Avatar
Mgr. Kateřina Machovcová Ph.D.

Poslední přihlášení 02. 10. 2020

O uživateli
Působím v oblasti vysokoškolského vzdělávání (psychologie, kvalitativní výzkum) a výzkumu (kvalita pracovních podmínek v akademickém prostředí).
Stupeň vzdělávání
Vysokoškolské
ModulČlánky
2523
0
02. 06. 2020
V tomto cyklu článků se podíváme na to, jak psychologie, zejména tedy sociální psychologie, konceptualizuje dav a chování jedinců v davu. Začneme u tradičních, i laicky dobře známých konceptů, které vnímají davy převážně negativně, jako prostor, kde lidé ztrácejí zábrany a dělají i věci, které by si jinak netroufli. Přes kritiku původních koncepcí a novější studie se dostaneme k porozumění davového chování za pomoci konceptu sociální identity.
ModulČlánky
2395
0
26. 05. 2020
V tomto cyklu článků se podíváme na to, jak psychologie, zejména tedy sociální psychologie, konceptualizuje dav a chování jedinců v davu. Začneme u tradičních, i laicky dobře známých konceptů, které vnímají davy převážně negativně, jako prostor, kde lidé ztrácejí zábrany a dělají i věci, které by si jinak netroufli. Přes kritiku původních koncepcí a novější studie se dostaneme k porozumění davového chování za pomoci konceptu sociální identity.
ModulČlánky
3183
0
21. 05. 2020
V tomto cyklu článků se podíváme na to, jak psychologie, zejména tedy sociální psychologie, konceptualizuje dav a chování jedinců v davu. Začneme u tradičních, i laicky dobře známých konceptů, které vnímají davy převážně negativně, jako prostor, kde lidé ztrácí zábrany a dělají i věci, které by si jinak netroufli. Přes kritiku původních koncepcí a novější studie se dostaneme k porozumění davového chování za pomoci konceptu sociální identity.
ModulČlánky
12850
0
14. 05. 2020
Asi každý rodič občas učí své dítě „sedět a počkat“. Je docela běžnou součástí výchovy, nejen v rodině, ale i ve škole, že děti učíme zvládat jejich předpokládanou impulsivitu a učíme je, že je dobré umět odložit svou potřebu, rychlé uspokojení a vydržet „až bude vhodný čas“. Slyšeli jste již někdy o „marshmallow testu“, v češtině někdy také můžete narazit na pojmenování „žužu test“? Tento experiment sledující u dětí schopnost čekat na sladkou odměnu vlastně využíval běžné rodičovské zkušenosti a díky návaznému longitudinálnímu výzkumu došel k ve své době velmi populárnímu závěru, že schopnost odložit potěšení projevená již v dětském věku zásadně ovlivňuje budoucí úspěch v životě. Děti, které se umí lépe ovládat, dosáhnou vyššího vzdělání, lépe se chovají a třeba i méně často trpí obezitou. Toto poselství bylo hojně medializováno, ale opět se jedná o případ, kdy novější studie ukazují složitější obrázek. Pojďme se tedy podívat na test s bonbonem pěkně popořádku.
ModulČlánky
2538
0
14. 01. 2020
V předcházejícím textu (Stanfordský vězeňský experiment) se čtenáři a čtenářky mohli seznámit s velmi známou Stanfordskou vězeňskou studií vedenou profesorem Zimbardem. Ten výsledky interpretuje především ve prospěch vlivu situace a role na chování jedince, tyto vlivy v zásadě vnímá jako určující a rozhodně významnější než osobní dispozice. Jednoduše řečeno i normální člověk se může dopustit hrozného chování pod tlakem situace. Tyto závěry se však rozhodli podrobněji prozkoumat, a zpochybnit, psychologové Haslam a Reicher.
ModulČlánky
3262
0
17. 12. 2019
Obdobně jako Milgram (vložit link na článek Milgramův experiment: poslušnost či neposlušnost?), ostatně byli to spolužáci se střední, se Zimbardo zajímal o to, jak sociální vlivy mohou přispět k extrémnímu chování (Haslam, Reicher, 2017). Společnou snahou Milgrama i Zimbarda bylo ukázat, že lidské chování není determinované pouze osobnostně, ale roli hraje i sociální kontext. A proto se i psychicky normální lidé pod vlivem extrémních okolností mohou dopouštět extrémního chování. Oproti laboratorním experimentům spojeným s Milgramovými studiemi se však Zimbardo rozhodl vytvořit takové výzkumné podmínky, které dají více prostoru pro spontánní rozvoj skupinové dynamiky. Spolu s dalšími kolegy v roce 1971 nechali v univerzitním sklepě vytvořit vězení (APA – https://www.apa.org/research/action/prison, 2004).
ModulČlánky
3306
0
10. 12. 2019
Jak se lidé vyrovnávají se sociálním tlakem? Dokáží odolat a stát si za svým, když jsou přesvědčení o tom, že mají pravdu? Nebo je vliv ostatních na naše chování příliš silný? Jak můžeme rozumět lidskému podléhání druhým, tedy konformitě? To jsou důležité otázky, které zkoumá sociální psychologie. Možná jste se také někde setkali s tvrzením, že 75 % lidí snadno podlehne skupinovému tlaku. V následujícím textu si podrobněji představíme jednu z klasických studií konformity, kterou se proslavil psycholog Solomon Asch (1907–1996).
ModulČlánky
4579
0
03. 12. 2019
Milgramův experiment je obvykle znám jako studie, která dokládá, že i běžný člověk se může dopustit krutého zacházení s druhými, pokud se naleznete v určité situaci. A že problém není ve zkažené povaze, což bylo své době převratné tvrzení, ale je to otázka poslušnosti a respektu vůči autoritám. V přítomnosti autority jednotlivci nejsou schopní racionálního, morálního smýšlení, jednoduše podlehnou pod vlivem okolností a smyslu pro povinnost (Gough et. al., 2013). V tomto duchu se výsledky experimentu běžně tradují nejen v popularizačních textech, ale i v základních učebnicích psychologie. I tato slavná studie však přitáhla pozornost kriticky smýšlejících autorů, kteří se vydali do archivů, prostudovali replikační experimenty a posouvají naše porozumění tomu, jaký odkaz nám profesor Stanley Milgram zanechal.
ModulČlánky
2415
0
19. 11. 2019
Efekt přihlížejících (bystander effect) je jedním z poměrně dobře známých pojmů sociální psychologie. Současná věda však na mnohé tradiční koncepty nahlíží kriticky, nebojí se znovu nejen zrevidovat původní zjištění a jejich konceptualizaci, ale i realizovat studie nové, které mají ověřit či vyvrátit původní zjištění, případně poukázat na důležité aspekty, které nebyly původně brány v potaz. V následujícím textu se podíváme na revizi zpopularizované myšlenky o chování svědků v případě nouze „čím více přihlížejících, tím větší riziko, že mi nikdo nepomůže“.
ModulČlánky
3228
0
25. 10. 2018
Tento text je součástí série článků, které se zabývají vybranými psychologickými teoriemi předsudků. Článek je určen především vyučujícím jako podklad pro zahrnutí souvisejících témat do výuky. Poukazuje na vývoj psychologického přemýšlení o předsudcích, a otevírá i řadu otázek, na které se v oblasti vědeckého bádání stále hledají odpovědi.
ModulČlánky
3955
0
23. 10. 2018
Tento text je součástí série článků, které se zabývají vybranými psychologickými teoriemi předsudků. Článek je určen především vyučujícím jako podklad pro zahrnutí souvisejících témat do výuky. Poukazuje na vývoj psychologického přemýšlení o předsudcích a otevírá i řadu otázek, na které se v oblasti vědeckého bádání stále hledají odpovědi.
ModulČlánky
3735
0
18. 10. 2018
Tento text je součástí série článků, které se zabývají vybranými psychologickými teoriemi předsudků. Článek je určen především vyučujícím jako podklad pro zahrnutí souvisejících témat do výuky. Poukazuje na vývoj psychologického přemýšlení o předsudcích a otevírá i řadu otázek, na které se v oblasti vědeckého bádání stále hledají odpovědi.
ModulČlánky
3805
0
17. 10. 2018
Tento text je součástí série článků, které se zabývají vybranými psychologickými teoriemi předsudků. Článek je určen především vyučujícím jako podklad pro zahrnutí souvisejících témat do výuky. Poukazuje na vývoj psychologického přemýšlení o předsudcích a otevírá i řadu otázek, na které se v oblasti vědeckého bádání stále hledají odpovědi.
ModulČlánky
9679
0
16. 10. 2018
Tento text je součástí série článků, které se zabývají vybranými psychologickými teoriemi předsudků. Článek je určen především vyučujícím jako podklad pro zahrnutí souvisejících témat do výuky. Poukazuje na vývoj psychologického přemýšlení o předsudcích a otevírá i řadu otázek, na které se v oblasti vědeckého bádání stále hledají odpovědi.
ModulČlánky
7652
0
24. 05. 2016
V článku se budeme zabývat psychosociálními aspekty integrace cizinců ve školách. Na příkladu z Norska si ukážeme, jakým výzvám čelí děti a mladí lidé, kteří přicházející z ciziny sami, a jakou roli v jejich podpoře může hrát škola. V České republice mezi žáky ve školách převládají děti z rodin migrantů, a ne uprchlíků. Nicméně případová studie z Norska, která se zabývá situací mladistvých uprchlíků bez doprovodu, vykresluje možné pohledy, ale i problémy, související s psychickou stránkou adaptace a je relevantní pro celou skupinu nově příchozích.
3271
0
29. 04. 2010
Evropská kontaktní skupina je nezisková organizace, která prosazuje rovné příležitosti mezi muži a ženami, bojuje proti rasismu a diskriminaci cizinek a cizinců a snaží se měnit zažité genderové stereotypy a předsudky v ČR i v Evropě.
ModulČlánky
5260
0
02. 02. 2010
Pracovní listy – „Adame, dneska už neva, že letadlo řídí Eva" – jsou koncipované jako vystřihovánky a omalovánky. Chlapci a dívky si mohou vystřihnout, vybarvit a slepit 14 profesí, které podněcují k zamyšlení. Děti jsou totiž konfrontovány s poměrně netradičními profesemi pro muže a ženy.
ModulČlánky
3672
0
04. 01. 2010
Článek se zabývá kompetencí k učení. Reaguje tak na nejnovější výzkumná zjištění, která dokládají, že čeští žáci se neumějí do školy připravovat a potřebují podporu v získání efektivních návyků při učení. Na příkladu úspěšné britské střední školy jsou představena inspirativní opatření a také model této klíčové kompetence používaný v rámci tamější kurikulární reformy.
ModulČlánky
10441
0
27. 05. 2009
Příspěvek k aktuálně diskutovanému záměru umožnit učitelům vykázat z výuky problematicky se chovající osoby představuje fungování opatření v Anglii a zamýšlí se nad některými aspekty, které jsou součástí českého návrhu.