Avatar
RNDr. Jaroslav Vávra Ph.D.

Poslední přihlášení 08. 05. 2021

O uživateli
e-mail: jaroslav.vavra@tul.cz
Společenská role
Pedagog, vzdělavatel v geografii
Webové stránky
Název školy/instituce
Technická univerzita v Liberci
Stupeň vzdělávání
Základní, Gymnázium, Vysokoškolské
ModulBlogy
07. 03. 2021
Text se zaměřuje na škrt jednoho očekávaného výstupu v RVP ZV v rámci „malé“ revize. Autor argumentuje proti tomuto opatření ve prospěch digitální gramotnosti. Argumentaci opírá o zahraniční i české zdroje.
ModulBlogy
14. 08. 2020
OBSAH Úvod Recenze: Svobodová, H. (2019). Outdoor Education in Geography: A Specific Educational Strategy.      Jak chápat „Outdoor Education“      Specifická strategie v českém geografickém vzdělávání se zaměřením na výuku v přírodě (venku)      Metodika      Shrnutí a závěry Použitá literatura Úvod Zeměpis je vzdělávací obor, který je široce rozkročený. Věnuje se jak přírodě/přírodnímu prostředí, tak společnosti, ale nově …
ModulBlogy
14. 05. 2020
V poslední době se stále více mluví o vztahu pedagogické teorie (např. výzkum, šetření, metody, analýzy, modely) a pedagogické praxe (např. záměrné, realizované a posuzované kurikulum, spirálové kurikulum, vedení výuky, učebnice).  Pedagogickému výzkumu v přírodovědné vzdělávací oblasti se věnuje skupina oborových didaktiků zeměpisu Pluháčková, Duffek, Stacke, & Mentlík (2019), kteří nalézají kritická místa v českém zeměpisném kurikulu. Výsledkem tohoto pedagogického výzkumu je publikace, …
ModulČlánky
7616
0
22. 04. 2020
Afrika je ilustrativním/příkladným geografickým obrazem, který reprezentuje základní princip geografického uspořádání klimatu – šířkovou pásmovitost zrcadlově/osově uspořádanou podle rovníku. Pokud vyjdeme z geometrického zobrazení, jde o osovou souměrnost, kde jsou zachované vzdálenosti (i úhly), a jde o druh shodnosti, která se geometricky (v ploše mapy) zobrazuje stejnou vzdáleností (i úhly) obratníků od rovníku. Cílem tohoto textu je učitelům představit zeměpisné téma v komplexní úrovni s využitím internetu (mapy, grafy, tabulky), pomoci učitelům se s těmito internetovými podklady naučit pracovat, nebo ve své výuce využívat. Téma je další vzdělávací podporou pro učitele, která navazuje na již publikované příspěvky na Metodickém portálu RVP.CZ. Téma je možné využít s elektronicky přístupnými učebnicemi zeměpisu, které česká nakladatelství školám nabízejí. Na konci článku jsou otázky, odpovědi a úkoly, které mohou učitele inspirovat v tématu podnebí a řeky. V příloze zájemci najdou animovanou prezentaci s přiřazováním konkrétních klimadiagramů ke konkrétním lokalitám na afrických vodních tocích Nil a Kongo.
ModulBlogy
05. 01. 2020
České školství se potýká s kvalitativním hodnocením. Velmi často a opakovaně je v této souvislosti poukazováno na to, KDO má o kvalitě vzdělávání rozhodovat, potažmo kdo bude rozhodovat o kvalitě výuky, která by se pak měla „zhmotnit“ v odměnách jednotlivých učitelů. Otázka by měla možná být položena následovně: Bude se rozhodovat o kvalitě výuky učitele a/nebo o kvalitě kompetencí (znalostí, dovedností, hodnot, postojů, …
ModulČlánky
3635
0
25. 09. 2019
V části II se zaměřením na kvalitu znalostí ve vzdělávání a jejich ‚implementaci‘ a ‚internalizaci‘ ve schopnostech žáka (u ‚internalizace‘ znalostí však nelze pominout ani samotného učitele), v dosahování jeho vzdělávacího potenciálu.
ModulČlánky
3075
0
25. 09. 2019
České školy čeká revize rámcových vzdělávacích programů. České geografické vzdělávání se prezentovalo první publikací Koncepce geografického vzdělávání (2017). Její recenzi může čtenář najít na tomto portálu (Vávra 2019). Jak se mění geografické vzdělávání v anglicky mluvících zemích? Jaké koncepty se tam uplatňují? Na tyto otázky se autor snaží odpovědět v následujícím textu. Americký psycholog učení Robert Haskell (2001) ve své knize Transfer of Learning. Cognition, Instruction, and Reasoning (Transfer v učení, v kognici, ve výuce a v uvažování/přemýšlení) tvrdí, že je nutné se ve výuce posouvat od strategií směrem k řešení problémů a k paradigmatu, který je založený na znalostech. Podobně v případě geografického vzdělávání mluví britská odbornice na badatelský přístup Margaret Roberts (2003, 2013), která zdůrazňuje geografické myšlení a badatelský přístup. Znalosti (knowledge) bývají základním srovnávacím etalonem jak pro jednotlivého žáka, tak pro učitele, pro školu, pro rodiče a širší veřejnost, tak pro instituce, které hodnotí efektivitu vzdělávacího (formálního) systému. Jak je to s kvantitou/kvalitou těchto získávaných znalostí? Se znalostmi je však nutné dále pracovat, umět je využívat, například dalším objevováním/zkoumáním, ale třeba i kritickém myšlením. Dostáváme se k schopnostem (capabilities). Celý text je vstupem do problematiky vzdělávání založeném na (geografických) znalostech a je doplněný základní literaturou, která dosud nebyla z angličtiny do češtiny přeložena. Článek je rozdělený do dvou částí – v první části je zaměřený na znalosti a v druhé části na schopnosti. Doprovodné obrázky jsou v 2. části návazně číslované/pokračují z 1. části. Na konci 2. části je použitá literatura. Tam, kde to v textu bylo možné, jsou přímo odkazy na použitý zdroj, který se v případě zájmu a kliknutí na link otvírá v novém okně prohlížeče.
ModulČlánky
2802
0
26. 03. 2019
Účastníci výroční konference EUROGEO si v Paříži připomněli 40 let trvání této asociace. Dosavadní prezident Karl Donert v krátkém projevu poukázal na to, že asociace byla založena v roce 1979 v Belgii. V současné době sdružuje 47 států, včetně České republiky. Je příspěvkovou organizací, jejíž rozpočet stojí na členských příspěvcích. Asociace má sídlo v Bruselu.
ModulČlánky
4247
0
20. 02. 2019
Tento článek navazuje na první obecnou část. V tomto textu také navazuje na první část číslování, rámečků, tabulek a obrázků. Na konci tohoto textu je uvedena použitá literatura pro obě části.
ModulČlánky
4035
0
18. 02. 2019
Tento článek je součásti dvoudílného textu Učit (se) místem. První článek se věnuje této geografické koncepci obecně, druhý se zaměřuje za zkušenosti s touto koncepcí v přípravě budoucích učitelů zeměpisu a FP TU v Liberci. Použitá literatura je na konci druhého článku.
ModulBlogy
15. 02. 2019
Marada, M., Řezníčková, D., Hanus, M., Matějček, T., Hofmann, E., Svatoňová, H., & Knecht, P. (2017). Koncepce geografického vzdělávání. Certifikovaná metodika. Praha: Univerzita Karlova a Masarykova univerzita. Výstup projektu Strategie a cíle geografického vzdělávání Technologické agentury České republiky č. TD0300475 Recenzenti: RNDr. Josef Herink, NÚV Praha doc. RNDr. Irena Smolová, Ph.D., PřF UP Olomouc Mgr. Barbara Baarová, PřF OU Ostrava Mgr. Kateřina Kadlecová, ZŠ …
ModulČlánky
3879
0
11. 09. 2018
V následujícím textu analyzuji kazuistiku a hospitační videostudii, kterou publikovali Janík, a další (2013). V blogovém příspěvku Oborová didaktika/oborové vzdělávání „mezi“ se zamýšlím nad vztahem oborově vzdělávacím obsahem (CO) a pedagogickým způsobem (JAK) (více ZDE). Upozorňuji na oddělenost jak v přípravě a ve vzdělávání budoucích učitelů zeměpisu, tak i ve školské praxi, která se projevuje ve výuce. Odborníci na pedagogiku (pedagogický výzkum) z Masarykovy Univerzity v Brně publikovali studii a výsledky pedagogického výzkumu Kvalita (ve) vzdělávání (Janík, a další, 2013), ve které se věnují, kromě jiných oborů, i obsahově vzdělávacímu tématu z oboru zeměpis/geografie Teplá a studená fronta. Za tímto textem najde čtenář použitou literaturu i z předešlých dvou textů, které tvoří celý článek: 1) Oborově vzdělávací obsah; 2) Kognitivní mapa oborově vzdělávacího tématu Teplá a studená fronta a rešerše vybraných učebnic.
ModulBlogy
07. 09. 2018
Občas si přečtu o učitelích v britském The Guardian (už čtu v těch britských novinách asi moc dlouho, budu muset redakci trochu přispět do mlýna, abych je podpořil, protože dělají dobrou práci). Ten  článek ze 4. září o básnířce Jess Greenové mě opravdu zaujal.  (Kdo vládne angličtinou, originál najde ZDE) Básnířka pochází z učitelské rodiny, ve které i přátelé rodiny byli nebo …
ModulČlánky
3422
0
06. 09. 2018
Vzdělávací téma Teplá a studená fronta vychází z oborově vzdělávacího obsahu, který vychází z přírodní sféry a z její části atmosféry. Pro učitele a následně i pro žáky je důležité rozumět důsledkům pohybu Země, oběhu Země kolem Slunce.
ModulČlánky
6718
2
04. 09. 2018
Stav a dynamika atmosféry v oblasti polární fronty nad Evropou, to jsou rychlé změny počasí, které nastávají při přechodu teplé nebo studené fronty v tlakové níži (angl. wave cyclone) (Strahler & Strahler, 1996, s. 138). Studená a teplá fronta se liší svými charakteristikami (rychlost větru, intenzita srážek, rychlost a doba trvání přechodu přes sledovanou oblast, změna teploty). Frontální vlna (tlaková níže na polární frontě) je meteorologický jev, kterému se nedá ve střední Evropě uniknout a je součástí každodenního života lidí v této části Evropy. Tento článek tvoří tři texty: 1) Oborově vzdělávací obsah; 2) Myšlenková/koncepční mapa tématu a rešerše učebnic a 3) Analýza kazuistiky a hospitační videostudie v pedagogickém kontextu. Použitá literatura je na konci třetího textu.
ModulBlogy
01. 08. 2018
Krajina je popisována jako divadlo, ve kterém hraje společnost. Na jevišti se objevují její dominantní hodnoty a resistence (Daniels & Cosgrove 1993; Catherine Nash; in: Cloke at al. 2005, 157) Trochu jiná recenze publikace Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., & Knecht, P. (2017). Transdisciplinární didaktika: o učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory. Brno: MUNI Press. Recenzovali: doc. …
ModulČlánky
5739
0
13. 06. 2018
Článek je zařazený do seriálu Demografický model, spirálové kurikulum a SOLO taxonomie. Geografické téma demografického modelu je v tomto textu rozvinuto ze základního vzdělávání do gymnaziálního vzdělávání. Rozvíjí koncept spirálového kurikula a SOLO taxonomie o obsahovou dimenzi (Malthusova teorie).
ModulČlánky
4944
0
07. 06. 2018
Článek je zařazen do seriálu Demografický model, spirálové kurikulum a SOLO taxonomie. V tomto textu se zaměřím na konkrétní využívání tématu demografický model s využitím SOLO taxonomie a revidované Bloomovy taxonomie (dále RBT, více viz Vávra, 2011; Vávra, 2017) zaměřené na kvalitu geografického myšlení. Uvedu jednotlivé úrovně od nižších přes vyšší ročníky na 2. stupni základní školy. Čísla obrázků navazují na předcházející text. Použitá literatura je uvedena na konci celého souboru článků s touto tematikou.
ModulČlánky
5620
1
04. 06. 2018
V přípravě budoucích učitelů zeměpisu na PF Technické univerzity v Liberci se zaměřujeme na vyvážený přístup mezi oborem (geografií) a pedagogikou. Článek je zařazen do seriálu Demografický model, spirálové kurikulum a SOLO taxonomie. V předloženém textu směřuji odbornost na využití SOLO taxonomie a dalších vzdělávacích konceptů (viz dále) v odborném tématu demografický model pro vyspělé a pro méně vyspělé státy světa ve výuce zeměpisu. Smyslem tohoto textu je, aby si učitel zeměpisu/geografie uvědomoval vědecký základ zvoleného tématu a jeho transfer do výuky, zaměřený na přiměřenost odborného obsahu, a aby si také uvědomoval mentální/kognitivní připravenost jedince/žáka zvládnout toto učivo a s ním spojené očekávané výstupy/standardy.
ModulČlánky
6385
0
07. 07. 2017
V této části textu ke vzdělávacímu tématu Tektonické (litosférické) desky a Kontinentální drift se zaměříme přímo na výsledky, které jsme získali u žáků šesté třídy ZŠ Lesní (u paní učitelky RNDr. Kohoutové) v březnu 2014. V této části nám nejde o hodnocení žáků, ale o to, jak žáci přemýšlejí a vytvářejí si svou „tektonickou/deskovou“ mapu světa.
ModulČlánky
8243
0
04. 07. 2017
Pro vzdělávání je důležitý nejen obsah (znalosti), ale také jeho nabývání (poznávání), kterým se jedinec dostává ke znalostem. Mluvíme o kognitivní dimenzi. Pro účely tématu Deskové tektoniky a Kontinentálního driftu volíme kognitivní dimenzi z Revidované Bloomovy taxonomie (RBT; Anderson & Krathwohl, 2001), kterou pro české geografické vzdělávání prezentoval Vávra (2011). Text navazuje na předešlé články: Stav a vývoj vědeckého poznání v tématu Desková tektonika a Transfer / Zprostředkování odborného tématu Tektonické desky a Kontinentální drift do tématu vzdělávacího. Na předešlé články také navazují čísla obrázků a tabulek.
ModulČlánky
7269
0
04. 07. 2017
Článek je součástí souboru textů Litosférické desky a Kontinentální drift v základním vzdělávání. Tento text navazuje na předchozí článek s názvem Stav a vývoj vědeckého poznání v tématu Desková tektonika a Kontinentální drift. Prezentujeme transfer/zprostředkování ve vzdělávání. Číslování obrázku a tabulek navazuje na předešlé texty.
ModulČlánky
8572
0
03. 07. 2017
Tato kapitola je součástí souboru textů tématu Litosférické desky a Kontinentální drift v základním vzdělávání. Zaměříme se v ní na stav a vývoj vědeckého poznání v tomto tématu, abychom jej v následném článku (Transfer/zprostředkování odborného tématu Tektonické desky a Kontinentální drift do tématu vzdělávacího) prezentovali ve vzdělávání. V povolání učitele jsou velmi důležité vědecké znalosti (vzdělávací obsah), které se ve vzdělávacím procesu přenášejí/zprostředkovávají do formálního vzdělávání. V tomto textu se zaměříme na téma desková tektonika a kontinentální drift. Nejdříve se seznámíme se stavem a vývojem vědeckých konceptů, teorií či modelů. Ty se v případě deskové tektoniky a kontinentálního driftu vyvíjely přibližně od roku 1910. K základní představě využijeme práci oxfordského geologa Anthonyho Hallama (1973), A Revolution in the Earth Sciences. From Continental Drift to Plate Tectonics (česky Revoluce ve vědách o Zemi. Od kontinentálního driftu k deskové tektonice) a Atlas of World Geography (2003).
ModulČlánky
6906
0
03. 07. 2017
Předložený soubor textů představuje rámec znalostí, vědomostí, dovedností a poznávání v geografickém základním vzdělávání na příkladu litosférických desek a kontinentálního driftu. Téma je založené na vědomostech a dovednostech, které žák nemůže získat ze svého bezprostředního okolí, které by poznával svými smysly, a ze zkušenosti z pobytu v takovém měřítkově odlišném prostředí. Může jen navštívit a svými smysly a chápáním poznat určitá místa, například v Itálii nebo na Islandu. Studijní text je rozdělený do čtyř kapitol: Stav a vývoj vědeckého poznání litosférických desek a kontinentálního driftu; Transfer/zprostředkování těchto znalostí a vědomostí ve vzdělávacím geografickém obsahu; Kognitivní dimenze s použitím slovesa KRESLIT v tématu desková tektonika a kontinentální drift; Příklady konkrétních výsledků žáků 6. ročníku a jejich zhodnocení.
ModulBlogy
18. 04. 2017
Oborová didaktika/oborové vzdělávání „mezi“ V tomto článku se věnuji (geografickému) vzdělávání, které však jako synekdocha, „obraz světa v kapce vody“, zobrazuje české vzdělávání, zvláště v přípravě odborníků na (geografické) vzdělávání – učitelů a učitelů-učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů. Učitelé učitelů jsou tradičně v Česku označovaní jako oboroví didaktici, ale v zahraničí také jako vzdělavatelé, edukátoři, tutoři, mentoři, instruktoři, trenéři, a podobně. Učitelé učitelů učí vzdělávat další …
ModulBlogy
27. 03. 2017
V nedávné době se v Česku připomínalo smutné výročí úmrtí filosofa, kterého postupně svět objevuje, Jana Patočky. Kladu si otázku, co Patočka znamená pro české vzdělávání? Obrázek 1: Člověk a jiskřivá Země. Obraz Země pochází od NASA. Zdroj: ZDE  (získáno 20.3.2017) Obecně se podle mého názoru dá říci, že je Patočka často připomínán mimo filosofickou komunitu právě svými aktivitami, které vedly k podpisu Charty 77 a …
ModulBlogy
05. 02. 2017
České školství dlouhou dobu podfinancované má konečně peníze. Jak se uvádí i na tomto serveru (ZDE), stát chce víc učitelů, proto pedagogickým fakultám přidává stamilióny (všem dohromady, ne jednotlivým fakultám). Fakulty jsou ještě navíc „vyfutrované“ penězi z evropských fondů, které mají směřovat nejen do mezd didaktiků, které jsou ostudně nízké, ale také na zlepšení kvality budoucích učitelů.   Zdroj: https://www.andertoons.com/education/cartoon/6415/you-forgot-bermuda V této souvislosti …
ModulČlánky
6471
1
31. 05. 2016
Velmi často je možné slýchat mezi učiteli, že odborné texty ke své praxi nepotřebují. Oni potřebují používat zdravý (selský) rozum. Takový rozum je pro učitele nesporně důležitý. Je založený na každodenní zkušenosti (možná až rutině), na viděném, na znalostech/vědomostech, které s ostatními sdílí a podle kterých činí. Podstatou je také zkušenost s bezprostřední blízkosti míst. Každý si takový zdravý (selský) rozum vytváří a denně si jej potvrzuje. V angličtině pro takový rozum mají pojmenování ‚common sense‘, něco jako společný, společně vlastněný rozum/význam. Takové vědomosti, ale i dovednosti (vykonávat činnosti/jednat) jsou každodenně sdílené, používané, denně ověřované a efektivně využívané – po jaru přijde léto, na jaře je potřeba zasít, po vydatných jarních srážkách přichází s krátkým zpožděním vzedmutá hladina řek, a můžeme pokračovat v podobném duchu. Naproti tomu je vědecké (kritické) myšlení, které vyžaduje vyhledávání, studium, logiku, bádání, kritické myšlení, argumentování v diskusi a obhajování vědeckých poznatků. V druhé části tohoto textu je pozornost zaměřena kvůli omezenému rozsahu článku pouze na vědecké myšlení, které vychází z přírodních jevů. Záměrně vzhledem k omezenému rozsahu pomíjíme zdravý (selský/přirozený) rozum v morálním usuzování, i když tato dimenze je také velmi důležitá. A nemůžeme se ani věnovat vědeckému myšlení v tzv. postfaktuální éře, ve které není zcela jasný původ a spolehlivost informací/faktů. Text se týká znalostí/vědomostí jako jedné z klíčových kompetencí v RVP a v malé míře také hodnotám a postojům.
ModulDiskuze
03. 05. 2013
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Vítám možnost se veřejně vyjádřit k výše uvednému dokumentu. 1) současný RVP ZV je prokazatelně zastaralý > důkaz: v geografii viz text http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/17195/poznavani-a-poznani-ve-vyuce-ceskeho-gymnazialniho-zemepisu-i-historie-a-soucasnost.html/, ale bude to i v dalších oborech. 2) standardy měly být vytvářené SOUBĚŽNĚ se vznikem RVP ZV, teď je to "roubování na odumírající podnož" > důkaz: samotný proces vytváření standardů, kdy se musely upravovat/specifikovat/jinak formulovat samotné očekávané výstupy, ale zároveň se nemohla udělat hlubší revize RVP > komentář: v zahraničí se vytvářejí kurikula a standardy (assessment) najednou i s ilustračními úlohami (více zde: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/16709/zahranicni-geograficka-kurikula-standardy-a-priklady-hodnoceni-v-roce-2012.html/) > poznámka: vím, že mnozí učitelé mají své "osobní standardy" a k nim vlastní ilustrativní úlohy. Tato diskuse podle mého názoru by se měla věnovat tomuto srovnání - "státní" a "osobní" standardy a "státní" a "osobní" ilustrativní úlohy, a věcná a odborná diskuse. 3) standardy na úrovni "dostatečné" jsou pro výuku málo přínosné > komentář: a) jednak jsou nastavené pro "výstup ze základní školy" a je ponecháno na učiteli, jak je bude specifikovat v nižších ročnících ZŠ a jak se bude propracovávat k těm cílovým "dostatečným" standardům; b) chybí další škála, alespoň na úrovni průměrné a výborné. 4) nutnost nového národního kurikula/národních kurikul > komentář: veškerá diskuse nad současnými standardy by měla podle mého názoru směřovat k tomu, aby byla alespoň načrtna podoba nového kurikula, co se ve starém kurikulu osvědčilo, co je nutné udělat jinak, co je nutné udělat zcela nově. 5) minimální propojenost mezi RVP ZV a RVP GV > komentář: v tomto je Česká republika spolu s opožděnými standardy, v Evropě určitě, ojedinělá. V novém kurikulu by se měly obě úrovně (ZV a GV, myšleno čtyřleté vyšší gymnázium) tvořit společně a konzistentně. Samostatným tématem je používání pedagogické a odborné terminologie ve vzdělávání, o které mluvím také ve výše uvedených textech. Celý projekt českého národního kurikula připomíná slogan z jednoho autobazaru: "Vy o voze, my o voze". Hádejte, jaká byla skutečnost ve vyjednávání obchodu v onom autobazaru. Tady končím. Nemám rád dlouhé texty
ModulČlánky
8841
0
15. 04. 2013
Tento text navazuje na článek Poznávání a poznání ve výuce českého (gymnaziálního) zeměpisu I: historie a současnost. V tomto textu se věnuje pozornost výukovým stylům a strategiím, které jsou vhodné pro výuku zeměpisu. Jsou k tomu využita videa zeměpisné výuky na gymnáziu. Výuka je také prezentovaná z pohledu zahraničních zdrojů včetně porovnání s českou realitou a zkušenostmi, především z pracoviště autora, který připravuje budoucí učitele zeměpisu.
ModulBlogy
21. 03. 2021
Omlouvám se panu Tišlovi za pozdní zveřejnění komentáře. Pořád se učím s novým Wordpressem.
ModulDigifolio
04. 02. 2021
Dobrý den, moje příspěvky v blogu (https://profil-new.rvp.cz/osobni-stranka?typ=moje-prispevky) ztratily formátování a jsou v současném formátu nepoužitelné. Prosím o informaci, co s tím bude, případně do kdy. Děkuji. Přeji hezký den. Jaroslav Vávra
ModulBlogy
14. 06. 2020
  Z vícero stran se mně dostává upozornění na text (ale i jednání/konání), který autor Moderní didaktiky napsal na svém blogu (spíše své hlásné troubě)  24. dubna t.r., kde znovu útočí na výše napsaný text a na mou osobu. Vyvrací tak své tvrzení, ve kterém mně sliboval „pět minut slávy“. Proč asi moji "slávu" protahuje? 1. Nejsem tou osobou/učitelem, kterou autor Moderní didaktiky našel na internetu, a na svém blogu vybraně, okázale výsměšně cituje (bez odkazu, jak je jeho zvykem) hodnocení (údajně mých) studentů – DŮKAZ jeho špatného (manipulativního!) citování. Jeho citace ve vztahu k mé osobě  jsou LŽI. 2. Pokud bude TADY  chtít autor Moderní didaktiky reagovat na toto mé ohrazení, nedostane se mu již zde prostoru na zveřejnění. Svoboda vyjadřování (freedom of speech) není absolutní, neznamená to, že každý si může říkat, co chce (freedom of reach). V angličtině velmi podnětný text Free Speech Is Not the Same As Free Reach ZDE   Pokud někdo za mnou přijde s Čapkem, tak jedině Karel, Josef nebo –Chod.  
ModulBlogy
25. 05. 2020
Jako pokračování tohoto tematu nabízím čtenáři recenzi: 'Mezi teorií a praxí v českém vzdělávání, na příkladu zeměpisu', dostupné ZDE.
ModulBlogy
16. 01. 2020
Vážená paní Karvaiová. Opět i v tomto případě musím upozornit na body v komentáří #30. Opět v prvním vašem příspěvku dělám výjimku, abyste dostala prostor pro své vyjádření (a jsem rád, že chcete svůj názor zveřejnit). Ale prosím vás, držte se bodů, které jsem si dovolil stanovit, a važme si toho, že tato platforma rvp.cz umožňuje toto téma otevřít. Já si tuto vstřícnost velmi dobře uvědomuji, protože v publikačním prostoru neustále narážím na tzv. gatekeepery (hlídače vstupu), kteří autorům znepříjemňují život. Nerozhoduje kvalita ale moc. Proto prosím, držme se pravidel a požadavků, které tato platforma má (viz komentář #29). Snad i další čtenáří ocení, že se tady publikují podložené/argumentované názory, které jinde nemají šanci. Děkuji.
ModulBlogy
16. 01. 2020
Vážený pane Wagnere. Lépe si přečtěte, co jsem napsal (už podruhé na sebe narážíme, že?). Jak asi víte, napsání recenze mně dalo hodně práce a času. Vám to dalo práci a čas CTRL+C a CTRL+V. Bohužel v tom je licence Creative Commons vůči autorovi obecně velmi krutá. Ale budiž. Jsem však přesvědčřený, že slušností by bylo mně upozornit, když už ne požádat, že CELOU recenzi pedagogicke.info přebírá, a snad i poděkovat, že díky ní má takový ohlas, který pedagogicke.info vyvolalo zkopírováním recenze, a tady vy se tímto ohlasem holedbáte. Ale to asi žádám příliš.   Protože jste tady k recenzi vystoupil poprvé, dal jsem vám prostor se vyjádřit. Avšak vzhledem k bodům výše (komentář #30), které nenaplňujete či nebudete naplňovat, tak nebudu vaše komentáře zveřejňovat. Pokud budou vaše komentáře k uvedeným bodům, pak vás velmi rád uvítám v této komunitě.
ModulBlogy
14. 01. 2020
Děkuji za upozoronění a musím tady mírně polemizovat. Autoři odborných knih (možná v případě Moderní didaktiky i knihy populárně naučné) jdou s kůží na trh a musí obhájit své dílo. Samozřejmě argumenty by měly být ad rem a nikoli ad hominem. Respektuji však výtku, a omlouvám se. Navrhuji se vyjadřovat k těmto bodům (myslím si, že TŘI jsou dostatečné):   1) odbornost knihy - v čem je moderní, inovativní, jiná. Možno srovnat s Obecnou didaktikou (Skalková), Školní didaktikou (Kalhous, Obst) či jinou i zahraniční. Pokud odmítnout takovou knihu/takové knihy, co jiného místo ní/místo nich? Vím, že pro mnoho učitelů (alespoň v zeměpisu) stále ještě platí: Jedu podle učebnice. Jak pracovat s učebnicí kriticky?   2) použití knihy (Moderní didaktika) v praxi. Je kniha využitelná jako "kuchařka pro učitele"? V jaké pedagogické situaci se osvědčila/neosvědčila, a proč.   3) Jak vůbec v současné době chápat didaktiku, nebo raději mluvit o vzdělávání (education)? Jak vůbec chápat přenesení odbornosti do výuky? Lze učit bez porozumění odbornému obsahu (v mém případě zeměpisnému), například s pomocí Moderní didaktiky? Je pořád ve školní praxi aktuální rozdělení na ontodidaktiku a psychodidaktiku?....   Na některé otázky jsem se snažil již dříve na tomto portálu odpovědět. Určitě ne v plné míře a určitě stále hledám a kritiky posuzuji, nejsem si jistý... Ale to považuji za důležitý korektiv své pedagické práce.   Vím, že pro učitele zapřaženého (zvláště teď před pololetím), jsou otázky obtížné - je nutné se chvíli zastavit, pustit se do přemýšlení a udělat si pro sebe své vlastní poznání. Ale tato forma sdělování (tady v blogu na rvp.cz) umožňuje se k těmto bodům vyjádřit i později (kdy "blázinec" před vysvědčením trochu opadne), a nebo si poznání nechat pro sebe, nebo mluvit s kolegy/kolegyněmi. I to, podle mého názoru, má smysl.   Jak chodím na hospitace do škol, tak vidím, že výuka učitelů zeměpisu se mění - méně pamětního učení, více samostatné práce žáků (podporování zvídavosti, osobní zkušenosti žáků...), úkoly na přemýšlení, využívání osobní zkušeností žáků mimo školu, a další. Zaznamenávám to s nastartováním RVP po roce 2007 (tedy více jak 10 let!). Byl to přechod od "nadirigovaných" osnov shora k vlastnímu programu. Stát dal učitelům velkou volnost na jedné straně, avšak naprosto minimální podporu na straně druhé.  Potěšitelné pro mne je, že si  učitelé uvědomují, že práce na kurikulu je "never-ending story", nikdy nekončící práce. A ta musí učitele bavit. Ohrožení učitele vyhořením je reálný strašák této profese v Česku.  Moje zkušenost: pokud žáci mají chuť se učit, mám i já chuť učit je, a obráceně. Ale toto jsem neobjevil já ani autoři/autorky didaktik, kteří/které tady byli/byly zmínění/zmíněny. Pokud o tom mluví jako o velké novince, pak geograficky řečeno objevují Ameriku. Že, Jene Amosi.
ModulBlogy
13. 01. 2020
Vymazáno autorem blogu. Odkazuji na komentář #30
ModulBlogy
12. 01. 2020
Děkuji za zklidnění rozbouřených vod. A tu bouřku ve vzdělávání (ne v didaktice), podobně jako autor komentáře výše, považuji za velmi žádoucí a očistnou.   Z některých reakcí na recenzi, které se ke mně dostaly (bohužel mimo tohoto diskusního fóra), mám nepříjemný pocit, že se kolem Moderní didaktiky vytváří něco, co má až charakter sekty vedené krysařem, pardon, guru. To považuji ve vzdělávání za velmi nebezpečné - učitel má vždy pravdu, pokud ji nemá, platí pravidlo číslo 1. Pokud se mně v recenzi podařilo alespoň několik učitelů zviklat, aby začali přemýšlet nad těmi argumenty, které jsem v recenzi uvedl, a oni začali mezi sebou o tom diskutovat, a sami začnou analyzovat předložené argumenty, dosáhl jsem svého cíle. Vím, čas učitele  je vzácný, ale smysluplná činnost stojí za to.   V žádném případě nechci tady tvrdit, že mám ve všem 100% pravdu, ani nemůžu mít 100% pravdu (viz fenomén 'láhev z polovina plná/prázdná'). To tvrdili a tvrdí jiní a navíc si tu pravdu vynucovali/vynucují. Z takových lidí, musím se přiznat, jsem měl a mám hrůzu a vždy jsem se začal/začnu bránit, být resistentní. Je to těžké, ale osobní integrita (konzistence v názorech) stojí za to. Zvláště pokud pracuji jako učitel. Ale asi už hodně moralizuji. Končím. Děkuji, že jste dočetli až sem.
ModulBlogy
12. 01. 2020
Takže pro pány Čapka a Sárköziho uzavírám diskusi. Již se točíme v kruhu. Vyjádřím se ještě k duševnímu vlastnictví (intellectual property), na které jsem jen v náznaku upozornil výše. Zajímavá byla reakce autora Moderní didaktiky. On vše dělá, alespoň jak tvrdí, podle zákona. Dostal jsem se k nové informaci. Po analýze tohoto blogu ve veřejném prostoru jsem narazil na doslovné zkopírování této recenze na serveru pedagogicke.info (ZDE), kde na konci zkopírované recenze je dovětek "Převzato z RVP.cz pod licencí Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 Česká republika (CC BY-NC-ND 3.0 CZ)." Nikdo mně na to převzetí, možná znárodnění, neupozornil, nikdo se mě nezeptal, ale podle práva na to provozovatel pedagogicke.info má asi právo. Ale slušné to není. Někdo mně ukradl můj veřejný prostor, který jsem si tady vytvořil, znárodnil můj výtvor.  Zvláště když se tam rozjela diskuse, kterou vyvolala tato recenze. Je to opět ovládnutí části veřejného prostoru pro sebe a využití prostřeného švédského stolu. Jen dovětek: Z té diskuse na pedagogicke.info jsem poznal, že tu ale neovládá autor Moderní didaktiky. A ještě k charakteristice commons, jak často dopadá: veškeré náklady komunitě, veškeré zisky jednotlivci (viz níže). Jak autor Moderní didaktiky tak provozovatel (nebo redaktor?) pedagogicke.info (v případě mé recenze) se pasují na obchodníky s deštěm, nabízejí něco, co není jejich, ale bohatě toho využívají (v angličtině se toto nazývá common property/economy, majetek všech. Nepřipomíná to něco?) a ohánějí se tím, že na to mají právo. Jsou obchodníky s deštěm, bez romantiky, kterou nabízí stejnojmenný americký film z roku 1956 (ZDE). Taková je realita: Janáček, Mendel, Tugendhat - nebudem si borci lhát (cituji Dona Pabla Blažka).
ModulBlogy
11. 01. 2020
No, já jen poznamenám, jak by se asi autor Moderní didaktiky cítit, kdyby jej někdo jiný vykrádal. Ale ono z té knihy, samozřejmě podle mého názoru, není co vykrádat. Protože, podle autora Moderní didaktiky, bylo již "odcitováno", tedy v průběžných poznámkách. Poznámka: vzhledem k tomu, že jsem nebyl vpuštěn do blogu autorových osobních stránek, nebudu již více schvalovat jeho další komentáře. Myslím si, že se tady dostatečně re-prezentoval. Howgh.
ModulBlogy
11. 01. 2020
Tady ale je potřeba vše autorovi Moderní didaktiky v přesné argumentaci ukázat/dokázat. O to jsem se v recenzi snažil - ne na autora lít špínu. Nestačí dojmy nebo obavy. Zvláště pokud jde o ukázky z hodin, z výuky apod., které učitelé zveřejňují na webech.  Avšak obávám se také toho, že i tyto práce nejsou zcela v souladu s citační normou či s publikační etikou, ale třeba se mýlím. Ale na příkladu Moderní didaktiky je dobře ukázáno, jak se v Česku pracuje s duševním vlastnictvím, jako s onucí.
ModulBlogy
11. 01. 2020
Demagogie v podobě autora Moderní didaktiky, viz ZDE na jeho osobní stránce. Chtěl jsem na jeho výlevy na jeho osobní stránce reagovat, ale blog je nepřístupný. Zajímavý přístup k diskusi. Klasické ovládání veřejného prostoru, mít vše pod kontrolou. Tady jsem mu prostor dal, on mně ne. Jak asymetrické, jak ubohé, jak zbabělé.
ModulBlogy
11. 01. 2020
Tak tahle argumentace od autora Moderní didaktiky je ve stylu (více E. Holubová v Českém rozhlasu ZDE, od 25:37): Dělnice z národního podniku Fruta říkají Reaganovu zbrojení kategorické NE. Myslím si, že si to tenkrát v Rudém právu vymysleli. Že by se historie opakovala? Ještě je možná dodat O, sancta simplicitas!. A nebyl to Komenský!
ModulBlogy
11. 01. 2020
Citace z komentáře #11:  "Užije si svých 5 minut slávy a pak po té "recenzi" neštěkne pes." A já se ptám: psal jsem tady někde o své slávě? Hmmm, podle sebe soudím tebe. Tohle už není normální reakce. Jak se autor Moderní didaktiky srovnává/vyrovnává se svým svědomím? Že by bylo teflonové? Velmi se těším, jak autor obhájí "své citace", na kterých staví svou slávu.
ModulČlánky
11. 01. 2020
Z toho šetření z roku 2013 se ukazuje jasné poselství: škola nesmí škodit. Nevím, zda mluvíme o stejném mezinárodním šetření. Já mluvím o mezinárodním šetření z té doby, kde se žáci měli například dostat z bodu A do bodu B. K úkolu byl přiložený plánek a parametry (vzdálenost, čas, cena). Nebo další úkol byl zaměřený na to rozumět návodu a nastavit fungování klimatizačního zařízení. Čeští žáci tam byli na prvním nebo na prvních místech. Z charakteru těch úkolů bylo už tehdy jasné (někde jsem to i publikoval), že tady hraje prim neformální vzdělávání (mimoškolní, a to takové, které ani negarantuje škola). I když se určitě našli učitelé, kteří tuto praxi dostali do svých hodin. ale v RVP to podchyceno nebylo. Tady je vidět, jak česká škola dobíhá ujetý vlak. Ale snad už se alespoň začalo běžet. A teď cituji českého politika: Dá to fušku.
ModulBlogy
11. 01. 2020
Komentář k #6 Naprosto souhlasím. K tomu dvě poznámky 1) Autor Moderní didaktiky volá v úvodu té knihy po 40 bodech do svého portfolia vysokoškolského učitele. Takže ji považuje za odborně excelentní. Toto není odborná publikace 2) Co to tedy je? "Kuchařka pro učitele", a to jen pro některé. Bohužel jsou tam vážné odborné chyby, na které poukazuji, a pokud to učitelé budou brát jako "bibli", napáchají škody v hlavách žáků. Ale s tím už se musí každý uživatel knihy (zvláště učitel)  popasovat sám. A učitel, který takové zdroje bere jako něco neomylného, by měl zpozornět. Autor Moderní didaktiky ji píše demagogicky a tady to názorně dokumentuje.
ModulBlogy
11. 01. 2020
Na ten výlev je jediná odpověď, kterou lze najít v bibli u Matouše (tam je trochu jinak, ale zlidovělo to takto): Kdo s čím zachází, tím také schází. Nebo 'geograficky': Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.
ModulBlogy
10. 01. 2020
Čekal jsem, že autor Moderní didaktiky se bude hájit, že má písemný souhlas od paní Zuzany Loubet del Bayle na publikování (opsání) její práce. Pokud tento souhlas nemá, musím jej považovat za ZLODĚJE. Strašné spojení: pedagog - zloděj. Prosím o jeho vyjádření k tomuto problému a případně prosím i paní Zuzanu, zda by se k tomu vyjádřila. Děkuji.
ModulČlánky
01. 11. 2019
Na úvod mého komentáře citace z výše uvedeného článku: V tomto metodickém listu lze nalézt vhodné návrhy aktivit do výuky, pomocí kterých lze žákům a studentům pomoci s problematickým chápáním cirkulace v atmosféře. Citace z článku: Nahoru (na Sněžku) přicházejí turisté v kraťasech a tričku (dole bylo teplo), nahoře jsou turisté v bundách a mikinách (nahoře je chladněji). Otázka žáka 6. třídy: Jak to, že když jdu nahoru (na Sněžku) směrem k slunci, tak je vzduch chladnější? Proč je dole teplo a nahoře zima, když jdu blíž k slunci? Citace z článku: Oblast rovníku dostává v průběhu roku nejvíce sluneční energie (oběh Země okolo Slunce + sklon zemské osy – připomenutí), proto se zde vzduch ohřívá nejvíce.  Otázka žáka 6. třídy: Jak to, že sněžná čára na rovníku není na Zemi nejvýš? Porovnával jsem polohu sněžné čáry v Andách, v Ekvádoru, blízko rovníku (výška 5 000 m n.m.) a v Andách, v Chile, dál od rovníku (výška přes 6 000 m n.m.). Kladu si otázku:  Stačí na vysvětlení „žákových“ otázek “flašková”, “misková” a „balónková“ demonstrace a tvrzení, že nejvíce sluneční energie je na rovníku? Lze jasně položené otázky žáka stručně vysvětlit? Nebo jej lze odbýt ve smyslu, že je na to ještě malý a bude se to brát později? Pokud vůbec k tomu „později“ někdy dojde. Jak by na „žákovy“ otázky autoři textu odpověděli nějakou demonstrací? Děkuji za stručnou odpověď.
ModulČlánky
30. 10. 2019
Kolegy z Plzně upozorňuji na článek, který byl na tomto portálu již uvedený před dvěma lety:     > Transfer/Zprostředkování odborného tématu Tektonické desky a Kontinentální drift do tématu vzdělávacího, dostupné ZDE Uvedený text, na který odkazuji, je součástí souboru více článků na výše zvolené téma.  Lze konstatovat, že autoři/spoluautoři v tomto článku „objevují Ameriku“, pokud jde o odborný obsah a následný transfer do geografického vzdělávání. V pedagogické oblasti opomíjejí kognitivní dimenzi z revidované Bloomovy taxonomie, jen ji neuspořádaně naznačují. Pro učitele jsou určitě „červeným hadrem“ hraběcí rady typu „Složitější úkol by mohl být následující: “. Proč autoři neověřili celý svůj koncept v praxi? Jako je tomu například v článku před dvěma lety “Příklady sestavování tektonických desek“ ZDE. Autoři/spoluautoři publikovaného článku zjevně podcenili důkladnou rešerši zdrojů, což je pro projekt hrazený z fondů EU a MŠMT nelichotivá kvalita. Mimochodem ty články, na které odkazuji, vznikaly jako projekt ve studentské odborné činnosti, na kterých se podílela studentka, oborový didaktik a učitelka z fakultní školy. Financována byla studentka studijním stipendiem, a fakultou byly poskytnuty prostředky na materiální zabezpečení.
ModulČlánky
22. 10. 2019
Že by náznak dramatizace ve výuce? Odkaz v článku jsem nikde nenašel. Avšak zakladatelky dramatizace Monica Prendergast a Juliana Saxton by měly radost, že jsou i po 50 letech inspirací, a možná objevováním objeveného, v Česku! O dramatizaci už něco věděl i Jára Cimrman, když ve třídě demonstroval, že světlo je rychlejší než zvuk. V článku uvedený příklad ukazuje jak zapojovat tělo a mysl žáka/žáků v prostoru a do prostoru.
ModulČlánky
19. 10. 2019
Autor otevírá problém, o kterém se v Česku mluví více jak 50 let - přiměřenost učiva ve vztahu k mentálnímu vývoji (připravenosti) žáka na probíranou látku. Průcha (1998) například uvádí výsledek výzkumu ze začátku 90. let, který se věnoval obtížnosti učiva. Poznání bylo takové, že nejobtížnější učivo zeměpisu bylo v 6. ročníku (tehdy vlastně v 5. ročníku) a směrem ke konci 2. stupně ZŠ se obtížnost rapidně snižovala. Moje zkušenost: naučit všechny žáky v 6. ročníku, co je abslutní poloha, bylo nemožné (mentálním vývojem prostě na to všichni nemají). Řešil jsem to nahrazením absolutní polohy relativní a absolutní polohu jsem zapojoval až po probrání úhlů v matematice. Nejpozději jsem pak důsledně vyžadoval absolutní polohu na konci 8. ročníku a v 9. ročníku.    Podobně jsem se potýkal s nesouladem následnosti učiva i na začátku čtyřletého gymnázia - Keplerovy zákony. Ve fyzice je studenti brali až poslední rok před maturitou. V tomto případě jsem bohužel musel suplovat učitele fyziky, protože s kolegou fyzikem jsem nehnul. Řešení: jiné obsahové uspořádání kurikula. Problém však je, že každý předmět má svoji koncepci (možná i nekoncepci) vzdělávání, ve které dochází k nesouladu mezi předměty. Takže výsledek takového řešení asi bude nedosažitelný. Ale alespoň v některých dílčích tématech to možné je. Záleží na vzájemné dohodě, argumentaci a nakonec i na usnadnění/efektivitě výuky. Představa, že žákům 6. třídy budu půl roku vtloukat do hlavy pomocí názorných pomůcek absolutní polohy zvolených míst, je pro mne děsivá, zvláště pokud tomu více jak polovina třídy (integrované) nebude rozumět, a budou se ty údaje učit zpaměti. Budu se muset nad sebou zamyslet, zda jsem dobrý učitel. Musím ocenit autora, že názornost v příspěvku je výborná, a inspirace ze zahraničí je příkladná. Jen mně chybí přesná citace - časté bolavé místo českého vzdělávání. Takových míčů a pomerančů a melounů a dalších pomůcek představujících Zemi jsem už viděl. Kladu si otázku: Jak to, že tato názornost pořád ve výsledcích výuky nefunguje/neprojevuje se? Ještě tady odkazuji na komentář pana Tišla: ZDE 
ModulČlánky
30. 09. 2019
Zde popsaná metoda je modifikací KWL tabulky od Davida Ausubela (1963). Tu lze použít jak při začátku výuky (umožní uspořádat znalosti) tak i na konci při opakování/hodnocení. Více například https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/21958/ucit-se-mistem-prvni-obecna-cast.html/; dole. Výhody: usnadní orientaci v novém učivu Nevýhody: fixuje předem danou strukturu znalostí a potlačuje volné vyjadřování, kritické myšlení (pokud učitel zůstane jen u té tabulky bez dalšího využití). Učitel může tabulku využít například k tomu, že  vyzve žáky k interpretaci nových znalostí, ke kritickému myšlení...
ModulČlánky
23. 08. 2019
Václav Vojtěch, výjimečný muž. Když jsem poprvé na jeho příběh narazil začátkem 70. let při četbě zde zmiňované knihy Námořníkem, topičem a psovodem za jižním polárním kruhem z roku 1968, bylo to pro mě zjevení. Následně jsem si tento příběh rozšířil o příběh v knize samotného Byrda Sám a sám (česky 1966, poprvé česky 1941). A na V. Vojtěcha v cizině nezapomínají. Dovolte citovat z knihy Laurie G. Shapirové (2018): The Stowaway: A Young Man's Extraordinary Adventure to Antarctica (1 ed.). Simon & Schuster: K velkému překvapení všech přišel na poslední chvíli do expedice další člen: dobrovolník Václav Vojtěch, talentovaný český geolog. Ačkoli anglicky skoro neuměl, přijel na Nový Zéĺand a to na své vlastní náklady a v naději, že přemluví Byrda, aby jej přijal do expedice. A Vojtěch měl štěstí: přemluvil zástupce expedice Goulda, ten jej doporučil Byrdovi. A Byrd najednou přišel na to, že potřebuje jednoho geologa. Vojtěch se později v jedněch českých novinách zmínil o tomto pohovoru. Prý tomu ani nemohl uvěřit, že byl přijatý jako člen expedice. (ponechávám veškeré nepřesnosti, které v textu jsou: Vojtěch jako geolog a 'české' noviny) Další zmínka o Vojtěchovi v uvedené knize vychází ze svědectví černého pasažéra, se kterým se Vojtěch plavil na Nový Zéland: "Moře mu dalo skvělou školu", říkal ten muž, "a jsem přesvědčený o tom, že z tohoto mladíka udělalo muže.”  Děkuji autorovi článku za připomenutí této velké osobnosti.
ModulBlogy
13. 04. 2019
Kdo významně financuje veřejný dluh Česka? Odpověď je skryta v analytické zprávě České spořitelny ZDE
ModulBlogy
20. 02. 2019
Odkazuji na tyto dva články:¨ 1. Učit (se) místem (ZDE) 2. Učení (se) místem v libereckém geografickém vzdělávání (ZDE)    
ModulBlogy
16. 02. 2019
Tak s tou učebnicí máte dobrý vkus. Jednak jsem ji používal jako učitel a také jako vzdělavatel/didaktik budoucích učitelů zeměpisu v Liberci. Studenti strašně vzdorovali, proč mají používat korelaci v zeměpisu, když stačí se čísla naučit zpaměti. Vím, že sám jsem šel studovat zeměpis, protože "tam není matematika". Jaký omyl. Matematický zeměpis na PřF UK, kde jsem studoval, patřil k těm nejtěžším. Ale dost mě na studiu zachraňovaly znalosti z tehdy povinné maturity z matermatiky. A jak to bývá ve vzdělávání, někteří studenti v Liberci pochopili, o co mně jde, a zbytek vzdoroval. Ale aspoň jsem snad dal "náhled", že zeměpis nemusí být jen učení se čísel nazpaměť. A nemusí to být jen matematika s geografickou determinací. Tu učebnici stojí za to občas otevřít a prolistovat, protože její koncepce umožňuje držet si znalosti i dvacet let "beze změny", a ne každé dva roky v hlavě/v přípravách měnit čísla, kolik tun kukuřice vypěstují v USA či v jiném státu, či jinou plodinu :-) Dlouho mně trvalo, než jsem na to příšel, a Waugh mně pomohl. Zajímavé je, že když jsem mluvil s anglickými odborníky na zeměpisné kurikulum, tak Waugha "zamlčovali". Jako kdyby nebyl. Ale učebnice vyšla snad již ve 4. vydání! Já mám 1. vydání z roku 1995 a zastarala velmi málo. A ta další její vydání o něčem svědčí.
ModulBlogy
15. 02. 2019
Díky za komentář, který otvírá více otázek. Zaměřím se v diskusi v tomto komentáři na Koncepci a na "jednu kvalitní geografickou učebnici pro střední školy" 1) Uvedená Koncepce od dvou renomovaných českých pracovišť po 30 a snad i více letech a bez (a to zdůrazňuji) rešerše zahraniční literatury mně připadá na počáteční pokus dost ubohé. To říkám s plnou odpovědností. A začínat na takové koncepci pracovat "až jsou peníze z grantu" je velmi "oportunistické". Co se pro tuto "koncepci" na těchto pracovištích dělalo předtím? Míním tak alespoň před 10 lety. Pokud ano, pak je tato Koncepce výsledkem více jak 10leté práce takové práce/bádání? 2) Když jsem učil na gymnáziu, našel jsem si jednu kvalitní geografickou učebnici. Byla od Davida Waugha a jmenovala se Geography. An Integrated Approach.  Byla v angličtině, ale to mně nevadilo. Nepoužíval jsem ji ve stylu "jedu podle učebnice", ale vybíral jsem si témata, např, používání dat pro korelaci mezi obyvatelstvem, zemědělstvím. a hospodářskou vyspělostí státu/států. Opouštěl jsem zeměpisný popis. Mezi českými didaktiky se o ní vědělo. Pokud vím, tak na Olomoucku ji také v jednom gymnáziu používali. Navrhoval jsem ji přeložit do češtiny - nebyla vůle. Ale také vím, že by každému nevyhovovala. Jedna jediná kvalitní učebnice pro všechny učitele je podle mého názoru nedosažitelný ideál ve stylu "dědka Nejedlého". Už jenom s jakou mírou se k tomuto ideálu můžeme přiblížit. Ale (asi) vím, kam ten dotaz směřuje. Zvláště pro učitele na gymnáziu je problém se dostat k dobré učebnici a učitel si musí vlastně svoji učebnici vytvářet. A to stojí čas a energii a s "návratnosti", která asi každého učitele neuspokojí.  Proto třeba vítám na tomto portále učební materiály učitelů. Problém ovšem zase je, že je to koncepčně roztříštěné a také to každému nevyhovuje. Ale každý má svobodnou volbu se rozhodnout, a ne podřídit. A to osobně považuji za obrovskou hodnotu. P.S. Čekám, až tady na portálu zveřejní moje poslední dva články, ve kterých se snažím osvětlit, jak jsme dlouhodobě pracovali v Liberci na změně v geografickém vzdělávání. Snad se zveřejnění brzy dočkám. Ty texty více z tohoto blogu vysvětlí. Ještě jednou, díky za reakci.
ModulČlánky
05. 01. 2019
Tento seriál posloužil jako inspirace pro DUM Demografie v souvislostech I a II od Petra Tišla: Demografie v souvislostech I Demografie v souvislostech II