Dobrý den, ano hranice se teď během pandemie školám zvýšila. U obrázků záleží na Vás - schůzky mohou být privátní a nemusíte je nahrávat, pak není třeba se bát ani těch obrázků žáků. Pokud chcete, tak jim současně nemusíte kameru vůbec povolit a mohou být případně jen slyšet. Záleží na to, co Vám bude vyhovovat.

Aniž bych s tou věcí ohledně entropie úplně souhlasil (má své nesporné problémy), tak snižování entropie edukačně dostupného světa: a) neodporuje fyzikálním zákonům, to o čem mluví dr. Brdička není uzavřený systém a b) je klíčovým konceptem v etice Luciana Floridiho, mého oblíbeného autora, kterého se určitě vyplatí sledovat. Tvrdí, že se máme chovat eticky, to znamená tak, abychom snižovali informační entropii. To může mít mnoho zajímavých dopadů! Viz Floridiho kniha: https://global.oup.com/academic/product/the-ethics-of-information-9780199641321?cc=cz&lang=en&

Kratičký, ale dle mého soudu zcela zásadní text. Myslím, že ukazuje, že binární představa vztahu technologií a učení (s a bez) je zcela nesmyslná (respektive nic neříkající) a měli bychom se učit přemýšlet jeměji. Děkuji za něj.

Já to tak samozřejmě vnímám a to množství novinek je skutečně impozantní! Ostatně třeba kurátorství jako vzdělávací přístup, o kterém je teď v tisku má třetí kniha, je tady u nás Váš objev... :) ... Jen jsem chtěl říci, že zrovna v případě Číny bych byl hodně opatrný (a možná zbytečně) na to, co jejich nástroje umí. Myslím, že docela systeamticky využívají toho, že mi v okcidentální společnosti neumíme čínsky :)

Myslím, že pěkný a velice potřebný článek. Téma by si jistě zasloužilo pečlivější srovnání ... ostatně řada čínských výzkumů je problematicky důveryhodných.... ale směr to jistě ukazuje a děkuji za něj!

To zní báječně! Těším se a přeji hodně zdaru...

Pak se mi to asi také líbí :)

Já budu asi za neoliberatiána, ale jakkoli se mi to líbí, tak jisté riziko vidím - stejně jako u kariérního řádu - vpřílišném glajchšaltování. Udělat jednu platformu s mikrokredity je problématické a jakkoli vím, jak špatně uchopitelné je z hlediska evelauačních strategií PLE, myslím, že důraz na silně individuální vzdělávání učitelů je něčím, co má smysl. Do takového systému mikrokreditů nedostaneme ani druhou vysokou školu, ani MOOC, ani výzkumné aktivity, ani přečtenou těžkou knihu ani... nebo možná ano, ale s omezenou možností posouzení smyslupnosti. Po mém soudu je jedinou smyslupnou variantou kariérního řádu něco, co bude vycházet z individuálního mentoringu učitelů, z nastavených vzdělávacích plánů vzniklých dialogem učitele s mentorem a ředitelem. A pak do toho mohou a mají vstoupit i technologie s možností evidence, třeba mikrokredity. Ale bude to systematické, cílené, individualizované a s možností řešit problémy (a nebo podpořit silné stránky) konkrétního pedagoga.

Velmi důležitý a aktuální článek, děkuji. A upozorním na dvě bakalářské práce, které jsem vedl a které jsou k tématu asi také důležité, třeba jako rozcestník dalších souvisejících zdrojů a témat: * Knihy psané počítačem: trendy, možnosti, výzvy, úskalí (https://is.muni.cz/th/bbask/?lang=cs) dávají dobrý přehled o tom, jak téma souvisí s literaturou. * Fenomén automaticky generovaných vědeckých textů (https://is.muni.cz/th/jj2sj/?lang=cs) ukazuje jednu z možností zneužití takových postupů ve vědecké komunitě.

Já bych upozornil hlavně na jiný projekt z MU - Kurz práce s informacemi - otevřený, online webový kurz, který se věnuje celému procesu práce s informacemi - ode definování potřeby, vyhledávání, práci se zdroji, hodnocení informací až po jejich využití. A když už jsme u toho, tento semestr se objevuje i Kreativní práce s informacemi, opět otevřená a online, jako webový kurz.

Děkuji za otevřené téma. Upozornil bych, že na KISKu se mu věnuje poměrně hodně studentů. Rád bych vyzdvyhl třeba články Moniky Martonové, které jsou pro tento kontext důležité - O Beacon Hill School jako předchůdci otevřeného vzdělávání a svobodě, případně také inspirativní Jakou univerzitu v ČR (ne)najdeme či především obsáhlý text Koncept Heterodox Academy aneb jak bojovat proti dogmatům na našem Mediu.

Dobrý den, dostupné záznamy jsou zde. Jak to bude možné, tak je stáhneme, nastříháme a dáme na YouTube.

Adobe Connect je v tomto ohledu poněkud nepraktický, ale pokusíme se co nejdříve je zveřejnit. Takže záznamy plánujeme a budou, pokud se nic nepokazí.

Zkusil jsem ještě dodělat alespoň něco se senzory pro fyziku.

[1]Dovolím si krátký komentář: Společenská odpovědnost do výše platu - to je eticky i logicky nesmyslé. Současně to implikuje vztah mezi kvalitou člověka (a tedy významu jeho jednání a chování) a jeho platu. Chcete říci, že důchodce nebo student nemají žádnou společenskou odpovědnost? Ta se odvozuje od něčeho zcela jiného, než je mzda či plat. Informační společnost je jistě problematický pojem, ale dle mého soudu u nás jednoznačně existuje, ať již užijeme definici téměř jakoukoli. Tím spíš, že třeba v kontextu USA se o informančí společnosti hovoří již od 60. let. Interaktní tabule jistě nejsou jedinou moderní didaktickou pomůckou, ale když se vhodně užívají jsou zajímavým a užitečným nástrojem. Nevím, co jiného si pod pojmem moderní mám představit - rozšířenou relaitu, 3D tisk. Ano, ale v kontextu českého školství sem spadají i ty tabule. "Něco jiného chce gymnazijní profesor naučit svoji premiantku - ta nemusí informace vyhledávat a vyhodnocuje je jen maličko, důraz je na efektivním využití - a něco jiného se musí naučit (nejspíš vlastnoručně sám sebe) vědec či vývojář." Větě úplně nerozumím - učitel učí svojí premiantku něco jiného, než kriticky pracovat s informacemi? A kde se to naučí věděc? Obecně informační vzdělávání je u nás hodně zanedbané téma, což implikuje velké ekonomické i vzdělanostní škody. Právě proto se pracuje s modely, aby bylo zřejmé, že jde o komplexní proces a během vzdělávání se všem oblastem věnovala alespoň nějaká pozornost.

Velice přínostný článek o tématu, které je mnohem důležitější, než si většina lidí zřejmě uvědomuje. Osobně se domnívám, že SCORM je mrtvý, především proto, že je natolik málo restriktivní, že neumožńuje reálný přenos dat mezi aplikacemi. xAPI vypadá funkčně lépe, jako RDF, ale opět se bojím vágnosti. Otázkou je, co to vlastně má přinést, jestli mobilitu nebo interní záznam činností. Ještě možná jeden komentář, který je problematický u všech ontologií - jak najít tu správnou. Dnes josu už pěkné experimenty na počítačové zpracování emocí a je otázkou, zda to tento formát umí rozumně implementovat. Jak to navázat na sémantické aplikace, dialogové systémy atd.

[3] Přemýšlel jsem nad tím, ale mám pocit, že blog je živější a dynamičtější. Snad pod žádným svým článkem tady nemám pět komentářů a že je jich hodně přes stovku. [4] Ano, je to tak. [5] Nevím, co je "vytváření kompletní vlastní prezentace oněch znalostí" Právě proto, že informace prochází, kontextualizuje a doplňuje je nepředhazuje, ale doplňují jeho výklad. Často jdoucí za hranice školy. Problém s hledáním formy, obsahu i tváře školy jsou všude.

Pan Černý ví a bude na články hojně odkazovat v dalších dílech seriálu. Děkuje za odkaz! A poprvé o něm četl WHITTAKER, Steve. Personal information management: From information consumption to curation. http://doi.wiley.com/10.1002/aris.2011.1440450108

[Jiří Šamánek] Dobrý den, celý seriál je zaměřený na osobní počítače, což tady není bohužel explicitně řečené. Součástí generických komponent operačního systému je interpret příkazů, což nějaký překladač obvykle vyžaduje. Osobně nevím, zda označovat "operační systémy" padesátých a šedesátých let takto, nebo spíše jako frameworky, protože řadu charakteristik z moderních definic operačního systému splňují jen částečně. Děkuji moc za cenné poznámky.

Plně s vámi souhlasím. Obecně mám dojem, že se právě metodologii věd a jejich filosofickým východiskům věnuje na školách málo pozornosti. A prostor si jistě zaslouží i zde na portále.

Myslím, že oba máme na mysly téměř totéž, jen užíváme jiné pojmy. Já nechápu pojem fyzikální "intuice", také někdy nazývaná "zdravým (selským)rozumem", ale právě jako zdravý odhad na abstrakci. Ostatně tu vždy děláme na základě určité intuice, někdy správě, někdy hůře. Jen jsem v textu zdůraznil, že nepočítáme pohyb pro dva hmotné body (ostatně pro ty bychom mohly definovat pohybové rovnice úplně libovolně a založit si myšlenkovou smyšlenou fyziku), ale pro dvě tělesa, která se pohybují tak, že je můžeme popsat s dostatečnou přesností jako hmotné body...

Vážený pane kolego, první axiom platí také pokud je výslednice vnějších sil působící na těleso nulová, což je ve skutečnosti obyčejný příklad. Bez abstrakce se jistě žádná věda neobejde a ve fyzice je jí mnoho potřeba. Fyzika je věda popisující přírodu - jsitě že například první axiom platí jen v inerciální vstažné soustavě, ale není - v mezích běžného měření - takových systémů kolem nás dostatek? Rád bych upozornil na skutečnost, že - ve většině případů - smysl říci, že to co zanedbáváme, se hravě skryje v chybách měření. Toje pro fyzikální intuici také důležitou skutečností.

[1]: Dobrý den, děkuji za připomínky. První dvě by se měly promítnou do textu. Se třetí úplně nesouhlasím - u Google jde skutečně stále o testovací provoz a experimentování, co se bude uživatelům líbit a co ne. Rozhodně nejde o produkt, který by byl již etablovaný nebo měl jasný obchodní model atp.

Autorská práva ošetřuje autorský zákon. Jinak je možné samozřejmě jít cestou jejich "změkčení" třeba díky nějakou variantou CC licencí. Standardně ale právní řád počítá s výhradním právem autora (CR).

No myslím, že ta věc je hodně složitá. Je třeba oddělit odpustky a formu jejich získávání. Pak je zasadit do kontextu kulturního a historického klimatu. Ve třetím kroku je možné diskutovat o tom, proč je někdo někdy kritizoval a za proč byly zavedeny. Při vší úctě, takto koncipovaná hodina je fundamentalistická a žáky nic nenaučí. Kromě toho, že pokud dáme na složité problémy jednoduché odpovědi, máme tu tolitu - a je v celku jedno zda komunistickou či fašistickou... A tak mne napadá otázka - co to podle autorky vlastně je odpustek a jak fungoval (či funguje)?

Dobrý den, ono velmi záleží na tom, co si pod pojmem interakce člověk představuje. Zde je myšlena především možnost aktivní komunikace mezi jednotlivými frekventanty kurzů, což v Moodle příliš integrováno (až na diskusní fóra) není.

Osobně bych již šel cestou LibreOffice, neboť OpenOffice.org je v zásadě mrtvý projekt...

Myslím že není. Teď jsem se na to díval a vše funguje normálně.

Myslím, že s tímto by se to dalo vylepšit či doplnit o další zajímavé věci : http://www.tipa.eu/cz/mer...r/d-86639/ 275 Kč není zase tak moc za (multi)funkční Wattmetr...

"Malá hodnota účinnosti může být způsobena tím, že jsme údaj o příkonu konvice vzali jako přesný, lepší by bylo změřit opravdový příkon wattmetrem." Myslim, že zde je kamen urazu cele ulohy - brat P jako udaj, ktery udava vyrobce je pomerne odvazne a snizuje to duveryhodnost celeho experimentu. Osobne bych doporucoval merit prave take prikon konvice, nebot si myslim, ze teprve pak ma uloha spravny didakticky vyznam.