s ostatními -- pomalu, vytrvale, cílevědomě. Mezi námi techniky: kdo nemá přirozenou autoritu je šašek. To, co byste rád viděl u učitelů, byste měl vyžadovat i sám od sebe. Naučte se snášet, že šašci Vás budou ponižovat z pozice síly -- na důstojnosti tím nic netratíte a šašek jen usvědčuje sám sebe ze své malosti. Teď obecně: Vzdělávání informuje, ale také formuje chovance. Formování osobnosti bolí -- s tím nic nenaděláte, leda že se ztotožníte s cíli toho formování (ale jak se můžete ztotožnit s něčím, co ještě nechápete?) V pozdějším věku se může jednat o "výplach mozku", nedobrovolnou změnu identity -- např. zaměstnavatel vyžaduje od zaměstnanců "flexibilitu": zapomeň všechno, co jsi byl, co umíš a co jsi v životě pochopil, teď jsi začátečník, musíš se stát novým člověkem podle zadání zaměstnavatele. Proti tomu se člověk má bránit -- zachovat si svou identitu, všechno opravdu hodnotné. A zároveň je takový nátlak příležitostí identifikovat omyly a sebeklamy, kriticky hodnotit, co se učím, a pracovat na sobě. Naproti tomu: naučit se požadovanou látku nazpaměť, neinternalizovat ji a po zkoušce spláchnout je účinná sebeobrana, ale nevede ke vzdělání. Jsme jako ty hrozny (říká se): dáváme šťávu, jen jsme-li drceni. Je rozdíl mezi vzděláním všeobecným a odborným. Všeobecné vzdělávání vede člověka ke kritickému (samostatnému) myšlení, ke schopnosti tvořit si vlastní názory, přemýšlet tvořivě, pátrat po podstatě věcí a dospívat k porozumění. Výsledkem je, že takto všeobecně vzdělaní intelektuálové, tzv. kavárenští povaleči, "do všeho kecají, ale ničemu nerozumějí" -- nemají praxi, zkušenost. Zkušenosti je potřeba trpělivě získávat. Při odborném a zvlášť technickém vzdělávání se postupuje jinak: napřed se nauč řemeslo, osvědčené dovednosti a postupy, nediskutuj, dokud v nich nepřekonáš učitele, a teprve až se staneš cvičenou opicí, můžeš začít přemýšlet vlastní hlavou, kritizovat mistry a navrhovat lepší řešení. Proto je pro odborné vzdělávání typická (a snad i nutná) povýšenost mistrů nad učedníky, která může přerůst až v aroganci a šikanování (tak daleko to samozřejmě dojít nemá, ale nebezpečí hrozí). Na závěr shrnu: Důležité nejsou (jako obvykle) věci, o kterých se otevřeně mluví, ale ty, o kterých se nemluví. Většina dovedností, znalostí a postojů (profesní etika) se nedá vyčíst z knih a naučit se amatérsky, protože se předávají z mistra na učedníka (mimochodem, pozorováním vzorů). Tak jako člověk nemůže překročit vlastní stín, ani mistr nemůže překročit paradigma svého oboru. Kdo tvrdí, že 1+1=1, prostě není počtář, ale může být (ve výjimečném případě) třeba skvělý filosof nebo matematik, který objeví novou alternativní algebru (zde konkrétně George Boole). Jenže kdo chce objevit alternativní algebru, musí napřed dokonale znát a ovládat tu starou, konvenční. Jinak s ním matematici nebudou diskutovat a on svůj objev nebude moci obhájit. A ani pak nemá vyhráno. Trpký konec Georga Cantora nebo Ludwiga Boltzmanna budiž varováním každému, kdo by chtěl měnit paradigmata! A přece jsou lidé, kterým to stojí za to. Přeji hodně vytrvalosti a hodně štěstí! Váš Ivan Ryant
ModulDiskuze
20. 04. 2016
ForumStandard digitálních vzdělávacích zdrojů
(1) Učitelé připravují materiály taky mimo placené projekty a nad rámec povinností spojených s pracovním poměrem. (2) Dílo není houska na krámě, autor má právo na odměnu za každé užití díla.
ModulDiskuze
16. 04. 2016
ForumStandard digitálních vzdělávacích zdrojů
No dobře, a neříká formulace "A nejlépe zároveň:" že jde o ideál, kterému se má autor přiblížit, kam až dokáže, ale splnit na 100% jej nemusí?
ModulDiskuze
16. 04. 2016
ForumStandard digitálních vzdělávacích zdrojů
Ještě k formátům: které budou aktuální ke konci doby, po kterou má standard platit? Např. T602 nebo AmiPro se dnes už obtížně konvertují, zatímco txt nebo tex vypadají nesmrtelně.
ModulČlánky
4447
0
05. 04. 2016
Dokončení minulého článku Ivana Ryanta, v němž popsal svou cestu k počítačovým hrám jako nástroji pro výuku informatiky. Zde nabízí několik konkrétních příkladů a shrnuje nasbírané zkušenosti.
ModulČlánky
3709
0
04. 04. 2016
Nejperspektivnější, nejefektivnější a vůbec nejlepší způsob, jak nezprasit povinnou výuku informatiky (viz článek Dana Lessnera na http://goo.gl/p3SWOD), nabízejí podle mého názoru didaktické hry. Nemusí to být nutně hry počítačové, nicméně počítač nabízí dříve netušené možnosti a nemusí to být zrovna výuka informatiky – didaktické hry se hodí snad ve všech předmětech. Zde se však omezím na hry počítačové při výuce informatiky.
ModulBlogy
24. 02. 2016
Proč jdeme na smrt jako ovce, místo abychom se bránili? Šedá je teorie a zelený strom života. Jinak se chová učitel s plným úvazkem na dobu neurčitou a jinak záskok za mateřskou, migrant z Ostravska na zlomek úvazku a s drahým podnájmem v Praze. Zdůrazňuji: při tabulkovém platu přes 20kKč měsíčně a třetinovém nebo polovičním úvazku dostane vzorový učitel pod 10kKč …
ModulBlogy
06. 04. 2015
Ve Vratislavi jsem se zastavil cestou do Lodže i zpátky. Nutného přestupu jsem využil k prohlídce města a k obědu. Do Lodže se dá cestovat různě. Já jako milovník Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou a obdivovatel Jana Purkyně jsem zvolil cestu přes Vratislav. Z Prahy do Vratislavi vedou dvě trati: ta romantičtější a zajímavější přes Turnov, Harrachov a Jelení …
ModulBlogy
06. 04. 2015
Konečně se dostávám k tomu, abych zaznamenal pár dojmů z cesty do Polska. Podobně jako náš pan prezident nebo Alexandr Veliký ani já jsem nejel do ciziny, abych poučoval domorodce, ale spíš abych se tam sám poučil. V září jsem totiž zamířil do Lodže na konferenci o "informatickém inženýrství a informační vědě". Ke svému překvapení jsem zjistil, že ve vedlejší …
ModulDiskuze
01. 03. 2015
ForumMaturity
Dojít se podívat na maturity rok předem (a nevynechat důležité věci -- zadání otázky, potítko, zkoušení, občerstvení, závěrečné hodnocení). Proti stresu pomáhá větší stres. Nemohla byste dceru doma třeba třeba nějak týrat? -- možná by pak maturita byla pro ni úlevou... (paní Hublová radí v podstatě totéž) U maturity jsem byl děsně nervózní, ale když jsem pak na vysoké škole chodil na zkoušky dvakrát i třikrát, tak mi otrnulo a státnice zvládli moji zkoušející už s přehledem.
ModulDiskuze
11. 02. 2015
ForumOstatní témata
Pane Nováku, předesílám, že odpověď (jako obvykle) neznám, přesto rád rozdávám rady. Na Vašem místě bych se asi zeptal ve Vaší škole, kde studujete tu politologii, jestli nabízí také učitelské studium. U nás na ČVUT může každý student vedle své odbornosti studovat současně i 3 roky učitelství na MÚVS (a asi se mu sčítají kredity). Kdo dokončí kterýkoli obor bez učitelství, může si učitelství doplnit dodatečně ve dvouletém kombinovaném studiu (k titulu Ing. získá ještě titul Bc. a může pokračovat dál v magisterském studiu pedagogiky na pedagogické fakultě -- nám doporučovali Hradec Králové). Zkusil bych položit dotaz na studijní oddělení, na katedru, na děkanát nebo na rektorát Vaší školy. A na webových stránkách Vaší školy by to nebylo? Hodně štěstí!
ModulDiskuze
10. 02. 2015
ForumOstatní témata
Když už blbá rada, tak aspoň první! -- na středních školách se studují různé obory, ne všude je matematika nejdůležitějším předmětem. Co třeba keramická v Bechyni, knihovnická, polygrafická, pedagogická, zdravotka, uměleckoprůmyslová (např. www.sups.cz), obchodní akademie, waldorfské lyceum (matematiky je tam dost, ale jde spíš o matematické myšlení než o počty -- vše názorně a prakticky). Některé střední školy se dají studovat i dálkově (např. http://www.gyperner.cz). Lepší rada mě nenapadá, snad se ještě někdo ozve.
ModulDiskuze
09. 02. 2015
ForumOstatní témata
Asi záleží na tom, jestli chcete teprve začít studovat nebo jestli už nějakou kvalifikaci máte. Vystudoval jsem počítače na ČVUT FEL a po létech jsem si doplnil "učitelství odborných předmětů" na ČVUT MÚVS. Učím na gymnáziu informatiku, mohl bych učit i fyziku nebo možná i jiný předmět (ale fyziku jsem už dávno zapomněl, to by nešlo). Vzhledem k tomu, že (na rozdíl od fyziky) jsem samozřejmě složil i státnici z marxismu (tj. dějiny MDH, marx. filosofie a vědecký komunismus), nevím, proč bych nemohl vyučovat i ZSV -- možná že ano. Moc se o tom neví, ale snad každá fakulta každé VŠ umožňuje studovat i učitelství. Učitel by se měl ovšem napřed otrkat -- doporučuji projít vojnou nebo kriminálem než se postavíte před třídu.
ModulBlogy
27. 01. 2015
Někdy si opakuji staré písničky, které jsem měl rád, když jsem byl ve věku svých dnešních studentů. Zachycují atmosféru doby, kdy vznikly, a dnes těžko někomu něco řeknou -- třeba ta od Vlasty Třešňáka o člověkovi z metra (Jede z Čech až na konec světa...) Jiné jsou stále aktuální a v novém kontextu dostávají hlubší význam (např. Třešňákova "Píseň Karlín": …
ModulBlogy
21. 12. 2014
Poslední seminář před Vánoci si obvykle promítáme. Ostatně natáčení a střih videa je jedním z témat IICT. Zatím jsem buď promítal filmy na témata z informatiky (Enigma, Piráti ze Silicon Valley) nebo si studenti přinesli nějaký film sami. Letos jsem se chtěl přidržet tématu Vánoc, tak jsem zvolil Pasoliniho Evangelium sv. Matouše -- černobílý film finančně i technicky naprosto nenáročný. …
ModulBlogy
21. 12. 2014
Vůbec jsem neměl chuť blogovat, ale přece jsem nastřádal pár témat, ke kterým bych se rád vyjádřil, a pár dojmů, o které bych se rád podělil. Problém je, že to nejsou ucelené články, netýkají se adresně cizích příspěvků a ani se nedají zařadit do žádného z mých portfolií. Prostě jsou "hors sujet", jak o tom jednou psala paní Loubet del …
ModulDiskuze
06. 12. 2014
ForumKvalifikace, platové zařazení
Vystudoval jsem ČVUT FEL a teprve asi po dvaceti letech jsem zjistil, že všichni denní studenti ČVUT si mohou zvolit učitelskou specializaci hned v denním studiu. Na matfyzu to takhle bývalo odjaktěživa. Pravděpodobně se dá studovat buď učitelství odborného předmětu nebo dokonce obor + učitelství (podobně jako se dají studovat dvě školy současně). Na ČVUT si člověk může doplnit učitelství i dodatečně -- např. formou kombinovaného studia (stačí bakalářský stupeň a jen dva roky místo tří, navíc nám rektor odpustil školné) -- je to docela výhodné. Takže by to zřejmě chtělo zeptat na Vaší vysoké škole, z čeho si můžete vybírat.
ModulDiskuze
05. 12. 2014
ForumTipy do výuky
No samozřejmě že nejen v češtině. Dramatizovat se dá dějepis, zeměpis, algoritmy v počtech nebo v programování (např. řazení prvků posloupnosti, výpočet odmocniny, princip fungování počítače atd.), v chemii hry na atomy a na chemické reakce, fyzikální pokusy (jeden žák hraje nádobu, druhý teploměr a měří teplotu v nádobě, další hraje vodní lázeň atd.) Navíc se dá dramatizace natáčet jako video nebo se o ní dá psát zpravodajství či recenze (a vyvěsit na nástěnku nebo přidat do kroniky). Je to způsob, jak žáci prožijí látku na vlastní kůži a ještě stmelí kolektiv -- báječná věc.
ModulDUM
05. 09. 2020
Indoevropské jazyky jsou všechny na jedno kopyto. Proto považuji za výborný nápad seznámit studenty s jazykem neindoevropským. Pro mladší žáky je určitě ideální ukázat jazyk na příkladu jedné věty. Oceňuji, že autor zvolil větu opravdu vydatnou -- co všechno na ní dokázal předvést. Zajímavější, byť ne tak vydatná, by byla možná nějaká anekdota (Anachnu kulanu betachat, amar ha-rav-chovel ve onija ftala. -- pro děti možná ne zcela vhodná). Pro starší a ve studiu jazyků zběhlejší žáky (99 let) bych pro začátek možná volil třeba příklady shody a odlišnosti semitské gramatiky ve srovnání s gramatikami indoevropských jazyků (ruština -- vynechávání slovesa "je" a používání slovesa "jesť" / hebrejsky "ješ", náhrada slovesa "mít" vazbou "u menjá, u těbjá", bulharština -- přivlastňovací přípony, předložky ve funkci pádů, podobně v angličtině atd.) Oblíbená mezi učiteli a studenty hebrejštiny je také hříčka s překládáním hebrejských slov do angličtiny: ani -- me / mí -- who / hú -- he / hí -- she. Pokud začínáme s výukou semitského jazyka trochu více ze široka, můžeme žáky motivovat semitskými slovy, která běžně používáme: alkohol, trafika (z arabštiny), kotě (rus. kot, fr. chat, angl. cat -- převzato z féničtiny, hebrejsky: katul), určitý člen "el" v románských jazycích, místní jména -- např. Labe (srov. Labe / Albis s Libanon / Albion), Bohemia, osobní jména Tamara, Rebeka, Michael, Johan, Gabriela (agbar alláh), obecná jména převzatá z hebrejštiny přes jiddiš: kolečko -- Gohle -- agala, melouch -- melacha, šmíra -- semira (srv. s Semiramis), šmírák -- šómer, dělat schoře -- séchore, mešuge, z liturgie: hosana, haleluja, amen; podobnost českých slov hora a vejce s hebrejskými také možná není náhodná. Pojmenování řeckých písmen alfa-beta-gama-delta je převzato ze semitských alef-bet-gimel-dalet (od Féničanů). Gymnazisté dokážou přeložit nápis nad vchodem na hřbitov (Praha nad Hagiborem, klíč: je tam dvakrát slovo "afar"). Starší studenti by na úvod možná ocenili pro semity typický dvojsmysl: amar naval belibó ejn elohim.
ModulČlánky
31. 05. 2018
"Žáci si obrázky prohlíží a vymýšlí" -- kdo že to tu píše o rozvíjení řeči?
ModulČlánky
29. 05. 2018
Konceptualizace se dá naučit. Ale matykáři si budou raději donekonečna stěžovat, že žáci neumějí řešit slovní úlohy, češtináři se raději budou donekonečna divit, že žáci nerozumějí textu, když je přece naučili všechna písmenka. a pedagogičtí psychologové budou raději donekonečna lámat hůl nad dyslektiky, protože "s poruchou mozku" přece nikdo nic nezmůže. Je to tak pohodlnější.
ModulČlánky
07. 10. 2017
Před týdnem zemřela paní doc. JUDr. Taisia Čebišová, CSc., která recenzovala kapitolu o etice a právu v informatice. Poznali jsme se na prázdninách, když já byl kluk a ona učitelka, kterou za normalizace sice nevyhodili z university, ale na pokračování své původně slibné kariéry mohla klidně zapomenout, protože jisté hranice slušnosti nikdy nepřekročila. Imponovala mi svým všeobecným rozhledem, měli jsme si o čem povídat a vzájemná sympatie nám vydržela dodnes.Na tomto místě se tedy snad sluší říct, jak to bylo s tou recenzí. Správně jsem tušil, že jako laik jsem v textu nadělal spoutu chyb, které právník těžko skousne. A právě proto jsem poprosil "tetu Táju" o recenzi této kapitoly. Přečetla si pro jistotu všechny úvodní kapitoly, aby dobře rozuměla souvislostem, a pak mi ke kapitole o etice a právu pečlivě sepsala několikastránkový seznam připomínek od formálních nedostatků (např. jak mám správně citovat paragrafy zákonů) až po připomínky podstatné (že např. "spravedlnost" je termín, který nemůžu používat jak mě napadne, ale že jej musím nejdřív pořádně vysvětlit a dál používat v jeho správném významu). A několik témat nám ještě zbylo k diskusi. Sešli jsme se v příjemné restauraci u řeky a po dobrém obědě jsme strávili ještě pár hodin otázkami a vysvětlováním. "Teta" byla recenzentka přísná, ale laskavá -- šlo jí o zdar díla a díky ní má dotyčná kapitola snad dost slušnou odbornou úroveň.Její kariéra byla dlouhá a pestrá. Jako absolventka práv napřed sbírala zkušenosti v zahraničním obchodě a pak v roce 1967 nastoupila na Právnickou fakultu UK, kde působila na katedře správního práva. Svou obětavostí, pečlivostí, přísností a současně laskavostí byla pověstná. Vyučovala, psala články, učebnice i monografie. V devadesátých letech se významně podílela na úpravách českého právního řádu, abychom mohli vstoupit do Evropské unie. Jako emeritní docentka pak pomáhala i na Fakultě sociálních věd UK. Paní docentce bylo v té době už osmdesát let a pořád ještě púsobila v redakci časopisu Správní právo na univerzitě a na požádání přispívala kolegům do různých publikací (viz laudatio http://www.mvcr.cz/soubor/spravni-pravo-3-15w-j-taisia-pdf.aspx a obrázek http://www.statnisluzba.army.cz/sites/statnisluzba.army.cz/files/fotogalerie/aktualita/img_0919.jpg). Zájmy měla opravdu široké -- velice ji těšila účast ve Společnosti přátel Uměleckprůmyslového muzea, kde se scházela (a snad stále schází) pozoruhodně dobrá společnost. Napsala o tom článek na web společnosti (viz http://www.spol-upm.cz/post/o-vsem-trochu-neboli-pele-mele-70/). A když už pak cítila, že jí ubývají síly, chodila číst pohádky do mateřské školky a s dětmi pak ty pohádky rozebírala. To byla její velká radost a zdroj optimismu.Kdo docentku Čebišovou znáte, vzpomínejte na ni v dobrém.
ModulČlánky
07. 10. 2017
I u nás se přece má učitel připravovat na každou hodinu, volit metody a formy výuky podle okamžitých podmínek (někdy nefunguje projektor, jindy máme novou pomůcku, jinak se učí druhá hodina a jinak sedmá, jinak v úterý dopoledne a jinak v pátek odpoledne, některá třída spolupracuje, jiná učitele ignoruje, další dokonce revoltuje). Tak si myslím, že to není práce navíc a mělo by to jít i u nás.Pokud jde o důvěru, je to zbytečná věc, pokud inspekce funguje tak jako u nás. Inspekci nezajímá, že škola neslouží svému účelu (např. že gymnázium nenaučí své studenty studovat -- vyhledávat zdroje, těžit informace z dat (např. rozumět textu), kriticky hodnotit získané informace (např. jestli to nejsou dezinformace), uvažovat v souvislostech, spolupracovat s kolegy, učit se účelně a efektivně). V RVP máme jasně vytýčené klíčové kompetence, ale ty nezajímají ani školu, ani inspekci. A nestěžují si ani rodiče, ani studenti, přestože absolvent gymnázia se nehodí nejen na universitu, ale ani do supermarketu k pokladně. Učítelé učí látku, ti lepší dokoce studenty. Proč učí učitel, ale studenti se neučí? To není chyba studentů.Nevím, jak velký problém je najít schopného a normálního učitele. Určitě je opačný problém, když si učitel chce najít aspoň trochu normální místo (tj. celý úvazek s vyhlídkou na dobu neurčitou) na aspoň trochu slušné škole. Učitelů je nadbytek (jinak by neměli tak nízké platy a vedení škol by s nimi nemohlo zacházet jako s póvlem). V čem je tedy problém? Musel byste napřed vyměnit učitele učitelů. A to je opravdu velký problém.
ModulBlogy
02. 05. 2017
No tak já kdybych pracoval např. v NIDV, zkusil bych získat grant na nějaký pěkný projekt, celkem lhostejno jaký, např. s cílem založit pedagogickou komoru. Za projektového manažera by se mohl hodit např. nějaký zběhlý učitel, třeba konkrétně já nebo někdo jiný (zrovna sem na portál přispívá takových vhodných potenciálních manažerů hromada), žádná zvláštní kvalifikace není nutná -- viz např.: http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/vmjedno/vmobor?ref=12564340743 Stačí pak jen hojně publikovat v odborné literatuře, jenom ke kýženému vzniku pedagogické komory samozřejmě nesmí nikdy dojít, to by totiž skončil projekt. Pak ani nehrozí nebezpečí, že by vytrvalá mnohaletá usilovná práce na projektu mohla přinést nějaké praktické výsledky, které by mohl kdejaký učitelský šťoura ex cathedra zlomyslně zpochybnit svým dřevěným (v učebně informatiky dokonce mnohdy laserovým) ukazovátkem. A pak že ve školství nejsou peníze! Pořád lepší než ředitelská almužna (podle tabulky do 35kKč) nebo neustále zvyšovaný plat učitele (dnes dosahující už bratru 20-30kKč). Porovnejte si to -- to přece dává smysl.
ModulBlogy
26. 02. 2017
No vážně jsem se pokoušel odhalit konspiraci -- zajímalo mě, jestli nám Tomáš Hruda nepodsouvá nějaké postoje nonverbálně. Bylo mi podezřelé, že nemluví srozumitelně a kromě šílené překotnosti motá páté přes deváté (aniž by ho moderátorka usměrnila). A zjistil jsem, že zřejmě jen docela otevřeně a vytrvale opakuje poučky, které hlásá jeho firma. Tak když už jsem si s tím dal práci a v diskusi DVTV mi to dvakrát smazali, vrazil jsem výsledek svého bádání sem do blogu. Snad je dobré si uvědomit, že povídání Tomáše Hrudy není nezaujaté. Taky snad stojí za zmínku, že Daniela Drtinová dala Hrudovi dost velkou příležitost a on jí více než využil díky své neodbytnosti. To se v rozhovoru může stát někdy úmyslně a někdy i neúmyslně, jsme lidi -- znám to, psával jsem do časopisů. Máme mít Tomášovi Hrudovi za zlé, že nezdůraznil, že mluví v zájmu své firmy a že zřetelně neoddělil svoje myšlenky od cizích (a nejmenoval Ondřeje Šteffla)? Bylo by to v zájmu posluchačů. Když to neudělala Daniela Drtinová ani Tomáš Hruda, udělal jsem to já. Možná jsem měl spíš rozebrat diskusi posluchačů k rozhovoru -- můj první dojem: smutná přehlídka frustrace. Podrobnější rozbor by mohl odhalit příčiny (nevyřčené a snad i nevědomé), které by mohly zajímat nejen účastníky a čtenáře té diskuse. Doufám, že jsem čtenářům svého příspěvku předložil dost materiálu, aby si mohli udělat vlastní názor. Ale pochybuji, že povídání Tomáše Hrudy stojí za to úsilí. Děkuji za komentáře!
ModulDUM
11. 11. 2016
Pojem algoritmu je pro první přiblížení irelevantní. Reaktivní a ani interaktivní programy (např. v Greenfootovi nebo pro Arduino) nemívají algoritmický charakter (nebývá to postup vedoucí k výsledku a ani postup výpočtu nemusí být z hlediska programátora jednoznačný -- determinovaný). To jsou mýty didaktiků informatiky, kteří v životě nic pořádného nenaprogramovali. Pojem algoritmu začne být zajímavý, když dojde na matematickou logiku a důkazy, ale to snad jedině někde na matfyzu, na základní ani střední škole ne. "ne všechny jazyky jsou programovací!" -- a ne všechny programovací jazyky jsou algoritmické. Některé jsou např. specifikační (SQL, Prolog...) a jiné připouštějí nejednoznačnost v pořadí elementárních kroků (např. při multithreadingu). "převod ze zdrojového kódu do spustitelného programu: - interpretace;" -- no ale vždyť právě při interpretaci se interpretuje zdroják, aniž by se převáděl do spustitelného programu... "přímý přístup k HW součástem počítače;" -- to není otázka jazyka. Když budu psát aplikační program pro Windows v assembleru nebo třeba šestnáctkově ve strojáku pomocí debuggeru, nemůžu se dostat přímo k hardwaru, ale musím využít API operačního systému. Když budu naopak psát ovladač nějakého periferního zařízení, můžu ho psát v C nebo v jiném ještě vyšším jazyce, a podobně třeba kdybych chtěl naprogramovat svůj vlastní OS pro holý počítač a překládat křížem. "vysoká náročnost pro programátora;" -- jazyk by měl být přiměřený úloze. Naprogramovat webovou aplikaci v assembleru může být pro programátora opravdu náročné, ale ještě náročnější by bylo programovat device driver ve Fortranu nebo v Prologu a v Cobolu by to asi bylo zhola nemožné. "interpretované" -- čistě interpretované bývají tak leda shellové skripty, před 50 lety třeba Basic, ale to už dneska asi není pravda. "interpretované - překlad ze zdrojového kódu do spustitelného kódu probíhá za běhu programu;" -- když se program interpretuje, tak se nepřekládá; a když se překládá v runtimu, tak je to JIT-kompilace, ale ne interpretace (např. C# pro .NET) "interpretované - lze měnit datový typ proměnné;" -- to je složitější, radši bych to vynechal (proměnné se dají typovat různě a různě se dá provádět i typová kotrola) "kompilované - rychlejší běh programu;" -- to otázka... Např. kompilovaný basic na JPR-12 byl pomalejší, než kdyby byl interpretovaný. Jinak rychlost interpretace bytecodu nebo CLR apod. bývá jen nepatrně pomalejší než kompilace do strojáku. Proslulé jsou např. kompilace z různých jazyků do javascriptu (s dokonalou přenositelností a vynikající rychlostí interpretace). Kompilace JIT taky může docela zdržovat, ale ve srovnání se zdržením, které může způsobit např. garbage-collector to nestojí za řeč. Tu poznámku by zřejmě bylo lepší vynechat. Neprocedurální jazyky jsou především jazyky specifikační (např. OBJ2, OBJ3, SQL, RPG, UML) a ovšemže i logické. Bývají sem řazeny i jazyky funkcionální (lisp, Lua...), ale tam je postup výpočtu jednoznačně určen zápisem programu, takže opravdu nechápu, co je na tom neprocedurálního. To pak můžete za neprocedurální jazyk považovat i objektový smalltalk. "procedurální = imperativní - strukturované; - objektově orientované (OOP);" Jsou i nestrukturované a ne-OO jazyky (assemblery, Basic, Fortran -- prostě všechny jazyky s "GOTO"). A naopak i v assembleru se dá programovat strukturovaně, když se použijí vhodná makra nebo stanoví konvence pro skoky. "zápis programu (algoritmu):" -- pozor! Při zápisu algoritmu se neobejdete bez rekurze! Jsou algoritmy, které se nedají naprogramovat čistě strukturovaně (např. backtracking). "program se skládá z: hlavního programu; podprogramů;" -- To třeba v Greenfootovi nebo ve Pharu fakt těžko rozlišíte... Ve Fortranu to bývala pravda, ale obecně to nedává smysl. "Úkoly" -- Kolik je neobjektových procedurálních jazyků bez GOTO? Modula, Ada? Na další si honem nevzpomínám, musel bych hledat a zjišťovat, které mají GOTO. Kdo dá dohromady pět takových jazyků? A kdo dokáže posoudit, které odpovědi jsou správné? A co vyhazování výjimek -- považujete je za strukturované? To by Vám asi Zohar Mana neuznal (viz "Matematická teorie programů"), o Tonym Hoarovi ani nemluvě. Považujete lisp za strukturovaný jazyk? Pak ale smalltalk a další objektové jazyky byste měla považovat taky za strukturované. Celkový dojem: Jako závěrečné shrnutí tématu snad ano, jako "stručné seznámení s pojmy" je to nepoužitelné. Očekávaný výstup nějak úplně úplně mimo, o uplatnění ICT přece v prezentaci vůbec nejde. Chybějí příklady, prezentace sama o sobě není názorná -- člověk neví, co si má představit. Spíš bych dal dětem tvořit něco ve Scratchi, v Greenfootovi nebo v Pythonu (podle věku a pokročilosti) a pak jako shrnutí příp. promítnul tuto prezentaci (zkrácenou a opravenou). Je to dlouhé -- tak trochu o všem a celkově o ničem.
ModulČlánky
30. 10. 2016
Tyhle věci jsem už někde četl. Že by Richta a kol.: Civilizace na rozcestí z roku 1966? Nebo J. D. Bernal: The Social Function of Science z roku 1939? Jenom mě příjemně překvapuje zřejmý příklon evangelistů Průmyslu 4,0 k marxismu -- takovou upřímnost jsem nečekal...
ModulČlánky
25. 09. 2016
Robert Pergl a Filip Křikava z FITu mi poslali docela podnětné video a článek o výuce matematiky pomocí informatiky a o "computational thinking": http://www.ted.com/talks/conrad_wolfram_teaching_kids_real_math_with_computers?language=enhttp://blog.stephenwolfram.com/2016/09/how-to-teach-computational-thinking/
26. 08. 2016
"Text k publikaci" (pdf na webové stránce) se mi fakt líbí, zaujal mě a být prvňák nebo druhák, tak mám na pár dní o čem přemýšlet a jistě bych se pokusil i experimentovat se zrcátky, se svíčkou pod sklenicí (která vysává vodu) apod. Provázkový telefon jsem jako malý vyráběl opakovaně a jeho konstrukci jsem dost zdokonalil -- např. jsem udělal "ústřednu" (nebo retranslátor) a s její pomocí jsem mohl telefonovat i za roh! Ty paní a slečny, které mají příspěvek na svědomí, mě vrátily do dětství a připomněly mi, jak pěkné bylo objevovat svět. Díky!   K míchání barev bych poznamenal, že baterka s barevnými filtry umožňuje i míchání barev (filtry se dají nastavit přes sebe). Jako vhodný zdroj světla by se daly použít i barevné LED, jedna stojí něco kolem koruny a dnes se dá koupit nejen červená a zelená, ale i modrá -- takže míchat by se daly. Barevné složky by se možná daly rozlišit i pod lupou na ledkovém monitoru, určitě to šlo na monitorech s obrazovkou (pixel byl tvořen třemi malými puntíky barevného luminoforu uspořádanými do trojúhelníku a barevný odstín vznikl jako zrakový klam -- oko nerozlišilo složky a smíchalo je dohromady). Na LCD-monitoru vidím pixely, ale barevné složky nikoli.   Nevím, proč příspěvek získal jen jednu hvězdičku, nevím, co tým RVP na příspěvku hodnotil (jen ten samotný odkaz?), a neučím fyziku, tak se nechci vyjadřovat ani k didaktické hodnotě nebo originalitě pokusů (možná jsou všeobecně známé a jen já o tom nevím). Ale líbí se mi i to, že se dají jednoduše připravit (krabice od nápojů, brčka, provázek, svíčka, nůžky, izolepa apod.)
ModulBlogy
10. 08. 2016
Ostatní spolkové země -- tj. kromě Bavorska a Saska -- mají nabídku učebnic na této adrese. Odtamtud vedou odkazy na další díly učebnice. U každého dílu se dá stáhnout obsah v pdf -- a to je asi pro první seznámení nejlepší: Obsah 1. dílu (10. ročník) Obsah 2. dílu (11. ročník) Obsah 3. dílu (12. ročník) ...a taky tohle URL pro případ, že by nefungoval klik na link: https://verlage.westermanngruppe.de/schoeningh/artikel/978-3-14-037121-6/Informatik-Lehrwerk-fuer-die-gymnasiale-Oberstufe-Schuelerband-1  
ModulBlogy
10. 08. 2016
Sociální (+personální) kompetence -- viz české RVP zde na portálu. Jinak děkuji za pochvalu, ale jistě se nezapře, že jsem poznámky šil horkou jehlou.
ModulBlogy
09. 08. 2016
Trosky podobných poznámek o výuce informatiky v Polsku (které mě podnítily, abych zapátral po německých lehrplanech) jsou ICT na střední škole v Polsku a Informatika v Polsku.
ModulBlogy
29. 07. 2016
Věta "Vytvořili tak církev, v jejímž čele stojí papež." mě docela vyděsila -- copak křesťané jako Koptové, Řekové, Arméni, Syřané atd. mají "v čele" papeže? Věcná chyba je i v otázce "Buď odešla do té druhé říše, nebo… tam zůstala!" -- nemohla odejít do "druhé" (zřejmě východní) části říše -- vždyť už tam dávno byla, vždyť tam přece vznikla! (Pozn.: k odpadnutí římských katolíků od církve, k jejich exkomunikaci a prokletí došlo přece až v 11. století.) Není to Dorotčina chyba, ona uvažovala rozumně, ale bohužel uvěřila Vašemu zavádějícímu výkladu. Učitel samozřejmě může udělat chybu ve výkladu, jsme lidi, ale když potom žák dospěje rozumnou úvahou k absurdnímu závěru, měl by ho učitel pochválit ze bystrý úsudek, hledat věcnou chybu především sám u sebe a opravit ji. V tom je dialog učitele a žáka pro učitele nenahraditelný.   Taky se mi úplně nelíbí, že Hus v rozhovoru vypadá jako první reformátor církve. O opravných snahách v římské církvi píše docela pěkně Eco ve Jménu růže. Poměrně úspěšní byli např. menší bratři františkáni, kteří byli uznáni za pravověrné katolíky, nicméně byli vyčleněni jako řeholní bratrstvo (podobně jako např. humiliáti a na rozdíl od ostatních bratříků, kteří byli pronásledováni, mučeni a upalováni). Dějinným paradoxem pak je, že husité františkánské kláštery nijak nešetřili, přestože jim šlo vlastně o stejnou věc. Ani Ježíš nebyl první, kdo se pokoušel o nápravu náboženské obce -- držel se tradice židovských proroků a jako oni, ani Ježíš se nedočkal vděku tehdejších souvěrců. No a když už jsme tak u proroků a heretiků, neměli bychom opomenout zejména Karla Marxe -- svérázného a radikálního reformátora (a dokonce i sjednotitele) všech tří abrahamovských náboženství. Ve srovnání s Marxem udělali Ježíš, Hus i Luther jen pár nepodstatných komentářů k Tanachu. Říká se, že v sedmi letech člověk nasává poznatky jako houba -- nekriticky přejímá znalostní struktury. Kriticky začne uvažovat, až když už má nějaké znalostní struktury vybudované a začne narážet na nesrovnalosti -- na to je v sedmi letech ještě brzy. Myslím si, že sedmileté dítě má nárok na nepředpojatá fakta a na nezodpovězené otázky. Názory, výklady a komentáře by se ani dítěti neměly předkládat k věření, jako by to byla "tvrdá fakta". Možná řeknete, že jsem hnidopich, vytýkám Vašemu didaktickému rozhovoru drobnosti. Vedení dialogu jako metodu samozřejmě oceňuji velice, v našich školách bolestně chybí, a přitom to je osvědčená základní metoda výuky od dob Sokratových (o příslovečných rozpravách v "židovských školách" ani nemluvě). Ani mně se moc nedaří ("bordel jako v židovské škole" mi jde dobře, ale v intelektuální plodnosti těch dialogů pokulhávám). Ostatně i každý žurnalista potvrdí, že umění dialogu je umění veliké a mocné, milostivé i strašné! Pro srovnání: co říkáte na číslo studentského časopisu Redway, věnované zrovna Husovi a husitství? Leží to tady na Portálu RVP. Zatím to ještě nikomu nestálo za komentář...
ModulBlogy
14. 07. 2016
A neučíte pak místo dějepisu spíš sociologii na příkladech z dějin? Pořád je tady nezodpovězená základní otázka: co je to dějepis a proč se ho mají žáci učit?
ModulČlánky
12. 07. 2016
Na psa jsem tedy opravdu už poměrně starý, ale nemůžu si stěžovat, že by mi jazyky nešly. Vím, co a proč se chci naučit, chápu jazyk v širších souvislostech než zamlada, učím se důkladněji a hlavně rád. A když jazyk opravdu potřebuji, učím se i velmi rychle. Jako dítě jsem jen papouškoval a nebavilo mě to. Neuměl jsem v cizím jazyce přemýšlet. Když budete přemýšlet česky a říkat to německy, tak se němčinu nikdy nenaučíte. Jazyk je totiž i způsob myšlení -- a to malé dítě zmate. Pak nedokáže vyjádřit rozumnou myšlenku v žádném jazyce, ani v tom svém rodném. To učitelé jazyků bohužel nevědí a vědět nechtějí, takže pak mnohdy nadělají víc škody než užitku. Hlubší pozadí jazyka jako prostředku k přemýšlení vysvětluji podrobněji v článku http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2015/12/vime-jak-vytezit-informaci-z-textu.html a v komentáři k článku http://www.ascestinaru.cz/zuzana-salamounova-o-algoritmech-pri-vyuce-skladby/
ModulBlogy
09. 07. 2016
Prosím Vás, paní Zuzano, můžete mi odpovědět na pár základních otázek? (1) Co je to dějepis? (2) Čím se zabývá? (3) Proč se to mají žáci učit? Napsal jsem je už do komentáře k článku o "aktérském pohledu", viz http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/20935/METODICKA-INSPIRACE-AKTERSKY-POHLED-VE-VYUCE-DEJEPISU.html/ -- ale žádná odpověď.
ModulBlogy
09. 07. 2016
Když tedy konečně zvítězila bolševická revoluce na celém světě, ovládli revolucionáři i nebe a jejich následovníci tam budovali (stejně jako všude jinde) rozvinutou socialistickou společnost. I přišel k bráně nebeské zarostlý zanedbaný muž a domáhal se vstupu dovnitř. Petr Petrovič však chrastí klíči a nechce otevřít: to není jen tak přijít do nebe, nebe nemáme pro každého, nýbrž jen pro ty nejzasloužilejší, napřed tě, soudruhu, musíme prokádrovat. Tak mi pověz, soudruhu, co jsi dělal zaživa? -- Vydával jsem noviny a taky jsem do nich přispíval a napsal jsem několik velmi úspěšných knih. -- Tak vy jste byl podnikatel, občane? Vykořisťovatel proletariátu? A ještě k tomu inteligent, zrádce věci dělnické třídy! Takové my v nebi potřebovat nemůžeme. Jedině že by vás zachránil sociální původ, z jakých poměrů pocházíte? -- Tatínek byl ze staré rabínské rodiny -- A, kněžour a ještě židovský, ohlupoval lid opiem náboženských bludů a pověr! A co matka? -- Ta byla dcerou zámožného kupce se suknem. -- To by taky nešlo, synky a dcerky keťasů a vydřiduchů s jejich buržoazními přežitky tu taky nechceme! Tak ještě manželka, byl jste ženatý, občane? -- Ano, moje žena byla německá šlechtična. -- A ven! Vás, občane, do nebe nepustím! Jen mi ještě řekněte, ať můžu vyplnit tadyhle formulář, jak se jmenujete? Otázka pro žáky: co odpověl zanedbaný stařík Petru Petroviči u brány nebeské na jeho poslední otázku? Tuhle anekdotu jsem našel v jednom z výše uvedených zdrojů a myslím, že z ní vyplyne několik podstaných otázek (bez nároku na odpovědi).
ModulBlogy
09. 07. 2016
Dynamický zeměpis? Jako laik bych si pod tím představil nejspíš cestování. Ale ne takové to túristické do Prahy na pivo, na Karlově mostě si koupit ruskou čepici na památku a pak zase domů (max. + Kutná Hora + Karlštejn + Český Krumlov). Daleko poučnější je courat krajinou, pozorovat, mluvit s lidmi. Chodit po hospodách a po hřbitovech (taky po opuštěných židovských hřbitovech). Zažít, když Vám někdo sám od sebe nabídne kafe k snídani (Chobot) a jinde Vás zase vyženou, když prosíte o vodu do láhve (Záboří). Na Šumavě uvidíte stovky hektarů luk, které stačí dvakrát ročně posekat (nesušit, nesklízet, jen přejet sekačkou) -- a dostanete evropské dotace, které uživí celou rodinu. Něco jiného je, když Vás přivezou do Kutné Hory ke svaté Barboře autokarem a pak zase odvezou, a něco jiného, když přijdete po půldenním pochodu prochladlá a promočená ke kdysi slavnému poutnímu kostelu (se zázračným obrazem Panenky skákavé) ve zpustlé vesnici Skoky -- a dobrovolný strážce kostela Vám nabídne hrnek horkého čaje a provede Vás kostelem. Dobrovolník tam hlídá kostel, protože když je kostel prázdný, místní myslivci se baví prostřelováním oken -- musí se trefit do dvou oken proti sobě tak, aby střela proletěla skrz. Dobrovolník možná bude rád, když s ním v kostele strávíte noc, a možná ne, když mu narušíte magické působení ducha onoho svatého místa, protože nejlíp působí v noci a o samotě. V letním vedru brzy na vlastní kůži zjistíte, kolik venkovských hospod zaniklo (a když budete mít štěstí, natočí Vám hodní domorodci pivo v soukromém klubu). Pumpa nebo kohoutek na návsi už také nebývají a ani na nádraží se nenapijete. Studánky na Hřebenech jsou buď vyschlé nebo zprivatizované, voda je svedená do obecních vodovodů. Připomíná mi to Kafkovu Ameriku. V nouzi piju z potoků a pak s hrůzou zjistím, že potok nepramení hned tady někde v lese, ale přitéká ze vzdáleného kachního rybníka... Atd. Když si projdete horní Střelu a dolní Střelu a porovnáte okolí Žlutic s okolím Liblína, pochopíte, že byla "jazyková hranice" a "odsun". Na otázku, co byla "jazyková hranice" a co znamenal "odsun", pak můžete (ale nemusíte) hledat odpověď (hledat, nikoli najít). Chcete-li poznat, jak nejlépe odpočívají Češi, jeďte na vodu. Doporučuji Berounku od rybárny nad Rakolusky (skvělá hospoda s penzionem, louka na stanování zdarma) přes Skryje do Roztok. Nebo Otavu z Rejštejna přes Sušici do Horažďovic. Nejlepší bývá začátek září, když už není takový nával a pořád ještě bývá teplé počasí. Posedět večer v hospodě, popít pivo a zpívat vodácké písně (zpívá celá hospoda) -- to je pěkný zážitek. A když se ve Skryjích obtěžujete až na kopec do "domorodé" hospody, naleznete (jak kdysi autenticky poznamenal jeden z návštěvníků) při pohledu na západ slunce z okénka místního hajzlíku "Answer to the Ultimate Question of Life, the Universe, and Everything". No jo, ale aby z těchhle potulek člověk měl víc než jen prchavé dojmy, chce to jednak přípravu, jednak dokumentaci (fotit, psát si poznámky) a po návratu pak dohledávat, co jsem to viděl a proč je to zrovna tak. A to by se možná dalo dělat právě na těch Vašich hodinách.
ModulBlogy
08. 07. 2016
Zdalipak je to vůbec dějepis, když jsou svědkové ještě živí a zkušenost nepřenositelná?
ModulBlogy
27. 06. 2016
Když byl do čela KSSS zvolen Jurij Andropov, říkalo se, jaký je rozdíl mezi atropinem a andropinem: atropin rozevírá zornice, andropin svírá zadnice. Naštěstí to s Andropovem dopadlo jinak. Obušek -- tlukoucí srdce socialistického státu. Recepce je lidová veselice, při níž pracující lid požívá plody své práce ústy svých zvolených zástupců. Ještě přidám jeden fekální (osoby se slabšími žaludky ať NEČTOU DÁL!) Proč se vyrábí dvouvrstvý toaletní papír? - Průklep se musí posílat na ministerstvo vnitra. A ještě jeden nevinný o inženýrech, kteří vystudovali za dělnické peníze. Firma Boeing zkonstruovala nové dopravní letadlo. Prototyp vzlétl a když nabral výšku, najednou se mu ulomila křídla a letadlo spadlo. Američtí inženýři křídla vyztužili, zlepšovali, co se dalo, ale každý další zkušební let skončil stejně jako ty předešlé -- katastrofou. I radili se ti američtí inženýři s doktory a profesory, ale poradit nikdo neuměl. V okamžiku nejhlubšího zoufalství se obrátili na inženýry z tábora míru a socialismu. A ti kupodivu uměli poradit hned a bez zrozmýšlení: navrtejte do toho místa, kde se křídla lámou, řadu dírek! Inženýři od Boeingu nechápali, ale lepší nápad neměli, tak vyzkoušeli ty řady dírek -- a letadlo vydrželo, křídla se už nelámala. I divili se velice ti kapitalističtí inženýři a ptali se svých kolegů z tábora míru a socialismu, jak na takový nápad přišli. A naši inženýři odpověděli dobrosrdečně: toaletní papír se taky nikdy nepřetrhne v místě perforace! Poučení z toho plyne, všimněte si, až někdy poletíte letadlem, že drobné trhliny v plášti letadla se odvrtávají. Další zdroje: Lidovky, totalitní vtipy, vtipy-komunismus.
ModulČlánky
27. 06. 2016
Yammer? Ten název mi připomíná jednoho staršího kolegu -- kéž JHVH veváže jméno jeho do svazku živých -- který Jammertal nazýval Nuslí (Nussel nebo Jammertal -- prašť jako uhoď). Jamrovat jako ajvajovat, tak to by se alternativní svobodný produkt mohl jmenovat Ay-vay. Hlavní věc, že Yammer funguje a uživatelé ho rádi užívají.
ModulBlogy
19. 06. 2016
K čemu je studentům větný rozbor? Něco jsem na to téma napsal do Lessnerova blogu. V jiném příspěvku se Dan Lessner zamýšlí nad článkem a nad souvislostmi mezi algoritmy a větným rozborem. Omlouvám se, že možná ujíždím "hors sujet". K Lidovkám se asi hned tak nedostanu a Orwellovy eseje bych si měl oživit, četl jsem je před nějakými skoro třiceti lety (tenkrát ovšem rusky, česky by je nikdo nebyl vydal a k anglickým jsem se neměl jak dostat).
ModulČlánky
15. 06. 2016
K aktérskému pohledu: hodně pro to už dávno dělá Zuzana Loubet del Bayle ve svém blogu. K chybám, o kterých mluvíte ve webináři (nácvik balení batohů do transportu v hodinách dějepisu) jsem napsal komentář a ještě pár podobných příkladů bych mohl uvést. Ale jsou i jiné chyby, které děláte. Jako žurnalista jsem se např. naučil rozlišovat mezi zprávou a komentářem -- Vy neděláte rozdíl mezi autentickým obrázkem z Terezína a politickou satirou (byť dobovou). A pořád je tady ten problém, na který jsem narazil v komentáři: to, že člověk něco pochopí, vůbec neznamená, že se nemýlí. Daleko cennější než odpovědi jsou otázky. A pochopit, že nechápu. Když jsem se já učil ve škole dějepis, tak nám jasně vysvětlili: v dějinách hledáme zákonitosti společenského pokroku, abychom jich dokázali využít ku prospěchu lidstva (tj. k budování spravedlivého komunistického společenského řádu). Dnes se v RVP nic nepíše ani o pokroku, ani o komunismu. OK. Ale proč se tedy máme učit dějepis? Co to je dějepis? Co je předmětem zkoumání dějepisu? Písemné prameny? (jenom ty objektivní jako např. rozsudky, smlouvy a nebo i ty tendenční jako např. záznamy v kronikách?) Vývoj lidstva? civilizace? kultury? (Není to totéž -- římská civilizace si podrobila Řecko, ale při tom řecká kultura ovládla Řím. A další chyba ve webináři: Římané byli barbaři a barbary zůstali, a ne že ne!) Jsou v dějepisu důležitější jména panovníků a data bitev, anebo technologické objevy, které změnily způsob života lidí? Odpovědi na tyto otázky nikde nenacházím, ani ve Wikipedii, ani v RVP. Všude jen samý mlhavý blábol a nesmysl. Nehodnotím, jen upozorňuji na nesrovnalosti, možná jen nejasnosti, nicméně absence smyslu je v každém oboru nesrovnalost podstatná.
ModulBlogy
15. 06. 2016
K rádiu Jerevan: dotaz: "Kdy bude lépe?" odpověď: "už bylo". Zpráva TASSu z čínsko-sovětského konfliktu na Ussuri: "Dnes ve čtyři hodiny ráno napadla četa čínských tanků čtyři pokojně orající sovětské traktory. Traktory palbu opětovaly a po zničení útočníků bezpečně odletěly zpátky na základnu." Servus Roubíček, no jak se pořád mají? Vypadají spokojeně... To vědí Kohn, děti mi dělají samou radost. Znají našeho Icika? - No jak bych neznal, to je moc hodnej chlapec... - Tak teda Icik vyštudoval na inženýra, je teď v PLR a pomáhá tam budovat socialismus. - A jak se daří ostatním synáčkům? - Moricek, ten se vždycky dobře učil, tak ten se stal ekonomem, pracuje teď v MLR a buduje tam socialismus. - No a co dělá jejich Áronek, to bejval vždycky takovej slušnej chlapec? - Jo Áronek, ten mi dělá největší radost, z toho je pan doktor a vystěhoval se do Izraele. - A taky tam buduje socialismus? - Ale no tak Kohn, copak sou mešuge? Ve vlastní zemi? A paní, která 15. února 1976 tak nešťastně vystupovala z šaliny, údajně měla říct: "Ať se propadnu, jestli ten komunismus nevybudujeme!" Některé věci se nezměnily: ministerstvo sociálních věcí vydalo už v roce 1978 vyhlášku, která dovoluje důchodcům přecházet na červenou. Myslím, že dosud nebyla zrušena... Až si vzpomenu na další, ještě napíšu.
ModulČlánky
01. 06. 2016
Ke kontinentům: Jižní oceán vznikl jako výsledek hlasování, nikoli vědeckého poznání. Severní ledový oceán zase ve skutečnosti není žádný oceán, protože je tvořen masou ledu, a jak víme, led je hornina, tedy pevná zem. Proto já bych tzv. "Severní ledový odeán" počítal mezi kontinenty a rozhodně ne mezi oceány. Chci říct, že vymezení, co je a co není oceán není nepochybný fakt ani výsledek vědeckého poznání, ale věc názoru (příp. výsledek hlasování, ve kterém 1000 nechápajících, ale sebevědomých hlupáků přehlasuje hrstku těch, kteří vědí a rozumějí). K ŠVP: v ŠVP musíme (1) učivo rozdělit do ročníků a (2) stanovit výstupy (podle kterých se dá posoudit, zda žáci učivo zvládli, internalizovali, umějí je využívat v praxi samostatně nebo dokonce tvůrčím způsobem). Oba požadavky jsou neřešitelné. (1) V RVP nejde o to, aby učitel učil učivo, ale aby se žáci učili rozvíjet a zvládat klíčové kompetence (viz RVP a např. Bloom nebo učebnice obecné pedagogiky). Skoro všichni učitelé to ignorují a inspekci to vůbec nevadí. Chce-li učitel dosáhnout nejméně třetí příčky Bloomovy taxonomie (aby žák rozuměl a mohl internalizovat), měl by členit učivo systematicky podle toho, co s čím jak souvisí. Nemá smysl dnes probrat uchovávání dat a zítra pro změnu třeba menu MS Wordu. Má smysl zadat žákům týmový projekt -- např. video na některé téma z historie výpočetní techniky, kde kromě prostudování tématu musí naplánovat práci (přidělit dílčí úkoly, stanovit dílčí termíny), napsat filmovou povídku, nakreslit obrázkový scénář (např. jako prezentaci), natočit záběry do videa, nafotit a nakreslit statické obrázky, rozfázovat a nasnímat animace a nakonec všechno sestříhat dohromady. Přitom musí zvládnout nejen zacházení s daty (různé druhy dat, velké soubory atd.), ale také zacházení s různými druhy výpočetní a sdělovací techniky a s různými druhy softwaru. S takovým (nebo jiným) projektem je potřeba v ŠVP počítat, aby se nám potřebné učivo neroztoulalo do různých ročníků, nýbrž zůstalo pohromadě. Problém je v tom, že metody a formy jsou věcí učitele (v závislosti na mnoha okolnostech, nejen na tom, co se ten který učitel sám učil ve škole, ale např. také na zájmech jednotlivých žáků, na pracovní nebo tvůrčí atmosféře ve třídě, na vybavení školy potřebnou technikou atd. -- viz učebnici didaktiky). To znamená, že ŠVP je závislé na okamžitých okolnostech výuky a tím pádem se nedá sepsat jeden pevný ŠVP na několik let dopředu -- to je prostě nesmysl. (2) Také výstupy závisí na metodách a formách, takže nemohou být stanoveny předem, nýbrž až v okamžiku, kdy učitel může posoudit všechny okolnosti a podmínky pro volbu vhodné metody a formy. Podle mého názoru je ŠVP past a učiteli pak nezbývá než místo citlivé podpory harmonického rozvoje osobností žáků prostě jen učit učivo -- sám s tabulí před plnou (nebo klidně třeba prázdnou) třídou. Na tomto tristním stavu našeho školství se bohužel docela příjemně a bohorovně přiživuje banda podivných "pracovníků", kteří nám navíc ještě nepříjemně zvyšují průměrný plat ve školství (kolik učitelů má těch průměrných 28kKč, o kterých jsem slyšel před pár týdny v rádiu?)
ModulČlánky
01. 06. 2016
No, mně se to líbí rozhodně vysoko nad průměr tohoto portálu -- podobně jako ostatní články podepsané "Akademie CZ.NIC" Škoda že nevím, kdo je autor nebo autoři (konečně někdo, kdo umí psát jednoduše, stručně a inteligentně). Na článku se mi nejvíc líbí úvod, kde autor jasně odlišuje znalosti, informace a data -- to dokáže opravdu málokdo, bohužel (viz např. RVP). Líbí se mi také video, metodika i otázky a úkoly pro studenty (např. korelace mezi kapacitou média a velikostí bot jeho majitele -- to dost vypovídá o korelaci). Pobavila mě poznámka o výrobní ceně disket a mechanik. Když jsem v roce 1982 dělal diplomku, půjčil mi můj vedoucí vzácnost -- disketu (a samozřejmě jsem ji pak musel vrátit). Důmyslné způsoby, jak jsme potom získávali diskety v zaměstnání, bývaly dobrými náměty na poutavé a téměř nekonečné rozhovory u piva (např. Honza Zajíc -- dej mu Pán Bůh věčnou slávu -- mě naučil zdvojnásobit kapacitu diskety proražením druhé dírky na čtení indexu!) Nechvalně proslulé byly zejména diskety z BLR, ale ani ty se nedaly sehnat. A koupit disketovou mechaniku? -- neřešitelný problém (přitom mechaniky se vyráběly v MLR a viděl jsem dokonce i jednu ze Zbrojovky Brno, ale ta se asi nikdy koupit nedala). A divil bych se, kdyby se nějaké diskety a mechaniky nevyráběly také v Sovětském svazu, ale na ty asi bylo nějaké strategické embargo, aby se náhodou prostřednictvím českých zrádců a špiónů nedostaly do ruky imperialistických mocností. O nedostačující kapacitě samozřejmě vůbec nemohla být řeč. Když jsem po ubastlení a doplnění chybějících 16 KB paměti konečně zaplnil celý adresní prostor až na 64 KB, tak jsem na 1 disketu mohl dumpovat skoro až čtyřikrát! No a zdrojáky programů nebo texty? -- na taková data se kapacita diskety blížila nekonečnu! Vzpomínám na sovětský počítač, kde mi ukazovali velkou dvoukřídlou skříň (asi jako šatník) -- na to se dobře podívejte, to jinde neuvidíte, to je JEDEN MEGABAJT operační paměti! A pak ještě v hlubokých devadesátých letech ve výpočetním středisku VŠ v Dejvicích mi nějaký pán ukazoval stojan s výměnným diskem řka: "Tohleto je DVOUSETMEGABAJTOVÝ disk, pane kolego. To vy na těch vašich pécéčkách nikdy mít nebudete!" Tak hovoří historická fakta, správný názor ať si opraví čtenář sám.
ModulBlogy
30. 05. 2016
Asi to budou "dvojjazyčná gymnázia". V Praze a okolí jsem našel časko-anglická gymnázia Amazon, PORG a Open Gate (všechna soukromá).
ModulBlogy
05. 05. 2016
No dobře, tak já se asi přestanu vztekat a začnu se chovat pokud možno normálně. Stejně jsme sklouzli od podstatných témat k dohadům o posouvání významů. Přitom není důvod, aby si na svůj blog mohl každý napsat, co chce, aniž bych ho zrovna já mentoroval (zase jedno vydařené slovo z článku). Jestli se jedná o vnitřní poznámky skupiny inovátorů koloběhu učiva v oboru výpočetní a sdělovací techniky, kteří si navzájem tímto způsobem rozumějí, nemohu mít proti článku námitek. Ale dokumenty určené pro veřejnost by se měly psát jinak nejen kvůli těm vyprázdněným slovům, o kterých se zde dohadujeme. Každý příspěvek do této diskuse jsem si po sobě nejmíň dvakrát přečetl a vynechával jsem osobní výpady a expresivní formulace, ke kterým webová diskuse svádí. Jestli má někdo pocit, že jsem to přehnal s emotivností, tak bych rád podotkl, že jsem zveřejnil jen slabý odvar. Nerad bych se kohokoli z diskutujících nepříjemně dotkl do té míry, že by se se mnou rozešel ve zlém. Jsem rád, že pánové Brdička, Hawiger a Neumajer mi nabízejí podanou ruku. Komentář o zvyšování entropie byl určen speciálně dr. Maršákovi, snažil jsem se jen vysvětlit svoje předchozí argumenty způsobem, kterému pan doktor rozumí. Při psaní jsem měl už zase ten pocit zlé marnosti, že on sám přece musí dobře znát, co mu právě píšu, že mě zkouší a nutí, abych ho konfrontoval s tím, co sám dobře ví, ale nechce to otevřeně přiznat. To jsem také měl na mysli v poslední větě, která pana doktora zřejmě popudila. Myslím si, že každý, kdo chce trochu dělat do informatiky, by měl znát Wienerovu Kybernetiku a společnost -- jsou tam populárně vysvětlené principy, které by měli všichni znát a nemělo by být potřeba je vždy znovu a znovu vysvětlovat. Je to podobný základ jako pro právníky Zákon dvanácti desek. Znát Kybernetiku a společnost není věcí rozhledu, spíš nezbytnosti. Pokud jde o významy slov, tak mě pan doktor Neumajer opravdu nepřesvědčil. Nijak se nevyrovnal s mojí předchozí námitkou, že co je běžné, ještě zdaleka nemusí být normální (zejména když to nefunguje). Opravdu mi nejde o elitu vědců (vždyť ani sám nejsem vědec), ale jde mi právě o těch 130 tisíc učitelů a milion studentů. S několika desítkami z nich se běžně stýkám, takže bezpečně vím, že téměř vůbec nepoužívají slova "kompetence", "digitální" nebo "technologie", když chtějí jeden druhému sdělit informaci (prostě proto, že tato slova informaci nenesou). Když píší dokumenty pro úřady nebo závěrečné práce (maturitní, bakalářské, magisterské...), tak co by pro to lejstro s razítkem neudělali -- jenže tam jde o lejstro s razítkem a ne o sdělení informace. Pan doktor zná asi nějaké jiné učitele a jiné studenty... Je mi líto, že se musím pořád dokola opakovat. K informatickému myšlení: pan Lessner zveřejnil zbytek mého článku o konceptuálním modelování. Pojem informatické myšlení se nám taky začíná pořádně rozmlžovat. Všichni se shodneme, že na informatickém myšlení záleží a pak nám uniká, že ne všechno, na čem zálěží, musí být ausgerechnet informatické myšlení. Přitom máme jakési vymezení pojmu, kterého bychom se měli držet. V článku o konceptuálním modelování se snažím jít k podstatě věci.