Avatar
RNDr. I. Marek

Poslední přihlášení 07. 08. 2021

Společenská role
Pedagog
Název školy/instituce
SPŠ Dopravní Praha 5 Motol
Stupeň vzdělávání
Odborné
ModulBlogy
28. 03. 2020
Umí mé děti psát výpisky? Tato otázka se objevila na sociální síti a posléze v jedné webové diskusi o činnosti učitelů a žáků v době koronavirové kalamity. S podtextem, že většina žáků to neumí, a že by je to škola měla naučit. Nebo alespoň učit. Schopnost pořizovat výpisky z ústního výkladu učitele spolu se schopností zapamatovávat si údaje jejich opisováním patří …
ModulBlogy
11. 12. 2019
V diskuzích na webu mě zaujal termín výukový SW. Zdá se, že diskutující, kteří tento termín používají, s výukovým SW nejsou spokojeni. Netuším proč. Co to vůbec je, ten výukový SW? Je to veškerý SW, který učitelé (nebo dokonce žáci?) používají při výuce a ve prospěch té výuky? Pokud ano, pak by do této kategorie spadali i Bakaláři a podobné programy …
ModulBlogy
25. 05. 2018
Tento můj text je další ze série "Na cestě k učebně pro konec XX. století", viz program-podium Ano, další můj papírový notes končí, nahrazen programem a hejnem souborů. A že to byl macek! Kroužkový vazač velikosti A5, obsahující prezenci a prospěch mých učebních skupin pro předmět PRG. Plus nabídku, organizaci a hodnocení profilových maturitních prací - to v letech, kdy …
ModulBlogy
02. 08. 2017
Všichni známe půvabnou televizní pohádku, kde školák pouhým odkazem na statistiku zbaví království nenasytného draka. Tak funguje statistika ... v pohádkách. A tak fungují v pohádkách školáci. Dostala se mi do rukou statistika vybavenosti amerických škol "technologiemi", kterou publikoval Education Week v článku "Data Dive: Devices and Software Flooding Into Classrooms" (volně přeloženo Ponor do dat: Technické a programové vybavení zaplavuje …
ModulBlogy
28. 06. 2017
V minulých epizodách jsme sledovali ...  Nahlédli jsme do článku Anabely Gomes. Autorka upravila metodiku, u závĕrečné zkoušky studenti řeší také problémy z nižších kategorií Bloomovy taxonomie, a než začnou programovat, studenti by mĕli získat schopnost číst kód.  V tom bych se s paní Gomes neshodnul. Pokud by na svém požadavku - začínat kurz programování vyučováním a ovĕřováním schopnosti studentů číst kód - trvala.  Ale …
ModulBlogy
23. 06. 2017
V minulé epizodĕ jsme sledovali ...  Nahlédli jsme do článku Anabely Gomes. Autorka v nĕm popisuje, vysvĕtluje a zdůvodňuje svoje představy o postupném zvyšování požadavků kladených na studenty kurzu programování. Požadavky by mĕly být odstupňovány podle kategorií Bloomovy taxonomie, a nemĕly by "přeskočit" nejnižší dvĕ kategorie. Jako nepominutelný příklad schopnosti na úrovni nejnižších dvou kategorií paní Gomes uvádí schopnost číst kód.  Doprovodil jsem to …
ModulBlogy
17. 06. 2017
Proč taxonomie?  Nedávno se na portálu rvp.cz objevily texty zmiňující různé taxonomie v souvislosti s výukou nĕkterých předmĕtů.  Na první pohled mĕ napadlo, že ve výuce programování je proti jiným předmĕtům cosi velice jinak. A pozdĕji mĕ napadlo formulovat to přesnĕji.       Specifika programování jako předmĕtu  Na rozdíl od jiných předmĕtů, výuka programování probíhá (převážnĕ ?) jako dialog studenta se strojem. Tím strojem je obecnĕ …
ModulBlogy
14. 01. 2017
Vyvolaný student říká nejrůznější nesmysly. Tak je to v pořádku a tak to má být, protože přes ty chyby - jsou-li ve vhodný okamžik opraveny - se to ten student naučí říkat správně. Nepříjemné je, když si vyvolaný student vymýšlí (nebo to jenom nerozlišuje) a jsa upozorněn tvrdí, že on to říkal správně. Jde-li o něco významného a organizovaného, podám mu …
ModulBlogy
06. 12. 2016
(na cestě k učebně pro konec XX. století  - pokračování) Pokrok nastává v liché pátky, praví jakési lidové programátorské rčení (snad jeden ze Staranských teorémů?). Tentokrát pokrok nastal v úterý. Co se stalo? Poprvé jsem dovolil studentům odevzdávat svoje vypracování písemek e-mailem. V čem je ten přelom? Digitální zpracování písemek z angličtiny podporuji dlouhodobě, ale dosud mi studenti svoje díla předávali na …
ModulBlogy
14. 10. 2016
Mým cílem je vytvářet učebny, kde se učiteli pohodlně pracuje. Kde se pohodlně vykládá nová látka, pohodlně zkouší látka již vyložená, pohodlně zadávají a vyhodnocují testy, kde si studenti mohou ověřit a prakticky vyzkoušet svoje poznatky a schopnosti, a je-li třeba, kde učitel může studentům pohodlně předvést "jak se to dělá". Pro kterou dobu? Když jsem v devadesátých letech vyučoval problematiku databází …
ModulBlogy
24. 04. 2016
Tím "dobrým" je míněn vynikající programový prostředek iTools od nakladatelství Oxford University Press, a tím "lepším" je (poněkud neskromně) míněna drobná programová nadstavba nad tímto prostředkem. Zda a proč je žádoucí vylepšovat prostředek od špičkové světové firmy? Proč ta vylepšení potřebuji já, to vysvětlím níže. Proč program od OUP má vlastnosti, které lze vylepšit, se mohu pouze domýšlet. Kritické zdroje v …
AutorAvatar I. Marek
ModulDiskuze
18. 01. 2016
ForumModul ČLÁNKY - pomoc, dotazy, nápady
Existuje přehled VŠECH komentářů k článkům? Případně, lze zvětšit počet zobrazovaných posledních komentářů ze stávajících tří?
ModulBlogy
23. 10. 2015
Nadšenci do technologií ve vyučování (ed-tech enthusiasts) řeší problém. No, řeší - oni spíš mají problém:  jakási studie naznačuje, že čím více jsou studenti ve škole vystaveni "technologiím", tím horší výsledky tito studenti dosahují v testech PISA. BTW, opět tu řádí dosti nešťastná terminologie - IMO by to chtělo velmi pečlivě rozlišovat, čemu vlastně jsou ti studenti vystaveni. To mi připadá …
ModulBlogy
03. 10. 2015
Elektronickou třídní knihu si na naší škole prosadila jedna skvělá kolegyně, a je to bomba!  (Předpokládám, že kdyby ona dotyčná  chtěla - zde na rvp.cz - vystoupit z anonymity, napsala by o el.TK něco na svém vlastním blogu.) Elektronické TK jsou u nás implementovány pomocí aplikace Bakaláři. Jak už to u užitečných věcí bývá, rozjezd el.TK byl a stále je …
ModulBlogy
19. 07. 2015
Uživatel počítače je tvor hloupý, nespolehlivý a nedůvěryhodný, a čertví co by na počítači dělal, kdyby měl možnost dělat co se mu zlíbí. Proto byly vynalezeny úrovně oprávnění a proto někteří uživatelé možnost dělat co se jim zlíbí rozhodně nedostanou. Počítač je pak výrazně bezpečnější, a je-li operační systém kvalitní a strategie zabezpečení šikovně vymyšlená (například jako u prototypu všech …
ModulBlogy
01. 05. 2015
Ano, až zpoza Bosporu dorazili na naši školu stážisté. Je dobré, že se o naší škole ví až v Ankaře. Tedy, pokud se o naší škole v té Ankaře ví. To byla jedna z informací, které jsem z Turků páčil, a oni mi (respektive mojí půvabné tazatelce) odpověděli. Ale moudrý z toho nejsem. Koho to zajímá, prohlédněte si to na https://www.youtube.com/watch?v=DCaINrp1OO4 Příprava Že …
ModulBlogy
18. 03. 2015
Mí studenti nejsou hloupí. Pokud nedosahují žádoucí studijní výsledky, respektive nedosahují žádoucí studijní výsledky stabilně, je to proto, že jsou líní. Lenost sama o sobě je příznivá vlastnost, pokud způsobuje, že lidé se snaží vykonat požadovanou práci s co nejmenším úsilím. Jenže někteří studenti na to jdou obráceně - minimalizují svoje úsilí tak, že požadovanou práci nevykonají. …
ModulBlogy
15. 12. 2014
Má smysl věnovat skladbě vět a teoretizování kolem jazyka tolik času? Nebylo by lepší tyhle věci vysvětlit jen informativně a dál se věnovat rozvíjení skutečně potřebných jazykových dovedností? -- Toto řeší Lidové Noviny a Eduin. Další téma, při jehož sledování mám věru co dělat, abych dodržel netiketu a všechny ty slušňácké požadavky portálu RVP. Na Eduinu se tváří, jako …
ModulBlogy
02. 02. 2014
Programování je radost. Potěšení. Záliba, zábava, relaxace. Pro někoho koníček a současně živnost. Prostě cosi příjemné, žádoucí, vyhledávané. Avšak soudě podle jejich chování na hodinách, pro některé (menšinu, díkybohu!) moje studenty je programování ztráta času, otrava a buzerace. Kdyby programování považovali alespoň za sice nepříjemnou, ale přesto povinnost, mohl bych si jako učitel nejspíš blahopřát. Avšak, žel, není tomu tak. Programování …
ModulBlogy
28. 10. 2012
Historický úvod V některém ročníku se studenti-programátoři učí krásný programovací jazyk C++, a pak v některém dalším ročníku k tomu přidají ještě programovací jazyk C#. Oč méně krásný, o to více tržně prosazený. Je to dost? Ano i ne. Lze předpokládat, že v každém ročníku se najde student, který se dokáže naučit libovolný počet dalších programovacích jazyků, a pokud k tomu potřebuje …
AutorAvatar I. Marek
ModulDiskuze
26. 06. 2011
ForumMaturity
... nemazlila bych se s ním! Už NIKDY by se nesměl o takovou zakázku ucházet! ... Všimněte si, jak si hledají "ti nahoře" cestičky, jak ... Evidentně ryba smrdí od hlavy a smrdí HODNĚ. Ministr nejen že "utajovače" nevyhází, ale sám obhajuje jejich nesmyslná stanoviska a papouškuje jejich bláboly.
AutorAvatar I. Marek
ModulDiskuze
26. 06. 2011
ForumElektronické učebnice
Vydávání učebnic bych raději nechal na vydavatelích. Učebnic jazyků je na trhu tak šílené množství, že bych těžko mohl znát všechny, i kdybych se o to pokoušel (což se nepokouším). Ale z těch co znám je většina "na jedno brdo", gramatika je v nich vysvětlena místy zmatečně a použitelných cvičení je nedostatečné množství. Takže z dlouhodobého hlediska nezbývá než nechat vydávání učebnic na vydavatelích, ale než se to ti vydavatelé naučí dělat pořádně, co zbývá učitelům jiného než pomoci si sami? Buď si učebnice psát sami, nebo používat ty padesát (a více) let staré. Abych vydavatelům nekřivdil - oni to třeba umí dělat pořádně z hlediska učitelů a žáků, ale jejich primární zadání je možná (??) jiné - maximalizovat zisk, co nejméně "muziky" prodávat co nejdráž ...
AutorAvatar I. Marek
ModulDiskuze
25. 06. 2011
ForumOstatní témata
Sháním němčinářku (no dobře, tak třeba i němčináře) pro projekt. Zaplatím pár desítek hodin (formu a výši odměny sdělím e-mailem). Úkoly jsou dva: 1) Vytvořit e-learningový kurz (téma libovolné, o rozsahu a formátu se domluvíme), 2) Vytvořit elektronický slovník odborných termínů (pro použití na střední škole, pár desítek hesel). mar194i@email.cz
AutorAvatar I. Marek
ModulDiskuze
06. 06. 2011
ForumElektronické učebnice
Jak máte vyřešenou nebo jak se chystáte řešit ochranu autorských práv? (Pokud tedy tento váš know-how také nechráníte v rámci výše zmíněné ochrany ...)
ModulČlánky
01. 04. 2020
Dobré jitro, paní Kovaříková. Předznamenávám, že posuzuji hyperlinkové psaní z hlediska vytváření osobní databáze, případně z hlediska vytváření studijních materiálů.  Za diskutabilní považuji: * Odkazy by měly být součástí textu. * Zachovávat přirozený tok textu, nepřerušovat ho -- Odkazy naopak klidně mohou být kostrou textu. "Příklady najdete  zde  a protipříklady  zde ." schopnost orientaci neztratit při čtení nelineárních textů je základní komponentou informační (mediální) gramotnosti -- Druhá možnost je, že aby se čtenář neztratil je starostí autora a závisí na přehlednosti a na vhodné struktuře materiálu s hyper-odkazy. Alternativně bych situaci popsal: Čtenář ať se klidně ztrácí, ale musí se zase snadno najít. Ještě mě napadá další důvod, k těm několika vámi uváděným, proč používat hyper-odkazy. Považuji za žádoucí, - aby webové stránky měly jistou optimální velikost (prostě, aby to opravdu byly stránky), - aby každá stránka zpracovávala jediné téma, - aby se každý text v materiálu vyskytoval jen jedinkrát. A k dosažení výše uvedených požadavků slouží, když je studijní materiál poskládaný z dílčích stránek propojených pomocí hyper-odkazů. 
ModulČlánky
28. 03. 2020
Téma je velice zajímavé. Některá doporučení a tvrzení jsou přinejmenším diskutabilní. Opakovaně se v článku vedle sebe uvádí blogování a psaní na wiki (resp. na webové stránky), ale málo je zdůrazněna odlišná relevantnost těchto dvou (odlišných!) činností.
ModulČlánky
25. 10. 2018
Přeložím-li si to do mého jazyka: 1) České standardy jsou záměrně vytvářeny tak, aby z nich nic, ale opravdu NIC nevyplývalo. 2) Česko není vyspělá země (a tento postoj nesdílím). Chce-li někdo zjistit, co je považováno za vhodné, nemusí kvůli tomu řešit standardy. Stačí se ZEPTAT. Například učitelů, kteří se o tu problematiku zajímají.   Napadá vás, pane Neumajere, nějaký příklad té kulturně podpůrné pomoci nadřízeného orgánu, který by pro učitele oné postižené školy nebyl trestem a/nebo nehoráznou buzerací?
ModulČlánky
21. 10. 2018
Standardy jsou užitečná věc a je dobře že existují a že vznikají. Avšak vidím tu pár zádrhelů. Třeba "standard konektivity" - je dobře, že měří alespoň něco, ale obávám se, že o schopnosti (či jak to nazvat) jednotlivého studenta připojit se ve škole na Internet nebo do interní sítě vypovídá pramálo. A napadá mě pár dalších záležitostí, které by stálo za to měřit a výsledky publikovat. Něco, co by škola měla garantovat a s čím by učitelé mohli počítat a případně reklamovat, pokud to některá škola nedodrží.   Na druhé straně je nejasná otázka sankcí. Pokud bude standardů více a pokud budou "pokrývat" důležitá kriteria a aspekty činnosti na síti, bude to dobře. Ale pokud škola některý standard nedodrží - co pak? Jediná existující sankce je, že škola přijde o peníze. Který učitel by chtěl něco takového? Takže bude řešit dilema: Má nad nedodržovaným standardem pokrčit rameny nebo má školu "prásknout" a tím ji připravit o peníze?
ModulČlánky
12. 09. 2017
V článku to není nikde výslovně zmíněno, ale z odkazu na maturitní zkoušky usuzuji, že jde o poznatky středoškolské. To mne zajímá. Avšak kapitola "Co s tím" je pro mne zklamáním. Zejména co s tím "v případě, že chybí základní znalosti" (míněno mluvnice českého jazyka, předpokládám). Neboť to je případ, jehož četnost výskytu odhaduji někde mezi "u převážné většiny studentů" a "u úplně všech studentů". A co se tedy v článku doporučuje, co se osvědčilo? Napřed vyjasnit daný jev v mateřštině. Ano, právě to mi doporučila i moje nadřízená. Ale neměli by toto nezbytné vyjasňování provádět češtináři a nikoli učitelé cizích jazyků? Řeknu to natvrdo - učit středoškolské studenty českou mluvnici by měli češtináři a česká mluvnice by se měla  zkoušet u maturity. Nejlépe místo těch neužitečných ptákovin, které se u maturity zkouší teď.
ModulČlánky
04. 06. 2017
Říkám tedy ... to co říkám a píšu to, co píšu. Ale evidentně to píšu nějak špatně, když z toho pan Brdička dokáže vyčíst ... (viz výše). Pokusím se to upřesnit: Aplikace Plickers nebrání specificky rozvoji BYOD. Aplikace Plickers brání obecně digitalizaci výuky, protože přesouvá odpovědnost za zavádění výpočetní techniky (dnes tomu říkáte, tuším, ICT) do výuky. Snímá odpovědnost z toho, kdo je za to placený - totiž správce školní sítě - a přesouvá ji na nadšence, na amatéry. IMO je to ŠPATNĚ, ale nevím, jak to hodnotí pan Brdička. BYOD "u nás" nefunguje v tom rozsahu, jak bych si přál. Co a jak "u nás" funguje popisuji na mém blogu ( Program Podium , Lichý pátek ), a je zřejmé, že válku se správcem školní sítě naše škola dosud zdaleka nevyhrála. Řešit, co je a co není "výukově přínosné", mi připadá jako nemístná odbočka. Přece každý učitel nechává své studenty psát písemky. Přece téměř každý učitel zadává svým studentům testy s konečným počtem předem daných alternativ odpovědi. No tak neřešme, zda to je "výukově přínosné", a požadujme, aby tyto činnosti probíhaly čistě elektronicky, rozhodně bez použití papíru. Pomocí zařízení BYOD, samozřejmě. A myslíte, pane Brdičko, že proti tomuto by byl odpor? Totiž ano, odpor by byl, a je, ale nikoli ze strany učitelů!
ModulČlánky
03. 06. 2017
"Jsem student X.Y. ze třídy 1.E/2, řeším cvičení c123.1 a moje odpověď je D" - tuto základní informaci zde aplikace Plickers zjišťuje, přenáší, nejspíš nějak vyhodnocuje a snad i zaznamenává. Hodilo by se, kdyby takovéto zjištění, přenos a záznam byly běžné operace k dispozici pro každého učitele každého předmětu v každé třídě. Pokud nejsou, a pokud je učitel nucen používat aplikaci Plickers, táži se - jde snad o lesní školku v hlubinách amazonského deštného pralesa? Ne-li, a je-li aplikace vážně určena pro použití v kamenné škole kdesi ve střední Evropě, musím se ptát - co dělají na té škole ajťáci? Co dělá na té škole správce školní sítě? Nejspíš vymýšlí tisící první zdůvodnění, proč co "nejde". Proč takovéto základní informace školní síť už DÁVNO nesbírá a nepřenáší ze studentských BYOD mobilů a tabletů. Dotaz na pana Neumajera: A není to těm vašim "učitelům a studentům VŠ od roku 2014" divné? Nemají k tomu zlehčující poznámky? Popsal jsem tu aplikaci mým studentům, a představě, že studenti - to jako oni - při vyučování šermují jakýmisi (papírovými ?!) cedulemi, a učitel - to jako já - všeho nechá a obíhá třídu s tabletem v ruce, se od srdce zasmáli. Samozřejmě nemá smysl bránit libovolnému jednotlivému učiteli, aby provozoval jakoukoli činnost, kterou si zamane. Ale upozorňuji, že z hlediska českého školství, a možná i z hlediska té jedné školy, je použití aplikace Plickers ŠKODLIVÉ. Proč? Protože to utvrzuje správce školní sítě v představě, že i nadále může setrvat ve své nečinnosti (nebo co to vlastně dělá?), a že učitelé si opět "nějak poradí" sami, bez jeho přičinění.
ModulČlánky
22. 08. 2016
Dobrá, přemýšlejme. Pokud dokážu (ne já, ale samozřejmě můj program) studentovu odpověď vyhodnotit v řádu vteřin, nemá smysl poskytnutí této informace odkládat. Student si stále pamatuje zadání úlohy (neboli otázku) i svoje řešení oné úlohy (neboli odpověď), a vidí-li v tom okamžiku hodnocení, utvrdí si poznatek "na otázku ABC je správná odpověď EFG". To chci. Kdybych to odkládal, musel bych pak studentovi zopakovat jak zadání, tak i správnou odpověď. Ztráta času. Tak dál. "Na otázku ABC jste odpověděl správně. Máte bod." Jakou "úplně jinou formu, než jsou body" by informace o správnosti řešení mohla mít? A proč? Ať už je to "z pohledu didaktického" jaké chce, z pohledu terminologie použité v článku je odezva 5 vteřin jasně "zpožděná" a z hlediska přesného vyjadřování to "okamžité" není. Proto jsem navrhoval zapracovat na terminologii.
ModulČlánky
22. 08. 2016
Zpětná vazba v modelu studentovo řešení úlohy a učitelovo hodnocení mě zajímá, a to hlavně jako prostředek pro motivaci studentů. Představme si, že studenti z dané učební skupiny víceméně paralelně řeší sérii úloh, a jejich skóre úspěšnosti se jim průběžně zobrazuje (buď na jejich obrazovce, nebo na společné třídní projekční ploše). Samozřejmě se zobrazuje skóre úspěšnosti celé skupiny, aby byla povzbuzena soutěživost studentů. A představme si technologické řešení tohoto modelu. Považuji za samozřejmé, že prodleva mezi studentovým stiskem tlačítka "odešli odpověď" a zobrazením příslušného hodnocení je nejméně vteřina. "Okamžitou" odezvu lze docílit pouze v laboratorních podmínkách, kdy ve hře je jediný výpočetní systém. V praxi sedí student u zařízení, které není přímo propojené se zařízením hodnotícím. Komunikují spolu přes síť, a detekce příchozí zprávy nebývá okamžitá. Dále se mi zdá jasné, že na nejrychlejší "relevantní" hodnocení si student počká ještě déle, nežli onu "technologickou" vteřinu, a to cca 5 vteřin. Relevantní údaj totiž není pouhé správně-špatně, ale i porovnání s ostatními studenty. A ti ostatní studenti neodpovídají všichni ve stejný okamžik. Výše uvedené okolnosti mě vedou k domněnce, že by se hodila jemnější a bohatší terminologie, nežli v článku použité okamžitá / zpožděná.
ModulČlánky
08. 06. 2016
K wearables se tu připletly i implantáty, a to je jinačí kafe! Implantované pacemakery se objevily již v roce 1958, a co do "chytrosti" (úplně blbé) byly srovnatelné s čipy, které v Epicentru otevírají dveře. Divím se, že dosud nikdo nenechal implantáty komunikovat "přímo" s nervovou soustavou hostitele. Tvrdím, že technicky je to dnes už proveditelné. Nechtěl by někdo třeba napsat SMS aniž by přitom pohnul jediným prstem? (Podotýkám, že nemám na mysli pohybová čidla, používaná v některých herních ovládačích. Tam musí nositel pohybovat svaly.) Zdá se, že v tomto ohledu technické prostředky zaostávají za biologickými systémy. Já třeba mám přímé napojení mojí nervové soustavy na nervovou soustavu mého psa, ve verzi 1.01 zatím pouze jednosměrné. (A jistě nejsme jediná taková dvojice.) 
ModulČlánky
19. 05. 2016
Vyciťuji z článku jakýsi informační pesimismus.  Že prý jsme obklopováni různými skutečnostmi, pseudofakty, reklamou a dalšími rádoby informacemi, které je náš mozek NUCEN vnímat. (...) K této situaci samozřejmě hodně přispívají moderní technologie, které množství příchozích informací znásobují. Ty moderní technologie ale dělají právě jen to, co uživatel chce aby dělaly! Chcete, aby znásobovaly množství příchozích informací? Budou znásobovat. Proč ale nechcete, aby ty příchozí informace naopak filtrovaly, třídily podle priority a relevance, zaznamenávaly pro pozdější zpracování a případně na ně samy reagovaly? Cože, vy nevíte jak to zařídit? To ale není chyba těch technologií! Ujišťuji vás, že dnes už by všechny požadované manipulace zvládly. Dnešní "chytré" telefony jsou z hlediska zpracování příchozích informací dost blbé. Kdyby byl zájem uživatelů, výrobci "telefonické" části smartfounů by museli dodávat svůj komunikační software s rozumným rozhraním, aby vám příchozí hovor nezvonil v kapse, ale aby ho (potichoučku!) "zvednul" váš program. Pokud by vám volal někdo z budky, asi by měl smůlu. Ale pokud by vám volal někdo z opravdu chytrého smartfounu, ty dva přístroje by se dokázaly domluvit, aniž by vás vyrušily. Pokud by předmětem hovoru nebylo cosi, co by vyžadovalo váš okamžitý zákrok. Ale to by musel rozpoznat váš program - ne nějaký blb na vzdáleném konci, který se vyžívá v nasazování maximálních priorit svým banálním kecům. A ještě historická odbočka. Před třiceti lety počítače uměly přibližně totéž, co umí dnes - až na to telefonování. Obávám se, že pan autor nemá ponětí, co před třiceti lety uměly ty nejvýkonnější počítače. Ale ještě zajímavější mi připadá, co uměly počítače před čtyřiceti lety. Z rozumných a užitečných věcí totéž, co umí dnes - editovat a zaznamenat text, přeložit, spustit a ladit programy. Jenomže tehdy na to stačila paměť 32 kB (ano, šestnáct kiloslov!) a žádný disk, zatímco dnes potřebují gigabajty paměti a stovky megabajtů disků. "Pokrok" nezastavíš a u Microsoftů a Intelů si mohou blahopřát, jak se jim kšefty daří ...
ModulBlogy
04. 05. 2016
Dokážete vyhodnocením dosažení určitého stupně "podle Blooma" posoudit, zda hodnocený člověk nestuduje úplně zbytečný obor?
ModulČlánky
07. 04. 2016
Jazykový koutek: "Why I teach" není otázka (dokonce ani když na konec přimalujete otazník). Zde v článku je tato mylná představa (že je to otázka) pouze naznačována, ale v blogu, na který je z článku odkaz, je ta chyba natvrdo. V angličtině by otázka vypadala "Why do I teach?". Výrok "why I teach" je nejspíš věta předmětná - asi jako v "Povím vám, proč učím." V češtině jsou ty dvě věty hodně podobné, naopak v angličtině jsou hodně rozdílné. Nebo aspoň někomu rozdílné připadají.
ModulČlánky
25. 02. 2016
Nejvhodnější platforma pro třídní blog? Jde-li o střední školu technického směru, pak by tou platformou měl být školní server a podpůrný software by si studenti měli napsat sami. A průběžně jej zdokonalovat podle svých vlastních představ. Případně podle představ té zrzky ze druháku, která sice programovat moc neumí, ale píše bezva články.   Uvítal bych v článku vysvětlení, oč je třídní blog lepší nežli nějakých deset individuálních blogů, učitele a těch několika žáků, kteří se na blogování cítí.
ModulBlogy
23. 02. 2016
Asi jste Umberta Eca chtěla připomenout jako osobnost, která desítky let dominovala evropskému intelektuálnímu životu, jako respektovaného vědce a bestselerového romanopisce, výmluvného tenora intelektuálních témat a debat, liberálního sloupkaře a komentátora, ale pokud mohu soudit, připomněla jste jej hlavně jako novináře, tedy pisálka, který píše o věcech, o kterých zhola nic neví a kterým ani v nejmenším nerozumí. Babbagův Difference Engine uměl 66 součtů za minutu a možná i více (byl totiž modulární), ale pořád to byl jenom kalkulátor. Cestu k počítači otevřel až Analytical Engine, který byl nejspíš pomalejší, ale byl řízený programem. O množství součtů za minutu totiž vůbec nešlo. Kecy o ničení planety umělými hmotami a jaderným štěpením jsou diskutabilní - nejspíš schválně, to novinářům zvyšuje náklad - protože jejich rozumné alternativy ničí planetu výrazně více. Mezi rozumné alternativy nezahrnuji přesídlení lidstva do jeskyní, odívání se do kůží ulovených zvířat a svícení loučemi. Knížka jako předmět je velice sympatická, ale dnes již nahraditelná. Tablet (nebo můj oblíbený PDA nebo chytrý telefon) je přibližně stejně velký, pokud se vyhnete manipulacím zřetelně vandalským přibližně stejně odolný, a přečtete si na něm různých knížek (přibližně) nekonečné množství. Dante sice nepatří mezi moje oblíbené autory, ale navrhovaný experiment - Zkuste si, třeba vždy jen hodinku denně, přečíst celou Božskou komedii - klidně zkusím a pak dám vědět. Očekávám, že to bude brnkačka.
ModulČlánky
05. 02. 2016
Nejprve terminologie. Aplikace je program, a tvorba (vlastních, mobilních, jakýchkoli) aplikací je programování. Připadá-li vám postup "Drag and Drop" jako programování, budiž vám to přáno. Mně to jako programování nepřipadá. Některé (možná téměř všechny) dostupné aplikace nabízejí uživateli volbu skinu a podobná nastavení. Přebarvení okna aplikace na růžovo není tvorba aplikace. Ve třetím odstavci vašeho článku zmiňujete HTML5, webové aplikace, javascriptové knihovny a frameworky - co z toho vámi zmíněná  kolegyně-nadšenkyně na I. nebo II. stupni ZŠ zná? Pokud nic, nemůže aplikace tvořit. Nemůže aplikace tvořit, ale může je používat. To přece není špatné! Jsem přesvědčený že by jí to mohlo (a mělo!) stačit. Může aplikace krmit svými daty, může svoje data pomocí šikovných aplikací zobrazovat a předávat žákům. Výběr dat může být vysoce kvalifikovaná činnost.   Co píšete o Android studiu a Xamarinu jsou dobré zprávy. Situace se tedy vyvíjí příznivým směrem. BTW, chtěl jsem si Android studio vyzkoušet (dnes, po přečtení vašeho komentáře). Nejdřív se hodinu natahovalo a instalovalo. Pak jsem se hodinu snažil zprovoznit (alespoň v prostředí Win, na Android vůbec nedošlo) jeden z mnoha dodávaných vzorových projektů, bezúspěšně. Víc času tomu nemíním dát. (Pro srovnání - nedávno jsem instaloval MS Visual Studio pro úplně nového uživatele - tedy "od nuly" - a fungující programy jsem mohl vytvářet ihned po skončení instalace!). Jak rychle jste začal Android studio používat vy?
ModulČlánky
21. 01. 2016
It´s impossible to avoid being misquoted on this bloody project, praví jeden ze Staranských teorémů. Zajímavé, jak mohu mít pravdu v něčem, co netvrdím, a jak pan Brdička se mnou dokáže současně nesouhlasit a říkat (jinými slovy) totéž, co já. Nejspíš je páně Brdičkovo vnímání psaného textu, jakož i reality, neslučitelné s mým. 
ModulČlánky
18. 01. 2016
Úkolem učitelů je naučit žáky s těmito nástroji a fenomény pracovat a používat je. Budiž, na tom se asi shodneme. Ale co přesně znamená "efektivně pracovat" a "vhodně používat", tam bude shoda obtížná, ne-li nemožná. Třeba v současnosti radím žákům používat on-line překladače na jednotlivá slovíčka bez omezení, na výrazy a na jednoduché věty s mírou a na složitější větné konstrukce v žádném případě. Kdo ví, co jim poradím za rok? Integrace těchto možností práce s jazykem - jak ta si stojí? Opravdu se jedná o složitý a náročný proces? Ano a ne. Samo učení jazyků je složitý a náročný proces. Integrace těch nejnovějších možností mi nepřipadá nějak výrazně složitější a náročnější nežli ostatní činnosti v rámci učení jazyka. A pak je tu aktualizace rámcových vzdělávacích programů. Jak rychle může tato aktualizace probíhat? Faktické tempo změn dostupných prostředků nemůže stíhat, ani kdyby 29 rad moudrých zasedalo nepřetržitě 24/7/365. Nežli spoléhat na aktualizované RVP, připadá mi vhodnější dopřát učitelům maximální volnost, aby učitelé sami mohli posoudit, co znamená "efektivně pracovat" a "vhodně používat", a co mají učit žáky.
ModulČlánky
18. 01. 2016
"... neexistují!", vypadlo nejspíš z názvu článku. Každopádně by to bylo blíže realitě, nežli tvrzení, že nějaké takové použitelné nástroje existují. Po několikatýdenním pinožení na desktopu natěšený zájemce o Eclipse stejně zjistí, že pro provozování svých javovových aplikací v prostředí  Androidu by potřeboval rootovaný tablet. Když jsem se naposledy díval, Xamarin požadoval poměrně vysokou platbu, a to každoročně. Chce-li učitel provozovat svoje vlastní prográmky na tabletu, vidím dvě cesty. Buď si pořídí windowsovský tablet, pro který může psát programy ve Visual Studiu (a nic dalšího nepotřebuje) nebo v některém bezplatném překladači (např. DevC++, ale existují i další), nebo si najme webový prostor s podporou php a svoji aplikaci napíše v php. Najmout webový prostor něco (málo) stojí, ale také jej může poskytnout škola. Drobný problém: nevidím důvod, proč mnou navržené postupy vydávat za mobilní aplikace. Fungují (resp. fungovaly by) stejně dobře na tabletu jako na desktopu. Co se týče ověření, mám a na tabletu provozuji cca desítku vlastních programů psaných v Csharp a C++ (m.j. generátor HTML stránek). V php mám (zatím?) jen několik fungujících demo scriptů, nic co by provádělo skutečně užitečnou činnost. Ale považuji tuto cestu za schůdnou.
ModulČlánky
14. 01. 2016
Co se týče v článku zmiňovaných "digitálních technologií", radím jazykářům NESPĚCHEJTE! Všechny ty online služby internetu kdoví-kolikáté-už generace, online aplikace, případně aplikace ke stažení totiž "fungují" (či spíše nefungují)  podobně, jako před desítkami let sharewareové a freewarové programy pro tehdejší desktopy. Kdepak "nekonečné množství pedagogických příležitostí" - pouze nekonečný žrout času. Pravděpodobnost, že naleznete něco použitelného, je srovnatelná s šancí na objevení padesátikoruny na školním hřišti. Není to úplně vyloučené, ale spoléhat na to je pošetilé. Pokud se vyskytne něco opravdu použitelného, časem se to k vám donese i když nebudete vyvíjet žádnou mimořádnou aktivitu. Chovejte se maximálně konzervativně. Vyhněte se exotickým aplikacím a pracujte výhradně s daty. Každý tablet umí HTML (popř. Javascript) a není nic, co by nešlo sdělit tímto formátem. Když už musíte lovit programy, najděte si něco na přehrávání videa. To musí stačit! Tak mě napadá - to se mi to radí chovat se konzervativně, když sám používám iTools od Oxford University Press. Ale to snad je jiná kategorie. Koupeno v kamenném obchodě, od zavedené firmy, instalováno z cédéčka a funguje zcela off-line. Ale zpět k těm super-moderním digitálním technologiím. Naštěstí existují ještě další, které článek ignoruje. Školní datová síť. Školní datová bezdrátová síť. Lokální WiFi síť v jazykové učebně. Školní webové stránky. Školní datové úložiště. Pokud tyto prostředky spolehlivě fungují, však ono jazykáře napadne, co se s nimi dá podnikat.
ModulČlánky
28. 11. 2015
Kolik % času lze tak využít? - Samozřejmě sto procent! Připadá mi, že hledáte problémy tam, kde nejsou. Při výuce jazyků mohou studenti na svých smartfounech (i na jiných zařízeních) mít slovníky (lokální i on-line) i potřebná gramatická pravidla. Při výuce programování mohou studenti používat paměť svého mobilu (i toho úplně hloupého) k uložení svého projektu, který jim pak nikdo nepřemaže (jako si vzájemně mažou projekty na HDD školního počítače) a který nezapomenou doma (jako běžně zapomínají svůj flash-dongle). "Žáci nemají během výuky používat mobily, pokud je k tomu vyučující nevyzve a nenavrhne jim nějaké zajímavé využití mobilů pro vzdělávání." - Vyzývám je k tomu na začátku školního roku a pak znovu pokaždé, když mi student hlásí nějaký problém, kterému by se vyhnul, kdyby se řídil mou radou. Netvrdím, že je to nějak dvakrát zajímavé, ale připadá mi to velice praktické. Byly roky, kdy studenti používali elektronické pomůcky a studentky dávaly přednost pomůckám papírovým. Dnes už je tento rozdíl smazán. Bylo by nesmyslné, kdyby si studenti fotili materiály k vykládané látce (když si je mohou stáhnout ze školního webu), ale nedávno si student fotil z tabule (přesněji ze tří tabulí) úlohu, kterou předtím (snad ke svému překvapení?) úspěšně naprogramoval.   "Jistě je vhodné takové aktivity hledat a zavádět do výuky ..." - Hledat? Takovéhle věci přece každého napadnou.
ModulBlogy
09. 10. 2015
Jak to myslím s opakovaným přihlašováním? Aby vás program "Bakaláři" uznal za oprávněného zapisovatele, musíte mu sdělit údaje, které (teoreticky) znáte jenom vy a nikdo jiný. Tomu programu by mohlo být jedno, jakou formou mu ty údaje sdělíte - zda je vyplníte do příslušného okna nebo zda si je přečte z příkazového řádku (kterým spouštíte prohlížeč a webové rozhraní Bakalářů) nebo zda si je přečte ze souboru BAKA_INI.TXT . Pokud s Bakaláři komunikujete z veřejného pracoviště, je zajisté nutno dohlédnout na to, "aby tam nemohl kdokoliv zapisovat cokoliv", a proto vás budou Bakaláři každou chvíli odhlašovat. A vy byste na onom veřejném pracovišti neměla ty svoje přihlašovací údaje zaznamenat tak, aby je mohl použít někdo jiný. Ale já řešil situaci, že učitel se hlásí do Bakalářů ze svého osobního (resp. služebního) notebooku (resp. tabletu). Riziko, že mu vzápětí ten notebook nebo tablet ukradne zlovolný student, aby si ošvindloval svoje absence, nepovažuji za tak významné, aby mi kvůli němu program musel zvyšovat moje osobní nepohodlí.   Stejný problém řeší některé databázové prostředky. Dávají možnost přístup do databáze zabezpečit dvojím způsobem - buď klasicky, zvláštním jménem a heslem jen pro přístup do databáze, nebo spolehnutím se na operační systém. Databázový program tedy může "uvažovat" takto: pokud OS považuje tohoto uživatele za natolik důvěryhodného a prověřeného, že mu dovolil přihlásit se do systému, tedy mohu témuž uživateli dovolit přístup do databáze. Pokud se tvůrci Bakalářů domnívají, že svůj program zkonstruovali tak, že nemá smysl, aby si uživatel svoje přihlašovací údaje zaznamenával způsobem, kdy je může použít kdokoli jiný, jednak se mýlí (smysl to má a mnoho uživatelů má ony údaje zaznamenané "zneužitelným" způsobem) a druhak je to od nich alibismus. Činí zde "bezpečnostní" rozhodnutí za uživatele. Není-li cílovým uživatelem dítě předškolního věku, programátor IMO nemá právo takovéto rozhodnutí (zda a jak zabezpečí svoje přihlašovací údaje) činit za uživatele. Jsem rád, že používáte Etřídnici a že jste s ní velice spokojeni. Doufám, že můj text nevyzněl jinak, než že i my (já a pár dalších) jsme s el.TK velice spokojeni. I když ani u nás to na rušení papírových notesů ještě nevypadá.
ModulČlánky
01. 10. 2015
Velice zajímavý článek! Mám k němu jedno doporučení a dvě terminologické poznámky. 1) Animace: Článek toto popisuje velice přesně, klobouk dolů, ale možná pro čtenáře bez zkušeností s prostředím Alice by mohlo být ještě více zdůrazněno, že to, co Alice maximálně dovoluje dělat s objekty není úplně přesně to, co si člověk běžně představí pod pojmem animace. Nápadité míchání lžící v kotlíku je asi tak maximum možného. 2) Multiplatformní Alice: Windows samozřejmě, ale koho dnes zajímá Linux nebo Mac OS? Dalekosáhlým průlomem by bylo, kdyby Alice fungovala pod Androidem. Pokud mohu soudit, navzdory propagačním řečem od Oraclu, nefunguje. Doporučení: Kromě tutoriálu mohlo být ještě (zvlášť) přiloženo vlastní výsledné video. Co přesně tedy bylo postupem popsaným v tutoriálu vytvořeno.
ModulČlánky
28. 08. 2015
Nepotkala e-knihu v HTML a neví, zda by si s HTML tablet poradil.Doufám, že jsem paní Hublové nezbaštil nějaký vtípek nebo krutou ironii. Pokud vím, s formátem HTML měla problém zařízení vybavená PalmOS. A pak je ještě možné - to nevím - že HTML neumí ty primitivní hračky firmy Kindle. Až na tyto dvě skupiny, znáte někdo nějaký tablet, který neumí HTML? Kdo byste hledal e-knihy v HTML, zkuste třeba  http://hell.pl/szymon/Baen/  Žádné odborné texty - špičková díla světové SF literatury. Kompletní díla velikánů jako David Weber, David Drake, Anne McCaffrey. Jinde lze nalézt A.C.Doyla, L.Tolstého, W.Shakespeara. Vše ve formátu HTML. Pokud byste to někdo chtěl a nedokázal na webu nalézt (?!), napište mi - já to samozřejmě všechno mám. A ještě se vrátím k té SF: Klasikové žánru Malcolm Jameson a E.E."doc" Smith a špičkový S.M.Stirling - na webu jsou k nalezení, ale v jejich případě bohužel ta úplně nejlepší díla volně ke stažení nejsou.
ModulČlánky
27. 08. 2015
Valná většina e-knih, se kterými pracuji, je ve formátu HTML, a proto považuji tvrzení o třech nejrozšířenějších formátech e-knih za sporné. V odstavci o PDF jsem nepochopil, zda hodnocení "nejlepší a nejjednodušší" se vztahuje jenom na "textové editory v MS Office, či PowerPoint", nebo také na export do formátu PDF. Tam bych doporučoval opatrnost. Některé "papírové" časopisy vychází též v "elektronické" formě a zvolily právě formát PDF. Zkuste si s takovýmto rozsáhlým (např. 100 stránek s bohatými ilustracemi) PDF souborem manipulovat (stránkovat, vyhledávat) na průměrně výkonném kapesním zařízení. Možná dojdete ke stejnému závěru jako já - raději cokoli jiného, jen ne PDF. Firmy, které volí formát PDF, pro to mají svoje důvody - zejména jde o zamezení neřízené distribuce placených informací. Lze předpokládat, že učitel vedený snahou informovat svoje studenty má priority zcela jiné, a proto může volit jiné prostředky.  
ModulČlánky
04. 03. 2015
"Proč se o kolektivní inteligenci lidstvo nezajímalo dříve?" Nevím jak lidstvo, ale můj učitel na střední škole se o to zajímal a také nám o téhle problematice poskytl zajímavý výklad a podrobil nás (studenty) zajímavému experimentu, který přesvědčivě předvedl, že kolektiv se chová (ve srovnání s jednotlivcem) jako pitomec. Z obrázku usuzuji, že profesor Malone chodil na střední školu přibližně ve stejné době jako já, a je tedy vysoce pravděpodobné, že ten experiment zná. A také si nejspíš pamatuje slogan "velbloud je kůň vytvořený kolektivem".   Pokud profesor Malone uvádí jako příklad projevu kolektivní inteligence armádu, a pokud současně tvrdí, že "Důležitá je též konverzační rovnoměrnost, čímž rozumíme vyvážený podíl na výměně názorů ve skupině. Pokud jedna osoba dominuje, snižuje to celkovou kolektivní inteligenci skupiny.", pak zřejmě spadnul z višně. Kam by vedla v armádě konverzační rovnoměrnost si dovede každý představit. Ale nejen v armádě - i programátorské týmy se vyznačují hierarchickou strukturou, rozdělením rolí a odpovědností a tedy samozřejmě konverzační nerovnoměrností.   Lze tedy kolektivní inteligenci definovat a měřit? To ponechám k bádání týmu profesora Maloneho. Ale je zřejmé, že kolektivní inteligenci lze porovnávat (např. s inteligencí jednotlivce). A z toho porovnání odchází kolektivní inteligence poražena. Může vás napadnout otázka - proč tedy lidé vytváří skupiny? Protože skupina odvede (za stejný časový úsek) víc práce než jednotlivec. Ale vyšší inteligenci tím nezíská.
ModulČlánky
02. 09. 2011
Pro žáky i pedagogy? To ale mohou být dvě diametrálně rozdílné oblasti! Předpokládám, že žáci budou požadovat zejména snadnou obsluhu a schopnost obsáhnout nejrůznější formáty (vedle textu i grafiku, vzorce, audio, možná i video), zatímco u pedagogů se výběr formátů ustálí (a nejspíš zredukuje), ale na síle získá požadavek (automatického) začlenění do rozsáhlé osobní databáze a stabilita prostředí. Tedy například nějaký on-line prostředek, který je neustále vyvíjen a dvakrát denně "vylepšován", se bude líbit studentům, ale pedagoga by dohnal k šílenství - pamětníci snad vzpomenou, jak "inovativní" byly v době svého vzniku veřejné poštovní servery. Osobně vytvářím moje poznámky ve formátu .txt (navíc s jednoduchými formátovacími značkami). Odtud je jednoduchý program překonvertuje do HTML (a zohlední ty formátovací značky) a nakonec shell script takto vytvořené HTML soubory (čili stránky) rozdělí podle oblasti (práce, rodina, hobby), označí datem vzniku a zařadí do HTML databáze, Moje osobní databáze je hierarchická, s "rychlým" ručním vyhledáváním rok - měsíc - den - oblast a "pomalým" strojovým hledáním dle klíčového slova. Rád bych studenty naučil, že potřebují TAKOVÉTO poznámky a takovouto osobní databázi, ale obávám se, že je to další z dlouhé řady nepřenosných zkušeností. Teprve až se stanou profesionály, třeba zjistí, že právě takhle nějak by mohla (nebo měla?) vypadat vývojářova dokumentace, a že pokud ji dokážou víceméně automaticky vytvářet, mají výhodu před konkurencí. Chválím autora za připomenutí velice zajímavého tématu!
ModulČlánky
24. 08. 2011
Ještě mne napadlo, že úlohu by bylo možné rozšířit o ... takové zamyšlení. Pan autor píše "Nepodařilo se mi zjistit, jakým způsobem jsou data ukládána ve Wordu". Takschválně, pročpak se to nepodařilo zjistit? A když se to nepodařilo zjistit autorovi, třeba se to nepodaří zjistit ani leckomu jinému. A pročpak školy a státní instituce používají (mnohy POVINNĚ!) takový formát, kde běžný uživatel netuší (a "nepodaří se mu zjistit"), jak jsou ukládána data? Jestli ono nakonec nejde o nějaký obchodní trik ... Dále pan autor píše: "Téma i výsledky úzce souvisejí s environmentální výchovou" - to je věc názoru a životní orientace. Někdo se naopak může domnívat, že souvisí se sexuální výchovou. De gustibus non est disputandum.
ModulČlánky
12. 08. 2011
Klobouk dolů - učit ICT na střední škole a považovat se za uživatele, to předpokládá značnou odvahu. V dnešní krizové době je těžké až nemožné odhadnout, čím se kdo nakonec bude živit, nicméně někteří studenti už teď vědí, že chtějí být programátory a někteří už jimi (většinou amatérskými, ale přece) jsou. Ti by z vás mohli mít pěknou bžundu. Ale nezoufejte - když jim vysvětlíte, co je to algoritmizace, v jakém vztahu je k programování a když je naučíte pořádně programovat v libovolném jazyce, hned budete mít pár konkrétních znalostí, které pro ně budou užitečné nejen za pár let, ale celý jejich život. Word, Internet, Oracle, Case, SAP, Freeware, mobily, ICQ, SQL, HTML, Java, Photoshop, Google, Skype, Facebook, GPS, tablet, Web 2.0, Moodle, Cloud computing ... že by inspirace pro učitele jiných předmětů? Aby se zamysleli, jak by tahle bramboračka vypadala v jejich branži?
ModulČlánky
27. 07. 2011
Fundamentální otázkou jest "Považujete informatiku za společenskou vědu nebo za exaktní vědu?" Neboli je pro vás informatika snůškou průpovídek typu "Jedna paní povídala ..." a "Bylo by dobře kdyby ...", nebo jde o fakta, o orientaci ve faktech a o postupy, jak ta fakta co nejúčelněji využívat? To, co píšete, není motivační kapitola k učebnici informatiky, ale úvod k příručce mladého sviště. Souvislost s informatikou jsem nenalezl. Schopnost pochybovat je zajisté užitečná, stejně jako schopnost polemizovat se (soudobými) autoritami, ale proboha proč polemizovat s klasikem PíáR McLuhanem, který má s informatikou společného leda to, že používá některé její pojmy (samozřejmě ve zcela zkresleném významu)? S McLuhanem můžete polemizovat na úrovni scholastiky - najdete jiného autora, který bude tvrdit něco úplně jiného (z hlediska informatiky přibližně stejně bezobsažného). Ale v informatice budete polemizovat s autoritou tak, že ZKONSTRUUJETE jiné (nebo dokonce lepší) řešení problému. Budete svoje studenty učit TAKTO polemizovat? Třeba ten principiální rozdíl stojí mezi gymnázii a odbornými školami. Já bych se zdráhal mást moje studenty na odborné škole McLuhanovými citáty. Že prý "medium is the message" ? Kdepak, v informatice je nosič (medium) pouze jedním aspektem sdělení (message). Tím druhým aspektem je obsah. Sdělení může mít nulový obsah, ale stále není se svým nosičem totožné. Uvidíme, jak si s McLuhanem poradí gymnazisté. Uživatel možná je a možná není zodpovědný za to, zda informační technologie používá, nebo zneužívá. Ale každopádně jeho učiteli informatiky do toho vůbec nic není.  A v jakémže případě se zhroutí lidská společnost, civilizace a svět přestanou fungovat? Copak, další zářez na pažbě provokatérově? A konečně zlatý hřeb - boj dobra se zlem probíhá neustále v každém, kdo jej ještě nevzdal. Jak vás tak čtu, pane kolego, vy nejspíš úplně přesně víte, CO je to dobro a CO je zlo. Obdivuhodné!