Dobrý den. Já bych tento článek ocenil. Řada skutečností popsaných jako školní realita je podle mých zkušeností opravdu realitou. V mé reakci tam, kde budu psát o tvorbě webu, nebudu mít na mysli programování webu pomocí nějakého programovacího jazyka jako PHP - abych předešel nedorozumění. Zastavil bych se u jedné zásadní věci, kterou článek nakusuje, ale nakonec mám dojem neřeší: Co je cílem té výuky (tvorby webu)? Aby žáci vytvořili webovou stránku, web, nebo aby se naučili nějakým dovednostem, porozuměli pojmům tak, aby se dokázali orientovat v tom, jak počítač pracuje a jak jej lze řídit a "vytvářet" (když vezmu v úvahu, že software je soočást počítače), Existuje věčný rozpor mezi školou a životem (škola je jen základ života). Všiněte si tohoto rozporu: v životě často máme problém a hledáme metodu, kterou bychom tento problém vyřešili (z metod, které již známe). Naproti tomu ve škole učíme nějakou metodu a (jako učitelé) hledáme problémy, které by byly touto metodou řešitelné (protože metodu je třeba "zažít", umět ji aplikovat). Proto je problematické na ZŠ nebo v SŠ vzdělávání nespecializovaném na IT mít za cíl, že žáci se naučí vytvářet profesionální stránky, stejně jako že z nich vychováme programátory. Ovšem byli bychom rádi, aby dokázali dekomponovat problém, abstrahovat a najít model (čnnosti nebo jevu), kdyby objevili, že použitím algoritmu lze celkem dobře řešit problémy apod. To jsou věci, které přesahují programování a jsou užitečné každému, po celý život. --- Zdá se mi, že tento rozměr jinak pěknému článku trochu chybí. Jedna další věc se mi na článku líbí - postřeh, který se  mi potvrdil nejen na žácích, ale i na jejich učitelích, že tak jak se učí základní tvorbě webu na ZŠ či SŠ, největším problémem je správné vytváření odkazů (na jiné stránky i na obrázky). Je to podle mého způsobeno tím, že se výuka orientuje na znalost a nácvik tagů, ale nikoliv na porozumění, z čeho se vlastně skládá jednoduchá webová stránka a jak se "stahuje" a rorazuje v prohlížeči (např. že neobsahuje text i grafiku, jako dokumenty OpenOffice či MS Wordu). Jsem rád, že autor článku odděluje programování od tvorby webové stránky. Každá z těchto činností rozvíjí zcela jiné kompetence žáka. Je opravdu obtížné si představit, že při "HTML tvorbě webu, tak jak se na ZŠ a SŠ zpravidla učí, se rozvíjí algoritmické myšlení, porozumění proměnným apod. Samozřejmě že i jednoduchá tvorba webu má své vzdělávací hodnoty, např. samotné ladění nebo fakt oddálení vykonání příkazu, které trénuje abstrakci a plánování. Tvrdit, že tvorba webu pomocí HTML a css je programování, je ze vzdělávacího pohledu škodlivé (někdo by mohl myslet, že programovat se naučíme tvorbou webu). Zde s autorem souzním.  Vysvětlivka - oddálení vykonání příkazu (napíšeme kód, teprve pak, po nějaké chvíli jej teprve počítač přeloží nebo zobrazí) se nevyskytuje prakticky nikde u ovládání kancelářského software či u grafiky (příkazy se ihned realizují, což je žádoucí z hlediska uživatelského, ovšem pak chybí ve vzdělávání jedince. Oddálení vykonání příkazu se vyskytuje jak u webu, tak u programování. Děkuji také za rozsáhlou zmínku o Pythonu jako vhodném prostředí pro výuku programování na SŠ. Na ZŠ bych určitě raději volil nějaké vhodnější prostředí, které odstraní problémy se syntaxí, umožňuje výrazně více využít grafiky, velmi jemně řeší otázky moderních přístupů k programování (objektové, událostní) a poskytuje rychlý počáteční pokrok a výsledek, který je sdílený, v komunitě tvůrců. Pro základní školy tedy jako programovací prostředí doporučím Scratch. Ten ostatně bude vhodný i pro takovou výuku u SŠ studijních oborů, kde se nepředpokládá budoucí specializace na IT nebo přírodovědnou oblast. Omlouvám se, že jsem se tolik rozepsal.