Dobré ráno, moc ráda slyším (tedy čtu), že je práce učitelek a učitelů (máme jich 7) MŠ progresivní a úžasná. Vrátím se k heterogenním třídám a souhlasím s Bohunkou, že práce v takovéto skupině je velice náročná nejen pro učitelku, ale i pro samotné děti - které očekávají maximální přístup učitelky, její rady, pomoc, ale také jen pouhé povídání a chvilku pro sdělování zážitků. Sama mám takovou praxi a vím, že to bylo obtížné. Pokud se na setkáních s učitelkami a ředitelkami dostaneme k tomuto tématu, tak doporučuji, aby se vrátily k homogenním skupinám, ale aby také poskytly přiležitost ke smíšeným skupinám, např. při pobytu venku, při spojování tříd, při ranním scházení. Protože sociální dovednosti získané v této skupině jsou bezesporu k nezaplacení. Ale pro individuální rozvoj dítěte, pro získávání poznatků a dovedností je skupina stejně starých dětí vhodnější. Můj názor je, že v této skupině bude i lepší klima na přípravu na školu, práce bude přirozená a průběžná - a ne jen v krátkých časových úsecích, kdy třeba malí spí. Děti přijdou do školy a ocitnou se ve skupině stejně starých dětí, najednou se musí přizpůsobit tomu, že jich je ve třídě 25 stejných a ne jen 5, jak tomu bylo ve školce -i toto hledisko je nakloněno věkově stejnému složení třídy. Z této diskuse vyjímám školky, které na základě podmínek jsou heterogenní třídou, tzv. málotřídka (to je na jiné téma). Boom, zakládání heterogenních tříd byl po roce 2000, byla to móda a také bylo málo dětí. Co teď, co nyní? Dochází ke změně složení tříd? prima den Martina