Avatar
PhDr. Lucie Bušová

Poslední přihlášení 04. 08. 2020

Společenská role
Pedagog
Stupeň vzdělávání
Odborné, Jazykové
ModulDUM
2149
0
15. 07. 2013
Prezentace a zápisový arch pro souběžnou práci studentů. Shrnuje základní pojmy a zásady z české ortoepie.
ModulDUM
4613
0
11. 06. 2013
Prezentace Vývoj spisovné češtiny nabízí základní přehled jednotlivých vývojových etap českého jazyka. Přiložený zápisový arch zaznamenává poznatky z prezentace, nejdůležitější informace si studenti do archu doplňují sami.
ModulDiskuze
12. 12. 2012
ForumMATURITA - hodnocení písemných prací z ČJ
Ano, využívám příručku Jak na to: Písemná práce z českého jazykahttp://www.novamaturita.cz/jak-uspet-u-maturitni-pisemne-prace-z-ceskeho-jazyka-1404035883.html. Učím 1. a 2. ročník a zkusila jsem opravovat slohové práce dle loňských kritérií - hlavně prváci se divili, že je možné mít předem daná kritéria. Ve srovnání s novou tabulkou, do níž jsem jen nahlédla, považuji starší verzi v bodě 2A za dostačující. Počty chyb jsou fajn, ale pokud mám experty, kteří udělají i 15 chyb a jejich text je stále čitelný a pochopitelný, tak bych ve staré verzi dala body 3, podle nové verze o body přijdou.
ModulDUM
2932
0
06. 12. 2012
Přehledně zpracované informace na jedné straně A4 o lexikografii, doplněno o základní fakta a myšlenkovou mapu s příklady slovníků.
ModulDUM
14092
0
05. 10. 2012
Prezentaci Úřední dopis krok za krokem je vhodné využít při práci v PC učebně. Každý žák má tak možnost si v textovém editoru vytvořit nejčastěji používaný úřední dopis – žádost. Celková časová dotace na prezentaci i vlastní práci žáků je 45 minut.
ModulBlogy
11. 11. 2011
Je pátek 11. 11. 2011, čas 11. 11 už sice utekl, přesto je to den výjimečný. Nejsme ani v práci, ani doma s rodinou, ani v hospodě. Jako jedni z těch akčních učitelů se sebevzděláváme. Sedíme s Ilonou na kurzu, v jehož závěru obdržíme certifikát o naší odbornosti v pozici ICT koordinátor. "Náplň práce ICT koordinátora metodika vychází z vyhlášky 317/2005 upravené vyhláškou 412/2006, tj. kompetence v podstatě určují náplň práce ICT metodika. Jde hlavně o tyto klíčové kompetence v oblasti informačních a komunikačních technologií: metodicky pomáhat kolegům v integraci ICT do výuky většiny předmětů, doporučovat a koordinovat další ICT vzdělávání pedagogických pracovníků, koordinovat užití ICT ve vzdělávání, koordinovat nákupy a aktualizace software, zpracovávat a realizovat v souladu se školním vzdělávacím programem ICT plán školy, koordinovat provoz informačního systému školy." (více viz Náplň práce ICT koordinátora metodika) Kurz má třísemestrální dotaci, v každém semestru musíme absolvovat 4 x 2 dny (pátek a sobota) PREZENČNÍ VÝUKY. V tomto blogu bychom s Ilonou rády shrnuly naše otázky, které nám při účasti v tomto kurzu vyvstávají: 1. Proč dnes, v době on-line podpory (viz např. naše přednášky v DIM DIM), webinářů a e-kurzů, musíme na školení dojíždět? Doposud jsme nedostali informace, které by nebylo možné předat elektronicky. 2. Když už na prezenční setkání přijedeme, proč na to není pracoviště připraveno? Právě sedíme na kurzu ICT ve výuce matematiky (do kterého se ale nesměli přihlásit matematici!!), ale učebna nemá potřebné programy (Cabri a spol.), takže pracujeme s Excelem a zkoušíme si, jak sčítat, násobit, kosínovat a sínovat. To prý, abychom mohli poučit své kolegy matikáře. 3. Opravdu je běžné, aby se seminář vyučovaný na vysoké škole skládat z pouhého čtení bodů z připravené prezentace? Prezentace je přeci také vložitelná do prostředí Moodle, každý si ji může přečíst. Ad kompetence koordinátora - zamyšlení na základě diskuze s kolegy: 1. metodicky pomáhat kolegům v integraci ICT do výuky většiny předmětů Sedíme na hodině ICT pro matematiku, jako nematikáři si nedovedeme představit, že budeme kolegům METODICKY pomáhat v integraci ICT do matematiky. My jim můžeme nabídnout programy, o kterých se dozvíme v komunitě ICT koordinátorů, dát jim implus, odkaz. Ale metodika je specifická, byť se určité základní principy kopírovat dají. 2. doporučovat a koordinovat další ICT vzdělávání pedagogických pracovníků Ano, budeme sledovat, která školení jak oborová, tak obecná jsou v nabídce a vysílat na ně s pomocí ředitele své kolegy. Souhlasíme s revolucí zdola, mnohým kolegům bude stačit malé popostrčení, podpora jejich sebedůvěry, že téma ICT mohou zvládnout, budou-li na sobě pracovat. 3. koordinovat užití ICT ve vzdělávání Vzhledem ke skutečnosti, že v současném RVP i připravovaných standardech není zaznamenán masivní rozvoj ICT, bude naším úkolem zasvětit učitele, že v oblasti ICT jsou očekávané výstupy, které je vhodné realizovat v související vzdělávací oblasti (textový editor v ČJL, tabulkový procesor v M atd.). 4. koordinovat nákupy a aktualizace software ZA CO? Cituji z dnešní lekce: "Matikáři přecházejí na GeoGebra, protože lepší a vhodnější Cabri stojí moc peněz." Jak tedy vidíme budocnost vzdělávání ICT? On-line komunita, diskutující, kooperující, scházející se na konferencích a seminářích, kde bude mluvit k věci, o které již něco ví, účastňující workshopů a společných projektů.  
ModulBlogy
06. 11. 2011
Co by učitelka, která je již 6.!!! rokem na mateřské dovolené, se snažím, abych neztratila kontakt se svým oborem. Pracovala jsem jako externí redaktorka v nakladatelství (výdělek zdaleka nepokryl náklady na hlídání a cestování), recenzuji DUM a sekci Články, nejnověji si rozšiřuji svoji odbornost, abych mohla být školním ICT koordinátorem. V mé studijní skupině jsou samí aktivní učitelé, kteří podávají granty, sepisují projekty, publikují. Jsou to "akční" učitelé, přesto mě valná většina z nich odrazuje od návratu do školství se slovy: "Za ty nervy to nestojí. Rodiče neví, co by vlastně chtěli. Ředitel ani neví, co se mu ve škole děje. Podpora z ministerstva je nulová. Co si nenajdeš, to nevíš. O co si nenapíšeš, to nedostaneš. A to si ještě nevytvářela žádnou šablonu k dotaci EU peníze školám" A tak dále mě děsí a straší a upozorňují, že se za těch šest let vlastně nic nezměnilo. Ale změnilo, a to k horšímu, viz např. výsledky PISA 2009. A to je alarmující. Jak já se těším, až začnu používat všechny ty metody RWCT a myšlenky z knihy a kurzů Respektovat a být respektován. Určitě tak zlepším výsledky svých žáků, ukážu jim, že čeština není jen o tvrdém Y a měkkém I. Co však potřebuji pro to, abych měla naději na lepší školu? 1. Osvíceného ředitele (ředitelku), který ví, že angažovanost a aktivnost je pozitivní pracovní rys. 2. Ředitele vzdělaného v oblasti managementu, je to přeci řídící pracovník a každá taková pozice vyžaduje určité dovednosti  a znalosti. 3. Přátelské a angažované kolegy, kteří třeba budou utíkat ve tři, aby stihli vyzvednout děti ze školy a uvařit večeři, ale kteří dají přednost večernímu pracovnímu Skype setkání před Ordinací a spol. 4. Angažované rodiče, tj. kde není žalobce, není ani soudce. Dokud se rodiče nezačnou divit, co že se to děti ve škole učí, zda se to učit mají, zda se to učí tak, aby to užili, tak je pak každá snaha marná. Zatím mám pocit, že rodiče považují školu za docela dobrou, skoro bezplatnou, dětskou chůvu. 5. Jasně definovaný systém dalšího vzdělávání a hodnocení pracovníků. Dost dobře nechápu, proč mám já, která dělám první poslední, brát menší plat než kolegyně důchodkyně, která k práci přistupuje jako k super přivýdělku k důchodu. A vůbec, napište mi svůj bod, který potřebuji, abych měla naději na lepší školu. A také: Mám se podle vás do školství vracet, nebo je to opravdu tak hrozné? (Podotýkám, že svoji práci mám ráda).
ModulBlogy
05. 11. 2011
V pátem týdnu kurzu RVP_VT21 jsem si osvěžila a utřídila své poznatky o konektivismu. Jeden z bodů konektivistické teorie říká, že konektivismus vnímá učení jako proces, v němž se vědění nejen konzumuje, ale také vytváří. Výchozí bod (myšleno lidský jedinec) je individuální síť vědění, která má jen určitou část znalostí, ty postupuje organizacím a institucím, jež pak zpětně síť obohacují. Znalosti jsou konstruovány na základě dynamicky se měnící sítě, díky jejíž rozmanitosti lze vybrat pro každého nejvhodnější postup. Jak ideální. Stále si však kladu otázku, proč se tak ve škole neděje alepoň trochu. Musíme čekat na koncept 1:1, aby si každý žák mohl volit svůj individuální postup? Nemůže být neochota diferenciovat vědění každému žákovi zapříčiněna špatně nastaveným hodnocením? V našich školách se stále nejvíce využívá sumativní hodnocení. Formativní hodnocení se sice stále častěji zmiňuje v souvislosti s inkluzivní školou, při svých setkáních s učiteli základních škol jsem jej potkávála spíše ojediněle, a to především na školách, které uplatňovaly ve své výuce metody RWCT. Přitom základní principy formativního hodnocení více méně kopírují výše vybraný bod z konektivistické teorie: je zde kladen důraz na komunikaci mezi pedagogem a studentem i všemi studenty navzájem (síť vědění, není třeba hned v úvodu specifikovat, tj. zda bude čítat pouze jednu homogenní třídu, celou školu, nebo vybrané studenty partnerských škol), je kladen důraz na častou zpětnou vazbu. Je zřejmé, že aktuální množství informací nejsou žáci schopni zpracovat a zapamatovat si tak, jak to bylo požadováno po nás, současných učitelích. Kvantita informací, které jsem musela během svého studia zpracovat, byla dle mého názoru neúměrná tomu, co si dnes z těchto infomací vybavuji a co jsem schopna dále použít. Určitě nemám takový pocit sama. Konektivistická teorie na tuto situaci reaguje a nabízí vhodné způsoby řešení: každý z žáků bude součástí sítě, která mu bude vědění nabízet, on naopak bude do sítě také přispívat. Ve školním prostředí však bude nezbytné řešit i následné hodnocení toho, jak se žák obohatil, ale také i jak přispěl. Stejně jako i jiné obory, tak i ve školství si budeme muset připustit, že vzdělání se hodně diferencuje a tomu přizpůsobit jak vzdělávací obsah, tak i hodnocení výchovně-vzdělávacího procesu. Opravdu nežádám současné učitele, aby se okamžitě s teorií konektivismu ztotožnili. Jen uctivě prosím, aby se zamysleli nad tím, zda to, co učí své žáky, a to, jak jejich vědomosti hodnotí, je v současném, rychle se měnícím světě opravdu to správné. Ať proberou své letité přípravy a zamyslí se, zda se vhodnost recyklace vztahuje i ně (myslím tím přípravy :-). Ať se zamyslí i nad způsobem, kterým své žáky hodnotí. Opravdu je možné srovnávat hrušky a jablka s třešněmi a švestkami a dojít ke spravedlivému posouzení jenom proto, že se jedná o ovoce? Jako návrh pro individuální hodnocení navrhuji osobní portfolio každého žáka. Nemyslím tím desky, do kterých si žák ukládá své práce bez ladu a skladu, s nulovou zpětnou vazbou od pedagogů. Myslím tím opravdové porftolio, viz např. článek Žákovské portfolio a jeho cíle v primární škole, které je na prvním stupni vzhledem k organizaci lépe spravovatelné, přesto věřím, že jej lze funkčně využívat i při hodnocení na stupni druhém.  
5475
0
02. 11. 2011
Krátká prezentace ukazuje, jak podobnost písmen znesnadňuje dyslektikům práci s textem. V prezentaci jsou zajímavé a jednoduché nápady, jak podobnost písmen díky změně fontu zmírnit.
ModulBlogy
16. 10. 2011
  V souvislosti se státními maturitami konečně začala široká pedagogická veřejnost diskutovat o problému, který vznikl se vstupem RVP do českých základních a středních škol. Každá škola si vytvořila svůj ŠVP, výstupy jednotlivých škol nebylo možné poměřovat, oblíbenými testy SCIO neprocházeli všichni žáci, ani víceletá gymnázia nemohla ukázat, že vybírají jen ty nejlepší (v době slabších ročníků se "bralo, co bylo"). Až letos se oficiálně při státní maturitě ukázalo, jak propastné jsou rozdíly mezi znalostmi jednotlivých žáků a současně, resp. už o něco dříve se začaly na oficiálních místech řešit tzv. standardy. Popravdě, to, co jsem měla možnost shlédnout pro vzdělávací oblast ČJL, mě příliš neoslovilo. Ale při studiu jednotlivých článků dr. Brdičky pro svoji práci jsem narazila na zajímavý odkaz, který lze považovat za možnou inspiraci pro tvorbu standardu v oblasti ICT a další vzdělávacích předmětů.  Pro praxi učitele českého jazyka shledávám jako potřebný např. difuzní model žáka-blogera (níže v českém překladu) sestavený kanadským učitelem Clarencem Fisherem:   1 začátečník 2 způsobilý 3 pokročilý 4 expert Kvalita psaní   - příspěvek nemá žádný styl ani přínos      - nedává žádnou novou informaci k tématu - špatně organizován - příspěvek má částečně styl i přínos      - dává novou informaci k tématu - špatně organizován - příspěvek je do jisté míry napsán zajímavým stylem a s určitým přínosem      - dává novou informaci k tématu nebo je reflektivní - dobře organizován - napsán zajímavým stylem a s daným přínosem      - velmi informativní nebo hluboce reflektivní - dobře organizován Prezentace   - hodně překlepů a gramatických chyb      - díky špatnému formátování je těžko čitelný - několik překlepů a gramatických chyb      - díky špatnému formátování je těžko čitelný - zřídka překlepů a gramatické chyby      - mohl by být trochu lépe formátován, aby byl lépe čitelný - bez překlepů a gramatických chyb      - díky bezvadnému formátování je příspěvek zajímavější a lépe čitelný Multimédia   - žádná multimédia - 1 multimediální příloha - několik multimediálních příloh -více multimediálních příloh      -multimédia přináší příspěvku novou informaci nebo perspektivu Komunita   - žádné odkazy      - příspěvek nemá štítky ani kategorie - jeden či více „jednoduchých“ odkazů      - příspěvek může být kategorizován nebo opatřen štítky - několik odkazů, které pomáhají čtenáři s porozuměním      - příspěvek může být kategorizován nebo opatřen štítky - několik odkazů, které pomáhají čtenáři s porozuměním      - příspěvek je plně kategorizován a opatřen štítky     Když spojíme revidovanou Bloomovu taxonomii a  Bloomovu digitální taxonomii, jejichž možné aktivity jsou pro lepší srozumitelnost vymezovány tzv. činnostními slovesy, lze zvolenou činnost zařadit podle jednotlivých aspektů do tabulky taxonomie výukových cílů, které jsou v rámci znalostní dimenze přesně definovány. Níže nabízím k zamyšlení následující příklad: V dimenzi kognitivního procesu činnost zapamatovat pro znalostní dimenzi správa oblíbených odkazů / záložek. Dovedu si dost dobře představit, že takto budou definovány jednotlivé stupně v rámci dimenze kognitivního procesu. Sice je už nyní  zřejmé, že se v současném rychle se rozvíjejícím IT světě budou jednotlivé položky neustále přesouvat, ale mně, jako učiteli, takto nadefinované hranice, co by měl žák pro daný stupeň poznání umět, vědět, jsou docela důležité.   DIMENZE KOGNITIVNÍHO PROCESU ZNALOSTNÍ DIMENZE 1. Zapamatovat Správa oblíbených odkazů / záložek A.      Znalost faktů Přidává odkaz na webovou stránku do lišty záložek (neuvádí žádný štítek ani komentář). Záložky nejsou strukturovány ani jinak organizovány.        B.      Konceptuální znalost Přidává odkaz na webovou stránku do lišty záložek (neuvádí žádný štítek ani komentář). Záložky jsou strukturovány do složek, které jsou vhodně pojmenované.Přidává odkaz na webovou stránku do sdílených záložek v rámci sociálních sítí (občas přidá štítek nebo komentář).        C.      Procedurální znalost Přidává odkaz na webovou stránku do sdílených záložek v rámci sociálních sítí (k odkazům uvádí štítky – někdy v sg., někdy v pl., tzn. nejsou 100% účinné, systematicky přidává komentáře). Štítky jsou ve většině případů vhodná klíčová slova, komentáře jsou jednoduché. D.      Metakognitivní znalosti        Přidává odkaz na webovou stránku do sdílených záložek v rámci sociální sítě, doplňuje detailní a přínosný komentář a vhodná klíčová slova. K duplikaci tagůdochází výjimečně. V záložce nemá odkazy na neplatné webové stránky.  
ModulBlogy
16. 10. 2011
Ráda bych reagovala svým příspěvkem na rozsáhlý studijní materiál k třetí lekci kurzu RVP_VT21, která se celá věnuje problematice počítačových her a jejich možnému využití ve školách. Člověk je od přírody tvor hravý, hra je od nejútlejšího věku nejpřirozenějším způsobem poznávání. Přesto právě po vstupu dětí na základní školu, tj. do instituce, v níž by měly své dosavadní poznání zdokonalovat a rozšiřovat, se jim hry zřejmě nedostává. Jak jinak si vysvětlit, že obvykle po první třídě už se děti do školy netěší, moc je to tam nebaví a raději by se vrátily do školky, kde si mohly "jen hrát"? Jako učitel druhého stupně dokážu odhadnout již během září, kteří šesťáci byli zvyklí si na prvním stupni hrát, resp. velká část jejich vzdělávání probíhala takovou formou, kterou považovali za zajímavou a atraktivní (škola hrou, tzn. nic nového pod sluncem). Jistě se shodneme, že běžné frontální vyučování hravý způsob vzdělávání nepodporuje. Proto oceňuji všechny možnosti a metodické postupy, jak své žáky vzdělávat tak, aby pro ně výuka byla zajímává. Hodně jsme se naučili pracovat s metodami RWCT, ve kterých se v různých obměnách vyskytují různé herní prvky. Má výuka se neobejde bez publikace Simony Pišlové Jazykové hry V rámci komunikační výchovy se nám osvědčila hra, vlastně ji lze označit i za počítačovou :-): fiktivní  e-mailová komunikace žáků v různých rolích (úředník a klient, rodič a neposlušné dítě, ředitel a žák). Klasickou počítačovou hru jsem v praxi nezkoušela, ale už se těším, až se do toho po mateřské pustím.  
ModulBlogy
08. 10. 2011
Dnes bych ráda reagovala na citát, který uvedl p. Brdička v článku Encyclopaedia Briannica a škola 2.0 část I: Michael Gorman v příspěvku Jabberwiki: The Educational Response říká:„Profesor, který dovoluje žákům používat Wikipedii, je jako dietolog, který doporučuje jíst soustavně Big Macy.“ Dost dobře nechápu, jak učitel může dovolovat, nebo nedovolovat, zda žáci Wikipedii používají. Pochybuji, že čekají na jeho svolení. To jen na okraj. Já si v této souvislosti kladu jinou otázku: "Měli by učitelé užívat Wikipedii jako primární zdroj při tvorbě svých výukových materiálů?" Osobně se domnívám, že ne. Učitel by měl stavět právě na své oborové erudici a nabízet studentům zajímavou primární literaturu, která se k probíranému učivu váže. Resp. ano, jsou oblasti moderní doby, které v běžné literatuře nelze dohledat, např. termíny IT (byť některé "prapůvodní" jsou zpracovány ve Slovníku neologismů), zde je funkce wiki nezastupitelná. Ale proč bych měla jako češtinář odkazovat studenty např. při tématu život a dílo Karla Čapka (Jan Neruda atd.) primárně na Wikipedii? Neochuzuji tím žáky o další zajímavou literaturu, která se k danému tématu váže? Navíc o literaturu, která je uvedena často jako primární zdroj informací pro vybranou wiki? V otázce faktografické se obávám často pozměněných, či nepřesných údajů, citací, dat vytržených z kontextu. V oblasti interpretace obvykle vídám shrnující informace o díle bez hlubšího zamyšlení, odkazy na zajímavé recenze jsou výjimkou. Dovedu si představit, že  v budoucnu se na Wikipedii objeví něco jako garantované informace, tj. informace, které zaštítí osobnost v oboru vyhlášená. Např. oceňuji Internetovou jazykovou příručku a Jazykovou poradnu, zde je garantem Ústav pro jazyk český AV ČR. Na Wikipedii jsem se však s něčím podobným nesetkala, resp. nebo už se tak někde děje, jen mi to uniklo?          
ModulBlogy
23. 09. 2011
Mluvíme-li o difuzi technologií, musím se zastavit nad otázkou KDY: "Kdy se má svět našich dětí (žáků) cílevědomě protnout s ICT?" Jsme běžná rodina s dvěma dcerami (5 a 2 roky), nemáme televizi (tzn. dcery neumí pracovat s televizním ovladačem), máme však 2 výkonné notebooky s WiFi po celém bytě a tatínka programátora. Přesto naše dcery dosud nehrají hry na PC, nevybarvují si on-line omalovánky, přes léto viděly počítač minimálně. Používáme ho obvykle za dlouhých zimních večerů (peří nedereme, jsme alergici :-) ) ke sledování vybraných pohádek a k poslechu Zpívánek, Ivana Mládka a písničky Ztratila Lucinka bačkorku na YouTube. Vrcholem poslední doby bylo, když jsme při večerním čtení o cestování zajíčka Felixe po celém světě řešili za pomoci Google, jak vypadá vlajka Francie. Proč o tom píšu? Vrstevníci naší pětileté bravurně hrají počítačové hry, písničky si hledají i pouštějí sami, skypují se svými prarodiči a posílají kamarádům pozvánky na své narozeninové párty e-mailem. Kamarádka naší dvouleté by nejraději od Ježíška iPad. A zde si kladu otázky, nad kterými je třeba z pedagogického i rodičovského pohledu také uvažovat: Dělám chybu, když svým dětem ICT primárně nenabízím? Nebudou při vstupu do školy "pozadu"? Nepřijde nakonec moje snaha, aby byly schopné prožívat lineární (nikoli hypertextové) příběhy, nazmar? Co když už to nebudou ve škole potřebovat? Co když nastoupí do první třídy, místo kufříku dostanou notebook s i-učebnicí a budou se vzdělávat v kyberprostoru? Vše to souvicí s myšlenkou, že vlastně ani nejsme schopni s určitostí říci, co budou naše děti a budoucí generace v životě opravdu potřebovat. Přesto si troufám tvrdit, že bude-li dítě v raném (i pozdějším) věku ve styku s klasickou knihou, bude na tom lépe než ITkid, co zná Krtečka pouze z počítačové hry, jejíž cílem je zničit co nejvíce krtinců. Je také zajímavé, že ve své pedagogické praxi na klasické ZŠ jsem sama sebe vnímala v rámci Rogersovy křivky jako vizionáře, nyní, z pohledu rodičovské perspektivy jsem se nespíš přesunula na pozici skeptika. Jak jste na tom vy? Do které kategorie byste se zařadili jako učitelé a do které jako rodiče? * inovátoři - nadšenci (2.5%) * časní osvojitelé - vizionáři (13.5%) * ranná většina - pragmatici (34%) * pozdní většina - konzervativci (34%) * zpozdilci - skeptici (16%) Zdroj: BRDIČKA, B. Role internetu ve vzdělávání. [cit. 23. 9. 2011]. Dostupné na http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/role/ka94.htm.
ModulBlogy
21. 09. 2011
Začínám šestý rok na mateřské "dovolené". Kdo něco takového absolvoval, ví, o čem mluvím. Nezasvěceným přeji jejich nevědomost. Abych zůstala v kontaktu se svým oborem (český jazyk a literatura), dělala jsem různé věci - tvořila pracovní listy, dělala redaktorku v nakladatelství, chodila na různé kurzy a semináře. V současnosti studuji na portálu RVP e-learningový kurz ICT technologie pro 21. století (RVP_VT21), což mě přinutilo vytvořit si tento blog, možná dojde i na Facebook, no, uvidíme. Každopádně zde budu zaznamenávat střípky všedního mateřského života okořeněné právě studovanými kurzy a semináři.
ModulDUM
26. 02. 2013
Děkuji za zajímavou prezentaci, využila jsem její kostru a nahradila obsah otázkami z ČJ. Studentům se to moc líbilo :-) Jako opakování super.
ModulBlogy
26. 02. 2013
TAk to je smutné a řekla bych i divné. Protože já si uložila obdobnou verzi (http://dum.rvp.cz/materialy/riskuj-hardware.html) právě z RVP a přepracovala ji na češtinu. Jsem si říkala, že když mě to stálo tolik času, že bych to taky poslala jako DUM. No, každopádně to zkusím a uvidíme. Já se jen tak nedám. Lucie
ModulBlogy
25. 10. 2011
Já, češtinář, pořád pátrám a učím se, jak usnadnit ostatním práci s pravopisem. Doporučuji všem Internetovou jazykovou příručku: "Rozlišení napomáhá převedení sloves do budoucího času. Zákon nabude/nabyde účinnosti od 1. ledna, proto píšeme zákon musí nejprve nabýt účinnosti. Zákazník si nejprve nabije kartu, proto nabít kartu."
ModulBlogy
17. 10. 2011
Oceňuji upřímnou zpověď "zoufalé" paní učitelky. Je zajímavé, že všichni narážíme na obdobné problémy. Souhlasím také s názorem, že jednou z priorit, aby se žák-cizinec chtěl učit našemu jazyku, je jeho vlastní motivace. Měla jsem možnost pracovat s Vietnamcem, který byl v šesté třídě premiantem a češtinu ovládal nejlépe ze třídy. Nahlédnula jsem i pod jejich rodinnou pokličku, kde bylo zřejmé, že každé dítě mělo svoji českou chůvu a hlavním cílem bylo naprosté jazykové splynutí s českým prostředím. Je také zajímavé, že se svými mladšími sourozenci mluvil i doma můj žák česky, přestože s rodiči mluvim vietnamsky. Také mám zajímavou zkušenost se začleňováním českým dětí v  německém prostředí. Chlapec (9/2005, tzn. nastoupil nyní do 1. třídy v Německu a ještě mu nebylo šest let) nikdy německou chůvu neměl, s němčinou se setkal poprvé ve třech letech v mateřské škole, kam docházel denně od 8.30 do 15.00. Během 3 let získal velmi dobrou znalost německého jazyka, ve školce měl vlastní IVP a speciální lekce pro "cizince" ( v Německu je silně zastoupena spíše turecká komunita, která se německy moc neučí, takže snaha našeho kamaráda byla vřele vítána). Nyní Tom chodí do první třídy, zatím zvládá veškeré učivo a navíc. V Mnichově existuje základní škola, která úzce spolupracuje s ZŠ Truhlářská v Praze. Jedenkrát za 14 dojíždí do Mnichova český pedagog a připravuje všechny přihlášené zájemce na kontrolní zkoušení tak, aby znalosti dětí obstály i v českém školním systému (tzn. silná podpora českého jazyka a českých reálií). Tato myšlenka např. pro vietnamskou komunitu hodně vzdálená, ale např. pro ukrajinskou, běloruskou či ruskou komunitu by takové výměnná praxe jistě mohla existovat.   Pozn. Když se v Německu sejde komunita Čechů a Slováků, jejichž děti již absolvují německý vzdělávací systém, tak mezi sebou děti na hřišti i při hře mluví neměcky, byť jsou mezi nimi i sourozenci. Napadá vás důvod, proč tomu tak je?
ModulBlogy
16. 10. 2011
Proč jsem vůbec o Wikipedii začala? Recenzuji DUM a už podruhé se mi stalo, že DUM (vytvořený předpokládám vysokoškolsky vzdělaným pedagogem) odkazoval na svůj primární zdroj pouze na Wikipedii. Jsem z této situace rozčarovaná, tak jsem se jen chtěla vědět, co vy ostatní na tuto problematiku...
ModulBlogy
16. 10. 2011
Já jsem tedy začala s dcerou zkoušet angličtinu na BBC. Jinak souhlasím s tím, že jako všechny aktivity, tak stejně i hraní her, musí být do výuky zařazeno s předem stanoveným cílem.
ModulBlogy
28. 09. 2011
Přemýšlím tedy, jak technologie integrovat do života předškolního dítěte tak, aby to bylo smysluplné. Napadá mě: 1. Na MÉM notebooku, o kterém bohužel muž prohlásil, že je to dárek pro nás, holky, mají všichni členové svůj login, resp. obrázek (vlastní fotku). Když se holky dívají na své pohádky, hlasí se každá svým loginem (střídají se), tzn. učí se chápat, že v rámci počítače - sítě, pracuje každý sám za sebe, je za svoji práci (pouštění pohádek, jejich nechtěné vypnutí atd.) zodpovědný 2. Práce s myší, např. vybarvovaní omalovánek - podporuje volný pohyb paže po ploše stolu - z pohledu našeho boje s křečovitým držením tužky a špatného postaveni zápěstí se jedná o "uvolňovací cvik" 3. Soustředěnost, zaměřenost na cíl - musí přesně kliknout, aby otevtřely okno, obrázek, písničku, kterou potřebují 4. podpora jazykového vzdělávání  viz např. http://www.bbc.co.uk/children/ 5. kolegyně má dobré zkušenosti s pc programy pro dys děti, které se dají používat i v předškolním věku   Možná by to stálo za samostatný článek.  
ModulBlogy
25. 09. 2011
Milá Marcelo, naprosto souhlasím. Je to ve vedení, proto bude nejlepší, když se do vedení dostaneme MY!!
ModulBlogy
23. 09. 2011
Realita k vyjmenovaným slovům. V rámci doktorského semináře oboru český jazyk jsem nadhodila otázku, že je přeci třeba, aby žáci znali systém, terminologii, jinak se ani s pomocí Googlu k odpovědi, zda Sněhuláci táli, nebo zda Sněhuláci tály, nedostanou. A víte, co pronesl můj vysokoškolsky vzdělaný kolega? "Proč bych řešil pravidla shody přísudku s podmětem? Prostě jednou napíšu "táli", podruhé "tály" a větší počet výskytů vyhrává. Toť ukázka uvažování příslušníka síťové generace.