Avatar
doc.PaedDr. Alžběta Peutelschmiedová Ph.D.

Poslední přihlášení 26. 06. 2020

ModulBlogy
18. 05. 2020
Blogpeutel
         Co potřebujete? obrátil se na mě zhurta v pustém, právě otevřeném knihkupectví muž, kterého bych tedy stěží nazvala knihkupcem. Nemohl mi zkazit náladu. Přišla jsem si vyzvednout zamluvený výtisk knihy, kterou jsem si nestačila opatřit „před koronou“. Nestačila, ani nemohla, ten titul byl totiž rozebraný, čekala jsem na dotisk.          To bude mela! Kdo že …
ModulBlogy
09. 04. 2020
Blogpeutel
         Ve stínu koronaviru – všechno je jinak! Školy zavřené, žactvo a studentstvo doma, TV pohotově, záslužně a chvályhodně vstupuje do našich domovů, podobně je tomu se vzdělávacími aktivitami širšího dosahu. Jen jich využít! Pražské Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského na počest Dne učitelů zpřístupňuje on-line výstavu Naše slabikáře. Expozice připravovaná k letošnímu 350.výročí úmrtí …
ModulBlogy
20. 03. 2020
Blogpeutel
         Litovel je pěkné a zajímavé město nedaleko Olomouce. V létě se můžete projet na lodičce jedním z šesti ramen řeky Moravy přímo pod litovelskou radniční věží a dále náměstím. Opravňuje to město založené roku 1252 Přemyslem Otakarem II. nazývat se hanáckými Benátkami. Krapet turisty opomíjený Svatojánský most patří - po pražském a píseckém - k nejstarším kamenným mostům u …
ModulBlogy
05. 02. 2020
Blogpeutel
         Skončil první měsíc nového roku 2020. Kdeže loňské sněhy jsou? - ptal se bouřlivák Francois Villon v Baladách o dámách někdejší doby. Někdejšími jsou z velké části novoroční předsevzetí i těch skálopevně rozhodnutých, že…. tentokrát už ale opravdu začnu běhat, budu pravidelně cvičit a zdravě jíst, zhubnu – a udělám konečně něco s tou angličtinou, němčinou, italštinou…. (jazyk doplňte …
ModulBlogy
31. 12. 2019
Blogpeutel
        Stála na frekventované tramvajové zastávce, v ruce rozevřenou knihu a četla. Četla i za jízdy stojíc „bezdrža“ v chumlu cestujících . Učí se slovíčka? Opakuje si před písemkou, zkoušením? Uvažuju a kradmo nahlížím …. Vzhledem ještě školačka, možná studentka nižší třídy víceletého gymnázia….Shodou okolností jsme obě vystoupily na stejné zastávce. Neodolala jsem a opatrně dívenku oslovila. Ochotně mi knížku nastavila k nahlédnutí. …
ModulBlogy
18. 10. 2019
Blogpeutel
         Ten příběh začal v roce 1995. To jsem už devátým rokem nebyla učitelkou na základní škole, ale odbornou asistentkou pro obor logopedie na katedře speciální pedagogiky pedagogické fakulty naší druhé nejstarší univerzity. Přechod ze základky na vysokou školu nebyl jednoduchý – ve více ohledech. Dnes úsměvně vzpomínám větu „…už máme tak silnou stranickou buňku, že si vás …
ModulBlogy
24. 09. 2019
Blogpeutel
         Z oficiálních stránek se dozvíte, že město Poběžovice leží na úpatí Českého lesa 15 km severozápadně od Domažlic , v současnosti má 1 566 obyvatel. Místo bylo osídleno od pravěku, doloženě nepřetržitě nejméně od 11.století návrší nad potokem s poetickým názvem Pivoňka. Já jsem se o Poběžovicích poprvé dozvěděla čirou náhodou, a to z rozhlasové relace Petera Duhana (1946 – …
ModulBlogy
01. 09. 2019
Blogpeutel
            Víte, kde leží Kravařsko? Taky jsem to nevěděla, dokud jsem si v Obecním muzeu na zámku v Kuníně nepřečetla, že „Kravařsko je starý historický název oblasti, která se rozprostírá kolem Nového Jičína, lehce zvlněné krajiny s úrodnými lukami a lesíky v povodí řeky Odry. Název vznikl na konci 18. století a neznamenal nic jiného, než oblast, ve které se chovají krávy – doslova …
ModulBlogy
17. 08. 2019
Blogpeutel
           Že by Domažlice ležely v mělkém dolíku? Nabyla jsem toho dojmu, během týdenního pobytu jsem  v okruhu několika kilometrů zdolala hned čtyři kopce, z větší části pěšmo. Nejprve jsem za úmorného červencového vedra vyšlapala na třech kilometrech převýšení zhruba 120m. Nic moc, ale přičtěte mi k dobru sálající slunce a rok mého narození (kdy Hitler přepadl Sovětský svaz). …
ModulBlogy
29. 07. 2019
Blogpeutel
         Dobré knihy, jsou-li vskutku dobré a moudře napsány, jsou brusem duchů, pilníkem soudnosti, mastí pro oči, nálevkou moudrosti, zrcadlem cizích myšlenek a činů, našich vlastních pak vodítky – toto přesvědčení Jana Amose Komenského zcela naplňuje publikace z edice ČT s naléhavou otázkou v titulu: Stálo to za to?  Je perfektním – obsahově i formálně – dovětkem a příspěvkem k uplynulému …
ModulBlogy
20. 07. 2019
Blogpeutel
         Znáte to – v každém antikvariátě najdete poblíž pokladny nebo u vchodu (někdy i před ním) bednu či krabici s knihami k volnému, často bezplatnému odběru. Tak jsem si odnesla z jednoho pražského antikvariátu knížku se „šťavnatě“ českým titulem Bodří Pražané. Teprve později jsem si všimla, že na titulní stránce je vlastnoruční přání autorovo. V lednu 1931 právě do tohoto exempláře …
ModulBlogy
27. 05. 2019
Blogpeutel
          Děti by se neměly ve škole hlásit – je titulek na DVTV uveřejněného rozhovoru Václava Dolejšího s exšéfem ČEZu Martinem Romanem, údajně o elitních školách a reformě českého školství. Martin Roman aktuálně prezentovaný jako filantrop a reformátor českého školství je v povědomí pedagogické a možná i zaangažované rodičovské veřejnosti známý jako představitel nestátních škol PORG (původně pouze Prvního …
ModulBlogy
30. 01. 2019
Blogpeutel
          V lednových dnech roku 2019 se dostal na první stránku jednoho z našich nejrozšířenějších deníků, a to dokonce - novinářským slangem řečeno - jako tzv. otvírák. Přechodník by měl zmizet ze škol jako jazyková veteš. Zbytečná starost – stejně už tam roky není! Koho dnes zajímá nějaký přechodník, ať jako jazykový, komunikační prostředek či mluvnická kategorie? Kdo …
ModulBlogy
29. 12. 2018
Blogpeutel
         „Právě tohle se mi na učení líbilo nejvíc – člověk viděl, že jim opravdu něco dává: nejen znalosti, ale i nějaké hodnoty a něco lidského. To si pamatuju, že když jsme byli malí kluci, tak nám děda, profesor Barta, tohle taky říkal: „ Učení, to se nedá popsat, to je něco jako řehole, něco zcela mimořádného, …
ModulBlogy
21. 10. 2018
Blogpeutel
         Otvírám mail, ve kterém mě Jane zdraví, ptá se, jak jde život a oznamuje, že mám v nejbližší době očekávat zásilku nejnovějších materiálů. Jane Fraser je prezidentkou Stuttering Foundation of America (SFA), organizace s mezinárodním renomé, kterou v roce 1947 zakládal její otec Malcolm Fraser. Po 1989 jsem začala s touto organizací zabývající se péčí o balbutiky (koktavé) intenzivně spolupracovat. …
ModulBlogy
03. 09. 2018
Blogpeutel
         Tři muži jedou ve vlaku plochou holandskou krajinou a najednou vidí dvě černé krávy. První z nich řekne: „Vidíte, pánové, v Holandsku mají samé černé krávy“. Druhý muž doplní: „My toho můžeme říci ještě mnohem víc. V téhle chvíli obsáhneme pohledem asi 6 kilometrů plošných, Holandsko má kolem 33 600 km2, něco odečteme na města a kanály, takže můžeme říci, …
ModulBlogy
21. 08. 2018
Blogpeutel
         Back to school! - čtu na poutači obchodního řetězce, juká na mě z monitoru počítače i tabletu…Inu, jsme v Česku! Už jim to zase začne – dětem i jejich rodičům. Myslím hlavně na rodiče prvňáčků – to bude změn! Myslím zejména na ty rodiče, kteří budou mít jednu starost navíc, a to s problémem život jejich dítěte podstatně …
ModulBlogy
01. 08. 2018
Blogpeutel
         Přicházím se svou troškou do mlýna omílajícího problémy kolem plagiátů – otevřeněji řečeno - kolem prachobyčejného podvodu opisování bakalářských a diplomových prací (disertační zatím na pořad nepřišly). Patřím k aktérům , patřím k těm, o nichž se – konečně! – písemně vyslovil docent Vladimír Rogalewicz z 1.lékařské fakulty UK. V článku Kolik váží obhájený diplom uveřejněném v Lidových novinách 23.7.2018 kromě …
ModulBlogy
18. 07. 2018
Blogpeutel
         K letošnímu roku osmičkových výročí jsem pro sebe našla další. Najisto nebude obecně vzpomínáno, ale…V roce 1838 se v Praze narodila Josefa Křížková, která celý život spojila s domem U Halánků. Dnes ten pražský dům známe jako Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur. V prvních desetiletích 19.století v domě na Betlémském plácku provozovala živnost pivovarnickou a vinopalnickou paní Anna …
ModulBlogy
17. 06. 2018
Blogpeutel
         Ta dvoudílná publikace vyšla poprvé v roce 1997, opakovaně pak s odstupem dvaceti let  loni. Obě vydání – z roku 1997 i 2017 – mají za titulní stranou pod emblémem prezidenta republiky vepsaná slova Václava Havla s vročením: v Praze 22. října 1996:          Hledat poučení v minulosti je v českých zemích rozšířeným zvykem. Bohužel se tak často děje bez skutečné …
ModulBlogy
29. 05. 2018
Blogpeutel
          Jistou dobu se lidé domnívali, že lidský potenciál není rozvinut, protože lidé jsou negramotní, a že klíčem k pokroku je vzdělání, že když budou lidé vzdělanější, možná z nich ze všech budou Voltairové. Jenomže se ukazuje, že lži a zlo lze naučit stejně snadno jako dobro. Vzdělání je mocná zbraň, ale může být použito tak i tak. …
ModulBlogy
01. 03. 2018
Blogpeutel
      Všechno souvisí se vším. Když mě mrazivé dny více než kdy jindy udržely doma, využila jsem času k takové neoblíbené aktivitě: srovnat částečně věci, písemnosti v šuplících i v počítači. Objevilo se mnohé. Jako učitelka – od roku 1986 vysokoškolská – jsem toho za více než půlstoletí aktivního působení ve škole napsala spoustu. Za nic se nemusím hanbit. Je s podivem, …
ModulBlogy
17. 01. 2018
Blogpeutel
         Už se je to tu, už se to objevuje v médiích i tiskovinách, jeden z evergreenů českého školství posledních let. S blížícím se pololetím zejména na základních školách budeme znovu nej(h)různěji cupovat otázku: známkovat, nebo neznámkovat? Co je lepší, našim dětem a žákům prospěšnější: známky, nebo slovní hodnocení? Přicházím se svou troškou do mlýna.             Ve své učitelské duši chovám …
ModulBlogy
28. 12. 2017
Blogpeutel
         Jsou i pošetilejší nápady než ten, se kterým přicházím v atmosféře posledních dnů skomírajícího roku. Polehčující okolností zůstává, že se jedná o nápad s pedagogickým podhoubím a výchovně vzdělávacím podtextem. Jedna náhodná poznámka oživila vzpomínku na časem již zavátý text. Vznikal v 90.letech minulého století z popudu paní redaktorky, která našla zalíbení v jednom mém kratičkém příspěvku. Připadal jí inspirativní pro …
ModulBlogy
29. 11. 2017
Blogpeutel
         Dějí se to věci! Vše ke mně doputovalo zčista jasna jako krásná tečka za aktivitou z počátku roku 1989. Nebojte, žádná politika. To jsem na jedné katedře čeřila vody speciální pedagogiky, najmě logopedie. Poté, co si mě, učitelku ZŠ pro vadně mluvící, pohříchu nestraníka, vysoká škola „ už mohla dovolit“ (vyjádření vedoucího katedry), stanula jsem u zrodu …
ModulBlogy
03. 11. 2017
Blogpeutel
         Kdo začátkem osmdesátých let minulého století učil na základní škole dějepis,ten mi to potvrdí: pro 8.ročník ZŠ platily dvě – dá se říci – paperbackové učebnice, každá na jedno pololetí. Učila jsem tehdy – z rozumných důvodů, které bych rozvedla jindy – dějepis (neaprobovaně) ve „své“ osmé třídě. Ve druhém pololetí se podle dané učebnice měli žáci seznamovat …
ModulBlogy
27. 09. 2017
Blogpeutel
         Náhodně vyslechnutá rozhlasová relace mi připomněla, že před půl druha sty lety – 15.září 1867 – se narodil básník Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek. Zjara jsem pobyla v jeho rodné Opavě a opětovně nestihla splnit své dlouhodobé předsevzetí  zajet někdy do blízkého Háje u Opavy, rodiště Bezručova otce Antonína Vaška, slezského buditele, aktivně a osudově angažovaného …
ModulBlogy
26. 08. 2017
Blogpeutel
Po Češích je doma vždycky malý sled, ale všude jinde naplňují svět: muzikanty, jezdce, harfenice, ouředníky, sirky ze Sušice najdeš všude hned. 1.      Uveď název díla. 2.      Jmenuj autora. 3.      Uveď aspoň tři místa jeho působení. 4.      Cituj jiné verše téhož autora.       (Čím chtěl autor původně být a proč?)          Toť jedna z hádanek, kterými jsme v 70.- 80.letech minulého století začínali hodiny literární výchovy na Základní škole pro vadně …
ModulBlogy
17. 08. 2017
Blogpeutel
         To bylo překvapení! Milé! Zpoza nabídky místních pohlednic na mě v sušickém knihkupectví mezi (h)různými Blesky a podobným trapně přitroublým čtením- vida!- opět  jukla obálka známé Makovice, časopisu to „pro chytré hlavy (makovice) od 8 do 108 let“. Aktuálně 179. číslo 22. ročníku, opět monotematické, tentokrát na téma máci a zuby. Naposledy jsem o tom vynikajícím časopise …
ModulBlogy
04. 04. 2017
Blogpeutel
         Starší, spíš jen ty už- kulantně řečeno- dlouhověké paní učitelky si vzpomenou, že v čítance pro třeťáky (čtvrťáky?) byla básnička Jana Čarka, kterou s nastávajícím jarem s gustem zopakuji: Jen mít oči k vidění,                                               Jen mít uši k slyšení,      uvidět, co každý z lidí                                            slyšet hlasy sebetišší, nevidí a neuvidí,                                                které každý neuslyší, vidět, že si slunce češe                                      slyšet, slyšet zlatohlávka    zlatozlatý vlas,                                                               chodit …
ModulBlogy
05. 11. 2017
Děkuji. Rozhodně nestojím na žádné barikádě, nebojuji. Jen konstatuji - a možná se pokouším navádět, ponoukat.
ModulBlogy
15. 10. 2016
Pochvalná slova obou pánů kolegů jsou pro mě povzbuzením. Upřímně děkuji a přeji hezký podzim!
ModulBlogy
26. 09. 2016
Vážený pane kolego Miroslave Melichare, velice si vážím toho, jak jste reagoval na můj komentář. Hlavním impulsem k jeho sepsání bylo - po jistém váhání - náhodně vyslechnuté (dopolední) vysílání Českého rozhlasu "dvojky", zhruba týden před zveřejněním Vašeho blogu, Vaší vzpomínky. Týkalo se poměrně podrobně právě 65.výročí Vlaku svobody. Zazněly dokonce názory příbuzných tehdejších nedobrovolných účastníků, stejně jako informace o neradostném osudu zmiňovaných maturantů. Navíc překvapivě i jisté údaje o dalším ne zrovna lehkém životním osudu samotných iniciátorů akce, kterým se podařilo uniknout na Západ. Bohužel si nepamatuji přesné údaje o uvedeném rozhlasovém vysílání, ale jistě by se daly dohledat.  Rozumím Vašim pocitům. Jsem válečný ročník, tu dobu pamatuji, z téhož břehu jako Vy, mohla bych vyprávět. Tím spíše se snažím nepokračovat v předávání zjednodušeného černobílého pohledu na svět a dění v něm. Ničemu to neprospívá. Vás bych si z ničeho takového vinit nedovolila. Užívejme vlídné dny krásného podzimu!  
ModulBlogy
20. 09. 2016
Pane kolego, s veškerou úctou k osobnosti Vašeho prastrýce a pochopením pro Vaše city bych se Vás ráda zeptala: Zamyslel jste se někdy nad osudem stovky cestujích, kteří se zcela nechtěně a neočekávaně ocitli ve velmi těžké životní situaci? Přemýšlel jste, do jaké míry ta událost nepochybně negativně ovlivnila, tvrdě změnila jejich životy, často i životy jejich příbuzných? Jak na ono datum vzpomínali - dnes už zřejmě nežijící - rodiče studentů maturitního ročníku, kteří prostě jen jeli do školy? Zajímal jste se o názory oněch studentů? Máme právo z osobních pohnutek tak razantním a nevratným způsobem zasahovat do života druhých?
ModulBlogy
15. 09. 2016
Pane kolego, naprosto s vámi souhlasím. Ale měli bychom se ozývat. Asi v duchu slov Antoina de Saint-Exupéryho: Povolání svědka ve mně vždycky vyvolávalo hrůzu. Čím jsem, jestliže se neúčastním? Abych byl, musím se zúčastňovat. Přeji hezký podzim!
ModulBlogy
19. 06. 2016
Děkuji za zájem i za odkazy. Pokud vím, česky vyšly Orwellovy eseje poprvé (po roce 1989) ve skvostném vydání nakladatelství Atlantis (mám!) v roce 1997 - Uvnitř velryby a jiné eseje.
ModulBlogy
18. 06. 2016
Pane kolego, možná Vám to připadne divné, ale odpovědi na všechny Vámi položené otázky najdete v knize, kterou jsem - s velkým zájmem - pročítala v minulých dnech na nemocničním lůžku. Vřele, opravdu vřele doporučuji všem, nejen učitelům - George Orwell: Ohlédnutí za španělskou válkou:eseje II. (1942- 1944). Praha: Argo, 2014. ISBN 978-80-257-1353-2. Je to druhý svazek esejí, které nyní vycházejí ve čtyřech svazcích. Četba Vám optimismu nepřidá, ale mnohému - s trpkostí - porozumíte.
ModulBlogy
28. 02. 2016
Říkávala jsem (do roku 2011) svým studentkám (i studentům) pedagogické fakulty, že pedagogika není exaktní věda jako například fyzika nebo matematika, ale že právě to nás zavazuje, abycho o to více ctili pravidlo Occamovy břitvy a snažili se minimalizovat počet proměnných, se kterými v pedagogice - dejme tomu teoretické - pracujeme. Také jsem - s lehkým nadhledem - říkávala, že pedagogika není věda, ale umění. Ostatně - to si myslím doposud. Tím spíše jsem pozornost svých posluchačů obracela k pedeutologii, krátce  k nauce reflektující  osobnost učitele. Kdo se tím zabývá? Ale zpět k pedagogice jako vědě. Za první podstatnější krok tímto směrem můžeme u studentů pedagogických fakult považovat diplomovou (od jisté doby i bakalářskou) práci. Vždycky jsem  své diplomantky odrazovala od dotazníkového šetření (vznešeněji výzkumu, ti opatrnější hovořili o sondě). Plně se podepisuji pod konstatování, že opírat se o výsledky dotazníkových šetření, znamená opírat se o dojmologii, o pouhopouhé subjektivní náhledy. Znalý věci ví, jak obtížné je samotné sestavení dotazníku, formulace jednotlivých položek (otázek). Dalšího komentáře k tomu netřeba. A každý normální respondent se v odpovědích stylizuje, ví, co se chce slyšet, reaguje vždy tak, aby sám jako osobnost vycházel co nejpříznivěji - ve vlastních očích i v očích veřejnosti. Je s podivem, jak vysoké procento ( o percentuálním zpracování by se dalo široce diskutovat, s jediným výsledkem), tedy jak vysoké procento nebo kolik rodičů v dotazníku hrdě zaškrtne, že svým dětem čtou pravidelně pohádku na dobrou noc. Není problém uvést další příklady. Práci s diplomanty jsem se opakovaně , a to velmi konkrétně vícekrát vyjadřovala, našla bych i blogy na toto téma. Velkou část současných teoretických prací týkajících se pedagogiky vnímám prizmatem tří vět jubilujícího Shakespeara: Slova, slova, slova - Všechno je jinak - Svět chce být klamán.  K těm slovům ještě dodám, že jazyk těchto prací je ve značné míře - že by ve snaze být vědeckým? - neúnosně neživotný. Prosté slovo chůze je kupříkladu nahrazeno spojením "bipedální lidská lokomoce" , mohla bych pokračovat. Ještě střípek z mozaiky problémů přípravy budoucích učitelů : pokud na  pedagogických fakultách pověřujeme vedením seminářů doktorandy, něco je - ale hodně! - špatně. Nic proti doktorandům, ti jsou první obětí.Další následují.
ModulBlogy
25. 02. 2016
Umberto Eco jako novinář, ..."tedy pisálek, který píše o věcech, o kterých zhola nic neví a kterým ani v nejmenším nerozumí"? Názor břitkého, nekompromisního kritika Jana Rejžka:"Nehodlám se přidat k povinným zástupům obdivovatelů Jména růže, rád bych naopak fixem podtrhl Eca též coby nesmírně inspirativního a pohotového glosátora, esejistu a fejetonistu, který nacházel díky enormní vzdělanosti pozoruhodné paralely, jež se palčivě vztahovaly k naší současnosti". In: Lidové noviny, 25.2.2016 Poslední slovo - Aktuální výpisky z Eca.
ModulBlogy
24. 02. 2016
Proč tolik zloby a zášti? Ztrácíte glanc, pánové.
ModulBlogy
13. 12. 2015
Pane kolego, přemýšlím, co by na vaši repliku řekl profesor Václav Černý. Nejlíp bude, když si ty knížky přečtete. Hezké Vánoce!
ModulBlogy
10. 12. 2015
Pane kolego, jistě jste pochopil, že to byla jen řečnická otázka. Když čtu Váš výklad, dere se mi na mysl parafráze titulu jednoho kdysi hojně navštěvovaného filmu: Bože! Jak hluboko jsme klesli! P.S. Kdo mi bude diktovat, co se UŽ neříká?
ModulBlogy
18. 11. 2015
Paní kolegyně, děkuji. Mám Vaše slova spojovat s dedikací na první stránce Psychologických esejí? V každém případě - děkuji a přeji vše dobré.
ModulBlogy
11. 10. 2015
Děkuji za pochopení. Ani já jsem neměla dojem, že by pí Kvačková něco "nafukovala". Její příspěvky čtu skoro pravidelně,dost často bych jí mohla oponovat. Ale tentokrát jsem z formulace jejích otázek (místy spíš smutného konstatování) cítila určité pochybnosti o smysluplnosti a efektivitě předkládaného "projektu".
ModulBlogy
27. 08. 2015
Paní kolegyně,děkuji, že jste se znovu ozvala. V otázkách školství (ani jinde) k těm "cool and free" rozhodně nepatřím.To je moc laciný a pohodlný postoj.  Přeji vám v novém školním roce hodně pěkných dnů ve škole i jinak. Ať se daří!
ModulBlogy
25. 08. 2015
Budu reagovat na oba komentáře. nejprve bych však chtěla poznamenat,že k sepsání tohoto blogu mě přivedly na tomto metodickém portálu v posledních týdnech prezentované příspěvky souhrnně označené Kazuistiky dětí ze školního prostředí. Skutečný obraz bídy našeho školství - něco tak diletantského vydávat za výsledek- jistě recenzovaného, oponovaného a finančně podpořeného - projektu vysokoškolsky vzdělaných odborníků (poslední termín by zasloužil uvozovky) - to chce odvahu.  Je mi nejvíce líto zúčastněných mladých lidí, kteří byli takto vedeni a utvrzováni ve správnosti vylíčeného pedagogického působení. Volejme potom po zvyšování prestiže učitelského povolání! ad kolegyně Karvaiová: Marně hledám ve svém textu  tvrzení o nepotřebnosti diagnózy. Lituji, že jsem nebyla pochopena. Pokud jste, paní kolegyně, na základě absolvování různých školení (jak píšete) schopna fundovaně reflektovat problematiku dysfázie, balbuties, lehké mentální retardace, autismu a postižení provázející kvadruplegii (mohou zahrnovat širší spektrum), jste hodna obdivu. Znamená to jako spec.učitel (tuto kategorii neznám)obsáhnout a zvládnout přinejmenším náplň oboru logopedie, psychopedie a somatopedie   ad kolega Sotolář: V pohledu na působení PPP se shodujeme, pane kolego. Nerada generalizuji, ale mám s touto institucí jako učitelka (i z doby vysokoškolského působení) přímo i zprostředkovaně spíš neblahé zkušenosti. Nevzpomínám si (a opravdu hodně pamatuju), že by se mi ze stranyPPP dostalo konstruktivní pomoci či řešení pro nějakého žáka, studenta nebo klienta.
ModulBlogy
25. 08. 2015
Děkuji za pozornost věnovanou mým glosám. Bohužel, zůstala jsem z velké části nepochopena. Vůbec mi nešlo o pohled logopedický, o nějaké rozlišení, porovnání vad a poruch řeči u dětí např. ve 2. a 5.třídě (pozor! v současnosti se logopedie věnuje narušení komunikační schopnosti - to je mnohem širší pojetí, než cítím z vašeho pohledu - nějaké to R a Ř, případně přišlápnuté sykavky). Učila jsem (23 let) právě děti s narušením komunikační schopnosti, které se nejvíce projevovalo ve ztrátě mluvního apetitu (termín prof.Sováka), mluvní pohotovosti, jazykového citu atd.Byly to děti - vlivem řečových potíží - ve škole většinou málo úspěšné, to jsem se snažila napravit, hlavně narovnáním vztahu k jazyku, řeči, komunikaci. Jsem svým žákům za mnohé vděčna, hodně jsem se díky jim - učitelsky - naučila. Patřím mezi ty, kteří se takzvaně "zamazali od křídy", a to podstatně - jak jste na tom vy, pane kolego? Příručky jsem psala taky, na základě svým konkrétních zkušeností (např. Na pomoc oslabeným dětem, SPN 1985, s předmluvou Z.Matějčka, 2.cena v ústředním kole pedagogických čtení 1984).
ModulBlogy
24. 08. 2015
Mám to štěstí, že jsem mohla propojit aprobaci češtinářky a logopedky. Výborné spojení, každému doporučuji! Nemůžu tedy v této diskusi nepřijít se svou troškou do mlýna. Jen v glosách: co je to "opravdové dorozumívání"?  Proč stavět do protikladu školní výuku a "opravdové dorozumívání"? Když kultivovanost mluvního projevu,  tak kultivovanost. Je kultivované vyjádření " kniha je v prodeji se slevou o 15%"?Další příklad: "pozornost vůči tomu". Zásadní připomínka: mluvit "jedním dechem" o dětech na 1.stupni ZŠ je opravdu na pováženou. je to formativní věkové rozpětí pěti roků - lze srovnávat  jak schopnosti nebo metody a formy výuky u dětí mladšího školního věku (ano , tato terminologie není pro odpovědného pedagoga redundantní) se schopnostmi a výukou žáka např. 5.ročníku? Celkově jsem nabyla dojmu, že v inkriminovaném pojetí jsou děti velice silně podceňovány. Co způsobí neznalost základní terminologie, to opakovaně vidím u dospělých v jazykové škole. Vykládejte jim něco o rozdílném pojetí a postavení podmětu v české a anglické větě! Nejdříve je třeba zopakovat, co to ten podmět ve větě vlastně je. Nakonec malá poznámka z vlastní praxe. Příbuzná slova jsem svým žákům přibližovala jako "rodinu slov" - převzato z francouzštiny(často na Čapkových pohádkových textech). Souhrnný pocit?  Mnoho dýmu, málo pečeně!( Přísloví, rčení a pořekadla mám moc ráda a hodně jsem jich ve výuce využívala).
ModulBlogy
18. 08. 2015
Zařekla jsem se, že se k podobným kazuistikám už nebudu přímo jednotlivě vyjadřovat (udělám to spíše souhrnným blogem).Nevydržela jsem!  Nechtěla bych být na místě onoho chlapce! Ocitl se snad ve třídě z nějaké první poloviny minulého století? Celkový dojem: děsivý učitelský paternalismus - doložím jen dvěma citacemi: " vzpřímený postoj na začátku vyučování.......reakce nás autorit" (napsáno tučným písmem). Navíc ty pravopisné prohřešky: neumím-li tvořit přechodníky, nebudu je uvádět (ve zřejmé snaze působit vzdělaně) - "dávajíc najevo, že jej požadavky učitelky obtěžují".  Chyby v interpunkci lze omluvit jako přehlédnutí, pokud se ovšem nejedná o notoricky známá pravidla( moji žáci si pomáhali mnemotechnickou říkankou - Před že, ale, aby píšou čárky všechny baby).Nedovedu si představit situaci, kdy žák pozoruje dění ve třídě 5 - 10minut zalezlý pod lavicí. To musí být - pro všechny - ve třídě skutečně dělná atmosféra! Je-li uvedená kazuistika součástí nějakého realizovaného (a jistě finančně dotovaného) projektu, ptala bych se po odpovědnosti (a kompetentnosti) posuzovatelů, recenzentů onoho projektu.
ModulBlogy
10. 08. 2015
Řešil a označil by kompetentní pedagog (nebo jiný odborník) chlapcovo jednání skutečně jako krádež? Navíc s následným udělením ředitelské důtky. Byl v tomto případě při udělení ředitelské důtky zachován řádný postup (napomenutí, důtka třídního učitele atd...). V jakém časovém rozmezí?  Rozhodnutí o udělení ředitelské důtky vyžaduje určitý čas, v dimenzi spíše týdnů než dnů, také vyjádření pedagogické rady. Byl hoch - navíc! -  adekvátně potrestán ostrakizací ((týdenní sezení o přestávce v lavici na chodbě - co hygiena duševní práce žáka?)? Psychologa - a schopného a odpovědného učitele -by jistě především zajímal věk inkriminovaného žáka. Jinak lze uvedený delikt chápat a řešit  u žáka druhé třídy, jinak již u "čtvrťáka" a pod. Podstatná "maličkost"! Jako pedagog se stydím za takovou prezentaci pedagogického působení. Nebo se máme řídit Einsteinovým přesvědčením, že nejlepší je příklad odstrašující? Neočekávám, že bude můj komentář zveřejněn.
ModulBlogy
04. 08. 2015
Čtu nepozorně, nebo je tomu skutečně tak? U tohoto (stejně jako u předešlého) blogu) mi chybí jedno ze základních kritérií smysluplnosti a efektivity využití nabízené zkušenosti - věk dítěte/žáka, s nímž autorka pracovala. Stačilo by alespoň to pedagogicky rámcové: mladší/střední/ starší školní věk. V prezentované podobě bych text nepřijala ani jako běžnou seminární práci.
ModulBlogy
24. 07. 2015
Vrací se mi slova prof.Miloše Sováka(spec.pedagogové budou vědět, o kom je řeč): "Kdybychom více četli, nemuseli bychom tolik objevovat". S tzv.čtecím okénkem jsme se mohli seznámit již v první polovině 80.let (minulého století).Jeho klady a zápory tehdy rozebírala ve své průkopnické knížce Nauč mě číst a psát paní Hana Tymichová (doporučuji vyhledat! Vycházela opakovaně.). Proč asi bylo to "čtecí okénko" opuštěno v době konjukturálního vzepětí zájmu o poruchy učení, zejména o dyslexii, dysgraxii a...však někteří pamatují. Zasloužilo by to delší, časově  "antiprázdninový"rozbor. Rozhodně to není tak jednoduché a jednoznačné, jak autorka blogu uvádí. Úsměvná vzpomínka navrch.Po jedné ze svých prvních ředitelských hospitací v hodině čtení  (na začátku 60.let!) jsem při rozboru hospitace z úst moudrého pana ředitele Štrance uslyšela: "Hodina to byla pěkná, ale děti si při čtení ukazovaly prstem". Slíbila jsem , že si to budu pamatovat - a jak vidno, slovu jsem dostála. Tehdy jsem to prostě brala tak, že hospitující je od toho, aby na proběhlé hodině "něco našel".Dnes je tedy - viz blog - ukazování prstem při čtení v pořádku? Inu, člověk se pořád učí!
ModulBlogy
20. 06. 2015
Samozřejmě respektuji váš názor, ale byl by efektivnější, kdyby obsahoval míň žluči. Už Kosmas ve své kronice píše, že pravda vždy plodí nenávist. Hezké léto!
ModulBlogy
07. 05. 2015
Zatímco jsem uvažovala, jak ty Francouze k našim dějinám a zájmu o naši kulturu vůbec přitáhnout, pan kolega mě předběhl. Moje myšlenky šly úplně steným směrem - co nás spojuje, třeba takový Jan Lucemburský, troufla byste si "vyrukovat" s tradičním českým pohledem na "krále cizáka"? Někteří naši současní historici už to vidí úplně jinak. A jak Jana L. vnímají Francouzi? Taková srovnání bývají velmi užitečná a plodná, právě proto, že vyvolávají i bouřlivější diskuse. Zkuste se na Slovensku zmínit o králi Zikmundovi jako o "lišce ryšavé", se zlou se potážete. V bývalých Uhrách byl vnímám úplně jinak.Ještě k tomu Sámovi - velice zajímavá osobnost. Zejména v pohledu nejnovějších výzkumů. Vládl u nás asi 35 let a - snad! - měl být jakýmsi spojníkem mezi tehdejším (víceméně nábožensky pojímaným a diferencovaným) Východem a Západem, možná obchodníkem hlavně se zbraněmi. Doporučuji vám k přečtení knížku Jindry Jarošové - Svatí kacíři (Praha: radioservis, 2000 ISBN 80-86212-09-2). Vyvolala jste ve mně jednu vzpomínku. Stojím - jako host jedné odborné instituce - na náměstí ve švýcarském Yverdonu. U sochy Pestalozziho si neodpustím připomínku našeho učitele národů Jana Amose Komenského. Ticho... Ač z pedagogických kruhů, mí přátelé netušili, o kom je řeč.Oobdobnou situaci jsem zažila o nějaký rok dříve v Paříži, když jsem se přímo v pedagogickém centru (nebudu upřesňovat) snažila získat snáze ubytování - opět poukazem na JAK. Stejná reakce jako později v Yverdonu. Inu, svět je takový. Ať se vám daří!
ModulBlogy
06. 05. 2015
Proč hned tak podrážděná reakce? To bych od vás nečekala. Rozhodně nepřestávejte psát, to by byla škoda! Určitě nepatřím k těm, kteří nejdou s kůží na trh. Z minulosti o tom svědčí moje komplikovaná a limitovaná profesní dráha, v současnosti bych se vzhledem k svému věku mohla uchýlit pod milostivá křídla toho, čemu Němci říkají Narrenfreiheit ,ale nedělám to. Ozvala jsem se právě proto, že z osobní zkušenosti vím, jak se na nás dívají a jak nás Francouzi vnímají.Setkala jsem se s tím při svém pobytu na univerzitách v Lyonu i ve švýcarském frankofonním Neuchatelu (překládám z francouzštiny, takže nemusím spoléhat na zprostředkované poznání). Mám i aktuální poznatky, od svého (rovněž francouzsky hovořícího) vnuka, lékaře v Basileji a Curychu.  Proč podporovat zkreslená pojetí? Chcete-li již operovat nějakými zeměpisnými pojmy, určitě je Francouzům bližší Berlín než vámi zmiňovaná Budapešť, Bukurešť... Nevím, do jaké míry jste seznámena s reálnou skutečností u nás před rokem 1989. Ale i pro současný vývoj vzájemných vztahů v Evropě a s našimi sousedy by bylo prospěšné věci nezjednodušovat. Kontakty s bývalou Polskou lidovou republikou byly ve srovnání s těmi s NDR minimální. Češi jezdili především do NDR, s výjezdy do Jugoslávie to zase nebylo tak jednoduché, ani tam každý nemohl. Ať chceme nebo nechceme, z NDR na nás přece jen vanula jakási vůně Západu, nejezdilo se tam jen kvůli studenému moři, ale byly tam dálnice (u nás tehdy?), boty značky salamandr a jiné západní zboží, výborné dětské oblečení a například jedině v Drážďanech jste mohla nakoupit pomůcky a hračky pro nevidomé, slepé dítě.Bojím se schematismu. Nedávno jsem slyšela dobrý - a pravdivý - vtip. Jak poznáte, že jste starý? Že čtete o věchech, které jste zažili a pamatujete si, že to bylo trochu jinak.     Bien amicalement!
ModulBlogy
05. 05. 2015
Milá kolegyně, ráda sleduji vaše blogy. Tentokrát však předáváte svým studentům zkreslený a nepravdivý obraz, navíc velice zjednodušený. Uvědomujete si to? Když už - polské moře opravdu nepatřilo k těm Čechy nejnavštěvovanějším. To moře v NDR - skutečně studené - to byla jiná. A moře v Jugoslávii - úplně jiná kapitola , s jinými konotacemi. Pro přesnost - komunismus u nás - naštěstí!! - nikdy nebyl. Nebyl dokonce  ani v Sovětském svazu - ani tam se ho nepodařilo  "vybudovat". Možná by to studenti měli rozlišovat, když už s tímto faktem tak volně zacházejí  třeba novináři. Byly tady dvě představy, s oběma si zahrávají mnozí v dnešním světě: socialismus - každému podle jeho zásluh, komunismus - každému podle jeho potřeb.
ModulBlogy
11. 04. 2015
Konečně někdo i na tomto portálu řekl, že král je nahý. A diskuse z řad učitelstva - jako vždy - nulová! Přiznáme si aspoň, co jsme takovým mlčením v našich školách napáchali? Jak to odčiníme?
ModulČlánky
07. 03. 2015
Upřímně lituji děti, které se na 1.stupni ZŠ musejí zabývat výše uvedeným textem. Silně mi připomíná jeden článek z čítanky 50.let, údajně z pera Klementa Gottwalda (Do školy jsem chodil velmi rád....). Jako recesi by ten text mohli vzít ti starší. Tu vyučovací hodinu bych chtěla vidět! Je úsměvné číst věty " ...jde polní cestou ze školy domů....uvědomil si krásu přírody kolem sebe...".  Závažnější je další fakt. Doporučuji vyhledat si výsledky výzkumů prof.Macurové. Zpracovala úroveň porozumění českým slovům u studentů gymnázií. I ti by si horko těžko poradili s výrazy " zpytuje...pyká...rozčepýřený...pysk...klopýtl...do pýru...v postroji...zapýřil se". Doporučit takový text pro práci s dětmi s diagnostikovanou dyslexií nebi dysgrafií je už úplně mimo jakékoli nejen odborné pedagogické pojetí. Proč u takového textu - a pojetí výuky - vůbec plýtvat metodickými pokyny? Jsme na tom ve školách opravdu tak špatně? Něco kladného na závěr: Vícekrát jsem doporučila pozornosti nejen učitelů Veselé diktáty Jiřího Dědečka (Albatros, 2002). Vzít z nich nějakou tu větu (včetně doplňujícího komentáře) - to je opravdu "jiná káva".
ModulBlogy
02. 02. 2015
Když čtu text hýřící pojmy jako paradigma, kompetence atd. , z vlastní mnohovrstevné zkušenosti s aktuálním stavem českého školství doporučuji znovu si prostudovat Konrada P. Liessmana( Teorie nevzdělanosti - Omyly společnosti vědění, Academia  2008) a určitě sáhnout po Manfredu Spitzerovi: Digitální demence (Host 2014). Také by nezaškodilo porovnat způsob vyjadřování, formulací v daném textu a v uvedených publikacích renomovaných autorů. Poznámky typu "do výše platu" jsou ubohé, nejen eticky.
ModulBlogy
21. 12. 2014
Ale čte, pane kolego, zvlášť když píšete o učitelském povolání bez patosu, ale opravdově. Už dlouho jsem neslyšela(nečetla) z učitelských řad slova, že někdo je šťastný učitel a že má chytré, nadané a citlivé žáky. Připomněl jste mi slova paní profesorky Jaroslavy Janáčkové, často si je opakuju. Na jedné ze Šrámkových Sobotek kdysi řekla, že učitelství je tichá pošta: něco předáváme a většinou už se nedozvíme, jaký ohlas to v životě našich žáků mělo. Mám v paměti několik situací a vět nejen z většinou náhodných setkání se svými bývalými žáky a studenty, ke kterým se vracívám, když...Studentkám na pedagogické fakultě jsem říkávala, že jsou to věty a situace, ze kterých učitel žije. Ti ubrblaní a uvzdychaní, lamentující kolegové Vám můžou jen závidět. Pište, nářkologie je dost!