Avatar
RNDr. Michal Černý

Poslední přihlášení 15. 01. 2021

O uživateli
Přednáší na KISKu Digitální kompetence, Laboratoř vzdělávacích technologií, Vzdělávací technologie nebo Filozofie informace podílí se na předmětech Kurz práce s informacemi a Kreativní práce s informacemi, na PřF pak cvičil praktikum z fyziky. Připravuje budoucí Koordinátory ICT. Vystudoval učitelství fyziky a informatiky pro střední školy a teologické nauky, aktuálně dělá doktorát z obecných otázek fyziky. Je autorem mnoha knih z edTech tématikou: * Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu * Webináře ve vzdělávání: pedagogické a didaktické aspekty * Informační vzdělávání pro učitele * Distanční vzdělávání pro učitele * Metodik ICT * Koordinátor ICT * Myšlenkové mapy pro studenty, ...
Společenská role
Pedagog
Webové stránky
Název školy/instituce
Masarykova universita, KISK FF
Stupeň vzdělávání
Vysokoškolské
Předměty
fyzika, informatika
ModulBlogy
27. 03. 2017
Od letošního roku učím na KISKu předmět Učící se společnost, který je povinný pro všechny naše magisterské studenty (cca 40 lidí) a má 5 kreditovou dotaci. V rozvrhu je pak na něj vyhrazena dvouhodina. Téma učící se společnosti je stěžejní především pro naše edTechové studenty (těch je ale jen kolem deseti v ročníku) a především jsem hledal cestu, jak téma nabídnout zajímavou formou i pro ty, které vzdělávání úplně nezajímá. První krok, který měl vést k tomu, že bude kurz zajímavější, byl otevřený sylabus, který jsem viděl u George Veletsianose. Studenti mohou navrhovat témata, případně do navržené struktury vstupovat. Vzhledem k semestru, dvě témata nestihneme, takže jsem je vyškrtl, což byl nakonec zásadní impuls k diskusi. Okruhy jsou v sylabu formulované hodně široce a velká debata se o nich nevedla. To je doufám něco, co se naučím lépe strukturovat a více studenty motivovat. Druhý moment spočívá v tom, že i presenční studenti si mohou vybrat pouze polovinu přednášek, na které budou chodit. Snažím se zabránit tomu, aby chodili na něco, co je nebaví. Takových přednášek tedy musí za semestr projít šest. A také odevzdat šest příprav na ty přednášky, na které dojdou. Samotná dvouhodinovka je rozdělená na dvě části. V první mám já přednášku, kdy řeším většinou něco, co se v přípravách neobjevilo a k tématu mi to přijde podstatné. A pak máme hodinu na diskusi, založenou na písemných přípravách. To je výborné, protože studenti vědí, o čem mluví, mají argumenty, a ne pouze emoce, téma mají uchopené a strukturované. Přípravy se odevzdávají na Medium, kde máme publikaci, do které všichni přispívají. Má původní představa byla taková, že půjde o krátké texty (dva nebo tři odstavce) s nějakou zajímavostí. To, co mne velice příjemně překvapilo je kvalita i délka příspěvků. Studenti (zvláště ti dobří) se vzájemně motivují a píší dlouhé a zajímavé věci. Ostatní mohou číst to, co napsali druzí, což také částečně dělají a provádět nějakou interakci. Místo příprav se tak objevují v podstatě články a některé velice pěkné. V praxi to znamená, že studenti sami do velké míry stanovují probíraná témata a také svým spolužákům dodávají vzdělávací obsah, témata a texty. Hlavní edukační role tak neleží jen na učiteli, ale především na studentech samotných a jejich aktivitě.       Důvodů, proč jsme se rozhodli pro Medium bylo více – podpora více přispěvatelů, jednoduché ovládání, pěkný design, nulová cena a sociální prvky. Jakkoli se interakcím úplně nedaří, tak srdíčka či záložky se přidávají snadno a studenti se alespoň částečně mohou sledovat pomocí followování, což někteří dělají. Motivace oproti Tumblr, který užíváme na jiné projekty, bylo to, že studenti mají své texty i ve svém profilu a každým příspěvkem si tak budují své portfolio. A také jsme ho do té doby ještě k ničemu nepoužili. Pro Medium mluvil ještě jeden aspekt, totiž to, že na něm lze snadno pracovat s texty druhých, ať již formou označování textu nebo nástrojů pro další čtení. Jednou z motivací tedy bylo,  aby studenti mohli pracovat s texty druhých. Současně Medium není uzavřenou platformou pouze pro jednu jedinou publikaci, ale mohou zde najít velké množství dalších zajímavých článků a osobností, se kterými lze pracovat stejně. S tím, jak se tato služba rozvíjí se mi jeví jako zajímavé si ze budovat si zde vlastní sítě, což se v případě některých studentů také částečně daří. Přitom na začátku kurzu měli účet na médiu pouze dva z více než čtyřiceti studentů. Funguje zde ještě jeden zajímavý aspekt spojený se sociálními sítěmi. Tam, kde byla nějaká obtížnější věc (například jak přidat článek do publikace), tak si velice rychle poradí na vlastní ročníkové facebookové skupině. Také v tomto ohledu je přístup zajímavě konektivistický.   To, co se konektivisticky nedaří jsou dvě věci – vyšší míra sociální interakce a větší zapojení veřejnosti. Věřím, že s obojím mohou případně pomoci čtenáři Metodického portálu. Ti si mimo zdroj informací o učící se společnosti (nic většího, komplexnějšího a aktuálnějšího v českém prostředí není) mohou vzít i seznam lidí, které může být zajímavé sledovat a zařadit si do svého PLE. Právě to, aby se studenti mohli tématicky profilovat a tyto své příspěvky mít někde snadno portfoliově dostupné. Presentace z přednášek jsou uložené na Slideshare a je možné je sdílet, komentovat atp. Ke kurzu je vytvořená také micro site, kde je ke každému tématu odkaz na presentaci a tři až šest zajímavých studentských textů z Media, pokud by se někomu nechtělo pročítat vše.     K jisté otevřenosti přispívá také to, že v kurzu jsou mimo presenčních studentů také kombinovaní a pak asi pět lidí, kteří ho mají zapsaný v rámci celoživotního vzdělávání. Díky tomu se do kurzu i do Media dostávají zajímavé pohledy například od lidí ze školní praxe nebo z UISKu. Oproti plně konektivistickému klasickému pojetí je zde diskuse přenesená do offline prostředí, což reálné výuce zatím asi spíše prospívá. Ve chvíli, kdy by se objevila silnější komunita lidí mimo samotný kurz, bylo by možné využít stramování, online diskuse nebo třeba sli.do.   Rámcový soupis témat je následující: Dvojí vymezení pojmu učící se společnost, technologické změny, penetrace technologií. Analýza trendů a predikce změn (Deloitte, Garners, Google Trends,..); metodologie predikce; futures studies Vzdělávací politika dospělých, akreditační procesy a instituce, 70:20:10 Otevřené vzdělávání a otevřená věda, MOOC, SOOC, občanská věda, Wikipedie, wiki přístup, wiki komunity, nelineární učení Konektivismus a jeho kritika, PLE, sebeřízené a sebeurčené učení, heutagogika, učební plány, co-curiculum, portfoliová výuka a jejich kritika Univerzity v historické perspektivě a budoucnosti, École 42, P2PU, OpenUniversity, učící se komunity, učící se společnosti, P2P learning, vzájemné učení, učení se na sociálních sítích, knihovny bez knih Změna vzdělávacích procesů, nové formy a metody vzdělávání, učení se v kyberprostoru, kybergogika, cyberlearning vs. e-learning Měnící se společnost, informační společnost, změna rolí, filosofické otázky učící se společnosti: Co je vzdělanost? K čemu se učíme? Celoživotní učení, učení dospělých, různé formy přístupy Učící se člověk a AI, AC, neuronové sítě, mentální modely, kreativita, řízení kreativity. Evidence based learning, daty řízené školství a jeho kritika (dehumanisace) edTech a korporace, komerční vzdělávání, podnikání ve vzdělávání, jak založit školu či školské zařízení edTech v pedagogice, edTech v andragogice Kritický přístup k edTechu, zneužitelnost nových technologií; psychologické posuny: pozornost, paměť, multitasking, HCI, HCD a edudesign ŠVP, RVP, kariérní řád učitelů, koordinátor ICT, mentor: vzdělávací politika na ZŠ a SŠ, kompetence pro 21. století, kompetenční modely učení, alternativní vzdělávací cesty a koncepty, DIY, historické pokusy a kontexty, současné podoby alternativního vzdělávání Technologie a technologické trendy měnící vzdělávání, edTechové diskursy, zájmové skupiny, klíčový inovátoři, pedagogika nejistoty, klíčové osobnosti trendy, myšlení a práce nahlas, cíleně budované digitální stopy Digitální sociologie a psychologie; generace X a Y, digitální domorodci, digitální nomádi, modelování sociálních jevů, síťová generace, cognitive dissonance, influencers, vzory, filtrování obsahu, sebeverifikační teorie,... Třetí a čtvrtá vědecká revoluce, doba datová, průmysl 4.0, vzdělávání a věda založená na datech a jejich analýze, limity analýzy, BI, data mining, modelování
ModulČlánky
6193
1
15. 02. 2017
Článek se věnuje základnímu teoretickému uchopení pedagogických a didaktických aspektů digitálního informačního kurátorství jako jedné z podstatných forem konektivistického učení. Popisuje základní pedagogické inovace a klade do souvislosti kompetence kurátorské s informační gramotností.
ModulBlogy
30. 11. 2016
Jedním ze základních kurzů, které studentům na magisterské profilaci Technologie ve vzdělávání studentům nabízíme je předmět s názvem Vzdělávací technologie, který snad může být – díky své otevřenosti – zajímavý také pro širší veřejnost.
ModulBlogy
26. 11. 2016
O tom, že informační výchova by měla na školách dostávat více prostoru zřejmě není pochyb. Motivace je přitom nikoli pouze ekonomická a studijní, neboť bez schopnosti pracovat s informacemi nelze – ve světě, kde budou převládat symboličtí analytici – reálně fungovat, ale také občanská. Vztah informační a mediální gramotnosti je těsný a bez schopností kritické práce s informacemi hrozí demokratické společnosti problémy. Na KISKu jsme připravili Kurz práce s informacemi, který je aktuálně primárně určený pro akademické potřeby, takže je celý postavený na modelovém příkladu člověka, který má napsat odborný text nebo třeba seminární práci. Jednotlivé dovednosti či témata jsou ale snadno přenosná – od tvorby grafu, po argumentaci nebo vyhledávání na internetu. Jakkoli je kurz určený primárně pro studenty – především prváky – Masarykovy univerzity (aktuálně máme necelých 600 studentů), tak ho využít může každý. Je otevřený, zadarmo, online. Jen úkoly vám či vašim studentům opravovat nebudeme, tedy zatím. Doufáme, že web může posloužit jak pro učitele, kteří se na něm mohou tematicky inspirovat nebo zdokonalovat, ale také studentům, kteří ho přímo mohou využít pro studium. Učitel pak jen může provést selektivní výběr některých kapitol, které lze přeskočit a úkoly může zadávat a opravovat sám. Postupně můžete projít celým procesem práce s informacemi – od sebeřízení a definování konkrétní oblasti zájmu přes místa a nástroje, kde lze najít informace, až po jejich kritické hodnocení a argumentaci. Budeme se věnovat aktivnímu čtení a způsobům, jak správně psát a pracovat s literaturou, dále vizualizaci informací, prezentačním dovednostem a online spolupráci, až po cílové publikování vašeho díla. Proč to vypadá, jak to vypadá? Webový kurz je malým experimentem, snahou o jiný přístup ke vzdělávání. Vycházíme z ideálů sebeřízeného učení, v němž si každý může volit vlastní cestu, kurátorství a konektivismu. Inspirovali jsme se u Hack design či 365tipů. Web je kurzem v tom slova smyslu, že je ucelený a něco se v něm naučíte. Současně se ale snažíme, aby studium bylo co nejvíce přizpůsobeno vašim zájmům a potřebám. To se projevuje především v tom, jak web vypadá – jednotlivé kapitoly mají charakter článků, které mohou být zajímavé samy o sobě. Mimo lineární výklad můžete pomocí vnitřních odkazů skákat a hledat souvislosti, odkazy na další zdroje vám mohou pomoci s pochopením jak jednotlivostí, tak i podstatných částí kurzu. Všechny texty jsou stavěné tak, aby se díky nim mohl něco naučit začátečník i pokročilý. Čím náročnějším čtenářem budete, tím více odkazů směřujících mimo kurz můžete využívat. V případě, že je nějaká informace zajímavá jen pro užší skupinu čtenářů a vyžaduje nějaké speciální znalosti či dovednosti, je v textu odlišena jako expertní. Také v závěrečném osahání si nabytých znalostí dostanete nabídkou jak základní kompetenční výbavu, tak také něco “navíc”. Snažili jsme se postupovat jako kurátoři – pečlivě jsme sesbírali vše, co by pro vás mohlo být zajímavé, a web jsme postavili nejen autorsky, ale především jako rozcestník na další zdroje, nástroje a materiály. Vše je koncipováno kompetenčně – snažíme se tedy o to, aby byl kurz praktický a vedl spíše k dovednosti v dané oblasti než k zisku širokých teoretických znalostí. Stránky zůstávají k dispozici i po skončení kurzu, takže z nich můžete čerpat a vracet se k nim dle svých aktuálních potřeb. V takovém případě jistě oceníte stránku nástroje, kde najdete všechny aplikace či služby, o kterých je v kurzu řeč, včetně krátkých popisků.
ModulBlogy
11. 09. 2016
Kreativní techniky jsou vítaným pomocníkem při řešení problémů všeho druhu. Možná ale právě pro své takřka univerzální využití je málokdy v našem zájmu je škatulkovat podle typu problémů, pro jejichž řešení se hodí. Podobná klasifikace by nám přitom velmi usnadnila výběr vhodné techniky v případě, že ji hodláme využít ke konkrétnímu účelu. Autorkou textu je Kristýna Kalmárová. Jedním z problémů, které pokoušejí naši kreativitu nejčastěji, že volba tématu písemné či seminární práce, referátu, prezentace, apod. Málokterá kreativní technika je explicitně určena pro řešení právě těchto potíží, a některé z nich se pro ně nehodí vůbec. Proto jsme pro vás sestavili seznam ověřených kreativních technik adaptovaných na individuální práci s tématem. Metoda 5W&1H Metoda 5W&1H slouží k podrobné analýze tématu. Prostřednictvím odpovědí na šest otevřených otázek vám umožní na vaše téma nahlížet systematicky a lépe tak definovat problémy, jimž je třeba se detailněji věnovat. Postup je jednoduchý: postupně si odpovídáme na předem definované otázky, které ovšem odpovídají struktuře 5W&1H. Výsledkem této metody by mělo být rozšíření přehledu o tematické oblasti, které následně povede k odpovědnějšímu výběru konkrétního problému.   1. Who? Kdo? otázky týkající se osob např. Kdo se tématu věnuje? 2. What? Co? otázky týkající se věcí, předmětů, detailů např. Co jsou nejdůležitější principy? 3. Where? Kde? otázky týkající se místa např. Kde všude se téma řeší? 4. When? Kdy? otázky týkající se času např. Kdy se to začalo řešit? 5. Why? Proč? otázky týkající se důvodu např. Proč je to důležité? 6. How? Jak? otázky týkající se způsobu např. Jak to ovlivnilo současnou situaci? Asociační techniky Asociační techniky slouží ke generování nápadů, které je založené na volném toku asociací. Asociační techniky tak využijete v případě, že se nad svým tématem “zaseknete” a nevíte, jak definovat problém, který budete v práci řešit. Asociační techniku lze aplikovat dvojím způsobem: jako asociační řady nebo jako tzv. clustering.   Asociační řady Na začátku si vždy určíme jedno klíčové slovo, které nejlépe definuje tematickou oblast, které bychom se v práci rádi věnovali. Nyní k tomuto slovu vytváříme asociace. Co nám vyvstane na mysli jako první, když se na slovo podíváme? Pojem, který nás napadl, zapíšeme vedle klíčového slova. Nyní vytváříme asociace k novému pojmu, a tak stále dokola, dokud nemáme pocit, že jsme vyčerpali potenciál klíčového pojmu. V případě pojmu “středověk” nás jako první může napadnout slovo “hrad”. “Hrad” nám evokuje “kámen”, ten zase “kamenolom”, atd.     Clustering Clustering, neboli technika centrovaných asociací, funguje na stejném principu jako asociační řady. Rozdíl je v počtu řad, které při této technice vytváříme. Také zde začínáme volbou klíčového slova, k němuž postupně vytváříme asociace. V asociační řadě pokračujeme, dokud se nevyčerpá, poté začínáme řadu novou, založenou na jiné asociaci s centrálním pojmem. Jednotlivé řady zakreslujeme paprskovitě kolem klíčového pojmu.     U veškerých asociačních technik je velmi důležité se uvolnit a zapisované pojmy nijak nehodnotit. Vítané jsou i výrazy, které jsou neslušné, nemorální nebo společensky nepřijatelné. Zhodnocení takto vytvořených pojmů přichází až v závěrečné fázi techniky. Brainstorming & brainwriting Technika brainstorming (v překladu “bouření mozků”) vznikla za účelem generování velkého množství nápadů během omezeného času. Pokud se tedy během hledání problému, který byste mohli ve své práci řešit, ocitnete ve slepé uličce, může pro vás brainstorming být tím pravým řešením. Brainstorming byl vyvinut jako původně skupinová technika, které lze ovšem v její písemné variaci (tzv. brainwritingu) využít jako individuální techniky. Princip brainwritingu je jednoduchý. Po předem určenou dobu si na papír zaznamenávejte všechno, co vás k vašemu tématu napadne. Mohou to být související pojmy, asociace, obrázky, emoce, zkrátka cokoliv. Při vymýšlení pojmů se nijak neomezujte, množství ani forma zápisů není nijak definována. Co je však od začátku pevně dáno, je téma a časový limit, po který zaznamenáváme své nápady. Brainwriting je velmi svobodná technika, která má jediné pravidlo - a sice to, že žádná pravidla nejsou. Princip úspěšného brainwritingu lze shrnout do čtyř zásad: Ve fázi zapisování nápady nijak nehodnotíme ani nekritizujeme. Kvantita převažuje nad kvalitou. Čím více nápadů zvládnete vymyslet, tím lépe. Neexistují dobré a špatné nápady, v této fázi jsou si všechny rovny. Jeden nápad může inspirovat druhý, proto své myšlení nijak neomezujte. Nezapomeňte, že brainwriting je čistě subjektivní, proto se nebojte ani asociací, které s tématem třeba ani formálně nesouvisí. Po ukončení brainwritingu přichází fáze zhodnocení vygenerovaných nápadů. Tato fáze je extrémně důležitá, protože bez řádného zhodnocení se z brainwritingu stává jen samovolné plácání nápadů, které vás nikam nedovede. Způsobů, jak výsledky brainwritingu přetavit v zajímavé nápady, je několik: Kombinujte. Pokud jsou si některé nápady podobné, nebo dokonce identické, spojte je dohromady. Kategorizujte. Je možné nápady na základě nějakého aspektu rozdělit do skupin? Udělejte to. Pomůže vám to si nové nápady utřídit. Experimentujte. Co se stane, když dáte dohromady dva zdánlivě nesouvisející pojmy? A co když k nim přidáte třetí? Brainstorming i brainwriting je možné využít také v několika variacích, které vám mohou pomoci osvěžit váš myšlenkový potenciál, pokud se vám nových nápadů již nedostává. Podněty, které je možné jejich pomocí získat, se často jeví jako ještě bizarnější, než u běžné formy brainwritingu, ale ve výsledku mohou podnítit vznik zajímavých nápadů. Z variací můžete vyzkoušet např. tyto: Brainsketching: Jde o grafickou variantu brainwritingu. Pravidla jsou stejná, jako u základní verze, namísto zapisování ale nápady zaznamenáváme prostřednictvím obrázků, schémat, nákresů, apod. Tato variace pomáhá především s vyjádřením pojmů, které není snadné verbalizovat. Obrácený brainstorming: V rámci této varianty zapisujeme co největší množství nápadů k obrácenému zadání (tak si např. namísto tématu Informační gramotnost určíme téma Informační negramotnost). Ve fázi vyhodnocení tyto “negativní” návrhy opět obracíme v pozitivní. Změna pohledu by měla přispět ke generování nových, neotřelých nápadů. Role-storming: V tomto případě negenerujeme nápady sami za sebe, ale snažíme se o to  v roli někoho jiného. Představíme si třeba, že jsme nějaká slavná osobnost, lídr v oboru nebo naše babička. Pojmy zaznamenáváme v souladu s tím, co by podle nás napadlo danou osobu. Tato variace slouží k oproštění se od vlastních předsudků a myšlenkových omezení, které nám při běžném brainstormingu někdy mohou zavazet. Ishikawův diagram Ishikawův diagram, jinak též nazývaný diagram příčin a následků, je metodou, která slouží k identifikaci příčin problémů. Při práci s tématem lze tuto metodu využít ve fázi, kdy už jsme si zvolili problém, který chceme v práci řešit, a dalším krokem je jeho rozvinutí. To nám pomůže nejen identifikovat jeho příčiny, ale případně ho také konkretizovat, pokud zadaný rozsah práce nedovoluje pojmout problém v celé jeho šíři. Ishikawův diagram je tvořen následovně: páteř diagramu tvoří problém, který v práci hodláte řešit. Na tu se napojují dílčí “žebra”, z nichž každé představuje jednu problémovou oblast. Tak např. u problému Deprese u seniorů můžete identifikovat problémové oblasti jako rodina, socializace, životní styl, apod. U těchto oblastí se dále zamyslete nad dílčími příčinami, které s touto oblastí souvisejí (u socializace to může být úbytek přátel, apod.). Úrovní jednotlivých “žeber” může být více, pokud vás napadají další dílčí příčiny. V závěrečné fázi se můžete rozhodnout, na který z dílčích aspektů problému se v práci zaměřit, nebo jak je případně vzájemně propojit.     Kreativní abeceda Kreativní abeceda je další z technik, které využívají asociací pro generování nových nápadů. Namísto významových asociací zde ovšem pracujeme s asociacemi spojenými s jednotlivými písmeny abecedy. Postup je následující: Na velký list papíru si vypíšeme všechna písmena abecedy. Nevynecháváme ani “zrádná” písmena, jako X nebo Y. Následně si definujeme téma, které chceme pomocí této techniky rozvinout. Zvolené téma napíšeme na papír, abychom je měli stále na očích. Nyní ke každému písmenu napíšeme min. jedno slovo, které tímto písmenem začíná, a zároveň souvisí s tématem, které jsme si na začátku zvolili. U některých písmen to možná nebude jednoduché, ale nevzdávejte se a zkuste popustit uzdu fantazii. Nezapomeňte, že se jedná o asociační techniku, míra souvislosti s tématem tedy může být i zcela subjektivní.   A anonymita, alchymie B brnění, bible, bohoslužba C církev, cudnost Č čarodějnice, černá smrt D duchovenstvo E epidemie, erby F feudalismus G gotika a tak dále...   Vyhodnocení asociačních technik probíhá podobně jako u brainstormingu. Vypsané pojmy můžete libovolně kategorizovat, kombinovat a spojovat, pomoci si můžete navádějícími otázkami. Co vznikne, když spojíme klíčový pojem s nejvzdálenější asociací? Mají tyto pojmy něco společného? Tyto styčné body mohou představovat oblast zájmu, která by nás k tématu předtím vůbec nemusela napadnout. Myšlenkové mapy Technika myšlenkových map slouží ke grafickému rozložení určitého tématu. Poslouží nám ve chvíli, kdy si nejsme jisti, jak správně uchopit téma, které jsme si zvolili. Díky přehlednému grafickému znázornění tématu si vytvoříme přehled o všech jeho aspektech a snáze se tak rozhodneme, jak formulovat cíl své práce. Myšlenková mapa vám umožní vidět téma jako celek, včetně všech jeho souvislostí, jak v rámci daného oboru, tak i mimo něj. Vidíte-li téma názorně rozkreslené na papíře před sebou, je mnohem snazší udělat si o něm přehled, kombinovat jeho jednotlivé prvky a tvořit tak nové nápady. Při tvorbě myšlenkové mapy se držte následujícího postupu: Doprostřed čistého papíru napište nebo nakreslete pojem, který vystihuje téma vaší práce. Definujte si 4 - 8 pojmů, které nejlépe vystihují náplň tématu. Pro každý z těchto pojmů vytvořte “větev”, kterou povedete z ústředního pojmu ke kraji papíru. Klíčové pojmy dále rozvíjejte, z hlavních větví veďte vedlejší větve druhé úrovně, třetí úrovně, atd. Nad volbou pojmů se dostatečně zamyslete. Čím kvalitnější větve si uděláte, tím organizovanější téma vytvoříte. Při tvorbě myšlenkové mapy se pokuste držet těchto zásad: Používejte klíčová slova, vyhněte se větám. Příliš dlouhé výrazy omezují soustředění na zbytek mapy a omezují vznik asociací. Nebojte se vyjadřovat se obrázky. Názorné zobrazení má pro mozek vyšší hodnotu než slovo. Pokud se některé pojmy ve vaší mapě opakují, vymyslete si pro ně obrázkový kód a ten používejte. Ušetří vám to opakované vypisování téhož. Větve veďte křivě, pokuste se je zakreslit tak, jako byste kreslili strom. Rovnými čarami mozek nudíte a neumožňujete mu aktivně pracovat. Každou hlavní větev namalujte jinou barvou. Barvy stimulují kreativitu a vašim mapám dodají živost. Stejně tak střídejte velikosti větví, čar i obrázků. A jak probíhá vyhodnocení myšlenkové mapy? Na nově vytvořenou mapu se pozorně podívejte. Jaká klíčová slova jste zvolili pro popis hlavních větví? A jaká pro popis vedlejších větví? “Zabrousili” jste v rámci některé větve do oblasti, která by vás předtím nenapadla? Jsou mezi výrazy v jednotlivých větvích nějaké souvislosti? Je možné některý z vedlejších pojmů v práci více rozpracovat? Osbornův seznam Osbornův seznam je technikou, která navazuje na brainstorming a jiné techniky pro generování nápadů. Využijete ji v případě, kdy nejste s novými nápady spokojeni, nebo z nich chcete vytěžit víc. Pomůže také s obnovením myšlenkového potenciálu, pokud se už cítíte kreativně vyčerpáni. Osbornův seznam tvoří devět navozujících otázek, jejichž pomocí můžete jednotlivé nápady rozvíjet, upravovat, doplňovat o nový kontext, apod. To může vést k novým námětům a nápadům, které by vás ve fázi brainstormingu nemusely napadnout. Použití této techniky je jednoduché. Vyberte si jeden nápad, a postupně si k němu klaďte následující otázky. Jde tento nápad...: Použít jinak? Aplikovat nápad na jiné téma? Přirovnat k něčemu? Najít něco podobného, srovnatelného? Předělat? Změnit jednu nebo více charakteristik? Zmenšit? Zkonkrétnit nebo omezit? Zvětšit? Zobecnit nebo rozšířit? Nahradit? Nahradit jednu charakteristiku jinou? Přeskládat? Vyměnit prvky mezi sebou? Obrátit? Změnit perspektivu? Kombinovat? Spojit dva nápady v jeden?   Autorkou textu je Kristýna Kalmárová.  
ModulBlogy
10. 09. 2016
Při specifikaci tématu práce není důležité pouze umět vygenerovat nové nápady, ale také si umět mezi nimi následně vybrat. Často se totiž stává, že díky využití kreativních technik, jako je brainstorming nebo clustering, máme najednou k dispozici takové množství nápadů, že volbě toho správného nejsme prakticky o nic blíže, než jsme byli před jejich použitím. Naštěstí pro nás ovšem existují techniky, které nám s hodnocením nápadů mohou pomoci.   Autorkou textu je Kristýna Kalmárová.   LASO Tato původně skupinová technika na třídění nápadů může pomoci právě v případě, kdy jich máme k dispozici velké množství, ať už jsou výsledkem jiné kreativní techniky či nikoliv. Výchozím stavem pro tuto techniku je seznam různorodých nápadů, které následně v rámci techniky LASO “lasujeme”, tj. slučujeme do skupin podle toho, zda mají společný princip, nebo jsou dokonce totožné. Pro každou ze skupin následně vymyslíme zástupný název, který by měl dostatečně odpovídat nápadům, které zahrnuje. Od této techniky nelze čekat, že nám pomůže si z množství nápadů vybrat ten “nejlepší”, pomůže nám ovšem s omezením jejich počtu a uvědomění si, kolika směry se ve skutečnosti můžeme vydat. Pro výsledky této techniky následně můžeme využít další z hodnoticích technik.   Matice kreativity Tato technika se často využívá při třídění nápadů na řešení konkrétních praktických problémů, v malé modifikaci může ovšem posloužit i pro výběr tématu práce. Tato modifikace spočívá v záměně parametru “Míra vlivu na řešení problému” za parametr “Užitečnost”, čímž je míněn především přínos řešení tohoto problému pro daný obor. Parametr “Originalita” zůstal nezměněn.     Matici kreativity představují čtyři kvadranty, do nichž jednotlivé nápady (tj. náměty na práci) umisťujeme v závislosti na tom, kolik nového by daná práce přinesla našemu studijním oboru, a jak je originální vzhledem k tomu, co se v daném oboru řeší. Kritéria, podle nichž nápady do kvadrantů rozdělujeme, budou zcela jistě subjektivní, to je ale v pořádku. Po rozmístění nápadů do matice se zaměříme na první kvadrant (tj. nápady s velkou užitečností a vysokou originalitou), který pro nás odteď bude představovat jakýsi “užší výběr” nápadů, mezi nimiž se nyní budeme rozhodovat. Při realizaci této techniky mějte na paměti, že užitečnost a originalita nejsou jedinými parametry, podle kterých bychom se při volbě tématu práce měli rozhodovat, mohou ovšem představovat odrazový můstek pro posuzování námětů i z dalších perspektiv.   Myšlenkové klobouky Tato technika slouží, na rozdíl od předešlých dvou, k posuzování jednoho vybraného nápadu (nebo skupiny nápadů). Myšlenkové klobouky představují rozličné úhly pohledu, které můžeme k nápadu (zde námětu práce) zaujmout. Jde o techniku využívanou především ve skupinách, která má ovšem i při individuálním použití mnoho co nabídnout. Principem této techniky je postupné předvádění šesti stylizovaných rolí, v rámci nichž k problému postupně zaujímáme rozličné postoje. Účelem je dosáhnout toho, abychom v jedné chvíli používali pouze jeden typ myšlení, a nikoliv všechny najednou, jak se tomu obvykle děje. Tyto role jsou následující: Bílý klobouk: konstatování, fakta, nestrannost. Jeho účelem je přesně pojmenovat všechna známá fakta, která s problémem souvisejí. Tato fakta nijak nehodnotí, nevysvětluje ani neinterpretuje, nenechá se ovlivňovat svými emocemi nebo názorem. Červený klobouk: emoce, city, intuice. Zcela se oprošťuje od faktů, projevuje jen své pocity z daného problému. Snaží se být spontánní a vyjevené pocity není povinen nijak vysvětlovat. Žlutý klobouk: optimismus, pozitivní hodnoty. Soustředí se výhradně na pozitiva daného problému, tj. jaké jsou jeho přednosti, čím nás obohatí, apod. Přitom ovšem nelétá v oblacích a svá tvrzení podepírá o fakta a argumenty. Černý klobouk: negativismus, kritika, skepse. Soustředí se na negativní aspekty problému, na jeho slabé stránky, nedostatky, rozpory, apod. Přitom je ovšem realista, upozorňuje na reálná úskalí problému, vychází ze zkušeností a logických argumentů. Zelený klobouk: kreativita, volnost myšlení, nové nápady. Může uvolnit veškerý svůj kreativní potenciál a přijít v množstvím nových nápadů, týkajících se problému. Na rozdíl od žlutého klobouku své návrhy nemusí podepírat argumenty. Modrý klobouk: odstup, nadhled, objektivita. Ve skupině funguje jako facilitátor, při individuálním použití techniky přichází na řadu až na konec jako hodnotitel výstupu. Během předem vymezeného času si postupně “nasazujeme” jednotlivé klobouky a po dobu, co je máme na hlavě, uvažujeme o problému pouze v rámci vytyčeném tímto kloboukem. Snažte se vždy soustředit pouze na jeden klobouk a jejich vlastnosti vzájemně nemíchat. Výstupy jednotlivých klobouků je nutné průběžně zapisovat a tyto výstupy po ukončení, v roli modrého klobouku, vyhodnotit. To spočívá v ujasnění si, jaká negativa a pozitiva daný nápad má, jaký je jeho kreativní potenciál a jaké z něj máme pocity. To by nám mělo pomoci s rozhodnutím, je-li daný nápad vhodný ke zpracování.   SWOT analýza SWOT analýza je, jak už název napovídá, analytická metoda, která nám pomůže v okamžiku, kdy se rozhodujeme mezi více alternativami. Prostřednictvím analýzy vybraných aspektů nápadů pomáhá s výběrem toho pravého. Patří mezi časově náročnější techniky, proto je ideální pro výběr z malého počtu variant. Aspekty, které u každého nápadu posuzujeme, jsou jeho silné stránky (Strenghts), slabé stránky (Weaknesses), příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats). Tyto aspekty postupně rozepisujeme do čtyř kvadrantů SWOT matice, z nichž každý odpovídá jednomu z těchto aspektů.     Při vyplňování jednotlivých kvadrantů nám mohou pomoci odpovědi na tyto otázky:   Silné stránky: Jaké má nápad silné stránky? Co jsou jeho výhody oproti jiným? Co nám při jeho uplatňování pomůže? Jsme při jeho zvolení nějak zvýhodněni? Slabé stránky: Kde jsou jeho slabiny? Co nám pro jeho uplatnění schází? Co oproti jiným postrádá? Příležitosti: Jaký je přístup k tomuto problému v rámci oboru? Co přinese jeho řešení nového? Co tím ovlivníme? Hrozby: Co by mohlo překazit úspěšné řešení problému? Jaké se mohou vyskytnout překážky? Na co si musíme dát pozor?   Díky této technice si utřídíme výhody a nevýhody jednotlivých nápadů, a snadno tak uvidíme důvody, proč se k tomu kterému nápadu přiklonit.   Autorkou textu je Kristýna Kalmárová. 
ModulBlogy
08. 09. 2016
V rámci edTech skupiny na KISKu se nám podaří v září spustit dva zajímavé projekty, které mohou být užitečné nejen pro naše studenty, ale také pro širší pedagogickou veřejnost či středoškoláky. Jde o vzdělávací kurzy, které budou otevřené a bezplatné, takže z nich může čerpat zadarmo každý. Kurz práce s informacemi Prvním kurzem je Kurz práce s informacemi. Zatímco většina běžných e-learningových projektů je postavená jako relativně uzavřený black box, ve kterém se odehrávají všechny vzdělávací aktivity, tak námi koncipovaný projekt bude kurzem webovým. Velkou část vzdělávacího obsahu současně přesouváme do odkazů, takže jednotlivé texty nejsou strukturované jako samostatně stojící učební pomůcky, ale jako webové stránky, z nichž každá se věnuje vždy rozvoji konkrétní dovednosti nebo znalosti. V kurzu je možné najít jak odkazy mezi jednotlivými stránkami, takže funguje trochu jako wiki, tak především velké množství odkazů vedoucích ven, do dalších kurzů, stránek či zdrojů. S tím souvisí také jazyk – snažili jsme se psát web tak, aby jeho čtení bylo co nejzajímavější, aby si ho student chtěl projít sám. Přitom jsme se snažili mimo lineární linku s odkazy nabídnout i možnost vlastní vzdělávací cesty. V průběhu podzimu ještě napíši, jak se nám daří věci jako je Twitter, podpora diskusí nebo nepovinné aktivity, ale od 20. září budete moci web využívat také. Většina informací je přitom pochopitelná i pro středoškoláky a může tak posloužit jako dobrý průvodce informační výchovou také pro ně, případně jako didaktická pomůcka pro učitele. Celý kurz je vytvořený ve Wordpressu a adresu na něj zde brzy přidám. Zatím si ho schováváme ještě pro sebe. Kurz by měl splňovat vše, co MŠMT žádá od MOOC. Vzdělávací technologie Druhý kurz je už nachystaný a otevřený a nese název Vzdělávací technologie. To, co v něm zatím nenajdete, jsou záznamy z přednášek, ty se budou objevovat postupně v průběhu semestru. Kurz je vytvořený v Moodle a jako host do něj má přístup kdokoliv. Kurz je orientován konektivisticky – můžete cokoli sdílet, diskutovat, sami přispívat, pomáhat. Každý týden od 20. září se budeme věnovat tématu z přednášek a cvičení (kurz mají jako běžný zapsaní naši studenti) a prostřednictvím Twitteru či diskusích fór můžete diskutovat o obsahu, sdílet své digitální artefakty a družit se. Samo téma je poněkud nejasné a nelehké. Osciluje mezi teoreticky seriózní analýzou pedagogických teorií a jistou požadovanou řemeslnou zručností v oblasti tvorby jednotlivých digitálních vzdělávacích objektů; mezi pedagogikou a andragogikou; mezi teorií a praxí; požadavkem na obecnost a praktickou užitečností; mezi standardizovaností a svobodou. Tuto polaritu kurz zachovává – zatímco přednášky jsou více teoretické a věnují se obecnějším informatickým konceptům, byť vztažených ke vzdělávání, tak cvičení se věnují tvorbě jednotlivých vzdělávacích objektů, jakkoli se neuchylují k instruktivnímu pojetí. Pokud jde o pedagogické pojetí, tak celý kurz stojí na myšlence kurátorsky orientovaného konektivismu s důrazem na tvorbu osobního vzdělávacího prostředí. Co přesně pod tímto vymezením chápeme, zde vymezovat nebudeme a ponecháváme to na vašem zážitku a prožitku z celého kurzu. V rámci kurzu se snažíme respektovat jistou svobodu – volbu vlastního osobního odborného zaměření každého jedince, o jeho zájem o danou problematiku. Kurz se tak snaží být spíše odrazovým můstkem nebo rozcestníkem proto, kým se člověk chce stát. Rádi bychom, aby vyvolával proces učení – tedy svobodného procesu učiněním se. Nikoli však podle představy autorů, ale podle vlastního svobodného rozhodnutí. Prozatímní verzi je možné najít na el-portále FF MU. Vstup je umožněný pro také pro hosty.
ModulBlogy
07. 07. 2016
Na první pohled by to mohlo vypadat, že o prázdninách se na univerzitách ani na jiných školách nic zajímavého neděje. Všichni mají dovolenou, maximálně dobíhají zápočty a zkoušky a vše je tak nějak spící, čekajíce na konec srpna či začátek září. Můj subjektivní pocit je ale skoro opačný – zatímco během semestru je většina energie napřena do výuky, péče o studenty a čtení různých seminárních a diplomových prací, tak prázdniny jsou časem, kdy je možné se nadechnout k novým zajímavým věcem. Tento příspěvek tak vlastně píšu především proto, že bych se rád podělil o věci, na které se může těšit širší veřejnost a které jsou s tím, jak pracujeme s edTechem na KISKu spojené. Tím je daný také výběr témat, takže poznámky jako je příprava na nový semestr nebo opravování úkolů prosím nečekejte. NASIV Od 6. – 9. 7. jsme pořádali konferenci Národní seminář informačního vzdělávání. Šlo o nový formát konference, která byla oproti předchozím pěti ročníkům více akademická a mnohem obsáhlejší. Celkem zde bylo 32 přednášek, 15 worskopů, tři druhy exkurzí a sedm témat, kterým se jednotlivé bloky věnovaly. Ještě zkusím někam vytáhnout širší reflexi edTechové části, která se dotýkala především MOOC kurzů v českém prostředí a digitálního informačního kurátorství. Můj celkový dojem je veskrze pozitivní. Pokud chcete nasát něco z těchto dvou témat, zkuste se podívat na balíček ve Scoop.it a případně si ho profiltrovat. Je to zatím polotovar, ale třeba se vám bude hodit. Z hlediska KISKu byla konference zajímavá jak tématy a přednášejícími nebo středoevropským kontextem, ale také tím, že ji do velké míry organisovali studenti. Zvládli to výborně a patří jim velký dík. Záznamy z přednášek budou k dispozici v srpnu. Srpnový týden edTechu Neradi bychom si svá témata, postřehy, technologie či schopnosti nechávali jen pro sebe. KiskEd, což je původně studentský projekt připravil Srpnový týden edTechu. V týdnu od 22. - 26. 8. se můžete zúčastnit jednoho z osmi celodenních seminářů na nějaké edTech téma – od  Jak vyrábět multimediální a interaktivní učebnice či pracovní listy  až po Práce s tabletem  pro začátečníky. Počet míst je omezen, takže se můžete hlásit a těšit. Koordinátor ICT a další kurzy S tím souvisí také další kurzy pro veřejnost. Především bych chtěl nalákat na Koordinátora ICT, který poběží od září cca do května a který vede k zisku certifikátu pro výkon specializované pozice. Pokud jste z Brna nebo vám nevadí na soboty dojíždět, tak se s vámi budu rád potkávat. Kurz prochází dílčími změnami, aby byl příjemnější a přínosnější. Přihlašovat se už můžete, případně alespoň číst skripta ke kurzu na první a druhý semestr. Současně na téměř každý měsíc v roce nabízí alespoň jedno odpolední setkání (kurz) nad nějakým tématem. Pokud máte zájem, zkuste se podívat na nabídku. Kurz práce s informacemi Od září startuje nový Kurz práce s informacemi. Představuje určitého průvodce po světě informací, především se zřetelem na schopnost vymyslet vlastní odborný text, najít k němu zdroje a adekvátně jej publikovat. Zatím šlo o kurz uzavřený v ISu, takže dostupný jen pro studenty MU a volně veřejně dostupná byla jen skripta. To se nyní změní – revizí prochází jak témata, tak také cíle kurzu. Vše bude mít podobu webových stránek, které bude moci využívat každý. Pokud tedy budete plánovat zařazení informačního vzdělávání do výuky nebo se v této oblasti sami chcete zdokonalit, pak bude kurz zajímavou nabídkou také pro vás. Startuje okolo 20. září. Pokud vás bude zajímat etnologie vzniku kurzu, pak sledujte hastagy  #KPI a #edTech, nejen na mém Twitteru. Nutno říci, že inovace táhnou naši studenti, z čehož mám velkou radost. Vzdělávací technologie Další věc, kterou chcete otevřít pro veřejnost, je kurz Vzdělávací technologie. Je postavený v Moodle a nabízí pohled jak na technologie a jejich podstatu, tak také na praktické kompetence v oblasti tvorby vzdělávacích materiálů, digitálních vzdělávacích objektů atp. Je postavený kurátorsky, při studiu bude potřeba budovat si vlastní PLE a rádi bychom do něj zanesli prvky konektivismu. Pokud chcete, můžete se připojit – nenabízíme certifikáty ani nic podobného, jen možnost sebevzdělávání a spolupráce s dalšími podobnými nadšenci. Start je opět okolo 20. září. Model vzdělávacích teorií v kontextu edTechu a filosofie výchovy Modelů vztahu vzdělávacích teorií a technologií je na internetu poměrně hodně, ale přiznám se, že se mi žádný příliš nelíbí, takže jsem se rozhodl, že zkusím navrhnout něco vlastního. První věc, která je po mém soudu důležitá je filosofické východisko dané teorie a pak konkrétní nástroje, které se v ní promítají. A protože nejsme pracoviště ani pedagogické ani andragogické, spojil jsem obojí dohromady. V budoucnosti bude pod každou teorií proklik na balíček zajímavých materiálů, webů, textů atp., který bude asi ve Scoop.it. Ale na to zatím nebyl příliš čas a zřejmě si to počká na semestr. A asi o něm i více ještě na RVP napíšu. Pokud si chceme model prohlédnout, doporučuji si ho stáhnout, velikostně není úplně skladný. Manuál Během léta by se měl objevit manuál edTechu na KISKu, co je brožurka, která by měla trochu rekapitulovat, kdo co dělá, jaké máme studenty, knihy, výzkumné záměry, předměty, technologie, atp. Zatím nemohu úplně moc prozrazovat, snad kromě myšlenkové mapy. Motivací je to, že aktivit na našem malinkatém oddělení je tolik, že je sami obtížně dáváme do kontextu a i pro případné zájemce o studium nebo spolupráci to nemusí vnímat úplně jednoduše. Knihy V akademickém prostředí je léto především dobou psaní knih a článků, takže v tomto ohledu nejsme výjimkou. Přesný počet toho, co se píše je trochu rozmazaný, ale lze prozradit, že v nakladatelství je kniha o vzdělávání sebe sama s technologiemi, dopsaná je monografie o informačních systémech ve vzdělávání, učebnice o tvorbě digitálních vzdělávacích objektů a na cestě jsou i další zajímavé knihy (třeba o bezpečnosti, informačním vzdělávání nebo o designovém myšlení pro učitele). Jakkoli je slibování knížek vždycky trochu ošemetné, věřím, že alespoň tři až čtyři knihy z léta jistě budou. Závěrečné drobečky 29. 6. proběhlo Odpoledne webinářového vzdělávání. Záznamy budou snad do čtrnácti dní. Stěhujeme se – a zatím není úplně přesně jasné kam, jen že na Arna Nováka nás dva roky nenajdete. Možná bude nějaký malý online projekt jako překvapení. Jakkoli jsem studenty nezmiňoval všude, je třeba říci, že skoro všude – různou mírou – jsou, což je asi největší odměna, kterou může studijní profilace přinášet. To, že se nemalá část z nich rozhodne, že vymění léto za… třeba za inovaci kurzů, pomoc na konferenci nebo sazbu plakátů.
ModulBlogy
02. 06. 2016
V Brně se od 6. 6.- 9. 6. uskuteční šestý ročník Národního semináře informačního vzdělávání pořádaný Kabinetem informačních studií a knihovnictví (KISK). Témata jsou různorodá, ale pro učitele se jeví zajímavě hlavně čtyři okruhy témat: Technologie ve vzdělávání Didaktika a metodika informačního vzdělávání Mediální gramotnost Výzkumy v informačním vzdělávání Registrace je bezplatná, můžete se na Filozofickou fakultu stavit kdykoli v průběhu konference a něco si poslechnout. Pokud chcete na workshopy nebo na exkurze, tak kapacity se plní a je vhodné se přihlásit a registrovat na ně hned. Zkuste se podívat do programu. Pokud přijet nemůžete nebo nechce, nabízíme stream (experimentální údajně nefungující v Opeře a Firefoxu) z níže uvedených bloků přednášek. V rozumném čase by se pak měl objevit také záznam, takže pokud někoho chcete slyšet, tak nemusíte zoufat, že právě učíte nebo máte jiný program. Protože téma, které mám na starosti je edTechové, dovolím si k programu několik slov. Jsou zde dvě přednáškové sekce: MOOC po česku mapuje různé české přístupy k MOOC a to očima jejich reálných tvůrců a provozovatelů. Jde tedy o poměrně unikátní české sdílení zkušeností, toho co funguje i nefunguje v akademickém světě, komerční sféře i neziskovkách. Téma se budeme snažit pojmout více prakticky než teoreticky. Střípky z digitálního kurátorství směřují k tématu pedagogicky velice zajímavému, které je rozkročeno od základních škol po celoživotní vzdělávání. V rámci tohoto bloku bychom naopak rádi více teoreticky celé témata reflektovali a dali mu (snad i trochu překvapivé) perspektivy v rámci celého edTech vnímání vzdělávání. Druhou část programu v oblasti technologií tvoří workshopy. Ty se zaměřují na čtení v papírové i elektronické podobě a jejich komparaci, případně na čtení osob nevidomých či slabozrakých na těchto zařízeních. Dále pak jsou zde aktivity v podobě tvorby interaktivních publikací nebo práce s iPadem v akademickém prostředí. Téma workshopů je tedy tabletově čtecí. Třetí částí jsou exkurze, které účastníky zavedou do HumeLabu nebo do edTech laboratoře, kterou máme na KISKu vybudovanou. Měli by být dotykem vědy, ale především praktických a inspiračních možností současných technologií. Poslední částí, které se dotýká edTech jsou meeting pointy (které nejsou v programu, ale srdečně na ně zvu). Ať již jde o presentace knih, které na KISKu v poslední době vznikli v oblasti vzdělávacích technologií, nebo o mapu teorií učení v kontextu technologií či o diskusi nad tím, kam se za poslední dva roky studijní profilace posunula. Mezi výstupy z konference budou nejen záznamy a streamy, ale také konferenční sborník nebo různé tematické kurátorské balíčky, se kterými se potkáte také zde na blogu.   Streamované přednášky: Pondělí, 6. června 16:00 - 17:30: Vzdělávání jako místo setkávání 1. Jakub Macek: Mediální a informační gramotnost Mnohohlasnost online prostředí je již od 90. let vítána jako jeden ze zdrojů plurality vědění. Multiplikace zdrojů vědění však otevírá prostor nejen idealizovanému rozumu, ale i relativizaci hierarchií autorit, manipulaci a nejistotě. Jaké jsou důsledky takové situace? A jak má v polyfonní situaci vypadat funkční mediální a informační gramotnost? 2. Břetislav Svozil: Prostory vzdělávání Příspěvek ředitele laboratorní školy Labyrinth hledá odpovědi na otázku, jak docílit toho, aby vzdělávání naplňovalo společenské potřeby 21. století. Spíše než metody a formy výuky se do popředí dostávají otázky spojené s rozmanitými prostory vzdělávání. Nelze opomenout ani propojování formálního a neformálního vzdělávání a propojování institucí. 3. Michal Lorenz: Zkušenosti uživatelů s kontexty, bariérami a použitím informací v informačním vzdělávání Přednášející se v příspěvku zaměří na informační chování účastníků informačního vzdělávání, kdy bude porovnán systémově zaměřený a na uživatele zaměřený přístup k informačním potřebám. Dále budou představeny výsledky výzkumů perspektivy studentů a tutorů informačního vzdělávání, ale také studentské a lektorské zážitky při vyhledávání informací. 4. Pavlína Mazáčová: Učící knihovník a inkluzivní přístup k edukaci informační gramotnosti Učící knihovník ve své praxi často pracuje s heterogenní třídou a žáky s různými vzdělávacími potřebami. Interakce s takovou třídou má svá specifika. Příspěvek se zaměřuje na základní deskripci inkluzivního přístupu k edukaci informační gramotnosti a nastiňuje pedagogické a didaktické koncepty vhodné k uplatnění v praxi informačního vzdělávání. Úterý, 7. června 9:00 - 10:30: Inspiromat témat, metod a přístupů k informačnímu vzdělávání 1. Martin Krčál, Zuzana Teplíková: Zlepšování citační gramotnosti na středních školách – od teorie k praxi Citování a plagiátorství je na středních školách diskutovaným tématem a to zejména v kontextu kvality odborných prací. Učitelé si uvědomují, že je nutné poskytnout žákům podporu v oblasti tvorby citací, ale tyto kompetence mnohdy sami nemají. V příspěvku tedy bude nastíněn model spolupráce škol a knihoven na rozvoji citační gramotnosti. 2. Jiří Kratochvíl: Efektivita předmětů informační gramotnosti pro doktorandy Lékařské fakulty MU Příspěvek seznámí posluchače s podobou a obsahovou náplní kontaktní a e-learningové varianty předmětu "Získávání vědeckých informací". Stěžejní částí příspěvku bude srovnání efektivity obou variant předmětu na základě srovnání spokojenosti doktorandů s kurzy, časové náročnosti vedení obou kurzů a měření dopadu výuky na znalosti doktorandů. 3. Lea Mentlíková: Herní myšlení: tajná ingredience ve vzdělávání teenagerů Absolventka Informačních studií a knihovnictví a zároveň herní designérka v Court odf Moravia v příspěvku odkryje tajemství slova gamifikace a ukáže možnosti propojení knihovnictví, vzdělávání a herního myšlení. Ukázky konkrétního využití herních prvků ve vzdělávání budou mířit ke generaci Z, tedy teenagerům. 4. Eva Jandová, Pavlína Mazáčová: Možnosti rozvoje informační gramotnosti studentů MU Příspěvek je věnován informačnímu vzdělávání v Ústřední knihovně FF MU. Účastníci se dozvědí nejen o jeho počátcích a plánech do budoucna - zodpovězeny budou také otázky, proč by informační vzdělávání měly provádět na univerzitách právě knihovny. Závěrem bude prezentována spolupráce univerzitních knihovníků s akademiky. Úterý, 7. června 11:00 - 12:30: Celoživotní učení bez bariér 1. Milada Rabušicová, Lenka Kamanová, Kateřina Pevná: Knihovny jako prostor pro mezigenerační programy Milada Rabušicová, Lenka Kamanová a Kateřina Pevná se zaměří na mezigenerační programy, které dnes představují výzvu pro řadu institucí fungujících ve veřejném prostoru. V příspěvku představí mezigenerační programy jako nástroj mezigeneračního učení a úžeji se zaměří na jejich využití v rámci možných aktivit knihovny. 2. Silvia Lukáčová: Reedukace odsouzených v kontextu informačních služeb knihoven Příspěvek se zabývá jednou z cílových skupin, která je kvůli své životní situaci vystavena nejrůznějším bariérám, kam patří také bariéry informační. Silvia Lukáčová představí klíčové výstupy své disertační práce, v nichž se zaměří na využívání informačních zdrojů ve vzdělávání odsouzených ve výkonu trestu z pohledu informačních služeb knihoven. 3. Iva Zadražilová: Informační vzdělávání seniorů v knihovnách – metody, témata, výzkum Jaký může být obsah vzdělávacích lekcí pro seniory? Co je zajímá, co chtějí najít? V jakých tématech se potřebují orientovat? A jak to všechno můžeme zjistit? Pokud budeme znát jejich informační chování a preference, můžeme připravit lekce přímo na míru této cílové skupiny. 4. Jana Folková, Marta Zonková: Knihovna Na Křižovatce: dobrá praxe inkluzivního informačního vzdělávání Učící knihovník může v praxi čelit nejrůznějším výzvám, mezi které lze zařadit vzdělávání dětí s různými speciálními vzdělávacími potřebami. Studentky z Křižovatky se ve svém příspěvku zaměří na to, jak pracovat s heterogenní třídou a představí dobrou praxi Knihovny Na Křižovatce, výukového pracoviště Kabinetu informačních studií a knihovnictví. Středa, 8. června 9:00 - 10:30: MOOC po česku 1. Richard Papík: Technologie v rozvoji rychločtení Metody rychlého čtení mají řadů znaků informační gramotnosti. Jsou vhodným nástrojem nejen pro jakéhokoliv zájemce, ale zajímají mnohdy také informační pracovníky a knihovníky. Metody online učení na sebe převzali zejména rutinní tréninkové metody rozšíření zrakového rozpětí. Přednáška nabídne srovnání klasických, online i hybridních kurzů. 2. František Dalecký: Video v online vzdělávání: co víme, že funguje Moderní online vzdělávání překračuje hranice jednoho formátu a je obvykle multimediální. Jeden formát obsahu však získal dominantní postavení - video. V přednášce se podíváme na příklady dobré praxe ze světa a rozebereme elementy, které tvoří základy úspěchu vzdělávacího videa. Přednáška se bude opírat o poznatky ze zahraničí a zkušenosti ze Seduo. 3. John Gealfow: Role knihoven v době online vzdělávání Vzhledem k tomu, že informací je spíše nadbytek než nedostatek, je dnes stále těžší odlišit pravdivé informace od těch klamných. Dalším problémem je, že ačkoli nesou knihovny a univerzity důležitou roli na poli kvality informací, četba se stala neoblíbenou činností. Řešením mohou být online vzdělávací nástroje, kterým se bude přednáška věnovat. 4. Kateřina Hošková: Jak se dělá univerzitní MOOC – radosti a strasti vzdělávání stovek studentů současně Příspěvek přiblíží zkušenosti s online vzděláváním na Masarykově univerzitě. Zaměří se na praktické zkušenosti z výuky e-learningového kurzu (Kurz práce s informacemi) určeného studentům všech fakult MU. Nejdříve bude stručně představen kurz, jeho forma a obsah, následně se bude příspěvek věnovat organizaci, komunikaci se studenty či zpětné vazbě. Středa, 8. června 9:00 - 10:30: Střípky digitálního kurátorství 1. Bořivoj Brdička: Technologické desatero SKAV Desatero o vzdělávání Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) je dokumentem, který jasně popisuje ty nejzákladnější principy, jež se všichni členové této organizace zavazují dodržovat a prosazovat. Budou vyloženy souvislosti, které jeho body mají s využitím vzdělávacích technologií. 2. Hana Tulinská: Makro a mikro kurátorství ve vzdělávání Cílem příspěvku je představení sebeřízeného učení ve vzdělávání dospělých a jeho spojitosti s digitálním informačním kurátostvím, které je jednou z cest, jak z množství informací vytvářet dílčí smysluplné celky v pomyslné makro rovině, kdy zprostředkujeme digitální kolekce širšímu publiku, ale také mikro rovině, kdy je tvoříme pro osobní potřebu. 3. Michal Černý: Kurátorství vzdělávacího obsahu: mezi řádem a uměním Zatímco při metadatovém popisu a tradiční kurátorské činnosti si vystačíme s unifikovanými nástroji pro popis podobnými, jako se užívají v digitálních knihovnách, při popisu vzdělávacích objektů je situace složitější. Formát SCORM řeší přenositelnost dat mezi vzdělávacími platformami, případně xAPI umožňující do LMS zařadit data z externích zdrojů. 4. Michal Konečný: Kompetenční model digitálního kurátora Digitální kurátorství je obor rozvíjející se zejména v poslední dekádě. Kurátor musí být schopným digitálním knihovníkem, vyjednávačem, manažerem i analytikem. Z těchto kompetencí lze sestavit kompetenční model digitálního kurátora, který vznikl ve spolupráci s experty, zohledňuje aktuální potřeby a umožňuje snadněji definovat pracovní náplň.   Akce je financována Mezinárodním visegrádským fondem (IVF) VF03/2015Stg
ModulBlogy
01. 06. 2016
Článek shrnuje informace a poznatky o základních funkcích mozku, o možnostech jeho měření, zobrazování a modelování. Seznamuje s relativně novým oborem Neuroinformatikou a ukazuje, jak osobnost a finanční podpora Paula Allena udala směr k dalším progresivním výzkumům nejen na poli medicínském ale i technologickém, zásluhou primárního projektu Allenova atlasu mozku.       Autorka: Marta Valešová Toto téma jsem si zvolila jako doplňující materiál k oblasti "Nové typy informatik." Jedná se o oborovou záležitost informačních studií, ale i dalších předmětů, které se explicitně problematice mozku věnují. Mozek je komplikovaný lidský orgán, jehož činností je z fyziologického hlediska souhrn kombinace chemických přeměn a elektrických procesů. Změny v elektrochemické aktivitě jednotlivých částí mozku jsou korelovány s dovednostmi nebo smyslovými vjemy neboli s mozkovou aktivitou. Mozek se skládá z 1011 (100 miliard) mozkových buněk, ve kterých probíhá elektrická aktivita (komunikace) prostřednictvím elektrických signálů.  Všechny neurony nejsou stejného charakteru, je jich asi 1 milion typologicky rozdílných. Na jeden typ připadá průměrně asi 100 tisíc neuronů, např. pyramidální neurony podněcují elektrickou aktivitu mozkové kůry a inhibiční neurony kontrolují komunikaci mezi sousedními neurony. Kontaktním bodem pro komunikaci neuronů, což je pro bližší představu propojení s několika tisíci dalších, je synapse, těch je v mozku 1015 a zajišťují výstup z neuronů. V mozku jsou vedle neuronů i podpůrné buňky – neuroglie (je jich 1011), ty mají vliv na vývoj mozku, na růst neuronů, provádí jejich údržbu a odstraňují odumřelé neurony. Dlouho panovala domněnka, že jsou pasivní, ale zjistilo se, že neuroglie s neurony komunikují a ovlivňují jejich aktivitu. Mozek tvoří rozmanitá síť neuronů odlišných tvarů a velikostí, které se diferencují nejen podobou, ale i svými dispozicemi a spoluprací s jinými mozkovými buňkami, které jsou podmíněny genovými dědičnými informacemi každého jedince. Mozkovou elektrickou aktivitu lze měřit, nejpřesnější, ale drastické, je zavedení elektrod do mozkové tkáně, kdy lze následně měřit elektrický potenciál jednoho určitého neuronu nebo zóny menšího kvanta neuronů. Tato metoda je u lidí využívána při operacích zcela ojediněle. Používá se spíše při výzkumu potkanů vpuštěných do bludiště, kdy je snímána jejich mozková činnosti při normálním jednání. Další metodou je studie mozkových plátků zvířete, kde se získávají elektrofyziologická data z jeho mozku. Mozek se rozřeže na malé plátky, ty se izolují, dají do fyziologického roztoku a následně se pozorují. Neurony v těchto plátcích žijí ještě několik hodin a vykazují elektrickou aktivitu. Elektrická encefalografie je další možností, kdy se na povrch hlavy přikládají elektrody, které měří elektroaktivitu mnoha (milionů) neuronů mozkové kůry. Tato metoda je nejčastěji využívána při epilepsii nebo při poruchách spánku. Funkční magnetická rezonance je nepřímým ukazatelem elektrické aktivity, která nedetekuje elektrické pole, ale průchod krve (aktivita neuronů zvyšuje průtok krve). Ta na rozdíl od elektrické encefalografie neměří aktivitu pouze na povrchu mozku, ale vhlíží do hloubky, problémem je nízké časové rozlišení. Činnost mozku lze zachytit adekvátním počítačovým modelováním, kterému se věnuje relativně nový vědní obor neuroinformatika [1]. Neuroinformatika je interdisciplinární věda, která souvisí s řadou dalších oborů jako např. neurověda, informatika, medicína, biologie a další. Za své hlavní cíle si tento obor stanovil systematické vytváření databází, nástrojů a modelů pro integraci nových dat a poznatků o fungování mozku pro další aplikování při neurologických onemocněních. Zabývá se především možnostmi využití výpočetní techniky pro medicínu, kdy díky pokročilým informačně komunikačním technologiím se snaží zachytit funkce mozku odpovídajícím počítačovým modelováním. Zaměřuje se na modelování neuronů, metody učení na buněčné úrovni, zpracováním signálů neuronů a kódováním a dekódováním informace v mozku. Průnik výzkumu v oblasti neurověd a informatiky je bilaterálně přínosný, neboť přináší nové, obtížně získatelné, poznatky o fungování mozku a zároveň se podílí na rozvoji a vývoji metod pro analýzy a modelování. Neuroinformatika se inspirovala Bioinformatikou, která se zabývá přečtením lidského genomu (genetikou) a oborem Umělých neuronových sítí. Zde by se na první pohled mohlo zdát, že to jsou společné, propojené obory. Ovšem obor Umělých neuronových sítí je spíše součástí informatiky a aplikované matematiky. Jeho systémy se inspirují v informacích, jak to funguje v mozku. Tento obor se uplatňuje např. v automatizovaném rozpoznávání obrazu nebo expertních systémech  schopných se učit. Nejde mu o simulaci mozkové činnosti, inspiruje se informacemi o mozku a ty následně upravuje z hlediska informatiky jako software pro určité dané účely. Allenův atlas mozku (Allen Brain atlas) Největší význam pro Neuroinformatiku měl zřejmě jeden z pilotních a dodnes nejvýznamnější projekt " Allen Brain Atlas" (Allenův atlas mozku), který odstartoval v roce 2003 a založení The Allen Institute for Brain Science (Allenův Institut pro výzkum mozku)za iniciace a velké finanční podpory Paula Allena (spoluzakladatele Microsoftu s Billem Gatesem).  Počátky Allenova Institutu pro výzkum mozku korelují s osobními a životními zkušenostmi Paula Allena, kterému ve třiceti letech lékaři diagnostikován Hodgkinův lymfom, což je nádorové onemocnění mízních uzlin, z kterého se úspěšně vyléčil. Paul Allen v roce 2002 sezval na svou jachtu více než dvacet významných vědců, a z jejich diskuze vzešel impuls pro první projekt. Rozhodujícím stimulem pro jeho mecenášství na poli neurovědy bylo v následném roce stanovení diagnózy Alzheimerovy choroby u jeho matky a následná devastace její osobnosti touto nemocí. [2] Tyto životní okolnosti Paula Allena odstartovaly činnost Institutu pro vývoj mozku za jeho finanční podpory, která činila 100 miliónů dolarů. Tato částka byla určena na projekt Allen Brain Atlas, který se zabýval výzkumem mozku. Projekt trval tři roky a pracovalo na něm více jak sto vědců, kteří zkoumali a mapovali mozek myší, který pracuje v mnoha ohledech obdobně jako lidský.  Jednotlivé myší mozky nejprve rozřezali na mikroplátky kolmo a vodorovně, ty byly vystaveny působení molekulární sondy a bylo zjištěno, že jednotlivé plátky se chemicky naváží na transkript určitého genu a následně se určilo, kde k této vazbě došlo. Výstupem bylo množství plátků mozku s různě vybarvenými neurony. Nečekaným překvapením pro výzkumníky byl fakt, že se v mozku stimuluje k aktivitě 80% všech myších genů, kdežto jejich předpoklad byl, že to bude něco kolem 50%. Rovněž vědci zjistili, že neurony zajišťující základní životní procesy, pracují ve všech buňkách a některé se aktivizují jen na několika málo lokalitách, buňky, které relativně neměly mnoho společného disponovaly shodnou škálu genů a jak tvrdí vědci patřily ke stejnému "klanu" a vedle toho buňky, o kterých se domnívali, že jsou shodné, se diferencovaly činností genů a v mozku realizovaly odlišné úkoly. Projekt byl systematický, bylo odhaleno a určeno 21.000 genů myší. Konečným produktem projektu byl atlas, trojrozměrná galerie s 85 miliony obrázků, které ukazovaly, jaký gen je aktivován v které části mozku. Oficiální název těchto získaných výstupů je Allenův atlas mozku (http://mouse.brain-map.org/).  Výzkum probíhal v šesti vrstvách mozkové kůry a odhalil různé typy neuronů exspirovaných různými geny v různých vrstvách. Allenův atlas mozku zachytil činnost mozku u samců myší stejného věku. Nezabýval se změnou aktivit mozku u odlišného pohlaví nebo rozdílného věku myší. Je to vlastně zachycení momentálního stavu mozku.[3] Celkový objem získaných dat z projektu byl 600 terabytů a 1/3 z rozpočtu (ze 100 milionů) byla použita na vývoj potřebného softwaru. Tento atlas myšího mozku byl zpřístupněn v roce 2004 a je volně dostupný na internetu, neboť celý projekt byl otevřený a všechna data byla zveřejňována pro další využití. Hodnota celého projektu spočívala v tom, že se podařilo zmapování různovrstev neuronů, byly identifikovány různé typy neuronů a jejich provázanost s genomy. Byly vytvořeny 3D obrazce genové exprese [4], což znamená proces, jakým je v genu uložená informace převedena v reálně existující buněčnou strukturu nebo funkci, což může pomoci při poruchách vývoje mozku.   Relativně podobné atlasy mozků již existovaly, ale tento Allenův se na rozdíl od nich snažil o přiřazení genů k jednotlivým neurodegenerativním a duševním chorobám a poruchám mozku (např. Alzheimerova choroba, Downův syndrom, Parkinsonova choroba, epilepsie, autismus), což může značně zlepšit přesně cílenou farmakologickou léčbu na určitou postiženou část neuronů. Tento projekt je od počátku kontinuálně spjat s Allenovým Institutem pro výzkum mozku, do něhož Paul Allen investoval již přes 500 milionů dolarů na další výzkumy. Zde se soustřeďují přední odborníci z příbuzných oborů zkoumajících činnost mozku a na základech primárního projektu odkrývají další tajemství ukrytá v tomto nejsložitějším a nejdůležitějším lidském orgánu. V návaznosti na tento projekt se zkoumal mozek u myší v embryonálním vývoji, pro potvrzení získaných výsledků se prozkoumal mozek makaka. Institut prozkoumal, vyvinul a v roce 2011 veřejnosti zpřístupnil počítačový atlas lidského mozku (http://human.brain-map.org/). Vědci prozkoumali anatomii a zmapovali biochemii mozku dvou dospělých lidí mužského pohlaví. Při zkoumání zjistili, že jsou si oba velmi podobné, že mezi nimi existuje 94% paralela a že se v mozku vyskytuje nejméně 82% všech lidských genů.[5] V roce 2012 přední představitelé Allenova Institutu zveřejnili informaci o desetiletém plánu této instituce, ve kterém si vytýčili řešení nejsložitějších otázek výzkumu mozku např. optogenetiku  (hlubokou stimulaci mouku pomoci světla), konektomiku (studium toho, jak je mozek uvniitř "zadrátován") a pozorování dění v mozku v reálném čase. [6] Kromě toho se budou odborníci zaobírat otázkami porozumění - jak mozek pracuje s informacemi, co jsou jeho buněčné základy a proč jsou některá místa ohrožena mozkovými nemocemi a na čem je závislé chování, myšlení a další mozkové funkce. Odpovědi na tyto otázky by měly přinést poznatky o primárních zákonitostech korigujících funkce mozku. Spojení neurověd, dalších příbuzných oborů a informatiky zapříčiňuje zásluhou nových projektů a výzev i vývoj nových nástrojů a technologií, které budou napomáhat v akceleraci progrese na globální úrovni, což dokazují další zveřejněné výsledky od různých výzkumných týmů z celého světa. Pro názornost lze uvést např. BigBrain (https://bigbrain.loris.ca/main.php), tedy velký mozek, což je elektronický atlas samozřejmě dostupný všem, který vznikl z mozku pětašedesátileté ženy bez zjevných neurologických a duševních problémů.  Ten byl zalitý do parafínu a následně byl na speciálním přístroji rozřezán na tenké plátky (7.404). Pro odstranění nechtěné případné devastace některých vzorků, přistoupili vědci před prováděným řezem k vytvoření trojrozměrného modelu. Výsledkem byla trojrozměrná databáze, kde můžete procházet jednotlivými částmi mozku. [7] Dalším významným projektem na tomto poli výzkumu je evropský projekt BRAINPATH, který se zaměřuje na patologické stavy mozku jako je např. Alzheimerova choroba nebo nádor mozku. [8] Následují i další aktivity nejen v USA, ale i v Evropě, kde jsou vypsány různé projekty a přichází podpora pro další výzkumné iniciace (Human Brain Project [9], BRAIN INITIATIVE [10]), pro další bádání na poli funkcí, činnosti a souvislostí lidského mozku na primární celulární úrovni. Problematika zkoumání mozku prostupuje komplexně téměř všemi oblastmi lidské činnosti. Mozková činnost je základem pro fungování člověka, a z uvedených projektů je zřejmé, že ačkoli je na zkoumání mozku a jeho činnosti alokováno obrovské množství finančních prostředků, známe zatím pouze částečnou prevenci pro některá onemocnění. Ke komplexnějšímu poznání a vyléčení neurologických poruch vede ještě dlouhá cesta, ke které Allenův atlas mozku a projekty typu "human.brain.org" přispívají.  Autorka: Marta Valešová   Citace [1] ZÁPOTOCKÝ, Martin. Neuroinformatika a modelování činnosti mozku. Praha: Akademie věd České republiky, 2011. Dostupné také z: http://popularizace.avcr.cz/akce-pro-skoly/tyden-mozku/zaznamy-z-prednasek/2011/110317-neuroinformatika-zapotocky.html [2] RATLIFF, Evan. THE DISCOVER INTERVIEW. Discover [online]. 2007, 28(4), 60-63 [cit. 2016-02-10]. ISSN 02747529. Dostupné z: http://web.b.ebscohost.com/ehost/detail/detail?vid=39&sid=d93ad624-a2c3-44c7-8a2b-7a6dca8e2c6b%40sessionmgr111&hid=125&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl#AN=24413955&db=a9h  [3] LEIN, Ed S. Genome-wide atlas of gene expression in the adult mouse brain. Nature [online]. 2007, 445(7124), 168-176 [cit. 2016-02-10]. DOI: 10.1038/nature05453. ISSN 00280836. Dostupné z: http://web.b.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=42&sid=d93ad624-a2c3-44c7-8a2b-7a6dca8e2c6b%40sessionmgr111&hid=125  [4] ŠÍPEK, Antonín. Genová exprese. In: Genetika - Biologie: Váš zdroj informací o genetice a biologii [online]. genetika-biologie.cz, ©2010-2014 [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.genetika-biologie.cz/genova-exprese  [5] "More Complex Than a Galaxy": New Insights Into the Enormous Biochemical Complexity of the Human Brain. In: The daily galaxy: Great discoveries channel [online]. The Daily Galaxy, 2012 [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.dailygalaxy.com/my_weblog/2012/09/-the-most-complex-organ-in-the-milky-way-new-insights-into-the-enormous-biochemical-complexity-of-th.html  [6] HERPER, Matthew. Billionaire Paul Allen Pours $500 Million Into Quest To Find The Essence Of Humanity In The Brain. Forbes.com [online]. 2012, 190, 13-14 [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.forbes.com/sites/matthewherper/2012/03/21/billionaire-paul-g-allen-donates-300-million-in-brain-research-to-understand-what-makes-us-human/#692eb05b906a  [7] SHEN, Helen. Whole human brain mapped in 3D: Ten-year 'BigBrain' effort yields 1-trillion-byte atlas of fine-scale cerebral anatomy. Nature: International weekly journal of science [online]. © 2016 Nature Publishing Group, 2013 [cit. 2016-02-10]. ISSN 0028-0836. Dostupné z: http://www.nature.com/news/whole-human-brain-mapped-in-3d-1.13245  [8] Výzkum mozku je víc IN než kdy předtím: BRAINPATH - Molekulární zobrazování patofyziologie mozku. In: Karolina's Journey [online]. KAROLINAS.NET, 2016 [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: http://karolinas.net/cs/doma/vyzkum-mozku-je-vic-in-nez-kdy-predtim-brainpath--molekularni-zobrazovani-patofyziologie-mozku-c225.htm [9] Human Brain Project [online]. EU: Human Brain Project., 2013 [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: https://www.humanbrainproject.eu/ [10] Human Brain Project [online]. EU: Human Brain Project., 2013 [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: https://www.humanbrainproject.eu/   Související zdroje HERPER, MATTHEW. REVERSE ENGINEERING THE BRAIN. Forbes[online]. 2012, 190(6), 72-77 [cit. 2016-02-10]. ISSN 00156914. Dostupné z: http://web.b.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=2&sid=d93ad624-a2c3-44c7-8a2b-7a6dca8e2c6b%40sessionmgr111&hid=125 Internetový atlas mozku propojuje anatomii s geny: Výzkum on-line. In: Týden.cz [online]. Praha: EMPRESA MEDIA, 2011 [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/zdravi/internetovy-atlas-mozku-propojuje-anatomii-s-geny_198969.html JONES, Allan R. The Allen Brain Atlas: 5 years and beyond. Nature Reviews Neuroscience [online]. 2009, 10(11), 821-828 [cit. 2016-02-10]. DOI: 10.1038/nrn2722. ISSN 1471003X. Dostupné z: http://web.b.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=14&sid=d93ad624-a2c3-44c7-8a2b-7a6dca8e2c6b%40sessionmgr111&hid=125 KEIL, Josef. Miliardář Paul Allen poskytne neuvěřitelných 500 milionů na výzkum mozku. In: Makropulos [online]. Praha: Sdružení MAKROPULOS, 2012 [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: http://www.makropulos.cz/paul-allen-poskytne-500-milionu-na-vyzkum-mozku.htm LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Blízká budoucnost anatomie: mozek v parafínu nakrájený na tenké plátky. In: Technet.cz [online]. Praha: MAFRA, 2016 [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/atlas-mozku-ch0-/veda.aspx?c=A130709_163155_veda_mla LEIN, Ed. THE GENETIC GEOGRAPHY OF THE BRAIN. Scientific American [online]. 2014, 310(4), 70-77 [cit. 2016-02-10]. ISSN 00368733. Dostupné z: http://web.b.ebscohost.com/ehost/detail/detail?vid=45&sid=d93ad624-a2c3-44c7-8a2b-7a6dca8e2c6b%40sessionmgr111&hid=125&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl#AN=94982373&db=a9h PETR, Jaroslav. : Genetický atlas mozku. In: OSEL: Objective Source E-learning [online]. Praha: Osel, 2006 [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: http://www.osel.cz/2302-geneticky-atlas-mozku.html WHAT IS THE BRAIN INITIATIVE? The BRAIN Initiative [online]. New York: THE BRAIN INITIATIVE, 2013 [cit. 2016-02-04]. Dostupné z: http://www.braininitiative.nih.gov/?AspxAutoDetectCookieSupport=1
ModulBlogy
15. 05. 2016
3D tlač je čím ďalej tým viac populárnejšia a každý deň sa nachádzajú  nové spôsoby využitia 3D tlače a zavedenia ich do rôznych oblastí každodenného života. Čo však hovoríte na spojenie 3D tlače a školstva teda vzdelávania? Je toto spojenie perspektívne?    Autorka: Simona Hurná Krátka história 3D tlače História 3D tlače siaha do roku 1981, avšak nedávno však nastalo obdobie veľkého rozmachu 3D tlače. Oveľa viac ako nachádzanie novej technológie a materiálov pre prácu s 3D tlačou sa v posledných rokoch nachádzali nové možnosti využitia. Školstvo je nepochybne oblasť, v ktorej sa nám naskytá možnosť využitia 3D tlače. 3D tlač v školstve V školstve je možnosť prostredníctvom 3D tlače tlač rôznych učebných pomôcok a prostriedkov pre zefektívnenie výučbe a pomoc pri výučbe samotnej. U nižších ročníkov gymnázií je 3D tlač nápomocná pri rôznych predmetoch a to napríklad chémia ( napríklad pri tlači a trojrozmernej názornej ukážke molekúl), matematika (práca s rôznymi tvarmi a útvarmi a následné výpočty daného objektu alebo aj samotný výpočet pri návrhu 3D modelu), zemepis (tlač reliéfu zemského povrchu)[1]. Prácou s technológiami a novými oblasťami aplikovanej vedy vo vzdelávaní sa zaoberá technické vzdelávanie. Kladie dôraz na pochopenie a praktickú aplikáciu základných princípov vedy. Technické vzdelanie si kladie za  cieľ prípravu absolventov vedeckých alebo technických profesií.[2] Čo sa týka vysokoškolského štúdia je 3D tlač prospešná v medicíne, kde je možná tlač rôznych orgánov človeka. Vedci predpovedajú, že do desiatich rokov by bolo možné využiť 3D technológiu na vytvorenie funkčného ľudského srdca.[3] Model srdca patrí zrejme k najklasickejším školským pomôckam. Model srdca vytlačený 3D tlačiarňou nám môže poskytnúť pohľad na prierez srdcom skrz komory srdca. Ak je reč o prepojení 3D technológie a školstva, v Amerike MakerBot Academy, ktorá vznikla ako iniciatíva pre rozvoj vzdelávania a rozvíjanie znalostí v oblasti vedy, techniky a matematiky. Spomínaná platforma slúži na vytvorenie atraktívneho vzdelávacieho obsahu pre žiakov škôl a pre učiteľov odbornú prípravu na prácu s 3D tlačou. MakerBot Academy chce zabezpečiť v blízkej budúcnosti 3D tlačiareň do každej školy v Amerike. Ide najmä o prípravu študentov skrz pedagógov na budúcnosť v oblasti technológii. MakerBot posunuli 3D tlačiarne smerom ku vzdelávaciemu systému. Celý systém spojenia 3D tlače a škôl slúži na poznanie a naučenie sa práce s novými technológiami u detí. Ide o postupný proces práce s technológiami od jednoduchej práce na 3D projektoch cez využívanie rôznych softvérov  pri 3D tlači až po vytváranie vlastných 3D projektov.[4] Zavádzanie 3D technológii do vzdelávania a do školstva má viacero aspektov. Jedným z nich je nepochybne aj príprava študentov, pre získanie potrebných zručností pre budúce povolanie a prípadné zameranie v ďalšom štúdiu.   (The benefits of 3D printing for teaching, [online], Zdroj obrázka[5]) 3D tlač v praxi Pre spojenie vzdelania a 3D technológie vypracovala holandská základná a stredná škola a holandská firma zameraná na 3D tlač všeobecný učebný plán, ktorý nás má oboznámiť s postupom práce s deťmi na základnej a strednej škole. Na základnej škole ide o deti vo veku od 10 do 12 rokov. V tomto veku ide najmä o zoznámenie žiakov s 3D tlačou. Deti sa dozvedajú o ovládaní rôznych softvérových programov a tiež aj s postupom práce pri 3D tlači.[6] Príprava žiakov na strednej škole sa podľa tohto učebného plánu týka žiakov vo veku od 13 do 18 rokov. Učebný plán na strednej škole je zameraný na zručnosti potrebné na samotnú prevádzku 3D tlačiarne. Pri žiakoch na strednej škole je možné použiť pri výučbe aj zložitejšie techniky ako napríklad použitie výplne alebo prácu s 3D tlačiarňou s rôznymi teplotami. Plán je zameraný tiež na generovanie 3D obsahu pre tlač. [7] Avšak aj keď sa vytvára množstvo programov na podporu škôl aby mohli s 3D tlačou pracovať, problémy zavedenia do školstva sú najmä finančné. Problémom je aj nekvalifikovanosť s prácou s 3D tlačiarňou. To vytvára limity a teda to bráni  vo využívaní 3D tlačiarne v školstve. Záver 3D tlač v školskom prostredí je jedna z inovatívnych možností ako zatraktívniť štúdium a ako pomôže zefektívniť výučbu. Technologický pokrok stále viac napreduje v oblasti vedy a techniky vo vytváraní nových produktov. V dnešnej dobe sú čím ďalej tým viac presadzované technológie tak prečo nevyužiť možnosti, ktoré nám dnešok prináša. Myslím, že o pár rokov bude bežnou súčasťou výučby prepojenie tradičného vyučovania v spojení s technológiami a konkrétne s 3D tlačou. V rámci školstva sa podľa mňa časom vytvorí aj odbor zameraný na 3D technológie, ktorý by rozvíjal poznatky o 3D tlači u detí a pripravoval ich na novinky a uplatnenie sa v danej profesijnej oblasti. Autorka: Simona Hurná   Použité zdroje The Benefits of 3D printing, [online], [2016-02-12], dostupné z: http://www.lpfrg.com/en/professionals/education/ Bioinžiníři slibují do deseti let lidské srdce z 3D tiskárny, [online], [cit. 2016-01-28], dostupné z: http://svobodnenoviny.eu/bioinzenyri-slibuji-do-deseti-let-lidske-srdce-z-3d-tiskarny/ Makerbot Thingiverse, [online], Dostupné na:  http://www.makerbot.com/thingiverse MakerBot Printers [online], [cit. 2016-01-29], Dostupné z: http://3dprintingindustry.com/2015/12/14/63443/ Technical education, [online]. [cit. 2016-02-12], Dostupné z:  http://www.britannica.com/topic/technical-education The Benefits of 3D printing, [online], [2016-02-12], dostupné z: http://www.lpfrg.com/en/professionals/education/ 3D printing processes. [online]. 2013 [cit. 2016-01-27]. Dostupné z: http://3dprintingindustry.com/3d-printing-basics-free-beginners-guide/%20processes/ 3D printing for education [online], [cit. 2016-01-29], Dostupné z: http://www.lpfrg.com/en/professionals/education/ 3D Printing Industry, [online], Dostupné na: http://3dprintingindustry.com/ 3D Print, [online], Dostupné na: http://3dprint.com/   [1] 3D printing processes. [online]. 2013 [cit. 2016-01-27]. Dostupné z: http://3dprintingindustry.com/3d-printing-basics-free-beginners-guide/%20processes/ [2] Technical education, [online]. [cit. 2016-02-12], Dostupné z:  http://www.britannica.com/topic/technical-education [3] Bioinžiníři slibují do deseti let lidské srdce z 3D tiskárny, [online], [cit. 2016-01-28], dostupné z: http://svobodnenoviny.eu/bioinzenyri-slibuji-do-deseti-let-lidske-srdce-z-3d-tiskarny/ [4]  MakerBot Printers [online], [cit. 2016-01-29], Dostupné z: http://3dprintingindustry.com/2015/12/14/63443/ [5] The Benefits of 3D printing, [online], [2016-02-12], dostupné z: http://www.lpfrg.com/en/professionals/education/ [6]  3D printing for education, [online], [cit. 2016-02-15], Dostupné z: http://www.lpfrg.com/en/professionals/education/ [7]  3D printing for education [online], [cit. 2016-01-29], Dostupné z: http://www.lpfrg.com/en/professionals/education/ [8] 3D Printing Industry, [online], Dostupné na: http://3dprintingindustry.com/ [9] 3D Print, [online], Dostupné na: http://3dprint.com/ [10] Makerbot Thingiverse, [online], Dostupné na:  http://www.makerbot.com/thingiverse    
ModulBlogy
10. 05. 2016
E-portfolio lze chápat, jako osobní sbírku informací, která popisuje průchod každého člověka jednotlivými etapami v jeho vzdělávání. Může také sloužit, jenom pro osobní účel, aby si člověk zjistil svoji sebereflexi. Nebo ho může použít, jako svou prezentaci při hledání své práce. E-portfolio shrnuje naše schopnosti, dovednosti a dosažené úspěchy. Tento dokument nám slouží, jako přehled splněných studijních cílů, úspěšně složených zkoušek, nebo i jiných dosažených výstupů.    Autor: Zdeněk Plch   Lze ho doplnit různými studijními materiály, výsledky vlastní tvůrčí práce, nebo i jiným materiálem. Když do e-portfolia uvedeme co nejvíce materiálu, tak má o nás tím pádem větší vypovídající hodnotu a dovoluje nám provádět komplexnější a kvalifikovanější hodnocení naší osoby.      Typy e-portfolií Máme několik typů e-portfolií, které se mohou lišit tím, kdo je vytvořil a k čemu mají sloužit. Můžeme rozdělit e-portfolia na: Žákovské a to se dělí na: Pracovní e-portfolio Umožňuje monitorovat každodenní pokrok studenta a reflektovat jeho práci. Sleduje vývoj studentských vědomostí a dovedností a je též využíváno k diagnostickým účelům. Patří studentovi, ale učitel ho používá, jako součást vyučovacího procesu. E-portfolio má studentovi sloužit pro jeho další rozvoj na základě reflexe jeho vlastní práce. Student se má naučit, jak si má rozvíjet své vlastní myšlení, vědomosti a dovednosti. Naopak učitelovi umožňuje sledovat, jak student pokročil, hodnotit ho a dále usměrňovat v jeho vzdělávání. Je dobré, aby se učitel i student naučil s e-portfoliem pracovat. Je to dobré pro získání zpětné vazby, jak studenta, tak učitele. Je nutné, aby si student uvědomil zodpovědnost za své učení a snažil se zlepšit své studijní výsledky. Učitel by měl na studenta v určitém smyslu přenést část rozhodování, které se týká výuky a hodnocení. V pracovním e-portfoliu se nachází vše, co student za určité období udělal. Též jsou zde uvedeny informace, které o něm získal učitel. V e-portfoliu se nachází vybrané školní práce a studentovy domácí úkoly, výstupy z projektů, záznamy z četby či jiné studentovy činnosti. Mohou zde být uvedeny i mimoškolní aktivity. Tyto dokumenty nemusí mít jen formu tištěných a psaných materiálů. Můžeme sem zařadit i studentovy výrobky, audio i videozáznamy. Tento dokument, je vlastně bohatým zdrojem informací co student v daném předmětu dokázal i jakého pokroku dosáhl[1]. Hodnotící e-portfolio Tento druh dokumentu umožňuje učitelovi hodnotit práci studenta. Není zde uvedena jen výsledná práce studenta, ale také informace o tom, jak se jeho práce vyvíjela. Dají se zde vyčíst studentovy silné a slabé stránky.  Hodnotící e-portfolio si učitel vede u všech svých studentů a umožňují mu porovnávat jejich práce. Účelem e-portfolia, je vlastně hodnocení studentových prací, tak by zde měl zařadit ty práce, které podle jejich názorů dokumentují studentovy výsledky. Je nutné, aby učitel umožnil studentovi ovlivnit obsah jeho vlastního e-portfolia. Z tohoto důvodu někteří učitelé postupují tak, že studentům umožní, aby si své e-portfolio vytvořili sami a napsali, proč se rozhodli vybrat právě tyto své výtvory a co mají dokumentovat. Učitel sám vybere práce, které uzná za vhodné. Učitel se rozhodne, které společné prvky budou nejvhodnější a jak je bude hodnotit. Do e-portfolia se může zařadit i hodnocení z ústního zkoušení a z písemek. Tento dokument slouží i jako informace pro rodiče[2]. Prezentační e-portfolio Jsou zde zaznamenány nejlepší práce a úspěchy studenta. Tento typ dokumentu obsahuje na rozdíl od výše zmíněných práce dokončené. Prezentační e-portfolio se využívá k závěrečnému hodnocení, nebo taky jako podklad pro jeho další vzdělávání[3]. Učitelské e-portfolio Tato e-portfolia může učitel používat k různým účelům. Slouží nejen k profesnímu rozvoji, ale také k plánování výuky, stanovení výukových cílů, hodnocení studentů apod. Učitel si díky svému e-portfoliu může vytvořit seznam vyučovacích předmětů, jejich popis a harmonogram. Každý učitel si může psát podklady ke svému vyučovacímu předmětu, tvořit pracovní listy, psát různé poznámky nejen ke svým studentům. Je dobré, když si učitelé tyto dokumenty prezentují navzájem. Učitel zde také může zapsat nejen své osobní a pracovní postřehy, které ve svém vzdělání získal, ale i zkušenosti při své praxi. Součástí e-portfolia mohou být taky informace o jeho dosaženém vzdělání, i jaké má plány do budoucna[4]. Profesní e-portfolio  V tomto profesním e-portfoliu jsou uvedeny znalosti, dovednosti, dosažené vzdělání, praxe apod. Toto e-portfolio nám dává přehled o našem životním vývoji, kterého jedinec za svou dobu dosáhl. Profesní e-portfolio může obsahovat např.[5]: Osobní Základní informace o naší osobě Profesní Vzdělání Praxe Připravované projekty Volný čas Koníčky, či jiné zájmy Své e-portfolio může vystavit na web a tím pádem se zviditelnit pro svého budoucího zaměstnavatele. Pro tvorbu e-portfolia existuje několik druhů nástrojů.   Nástroje pro tvorbu e-portfolií Weebly Weebly, je online nástroj, který se zaměřuje na tvorbu webových stránek. Základní použití je zdarma. Máme možnost se zaregistrovat dvěma způsoby. A to, že při registraci uvedeme svoje přihlašovací údaje ze sociální sítě Facebook. Nebo provedeme klasickou registraci vyplněním údajů jako jméno a svoji emailouvou adresu. Na email přijdou další instrukce pro dokončení registrace. Součástí registrace, je nutné vytvoření doménového jména (doména třetího řádu, která je zdarma). Poté následuje hosting, který je pro nenáročný blog bezplatný. Ale jestli chceme použít složitější prezentace, tak si musíme připlatit.     Weebly nabízí několik set navržených šablon, které leze pomocí jednoduchých úprav přizpůsobit vlastním potřebám. Když, uživatel zná HTML 5 a CSS 3 může provést úpravy šablony pomocí Advanced Theme Editoru. Nebo si může uživatel celou webovou prezentaci vytvořit sám a to již za použití zmíněného HTML 5 a CSS 3 kódu. Dalším krokem, je nutné uvést hlavní nadpis, klíčová slova, popis naší stránky. Weebly nám umožňuje do naší prezentace nahrát video, dokumenty, nebo to můžou být i různé obrázky, které lze vložit bud jako odkaz z různých webových galerií, nebo si nahrát vlastní fotky z počítače. Uživatelské prostředí je velmi jednoduché, takže se v něm vyzná i úplný začátečník. Weebly používá funkci drag and drop [6]. Jestli chceme využívat pokročilejší funkce, je nutné si připlatit, např. když nechceme, aby naše prezentace byla veřejná. Jestli chceme využívat zpětnou vazbu můžeme si na naší prezentaci umístit kontaktní formulář, diskusní fórum apod. Uživatel má také možnost propojit svoji webovou prezentaci se sociálními sítěmi[7]. Carbonmade Carbonmade, lze též využít, jako nástroj pro tvorbu e-portfolia. I v tomto případě, je nutná registrace. Není možná registrace přes sociální sítě. Tento nástroj pro tvorbu e-portfolia obsahuje většinu funkcí, které uživatel využije. Můžeme nastavit meta-popisek a titulek našeho e-portfolia. Do vašeho e-portfolia lze vkládat pouze data. Po založení našeho projektu můžeme vložit svá data. Dokumenty můžou být v libovolném množství. Tento nástroj, je jednoduchý. Do Carbonmade lze vložit PDF soubory, různé animace, obrázky. Pokud chce uživatel vkládat video, nebo audio obsah, je nutné, aby si připlatil. Obsah je povolen vkládat jen z vašeho počítače. Pro začínající uživatele, je připraven textový návod, video návod nebo je možnost napsat autorům projektu. Jestliže se uživatel rozhodne používat základní verzi produktu, nelze nastavit e-portfolio jako veřejné, nebo soukromé. Carbonmade umožňuje pouze nastavit viditelnost jednotlivých sekcí. I v tomto případě si může uživatel své e-portfolio přizpůsobit podle svého obrazu a to pomocí nabízených šablon, textových fontů a barevného pozadí. Vámi vytvořené e-portfolio, je rozdělené na několik sekcí, které lze podle vašeho uvážení různě upravovat. V nastavení si můžeme přidat velké množností informací o naší osobě. Na e-portfolio nelze vkládat komentáře, nebo hodnocení ostatních návštěvníků. Uživatel může komunikovat s ostatními uživateli přes sekci kontakty, ve které najdeme kontaktní formulář. U Carbonmade není možnost propojení s ostatními sociálními sítěmi[8]. Pathbrite Pathbrite, nám umožňuje vytvářet online kurzy, přihlásit se na stávající online kurzy. Ale taky vytvořit svoje vlastní e-portfolio. Máme dvě možnosti registrace a to bud klasickou cestou vytvoření svého jména, hesla a emailovou adresu. Nebo se můžeme přihlásit přes službu Google a Twitter. Uživatelské prostředí je jednoduché a svou orientaci v něm zvládne i začátečník. V obsahu můžeme vytvářet a upravovat jednotlivé kategorie. Do e-portfolia lze vkládat různá data jak z našeho počítače, tak z externích zdrojů. Práci s Pathbrite zvládne i úplný začátečník. Při vkládání obsahu nejsme omezeni jen jedním textovým formátem. Když, si uživatel neví s něčím rady, může použít dostupné návody. V Pathbrite si můžeme nastavit e-portfolio, jako veřejné, neveřejné, nebo poskytnout náš obsah jen vybraným uživatelům. Přizpůsobení vzhledu našeho e-portfolia, je velmi omezené a to na čtyři přednastavené rozvržené stránky. Může se stát, že nesouhlasíme s posíláním komentářů od ostatních uživatelů, tuto funkci můžeme zakázat. Hodnotit můžeme i pomocí Facebookového tlačítka „Like“. Komunikace probíhá prostřednictvím emailové zprávy[9].    PebblePad Účelem je podpora osobního, akademického a profesního vzdělávání a jeho rozvoj pro instituce a jednotlivci. Osobní účet lze zakoupit na jeden rok za 20 GBP s kapacitou úložiště 500 MB na tři roky za 45 GBP s kapacitou 750 MB. K e-portfoliu a jeho obsahu je přístup pomocí webového prohlížeče. PebblePad, je dostupný ve všech běžných prohlížečích. Obsah e-portfolia je chráněn přihlášením pomocí uživatelského jména a hesla. Nástroj podporuje interní i externí odkazy, klíčová slova, tagy a mnoho jiných funkcí. Vložená data se exportují z PebblePad v původních formátech nebo jako HTML soubory.  Lze exportovat vybrané dokumenty nebo všechny. Tisk dokumentů je samozřejmostí. Doku-menty jsou automaticky převedeny do formátu PDF a uživatel si tiskne vybraný dokument nebo dokumenty, na něž je ve vybraném dokumentu odkazováno. Umožněna je tvorba různých kolekcí. Jsou to sbírky digitálních výtvorů, mají mezi sebou shodné vyhledávací parametry. Funkci lze využívat k prezentaci činnosti uživatele. Obsah nahráváme v různých formátech. Propojení je na PebblePad účet s externími službami. Ke svému účtu lze připojit a využívat více externích úložišť zároveň. Součástí PebblePad je slovník pojmů. Obsahuje názvy dostupných funkcí a vysvětluje, k čemu se tyto funkce využívají. Výběr je mezi mobilní verzí stránek PebblePad a mobilní aplikací. Obsah lze prohlížet, sdílet, publikovat a také prohlížet a přidávat komentáře. Lze sledovat zpětnou vazbu, používat již vytvořené šablony, vkládat nové příspěvky a soubory. Součástí nástroje PebblePad je funkce ATLAS. Je určený pro vyučování. Obsah e-portfolia lze publikovat veřejně nebo soukromě[10]. Autor: Zdeněk Plch Seznam použitých zdrojů Píšová, M. Portfolio v profesní přípravě učitele. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2007 ISBN  978-80-7395-024-8 Trunda, J. Profesní portfolio učitele – Soubor metod k hodnocení a sebehodnocení, Praha: Národní ústav vzdělávání., 2012 ISBN 978-80-87063-62-0 Václavík, A. Portfolio jako komunikační prostředek. Hradec Králové: Gaudeamus UHK. 2009 ISBN 978–80–7435-030–6 Slavík, J.  Hodnocení v současné škole. Praha: Portál. 1999 ISBN 80-7178-262-9 Jirásko, J., Učitelské noviny. článek: Portfolio není složka s papíry vyd. 40/2015  Praha 1, ISSN 0139-5718   [1] MŠMT Systémový projekt Kvalita I Články [online]. Cermat 2007,[cit.2016-01-01]. Dostupné z: http://www.esf-kvalita1.cz/osobni_portfolio-koncepce.php [2] MŠMT Systémový projekt Kvalita I Články [online]. Cermat 2007,[cit.2016-01-01]. Dostupné z: http://www.esf-kvalita1.cz/osobni_portfolio-koncepce.php [3] MŠMT Systémový projekt Kvalita I Články [online]. Cermat 2007,[cit.2016-01-01]. Dostupné z: http://www.esf-kvalita1.cz/osobni_portfolio-koncepce.php [4] MŠMT Systémový projekt Kvalita I Články [online]. Cermat 2007,[cit.2016-01-01]. Dostupné z: http://www.esf-kvalita1.cz/osobni_portfolio-koncepce.php [5] MŠMT Systémový projekt Kvalita I Články [online]. Cermat 2007,[cit.2016-01-01]. Dostupné z: http://www.esf-kvalita1.cz/osobni_portfolio-koncepce.php [6] Tato funkce nám umožní myší přetáhnout objekt z jednoho místa na druhé. Více zde: https://raynet.cz/co-je-drag-and-drop.html [7] Objevit.cz Vytvořte a publikujte webové stránky naprosto zdarma s online službou Weebly: Článek [online]. 12 Září, 2012,[cit.2016-01-01]. Dostupné z: http://objevit.cz/vytvorte-a-publikujte-webove-stranky-naprosto-zdarma-s-online-sluzbou-weebly-t14063 Weebly.com Článek [online], [cit.2016-01-01]  Dostupné z: http://hc.weebly.com/hc/en-us/sections/200354313-The-Essentials [8] Carbonmade.com: Článek [online],[cit.2016-01-01]. Dostupné z: http://objevit.cz/vytvorte-a-publikujte-webove-stranky-naprosto-zdarma-s-online-sluzbou-weebly-t14063 [9] Pathbrite.com: Článek [online],[cit.2016-01-01]. Dostupné z: https://pathbrite.com/userguide?v=1&l=en [10] PebblePad.com: Článek [online],[cit.2016-01-01]. Dostupné z: http://www.gre.ac.uk/schools/sci/intranet/student-support/employability/Pebblepad-Instruction-Booklet.pdf    
ModulBlogy
05. 05. 2016
Článek prezentuje výběr zajímavých a méně známých aplikací pro tvorbu multimediálních prezentací a dalších učebních materiálů.   Autorka: Lucie Malúšková     Moderní technologie přinesly mnoho způsobů, jak zpestřit výuku a zaujmout žáky. Výuka je nyní interaktivnější, žáci mohou používat vlastní zařízení k hlasování, poskytování zpětné vazby a ke spolupráci s učitelem i spolužáky. Netradiční prezentace přilákají pozornost a propracované učební materiály mohou motivovat i k samostudiu. V tomto článku se zaměříme na několik aplikací, které lze využít k tvorbě multimediálních učebních materiálů. Ty můžeme využívat ke zvýšení atraktivity prezentování a můžeme je poskytovat žákům jako podklady k učení. Multimediálními materiály rozumíme takové materiály, které kromě obrázků (a textu samozřejmě) využívají i animace, video, grafy, nahrané zvuky a vlastní projev.[1] Představíme si především aplikace na tvorbu multimediálních prezentací a e-booků a v závěru shrneme výhody a nevýhody multimediálních materiálů. Lensoo Create Aplikace imituje interaktivní tabuli, stejně jako na tabuli můžete psát poznámky, vkládat fotografie, obrázky, různé tvary, vkládat text a dokonce i importovat PDF soubory. Navíc můžete nahrávat svůj komentář. V základní bezplatné verzi je k dispozici neomezený počet nahrávek o maximální délce 15 minut. Prémiová verze umožňuje i nahrávání videa (přes kameru zařízení), půl hodinové nahrávky a další nástroje (např. ukazovátko, vodoznak).[2] Aplikaci využijete při tvorbě návodů, výuce matematiky, a když potřebujete kreslit grafy nebo schémata.   Náhled aplikace Lensoo Create Zdroj: Innovaschool. Videotutorial Lensoo Create [video]. YouTube [online]. 2015 [cit. 2016-02-19]. Dostupné z: https://youtu.be/Dr6JeKKBht8. Explain Everything Zřejmě nejznámější a nejpopulárnější aplikací pro tvorbu multimediálních prezentací je Explain Everything. Stejně jako u předchozí aplikace jde o „interaktivní tabuli“ na tabletu, oproti předchozí aplikaci ale nabízí mnohem více nástrojů. To se částečně odráží na skutečnosti, že za aplikaci musíte zaplatit $3.99 – ve skutečnosti velmi málo peněz za tak skvělou aplikaci. Aplikace umí vše, co předchozí – vkládání obrázků, textu, tvarů, pohybování s objekty, kreslení a psaní poznámek, ukazovátko. Navíc lze do tvořené prezentace vložit webový prohlížeč, nahrávat nebo vložit video, tato videa upravovat – v určitém momentu můžete například video pozastavit, připsat k němu poznámku nebo vyznačit důležitou část, a pak video zase spustit. Samozřejmostí je nahrávání vlastního komentáře. Nakonec lze prezentace exportovat do videa, které můžete nasdílet svým žákům. Zřejmá nevýhoda aplikace vychází z její komplexnosti – množství funkcí způsobuje její náročnost pro prvotní pochopení. Druhou nevýhodou může být délka prezentace, která je sice neomezená, ale oficiální technická podpora doporučuje 20 minut na jednu prezentaci / video.[3]   Náhled aplikace Explain Everything. Zdroj: Autorka článku. ShowMe Na vyvážení bychom měli představit aplikaci podobnou Explain Everything, která je ale jednoduchá a zdarma. ShowMe tyto požadavky splňuje, bohužel je dostupná pouze pro iPady. Aplikace je dostupná i v češtině a je opravdu zjednodušenější verzí Explain Everything. Prezentace můžete tvořit z textu, obrázků, ručně psaných a kreslených poznámek. Samozřejmostí je nahrávání vlastního výkladu. Jednotlivé prezentace navíc můžete spravovat na webových stránkách a můžete je sdílet pouze pro určitou skupinu, pro všechny (zcela veřejně) nebo své lekce můžete dokonce zpoplatnit.[4] Stejně tak můžete zdarma nebo za úplatu využívat prezentace jiných učitelů z celého světa. Náhled aplikace ShowMe. Zdroj: Adam Bellow. ShowMe [video]. YouTube [online]. 2015 [cit. 2016-02-19]. Dostupné z: https://youtu.be/dUKv1S9Qoos. ScreenChomp Další jednoduchá aplikace je ScreenChomp[5], umožňuje nastavení vlastního obrázku na pozadí, několik barev na ruční psaní poznámek, vložení vlastních obrázků a textů, samozřejmostí je nahrávání audia. Výsledná prezentace se exportuje do formátu MP4 a můžete ji nasdílet svým žákům i různým lidem po celém světě.   Náhled aplikace ScreenChomp. Zdroj: IPad Project Tools. Tools4students [online]. 2015 [cit. 2016-02-19]. Dostupné z: http://tools4students.wikispaces.com/IPad++Project+Tools. Book Creator Nádherná a jednoduchá aplikace na tvorbu e-booků. Free verze má všechny funkce jako placená, ale umožňuje vytvořit pouze jeden e-book, tudíž slouží pouze pro vyzkoušení. Pokud byste aplikaci chtěli využívat, musíte zaplatit $4.99. Ta částka za to ale stojí. Aplikace je intuitivní a snadno se ovládá a umožňuje vytvoření krásných výukových materiálů. Kromě klasického vkládání obrázků, fotek a textů aplikace umožňuje jejich editaci, psaní poznámek a kreslení, vkládání videí, více formátů a samozřejmě úpravu celkového vzhledu publikace.[6] Dokončený e-book pak můžete sdílet různými kanály.   Náhled aplikace Book Creator. Zdroj: PrepTEC Fairmont. Book Creator Tutorial [video]. YouTube [online]. 2015 [cit. 2016-02-19]. Dostupné z: https://youtu.be/TE5DTD87-IE.   Nevýhody  Začneme nevýhodami, aby článek nekončil negativně. Tvorba multimediálních prezentací s pomocí výše uvedených aplikací je náročná a ze začátku vyžaduje ze strany učitele velké časové investice. Bez obětování svého času není možné vytvořit opravdu propracované materiály. Dobrou zprávou je, že jakmile se člověk naučí s aplikací pracovat, vytvoří si vlastní pracovní postupy a tvorba nových materiálů bude mnohem snadnější a rychlejší. Proto můžeme první uvedenou nevýhodu považovat za výzvu k pokroku. Méně překonatelné mohou být technologické bariéry – operační systém a operační paměť tabletu nebo počítače, možnost připojení k projektoru a dobrý mikrofon.[7] Nakonec mohou nastat problémy i na straně žáků, kteří si chtějí vytvořené materiály procházet doma a nemají potřebný software, hardware, případně i dovednosti.[8] Z tohoto důvodu musí být vytvořené materiály stále docela tradiční z hlediska formátu a přístupnosti. Výhody První výhodu jsme zmínili již v úvodu článku. Multimediální učební materiály jsou zajímavé, upoutávají pozornost, motivují žáky ke studiu a zvyšují prestiž učitele. Další výhody se objevily v popisech aplikací – multimediální charakter prezentací umožňuje předávat informace efektivněji, díky videím, animacím a zvukům je výuka názorná a konkrétní, žáci proto vyučované látce porozumí rychleji a snáze si zapamatují předávané informace. Pokud už ve svých hodinách využíváte multimédia překlikáváním z PowerPointu do webového prohlížeče a mezi různými panely v prohlížeči, určitě si uvědomujete, jak to někdy může být chaotické a někdy trochu nemotorné. Multimediální prezentace tyto těžkosti zaženou, protože v nich máte vše na jednom místě. Tyto prezentace mají nakonec nespornou přednost před těmi klasickými z hlediska distančního vzdělávání. Žáci, kteří chyběli v hodině, dají přednost okomentované prezentaci nebo materiálům s videi před obyčejnými textovými materiály nebo zápisky od spolužáků. Závěr Tvorba multimediálních učebních materiálů je otázka individuálních priorit a ochoty investovat svůj čas. Nicméně sami zhodnoťte, o kolik jsou tyto materiály záživnější než obyčejné powerpointové prezentace. Pokud se už ve své výuce snažíte o multimediálnost studijních materiálů, doporučuji některou z výše uvedených aplikací vyzkoušet, pro začátek některou bezplatnou nebo základní free verzi. Na webových stránkách, které prezentují jednotlivé aplikace, se často nacházejí tipy, jak s aplikací snadno začít, a příklady dobré praxe, kterými se můžete inspirovat.   Lucie Malúšková Seznam použitých zdrojů Adam Bellow. ShowMe [video]. YouTube [online]. 2015 [cit. 2016-02-19]. Dostupné z: https://youtu.be/dUKv1S9Qoos. Book Creator [online]. 2016 [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: http://www.redjumper.net/bookcreator/. Explain Everything for Android – FAQ. Explain Everything™ Interactive Whiteboard [online]. 2015 [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: http://explaineverything.com/support/faq/android/. Frequently Asked Questions. ShowMe [online]. 2016 [2016-01-10]. Dostupné z: http://www.showme.com/faq#HowMuch. Innovaschool. Videotutorial Lensoo Create [video]. YouTube [online]. 2015 [cit. 2016-02-19]. Dostupné z: https://youtu.be/Dr6JeKKBht8. IPad Project Tools. Tools4students [online]. 2015 [cit. 2016-02-19]. Dostupné z: http://tools4students.wikispaces.com/IPad++Project+Tools. MUKHERJEE, Rajib. Multimedia Presentations: The Pros and Cons. Udemy blog [online]. 2014 [cit. 2016-01-09]. Dostupné z: https://blog.udemy.com/multimedia-presentation/. PrepTEC Fairmont. Book Creator Tutorial [video]. YouTube [online]. 2015 [cit. 2016-02-19]. Dostupné z: https://youtu.be/TE5DTD87-IE. Pricing. Lensoo Create [online]. 2016 [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: https://create.lensoo.com/pricing. ScreenChomp. TechSmith [online]. 2015 [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: https://www.techsmith.com/screenchomp.html. SOSNOWSKI, Jana. Advantages & Disadvantages of Schools Using Multimedia. Education - Seattle PI [online]. 2014 [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: http://education.seattlepi.com/advantages-disadvantages-schools-using-multimedia-3099.html.   [1] MUKHERJEE, Rajib. Multimedia Presentations: The Pros and Cons. Udemy blog [online]. 2014 [cit. 2016-01-09]. Dostupné z: https://blog.udemy.com/multimedia-presentation/. [2] Pricing. Lensoo Create [online]. 2016 [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: https://create.lensoo.com/pricing. [3] Explain Everything for Android – FAQ. Explain Everything™ Interactive Whiteboard [online]. 2015 [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: http://explaineverything.com/support/faq/android/. [4] Frequently Asked Questions. ShowMe [online]. 2016 [2016-01-10]. Dostupné z: http://www.showme.com/faq#HowMuch. [5] ScreenChomp. TechSmith [online]. 2015 [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: https://www.techsmith.com/screenchomp.html. [6] Book Creator [online]. 2016 [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: http://www.redjumper.net/bookcreator/. [7] MUKHERJEE, Rajib. Multimedia Presentations: The Pros and Cons. Udemy blog [online]. 2014 [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: https://blog.udemy.com/multimedia-presentation/. [8] SOSNOWSKI, Jana. Advantages & Disadvantages of Schools Using Multimedia. Education - Seattle PI [online]. 2014 [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: http://education.seattlepi.com/advantages-disadvantages-schools-using-multimedia-3099.html.  
ModulBlogy
29. 04. 2016
Jelikož blog je prostředním méně formálním, rád bych zde shrnul některé své postřehy a dojmy o tom, jak vznikala má nová kniha K mezipředmětovému dialogu. A také důvody proč není třeba se tvorby knihy bát.   Psaní knih pro mě není činností zase tak mimořádnou. To o co jsem se pokusil poprvé je, vytvořit knihu, která vyjde bez nakladatele a jen tak pro radost. Zároveň mi šlo o celkový proces osahání si tvorby a vyzkoušení, zda je něco podobného dosažitelné pro běžného učitele. Vytvořit text Základem je samozřejmě mít k dispozici text, který má být součástí knihy. Vlastně to celé původně vzniklo jako série článků pro RVP.cz, ale nakonec jsem usoudil, že dát tomu celému jednotný vzhled a formu bude asi lepší a vhodnější. V mém případě tedy šlo o celkem jedenáct článků (jednotlivé osobnosti a úvodní slovo), zvlášť jsem si zpracoval předmluvu, závěr a doporučenou literaturu. Tato forma psaní je výhodná v tom, že se dají snadno odškrtávat úkoly (Evernote je na to výborný) – každý den člověk napíše kapitolu nebo půl a za chvíli je hotovo. V mém případě trvalo déle, protože jsem text dopsal a než jsem se dostal k sazbě a dalším krokům uplynul skoro rok. Dokument je připravený ve Wordu, což je pro „rychlosazbu“, kterou jsem zvolil asi nejsnazší řešení. Pak následuje korektura a text je hotový. Obrázky Jakmile je text hotový, je možné začít pracovat s obrázky. To je jedna z mála věcí, na kterou jsem si sám netroufnul a kterou jsem nechala na své ženě. Všechno je děláno v Queeky, což je poměrně pěkný nástroj na kreslení na počítači. Jediný problém byl, že jsme se neshodli na formátu – takže zatímco obrázky jsou určené pro formát typu A (konkrétně A3), sazba je B (konkrétně B5). Titulka je vlastně obrázek s rámečkem, text je do ní dodaný až během sazby. Sazba Zde jsem měl výhodu, kterou asi většina učitelů nemá – sázel jsem knihu v inDesign 6 od Adobe. Bylo to rychlé a jednoduché. Stačí si nastavit šablony stránek a pak jen importovat text. Import z Wordu funguje velice pěkně až na styly, které se poškodí. Nastavil jsem všude jeden typ písma a případné úpravy ve velikosti fontů či roztočích dělal ručně. Na co je nutné zapomenout je import vzorečků. Pak stačilo vložit obrázky, ty jsem sázel tak, aby byly nastavené ve stejné velikosti, jako jsou textová pole, aby se to pěkně četlo. Od začátku se počítalo s tím, že půjde o e-book, takže vše může být pěkně v barvě. Ručně je třeba si pohlídat (nebo použít skripty) vdovy a sirotky a také jednopísmenné předložky na konci řádku. Jediné, co jsem musel více řešit je práce s prázdnými stránkami – to je u e-booků problém. Měl jsem jen jedno ISBN, takže všechny knihy mají vypadat stejně, včetně počtu stránek. A zatímco na tabletu nebo na Slideshare nejsou žádné vložené stránky potřeba, na Issu, kde je možné si vše přečíst a prolistovat ano. Tím, že mám obrázek na začátku každé kapitoly a nějakou formální úpravu začátku i konce knihy, bylo třeba do ní vložit poměrně hodně prázdných stránek. inDesign pak provede export do PDF souboru, se kterým si lze dělat, co člověk chce. Naopak export do e-pub je sice možný, ale výsledky jsou většinou nevalné. Samotná sazba zabrala asi hodinu až dvě – není extra krásná, ale šlo mi v ní do velké míry o test použitelnosti pro ostatní učitele. Jiný postup by se volil, kdybychom chtěli z knihy mít interaktivní magazín. V takovém případ by bylo možné sáhnout buď po LucidPressu nebo pod Joomagu. ISBN Každá kniha by měla mít ISBN. Existují v zásadě dvě základní možnosti jak ho získat. Buď řádně, takže škola, vydavatelství nebo občanské sdružení má někoho, kdo je proškolený a pak vyplní přihlašovací lístek (nebo má přiřazený celý blok ISBN) a číslo dostane. Druhou možností, kterou jsem chtěl vyzkoušet je přidělení ad hoc. To je určené pro osoby, které si vydávají knihu sami, nebo organisace, co mají jeden nebo dva publikační výstupy. V takovém případě je potřeba napsat do Národní knihovny a uvést základní údaje o publikaci: Název a podnázev Jméno autora Rok vydání Nakladatele Místo vydání a bydliště (adresa instituce) Zda půjde o e-knihu, tištěnou nebo obojí U e-knihy kde bude vystavená (stačí třeba uvést, že na ISSU či Slideshere) Během týdne má člověk k dispozici ISBN, které může vložit do knihy a je vlastně hotovo. Pokud jde jen o e-knihu, není třeba řešit ani povinné výtisky či jiné administrativní úkony, vše se vyřeší e-mailem. Kam sní? Možností je více – nabízí se Issu, pro které jsem se primárně rozhodl já – především pro to, že má pěknou čtečku. Slideshare je zajímavý zase tím, že umí vytvořit poměrně velkou čtenost a návštěvnost. A pak je zde možnost pracovat se samotným PDF – sdílet jej, dát si na web atp. Závěr Jak je vidět, vytvořit elektronickou knihu není nic těžkého nebo náročného. Vlastně všechny procesní činnosti mimo samotného psaní nezabrali o moc více času než jeden pracovní den, což rozhodně není nedostupná investice. Kniha je dostupná zde.
ModulBlogy
31. 03. 2016
Ačkoli původně nebyly virtuální světy pro výuku koncipovány, skrývají v sobě velký vzdělávací potenciál. S rozvojem a snadnou dostupností ICT lze možností, jež virtuální světy nabízejí, adekvátně využít, jelikož se lidé v kyberprostoru pohybují stále častěji.   Autorka: Ivana Šrámková   V posledních cca 20 letech uskutečněné změny v oblasti ICT jsou objemnější a zásadnější než ty, které v prostředí informačních médií proběhly během celého historického vývoje lidstva.[1] Rychlý vývoj ICT je důležitý pro sledování nových trendů hledání jejich aplikace ve vzdělávacím procesu a to navzdory zastaralému konceptu výuky, nedostatku a nízké úrovně technické podpory ve vzdělávání.[2] Přestože je v současnosti jejich dostupnost téměř neomezená, jsou možnosti reálného využití ICT ve vzdělávacím procesu využitelné jen v nízké míře,[3] ačkoli hrají v realizaci většiny úkolů ve vzdělávání důležitou roli.[4] V součinnosti s vývojem dalších typů gramotnosti, jako jsou čtení, matematika a přírodní vědy, studentům pomáhají v začlenění do informační společnosti.[5] Kritické až záporné hodnocení vlivu ICT se často týká jejich možného nadměrného použití a v důsledku nahrazování vyučujícího technologiemi určitého odosobnění vzdělávání.[6] Internet S rozvojem internetu, tedy souborem technických prostředků, jež umožňují celosvětové šíření dat v e-podobě bez omezení typu a obsahu, byl potenciál jeho možností v rychlé a jednoduché komunikaci rozpoznán nejprve v univerzitním prostředí. Postupně se internet sdružováním místních i mezinárodních sítí včetně jednotlivých počítačů prosadil jako jediná celosvětová počítačová síť obepínající zemi.[7] Vzhledem k tomu, že se internet vedle počítačů objevuje též v televizních přijímačích, telefonech, dotykových zařízeních apod., se stává všeobecně dostupným médiem.[8] Uživatel může díky internetovému propojení získat informace bez nutnosti dlouhého prohledávání www serverů s množstvím často irelevantních údajů. Obdrží je dotazem položeným ať už konkrétnímu odborníkovi či kolegovi, jenž již dříve podobné téma řešil. Ve srovnání se specializovanými e-konferencemi lze konkrétní informaci získat ihned a zároveň je tu i možnost vznést doplňující otázky.[9] Samotný internet je využívaný především pro vyhledávání informací, on-line nákupy či stahování hudby a filmů.[10] Virtuální světy Schopnost civilizace tvorby informací je v současnosti natolik výrazná, že člověk jejich prostřednictvím vytváří umělou, tj. virtuální, realitu. Jejím následkem je vznik kyberprostoru jako produktu civilizace. Jedinec do tohoto prostředí vchází svým vědomím, zatímco po fyzické stránce zůstává v přirozeném světě. V digitálním věku se tak bytí člověka realizuje jak v přirozeném světě jako takovém, tak na pomezí virtuálního a reálného prostředí a v kyberprostoru,[11] kam při práci s počítačem, zejména však s internetem, uživatel často uniká.[12] Současná podoba virtuálních světů, jejichž obliba v posledních letech rapidně vzrůstá,[13] vychází převážně ze dvou zdrojů – vše zmíněného internetu a původně anglickou, velmi oblíbenou hrou Dungeons and Dragons. Ačkoli by svým názvem mohla poukazovat na spojení s virtuální realitou, chápeme-li tuto realitu jako možnost použití pomůcek k simulaci skutečného prostředí počítačem, dochází k tomuto spojení až v době, kdy se na internetu stále častěji prosazuje 3D grafika a další multimediální prvky.[14] Ve vzdělávání totiž virtuální světy představují novou škálu příležitostí. Jejich generativní přirozenost uživatelům umožňuje nejen řídit a interagovat nejen s prostředím předcházejícím 3D, ale také vlastní tvorbou objektů upravovat.[15] V případě virtuálního prostředí se tak jedná o prostředí ideální k využití technologií nejen ve výuce, ale ve vzdělávání obecně.[16] Nepřekvapí tedy, že raní osvojitelé inovačních výukových a vzdělávacích technologií je ve vyšším vzdělávání již k učebním záměrům adaptují.[17] Digitální technologie totiž nejenže mění, co by se měli studenti učit, ale také co se mohou učit. Díky nim se objevují také nové myšlenky, témata a zážitky.[18] V případě virtuální reality se tedy jedná o nové uživatelské rozhraní, jehož snahou je přiblížit prostředí počítače skutečnosti, již vnímáme našimi smysly. Větším vtažením do virtuální reality uživatel zakouší skutečnost opravdovou. Současně lidem nabízí novou podobu sociálních vztahů a to vztahy zprostředkované výlučně technikou.[19] Virtuální světy tudíž představují prostředí, v němž pedagogové mohou realizovat výuku zaměřenou na studenty, u nichž zároveň podporují nejen pohroužení se do studia, ale také důsledné, aktivní a konstruktivistické učení.[20] Internet tak již není jen soustavou textů, jež jsou propojeny hypertextovými odkazy. Multimédia, vizualizace a interaktivita jednotlivých webových stránek zvyšují vzdělávací možnosti vytvářených edukačních pomůcek.[21] The Sims a Second Life V tomto prostředí sdílejí lidé různého věku s ostatními hráči, kteří do jejich hry přihlásí, svou tvorbu. Zároveň mají tato prostředí rozličný systém hodnot a obsahují různá pravidla interakce.[22] Současně zde mohou lidé ostatní vést a radit, jindy mohou své rádce následovat.[23] The Sims je komerční hra, v níž hráči simulují skutečný život budováním rodinného života, kariéry a sousedských vztahů. Ve hře jsou současně virtuální obchody, v nichž hráči mohou nakupovat věci, jako jsou půda, oblečení, nábytek a domy.[24] The Sims je „simulátorem“ života a je tedy velmi vhodná k převádění situací ze skutečného života do herních možností a akcí.[25] Jedním z mnoha virtuálních světů je také Second Life, který však stejně jako ostatní podobná prostředí vzdělávacím účelům původně nesloužil.[26] Vzájemná spolupráce uživatelů se často týkala a týká především počítačových her a jejich potenciál pro výuku a vzdělávání tak zůstává poněkud na okraji.[27] Přesto se Second Life pedagogům kvůli možnosti výuky a vzdělávání přizpůsobil. Pedagogický sbor může přidávat informace z textu v podobě kartiček s poznámkami a navíc používat webové stránky, obsahující prezentace, videa a zvukové nahrávky i k tvorbě 3D objektů.[28] Pozitiva Výhodami vzdělávání ve virtuálním světě jsou dostupnost materiálů, evidence o studiu a virtuální svět jako takový přispívá k různorodosti výukového prostředí, jež je pro lidi rozdílných vlastností a schopností jednou z mnoha podmínek hledání vlastní cesty ve vzdělávání.[29] Ve virtuálních světech jsou totiž studenti aktivnější a v neustálém v procesu vytváření názoru na základě svých zkušeností.[30] Dochází tak k povzbuzení ke společné práci, tvorbě vzdělávacích komunit, v nichž je každý z účastníků jak v roli učitele, tak žáka.[31] Potřeba řešit konkrétní problém vede k prozatímnímu vytvoření dynamicky proměnných spojení uživatelů potřebných pro ten který úkol a to včetně dostupných zdrojů informací.[32] Současně mohou být učební materiály po síti přenášeny z místa na místo a to na základě principů modularity a variability.[33] Negativa V porovnání se světem skutečným nejsou virtuální světy výrazněji nebezpečné, přesto však přinášejí nová rizika a je s nimi spjata řada úskalí.[34] Existuje totiž mnoho nevyřešených otázek týkajících se především virtuálního násilí, napadení a sexuálního obtěžování, jež se v prostředí typu Second Life a dalších on-line světů vyskytuje.[35] Jelikož prostředky masové komunikace postupně život lidí pohlcují, postupně se z něj vytrácejí sportovní kulturní a další aktivity, což v návaznosti na situaci vede ke zdravotním potížím v podobě obezity, problémům s páteří či se zrakem. Dále to mohou být horší vyjadřování žáků v důsledku jednostranné komunikace, potíže s navazováním společenských vztahům, okamžitá touha vlastnit vše, co je nabízeno televizní reklamou.[36] E-komunikace i v podobě videokonference také nikdy nenahradí skutečný sociální kontakt s vyučujícími, spolužáky či kolegy, současně absentuje možnost bezprostřední reakce na podněty z okolí.[37] Shrnutí Rozvoj a formování člověka probíhá rovnováze činů, myšlení a emocí a struktury osobnosti. Vnitřní svět jedince a jeho konání znovu tvarují jeho individuální stavbu. Lze tedy předpokládat, že tak zásadní inovace ve společnosti, životním stylu a vnitřním světě člověka, za jakou můžeme zrod kyberprostoru označit, jedince s jeho životním prostředím, společnost a kulturu postupně proměňuje.[38] S tím související virtuální svět internetu nabízí mnoho možností, jako např. neomezené šíření informací, rychlost, dostupnost služeb kdykoli a kdekoli, jež mohou být aplikovány i ve výuce. Jeho použití však s sebou přináší i jistá rizika, proto by učitelé měli brát zřetel i na pohyb studentů na internetu. Odborníci se zabývají i možnou závislostí dětí a mladých lidí na internetu.[39] Přínos médií a včetně virtuálních světů je patrný i ve vzdělávání, rozšiřují obzory, dokážou přenést na místa, kam by se uživatel běžně nedostal, na druhé straně připravují o čas, kreativitu, zdraví či skutečný život.[40] Snížení kreativity je však sporné, některé z her založených na virtuální realitě ji totiž po hráčích přímo vyžadují. Virtuální světy lze využít zejména v přírodních vědách a technických oborech. V nich by s jejich pomocí mohli vyučující vysvětlit konkrétní jevy, jejichž provedení je v podobě reálného pokusu nemožné. Podobně možnosti ale skýtá i výuka dějepisu. Při snaze využívat potenciálu virtuálních světů je však nutné brát v potaz i osobu učitele. I přes všechny klady a zápory nadále zůstává otázkou, nakolik je při současném vzdělávání učitelů využití virtuálních světů v českém prostředí skutečně možné. Ivana Šrámková Literatura BRDIČKA, Bořivoj. Role internetu ve vzdělávání: studijní materiál pro učitele snažící se uplatnit moderní technologie ve výuce. Kladno: AISIS, 2003, 122 s. ISBN 80-239-0106-0. BRDIČKA, Bořivoj. Víceuživatelské virtuální rozhraní a možnosti jeho využití ve vzdělávání [online]. Praha: KTchV PedF UK, 1999 [cit. 2016-01-20]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/MUVE/#moose GEE, James Paul. The anti-education era: creating smarter students through digital learning. 1st ed. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2013, xv, 240 s. ISBN 978-0-230-34209-5. HUSA, Jiří. Informační technologie a změny paradigmat ve vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Nová Forma, 2015, 130 stran. ISBN 978-80-7453-559-8. KAPOUNOVÁ, Jana. Information and communication technologies in education overview in Visegrad countries. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2014, 130 stran. ISBN 978-80-7464-757-4. KLUGE, Stacy a RILEY, Elizabeth. Teaching in Virtual Worlds: Opportunities and Challenges. Issues in Informing Science and Information Technology, 2008, 5, s. 127-135. POKORNÝ, Martin. Digitální technologie ve výuce. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2009, 2 sv. (72, 80 s.). ISBN 978-80-7402-012-4. SAK, Petr a Jiří MAREŠ. Člověk a vzdělání v informační společnosti. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 290 s. ISBN 978-80-7367-230-0. VÁRKOLY, Ladislav, Jaromír BOGR a Ladislav MAREČEK. Dnešní trendy inovací 4. 1. vyd. Brno: B & M InterNets, 2014, 261 s. ISBN 978-80-260-6151-9.   [1] SAK, Petr a Jiří MAREŠ. Člověk a vzdělání v informační společnosti. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, s. 22. [2] „The rapid development of information technology it is important to monitor new trends and seek their application in the teaching process and in spite of outdated concept of education, shortage and low level of technical support in teaching.“GUNČAGA, Ján, Robert JANIGA a Janka MAJHEROVÁ. Using Web 2.0 tools in education. KAPOUNKOVÁ, Jana. Information and communication technologies in education overview in Visegrad countries. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2014, s. 33. [3] VÁRKOLY, Ladislav, Jaromír BOGR a Ladislav MAREČEK. Dnešní trendy inovací 4. 1. vyd. Brno: B & M InterNets, 2014, s. 14. [4] „Digital technologies now play a major role in implementing most of the required tasks in teaching.“ GUNČAGA, J., R. JANIGA a J. MAJHEROVÁ. Using Web 2.0 tools in education. KAPOUNKOVÁ, J. Information and communication technologies in education overview in Visegrad countries. 1, s. 34. [5] „In cooperation with the development of other types of literacy – reading, mathematical and natural science, thus helps students with their inclusion in information society.“ GUNČAGA, J., R. JANIGA a J. MAJHEROVÁ. Using Web 2.0 tools in education. KAPOUNKOVÁ, J.. Information and communication technologies in education overview in Visegrad countries. 1, s. 40. [6] HUSA, Jiří. Informační technologie a změny paradigmat ve vzdělávání. 1. vydání. Praha: Nová Forma, 2015, s. 7. [7] POKORNÝ, Martin. Digitální technologie ve výuce. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2009, sv. 1, s. 66. [8] HUSA, J.. Informační technologie a změny paradigmat ve vzdělávání, s. 17. [9] BRDIČKA, Bořivoj. Víceuživatelské virtuální rozhraní a možnosti jeho využití ve vzdělávání [online]. Praha: KTchV PedF UK, 1999 [cit. 2016-01-20]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/MUVE/#moose [10] DOHNANSKÁ, Monika. Aplikácia masovokomunikačných prostriedkovpri zefektivňovaní edukačného procesu. VÁKOLY, Ladislav, Jaromír BOGR a Ladislav MAREČEK. Dnešní trendy inovací 4. 1. vyd. Brno: B & M InterNets, 2014, s. 80. [11] SAK, P. a J. MAREŠ. Člověk a vzdělání v informační společnosti, s. 29. [12] TAMTÉŽ, s. 251. [13] „The popularity of virtual world increased rapidly in recent years.” KLUGE, Stacy a Elizabeth RILEY. Teaching in Virtual Worlds: Opportunities and Challenges. In: Issues in Informing Science and Information Technology. 2008, roč. 5, s. 128.  [14] BRDIČKA, B. Víceuživatelské virtuální rozhraní a možnosti jeho využití ve vzdělávání [online]. Praha: KTchV PedF UK, 1999 [cit. 2016-01-20]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/MUVE/#moose [15] „Virtual worlds provide a new range of educational opportunity. The nature of these environments is generative, allowing users not only to navigate and interact with pre-existing three-dimensional environment, but also to extend that environment by creating objects of their own.” KLUGE, S. a E. RILEY. Teaching in Virtual Worlds, s. 129. [16] BRDIČKA, B. Víceuživatelské virtuální rozhraní a možnosti jeho využití ve vzdělávání [online]. Praha: KTchV PedF UK, 1999 [cit. 2016-01-20]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/~bobr/MUVE/#moose [17] „It is not surprising that early adopters of innovative teaching and learning technologies in higher education are already adapting this environment for educational pruposes.” KLUGE, S. a E. RILEY. Teaching in Virtual Worlds, s. 129. [18] „Digital technologies not only change what students should learn, but what students can learn. Ideas, topics, and experiences can be explored using digital technologies.” TAMTÉŽ s. 128. [19] SAK, P. a J. MAREŠ. Člověk a vzdělání v informační společnosti, s. 252. [20] „Virtual world represent an environment wherein educators can implement student-centered teaching pedagogies. Virtual worlds promote immersive, deep, authentic, active and constructivist learning.” KLUGE, S. a E. RILEY. Teaching in Virtual Worlds, s. 130. [21] HUSA, J. Informační technologie a změny paradigmat ve vzdělávání, s. 89. [22] „On the site people of all ages share their creations with other players, who can upload them into their games.(...) These sites have different value systems and incorporate different norms for interaction.“ GEE, James Paul. The anti-education era: creating smarter students through digital learning. 1st ed. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2013, s. 173. [23] „People sometimes lead and mentor; sometimes they follow and are mentored.“TAMTÉŽ, s. 176. [24] „The Sims is a game in which players simulate a life by building families, careers, and neighbourhoods. The game has virtual stores in which players can purchase (...) things like lands, clothes, furniture, and houses.“ GEE, J. P. The anti-education era, s. 172. [25]  „The Sims (...). It is, after all, a life simulator. It is well suited to translating real-world action into game choices and action. The Sims (...) is a commercial game.“ TAMTÉŽ, s. 183. [26] „Second Life and most virtual worlds were not created for educational purposes. Second Life, nonetheless, is being adapted by educators for teaching and learning. Faculty can integrate text, information in form of note cards and use Web site, content slides, video, and audio in addition to creating 3-D objects.” KLUGE, S. a E. RILEY. Teaching in Virtual Worlds, s. 132. [27] BRDIČKA, B. Role internetu ve vzdělávání, s. 39. [28] „Second Second Life, nonetheless, is being adapted for educators for teaching and learning.” KLUGE, S. a E. RILEY. Teaching in Virtual Worlds, s. 132. [29] BRDIČKA, B. Role internetu ve vzdělávání, s. 46. [30] „In virtual worlds students are actively engaged and constantly n the process of constructing meaning from their experiences.” KLUGE, S. a E. RILEY. Teaching in Virtual Worlds, s. 130. [31] „Students will be encouraged to work collaboratively, forming leaning communities where each participant is both a teacher as well as a learner.” TAMTÉŽ, s. 127. [32] HUSA, J. Informační technologie a změny paradigmat ve vzdělávání, s. 19. [33] „Educational materials can be transmitted from point to point over the network on the basis of principles of modularity and variability.“ GUNČAGA, J., R. JANIGA a J. MAJHEROVÁ. Using Web 2.0 tools in education. KAPOUNKOVÁ, J. Information and communication technologies in education overview in Visegrad countries, s. 33. [34] DOHNANSKÁ, Monika. Aplikácia masovokomunikačných prostriedkovpri zefektivňovaní edukačného procesu. VÁKOLY, Ladislav, Jaromír BOGR a Ladislav MAREČEK. Dnešní trendy inovací 4. 1. vyd. Brno: B & M InterNets, 2014, s. 80. [35] „There are many unresolved legal issue surrounding virtual violence, virtual assault, and sexual harassment that take a place in Second Life and in other virtual worlds.” KLUGE, S. a E. RILEY. Teaching in Virtual Worlds, s.131n. [36] DOHNANSKÁ, M.. Aplikácia masovokomunikačných prostriedkovpri zefektivňovaní edukačného procesu. VÁKOLY, L., J. BOGR a L. MAREČEK. Dnešní trendy inovací 4, s. 80. [37] BRDIČKA, B. Role internetu ve vzdělávání, s. 46. [38] SAK, P. a J. MAREŠ. Člověk a vzdělání v informační společnosti, s. 31. [39] „The virtual world of the Internet has many advantages, which can be used in education, such as an unlimited dissemination of information, speed, access to services at anytime and anywhere. Using the virtual world of the Internet also brings certain risks. Teachers should know also this side of the movement of students on the Internet. Experts are exploring the possibility of addiction of children and young people from virtual world.“ GUNČAGA, J., R. JANIGA a J. MAJHEROVÁ. Using Web 2.0 tools in education. KAPOUNKOVÁ, J. Information and communication technologies in education overview in Visegrad countries. 1, s. 40. [40] DOHNANSKÁ, M. Aplikácia masovokomunikačných prostriedkovpri zefektivňovaní edukačného procesu. VÁKOLY, L., J. BOGR a L. MAREČEK. Dnešní trendy inovací 4, s. 80.  
ModulBlogy
30. 03. 2016
Svět informací je jako nepřehledná džungle. V tištěné podobě se dnes nachází jen zlomek celého publikovaného obsahu. Většina dokumentů je v digitální podobě. Na webu denně přibude množství nových informací, takže je stále větším problémem udržet si přehled v nějakém tématu. Naštěstí existují nástroje, které za nás mohou monitorovat web a hledat informace, které nás zajímají. Upozornění o existenci nových informací a jejich umístění na webu je nám zasílané v podobě upozornění do naší emailové schránky či RSS čtečky. Jedním z těchto nástrojů je Google Alerts.   Autorka: Marta Lelková Problémy s vyhledáváním Každý, kdo potřebuje pro svou práci relevantní informace, ví, kolik času zabere jejich vyhledávání. V takových situacích je velmi cenná znalost té správné „techniky“ vyhledávání, nebo znalost zdroje informací. V době, kdy jsme zvyklí, že stačí do Googlu zapsat dotaz a dostaneme se k požadovaným informacím, často podlehneme iluzi, že vyhledavač jako sofistikovaný nástroj nám nabídne vše, co se na internetu k danému tématu najít dá. Je to ale omyl. Nezapomínejme, že i my sami svými předchozími hledáními necháváme za sebou digitální stopu, která má vliv na další výsledky nabízené v našem vyhledávači. Naše digitální komunikace je tak námi často personalizována bez toho, abychom si to uvědomovali. To může být někdy výhodou, ale někdy nám to znesnadňuje nebo i úplně znemožňuje cestu k žádoucím výsledkům hledání. Také zapomínáme na to, že web má tzv. „povrchovou vrstvu“, kterou obsáhnou a indexují vyhledávací stroje, ale existuje i tzv. hluboký nebo „neviditelný web“, kam se běžně vyhledávač nedostane, a informace z této části webu zůstávají pro nás skryté. V těchto případech je řešením buď znalost přesné adresy webového úložiště, nebo techniky hledání, které nás dostanou i do hlubokého webu. Někdy postačí i místo jednoduchého hledání v Googlu použít variantu rozšířeného vyhledávání, kde svůj dotaz podrobněji specifikujeme a dostaneme se i k některým kvalitním informacím z hlubokého webu. Je důležité, aby každý, kdo musí s informacemi pracovat na profesionální úrovni, byl v oblasti vyhledávání informačně gramotný. Zdroj, který může být dobrou pomocí je i Portál pro podporu informační gramotnosti – Infogram.[1] Tady najdeme mnoho inspirativních rad, které jsou rozdělené do různých sekcí. Kromě jiného je zde představená řada služeb snad nejoblíbenějšího vyhledávače Google.[2] Chybí mezi nimi ale jedna podle mého názoru velmi málo známá služba společnosti Google – Google Alerts[3] – v češtině je někdy používán název „Upozornění Google“. Služba Google Alerts Co vám Google Alerts nabízí? Je to neplacená služba Indexuje i část tzv. „neviditelného webu“ Je to nástroj pro monitoring webu Příklad: Zajímá vás, co a kde se na internetu píše o vás, nebo o vaší škole, firmě, konkurenci apod., chcete sledovat výskyt vaši URL adresy na webu, monitorovat váš brand (značku) na webu. Nemůžete každý den prohledávat celý internet a hlídat nové informace. Vytvoříte si v Google Alerts upozornění a odkazy na nové výskyty vámi sledované události na webu vám budou zasílané na váš e-mail v intervalech, které si sami určíte, eventuálně si je můžete nechat zasílat na váš RSS zdroj. Je to nástroj pro sledování mnou vybraného tématu a zasílání upozornění Příklad: Potřebuji napsat práci na odborné téma, nebo mám rešeršní požadavek na odborné téma, nebo mě jenom nějaké téma zajímá a nechci namáhavě vyhledávat a sledovat, co je v mnou sledované problematice nového. Proto si vytvořím dotaz v Google Alerts a nechám informace chodit za mnou do mé mailové schránky. [4] Jak vytvořit svoje první upozornění v Google Alerts: Jděte na www.google.com/alerts. Zobrazí se vám úvodní formulář s nabídkou různých témat, která by vás mohla zajímat. Vy si ale do vyhledávacího okna zadejte vámi požadovaný dotaz, který chcete sledovat. Doporučuji používat Booleovské operátory, umožní vám to odebírat pouze relevantní obsah. V zápětí se vám zobrazí náhled upozornění, která vám budou zasílaná do mailové schránky. Předtím, než potvrdíte samotné vytvoření upozornění a vyplníte e-mailovou adresu, nechte si zobrazit možnosti nastavení, kde je vám umožněno vybrat si, jak často chcete dostávat upozornění, jaké zdroje mají být prohledávány, jazyk prohledávaných dokumentů, region prohledávání a omezení množství výsledku s ohledem na jejich kvalitu. Až po nastavení podmínek pro zasílaná upozornění potvrďte vytvoření nového upozornění. [5] Užitečná doporučení Možná vás napadá otázka, co se stane, když se mnou zvolený sledovaný termín bude denně na webu nově vyskytovat stokrát. Nezahltí se moje mailová schránka upozorněními? Radou je, dobře si přemyslet tvorbu dotazu a používat operátory jako OR, AND, +, - a vybrat si třeba jen některé sledované kategorie, kde se bude termín vyskytovat, například blog či zpráva.[6] Více informací k tvorbě dotazů získáte na oficiální podpoře Googlu: https://support.google.com/websearch/answer/136861 Závěrem Google Alerts není žádnou novinkou, je tady už několik let, ale je to stále jedinečný nástroj, který poskytuje služby tohoto typu zcela zdarma. Umožní vytvořit až 1 000 sledovaných dotazů, průběžně je upravovat, měnit. Díky ní vám už nemusí uniknout žádná novinka v oblasti, která vás zajímá, nemusí vás nemile překvapit příchod konkurence, budete vědět kde, co a kdo o vás píše. Google Alerst je mocný nástroj, který byste neměli přehlížet. Zařiďte, abyste nemuseli potřebné informace pracně dohledávat, ale naučte je chodit za vámi. Marta Lelková [1] Infogram: Portál pro podporu informační gramotnosti[online]. © 2015 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.infogram.cz [2] KATOLICKÁ, Barbora. Google[online]. In: Infogram: Portál pro podporu informační gramotnosti. © 2015 [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1301 [3] Google Alerts[online]. [cit. 2015-12-18]. Dostupné z: https://www.google.com/alerts [4] PODSTAVEC, Filip. Kouzlíme s Google Alerts[online]. © Copyright 2014, All Rights Reserved. [cit. 2014-12-08]. Dostupné z: http://www.podstavec.cz/kouzlime-s-google-alerts/ [5] POLZER, Jan. Google Alerts je fajn pomůcka pro sledování konkurence i zmínek o vás[online]. In: Maxiorel. © Copyright 2005 – 2015. Maxiorel.cz. [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: https://www.maxiorel.cz/google-alerts-je-fajn-pomucka-pro-sledovani-konkurence-i-zminek-o-vas [6] ZÍTKO, Jan. Google Alerts – vím, co se právě děje[online]. In: Google Apps Blog. © Copyright 2013 - 2015  [cit. 2015-12-08]. Dostupné z: http://google-apps.cz/google-alerts-vim-co-se-prave-deje/  
ModulČlánky
6444
1
30. 03. 2016
Článek představuje základní aspekty modelu vzdělávání, které vychází ze snahy o participativní a autonomní učení – co-curiculum. Klade jej do souvislostí s konektivistickým pojetím vzdělávání.
ModulBlogy
29. 03. 2016
Podpora čtenářské gramotnosti ve výuce je nesmírně důležitá pro rozvoj klíčových kompetencí žáka. Vztah k četbě může u dítěte rozvinout nejen učitel, ale také rodič, avšak mnohdy neví jak na to. V tomto článku se čtenář dozví jaké nové možnosti v oblasti moderních technologií a výukových metod se za posledních několik let objevily a jak je lze prakticky využít, nejen ve škole.   Autorka: Hana Šimůnková Pojem čtenářská gramotnost a organizace na podporu jejího výzkumu Gramotnost je chápána jako komplex vědomostí, dovedností a postojů, ale její obsah se liší například v závislosti na vyspělosti jednotlivých zemí. Částí jazykových kompetencí této komplexnosti gramotnosti je čtenářská gramotnost, jejíž elementární dovedností je čtení. Slouží mimo jiné jako prostředek vzdělávání a získávání potřebných informací (Doležalová, 2014: 8). Čtenářskou gramotnost není lehké přesně definovat, neboť její výzkum prochází neustálým vývojem. Existuje hned několik stručných definic, které se snaží charakterizovat tento pojem. Mezinárodní výzkum OECD PISA (Programme for International Student Assesment), který se podílí na šetření v oblasti měření výsledků patnáctiletých žáků (Čermáková, 2015: 11) uvádí, že: „Čtenářská gramotnost znamená schopnost porozumět psanému textu, přemýšlet o něm a používat jej k dosahování určitých cílů, k rozvoji vlastních schopností a vědomostí a k aktivnímu začlenění do života společnosti“ (Košťálová, 2010: 14). Dosti podobnou, avšak podstatně stručnější definici zveřejnil program PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study), testující čtenářskou gramotnost u žáků 4. ročníků základních škol a zaměřující se také na činitele, kteří ji formují a ovlivňují. Čtenářskou gramotnost pro své potřeby charakterizují jako „…schopnost rozumět formám psaného jazyka, které vyžaduje společnost a/nebo oceňují jednotlivci, a tyto formy používat“ (Čermáková, 2015: 11). Vědci z Národního ústavu pro vzdělávání však ve své metodické příručce Čtenářská gramotnost ve výuce (Altmanová, 2011: 8 ) upozorňují na zohlednění pouze testovatelných složek čtenářské gramotnosti v definicích programů OECD PISA a PIRLS. Dle jejich názoru musí být čtenářská gramotnost hodnocena komplexně a ve svém pojetí zahrnovat nejen funkční dovednosti, ale také hodnotovou a postojovou rovinu. Čtenářskou gramotnost tedy stručně můžeme shrnout jako orientaci ve čteném textu a schopnost textu porozumět. V celkové koncepci čtenářské gramotnosti se však objevuje několik rovin, které se prolínají. Jsou jimi vztah ke čtení, doslovné porozumění, vysuzování a hodnocení (kritické hodnocení), metakognice (dovednost a návyk seberegulace), sdílení a aplikace (zúročení v životě) (Altmanová, 2011: 8). Čtení je nepochybně důležitou dovedností člověka, neboť jej kultivuje, rozvíjí jeho citovou stránku a podporuje myšlení. Na podporu čtenářské gramotnosti existuje mnoho světových organizací, do jejichž výzkumů je zapojená i Česká republika. V roce 1995 se zúčastnila mezinárodního výzkumu RLS organizace IEA (Mezinárodní organizace pro hodnocení výsledků vzdělávání) a o něco později výzkumu IALS, testující gramotnost u dospělých (Procházková, 2006). V roce 1997 vznikl v USA program RWCT (Reading and Writing for Critical Thinking), který šíří občanské sdružení Kritické myšlení a jehož cílem je pomocí různých metod rozvíjet čtenářskou gramotnost u dětí (Šlapal, 2012: 15). Výzkum na podporu čtenářské gramotnosti stále probíhá. Elektronické čtečky e-knih Pro rozvíjení čtenářské gramotnosti mohou dobře sloužit různá elektronická zařízení, jako čtečky, tablety, smartphony aj. a e-knihy. Studie britského Národního fondu gramotnosti, která testovala 500 žáků mezi 8 a 16 lety prokázala, že používání čteček a tabletů výrazně přispělo k rozvoji čtenářské gramotnosti převážně u chlapců (Ulbrich, 2016). Hlavní výhodu čteček lze spatřovat v možnosti zvětšení písma (zoom), což je pro mnohé žáky důležitou podmínkou pro vztah k četbě. Překvapivě však v britské studii nezvítězila jen technická výhoda čteček, smartphonů a tabletů, jež jsou mezi žáky nejoblíbenějšími, ale také požitek ze čtení z elektronických zařízení. Až tři čtvrtiny respondentů baví čtení z tabletů více, než čtení z klasických knih. E-knihy používá stále více lidí, neboť v nich nachází oproti tištěné knize výhody, jako například nižší cenu, okamžitou dostupnost (domácí i cizojazyčné literatury) a často i možnost stáhnutí zdarma. Nejčastěji požívanými zařízeními jsou pak tablety, mobily a počítače. Čtečky e-knih dělíme na dva typy, a to hardwarové na čtení knih, jako například Amazon Kindle, Pocket Book aj. a softwarové pro mobil a počítač, například Alidiko Book, Calibre aj. (Šauerová, 2015). Jejich výhodou je, že podporují PDF formát. Ačkoliv čtení z elektronických zařízení má mnoho výhod, mezi něž patří kromě těch zmiňovaných, také snadný transport a možnost číst prakticky kdekoliv, mají někteří lidé obavy z nezdravého záření jejich obrazovek a ze snížení emocionálního kontaktu s knihou. Tento aspekt však již musí posoudit sám čtenář. Poznámkové bloky, blogy a tvorba školního magazínu Nemalou zásluhu na rozvoji čtenářské gramotnosti převážně u žáků základních a středních škol mohou mít také poznámkové bloky a školní magazíny. Dle mezinárodní studie OECD PISA je bohužel čtenářství v České republice stále podprůměrné, přičemž se zkoumá obecné porozumění, získání informací, interpretace, posouzení obsahu a posouzení formy textu (Řezáčová, 2015). Ke zlepšení čtenářské gramotnosti by přitom stačil pouze vyšší zájem učitelů, kteří mnohdy význam čtení ve výuce podceňují, zadávání konkrétních učebních metod a častější využití ICT. Společnost ITveSkole.cz o.p.s. se problematice čtenářství věnuje a nabízí školám semináře na podporu vzdělání v oblasti čtenářských dílen (Řezáčová, 2015). Obsahem těchto seminářů je metodický návod, jak pořídit výstupy z práce s textem (e-knihy, čtečky…). Pro práci s textem může žákům posloužit praktický digitální poznámkový blok OneNote, který nabízí množství výhod a praktických pomůcek, jako například podtrhání nových informací, vyznačení cizích pojmů a následné dohledání jejich významu, nahrání fotky či části textu a jejich okomentování, ovládání hlasem, vytvoření seznamu a mnoho dalších. Poznámkový blok je například vhodný k vedení čtenářského deníku, který lze následně sdílet. Rozvinout čtenářství ve školách může pomoci mimo jiné internetový školní časopis. Pokud se žáci sami zapojí do jeho tvorby, obohatí to jejich vztah k četbě a motivaci k práci s textem. Kolektivní tvoření magazínu může rovněž podpořit jejich týmovou spolupráci a naučit je odpovědnosti. Výhodami internetového časopisu oproti tištěnému je neomezený rozsah, používání multimediálních dat, interakce a nižší cena (Černý, 2011). Způsobů jak lze zapojit tvorbu internetového magazínu do výuky je celá řada. Aby se do tvorby časopisu zapojili všichni, mohou utvořit „redakci“, kde každý bude mít nějakou roli. Na tvorbu časopisů je vhodný například nástroj Paper-li, který umožňuje zveřejňování většího množství různě zaměřených článků a jejich následné okomentování. Každá třída tak může mít svůj vlastní magazín zaměřený na určité téma. Přihlášení v nástroji probíhá prostřednictvím Facebooku, Twitteru, LinkedIn nebo Google+. Dle mého názoru je ovládání nástroje poměrně složité a může trvat delší dobu, než se s ním uživatel sžije. Nevýhodu spatřuji rovněž v malém množství aktivit, které nástroj nabízí. Uživatel tak nemůže spolupracovat s jinými editory, dostávat upozornění a podobně. Další alternativu pro rozvoj čtenářské gramotnosti lze najít ve využití blogů. Internetový magazín je taková forma blogu, na kterém se podílí tým lidí a jde zde nutná koordinace. Jednotlivec, však může využívat blog pro své vlastní účely a poměrně svobodně bez jakékoliv režie. Na blog lze vkládat odkazy, rubriky, videa aj. Vhodným nástrojem může být například Blogger od společnosti Google. Ovládání tohoto nástroje je velmi jednoduché. Autor pojmenuje blog, zvolí si podobu webové adresy a vybere jednu z připravených šablon, kterou může později změnit. Užitečným je také sledování jiných blogů pro případnou inspiraci. Jejich seznam si lze snadno vytvořit a kdykoliv se k nim vracet. Nevýhodou u tohoto nástroje může pro některé být přihlašování pouze prostřednictvím Twitteru, Facebooku nebo emailu. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit také nástroj Wix. Jeho ovládání je nesmírně jednoduché a nabízí celou škálu efektních šablon, zaměřených na různá témata, například designer, photography, music, events aj. Wix je vhodný i na tvorbu e-portfolia nebo CV. Přihlásit se lze pomocí Facebooku, emailu nebo Googlu +. Závěr V tomto článku jsem uvedla jen některé příklady z široké nabídky technologií a metod na podporu čtenářské gramotnosti. Ačkoliv mohou být velmi užitečné, nelze je využívat jako cíl. Ve výuce žáků mohou technologie sloužit k doplnění stávajících učebních metod a k podpoření jejich kreativity. Je pouze na učiteli, jak nástroje do výuky zakomponuje a zda je použije jako plnohodnotnou pomůcku na rozvoj čtenářské gramotnosti nebo jen jako alternativní způsob výuky. Žáci však mohou v používání nástrojů vidět jistou formu hry a zábavy. Ta pak má příznivý vliv na jejich soustředění, soutěživost a fantazii. Blogy a elektronické čtečky však mohou rozvíjet čtenářskou gramotnost nejen u dětí. Stále více lidí používá ke čtení spíše elektronické nástroje, než tištěné knihy a je jen otázka času, co nového technologie přinesou a jak pomohou čtenářství ještě více rozvinout. Na závěr si dovolím ocitovat docentku Šauerovou, která ve svém článku Využití technických prostředků a moderních technologií v rozvíjení čtenářství a čtenářské gramotnosti dítěte shrnula, jak je k moderním technologiím nutné přistoupit, aby jejich používání nemělo negativní vliv na dítě. „Je nutné svět techniky citlivě implementovat do světa sociálních interakcí tak, aby technika byla pomocníkem na cestě k rozvíjení čtenářské gramotnosti, nikoliv nástrojem „komunikace“ dítěte, na nějž nemají přetížení rodiče dostatek času“ (Šauerová, 2015: 9). Hana Šimůnková Seznam literatury ALTMANOVÁ, Jitka. Čtenářská gramotnost ve výuce: metodická příručka. Vyd. 1. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV), divize VÚP, 2011, 65 s. ISBN 978-80-86856-98-8. ČERMÁKOVÁ, Ivona. Rozvoj čtení s porozuměním v běžné výuce 3. třídy základní školy. Diplomová práce.  Brno: Masarykova Univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra speciální pedagogiky, 2015. Vedoucí práce Barbora Bočková. ČERNÁ, Zuzana, Michal ČERNÝ, Tvorba online školního časopisu [online]. Publikováno 24. 11. 2011 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z http://spomocnik.rvp.cz/clanek/14559/TVORBA-ONLINE-SKOLNIHO-CASOPISU.html. ČERNÝ, Michal, Blog jako alternativa školního časopisu – 1 díl – v čem je lepší? [online]. Publikováno 7. 12. 2011 [cit. 2016-02-06]. Dostupné z http://www.ctenarska-gramotnost.cz/medialni-vychova/mv-casopisy/blog-jako-skolni-casopis-1. DOLEŽALOVÁ, Jana. Čtenářská gramotnost: (Práce s textovými informacemi napříč kurikulem). Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014, 1 CD-ROM. ISBN 978-80-7435-520-2. KOŠŤÁLOVÁ, Hana, Čtenářská gramotnost a její složky. In. Čtenářská gramotnost jako vzdělávací cíl pro každého žáka. Sestavil a redigoval Hana Košťálová, Kateřina Šafránková, Ondřej Hausenblas, Miloš Šlapal. Praha: Česká školní inspekce, 2010. Kapitola 3, s. 14-17. PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Co je čtenářská gramotnost, proč a jak ji rozvíjet? [online]. Publikováno 18. 1. 2006 [cit. 2016-01-21]. Dostupné zhttp://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/446/CO-JE-CTENARSKA-GRAMOTNOST-PROC-A-JAK-JI-ROZVIJET.html/. ŘEZÁČOVÁ, Petra, Čtenářská gramotnost v době moderních technologií [online]. Publikováno 1. 6. 2015 [cit. 2016-02-06]. Dostupné zhttp://www.itveskole.cz/2015/06/01/ctenarska-gramotnost-v-dobe-modernich-technologii/. ŠAUEROVÁ, Markéta, Využití technických prostředků a moderních technologií v rozvíjení čtenářství a čtenářské gramotnosti dítěte[online]. Publikováno 2015. [cit. 2016-02-05]. Dostupné z http://docplayer.cz/4105363-Vyuziti-technickych-prostredku-a-modernich-technologii-v-rozvijeni-ctenarstvi-a-ctenarske-gramotnosti-ditete.html. ŠLAPAL, Miloš, Hana KOŠŤÁLOVÁ a Ondřej HAUSENBLAS. Metodika rozvoje čtenářství a čtenářské gramotnosti. Vyd. 1. Nový Jičín: Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum Nový Jičín, 2012, 144 s. ISBN 978-80-905036-8-7. ULBRICH, Martin, E-knihy rapidně zvyšují čtenářskou gramotnost žáků, ukázala studie [online]. Publikováno 7. 1. 2016 [cit. 2016-02-05]. Dostupné z http://studentmag.topzine.cz/e-knihy-rapidne-zvysuji-ctenarskou-gramotnost-zaku-ukazala-studie/.
ModulČlánky
4657
0
15. 03. 2016
Digitální portfolio představuje jeden z důležitých stavebních prvků, které mohou posílit reflektivní učení žáků a snížit distanci mezi školou a reálným prostředím, což může sehrát důležitou roli jak při tvorbě celkové koncepce učebního prostředí, tak také u motivace jednotlivých žáků.
ModulBlogy
09. 03. 2016
Pro všechny zájemce o témata, jako je informační gramotnost, sdílení učebních materiálů, práce s tabletem, propojení tabletu a dalších zařízení nebo tablet v oblasti osobní správy znalostí či převrácená třída, připravujeme na čtvrtek 10. 3. 2016 od 14:00 Den webinářového vzdělávání. V rámci dne webinářového vzdělávání se objeví celkem šest lektorů z praxe i akademické sféry, kteří se budou z různého pohledu dívat na práci s tabletem, ale také na technologie ve vzdělávání obecně, především se zaměřením na vzdělávání.  Jeho organizátorem je skupina lidí ze studijní profilace Technologie ve vzdělávání na KISKu na FF MU. Představí se odborníci, lektoři i studenti Masarykovy univerzity s tématy, která se dotýkají technologií, vzdělávání a příbuzných oblastí. Vyzkoušejte si, jaké je poslechnout si příspěvky, a přitom neopustit domácí prostředí nebo svoji židli na pracovišti. Akce probíhá v rámci Týdne otevřeného vzdělávání. V roce 2016 je Den webinářového vzdělávání financován z programu VISK 2 Mimoškolní vzdělávání knihovníků. Postup pro přihlášení: Vstoupit na webinář můžete: https://connect.cesnet.cz/mu-ff-konference/. Vyplňte své jméno v kolonce Vstup pro návštěvníky, případně se přihlaste přes EduID. Ujistěte se, že vám funguje zvuk (reproduktory nebo sluchátka) a máte internetové připojení.   Program: 14.00 — 14.15 Pavla Kovářová: Úvodní slovo 14.15 — 15.15 Pavlína Mazáčová: Tvorba lekce informační gramotnosti ze sdílených výukových materiálů Webinář provede účastníky procesem přípravy lekcí informační gramotnosti s podporou vzdělávacích technologií. Účastníci webináře získají kompetenci stanovit vzdělávací cíl, dále najít vhodné metody vedení lekce na dané téma, nakonec budou krátce představeny nástroje inkluzivní výuky. 15.15 — 16.00 Marie Indráková: Sdílené materiály k lekci informační gramotnosti Webinář volně naváže na předchozí téma. Zaměříme se na to, kde je možné se při tvorbě lekcí inspirovat. Účastníci se seznámí s vhodnými digitálními vzdělávacími materiály, které jsou využitelné nejen na lekcích informačního vzdělávání. 16.15 — 17.15 Pavla Kovářová: Typy dotykových zařízení a základy jejich ovládání a nastavení Cílem webináře je představit dotyková zařízení, je tedy určen především začátečníkům s touto technologií. Předtím, než je zařízení používáno, je potřeba si jej vybrat. Představeny tedy budou různé typy dotykových zařízení a rozdíly mezi nimi, které mohou hrát roli při výběru a jejich používání. Následně bude ukázáno základní ovládání dotykových zařízení pomocí gest. V závěru webináře budou prezentovány různé možnosti nastavení nejběžnějších operačních systémů, které umožňují přizpůsobit zařízení potřebám konkrétního uživatele. 17.15 — 18.15 Michal Černý: Tablet v rukou lektora: pět inspirací do praxe Podívejme se na problematiku volně dostupných masivních kurzů z širší perspektivy – jak vznikly, jaká je jejich didaktická podstata, jaké typy existují, k čemu mohou být dobré a k čemu naopak ne. Mají opravdu moc paradigmaticky změnit výuku na vysokých školách podobně jako převrácená třída na školách základních a středních? 18.30 — 19.15 Hana Tulinská: Láska k mapám & Mohiomap pro vizualizaci dat Mohio je nástrojem, který vizualizuje Vaše cloudová data z Evernote a Google drive do interaktivní mapy. Ukážeme si, jak funguje a jak ho využít pro osobní práci či digitální kurátorství. 19.15 — 20.00 Tomáš Marek: Pokročilé možnosti práce s Androidem Většina z nás už má základní zkušenost s chytrým telefonem nebo tabletem na operačním systému Android. Nebudeme se proto zdržovat základy ovládání a podíváme se rovnou na užitečné tipy, jak si s dotykovým zařízením usnadnit život. Ukážeme si pokročilejší nastavení, které se v knihovně bude hodit: projdeme si například správu uživatelů a notifikací, naučíme se z chytrého telefonu vyrobit bezdrátový prezentér nebo zjistíme, kde legálně sehnat placené aplikace se slevou či úplně zdarma.
ModulBlogy
29. 01. 2016
Tím, že je v lednu a únoru v akademickém světě trochu volněji, přemýšlel jsem, čím vyplnit pravidelně svůj čas – výsledkem je web s názvem kreativní učení, který reflektuje některé potřeby mých kolegů, moje vlastní a snad i někoho dalšího. Každý den (alespoň prozatím) se na webu (kreativni-uceni.cz) objevuje jedna metoda či činnost, kterou lze použít pro vzdělávání – od kritické eseje, přes brainstorming až třeba po dril nebo PQRST. Nemám žádný systém přidávání, takže vznikají často tematicky podobné klastry metod u sebe. U každé metody je popisek (dva až čtyři tisíce znaků) k čemu je dobrá, kdy j lze použít a jaká jsou případně její úskalí. Nejde jen o metody přímo didaktické, jsou zde i metody na řízení času nebo zmíněné E-U-R. Smyslem je nachystat „banku metod“, po které může člověk sáhnout ve chvíli, kdy jde učit a hledá metodu, která řeší nějaký konkrétní problém – chce podpořit tvůrčí psaní, kreativitu, aktivní a kritické čtení, schopnost argumentovat nebo vizualizovat data. Mimo klasické fulltextové vyhledávání se dá pracovat s tagy, které jsou pod každou metodou, takže si lze vytáhnout všechny metody o čtení nebo RWCT. Snažím se přidávat metodu každý den, byť se to asi úplně dlouhodobě udržet nedá. Zatím je web ve fázi beta provozu – texty nemají korekturu jazykovou, chybí jim odkazy na další literaturu (většinou) či příklady dobré praxe. To vše snad časem dodám, snad bude někomu užitečná i tato surová verze. Snad zajímavostí je, že se nesnažím psát jen metody pro frontální výuku či skupinovou práci, ale hodně se soustředím také na to, jak metody použít pro vzdělávání sebe sama, tedy pro rozvoj kompetencí k učení. Pracovním cílem je 51 metod, pak budou následovat knihy a nástroje, ale to je zatím ve hvězdách. Pro úplnost nabízím lednový soupis popsaných metod: #27 „Vím, Chci vědět, Dozvěděl jsem se“ #26 Brainwriting a metoda 635 #25 Recenze #24 Kritická esej #23 Rychločtení #22 Učení druhých #21 Diamant #20 Kolážové metody #19 T-graf #18 Insert #17 Automatické psaní #16 Šest barevných klobouků #15 E-U-R #14 Storytelling #13 Clustering #12 SQ3R #11 PQRST #10 SWOT analýza #9 Myšlenkové mapy #8 Time tracking #7 Brainstorming #6 Zjednodušené Getting Things Done #5 Vennovy diagramy #4 Dril #3 R/A/F/T #2 Pomodoro #1 Timeboxing  
ModulDigifolio
17. 09. 2015
Anotace a odkazy na kurzy, které vznikly v rámci projektu Interes. Jsou otevřené a bezplatné, lze jich libovolně využívat. Lze v nich najít textové opory, videa, záznamy webinářů, presentace a případně další materiály k tématu. V případě zájmu o vstup do kurzů je třeba se zaregistrovat na portále Kurzy knihovna.
ModulDigifolio
16. 09. 2015
Digifolio vytváří základní přehled materiálů, které se vztahují k didaktice chemie za užití dotykových zařízení.
ModulDigifolio
16. 09. 2015
Digifolio nabízí výběr deseti zajímavých videí, které se z různých úhlů pohledu věnují tabletům ve školní praxi.
ModulDigifolio
16. 09. 2015
Digifolio se zaměřuje na některé možnosti práce s médií a rozvoj informační gramotnosti pomocí tabletů a dalších dotykových zařízení.
ModulDigifolio
16. 09. 2015
Digifolio slouží pro mapování zajímavých zdrojů, témat a nápadů z oblasti fyzikálního vzdělávání. Zaměřeného především na práci s technologiemi a dotykovými zařízeními.
ModulDigifolio
16. 09. 2015
V tomto digifoliu se zaměříme na některé zajímavé aspekty užívání tabletů pro výuku ICT. Zaměříme také na širší aspekty výuky ICT a informatického myšlení vůbec.
ModulČlánky
10616
1
25. 08. 2015
Výukoví roboti nesporně představují jednu ze zajímavých forem vzdělávání. Jsou založené na myšlence, že žák programuje svého robota, jehož cena je typicky pod 100 USD. Tímto programováním se učí řešit různé úkoly.
ModulČlánky
8441
2
13. 07. 2015
Výuka informačních a komunikačních technologií s dotykovým zařízením jde přímo in medias res. Nabízí nepřeberné množství témat a přístupů, kterým se lze věnovat. V tomto materiálu se pokusíme o určitou panoramatizaci problematiky a v jednotlivých kapitolách se zkusíme stručně dotknout jednotlivých dílčích aspektů implementace ICT. Nepůjde nám tedy o popis jednotlivých témat do hloubky, ale spíše se pokusíme nabídnout určité inspiratorium.
ModulČlánky
9392
0
08. 06. 2015
3D tiskárny se stávají stále běžnější součástí (i českého) školního prostředí. Proto má smysl se blíže podívat na princip jejich fungování a možnost jejich využití v běžné výuce.
04. 09. 2010
Jen bych si dovolil upozornit, že služba slouží k něčemu trochu jinému, než naznačuje autor. Jeho rozměr má být především sociálně interakční a proto se na tvorbu běžných stánek, jak jsou stránky třídy, příliš nehodí. Je to podobné, jako vychvalovat rychlou jízdu k moři trabantem. Ne že by to nešlo, ale ty možnosti jsou poněkud jiné...
ModulDUM
22. 10. 2009
Klasické HTML je sice pasé ve vztahu k tvorbě webu, ale má stále zásadní využití především v redakčních systémech a již běžících IS. Navíc se jeho základní znalost hodí pro zběžnou orientaci a analýzu zdrojového kódu webu. Ale XHTML je v oblasti tvorby nových webů pochopitelně dominantní... Za vlouděnou XHTML v img zančce se omlouvám, nebylo to zcela záměrné...