Avatar
Mgr. Vlasta Silva Kolářová

Poslední přihlášení 25. 11. 2011

Společenská role
Pedagog
Stupeň vzdělávání
Vysokoškolské
ModulBlogy
20. 11. 2011
Osobně se pondělního setkání nezúčastním, za což se kolegům i lektorům omlouvám. Ve škole máme stop stav na všechny vzdělávací akce. Vytvořila jsem prezentaci, která je sestavena většinou z komentů, které mě zaujaly. Aby to nebylo suché, přidala jsem trošku omáčky ve formě hudebního doprovodu. Snad se mi povede to sem pověsit,  je to dost velké. Tak se nedaří, pokusím se to dát na web.  
ModulBlogy
19. 11. 2011
Aneb sci-fi v české škole:-) Hezkou zábavu! Žák se přiblížil k budově školy. Při snížené viditelnosti nebo zimní tmě se zapíná bezpečnostní světlo.  Stalo se to i dnes, přes mlhu není vidět na krok. Prstový snímač na dveřích přesně identifikuje totožnost a počítač zaznamená příchod žáka do školy. Okamžitě posílá report na přenosné terminály rodičů, kteří si  mohou oddychnout - jejich ratolest dorazila do školy! Žák vchází do budovy, v tom okažiku se na něj zaměří skrytá kamera. Při zvýšené hlučnosti žáka se zapíná nahrávání, a soubor se automaticky odesílá do počítačů rodičů, stejně i v případě rušivosti v hodině. Žák si volí dle své  nálady barvu, tvar i materiál svých přezůvek. Pokračuje do třídy, sledován bedlivým okem skryté kamery. Ve třídě zasedne na své místo, které se před jeho příchodem automaticky uklidí a navoní nevtíravou vůní čistoty, se špetkou mozkového stimulátoru. Vysunou se sluchátka s navolenou hudbou, kterou může žák poslouchat do příchodu učitele. Po té sluchátka automaticky zajedou na své místo. Zvonění - to je jedna nádherná melodie, navržená experty pro uklidnění a naladění žáků na výuku. Žáci mají na stolech připraveni notebooky, do kterých si dělají poznámky, případně zapínají nahrávání, nahrají si celou lekci a doma si udělají poznámky.  Přichází učitel - či spíše jeho robotický model. Učitel vede výuku z domova, žáci sledují pouze jeho obraz v obrazovce robota. Při sebemenším vyrušení odesílá robot žáka do trestné místnosti, kde na něj čeká fyzicky přítomný pomocník učitele, který s ním probírá látku individuelně. V případě pokačující rušivosti odesílá zprávu rodičům a vylučuje žáka z výuky. Pokud se rodiče nedostaví do 30 minut, volá pomocník stráž, která žáka odvede domů a sociálnímu úřadu nahlásí nečinnost rodičů. Tato může být trestána vysokou pokutou až jedním rokem vězení. Žák studuje tři hodiny, poté je hodina tělesné výchovy, případně výchovy výtvarné. Další možností, kterou si žák může vybrat, je vaření pokrmů, vyrábění rozličných předmětů, zahradničení nebo skládání hudby a textů. V případě potřeby jídla či pití odejde na chodbu, kde si vybere požadované v mobilním bufetu. Vše je čerstvé, dobře zabalené a zdravé. Cukrové, případně energetické nápoje jsou zakázány. Pokud si je žák donese do školy, je vyloučen na jeden den, o jeho chování jsou zpraveni rodiče a sociální úřad. Po té žák studuje další dvě hodiny a odchází domů. Zde s rodiči zhodnotí své úspěchy a neúspěchy. Formou dálkových konzultací se mohou rodiče ptát na vše, co je zajímá.  Rodiče mají povinnost účastnit se akcí školy a přispívat radou či pomocí. Ani nevím, zda bych v takovéto škole chtěla učit...ale s pravděpodobností 100% se jí  nedožiju, takže je to stejně jedno:-(
ModulBlogy
18. 11. 2011
  Stát v dnešní době nereflektuje potřeby síťové generace, a už vůbec se nesnaží se jí přizpůsobit. Stát se mi jeví (a to nejen ve vzdělávací politice) jako zkostnatělý, hluchý tvor (neslyší volání po změnách ze všech stran), který se belhá o hůlce, zatímco kolem něj běhají běžci v supermoderních dresech. Tvor to : A) vidí B) nevidí. Mohl by se snadno omladit, ale buď: A) nechce B) neumí to C) - vracíme se k bodu B) = nevidí, že je zkostnatělý a hluchý. Každopádně výsledek je stejný - na školách se vyplňují tuny papírů o jejichž "důležitosti" víme své, honí se detaily v dokumentaci. Učitel je zavalován hlušinou namísto toho, aby brousil diamanty. Od kdy je cennější hlušina než diamant (= žák)? Od té doby, co funguje tento stát. I když jsou minimalistická období, kdy se stát pokusí "něco" udělat (RVP), většinou nedokáže vysvětlit, oč mu jde, činnost vnímají učitelé jako práci navíc, kterou jim nikdo nezaplatí a musí ji dělat v čase, který mají vyhrazen pro nepřímou vyučovací činnost. Takže výsledkem je opět negativum, stání na místě, případně krok zpět - učitelé přestávají státu věřit. Stát je lidem vzdálen. Vidím to i prostřednictvím Facebooku - který úřad je v něm zařazen? Občanská sdružení či komerční firmy již pochopily význam F. reklamy i vlastních stránek a vyvíjí na nich horlivou činnost, od každodenního refreshe statusů, až po soutěže, kterými udržují pozornost svých fanoušků a nedovolí jim na ně zapomenout. A stát? Belhá se belhá, živí své věrné a dělá, že je vše v nejlepším pořádku. Občas se i pochválí (když to holt novináři odmítají dělat),  jak mu to belhání hezky jde. Téma učitel a Facebook, spojené s otázkou "Do jaké míry odhalovat žákům své soukromí" mě v přednášce hodně oslovilo. Hned po vytvoření mého profilu (před mnoha lety:-) se mi začali hlásit mí žáci na Facebook. Věděla jsem, že si je nesmím ukládat do přátel - Facebook beru  jako "svobodnou neutrální půdu", kde se mohu mezi svými přáteli vyjádřit na jakékoliv téma a to beze strachu, že by mi za to cokoliv hrozilo. Po několika letech mi došlo, že Facebook je výborný prostředek, jak nahlédnout do hlav svých žáků, a vytvořila jsem si druhý, učitelský profil. Tento orientuji na nenápadné "postrkování" žáků směrem k morálním a mravním hodnotám, seznamuji je nenásilně s tím, co se mi líbí, a co ctím. Nic jim nenutím, stejně, jako oni nic nenutí mě. Doufejme, že na vedoucích místech státu zasednou místo papalášů pro-lidé, kteří pochopí, že nejsou "něco víc" než ostatní, ale že jsou na stejné lodi a začneme všichni dohromady tvořit jednu krásnou vzdělávací ideu, která se stane realitou. (Nedovoluji si odhadnout, zdali se tohoto stavu dožiju, ale mohu d o u f a t...). Takže doufám..
ModulBlogy
17. 11. 2011
Hodnocení práce žáků i učitelů je zásadní pro celou činnost školy. Nesprávné hodnocení žáka ubíjí jeho schopnosti a nadšení do učení.  Správné hodnocení žáka, s nímž nesouhlasí rodiče, ubíjí schopnosti a nadšení do učení učitelů. V poslední době se bohužel setkávám s vměšnováním rodičů - amatérů - často s nízkým či žádným vzděláním (ale nikdy se vzděláním pedagogickým) - do hodnocení.  Oni sami se maskují tím, že jim jde o "kvalitní" výuku (stále trvá problém toho, jak může sedlák hodnotit výkon motoru meziplanetární rakety. Nicméně -  s  typickou drzostí sedláka, kterému je vše povoleno, a  mottem dnešní doby "každý může kecat do všeho", navrhuje s drzostí jemu vlastní jak tento motor "vylepšit"), nicméně jim jde o to, aby jejich synáček či dceruška dostávali hezké známky. Že oni sami jsou výrazným mezníkem v motivaci svých dětí k učení, a že pro to musí něco udělat, zcela pomíjí. Nevím, zdali se jedná o problém obecný, či vyjímečný. Každopádně si směr hodnocení (včetně zavrtávání sedláků do meziplanetárních raket) řídí ředitel školy. Často platí, že co není zakázáno, je i povoleno, což si rodiče vykládají po svém. A nikým nekorigováni, vměšují se do procesu výuky, kterému nerozumí. Žasnu  nad tím, jak matky na mateřské, jejichž jediným životním úspěchem jsou tři děti a upocený výuční list, si přijdou do školy poučovat učitele o tom, jak má učit, a tudíž i hodnotit. Jsem otevřená nápadům, ale obávám se, že dnešní doba příliš uvolnila otěže a lidé jdou za své pravomoci a hlavně schopnosti. Sama bych si nedovolila přijít k lékaři a začít ho poučovat o tom, jak má léčit, jen na základě toho, že jsem u něj registrovaná pacientka. Nedovolila bych si přijít do zemědělského družstva a poučovat, jak se mají starat o krávy jen na základě toho, že si v obchodě koupím jejich mléko. Nedovolila bych si poučovat trenéra ve fitnesscentru jen proto, že mám průkazku a chodím tam cvičit. Proč si tedy rodiče dovolí mluvit do výuky?! Ale zpět ke studijním materiálům a k metodám hodnocení. Učím AJ a často používám testy. Tyto většinou hodnotím body dle závažnosti otázky, po té vytvořím jakýsi průměr, z něhož deleguji známku. Příliš času mi nezbývá na ústní hodnocení - v převaze jsou písemné testy. Při zkoušení stíhám maximálně dva žáky, a to většinou jednou týdně. Nutně vzniká převaha písemných testů, při nichž jsou většinou v nevýhodě děti, co neumí psát anglicky. Stále přemýšlím, jak tento nepoměr vyrovnat. Při hodinách samozřejmě míváme rozhovory aj. aktivity, ale většinou jsou velice jednoduché, a proto je nechci známkovat - každý je zvládne na jedničku. Zaujaly mě praktické okdazy v rámci tématu: www.tao.lu/html/, piaac.cz, icils. cz, pearsonvue.com, jdem.cz. Určitě se budu dále zajímat o další podněty v rámci přednášky, např. o data mining. Cermat je stát ve státě a bylo by dobré zrušit jeho monopol a dát šanci dalším firmám. Přednáška zástupkyně Cermatu mě vůbec nezaujala, nepřinesla nic, co bych nevěděla nebo si nedomyslela. Jsem pro průběžné testování schopností žáků, a to ne jako biče, kterým trestáme, ale jako biče, kterým ženeme vpřed!
ModulBlogy
17. 11. 2011
Konektivismus je teorie, spjatá mimo jiné s prostředím informačních technologií. V první řadě musím na sebe prozradit, že nenávidím plavání v suchém písku teorií (ve škole jsme na takovýchto hodinách trpěli a označovali to jako "teoretické plky"), takže přinutit se k tomu, abych si přečetla něco z materiálů, mě stálo hodně sil. Mám pocit, že tisíce lidí se živí jen na teoriích, které mají ale k praxi tak daleko, jako Marťan k domácím štvestkovým knedlíkům. A když dají Marťanovi uvařit knedlíky, kouká na to jako zjara a neví, co je mouka, ani co jsou švestky. CHÁPU, že teorie mohou být důležité, zvláště pokud je vnímám jako dveře, které nám v budoucnu mohou otevřít jiný svět, v němž je něco nového, pro lidstvo užitečného a použitelného. Takže i když mám předložit výstup, pátrám pátrám v šedém papíru a zoufale hledám COSI, co bych mohla rozepsat.  Dětem by se pravděpodobně líbila myšlenka, že "schopnost poznávat je VŽDY mnohem důležitější, než momentální skutečné znalosti."  Ještě štěstí, že sem nikdo z nich nechodí, následkem by bylo odmítnutí učení jako takového a spoléhání se na schopnost poznávat, která je každému vrozená a nemusí s ní tudíž nic dělat. Ideální myšlenka pro líná stvoření! Konektivismus má (při bedlivém hledání) několik zajímavých myšlenek, ale většina je pro mě formulována nepříliš srozumitelně a celé konektivistické téma je pro mě zabaleno v šedém, nudném a zmuchlaném papíru. Jsem člověk z praxe, který se nevyžívá v tom, jak umí úžasně mluvit o ničem, který chce mít spojitost s praxí, a tu v předložených studijních materiálech jen těžko hledám. Jsou tam odkazy např. na hry, ale to bylo samostatné téma, spojené se stále zmiňovaným eTwinningem, WebQuestem a podobně. Jak jsem pochopila, ideálním je z hledisla konektivismu zřejmě Facebook a podobné komunity. Splňují povinnost propojení, udržování spojení, budování komunity, propojuje kultury, nabízí možnost pracovat s fotografiemi i videi. Takže v tomto jsem konektivistka (?) Podporuji ideu konektivismu v tom, že se učitelé MUSÍ vzdělávat v oblasti informačních technologií. Pokud by to odmítli, dostali by se do pozice, kdy se radostně dívají na němý film, zatímco vedle v sále jásají lidé s 3D brýlemi na očích. Takže - vzdělávejme se, zvyšujme své schopnosti, ale ať jde o činnost, kterou uvidíme také na platu. Neboť ocenění práce učitelů je ve srovnání s platy v zahraničí velmi nedostatečné. A za tento plat se máme ve vlastním volnu vzdělávat, připravovat dětem zábavné činnosti, sledovat nejnovější trendy a v poslední době ještě psát "šablony"?:-(  
ModulBlogy
14. 10. 2011
Zaujalo mě množství praktických nápadů, jak zakomponovat počítače a další technologie do výuky. Skvělým tipem jsou photostory, jestli jsem to pochopila správně, existuje na ně program. Líbil se mi popis švédského experimentu, kdy na základní škole vyráběli středověké kostýmy, a pak si zahráli starou pověst. Vše nafotili do fotostory. Úplně vidím učitele, jak vjíždí na koni do davu prostých vesničanů:-) V informatice máme práci s obrázky, tak proč nezkusit něco nového? Inspirace je schovaná i v ZŠ Třemošnice, kde točí týdenní zprávy, které umisťují na svůj web. Zprávy čte celé město a děti vidí, že výsledek jejich práce je široce oceňován. Pravda, vyžaduje to poněkud širší technické zázemí, co ale navrhnout pár nákupů ze "šablon"? Další, co mě fascinovalo, byla kooperace gymnázia v České Lípě s řeckou školou a jejich "zpívánky". Slyšet Řeky, jak hezky čistě zpívají česky, byl zážiteček! S hudební výchovou byl spjat další tipík, a to účast v mezinárodní pěvecké soutěži, která se koná v programu Flashmeeting, a kterou už 2x vyhrála škola v Brně! Takže - děkuji za inspiraci! Je důležitá teorie pro praxi, a ne teorie pro teorii.
ModulBlogy
08. 10. 2011
  Hry ve výuce (?) Přiznám se, že na téma využití her ve výuce jsem se těšila asi  nejvíc. Konečně pořádné praktické téma! Pustila jsem si záznam diskuze (v době konání této radostné události jsem seděla na koncertě Asonance:-) a potěšilo mě několik odkazů na hry, které lze hrát s dětmi a vnášet do výuky nový vítr. Hry jako Evropa 2045, SimCity, Civilization, The Sims,  StoryFactory, Ekopolis.cz mohou být radostným zpestřením šedivého dne učitele a možná i dětí. Z diskuze účastníků jsem si poznamenala program Capellasoft.cz. Tento program lze využít v hudební výchově ke skládání písniček a tvorbu partitur, na dané adrese je ke stažení demoverze. Stránka Robotomie.cz dává odkazy na množství výukových her a aplikací, jako je NetLogo, simulátor, který umožňuje vytvářet a studovat jednoduché simulace přírodních i společenských procesů, Cvičitel zvířat (aplikace simulující proces učení zvířat pomocí metody pozitivního posilování. K dispozici jsou tři zvířata a vašim úkolem je každé naučit vybraný kousek), Hnízdění ptáků (Biologická simulace, která simuluje proces výběru životního prostředí podle různých strategií. Hráči se na základě  pozorovatelných znaků snaží vybrat co nejvhodnější oblast pro zahnízdění a rozmnožování. Simulace ukazuje základní principy přirozeného výběru). Interesantní je odkaz na 93 stran Internetových aplikací ve výuce, 3D hříčky pro výuku prostorové geometrie a další. Hry můžeme rozdělit na:                                                     a)  hry komerční, využité při výuce (SimCity, Civilization, the Sims..)                                                     b) hry, vyrobené přímo pro účely škol (známé programy např. od firmy Terasoft aj., založené na mechanickém opakování)                                                    c) serious games, hry, vytvářené převážně neziskovými organizacemi, upozorňující na nějaký zásadní problém, např. ekologický                                                    d) edutainment, hry zábavné a zároveň poučné (určené dětem předškolním a na 1. stupni) Chápu, že asi nejlepší druh učení (kromě sociálního) je pochopení reality skrze praktické využití znalostí. Takže - hurá do toho a zkusme to s hrami!    
ModulBlogy
04. 10. 2011
  Vliv technologií na vývoj školství je téma, jehož složitost a zamotanost mě už dopředu odrazuje k jeho dešifrování a rozmotání.  Dala jsem si čas na napsání reflexe, ale odklad mi nijak nepomohl. Postrádám nástroje i konkrétnější informace a také delší výukovou praxi. Mých 9 let  je proti počátkům využívání počítačů ve školách od 80. let 20. století poněkud slabá zkušenost. Zkusím přispět  kapkou do řeky názorů a reakcí na naši druhou lekci. Zaměřím se na výukové programy (interaktivní tabule apod. naše škola nevlastní). Disponujeme slušným množstvím výukových programů. Neodvážím se ale tvrdit, jak velký je vliv těchto programů na inteligenci dětí a její zvyšování. Velké plus, které se dá využít, je všeobecná náklonnost všech věkových kategorií dětí k počítačům. Žáci si  mohou své vzdělávání řídit sami, tempem, jaké jim vyhovuje. U menších dětí vyvolává radostnou reakci veselý obrázek, který se jim postupně za správné odpovědi odkrývá, a s nadšením ho kvitují. Své dělá i "odměna" u větších dětí  - pokud svůj úkol včas stihnou, mají chvilku internet pro sebe. Občas se ale setkávám se s tvrzením dětí, že "když mám na výběr, správně to doplním, ale v testu to neumím." Případně -  v programu správně používají gramatiku, ale když tu stejnou mají použít další hodinu ve třídě, hledí, jakoby spadly z Marsu...přitom hodinu na počítačích věnovaly právě této gramatice! Samozřejmě si zapisují do sešitů, aby byl z lekce nějaký výstup, kladu důraz na opravu chyb. Zajímal by mě experiment, v němž by existovaly 2 třídy s žáky na přibližně stejné rozumové úrovni. Žáci by byli dlouhodobě (několik let) sledováni a výsledky průběžně zaznamenávány. Jedna třída by se učila "normálně", bez použití ICT, druhá výhradně s použitím ICT. Při velkém závěrečném testování by vyšlo najevo, zda jsou mezi výsledky žáků rozdíly, případně jaké. A mohli bychom hovořit o vlivu či ne-vlivu ICT technologií. A naše otázka by byla rozřešena:-)?
ModulBlogy
21. 09. 2011
ModulBlogy
21. 09. 2011
www.loonapix.com
ModulBlogy
21. 09. 2011
ModulBlogy
21. 09. 2011
ModulBlogy
21. 09. 2011
www.loonapix.com Toto prostředí nabízí širokou nabídku rámečků (stovky), fotokouzel, animací, kalendářů..prostě nač si vzpomenete, v klidu domova. Fotografie takto vytvořené mají úžasnou atmosféru a jsou vpravdě umělecké (tedy pokud si nedáte svoji hlavu do těla filmové hvězdy, případně opičky:-)
ModulBlogy
21. 09. 2011
Chvilku trvalo, než jsem se"prorvala" do místnosti, na 25 pokus se to povedlo:-) Zádrhel ve FlashPlayeru způsobil, že jsem nemohla vstoupit, naštěstí jsem problém rozetnula instalací novější verze. Pár vteřin mi trvalo, než jsem se rozkoukala, prostředí MOODLE a DimDim Web Meeting neznám, takže si teprve osahávám, a musí přiznat, že na omak je hebké, sametové a hlavně - sedí mi jeho jednoduchý střih. A nyní k obsahu - s názorem Raye Kurzweila, že ICT roste exponenciálně, musíme souhlasit všichni, stačí, když se zeptáte dětí ve škole, co budou dělat po výuce - "Půjdu na Face, budu hrát World of Warcraft, budu na Lidech, najdu si nějakou hudbu na youtube.." Počítače se nám rozlezly všude, i do těch nejchudších domácností. Počítače a zase počítače. Kde bychom byli bez nich? Možná se svojí rodinou a sousedy někde na grilování, nebo v lese na houbách, tancovačce či přátelském posezení? Dávám otázku - ničí počítače lidské vztahy? Jak moc je ohroženo sociální učení a Vygotského koncepce sociálního původu učení? Co se stane v případě velkého omezení sociálního učení a nahrazení lidského prostředí počítači? Kreativní myšlení ve výuce i jinde - velké ANO! Ale ne každý ho má, ne každý ho používá. Často naráží kreativita na ztrnulý mozek, který vlastní šedivý stereotypák, kterého však nemůžete "obejít", stojí mezi námi a uplatňováním ICT ve výuce jako zeď mezi Izraelem a Palestinou, přes kterou Palestinec nepřeleze. A stojíme..i se svojí kreativitou. Na té zdi není nic hezkého. Přesto doufáme, že jednoho dne zmizí. Vtipné mi přišlo přirovnání k Červené královně z Alenky z říše divů - máme připravovat děti ne na minulý, ani ne na současný svět, ale na svět budoucí, o kterém však nevíme, jak bude vypadat (Warlick):-) Jsme novodobí Prométheové? Trháme si játra při krocení divé zvěře, vyvedeme je do světla a začínáme znovu? Velmi zajímavý podnět jsem dostala od p. Brdičky, a to na podcast. Nápad na vytvoření referátu v podobě nahrávky zkusím někdy, i přes omezené vybavení, realizovat. Díky šablonám se náš technický park rozroste, takže budu experimentovat. So: něco jsem si zapamatovala, pochopila, zanalyzovala, vyhodnotila a vytvořila jsem tuto úvahu (Bloomova taxonomie cílů:-) Děkuji kolegům za plodnou diskusi, lektorovi za přednášku a těším se na další! Vlasta
ModulBlogy
12. 09. 2011
12.9. 2011 Do Prahy jsem se těšila moc, dlouho jsem tu nebyla (naposledy při pocení na závěrečných zkouškách z psychologie, pedagogiky a didaktiky dějepisu v Rozšiřujícím studiu), a od dětství  mě jímá posvátný pocit, ŽE JSEM V PRAZE, v našem hlavním městě, jéje! Jízda metrem mi přijde vzrušující ještě dnes, zvláštní vůně paliva, smíšená s neidentifikovanými puchy metrózních lidí mě podivuhodně fascinuje... Kurz se mi začíná vstřebávat, nejzajímavější je asi to, že si zakládám - musím založit - blog. Dlouho už o tom uvažuji, uvažuji a uvažuji, ale teď mám konečně ten správný KOPANEC (v sametové botě:-). Jinak nesnáším teoretické plky a hovory o ničem,  jsem člověk do praxe, takže díky za existenci internetu, který jsem dnes hodně využívala. Příjemně mě překvapil velký počet mužských spolubojovníků, které tímto srdečně zdravím. Doufám si budeme se všemi pomáhat a naše kontakty nám zůstanou na hodně dlouho. Je užitečné mít s kým konzultovat, a to nemyslím jen ICT záležitosti. Zajímavá je i např. "odměna", kterou jsem obdržela za to, že se jedu vzdělávat. Všechny hodiny z dneška mám přesunuté do dalších dvou dnů. Je to běžné? Jdu zkusit změnit šablonu tohoto blogu, spíš se mi to nepodaří, paní "ředitelka" říkala, že je to "asi" blokováno, tak uvidím. Tak šablona opravdu změnit nejde. Nevím, proč jsme zbaveni něčeho tak zásadního, jako je vyjádření osobnosti dle barvy a jejích kombinací ve prospěch barev uniformních, nudných a kreativitu přímo potírajících! Škoda, je to možná dobré zamyšlení pro toho, kdo zakázal měnit šablony blogů a hodil všechny do šedivého a smutného výrazu...
ModulBlogy
19. 11. 2011
Velká pravda. Už jsem někde psala, že o přestávce seděly dvě holčiny na Facebooku a psaly si namísto toho, aby si povídaly. A pak že počítače neničí sociální vazby:-(
ModulBlogy
19. 11. 2011
Opravdu nic nemám proti vyučeným, i mám mezi nimi kamarády, a jsou to fajn lidi se zajímavými zájmy. Spojení má spíše vyjadřovat, ať se každý drží tam, kam patří. Já se lidem s výučním listem také nepletu do jejich profese. O co mi jde, je spravedlnost v chování. Samozřejmě si na sebe nenechám házet "rady", celou situaci s rodiči ustojím v mezích slušnosti, ale ve skrytu se cítím dotčená tím, co nazývám drzostí. Je mi líto, že si někteří lidé vyložili mé spojení "upocený výuční list" zcela myslným směrem, že snad nesnáším vyučené. Naopak. Mám je moc ráda, obdivuju, jak bojují se životem (stejně jako každý), šlo mi spíše o vymezení toho, co si mohou dovolit. Když člověk píše v rozrušení, holt mu něco ujede:-) Takže všem "štípalům" na závěr - nemám nic proti nikomu, když se chová slušně a ví, kde jsou jeho hranice.
ModulBlogy
19. 11. 2011
Děkuji za hezký komentář, cítím to podobně. Ten článek jsem napsala v silném rozrušení, do kterého se dostávám, když se mi vybaví jisté situace, ke kterým dochází na naší škole. Mám hodně známých mezi učiteli a nikde není možné to, co u nás. Rozhodně nic nemám proti dělnickým aj. profesím, ale platí: "ševče, drž se svého kopyta". A co pak, když se švec nedrží, a hrne se radit učiteli? Ojojoj...
ModulBlogy
19. 11. 2011
Někdy je potřeba si věci zjednodušit, aby se v nich člověk vyznal. Špatně jste mě pochopil - nemám vůbec nic proti osnovám, právě naopak. Když jsem začala před devíti lety učit, ještě jsem osnovy stihla. Učila jsem tak, jak jsem chtěla, v metodologii mě nikdo neomezoval - díky bohu (a ředitelce). Po nastolení RVP jsem učila úplně stejně, pokračovala jsem ve vzdělávání a v inovativních metodách výuky. Činím tak dodnes.
ModulBlogy
19. 11. 2011
Máte pravdu, Davide, je asi hrozně těžké odolávat úplatkům, kamaráčoftům, když v tom člověk žije a vidí všude kolem sebe. Kdybych se na to cítila, asi bych vstoupila do politiky. Ale necítím se dobře při té představě, takže to asi nebude nic pro mě. Můj úkol bude šťourat a šťourat, vzbuzovat pozitivní i negativní reakce, prostě aby se něco dělo a voda nestála. Protože když stojí, smrdí:-)
ModulBlogy
19. 11. 2011
Děkuji moc za komentář, už jsem si začínala myslet, že jste ten typ "vědátora", který nesnese jiný názor, jelikož je zvyklý, že ho každý chválí:-) Nejsem typ, co se přetvařuje, jen aby zalichotil. Snažím se v psaní hodně používat přirovnání (doufám, že se mi podaří prorazit i v literární oblasti), proto se mohu dotknout bolavých míst, které má každý člověk v duši. Je to záležitost každého člověka a jeho vývoje, na co "vyjíždí" a eliminovat v sobě to, co v nás vzbudí negativní reakce. Já sama s těmito "můrami" bojuji, neboť není možné žít a čekat, kdo se mi zaryje pod kůži a zkazí mi celý den (nebo týden?) Tyto hezké věty však trochu mění můj pohled na vás. Budu vám fandit a prozradím, že jsem si stáhla úplně vše, co bylo součástí kurzu. Pokud byste viděl mé složky, pravděpodobně by vás to potěšilo. Označila jsem si 8 složek názvy lekcí, a do nich nakopírovala vše, co se dá. Postupně se budu k materiálům vracet. Cítím, že pro silně odborné texty, které tam jsou, nejsem zralá. Možná dozraji:-)
ModulBlogy
19. 11. 2011
Marcelko, jste zlatá, protože přesně tohle mi nedávno povídala moje kamaráka, také učitelka. Jak si rodiče vychováme, tak se budou chovat. U nás je bohužel výchova rodičů taková, že mají vše, co chtějí, i když na to vlastně nemají právo. Vše vychází od vedení. Když se vedení umí zastat svých učitelů, dokáže rodiče slušně vykázat do jejich území. Když to neumí, polezou rodiče na území, které je pro ně zcela cizí, což jim ale nebrání chovat se tam jako vandalové.
ModulBlogy
19. 11. 2011
Vnímám to podobně, jako vy. Osnovy jsem zažila, takže vím, že i po RVP učím stejně. Osnovy mi nebránily užívat her ve výuce, ani počítačových programů. Osnovy byly navíc zárukou řádu. Po jejich vysazení nastal chaos, který trvá dodnes. Žáci mají ze základek velmi rozdílné znalosti, nedávno mi kolegyně ze SŠ povídala, že k nim chodí děti, které neumí říct anglicky ani "dobrý den." Takže jsem určitě pro jednotné učivo.
ModulBlogy
19. 11. 2011
Vlasti, moc děkuji za komentář. Učím devět let. Vlastně mě nikdy nenapadlo, že půjdu učit, ale někdy k něčemu přijdete, a vlastně nevíte jak. Nicméně jsem ráda, že tuto práci mohu dělat. Nevím ale, na jak dlouho. V poslední době pociťuji strašnou skepsi z celé situace, která je ve školství i v naší škole, nevidím světlo, a to mi způsobuje depresivní nálady a úvahy, zda nezkusit něco jiného. Na druhou stranu - musela jsem hodně pracovat a studovat, abych se dostala tam, kde jsem. Původní profesí jsem regionální historik, pak jsem si udělala archeologii. Z obojího hodně využívám, ať už při učení, nebo při svých úvahách..Doufám, že stát nás začne podporovat, a to brzy. Ne každý má moji - a možná i vaši - flegmatičtější povahu a jde raději za rychlým ziskem, než se plácat ve školství, které nic moc nenabízí.
ModulBlogy
18. 11. 2011
Nedávno se mi stalo, že dvě žákyně, sedíce vedle sebe o přestávce na PC, si psaly po chatu. Když jsem se jich zeptala, proč si to nepoví rovnou odpověděly, že takhle "je to lepší". Opravdu nám počítače neničí sociální kontakty a osobní rozvoj? Zkuste se zeptat, kolik času stráví vaši žáci na PC a kolik s kamarády. U nás jasně převažují počítače. Bohužel.
ModulBlogy
18. 11. 2011
Na články se jistě podívám, téma mě zajímá, děkuji.
ModulBlogy
18. 11. 2011
Opravdu jsem zaměnila konstruktivismus za konektivismus, ale je to pouze slovní záměna. Celý název lekce byl TEORIE KONEKTIVISMU A OSOBNÍ VZDĚLÁVACÍ PROSTŘEDÍ. I přes odpor, který ve mě název vzbuzoval, jsem se nicméně se snažila přelouskat předložené materiály opravdu poctivě, a to včetně anglické přednášky. Bohužel mi to prozření nepřineslo. Nejsem prostě teoretický tip. Chápu, že teorie je výchozím bodem pro praxi, bez nich bychom se nepohnuli dál. Nicméně ožiju až ve chvíli, kdy se začíná suchá teorie hýbat, ožívat a kvést v prostředí praxe. Rozhodně jsem nechtěla nijak osočovat teoretiky, kteří dělají teorii s průhledem do praxe a hledí na to, aby byli užiteční společnosti. Spíše jsem na vysoké škole zažila velké množství "planých řečí", suchých teoretiků, kteří žili a dívali se do suchého džbánku, nikdy se nenapili čisté vody užitečnosti, a vedli řeči, které vlastně nikam nevedly. Zažil to každý. Nehodlám se kvůli certifikátu přetvařovat a hrát si na bůhvíjakou milovnici teorií, když tomu tak není. Jednám na rovinu a přímo, ať se to někomu líbí, či ne.
ModulBlogy
18. 11. 2011
No a to je přesně to, co reflektuji. Mnozí si myslí, že když chodili do školy, řekněme před dvaceti, třiceti i více lety, mají právo mluvit do současného procesu. Cítím, že výše zmíněné příklady ukazují, že se nemůžeme motat do věcí, kterým nerozumíme. A co říkám, tím se v první řadě řídím sama - nehoním si triko tím, že mám vysokou školu, ale dívám se i na zbytek profesí s nadhledem a respektem. Nikdy bych nechodila za podlahářem, abych mu vykládala, jak se má pokládat podlaha, i když doma podlahy máme a mohu si tudíž myslet, že o ní vím vše. Stejně tak zedníci - i když máme dům a bydlíme v něm celý život, mohu chodit za zedníky a poučovat je, jak stavět? Když já dokážu pochopit a dodržovat tato jednoduchá pravidla, proč ne rodiče? Nemyslím zle ten "upocený" výuční list, totou sousloví jen reflektuje většinové prostředí ve vesnici, kde učím. Respektuji všechny, ať mají či nemají výuční list. Respektuji a nelezu jim do zelí. Proč si mám nechat líbit, když oni lezou do zelí mně?
ModulBlogy
04. 10. 2011
Sociální komunity, jistě, ale do jaké míry jsou opravdu "sociální", lidem jako osobnostem užitečné a podporující v duchovním růstu? Raději bych seděla s babičkou, dědou, prababičkou a pradědou u krbu a poslouchala jejich vyprávění, než na Facebooku chatovala s někým, koho jsem ani neviděla a je jen slabá naděje, že někdy uvidím. Chtěla jsem říci, že nastává možnost, že rodina je opomíjena ve prospěch plytkých vazeb na sociálních sítích, které většinou nepřerostou v osobní kontakt a dávají falešný pocit sounáležitosti a soudržnosti v iluzorní komunitě.
ModulBlogy
28. 09. 2011
Myslím, že je tu dost nepřehledná struktura blogů, mělo by to být nějak rozděleno, např. podle zaměření bloggerů, obsahu...takhle je to veliký chaos a vůbec se v tom neorientuji. Chtělo by to zamyslet se (admin) a reorganizovat bloggování, vytvořit z chaosu řád. Pak budeme spokojeni všichni. PS: Jsem také v kurzu Vzdělávací technologie 21. století, ráda jsem poznala prostředí WordPressu, zde mám svůj blog, ale dělám si i díky "nakopnutí" zde na kurzu svůj osobní, který budu věnovat své literární činnosti. Takže - díky tobě, e-learningu!
ModulBlogy
26. 09. 2011
Pravdu nejraději říkám, když vidím, že bude působit jako katalyzátor, který kritizovaného posune dál. A vy se sunete dobře, stále vřed, nezahníváte!:-)Takže pravda, a nic než pravda:-)