ModulČlánky
650
0
15. 12. 2020
Při vytváření dovednosti psát v cizím jazyce texty v elektronické podobě je důležité, aby zadání byla proveditelná, nebyla časově příliš náročná a dávala žákům prostor k vyjádření a sdílení svých názorů, jakmile jim toto jejich úroveň zvládnutí cizího jazyka umožní. A když mohou nejen psát, ale zapojit i jiný způsob vyjádření, například kreslení, píšou obvykle mnohem ochotněji a kvalita jejich písemného projevu bývá vyšší.
ModulČlánky
585
0
08. 12. 2020
Padlet se často používá jenom pasivně, jako zdroj informací, učitel tam umístí nějaké svoje materiály a odkazy na videa a podobně a řekne žákům, „podívejte se na Padlet, tam to všechno máte“. Ne všichni žáci se ale opravdu na tyto materiály pak podívají, natož aby s nimi nějak pracovali. Takže učitel se tak trochu pro tuto část své třídy namáhal zbytečně. Mnohem efektivnější je, když se role obrátí.
ModulČlánky
51689
8
16. 05. 2013
Malé děti jsou jako houba, nasávají to, co je kolem nich. Když mají kolem sebe angličtinu, nasávají angličtinu. Tento příspěvek shrnuje některé přístupy a postupy, které dobře fungovaly při práci s dětmi ve škole i mými vlastními, a nabízí i odpovědi na otázky učitelů a rodičů, které často dostávám.
ModulČlánky
27. 11. 2020
Děkuji Vám za tuto snahu vnést do covid- terminologického chaosu světlo a ráda bych přispěla. Třeba blended learning, v našem prostředí je v povědomí učitelů vnímán jako kombinace tradiční výuky s e-learningem, toto je ale hodně zjednodušené. Skutečný blended learning je něco jiného. Používá se při studiu cizích jazyků různě po světě i u nás dnes už desítky let a stojí na poznatcích neurovědy a umělé inteligenci. Převážně samostatně studujícího žáka podporuje vyškolený učitel, na dálku nebo ve fyzické třídě. Jedná se o systematické učení prostřednictvím placeného softwaru, většinou mimo školní třídu, žák dostává přesnou zpětnou vazbu a doporučení, jak postupovat nebo korigovat svůj přístup k učení, role žáka a učitele jsou úplně jiné. Zakoupený sotware si žák  instaluje sám nebo škola zakoupí licenci pro třídy a učitele.  Sofware reaguje na chování žáka v systému a dělá mu optimální cestu studiem jazyka, takže když se žák nechá podporovat systémem a učitelem - koučem, pokrok v jazykových dovednostech je násobně rychlejší, žák nezískává znalosti, ale skutečné jazykové dovednosti porozumění a mluvení v cizím jazyce, mluví správně, velmi brzo plynule, a baví ho to, protože sám vidí výrazný pokrok už za pár týdnů (potvrzuji svou osobní zkušeností). Kouzlo je v tom, že se žák učí systematicky, ideálně každý den aspoň pár minut, takže nezapomíná. Poskytuje se mu dostatek podnětů, aby se v jazyce rozvíjel. V době, kdy je připojen,  musí být aktivní, musí slova a struktury a zvuky, které mu systém předhodí, aktivně používat - musí se systémem neustále komunikovat, musí poslouchat a reagovat, odpovídat, nahrávat se, opakovaně se nahrávat a poslouchat sebe i řečový vzor, atd. Když je žák připojen a nespolupracuje nebo u odpovídání myslí na něco jiného,  systém ho klidně i odpojí, protože čte vaše reakce a reaguje podle nich, aby vám pomohl, pomáhá vám i tím odpojením efektivně využít čas, kdy sedíte před monitorem. Je zajímavé, že tento koncept vychází z přirozeného postupu, který všichni známe - když se malé dítě učí mluvit prvním jazykem, funguje to tak, že na dítě mluví lidé kolem něj, dítě ty zvuky nechá do sebe vejít nebo je ignoruje, a dříve nebo později samo začne mluvit a v mluveném projevu se pak rozvíjí. Když se mluvit prvním jazykem naučí dříve nebo později každý (kromě němých nebo jinak fyzicky znevýhodněných), tak tento postup přece funguje i na cizí jazyk, říkají vývojáři a metodici těchto softwarů. Blended learning tedy není přidání digitálních nástrojů typu Padlet nebo Google Classroom do rejstříku učitele, který jejich prostřednictvím žákům  dává k dispozici obsah, který pro ně nebo ve spolupráci s nimi vybere. Blended learning není ani e-learning, kdy se původně tištěnéný studijní materiál překlopí do online režimu.
ModulČlánky
04. 06. 2013
I já jsem před lety, v začátcích své pedagogické praxe, měla za to, že děti se nemají pouštět do cizího jazyka, pokud nezvládají svůj mateřský...není tomu tak. Výslovnost v angličtině nezávisí na správné výslovnosti v češtině, například. Přesvědčila jsem se na dětech -  vlastních, školkových i školních -  že s cizím jazykem je potřeba začít co nejdříve, z mnoha důvodů. Jedním z nejsilnějších argumentů pro mě je, že - a opravdu podle mých vlastních zkušeností matky a učitelky -  čím později s jazyky začnete, tím víc úsilí vás to stojí, než se něco opravdu naučíte a naučíte se to používat. Starýho  psa novým kouskům nenaučíš, tomu se sice můžeme bránit, ale je to pravda. Když se s cizím jazykem sžijete hned v raném věku, berete ho jako normální součást života, a nemarníte pak spousty času a energie na to, co jste se mohli naučit už dávno a snadno. A máte energii a čas na jiné aktivity, například na ty zmíněné míčové hry a jiné sporty. V článku netvrdím, že angličtina má ve školkách nahradit nácvik zavazování tkaniček a pohybové aktivity. Je ale přinejmenším velmi vhodným doplňkem při rozvoji dovedností dětí a dá se  "vpašovat" všude tam, kde to reálná situace umožňuje nebo k tomu vybízí. Děti, bez ohledu na to, jak dobře zvládají svůj mateřský jazyk,  to přijímají a baví je to. To jen my dospělí to zbytečně řešíme.  Angličtina (nebo jiný světový jazyk) by měla být přirozenou součástí života dětí už od velmi raného věku. Nebyla by pak u mnoha starších dětí pouhým předmětem ve škole, často obávaným a někdy dokonce nenáviděným. Nebo jste nepotkali deváťáky, kteří utečou, když je na ulici osloví cizinec a ptá se, kde je nejbližší bankomat?