ModulBlogy
24. 11. 2015
Střední škola a Mateřská škola, o.p.s. je příjemcem dotace projektu Dotkněte se inspirace, reg. č. CZ.1.07/1.3.00/51.0046, který je v rámci výzvy 51 financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Na stránkách projektu www.dotkneteseinspirace.cz vznikla Nástěnka inspirací. Zde můžete sledovat nejen aktuální novinky k projektu, ale také se inspirovat materiály, které tvoří odborní členové projektu i pedagogové z jenotlivých škol do projektu zapojených nebo využít některého z termínů webinářů na mnoho zajímavých témat. Sledujte webové stránky projektu!
ModulBlogy
29. 01. 2015
Zapojování mobilních zařízení do výuky, zejména pak tabletů, je jasným trendem posledních let. S rozšířením těchto zařízení ve školních lavicích se nabízí otázka, zda by mobilní zařízení jednou mohla nahradit školní sešit. A protože šedivá je teorie, ale zelený strom praxe, rozhodli jsme se s několika žáky, že tablet jako školní sešit vyzkoušíme. Hledání aplikace Tablet jsme měli, zbývalo zjistit, kam na něm poznámky psát. Prvním návrhem byl intuitivně Microsoft Word. Záhy jsme však přišli na to, že ačkoli jde o skvělý nástroj pro psaní dokumentů, pro poznámky z hodin se nehodí. Poučeni z nezdaru jsme hledali aplikaci, ve které bychom mohli jednoduše a přehledně zachytit strukturu vyučovacích hodin. Do výčtu požadavků jsme navíc zahrnuli multiplatformitu a možnost ukládání poznámek z aplikace přímo do cloudu. Následně jsme našli několik aplikací na tvorbu poznámek, které se pro naše potřeby hodily. Vítěze nakonec určil poslední, avšak důležitý požadavek, který nás napadl: chtěli jsme aplikaci stálou, tedy takovou aplikaci, u které máme relativní jistotu, že bude za několik let stále k dispozici. Naše volba padla na Microsoft Onenote. OneNote Ačkoli to někoho může překvapit, OneNote je kontinuální součástí balíku Microsoft Office již od verze 2003. K dispozici je i dotyková aplikace, a to pro všechny nejrozšířenější platformy. Členění poznámek na blok-oddíl-stránka lze použít pro členění na školní rok-předmět-hodina (určitě to ale není jediné vhodné členění). Podstatné je, že stovky či tisíce dílčích zápisků jsou členěny přehledně a rychle k nalezení, a to vše v rámci jednoho jediného souboru. Pokud máte zřízený účet Microsoft, OneNote Vaše bloky automaticky ukládá do cloudu. Žáci i učitelé mají tak ke svým poznámkám přístup odkudkoliv, s poznámkami lze navíc pracovat i z internetového prohlížeče.     Praktické zkušenosti Od počátku bylo mým cílem, aby výměna papíru za displej byla pro výuku přínosnou. OneNote není jen nástroj pro osobní poznámky, je silný také v oblasti spolupráce. Každý blok poznámek lze ve OneNote v reálném čase sdílet s dalšími uživateli. Žáci tak mohou spolupracovat i mimo vyučování. OneNote jsme zkoušeli na základní škole a zejména v této oblasti školství může být žádoucí, aby měl učitel ke školním sešitům svých žáků přístup. Učitel může žáky požádat, aby mu své poznámky nasdíleli, kdo ale někdy vybíral domácí úkoly, ví, že může jít o poměrně náročný proces. Existuje ale řešení, pomocí něhož lze vytvořit školní sešity s nastaveným sdílením najednou pro celou třídu. Předpokladem je mít ve škole systém Office 365, v rámci kterého nainstalujete aplikaci OneNote Class Notebook. Ta se pak sama během několika jednoduchých kroků postará o vytvoření školních sešitů pro celou třídu. Žáci do poznámek spolužáků nevidí, učitel však ano. OneNote Class Notebook navíc rovnou vytvoří místo pro sdílené předmětové materiály a místo pro spolupráci, kam mohou všichni žáci ze třídy přispívat se svými objevy a nápady. Z osobní zkušenosti mohu říci, že právě vytvoření tohoto sdíleného „třídního prostoru“ přineslo do výuky novou kvalitu spolupráce. Žáci viděli ve sdíleném prostoru práci druhých, mohli si práci navzájem komentovat a dále rozvíjet nápady druhých. V podstatě jsme jen převedli do vyučování část principů, které žáci využívají v rámci sociálních sítí. Domnívám se, že právě to vyučování zatraktivnilo. Díky sdíleným materiálům navíc odpadla nutnost opisování a ušetřený čas se mohl věnovat procvičování látky. Zajímavé byly i postřehy samotných žáků. Líbila se jim spolupráce v reálném čase či možnost vkládat obrázky, videa nebo fotky pořízené přímo během výuky. Jako nevýhodu zmiňovali pomalost, s jakou se na tabletu bez klávesnice píše text. I proto může být vhodné materiály žákům předpřipravit a na samotných žácích nechat např. jen doplnění či správné seřazení materiálů. Z OneNote se tak stane kombinace školního a pracovního sešitu. Shrnutí OneNote se nám jako elektronický školní sešit v praxi osvědčil. Jeho plná síla se projeví v možnostech pokročilého sdílení, díky nimž se z elektronické náhražky tužky a papíru promění v interaktivní nástroj komunikace a spolupráce v reálném čase. Aplikace je dnes nedílnou součástí Microsoft Office, a lze tedy reálně předpokládat, že jej žák bude moci používat od základní školy přes školu střední, příp. vysokou až po svůj profesní život. Na úplný závěr ještě jedna potěšující informace, aplikace OneNote je pro všechny platformy zcela zdarma. Miroslav Dvořák ZŠ a MŠ Červený vrch, Praha 6
ModulBlogy
24. 11. 2014
Před rokem jsme se rozhodli, že půjdeme moderním směrem a pořídíme několik tabletů do výuky. V konečné fázi jich máme 22 s OS Windows 8.1 (Acer Iconia W510) a můžeme prohlásit, že vlastníme tzv. mobilní tabletovou učebnu. Otázku, zda pořídit tablety do výuky, řeší v dnešní době téměř každá druhá škola. Pokusím se Vám přiblížit, že výběr a koupě tabletů jsou teprve první z řady rozhodnutí, které musíte udělat. Ve chvíli kdy tato zbrusu nová lákavá zařízení dorazila, se objevilo mnoho dalších otázek. Samozřejmě jsme museli všechny tyto problémy řešit. Přidáme tablety do domény školy? Zda přidat tablety do domény je většinou ta nejjednodušší otázka. Tablety se dodávají standardně s OS, který není ve verzi Pro, tudíž nejde přidat do domény. Málokdo se asi pustí do kompletního přeinstalování všech zařízení. Kde je budu nabíjet? Zásadní problém, zvláště při častém využití tabletů. Ideální řešení je zakoupit některou ze specializovaných stanic, určených k nabíjení tabletů. V tom případě se zvyšuje investice do výuky o poměrně velké částky. V našem případě využíváme pro napájení zařízení levnější variantu, kterou je učebna se zásuvkami v každém pracovním stole. Ani toto řešení není ideální, nabíjení může probíhat pouze v noci, aby nenarušovalo výuku. Taková učebna samozřejmě nemusí být na každé škole, zvláště když se nejedná o informatiku. Jak budu tablety spravovat? S touto otázkou mi hodně pomohly samotné Windows 8.1. Pokud si vytvoříte Microsoft účet, pomocí kterého se přihlásíte na všechny tablety, můžete využít synchronizace účtů. Stejné pozadí, rozložení dlaždic, stejné aplikace z Win Store. To je jen několik problémů, které Vám přihlášení pomocí MS účtu odstraní. Co ale s desktopovými aplikacemi? Klonovat disky nebo instalovat aplikace na SD karty? Obě řešení jsou možná, hlavně když Vám usnadní práci a nezaberou příliš času. Inspiraci dalšího řešení naleznete v odkazu: http://www.boxed.cz/skoly_neziskovky/produkty/interaktivni-technika/boxed-izkladna-002569 Kam budou studenti ukládat data? Pokud máte tablety v doméně, máte vyřešeno. V opačném případě máte k dispozici zhruba 60GB SSD disk. Jenže když si student na tablet něco uloží, těžko se bude dostávat znovu k souborům. Řešení může být opět jednoduché. Z mé zkušenosti, to nejelegantnější je mít na škole zprovozněnou službu Office 365. Studenti si své soubory snadno ukládají na svůj OneDrive (až 1TB) a mají je dostupné odkudkoliv. Jak využijí dotyková zařízení moji kolegové neinformatikové? Jelikož většina kolegů se s tablety dosud nesetkala, měli strach z jejich využívání. Když už konečně po tabletech šáhli, využívali je pouze k surfování na internetu. V tomto stádiu se nacházíme i zhruba po roce. Je pravda, že někteří prolomili ledy a začínají využívat i další funkce tabletů a OS Windows, ale stále je jich malá část. Možná jste již zjistili, že tento problém vzniká s každým zaváděním novinek do výuky. Donutit zatvrzelé odpůrce a „lenochy“ nových technologií k jejich používání, je téměř nemožné. Může se Vám podařit několik z nich nadchnout praktickou ukázkou, ale pokud nechtějí, nic nenaděláte. Připojení k WIFI!!! Téměř všechny otázky mají jedno společného: WIFI. Jak připojit tablety k internetu? Ideální řešení pro každého učitele je takové, že ať přijde do jakékoliv třídy, všechny tablety se okamžitě připojí. Jenže opět se bavíme o dost drahém řešení, zasíťování celé školy není zadarmo. Navíc signál musí být dostatečně silný, aby se připojila všechna zařízení najednou a internet v průběhu výuky nepadal. A bez wifi to jde opravdu těžko!!! Toto jsou jen ty nejhlavnější problémy, které jsme s tablety řešili. Snad tento článek pomůže všem ředitelům, informatikům a dalším kolegům, kteří se rozhodují investovat do tabletů. Je důležité si předem zodpovědět i další otázky, nejen o značce a ceně tabletů, náklady se mohou postupně navýšit. Miroslav Kotlas Gymnázium Česká, České Budějovice učitel ICT
ModulBlogy
23. 11. 2014
Máte pevný PC či notebook, ale při výuce byste chtěli volnost pohybu při prezentaci či ukázkách textů ve wordu nebo tabulek v excelu? Není problém - tuto volnost Vám přináší aplikace Office Remote. Stačí si tuto aplikaci stáhnout a nainstalovat do svých Office a to na adrese http://www.microsoft.com/en-us/download/details.aspx?id=41149 Po instalaci se objeví nový pás Office Remote. To je první část. Druhá část je mít telefon Windows Phone. Nainstalovat ze Storu : Office Remote http://www.windowsphone.com/cs-cz/store/app/office-remote/01f53e5a-7870-49cb-8afc-d6fab6d7a3cd obrázek spuštění aplikace ve Windows Phonu: zapnutí bluetooth spárování bluetooth telefonu a notebooku Následuje vybrání otevřené prezentace v PowerPointu. Náhled na otevřenou prezentaci v telefonu – lze měnit snímky, u Wordu a Excelu  lze měnit velikost (lupu). Přeji příjemné učení :-) .   Karel Rejthar
ModulBlogy
14. 11. 2014
K výuce AJ - 2. stupeň ZŠ k učebnici MORE! (CUP) - na stránkách Cambridge University jsou online cvičení pro jednotlivé úrovně/učebnice stránky British Counsil - http://learnenglishkids.britishcouncil.org/en/ procvičování slovíček - www.learningchocolate.com aplikace pro procvičování nepravidelných sloves - English Irregular Verbs, využívám zatím easy level (bohužel je tam v úrovni easy chyba u slovesa choose - min. čas je chose, ale test bere správnou odpověď choose - využila jsem k diskuzi, kdo připravuje tyto aplikace a že je potřeba vše opravdu pořádně zkontrolovat:-) K výuce Zeměpisu - 2. stupeň ZŠ aplikace European Countries capital city při vyhledávání dalších zajímavých informací k probíranému tématu (př. více info o Panamském průplavu atd.) rozdělení třídy na skupiny - každá skupina má za úkol zpracovat dané téma (vždy základní informace z učebnice + 1 zajímavost) a seznámení s tématem spolužáky - učím Zeměpis v bloku dvou hodin za sebou, v učebnách máme interaktivní tabuli, kde děti potom svojí prezentaci v Powerpointu prezentují) aplikace cestování - hlavně prohlídka panoramata k výuce OV naše třída je přihlášena do projektu Extra třída - extratrida.cz - tablety používáme k plnění jednotlivých kroků a přípravě projektu - využíváme opět internet, Word, Powerpoint K výuce je nutné on-line připojení + nejlépe sluchátka (to vše u nás ve škole máme)    Mgr. Dominika Švehlová ZŠ Mnichovice
ModulBlogy
08. 10. 2014
„Dobré ráno, děti. Otevřete si prosím své sešity. Ehm. Vlastně, spusťte si své tablety.“ I takový začátek může mít vyučovací hodina v nepříliš vzdálené budoucnosti. Proč v nepříliš vzdálené? Technologie pronikají do školních lavic rychleji a ve větší míře, než tomu bylo doposud. Učitelé, vedení škol, rodiče i děti se s tím musejí vyrovnávat. U posledně jmenované skupiny probíhá adaptace na výuku zítřka nejrychleji. Nicméně nesmíme podcenit ani jednu z dotčených skupin. Všichni by měli technologie umět správně a vhodně používat, znát její výhody i úskalí. Rád bych vám nabídl malé zamyšlení a několik tipů, co si s technologickými vymoženostmi ve školách a při přípravě na budoucí zaměstnání počít. Zde v tomto článku to zjednoduším na tablety, i když to nemusí být jediná technologie, kterou žáci, studenti a učitelé budou ve třídách používat. Když jsem dostal do ruky svůj první tablet, ani jsem si neuvědomoval, co všechno si s ním zažiji a jak obohatí mne i výuku.  Hlavně jaký dopad bude mít na mé žáky. Svoboda pohybu, bylo první, co mne na malém plochém zařízení upoutalo nejvíce. Postupem času jsem zjišťoval, co vše lze s takovým pomocníkem dělat. Prošel jsem si třemi fázemi využívání tabletu. Maličko si myslím, že u vás, kteří se s tabletem seznamujete právě teď, bude vcelku obdobná. Fáze 1. – dělám to, co již umím Stejně jako ostatní kolegové, mám plný počítač různých příprav na vyučovací hodiny, většinou zpracovaných v PowerPointu. Logicky jsem se při počátečním seznamovacím kole zajímal o to, zda takové materiály lze ve výuce s tabletem použít. Ano. V mém tabletu s operačním systémem Windows 8 (dnes již Windows 8.1) jsem měl nainstalovanou kompletní sadu Office. Promítání, úprava i tvorba nových materiálů se tedy mohla kompletně odehrát na jednom zařízení. Spokojeni budou i uživatelé interaktivních tabulí. Software, který jim umožňuje vytvářet a používat interaktivní přípravy, lze nainstalovat na tablety s Windows také. Období, kdy jsem na tabletu používal výhradně materiály připravené z dřívějška, mi poskytlo prostor, abych se dokonale seznámil s prostředím, ovládáním a funkcemi tabletu. Zkrátka získal jsem jistotu. Ta je důležitá a nezastupitelná, pokud chcete v hodině s takovým zařízením předstoupit před vaše svěřence. Nemáte-li dispozici svůj vlastní tablet (rozumějte, takový o který se nemusíte dělit s dalšími kolegy), je zásadní mít možnost půjčovat si jej domů, třeba na víkendy a trénovat. Jak se říká Übung macht den Meister, tedy: Cvičení dělá mistra. Fáze 2. –  aplikační Na vyšší level, jak se dnes s oblibou říká, jsem postoupil, když jsem do výuky začal zařazovat moderní vzdělávací aplikace. Jejich zdrojem je tzv. Store. Centrální místo pro „nákup“ aplikací. Nákup není v uvozovkách náhodou. Mnohé z publikovaných vzdělávacích aplikací je distribuována zdarma. Za velkou výhodu považuji, že si ve Store mohu najít aplikace se zaměřením k mé výuce zcela bezpečně a jejich instalace je triviální. Stačí stisknout tlačítko instalovat. Zvládne to tedy každý kantor i bez asistence IT odborníka. Katalog nabízí pestrou škálu mnoha desítek tisíc aplikací, přímo vytvořených pro výuku. Matematika, zeměpis, biologie, fyzika, přírodopis, vlastivěda, geologie, cizí i mateřské jazyky, dějepis, zkrátka každý si přijde na své. Mezi aplikace, které mne velmi zaujaly, řadím ty z dílny společnosti Corinth. Micro Plant umožní nahlédnout, i bez mikroskopu, do hlubin rostliny. Žák prozkoumá strom od větví a kořenů, přes stavbu listu, až po pletiva, rostlinnou buňku a parazity ve formě bakterií a virů. Obdobně se lze v technických předmětech seznámit v aplikaci Micro Engines s vývojem pohonných jednotek. Žák získá jasnou představu, jak takový motor funguje a jak je konstruován. Třešničkou na dortu je augmentovaná realita. Tablet v rukou umožní nahlédnout pod kůži spolužáka a to doslova. Prostřednictvím aplikace a kamery tabletu se na postavu spolužáka promítne například oběhová soustava, svalstvo, či kostra.  V poslední době vydala tato česká vývojářská společnost další tituly, které poskytnou učitelům i žákům interaktivní modely zvířat, geologických procesů a stanou se podporu dalších oborových didaktik na základní i střední škole. K mému, z počátku zklamání, je mnoho aplikací v angličtině. Což mi stěžovalo jak jejich vyhledávání, tak vlastní používání. Ale zjistil jsem, že English je více na překážku mně, jako učiteli, než dětem. Ty se už v dnešní době s tímto světovým jazykem kamarádí velmi dobře. Já, jako méně zdatný angličtinář, jsem si pomohl aplikací Bing Translator, která umožňuje pořizovat překlady textů jak z klávesnice, tak třeba z vestavěné kamery v tabletu nebo nahraného zvuku. Nedílnou součástí výuky se mohou stát i vestavěné aplikace, které získáte rovnou při instalaci operačního systému Windows. Jazykáři a zeměpisáři využijí aplikace Mapy a Cestování, které odhalují krásy světových destinací v interaktivních prostorových prohlídkách.  S aplikací Zprávy, lze v hodinách cizích jazyků rozvinout diskuzi nad aktuálními tématy, které uveřejnily zahraniční deníky. Na nižším stupni si děti v hodinách mohou kreslit, malovat, vybarvovat, zkrátka výtvarně zařádit s aplikací Fresh Paint. Jediným kliknutím sdílí své výtvarné nadání s ostatními ve třídě nebo i rodiči. Velkým pomocníkem jsou články Karla Klatovského na blogu http://blogs.technet.com/b/skolstvi/ věnovanému používání moderních technologií ve výuce. Fáze 3. – projektová Velký zlom nastal ve chvíli, kdy jsem nebyl sám, kdo má ve třídě při vyučování tablet k dispozici. První mobilní učebna s tablety přímo vybízela k nějakému dalšímu rozvoji jejich využití. A tak slovo dalo slovo a jednou jsme se dohodli s kolegy, jeden učí zeměpis a druhý biologii, že spojíme síly a vytvoříme společné projektové vyučování. Cílem nebude naučit se pracovat s tabletem, ale vytvořit vlastní knihu a to ne ledajakou. Předsevzali jsme si, že děti sami vyrobí svou vlastní „učebnici“. Naše školní zahrada má jednu zvláštnost. Pan ředitel je nadšeným pěstitelem rostlin a pozemek školy mu umožnil splnit si sen, mít krásné arboretum. Děti, vybaveny tabletem, vyrazily do školní zahrady a náš úkol byl snadný. Každý tým sestaví svůj vlastní interaktivní herbář (ze stromů a keřů na školní zahradě). Každý nalezený exemplář řádně určí, zjistí o něm podrobnosti, doplní zajímavostmi, které lze o takové rostlině nalézt na internetu. Práce šla žákům pěkně od rukou. Aniž bychom je dopředu učili s aplikací CreateBook, kterou jsme pro tvorbu herbáře zvolili, začali se jednotlivé stránky budoucích knih plnit fotografiemi a popisky. Když jedna skupina objevila ve větvích hnízdo malých špačků, kteří svými žlutými zobáčky pískali, spontánně nahrály do herbáře i zvukový záznam. Jiné skupiny doplnili své výtvory o videosekvence prostředí, kde strom stál. Mapa se plnila tečkami s určením polohy jednotlivých stromů a keřů. Výsledkem bylo zábavné dopoledne, kdy se propojilo několik různých oborů a dětem to umožnilo přirozeně využívat a zdokonalovat vlastnosti, které se jim jednou budou hodit. Komunikovali mezi sebou, rozdělili si v rámci týmů úkoly, orientovali se v prostoru, tvořili vlastní výukový obsah, který si pak v učebně dodělali a vzájemně sdíleli. Z „učebnic“ svých spolužáků se ledacos dozvěděli a hlavně všichni se přesvědčili o tom, že co strom, v naší školní zahradě, to originál. Fáze 4. – co dál Nových možností, které do výuky tablet či jiná dotyková zařízení přináší je mnoho, záleží jen a jen na fantazii a nadšení učitele, jak s nimi naloží. Věřím, že jsem vám umožnil nahlédnout do světa tabletů ve škole a inspiroval vás ve vaší další práci. Držím všem palce a budu velmi rád, pokud se i vy podělíte s dalšími kolegy a se mnou o své zkušenosti, nápady a zážitky s tablety ve třídách.   Jaroslav Šindler bývalý učitel střední školy
ModulBlogy
22. 09. 2014
Letošní rok bude pro zhruba dva tisíce českých škol v něčem jiný. Díky jejich zapojení do projektu „Výzva 51“ dostaly nejen možnost získat pro své pedagogy dotyková zařízení, ale především šanci projít v této oblasti podrobným a smysluplným školením, kde se dozví, co všechno dnešní tablety umí a jak je možné je zapojit do výuky. Kromě těchto školení, které probíhají vždy v dané škole, je součástí projektu i podpora pozice ICT metodika, který by měl být (nejen) pod dobu projektu všem zapojeným pedagogům k dispozici, být zdrojem nápadů, inspirace a sdílet s nimi příklady dobré praxe. Zřejmě jednou z nečastějších situací, kterou bude potřeba při výuce s tablety řešit je možnost snadné výměny dat se žáky. Ať se již jedná o pracovní sešity, interaktivní prezentace nebo jakékoliv jiné digitální učební materiály, v případě, že tablet není možné plnohodnotně připojit do školního doménového prostředí, je sdílení lehce problematické. Proto společnost Microsoft nabízí všem školám a učitelům službu OneDrive, které poskytuje v základní kapacitě zdarma prostor o velikosti 15 GB a jako navíc i webové verze aplikací Word, Excel, PowerPoint a OneNote. V případě zájmu je všem školám k dispozici i profesionální řešení Office 365, které kromě komplexního komunikačního řešení (email, kalendář, kontakty, online výuka, hlasování, intranetové a internetové stránky a mnoho dalšího) nabízí také úložiště OneDrive pro firmy, které nabízí kapacitu až 1 TB. Jakmile má škola vyřešenou infrastrukturu, bylo by škoda tablet používat jako chytřejší zobrazovací zařízení, ale je vhodné jej mnohem více interaktivně zapojit do výuky. Dnes není problém díky technologii Miracast bezdrátově přenášet obraz a zvuk z tabletu do projektoru a tak je vhodné se zaměřit i na doplňující aktivity v rámci hodin. K tomu všem učitelům může pomoci například katalog aplikací Windows Store, ve kterém je v současné době více jak 300 000 aplikací, z nichž podstatná část je dostupná zdarma, a ty placené se pohybují v cenách řádově desetikorun. Každý učitel tak má možnost téměř na jakoukoliv hodinu získat nějaký atraktivní doplněk, zábavnou a přitom i výukovou aplikaci či mnoho dalších nástrojů. Mezi zmiňované nástroje může patřit například i Office Mix, který vám umožňuje vytvářet interaktivní prezentace včetně hlasovacích prvků, zobrazení obsahu webových stránek přímo v prezentaci či snadnou distribuci na žákovské tablety a získání zpětně vazby o tom, jak byla vaše prezentace úspěšná. Nástrojů, které společnost Microsoft pro učitele nabízí je opravdu mnoho, budeme proto rádi, když si je vyzkoušíte a začnete je používat. A pokud si s některými nevíte rady, můžete navštívit některé z desítky zdarma dostupných kurzů v našich Vzdělávacích centrech nebo s námi komunikovat např. na sociální síti Facebook, případně nás navštívit např. na podzimní roadshow pro školy. Těšíme se na Vás a budeme rádi, když se o zkušenostech s používáním technologií Microsoft ve škole s námi podělíte.
ModulBlogy
09. 06. 2014
Na naší škole využíváme již několik let různé informační technologie ve výuce a tablety pro nás byly další výzvou. Po pečlivém zvážení jsme se rozhodli pořídit je pro žáky IV. třídy. A jaký byl první školní rok s tablety s operačním systémem Windows 8? Dovolte mi, abych se s Vámi podělila o zkušenosti, které jsem během této doby získala. Prvních pár týdnů jsme se potýkali s technickými problémy, s připojením do Acer Classroom Manager a s ovládáním tabletu. Učili jsme se používat Windows 8, jelikož nikdo z nás do té doby s tímto operačním systémem nepracoval. Brzy jsme si zvykli a začali jsme objevovat možnosti, které nám Windows 8 nabízí. Děti si uvědomily, že tablet ve vyučování není na hraní, ale že jim pomáhá v jejich vzdělávání a dává jim nové možnosti při získávání nových informací a poznatků. Zvykali si i rodiče, kteří byli po začátku rozpačití. Proto jsme jim dali čas, aby se s tímto stylem výuky sžili a nekladli jsme požadavky pro bezpečné používání tabletů ve škole. V tomto školním roce si je děti ani nenosily domů, protože nám bylo jasné, že tomu by se rodiče bránili. V současné době zvažujeme zapůjčování tabletů i pro domácí přípravu, stále však řešíme otázku pojištění jejich poškození a ztráty. Hledáme nejlepší řešení pro rodiče i školu. Já osobně jsme musela zcela změnit styl své výuky. V hodinách jsem používala interaktivní tabuli a vizualizér, ale práce s tablety je jiná. Metodické postupy, které jsem při vyučování používala, se ukázaly nedostačující a začala jsem vymýšlet metody, které by vedly k efektivní práci s tablety v hodinách. Ne vždy se dařilo, ale nevzdávala jsem se. Dnes mohu zcela upřímně říci, že se moje trpělivost a vytrvalost vyplatila a výuka je plynulá a taková, jakou ji chci mít. Na internetu najdete mnoho aplikací, které můžete v hodinách používat, já však v převážné míře využívám své vlastní materiály, které si tvořím v PowerPointu, Wordu a SMART Notebooku. Pěkné programy najdete také na Windows Store a Terasoftu. Tablety využívám při výkladu, procvičování, samostatné i skupinové práci a díky připojení do Acer Classroom Manager mohu kontrolovat, jak žáci pracují, zda učivo pochopili, poznám , který žák tápe a mám okamžitou zpětnou vazbu. Podařilo se mi sladit používání učebnic, sešitů a tabletů při výuce, jelikož si myslím, že by děti na prvním stupni základní školy měly v první řadě umět číst, psát a počítat. Dnes už spolu s žáky beru tablety jako přirozenou součást vyučování, ale bez skvělé podpory a pomoci vedení naší školy, zejména pana ředitele Mgr. Kyncla, by mi vše, co jsem se za ten rok naučila, trvalo mnohem déle. O používání ve výuce by se dalo mluvit dlouho, proto mi dovolte shrnout vše do pár bodů. 1. Pokud se rozhodnete tablety při vyučování používat, buďte trpěliví. Jednak k dětem, rodičům, ale i k sobě samému. 2. Nelekejte se prvních problémů, které jsou se zaváděním tabletů do výuky asi běžné – hlavně technické. Vše se dá doladit a vyřešit. 3. Vysvětlete žákům, že tablet v hodině není na hraní. Brzy to pochopí a pokud jim nastolíte určitý řád, bude vše fungovat. 4. Nebojte se tvorby vlastních materiálů a používání dostupných aplikací. 5. Pokud najdete „zlatou střední cestu“, pak se tablety stanou pro Vaši výuku výborným pomocníkem. Mgr. Miloslava Peňázová – učitelka 1. stupně ZŠ ZŠ a MŠ Krouna
ModulBlogy
28. 04. 2014
Ve svém příspěvku bych se chtěl podělit o zkušenosti ze zavádění a dosavadního používání operačního systému Windows 8 na tabletech a nejen na nich. Jako učitel informatiky a správce IT se budu tentokrát věnovat spíše technické a uživatelské stránce. Rozhodnutí Naše škola stála v polovině loňského roku před rozhodnutím, jak dál ve výpočetní technice a jejím propojení s výukou. Impulzem k rozhodování byl jednak blížící se konec operačního systému Windows XP a dále také otázka, jak nejlépe využít možnosti investice peněz ze šablon. Padlo rozhodnutí kompletně inovovat počítačovou učebnu a původní počítače využít ve třídách i kabinetech. Protože jsme v té době vstoupili do projektu „Vzděláváme pro budoucnost“, rozhodli jsme se také pro mobilní tabletovou učebnu založenou na Windows 8. Ještě před vypsáním výběrového řízení jsme museli zvolit strategii v oblasti operačního systému pro počítačovou učebnu a stávající počítače. Varianty byly Windows 7 nebo 8, eventuálně jejich kombinace. Zastánci Windows 7 argumentovali stabilitou a vyladěností systému, obhájci Windows 8 pak moderností a budoucností systému. Nakonec byl zvolen systém Windows 8 ve verzi Pro, a to pro všechna školní zařízení bez výjimek. Z toho důvodu škola před koncem roku zakoupila licenční model kalkulovaný podle počtu zaměstnanců, který je pro nás jednoznačně výhodný. K dispozici tak máme v podstatě neomezený počet licencí operačního systému Windows 8.1 Pro, Office 2013 Professional Plus a některé další produkty. Pro plné využití nového operačního systému bylo také rozhodnuto přeinstalovat stávající server se systémem Linux na Windows Server 2012 R2 se službou Active directory. Přechod na nový systém Před koncem roku jsme již měli potřebnou techniku dodanou a přechod mohl začít. Jako první jsme instalovali počítačovou učebnu a tablety. Protože už byl k dispozici upgrade Windows 8.1, rovnou jsme prováděli povýšení na tuto verzi. U tabletů s OEM verzí operačního systému byla možnost upgradu pouze přes Windows Store, což nebylo zrovna nejrychlejší. Pro mobilní tabletovou učebnu jsme také museli zajistit kvalitní pokrytí wifi signálem. To nám zajistil poskytovatel internetového připojení pomocí několika AP se zónovým řízením od firmy Ruckus. U stávajících počítačů v kabinetech a ve třídách jsme museli povýšit operační paměť na minimálně 2 GB. Instalaci jsme prováděli pomocí image již hotové konfigurace se základními programy. To nám značně urychlilo práci. Zde je třeba zmínit, že Windows 8 se v tomto směru chovají velmi dobře a není problém jeden image instalovat na různé hardwarové konfigurace. Po prvním restartu se systém sám přenastaví a stáhne potřebné ovladače. Problémy, které se vyskytly, souvisely s instalovanými programy. Asi nejzávažnější byly chyby při startu systému, které se pravidelně objevovaly na všech počítačích. Na vině byl software pro interaktivní tabule Smart. Po stažení a instalaci poslední verze byla chyba odstraněna. Celý přechod probíhal postupně, každý přeinstalovaný počítač byl přihlášen do nové domény a instalován v učebně nebo kabinetu. Kompletní proces přechodu na nový systém byl dokončen v době jarních prázdnin, na které jsme si nechali jako lahůdky počítače používající databáze.   První zkušenosti Začnu tím hlavním, a to je tabletová třída. Pro upřesnění, používáme 10“ tablety Acer Iconia s přidanou klávesnicí a 64 GB SSD disky. Po technické stránce bych vyzdvihl dlouhou výdrž na baterie, tablet má dvě, v těle a v klávesnici, poměrně bytelné provedení a obstojnou rychlost. Také mi vadí dost nízká citlivost wifi. Podobnou zkušenost s wifi citlivostí mám ale i s tablety jiných značek. A teď to hlavní. Jaké jsou Windows 8.1 na tabletech? S Windows 8 mám přibližně roční zkušenosti na různých typech zařízení a proto si dovolím prezentovat svůj názor na tento systém. Windows 8 je v první řadě kvalitní desktopový systém. Rozhodně zatím nejlepší a nejrychlejší z řady Windows. Jeho použitím na starším hardwaru, samozřejmě při splnění minimálních požadavků, dochází k jednoznačnému zrychlení. Neplatí tedy, že nový operační systém potřebuje výkonnější hardware. K tomuto systému Microsoft přidal část (lépe řečeno rozhraní) pro práci s dotykovým zařízením tzv. Modern UI s logicky zásadně odlišným ovládáním i filosofií stahování a instalací softwaru pomocí účtu Microsoft. Pokud posuzujeme Modern UI samostatně, je to dotykový systém, je nejmladší a má proto zatím i méně aplikací a různých vychytávek než jeho konkurenti (hlavně Apple). Z hlediska uživatele se dá říci, že Windows 8 jsou vlastně dva operační systémy. Chtělo by se napsat „nezávislé“, ale tak tomu bohužel není. Myslím, že problémem Windows 8 je přílišné propojení desktopové a Modern UI části. Jako běžný uživatel stolního počítače, který na Windows 8 přešel z verze XP nebo 7 neočekáváte, že vám systém bude vnucovat dotykové aplikace, když máte před sebou běžný monitor, klávesnici a myš. Pokud jste alespoň trochu počítačově zdatní, dokážete si svoje hudební soubory, fotky a videa asociovat s jinými programy a od verze 8.1 se s Modern UI skoro ani nemusíte potkávat. Přesto se ale musíte smířit s tím, že něco se nastavuje v desktopových ovládacích panelech, něco v Modern UI. Dá se na to zvyknout a po chvilce „remcání“ a kroucení hlavou zjistíte, že jsou to přece jenom zatím nejlepší desktopová Windows. Naprosto jiná situace je, máte-li dotykové zařízení a nejlépe hodně velké. Do počítačové učebny jsme zakoupili počítače typu All In One, s 24“ dotykovým displejem. Zde najednou Windows 8 dostávají jiný rozměr, kombinace desktopu a dotyku nevadí, ovládání gesty je mnohdy rychlejší a přirozenější, i když se jedná o velký monitor. A to, že to dětí baví, je zbytečné zdůrazňovat. Jednoznačná trefa do černého. Ale zpátky k tabletům. Jak se tedy tablety s Windows 8 používají? Jako takové malé notebooky. Je to dobře nebo špatně? Windows 8 a jejich Modern UI nejsou podle mého názoru typický tabletový systém. Tím však nechci říct, že je jejich použití na tabletech nemožné nebo nevhodné. Jejich velká výhoda spočívá hlavně v plné kompatibilitě a možnosti synchronizace s notebookem nebo stolním počítačem. Dále také v možnosti používat programy kancelářského balíku Office. V hodinách informatiky si děti dodělávají práce, které dělaly na tabletech v jiných hodinách. Práci mají v osobních nebo společných složkách, a nebo prostě jen na své ploše. V jiných systémech by to asi také bylo možné, ale my tohle prostě nemusíme řešit. Limity vidím spíše technické a to hlavně v potřebné minimální velikosti displeje s ohledem na desktopovou část systému. A i když souhlasím s názorem, že tablet je tabletem spíš bez přídavné klávesnice, v případě Windows 8 bych si dovolil tvrdit, že se klávesnice dost často hodí. V prvních hodinách, ve kterých se tablety zkoušely (Fyzika - 8. ročníky) jsem byl vždy přítomen jako IT podpora. Problémů bylo dost. Přihlašování, wifi, zkoušeli jsme Acer Classroom Manager i přihlašování do Office 365. Nejméně problémů ale bylo s ovládáním a orientaci v operačním systému. Všechno se postupně odladilo a vyučující se může více soustředit na didaktickou hodnotu takovéto hodiny. Tablety určitě učiteli neulehčí práci. Příprava hodiny s opravdu smysluplným využitím tabletů vyžaduje přípravu značně přesahující běžný rámec a učitel musí samozřejmě respektovat technické a softwarové možnosti používaného zařízení. Myslím si ale, že tablet může být použit i jednoduchým způsobem, například jako zdroj informací nebo jako dokumentační prostředek. Didaktická hodnota hodiny však určitě nespočívá v tom, používáme-li Windows, iOS nebo Android. Na nějaké hlubší hodnocení je určitě ještě brzy. Jasná je ale jedna věc, kvalitní hodinu ať už s tablety nebo bez nich dělá hlavně kvalitní učitel. Tablety a moderní technika vůbec, nabídnou učiteli další možnosti, ale výuku mu sami o sobě nezachrání. Ale ani sebelepší učitel už dnes s křídou a tabulí nevystačí. A pokud nechceme být žákům pro smích, musíme s touto technikou držet krok, nebo ještě lépe, být o krok vpředu. Karel Kafka správce a učitel ICT Základní škola T. G. Masaryka Mnichovice
ModulBlogy
14. 04. 2014
V dnešní době je již běžnou praxí, aby střední a velké firmy měly své IT oddělení, které by se staralo o zaměstnance, pomáhalo a ulehčovalo jim práci s moderními technologiemi. Většina lidí v produktivním věku je již počítačově gramotná a spoustu „nástrah“, které nám počítače připravují, si umí vyřešit sama. Občas se může stát, že ani zkušený uživatel problém náhle vyřešit neumí. Proto využije IT podporu, která se problémem zabývá a uživatel není zdržován ve své další aktivitě. V českých školách je to však jiné. Buď je IT technik externista, který do školy dochází po večerech, nebo je někdo z učitelů ICT koordinátorem. To přináší výhodu, že zázemí školy zná, ale věnovat se IT problémům může, až naplní svou pedagogickou práci, dle svých možností, většinou opět po večerech. Na ZŠ Kunratice používají učitelé notebooky a další výukový hardware, ovládají nainstalovaný software, vytváří vlastní výukové materiály, které pak mezi sebou sdílejí. Můžeme o nich říci, že jsou zkušenými uživateli? S běžnými uživatelskými problémy si většinou poradí sami. Ovšem když nastane vážnější problém, musí se učitel rozhodnout, jestli ho bude řešit sám nebo se obrátí na IT podporu. Jakou funkci by měl školní „ajťák“ plnit? Měl by naučit učitele problém řešit samostatně nebo by měl tento problém řešit sám? Pokud učitel dostane od IT technika kvalitní pracovní nástroj ideálně nastavený pro svoji práci, a pokud je proškolen v jeho ovládání a zná úskalí daných programů, tak ve spoustě případů nebude danou podporu vůbec potřebovat. To je jistý dílčí úspěch profesionálního IT technika. V případě, kdy učitel problém neumí řešit nebo usoudí, že by řešení z jeho strany stálo přemíru času a úsilí, obrátí se na podporu. Maximální péče odborníka pomáhá nejen problém odstranit, ale také danou problematiku vysvětlit a ukázat cesty vedoucí k řešení. Jakmile má učitel v systém důvěru, kterou mu zajistí IT podpora, tak přímo úměrně stoupá i kvalita jeho výuky, ve které moderní technologie využívá. Na základní škole v Kunraticích, se od začátku letošního školního roku IT podpora rozšířila i do aktivního vyučování. IT technik vstupuje do hodin, kde se používají počítače, jako asistent pedagoga, což v českém školství není zcela běžné. Ze své pozice zajišťuje bezproblémový chod všech zařízení. Od interaktivních tabulí po správu bezdrátové sítě. V současnosti škola využívá mobilní počítačovou učebnu, IT technik tedy zajišťuje nabíjení a servis jednotlivých notebooků, ale také učebnu dopraví učiteli do výuky. Současně funguje i jako konzultant pro přípravu vyučování, čímž pomáhá učitelům kvalitněji připravovat a prezentovat probíranou látku. Zajišťuje pohodlnou práci ve využívaných programech, například v prostředí Office 365, takže se v hodině nemůže stát, aby žákovo zapomenuté heslo nabouralo učitelovu práci. Pokud se během vyučování objeví problém, učitel jeho řešením neztrácí čas pro výuku. V přítomnosti asistenta se nemusí strachovat, že něco nebude fungovat, řešení problému probíhá v reálném čase bez zásahů do vyučování. Můžeme říci, že IT technik učiteli „kryje záda“. Pomoc ovšem nepotřebují jen učitelé, ale i žáci. Například někdo ze žáků nestíhá probíranou látku. Ve čtvrté třídě jsme začali pracovat v programu Microsoft PowerPoint, někteří žáci viděli program prvně a jiní bez mrknutí oka začali tvořit kvalitní prezentace. V tu chvíli se IT podpora jako asistent může žákům individuálně věnovat, ať už se jedná o pomoc s probíranou látkou nebo rozvíjení dovedností programu znalého studenta. Během půlroční praxe se tento model na ZŠ Kunratice osvědčil. Nejen učitelé, ale i děti jsou spokojeni, protože je učebna permanentně připravena v provozuschopném stavu. Žáci vědí na koho se obrátit s otázkami ohledně počítačů, instalace programů a IT obecně. Pokud tuto službu ve škole nabídnete, dodáte cílové skupině prostor věnovat se bezvýhradně své práci, ať už výuce nebo studiu. To vše bez nástrah, které nám počítače občas připravují, tím pádem budou výsledkem pouze spokojení uživatelé. Radek Ivanov, ICT koordinátor ZŠ Kunratice
ModulBlogy
07. 04. 2014
Předpokládám, že pro většinu pedagogů při zapojování tabletů či jiných mobilních IT technologií do výuky dětí je první otázka na obsah zařízení. Kolik výukových aplikací je v tabletech? Je zde dostatek místa na další aplikace, které budu chtít využít? Existuje nějaký seznam vhodných neplacených případně placených aplikací při vyučování? Po obdržení tabletu hned míříme ke STORU, kde hledáme a prohlížíme nejprve neplacené pak placené aplikace, které by nám přišly vhodné pro smysluplnou výuku. Je to práce časově náročná a nutno říci, že velmi neefektivní, neboť výsledek rozhodně není přímo úměrný strávenému času. Výukových aplikací naleznete mnoho, ale jejich efekt pro výuku není příliš velký. Většina výukových aplikací děti brzy omrzí, neboť se v nich objevují stejné pojmy, symboly, značky, ke kterým po delším používání už skoro bezmyšlenkovitě přiřazují správně odpovědi. Neustále tedy hledáme další a další aplikace, mažeme staré a instalujeme nové. Má jít vzdělávání s pomocí tabletů opravdu touto cestou? Nemyslím. Cílem výuky není používání tabletů a jejich aplikací. Cílem výuky je rozvoj myšlení dětí a aplikace v tabletech nám k tomu mohou (nikoliv musí) pomoci! Tak než začneme „brouzdat“ po STORU a hledat vhodné výukové aplikace, je důležité si nejprve stanovit cíl hodin a k němu hledat formy, které využijeme. Jak jsem v předchozích článcích uváděl, snažíme se v naší škole rozvíjet myšlení dětí. Tou nejvyšší myšlenkovou operací je TVOŘIVOST. Proto často hledáme nástroje, které tvořivost budou rozvíjet. A nutno říci, že k tomu vůbec nemusíme ve STORU nakupovat drahé výukové aplikace. K rozvoji tvořivosti nám postačí běžné aplikace, které obsahuje většina tabletů či chytrých mobilních telefonů. Své tvrzení dokážu na své hodině hudební výchovy, kde jsem si stanovil za cíl naučit děti vnímat hudbu jako nástroj komunikace. Zadal jsem tvořivou úkol: Natočte krátké scénky s různými emocemi s vhodným hudebním doprovodem. V nedávné době bych ještě tento úkol nemohl zadat, dnes ho děti bez problémů splnily, aniž by měly školní tablety. Použít kameru ve svém mobilu či tabletu, najít a stáhnout z internetu vhodnou hudbu, sestřihat vše v jednoduchém prográmku jsou činnosti, které rozvíjejí tvořivost dětí, ale nevyžadují žádné náročné aplikace. Na základě tohoto příkladu jistě přijdeme na další běžné funkce IT zařízení, které primárně nejsou výukové, ale pro výuku tvořivosti jsou výborné. Fotoaparát, kamera, záznam zvuku, SKYPE, mapy, GPS, ale třeba i textové či tabulkové editory jsou pro rozvoj tvořivosti dětí lepší než klasické výukové aplikace. Není lepší natočit na tablety v místě bydliště stavby, které reprezentují různé architektonické slohy, a k nim natočit odborný výklad, než se seznamovat se znaky gotiky či baroka v učebnicích či encyklopediích? Není lepší psát esej či pohádky přímo do textového editoru a nenutit tak psát slohy nanečisto, či odevzdávat práce graficky neupravené škrtáním a přepisováním, ke kterým při psaní tvořivých věcí vždy musí dojít? Používání učebnic, pracovních sešitů, čítanek, sešitů či výukových aplikací vytváří umělý školní svět, který neodpovídá běžnému životu. My však ve školách učíme pro život! Neměli bychom tedy ve školách více používat pomůcky, které v běžném životě potřebujeme? Rozvíjení tvořivosti u dětí nejlépe rozvíjejí TVOŘIVÍ UČITELÉ, kteří se nebojí do svých vyučovacích hodin vložit svou kreativitu a opustit stereotyp učebnic a jejich metodik. Že se podpora tvořivosti dětí ve škole vyplatí, dokazuje příklad z naší školy, kde nám z redakce školního časopisu vznikla bez přičinění nás dospělých i redakce školní televize. Na celý mediální servis dětské redakční rady se můžete podívat na http://www.zs-ln.cz/zakladni-skola/skolni-media/skolni-televize-reflegs Mgr. Jan KORDA ředitel školy, prezident APU ČR, předseda o.s.PAU SMYSLUPLNÁ ŠKOLA Základní škola a mateřská škola Lyčkovo náměstí 6, Praha 8-Karlín
ModulBlogy
31. 03. 2014
Používání tabletů připojených k hardwarové klávesnici je charakteristické právě pro počítače s Windows 8.1. Připojená klávesnice může značně měnit výukové využití počítače. Přečtěte si, jak školy tuto situaci dnes řeší. Ve svém minulém příspěvku do tohoto blogu Není tablet jako tablet jsem popisoval, že školy, které chtějí využívat 1:1 (každý žák pracuje s jedním počítačem) mají na výběr z celé škály různých druhů zařízení jako jsou tablety, notebooky, ultrabooky, konvertibilní zařízení, zařízení vše v jednom atp. Konkrétně jsem napsal "Velký zájem škol je o zařízení, která Microsoft označuje jako Tablet PC. Jedná se o tablet, který je možné připojit k zařízení někdy nepřesně označovaném jako dokovací stanice. Obsahuje především klávesnici, zpravidla i další baterii pro prodloužení výkonu počítače a množství konektorů (zejména USB). Žáci tedy mohou využívat výhody lehkého tabletu, například pro pořizování videí k dokumentaci nějakého zajímavého fyzikálního jevu a následně připojením klávesnice pracovat s téměř plnohodnotným počítačem, na kterém video zpracují, otitulkují a vystaví na Internet." Od začátku roku jsem navštívil několik škol, které se konvertibilními tablety vybavily a aktivně je při výuce s žáky používají. Windows 8.1 mají tu výhodu, že mohou pracovat ve dvou režimech. V režimu tradičního uspořádání pracovní plochy (tzv. desktop), tedy obdobně, jako tomu bylo u minulých verzí Windows pro stolní počítače. V tomto režimu je běžné používat připojenou klávesnici a touchpad, pomocí kterého se ovládá kurzor myši. Uživatel samozřejmě může využít i dotykové ovládání přímo na displeji, v mnoha případech to není ale jednoduché, protože ikonky a další ovládací prvky běžících programů jsou na 10 palcových displejích poměrně malé a vybrat požadovaný objekt není jednoduché ani pro děti prvního stupně ZŠ, které mají prsty menší, nežli my dospělí. Uživatel může ale Windows 8.1 přepnout do uživatelského rozhraní Modern UI (dříve známého jako Metro), které je charakteristické barevnými dlaždicemi, a využívat aplikace přímo navržené pro dotykové ovládání. V tomto režimu se využívají speciální aplikace, které se stahují z Windows Store a které zpravidla zabírají celou obrazovku. Právě toto rozhraní je označováno za největší inovaci Windows 8.1, která přímo konkuruje specializovaným operačním systémům pro tablety konkurenčních platforem. V praxi tedy není při používání dotykových aplikací nutné používat připojenou hardwarovou klávesnici. Charakter aplikací to většinou nevyžaduje, a pokud je potřeba zadat nějaký text, je možné využít klávesnici softwarovou, které se zobrazí na spodní části obrazovky. Ve školách, ve kterých jsem se zajímal o využívání tabletů s Windows 8.1, si nešlo nevšimnout jednoho společného jevu: v naprosté většině případů používají žáci tablety s připojenou klávesnicí v režimu pracovní plochy a počítače tím vlastně používají jako malé, ale klasické notebooky, resp. netbooky. Předpokládám, že to je způsobeno tím, že učitelé mají s využíváním předchozích verzí Windows historickou zkušenost, kterou přenášejí i do výukových aktivit s tablety. A jistě i částečně tím, že výukové využití "holých" tabletů teprve objevují. Zajímavostí je, že zvídavé děti prvního stupně základní školy rády ovládají počítač pomocí dotyku a tak často pro zadávání textů využívají místo připojené hardwarové klávesnice tu softwarovou. Toto použití (klasických programů v režimu pracovní plochy a současné používání softwarové klávesnice) by asi návrháře operačního systému překvapilo. S využitím tabletů bez připojené hardwarové klávesnice jsem se zatím ve výuce setkal pouze výjimečně. A je to určitě škoda. Za jednu z velkých výhod tabletů považuji jejich výbavu v podobě různých čidel a vstupních zařízení jako je akcelerometr, gyroskop, proximity sensor, digitální kompas, GPS, kamera nebo mikrofon. Většinu těchto prvků lze plnohodnotně používat pouze bez klávesnice. Například pro pořizování fotografií či záznamů z kvalitnější zadní kamery je mnohem pohodlnější odepnout od tabletu hardwarovou klávesnici, čímž se zařízení stává mobilnější a výrazně lehčí. Právě takovéto využívání tabletů má tu výhodu, že nabízí žákovi mobilitu, umožňuje tablety používat kdekoli. Děti pomocí těchto čidel mohou prozkoumávat svět kolem sebe, pozorovat jej, dokumentovat a následně, třeba již s připojenou klávesnicí a v lavici, získané materiály zpracovávat a sdílet. Takové využití počítačů je ale velkou změnou pro organizaci výuky a tak si na jeho větší rozšíření budeme muset ve školách ještě chvíli počkat. Zájemcům zapojeným v projektu Vzděláváme pro budoucnost mohou v tomto pomoci semináře zaměřené na seznámení s aplikacemi pro rozhraní Windows Modern UI. Ondřej Neumajer
ModulBlogy
24. 03. 2014
BYOD v antropocénu Část třetí: Na tablety přes Afriku a vši Pozn.: Naše škola využívá koncept BYOD, což znamená, že si žáci nosí do hodin své vlastní zařízení s různými operačními systémy. Zapojení tabletů do výuky už není otázkou současnosti. Je to už skoro samozřejmost. Hranice mezi módou, marketingem, bytím in a opravdovým efektem pro učení si musí stanovit každý sám. Jisté je, že individualizace výuky je krokem nezbytným k efektivitě učení. Obecné problémy jsme popsali v minulých článcích, dnes se podíváme na praktické otázky řešené v třídě u prvňáků. Byl to půl rok spojený s technickými problémy. Hledání vhodné aplikace, která na tabletech zpřístupní pracovní plochu Microsoft Windows, a tedy vnitřní prostředí výukových aplikací, zabralo notnou chvilku už proto, že jsme se rozhodli vyzkoušet tuto možnost u prváků. Namítnete, že zrovna u nich je to nesmyslné vzhledem k nízkému věku. Právě naopak. K prvním experimentům jsme využili tablety Prestigio, tedy low-endy na systému Android. Bylo potřeba ověřit, zda i ti nejmenší budou umět na tabletech ovládat vzdálenou plochu; zda jim aplikace k tomu určené nebudou činit technické potíže už díky motorice. Celá řada didaktických otázek tohoto přístupu také zůstává nedořešena. Spolehlivě rozchodit vlastní výukovou aplikaci (DUM) na interaktivní tabuli i na 19 tabletech žáků, představovalo také hledání vhodného autorského nástroje k tvorbě výukových objektů. Klasické autorské nástroje pro interaktivní tabule neobstály. Jejich operační doba pro spuštění na počátku hodiny vytvářela dlouhé prostoje, které znamenaly zmařený čas. Dnes to díky nalezenému řešení zvládáme v otázkách několika vteřin. Server Microsoft Multipoint umožňuje využití různorodých aplikací. Protože jde o obecné prostředí, bylo nutno hledat vhodné aplikace pro vlastní práci žáků. Makra pro Microsoft Powerpoint jsou sice napsána (viz minulý článek), ale pro běžného uživatele je to cesta poměrně složitá. Pokud nebudou taková makra zabudována rovnou jako widgety v ovládací liště, je využití Microsoft PowerPoint pro vlastní interaktivní výuku omezené. Nepochybuji ale, že je na cestě vhodné řešení, protože jistá univerzálnost prostředí je jedinou možnou cestou do budoucnosti. Zdá se ale, že pro interaktivní aplikace (přetahování, přiřazování) by takovou pomůckou mohl být produkt Open Sankoré. Není sice komplexním nástrojem jako například SmartNotebook, ale základní funkce, které je možno využít pro vlastní tvorbu interaktivních cvičení, fungují spolehlivě a intuitivně. Tento prográmek původně vznikl pro africké děti, ale v poslední době se hojně rozšiřuje u nás i v celé Evropě. Že by se opět v kolébce lidské civilizace zrodila jedna z nových evolučních cest?  :) Každopádně je nasazení tohoto nástroje efektivní, přizpůsobené našemu prostředí a plně závisí na erudici učitele a jeho ochotě se do něčeho takového pustit. Větším problémem jsou opakující se výpadky wifi připojení, kdy se odpojuje několik tabletů najednou. Zde může být faktorem nedostatečná rychlost připojení, propustnost sítě apod. Hledání „brouků“, kteří brouzdají na síti a vzduchem, pokračuje. Najít ten správný insekticid ve formě opravdu plně funkčního řešení se nám zatím úplně nepodařilo. Co jsme již vyřešili k plné spokojenosti, je technika ovládání tabletů mezi našimi žáčky. Velkým pomocníkem zde byl Ježíšek, který všem dětem nadělil domácí zařízení. Děti se výrazně zlepšily v ovládání, které dnes nečiní vůbec žádné potíže. Jen zas nevíme, zda děti pořád jen nepřetahují objekty na displejích, místo toho, aby si spíše s babičkou či dědečkem povídali o tom, co je ve škole a ve světě kolem nich nového. Ať už při matematice, kde jsou využívány stažené aplikace pro Android, některé aplikace, které testujeme rovnou od výrobce či online cvičení pro nejmenší, tak i při relaxačních aktivitách, velkou výhodu dotykových displejů vidíme v tom, že pro děti je práce na tabletu intuitivní, úkoly je baví a i ti s horší motorikou zvládají práci rychleji a zažívají úspěch. Děti si učivo na tabletech pamatují, protože si ho „osahaly. Zde se velmi osvědčily nové finské produkty nabízené prostřednictvím www.ekabinet.cz. Pro češtinu a další předměty toho již k dispozici příliš není. Proto využíváme spíše vlastní digitální učební materiály ve výše uvedeném prostředí. Většinou žáci přiřazují slova k obrázkům, skládají slova z písmen, skládají věty, doplňují písmena apod. Významný je však také přinos pro kooperativní učení. Žáci jsou vedeni ke spolupráci, pomoci a komunikaci. A učitel prožívá příjemné okamžiky při vědomí, že pracují opravdu všichni. Tablety však přinášejí ještě jeden nechtěný efekt. Tím, jak žáci mají neustále hlavy u sebe, radí si a pomáhají, nevíme, zda nebude nutno podobnou pomůcku z hygienických důvodů zakázat. Zkracuje se totiž vzdálenost mezi dětskými hlavami a tablet tak nechtěně přispívá ke sdílení nejen vědomostí, ale i k vektorovému šíření vícečetné pedikulozy. Ne, nebojte se, tuto poznámku jsme tak úplně vážně nemysleli.  J Přestože nemáme technické problémy vyřešeny, tablet do výuky patří. Zásadním problémem je však rozdílnost prostředí a rozhodujícím prvkem úspěchu, stejně tak jako u učitelů, bude jisté doporučení směrem k unifikaci nikoli hardwaru, ale výukového operačního systému. Bude to sice znamenat jisté omezení, ale bez takového přístupu, jak se zdá, není dnes možno zcela spolehlivě připojit do sítě úplně cokoli. Milan Hausner, Olga Vejvodová
ModulBlogy
17. 03. 2014
Východiskem efektivního učení je motivace, tím rozumíme potřebu dítěte něco zjistit, vypočítat, sestrojit, najít nebo zdůvodnit. Tato potřeba narůstá s úspěchem!  Motivace je pro úspěšné vyučování klíčová. Je důsledkem řešení přiměřeně náročných úloh a úkolů. Žák, jenž řeší úlohy či úkoly příliš jednoduché, nemůže zažít radost, protože práce jej nudí až otravuje. Na druhé straně žák, který již při přečtení úlohy ztrácí naději, že by ji vyřešil, nemůže zažít radost, protože rezignuje nebo je dokonce frustrován. Z toho plyne důležitá dovednost učitele: rozpoznat schopnosti svých žáků a dávat každému přiměřené úlohy, které mu umožní zažít radost z úspěchu. Kvalitní efektivní výuka je o co největším individuálním přístupu učitele k žákům či studentům. Učitel se musí snažit vzdělávat každé dítě na maximum jeho možností. K tomu je nutné změnit vzdělávací obsah tak, aby se pojmenovali dovednosti, které se budou systematicky graduálně rozvíjet v celém vzdělávacím systému, a stanovili se jednotlivé hladiny úrovně těchto dovedností pro zjištění aktuální úrovně vzdělání u žáka a zároveň stanovení strategii pro splnění další úrovně. Pro konkrétní příklad jsem si vybral matematiku. Dovednosti, které v matematice systematicky graduálně rozvíjíme v celém vzdělávacím systému, jsou například řešení slovních úloh, prostorová a rovinná orientace, práce s číslem, řešení geometrických úloh či třeba práce s daty. Ke stanovení jednotlivých hladin úrovní těchto dovedností využíváme v naší škole Bloomovu taxonomie.  Pokud cílem celého vzdělávání je pro nás rozvoj myšlení žáků či studentů, je tato taxonomie výborným systematickým vodítkem. Bloomova taxonomie obsahuje 6 úrovní náročnosti myšlenkových operací od nejjednodušší zaměřené na pouhé zapamatování přes porozumění, aplikaci, analýzu, vyhodnocení až po nejvyšší úroveň tvořivost.   Pro představu uvádím příklad rozpracování hladin dovednosti řešení slovních úloh v matematice pomocí Bloomovy taxonomie hladina zapamatování – vyhledá a zapíše klíčové informace ze slovní úlohy hladina porozumění – znázornění či zakreslí slovní úlohy slovní úlohu hladina aplikace – stanový způsob řešení a slovní úlohu vyřeší hladina analýza – hledá další způsoby řešení hladina hodnocení – vyhodnotí nejefektivnější způsob řešení hladina tvořivost – vytváří slovní úlohy se stejnou strategií řešení Zavádění vzdělávacího systému směřujícímu k individualizaci bez moderní IT technologií není možný. Nejdokonalejší pomocí pro učitele je IT zařízení pro každého žáka či studenta, neb v tu chvíli opravdu dojde k dokonalé individualizaci. Pomoc IT technologie s individualizací ve vzdělávání můžeme rozdělit na několik oblastí. 1. Vytváření úloh na jednotlivé hladiny oborových dovedností Pokud žáci či studenti řeší úlohy na papír, postačí nám k tvorbě běžný balík kancelářských programů obsahující textový, tabulkový či prezentační program. Pokud ale chceme IT technologii plnohodnotně využít k individualizaci, je dobré, aby žáci či studenti řešili úlohy přímo v počítači. K tomu využíváme zatím hlavně software k interaktivním tabulím, který v uživatelsky jednoduchém prostředí umožňuje učitelům tvořit aktivní úlohy schopné řešit i na dotykových zařízeních. 2. Kategorizace typů úloh a jejich vzájemné sdílení mezi učiteli.    Umísťování vytvořených úloh do společného prostředí, které umožňuje sdílení, dnes není problém. Buď využíváme vnitřní intranet, nebo nově cloudovské prostředí prostřednictvím například Office 365. Mnohem důležitější pro individualizaci ve vzdělávání je však kategorizace úloh, která pomáhá systematicky třídit všechny vytvořené a uložené úlohy a hlavně učí pedagogy si uvědomovat smysl, zaměření a náročnost jednotlivých úloh pro žáky a studenty. U každé úlohy či aplikace je nutné si uvědomit, kterou myšlenkovou operaci rozvíjí. Bohužel v současné nabídce většina aplikací či výukových programů je méně náročných, neboť rozvíjejí hlavně znalosti a porozumění odborných pojmů.  Úloh na zdokonalování analytického myšlení či tvořivosti je obecně méně jak v učebních tak v nabídce počítačových programů či dotykových aplikací. 3. Individuální přístup při hodině  Při počtu 25 žáků či studentů ve třídě je individualizace výuky bez pomoci IT technologie složitá. Pokud každé dítě třídy používá k výuce svoje zařízení, jsme schopni dosáhnout maxima individuálních možností jednotlivých žáků či studentů. Žáci řeší úlohy adekvátních jejich možnostem a na základě okamžité zpětné vazby postupně zvyšují svou náročnost. Není to však klasický e-learningový kurz, který je vhodný hlavně k domácí přípravě. V našem případě je hlavní postavou učitel, který určuje typy úloh, dává zpětnou vazbu a motivuje žáky k vyšším nárokům. V naší tabletové třídě využíváme program LANSCHOOL, který učiteli umožňuje okamžité sledování činnosti jednotlivých studentů a žáků, urychluje komunikaci je však i schopen vytvořit prostředí, ve kterém se žáci mohou pohybovat.    Mgr. Jan KORDA ředitel školy Základní škola a mateřská škola Lyčkovo náměstí 6, Praha 8-Karlín
ModulBlogy
09. 03. 2014
Tablety pod kontrolou Možná by bylo snazší vás odkázat na stránky Státního ústavu pro kontrolu léčiv, kde byste se o nadpisu tohoto článku dověděli také. Ale jak již asi tušíte, v tomto článku bude řeč o tabletech, nikoliv tabletách, a o tom, jak je můžete mít v rámci své školy pod dohledem a kontrolou a nemusíte se při každém vstupu do třídy plné žáků s tablety obávat, co vám ti žáci opět provedou. Ponechme stranou nyní proces výběru a pořizování tabletů a vžijme se do situace, kdy škola již nějaké tablety pořízené má a chce je začít smysluplně využívat. To znamená, že na nich žáci mohou pracovat v prostředí internetu a využívat internetové služby, ale zároveň má učitel možnost kontroly nad tabletovou třídou, zejména co se ovládání zařízení a přístupu k internetu týče. Není tajemstvím, že v současné době existují na trhu tři mobilní platformy pro využití na tabletech – Windows 8, iOS a Android. Z pohledu kontroly tabletů a výuky jako celku (nazývané také jako classroom management) se nejvíce možností nabízí u tabletů na platformě Windows, tablety s ostatními operačními systémy lze spravovat také, ovšem ne tak komfortně. Aby tabletová třída, výuka na ní založená a následně i classroom management fungovaly bez problémů, je zapotřebí, aby škola měla dostatečně rychlé připojení k síti internet. Nebojte se, větší datovou vytíženost než tu, kdy se všichni žáci dívají na nějaká videa, s tablety mít nebudete a takovou vytíženost linky už určitě žáci při běžné výuce počítačů někdy vyzkoušeli. Jeden z mýtů využívání cloudových služeb je totiž ten, že je zapotřebí někdy i několikanásobně zrychlit připojení školy k internetu, což ale není pravda. Mnohem důležitější ale je zajistit dostatečně kvalitní vnitřní síť školy. U klasických počítačů se opět „jen“ natáhnou síťové kabely a vše běží tak, jak má. Bohužel u vytváření bezdrátové sítě je situacetrochu komplikovanější, vstupují do hry různé standardy WiFi 802.11 a/b/g/n/ac, různé frekvence (2,4GHz a 5GHz), kanály (1-13) apod. Proto je výstavba dostatečně kvalitní bezdrátové školní sítě tím naprostým základem a předpokladem pro bezproblémovou tabletovou výuku. Pojďme dále předpokládat, že takovou síť ve škole máte vybudovanou a jde vám teď jen o samotný classroom management. Produktů, které můžete pro tuto činnost využít, je několik, v tomto článku se podíváme na jedny z nejpoužívanějších – Windows MultiPoint Server a NetSupport School. Windows MultiPoint Server  (dále jen WMS) je produktem společnosti Microsoft, který je aktuálně nabízen ve své třetí verzi s označením WMS 2012. Primárně je WMS určen pro terminálové řešení, kdy se k jednomu výkonnému serveru, na kterém je WMS nainstalován, připojujete z tzv. zero klientů přes vzdálenou plochu a využíváte pouze výkon daného serveru a nepotřebujete žádné další počítače. Velkým benefitem WMS je pak konzole pro správu MultiPoint Dashboard, která umožňuje mít plnou kontrolu nad připojenými stanicemi. Pomocí této konzole vidíte náhledy pracovních ploch všech připojených klientů, můžete jednotlivé stanice zamykat/odemykat, zakazovat či povolovat přístup k internetu či vybraným stránkám, vzdáleně promítat obraz žáků, spouštět aplikace, komunikovat s žáky, ovládat jejich počítač apod.   A právě poslední verze WMS 2012 přinesla jednu podstatnou novinku, a to přítomnost zmiňovaného Connectoru. Pokud tento malý prográmek nainstalujete na počítač se systémem Windows 7 nebo Windows 8, automaticky se dané zařízení objeví ve správcovské konzoli také a máte možnost jej ovládat zcela stejným způsobem jako zařízení připojené přímo k tomuto serveru. Druhým představeným produktem je NetSupport School, což je aplikace primárně vyvinutá pro classroom management. Proto také z tohoto pohledu nabízí více než WMS, neumí ale naopak např. zmiňované terminálové řešení. Podobně jako u WMS a ostatních řešení se instaluje jak učitelská část, tak klientská část, kterou je potřeba nainstalovat na tablety. Jakmile poté učitel spustí tuto aplikaci, má možnost plné kontroly nad tabletovou třídou.  Kromě toho nabízí i možnosti jako vzdálené kopírování souborů, vytváření testů a dalších úkolů včetně sesbírání zadaných prací a mnoho dalšího. Jako každý správný classroom management software, tak i NetSupport School umožňuje zobrazit náhledy obrazovek jednotlivých studentů včetně možnosti zvětšení. Můžete také monitorovat zvukové aktivity jednotlivých stanic, zadávat rychlé dotazníky, omezovat či povolovat přístup na internet či pouze na vybrané webové stránky, spouštět a ukončovat aplikace, monitorovat tiskové fronty jednotlivých stanic, kontrolovat přístup k USB flash diskům či využívat pro spolupráci funkce bílé tabule. Kromě toho je možné stanici kompletně uzamknout, takže žáci budou v danou chvíli věnovat pozornost pouze výkladu, či dle potřeby je zamykat/odemykat všem. Nutno však podotknout, že by se tyto funkce neměly stát v hodinách pravidlem a že mnohem výhodnější a efektivnější než zakazovat práci s tablety je vytvořit hodinu s takovou náplní, která bude studenty bavit. Může se jednat např. o aktivní vyžití internetu nebo práce na interaktivních prezentacích či pracovních listech. Mnoho škol také řeší, jakým způsobem data k žákům s tablety dostat. Nejsnazší způsob pro správce IT i pro učitele je zcela jistě využití cloudových služeb typu Office 365, kdy si učitel může ve škole či doma připravit materiály, uložit je do svého online úložiště OneDrive a následně v hodině si jen žáci dané materiály otevřou. Možností je nespočet… Dalším důležitým prvkem pro interaktivní tabletovou výuku je možnost bezdrátové projekce obrazu z tabletu učitele nebo žáků na projektor. V prostředí Windows k tomu slouží standard Miracast, který podporují všechny moderní tablety, a po softwarové stránce operační systém Windows 8.1. Stačí tedy do školy pořídit jen Miracast adaptér, který připojíte ke svému projektoru, a následně dle potřeby je možné, aby učitel chodil bez omezení po třídě a přitom všichni žáci viděli na projektoru to samé, co vyučující. A co když bude učitel chtít, aby na projektoru byl obraz některého ze studentů? No přece si bez problémů nechá na svém tabletu a následně automaticky i přes projektor zobrazit obraz z tabletu libovolného žáka. A o tom to správné využití classroom management aplikací je – snadné, intuitivní a rychlé využití tabletů ve výuce. Karel Klatovský
ModulBlogy
03. 03. 2014
Jak již na těchto stránkách prezentovala naše paní ředitelka Mgr. Marcela Erbeková, hlavním důvodem, proč jsme se zapojili do projektu „Vzděláváme pro budoucnost,“ je to, že zapojení digitálních zařízení do běžného života dětí je nezvratné. Informační a komunikačních technologie jsou přirozenou součástí jejich života. Prostřednictvím mobilní učebny se snažíme obohatit naše společné hodiny fyziky. Mým osobním cílem je dětem ukázat, že moderní technologie je možné využít nejen ke komunikaci na sociálních sítích, k hrám, a k trávení volného času jen tak, ale hlavně k tomu, aby získaly informace, které využijí ke svému vzdělání a osobnímu růstu. Naše společné začátky nebyly jednoduché. Než jsme dospěli k momentu, kdy se přihlásíme každý ke svému zařízení a pracujeme individuálně, každý podle svých potřeb a možností, museli jsme překonat mnoho překážek. Nejdříve technických, pak těch, které vznikají podle slov kolegy „mezi čepicí a klávesnicí“ (mám na mysli zapomenutá hesla, zbrklost, netrpělivost). Co je dobré udělat, než se pustíte do výuky s tablety? • zajistit si podporu vedení školy • zajistit dobré technické zázemí, které nespočívá pouze vybavit se tablety samotnými, ale samozřejmě nutnosti je odpovídající infrastruktura • zajistit, aby v počátečních fázích byl přítomen v hodinách IT správce • zajistit propojenost výuky – využití dovedností práce s ICT technikou, které žáci získávají v hodinách ICT K snížení problémů vzniklých lidským faktorem: • využívání takových přístupových hesel, které žáci běžně používají, které jsou jim blízké, pamatovatelné, ale současně bezpečné • učení se navzájem – všechno nové (např. Windows 8, Microsoft Office 365) jsme si názorně předvedli a vyzkoušeli prostřednictvím tabletu i interaktivní tabule • sdílení a ověřování všech nových poznatků - prostřednictvím aplikace Acer Classroom manager, si společně sdílíme nové poznatky a informace. Sdílení probíhá všemi směry, směrem učitel-žák, žák – učitel, žák – žák. • samozřejmostí je vzájemná spolupráce, pomoc rychlejších spolužáků těm, kteří pracují pomalejším tempem • obrnit se trpělivostí a neustále vše opakovat Dnes jsme ve škole ve fázi, kdy bez problémů využíváme ve výuce nejen tablety, ale jsme schopni bez problémů pracovat v části systému Microsoft Office 365, kde máme uložené nejen zadání práce, ale také všechny potřebné podklady pro každou danou hodinu od paní učitelky. Současně systém využíváme nejen k ukládání prezentací žáků na dané téma, ale i k vzájemné komunikaci. Všechny materiály jsou dostupné kdekoliv a kdykoliv všem žákům třídy, a každý může pracovat individuálně, ale současně pracujeme všichni společně. Zůstává nám více času na diskuse o daném tématu, k hledání nových informaci, k rozvoji myšlení, k učení se navzájem a praktické věci, které k fyzice patří. Po získání všech těchto zkušeností a návyků využíváme tablety již nejen ve fyzice, ale i v přírodopisu v angličtině a společným úsilím jsme mobilní učebnu úspěšně zapojili i do výuky našich třeťáků. Ildikó Šalamova, Zástupkyně ředitelky a učitelka fyziky, ZŠ Mnichovice  
ModulBlogy
24. 02. 2014
ZŠ Lupáčova je známa tím, že vždycky se snažila držet krok s dobou, měli jsme první interaktivní tabuli na evropském kontinentu, všechny třídy jsou vybaveny projekční technikou a připojením k internetu... Materiálů je na webu o naší škole víc než dost.  Přesto přechod na lupáčovské eNVéPéN přinesl mnoho výzev a nutnosti řešit záležitosti, o jejichž existenci jsme před prvními spíše nesmělými pokusy s BYOD neměli ani potuchy. Dovolte jejich stručný výčet, neboť věřím, že takový „seznam“ může být užitečnou informací pro učitele, kteří hledají efektivní cestu jak využít různorodé technologie k výuce. 1. Zapojení wifi ve škole vyvolalo nejdříve rozsáhlou stížnost, kdy si jedna ze starostlivých maminek stěžovala na radnici, že s takovým postupem nesouhlasí, protože žáci jsou vystaveni mikrovlnnému záření. A tak prvním krokem k modernímu vzdělávacímu prostředí pro všechny se vlastně stala hloubková kontrola SZÚ, který následně vystavil posudek na nezávadnost instalovaných zařízení. 2. Druhý krok nebyl o mnoho více pozitivní.  Znamenal totiž selektivní blokování přístupu do internetu. Možnost přístupu všech žáků o přestávce do online prostředí s jistou mírou svobody znamenala totiž velké úskalí. Nezbylo než zvolit sofistikované filtrování, protože představa žáků brouzdajících leckde jinde, než se by se nám líbilo, by také vyvolala notnou řádku disputací. Zde je na místě uvést historku, kdy za mnou přišla mladá slečna ze třetí třídy mi „vynadat“, že jim blokuji některé hry, protože ona přece na žádné závadné stránky nechodí, protože ví, že je to špatně. 3. Když jsme nastavili filtrování prostřednictvím hardwarového firewallu Zyxel a softwaru Blue Content, disputace stejně nastaly. Tentokrát s učiteli. Informace, že stránky jsou nedostupné z důvodů her či nevhodného obsahu mnohdy působí u webů, jako je Česká televize či Oline šachy pro náš šachový kroužek, trochu legračně. Po roce používání se učitelé již naučili s jistým omezeními pracovat a pokud učitel považuje webovou stránku za nezbytnou, prostřednictvím nastavení, je stránka v krátké době uvolněna. Možná trochu komplikované, ale přece jen je to podstatný krok k online bezpečnosti ve škole. No, někteří šikovní žáci si ale umí najít cestičky. Naštěstí jich nemáme plnou školu. 4. Dalším krokem byl samozřejmě školní program v rámci etické výchovy, ve kterém se opakovaně po dobu několika let snažíme vštěpovat zásady etikety v online prostoru, vysvětlujeme příklady kyberšikany, opakovaně jsme řešili nevhodné fotografování spolužáky v citlivých situacích a celou řadu problémů na hraně mezi školu a mimoškolními aktivitami. Už v roce 2010 jsme podepsali pod záštitou České komise pro UNESCO Mezinárodní chartu proti kyberšikaně, kterou si napsaly samy děti naší a jedné rumunské školy.  Uběhly dva roky a popravdě řečeno, charta je zapomenuta a některé její zásady budeme muset obnovit. 5. V rámci přípravy na projekt s využitím žákovských mobilů jsme také prošli důsledným školením v oblasti kybernetické bezpečnosti a prostřednictvím eSafety Label – evropské aktivity si ověřili, které činnosti a aktivity budou nutné, abychom měli školu poměrně slušně zabezpečenou. Přestože se domnívám, že náš systém je poměrně pokročilý, dokázali jsme získat jen bronzovou plaketu k této aktivitě. K tomu, abychom získali vyšší stupeň ocenění, máme ještě hodný kus cesty. 6. Pravidelná kontrola, monitoring obsahových složek tříd a také zkušenosti či spíše nezkušenosti v minulém období (nestejnorodý systém, každý počítač jiná ves, rozdílné technologie ve třídách, ale především rozdílný operační systém) nás vedl k tomu, že jsme se rozhodli pro totální změnu systémové politiky školy. Rekonstrukci školní sítě z hlediska operačního systému, přechod na jednotné MS WIN 7, nastavení shodného uživatelského prostředí s jistými specifikacemi pro rozdílné interaktivní technologie. 7. Součástí tohoto komplexního přechodu bylo zavedení elektronické žákovské knížky a kompletní matriky online. Díky náročnosti tohoto kroku jsme zde  využili externí podpory společnosti Microsoft a zkušených IT techniků firmy Boxed.  Konzultace, hledání technologických řešení, učení se za pochodu, opisování ze zkušeností velkých firem vedlo k omezení mnohých chyb, které by systém velmi zaneřádily. I tak řešíme denně celou řadu problémů, které jsou ale především v oblasti lidských zdrojů, jisté neochoty se učit nové věci a smiřování s faktem, že rozmístění ovládacích prvků na obrazovce je jiné, než bylo před pár měsíci. Významná byla i podpora pracovníků Školy Online, s jejichž aplikací jsme velmi spokojeni přes pár technických obtíží, které nepochybně spraví příští vychytávky. A nezbývá mi také než poděkovat novému správci sítě panu Znamenáčkovi a naší dlouholeté školní metodičce Petře Vaňkové, která přežila lecjaký slovní i technický karambol. To vše v rámci dvou měsíců prázdnin roku 2013... 8. A to už na nás čekal první pokus o zavedení systému MULTIPOINT MICROSOFT SERVER,o kterém jsme předpokládali, že může být prvním krokem k využívání BYOD. A k tomu ještě modely iTřídy. A jak to bylo dál... k tomu se vrátíme v další části našeho příspěvku... Milan Hausner ředitel školy, ZŠ Lupáčova
ModulBlogy
17. 02. 2014
Zavádění moderních technologií do výuky je v posledních letech v českém školství velká móda. Školy se předhánějí s nákupy interaktivních tabulí, elektronických učebnic, netbooků, tabletů a dalších technologických novinek. Škola, která nemá tuto technologii ve svých učebnách je považována za nekvalitní a stagnující a její vedení za špatné a nemoderní. Je tomu opravdu tak? Můžeme kvalitu školy opravdu měřit množstvím moderní technologie na třídu či na hlavu žáka? V současné době bohužel v českém školství chybí jakékoliv pojmenování kvality. Nikdo neví co je kvalitní škola, co je kvalitní výuka, co je kvalitní učitel. Chybějící národní kritéria kvality a jejich indikátory, ke kterým by všechny školy měly směřovat, způsobují, že žádané školy jsou pouze některé. Jsou to školy, které si kritéria kvality stanovily a snaží se je realizovat. I my jsme si v naší škole kvalitu pojmenovali, a proto mohu odpovědět, zda množství moderní technologie je hledaným indikátorem kvality či ne. Za kvalitní vzdělávání považujeme rozvoj myšlení dětí. Za kvalitně vzdělaného člověka považujeme myslící osobu, která je na základě svých znalostí a dovedností schopna vyřešit problémy běžného života. Pokud k tomuto cíli chceme směřovat, musí být základním stavebním kamenem hodina, při které pracují hlavně děti. Pasivním přijímáním informací se totiž myšlení děti příliš nerozvíjí. Jak do toho zapadá moderní technologie? Moderní technologie tedy musí být jedním z nástrojů, který pomáhá k rozvoji myšlení žáků (samozřejmě i učitelů) a zároveň zabezpečuje práci všech žáků. Investice do interaktivních tabulí, na kterých mohou pracovat v lepším případě dva žáci, se z tohoto úhlu pohledu jeví jako velmi neefektivní. Pokud si k interaktivní tabuli přikoupíte hlasovací zařízení pro celou třídu, máte sice jistotu, že pracuje každé dítě, ale je rozhodování A, B, C, D na hlasovacím zařízení o správném řešení opravdu rozvojem myšlení dětí? Smysluplnou investicí pro školu k naplnění této vize se tedy jeví pořízení osobních počítačů (tablet, netbook, notebook) pro každého žáka školy, ve kterých budou využívat programy a aplikace, které rozvíjejí jejich myšlení. V některých školách jsem tuto cestu již viděl. Každé dítě mělo své zařízení, které obsahovalo elektronické učebnice, připojení na net a další aplikace. Přesto sledovaná hodina nebyla kvalitní! Žáci dělali na PC jen to, co jim řekl učitel, všichni by dělali to samé, pokud by při hodině počítače nebyly, cíl hodiny by byl naplněn stejně. Potenciál moderní technologie nebyl v hodině využit. A jsme u kořene věci! Kvalitu školy a vzdělávání zabezpečují učitelé nikoliv pomůcky ve škole. Kvalitu lze zabezpečit bez moderních technologií i s nimi. Záleží pouze na učiteli, jakou pomůcku ke kvalitnímu vzdělávání využije. České školství nepotřebuje primárně vybavovat moderní technologií. České školství potřebuje vizi kvalitního vzdělávání a investici do vzdělávání učitelů, kteří budou tuto vizi realizovat. Jak do systému začleníme moderní technologie je na tvůrcích, ale své místo v moderním vzdělávání určitě mají. Mgr. Jan Korda, ředitel Smysluplné školy na Lyčkovo náměstí v Praze 8
ModulBlogy
10. 02. 2014
Tablety ve škole je v současnosti hodně diskutované téma – a to nejen v tomto blogu.  Není ale nikde psáno, že pokud chce škola realizovat výuku 1:1 (tj. jedna k jedné, kdy každé dítě má vlastní pracovní zařízení), musí se „omezit“ právě jen na tablety. Existuje celá škála různých druhů zařízení, které lze stejně dobře využít pro styl výuky 1:1. Záleží na tom, co která škola preferuje, jaké jsou její požadavky. Tablet vs. notebook Tablety jsou mezi učiteli zatím spíše neznámé, nebude na škodu stručně shrnout hlavní rozdíly tabletů a běžných notebooků: Tablety využívají vícedotykové ovládání, což znamená, že uživatel může ovládat počítač více prsty najednou a používat při tom gesta. Pro zadávání textu se používá softwarová klávesnice, která se v případě potřeby zobrazí na displeji. K většině tabletů lze připojit externí klávesnici. U některých je externí klávesnice součástí přístroje (viz dále). Velikost displeje tabletů se zpravidla pohybuje mezi 7 a 10 palci, pro srovnání: notebooky bývají vybaveny displejem o velikosti cca 11 až 18 palců. Tablety jsou tedy mobilnější a výrazně lehčí. Výdrž na baterie je u kvalitních tabletů zpravidla výrazně delší, než u tradičních notebooků. Tablety jsou také zcela bezhlučné, operační systém a data jsou ukládána na interní flash paměť, nikoli na tradiční pevný disk s mechanicky otáčenými plotnami. Vzhledem k úspornému procesoru v naprosté většině nepotřebují aktivní chlazení, tzn. nemají žádný větráček, který by hluk vydával. Obsahují množství čidel (např. akcelerometr, gyroskop, světelné čidlo, proximity sensor, digitální kompas, teploměr, GPS, mikrofon, kameru, fotoaparát) a díky nim dovedou reagovat na různé situace, např. díky gyroskopu automaticky otáčejí obraz v závislosti na poloze držení tabletu (na šířku, na výšku) tak, aby byl text stále čitelný. Disponují zpravidla dvěma kamerami (méně kvalitní vpředu, kvalitnější vzadu), mikrofonem a reproduktory. Do počítačové sítě či internetu se přihlašují pomocí bezdrátové sítě (Wi-Fi, 3G/4G, příp. Bluetooth), nikoli klasickým Ethernet kabelem. Aplikace pro tablety se stahují z internetového obchodu výrobce operačního systému, nešíří se přes CD nebo DVD nosiče. Tablety jsou považovány více za spotřební materiál, jejich cena je zpravidla nižší než bývá cena notebooků. Není tablet jako tablet S jistým zjednodušením jsem popsal hlavní rozdíly tabletů a notebooků. Notebooky to dnes nemají jednoduché, procházejí jakousi krizí identity - nikdo neví, která kategorie zařízení projde touto krizí vítězně, kterou cestou se vývoj vydá, a který typ počítače budeme používat v budoucnu nejčastěji. Ono se totiž řekne tablet, ale není tablet jako tablet. Výrobci se snaží hledat inovativní řešení, které by oslovilo další uživatele a tak dnes můžeme vybírat (tedy, alespoň co do konstrukce) z více kategorií dotykových počítačů. Společnost Microsoft vsadila na kontinuitu, a ač do svých Windows 8 přidala možnost moderního uživatelského rozhraní nazvaného Modern UI (ano, to jsou ty barevné dlaždice), zároveň je možné pracovat s plochou (tzv. desktop), tedy obdobně, jako tomu bylo u minulých verzí Windows. V takovém případě se hodí mít k tabletu připojenou klávesnici a to je vlastně i jedna z velkých výhod dotykových počítačů s Windows. Dva v jednom K tabletu s Windows je možné připojit klávesnici bezdrátově přes Bluetooth, případně pomocí USB kabelu. Velký zájem škol je o zařízení, která Microsoft označuje jako Tablet PC. Jedná se o tablet, který je možné připojit k zařízení někdy nepřesně označovém jako dokovací stanice. Obsahuje především klávesnici, zpravidla i další baterii pro prodloužení výkonu počítače a množství konektorů (zejména USB). Žáci tedy mohou využívat výhody lehkého tabletu, například pro pořizování videí k dokumentaci nějakého zajímavého fyzikálního jevu a následně připojením klávesnice pracovat s téměř plnohodnotným počítačem, na kterém video zpracují, otitulkují a vystaví na Internet. Obdobně fungují i tzv. konvertibilní zařízení. Jak název napovídá, mohou se jednoduše a rychle proměnit z plnohodnotného počítače v tablet anebo obráceně. Tato zařízení obsahují klávesnici, kterou je ale možné pomocí důmyslného kloubu či obdobného zařízení otočit, přesunout či zasunout tak, že v ruce najednou držíte placku, tedy pardon, dotykový displej, který funguje jako tablet. Hlavním znakem této kategorie je skutečnost, že klávesnici nemůžete zapomenout doma, protože je od těla počítače zpravidla neoddělitelná. Další kategorií jsou notebooky, které ale obsahují dotykový displej. Takových bude stále přibývat a troufnu si věštit, že časem notebooky bez dotyku z trhu téměř zmizí. Výhoda je opět zjevná - uživatel může kombinovat práci s touchpadem, s dotykem přímo na obrazovce a případně si i připojit externí myš. Speciální a stále oblíbenější kategorií notebooků jsou ultrabooky, které jsou nejen extrémně tenké a lehké, ale také startují do několika málo vteřin a většinou obsahují místo klasického pevného disku interní flash paměť SSD. I nové ultrabooky samozřejmě disponují dotykovým displejem. Poslední kategorií jsou počítače All in One (vše v jednom), nejvíce podobné tradičním stolním počítačům, které ale jsou přímo integrovány do monitoru. Učitel využívající takový počítač nemusí mít pod stolem stále překážející plechovou skříň (šasi), dokonce klávesnice i myš může být připojena bezdrátově. I tato zařízení mají samozřejmě kvalitní dotykový displej. Hranice výše popsaných kategorií tabletů a dotykových počítačů nejsou ustálené, občas jsou méně zřetelné. České školy jsou velmi různorodé, každá chce počítače využívat jinak a tak by široká nabídka kvalitních počítačů ovládaný dotykem měla uspokojit každého ředitele či ICT koordinátora, který se rozhodne modernizovat školní strojový park. Konkrétní příklady počítačů výše popsaných kategorií s Windows 8 je možné najít na www.atraktivnipocitace.cz nebo na www.microsoft.com/cze/education/vzdelavameprobudoucnost/zarizeni/. Jak již víte z předchozího blogového příspěvku, každá škola zapojená v projektu Vzděláváme pro budoucnost používá jiný scénář a tudíž i různé kategorie dotykových počítačů. Ondřej Neumajer
ModulBlogy
03. 02. 2014
Hlavním důvodem proč jsme se rozhodli zapojit se do projektu „Vzděláváme pro budoucnost“ je skutečnost, že mnoho dětí již nyní vlastní chytré telefony, tablety či jiné „hračky“ a směr zapojení vlastního digitálního zařízení žáků do běžného vyučovacího procesu je nezvratný. Využívání informačních a komunikačních technologií je jedním z důležitých nástrojů k podpoře individualizace práce a aktivního učení žáků. Naše plány jsme rozdělily na několik etap: Pracoviště učitele s prezentační technikou (včetně interaktivní tabule) – standardní vybavení každé třídy vedlo k zautomatizování využívání počítačových programů včetně internetu jak pro učitele, tak pro žáky. PC pracují na platformě Windows, na interaktivních tabulích SMART se pracuje dotykem. Samozřejmostí je využívání elektronických třídních knih a žákovských knížek. PC učebna – k využití v hodinách informatiky – cílená příprava žáků v dovednostech efektivního využívání ICT a získání základních znalostí v oblasti digitálních technologií. PC učebna byla renovována na zařízení All -in One PC s operačním systémem Windows8 a dotykovými monitory (kompatibilita zařízení s mobilní tabletovou třídou). Mobilní tabletová učebna: využití pro výuku běžných předmětů na 1. a 2. stupni, pro práci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, školící nástroj pro pedagogy. Školní sada tabletů Windows 8 včetně oddělitelné klávesnice bude sloužit: učitelům jako nástroj pro vzdělávání jak sama sebe, tak postupnou implementaci žákovských zařízení do didaktiky vyučovacího procesu v případě shodného zařízení ve výuce lze předpokládat, že dojde k integraci tabletů do výuky s menšími obtížemi při správě, v rámci řízení třídy učitelem, využívání dostupného obsahu a kompatibility znalostí a dovedností jak žáků, tak učitele školní mobilní tabletová třída bude motivací žákům a učitelům k využívání tabletů jako pracovního nástroje a povede k rozšíření tohoto zařízení mezi další žáky jako osobní soukromý nástroj žáka školní mobilní tabletová učebna bude k zápůjčce žákům se sociálně slabého prostředí   A jak se daří naplňovat naše vize? Pomaleji než jsme původně předpokládali. Po téměř půl roce od zahájení máme funkční technickou infrastrukturu a pomalu se učíme, jak efektivně začlenit mobilní učebnu do výuky. A to není pouze o znalostech z oblasti ICT, ale zejména o didaktice a pedagogických dovednostech. V souladu s teorií: „Digitální technologie ve výuce jsou jako katalyzátor: dobré učitelské metody posunou kupředu, ale špatné pedagogické postupy se ještě zhorší“ intenzivně pracujeme na podpoře pedagogů. V únoru je naplánované školení k Windows 8 od společnosti Microsoft.  V hodinách, kde se nasazuje využívání tabletů, spolupracuje učitelka fyziky s kolegou informatikem. A nápady k samotné výuce hledáme po „všech čertech“ – z jiných škol, ze vzdělávacích portálů apod. Je to práce, která nás baví!                                                                  Marcela Erbeková, ředitelka školy      
ModulBlogy
27. 01. 2014
Vyučovat s podporou počítačů je úplně něco jiného, než si například vytvářet přípravu na vyučování na počítači. Výstupy z několika projektů, organizovaných v posledních letech většinou komerčními firmami, se snažily doložit, zda zapojení ICT technologií do vyučování zkvalitní výuku. Do podobných projektů se velmi často přihlašují školy, které fandí ICT technologiím. Nositelem projektu ve škole bývá učitel, který dobře ovládá ICT technologie, a také vedení školy, které podporuje zavádění moderních technologií do vyučování. Velmi často se však stává, že počítačově zdatní učitelé, kteří se mají stát realizátory projektu, současně nemají požadované didaktické kvality. Počítače, kvalitního pedagoga nenahradí. Tak se stává, že žáci kontrolních tříd, kde učí učitelé bez podpory nebo s minimální podporou ICT technologií, vychází v těchto projektech obvykle lépe. Studijní výsledky kontrolních tříd bývají kvalitnější. Jak tomuto předcházet? Při zavádění nových ICT technologií do školy je nutné myslet na podporu zapojených pedagogů. Učitel musí zvládat jak didaktiku vyučování, tak technologii, která bude jeho didaktické dovednosti podporovat. Učitel se musí naučit formulovat cíle vzdělávání tak, aby důkazy učení žáků byly v souladu s výsledky vzdělávání. Musí plánovat učení tak, aby ICT technologie efektivně doplňovaly a podporovaly učení žáků, rozvíjelo vnímání žáků, porozumění ale i motivaci žáků k učení. Tedy jednoduše řečeno, aby technologie podporovala kvalitu učení, byla bezpečná, jak pro učitele, tak pro žáky. Nestačí jen kvalitně zajištěné vzdělávání učitelů, je potřebná i jejich prakticky každodenní bezpečná podpora. Osvědčilo se nám, aby při vedení hodin, ve kterých se používá výpočetní technika, podporoval práci učitele IT technik. Učitel hlídá didaktiku vyučování – vede hodinu, IT technik se stává asistentem učitele, podporuje jeho práci zejména tím, že všechny technologie fungují a že se žáci bezpečně dostávají tam, kam mají. Učitel, zejména myslím nyní na toho, který není v oblasti efektivního využívání ICT technologií ve vyučování tak zdatný, se tímto současně učí moderní technologie využívat, získává dovednosti jak učit s podporou počítače a zejména jistotu a pocit bezpečí. V případě, že vše dobře funguje, může se z asistenta IT technika stát až párový učitel a tím zefektivnit vyučování i napomáhat v rámci individualizace. Zavádění IT technologií do vyučování je určitě dobrou cestou, jak zefektivnit učení. Z naší zkušenosti je zřejmé, že děti, které aktivně pracují ve vyučování nebo při přípravě na vyučování na počítači, začínají výrazně více používat počítač k učení, k hledání, třídění a zpracování informací, k pracovní – školní elektronické komunikaci. I tyto děti si na počítači jistě hrají, ale výrazně více používají počítač ke školní práci. Aby zapojení ICT technologií opravdu fungovalo, je potřeba zejména: vybavit učitele dovednostmi ve využívání ICT zajistit fungující a bezproblémový chod počítačů, školní drátové i bezdrátové sítě zajistit ve škole takovou IT podporu, která bude co nejčastěji dostupná všem pedagogům ve škole naučit učitele využívat ICT pro efektivní učení Zavádění moderních technologií musí probíhat pro učitele i žáky v bezpečném prostředí. Je důležité, aby učitelé dokázali zadávat takovou školní práci a domácí přípravu, kdy děti budou aktivně a efektivně pracovat s počítačem a jeho aplikacemi. Vít Beran, ředitel ZŠ Kunratice
ModulBlogy
19. 01. 2014
            Už dlouho si „hraju s počítači ve škole“, a tak mám snad právo říci, že Bring Your Own Device  aneb  „Na Vašem, Po Našem" (NVPN) je učitě  velmi perspektivní cestou v blízké budoucnosti ve všech školách. Jsem proto rád, že jsme si mohli první kroky s tímto přístupem, který zásadně mění pohled na počítače ve školách,  v rámci projektu  Microsoftu – Vzděláváme pro budoucnost - vyzkoušet. V několika příspěvcích se pokusím nastínit některé přednosti, ale také úskalí tohoto přístupu. Když sledujeme vývoj technologií, nedá se předpokládat, že v brzké budoucnosti bude škola schopna technologicky stačit všem novým směrům rozvoje. Jen si připomeňme, že ani dnes nejsou interaktivní tabule ve všech školách, přitom je tato technologie dnes již vysloveně muzeální. Už dnes není zvláštností, když ve třídě najdeme tablety s IOS, Android, Windows, občas Windows Phone, Symbian či dnes již asi slepou operační větví BADA. A to nemluvím o aplikačním softwaru, prezentačním softwaru, widgetech a všech možných hejblátkách či vychytávkách. Málo platné, svět se v hardwaru i softwaru notně otevřel, leč pro potřeby školy je to situace vpravdě komplikovaná. Návrat k univerzálnosti proto musí být dnes pro většinu škol jedním z hlavních směrů.   Koneckonců se tato skutečnost v plné míře  prokázala také v rámci přehlídky výukových objektů DOMINO Česká republika 2013. Zásadní změnou proti minulým ročníkům byl fakt, že učitelé využili 15 autorských programů na 120 přihlášených prací; vloni jsme měli možnost vidět vlastně jen nástroje pro interaktivní tabule. V prosinci 2013 se už objevily první vlaštovky z online prostoru (Prezi) - softwarové aplikace bez závislosti na hardwaru.  Významný byl také návrat mnohých soutěžících ke "tradičnímu" MS Powerpoint se všemi jeho pokročilými funkcemi. Zájemce odkazuji na webové stránky http://domino.nidv.cz, kde si mohou tyto výukové objekty snadno vyhledat.  Například prezentace Svět energie  stojí vysloveně za zhlédnutí a využití na základních školách. K celkové přehlídce DOMINO se ještě vrátíme právě z tohoto ohledu, protože i ona vlastně předznamenává budoucnost cloudového prostředí a celkové trendy v oblasti nasazení digitálních technologií ve škole.           Škola se z pochopitelných důvodů nemůže starat o technologie v takovém rozsahu. Nemá na to lidi, prostředky, ale hlavně jí něco takového NAPROSTO NEPŘÍSLUŠÍ. Z pracovníků školy by se stali drábové hlídající technologie, nabíječi a přenašeči zařízení sem a zase tam.  Bez spolupráce se servisními organizacemi, s podporou zřizovatele a partnerů by se v brzké budoucnosti školy jen stěží obešly. Jsem také rád, že se v lednu 2013 opět zahajují práce na strategii využívání digitálních technologií pro školy, protože bez soustavné podpory ministerstva, která tak strašně chyběla v posledních letech, by nebylo možné držet se stávajícími evropskými trendy krok. Jsem bytostně přesvědčen, že se tato strategie musí zaměřit právě na univerzální řešení bez závislosti na hardwaru.Pokud tedy škola hledá svou budoucnost, myslím si, že to zkrátka nemůže řešit vybudováním jedné či dvou multimediálních učeben - jakýchsi katedrál, jak si je kdysi stavěli králové, a je úplně jedno jestli v nich je jen projekční plocha či dotykové obrazovky nebo 15 tabletů. Digitální technologie musí být zpřístupněny VŠEM žákům bez rozdílu. Opačné trendy jen rozšiřují digitální propast mezi žáky, a vlastně svým způsobem i mezi učiteli. Znám několik příkladů, kdy do "katedrál" mají přístup jen vyvolení či ti poddaní, kteří sem chodí obdivovat techniku, nikoli s ní pracovat a natož ji smysluplně využívat. Škola má v zásadě pouhé dvě možnosti svého rozvoje v nejbližší budoucnosti, které musí jít ruku v ruce: vzděláváním učitelů a rozšiřováním jejich digitálních dovedností - soft skills. podporou vnesených technologií a zajištěním přístupu do cloudového prostředí prostředí online či offline, které technologie sjednotí pracovními nástroji. Všechny ostatní pokusy jsou nesourodé, mají částečný význam, protože nedokážou postihnout větší část žákovské a učitelské populace. Oba úkoly jsou však pro personál školy, technický či pedagogický gordickým uzlem či oříškem, který by si dnes netroufla rozlousknout veverka ani Popelka. Ty, které alespoň skořápku nakřapnou, jsou mezi učitelským sborem v červené knize chráněných živočichů.Tyto trendy jsou sice zřejmé, přesto ale některé školy hlásají školu zcela "bez domácích úkolů". Z pohledu síťové generace je však takový přístup docela legračním anachronismem, protože role školy je dnes zásadně jiná. Žák se už neučí zásadně ve škole, ale kdekoli a jeho propojení s učitelem jak mentorem a rádcem je přímo nezbytné. Dnes tu máme naopak "školy naruby" a celou řadu nových zcela neortodoxním a efektivních řešení. O nich tak zasvěceně píše pan Brdička. Co ale na tyto dosud nepředstavitelné změny učitelé? Učitelé si navykli používat klasická síťová řešení, ovládat adresáře, dělat si prezentace či interaktivní výukové objekty, umí promítat, počítač je pro ně vyhledávací zařízení na recepty, prohlížení a přeposílání fotografií, ale ve třídě jsou velmi často zpátky v době křídové. A najednou, v antropocénu, jak se občas dnešní geologické období nazývá,  po nich chceme, aby přešli do cloudových služeb, aby sdíleli prezentace, své výstupy, řídili navíc digitální technologie žáků a v zásadě s nimi kooperovali!!! To znamená přeskočit tři geologická období :) Ale dinosauři doby křídové ještě zdaleka nevymřeli. Ani dnes, jak se ukazuje ve zjištěních ČŠI, není počítač využíván ve více než 20 procent hodin. A to ještě v režimu Počítačem podporovaná/ý učitelka/učitel. Nadějí však je, že přechod od tradiční výuky doby křídové do doby pozdní křídy trval JEN pouhých 15 let. Kdybych neměl obavy ze silně se durdící paní učitelky, vložil bych sem jednu fotografii. Paní učitelka promítá na projekční ploše interaktivní tabule biologická schémata, ale jezdí po nich typickým dřevěným ukazovátkem. Fotografie by to byla víc než výmluvná. Tak tedy alespoň jeden obrázek nalezený v knihovně clipartů MS Microsoft Office online. Jediné, co se změnilo, je právě ta tabule za paní učitelkou. Jak je to u vás na škole? Budu rád, když začneme společnou diskuzi, která třeba bude moci přispět trochou do mlýna realizačnímu týmu ministerstva při jeho práci na strategii rozvoje digitálních technologií do roku 2020.   Milan Hausner ředitel školy, ZŠ Lupáčova
ModulBlogy
12. 01. 2014
Když jsem zvažoval, zda přijmout nabídku spolupracovat se čtyřmi školami zapojenými do projektu společnosti Microsoft Vzděláváme pro budoucnost, očekával jsem, že budu mít možnost z první ruky a přímo v pedagogické praxi pozorovat, jak zavádění dotykových zařízení do výuky ve školách probíhá. Po několika měsících již vím, že se mi dostává daleko zajímavějšího a plastičtějšího pohledu, nežli jsem si dovedl na začátku představit. Čím dál, tím více jsem přesvědčen, že spolupráce mezi státem, veřejnými školami a nadnárodními společnostmi je značně důležitá. Mnohé nadnárodní společnosti mají více prostředků, vlivu a moci, nežli mnohé vlády, jejich produkty a služby významně formují naše životy. Společenskou zodpovědnost firem musíme být schopni nejen vyžadovat, ale i vhodně, ku prospěchu všech využívat. Právě společnost Microsoft, ač to o ní možná ví v Česku málokdo, významně v celosvětovém měřítku investovala v posledních letech do pedagogického výzkumu. Díky tomu má skvělé poznatky pro začleňování digitálních technologií do školního vzdělávání. Sám jsem se o tom měl možnost přesvědčit například na Partners in Learning 2012 Global Forum konaném před rokem v Praze. Školy, které jsou zapojené do projektu Vzděláváme pro budoucnost (viz minulý příspěvek tohoto blogu) nepatří v několika ohledech k „průměrným“ školám. Liší se různou předchozí zkušeností s integrací technologií do vzdělávání i plánovaným scénářem využívání dotykových zařízení, vykazují ale jeden společný atribut: všechny čtyři mají ředitelku či ředitele, který spatřuje v technologiích prostředek změny současného vzdělávání a chtějí v tomto směru sami něco nového zkoušet. Právě schopnost řízení změny a chuť experimentovat a zkoušet nové způsoby vzdělávání dnes rozděluje nemnoho inovativních škol od těch tradičních. Jsme na začátku projektu, který by měl být zajímavý primárně pro zúčastněné školy. Mojí ambicí je, aby postupy a okolnost průběhu zavádění a využívání dotykových počítačů do výuky nezůstaly pouze prožitou zkušeností čtyř ředitelů, několika učitelů a desítek žáků. Společně s Národním ústavem pro vzdělávání se pokusíme příklady dobré praxe a zajímavá zjištění zprostředkovat nejen společnosti Microsoft, ale především dalším školám a ředitelům, kteří sledují svět očima otevřenýma a nebojí se nových výzev. Ondřej Neumajer
ModulBlogy
06. 01. 2014
Tablety ve škole – to je momentálně žhavé téma, protože slibují přinést do výuky oživení, ale také ji udělat efektivnější a atraktivnější pro žáky a studenty a poskytnout odpověď na jejich individuální potřeby. A protože už Komenský řekl, že škola má být hrou, můžeme doufat, že když bude výuka děti bavit, mohou se také více naučit. To je všechno moc hezké, ale všichni si uvědomujeme, že naše současné problémy nezmizí jako mávnutím kouzelného proutku v momentě, kdy škole zakoupíme zásobu nových tabletů. Lidský element je zde stejně důležitý jako dříve, ne-li dokonce více. Jenomže ouha. Kdo má recept na to, jak správně skloubit technologii tabletů a lidského elementu ve výuce? Kdo ví, jak to správně namíchat tak, aby se tablety staly skutečně užitečnou učební pomůckou a ne hračkou pro děti či, v horším případě, noční můrou pro učitele? Téma je nové u nás i ve světě. Vlastně se všichni učíme za pochodu. A pokud škola nakoupí tablety a teprve potom zjišťuje, co s nimi – to už je pozdě. Kolik šlápnutí vedle a rozčarování by ušetřilo mít kvalitní a komplexní informace předem a podle nich se rozhodovat? Ale kde čerpat..? Proto nás napadla myšlenka vytvořit tento blog. Má sloužit jako přehled a orientační navigace školám, které o nasazení tabletů přemýšlí, i těm, které už tablety mají a chtějí se zdokonalit v jejich využívání.  Tento blog má za cíl přinést na jedno místo zkušenosti a rady těch nejpovolanějších – ředitelů a učitelů ze škol, kde již tablety systematicky používají. Jedná se o Referenční školy, které se staly pilotními školami projektu Vzděláváme pro budoucnost. Způsobem, jakým je využití tabletů ve škole koncipováno a sledováno, je tento projekt první svého druhu v České republice. A co je to “Vzděláváme pro budoucnost”? Tato iniciativa, jejímž garantem je společnost Microsoft, přináší školám jednak širokou nabídku tabletů a dotykových zařízení určených přímo školám, ale i podporu při jejich závádění do výuky. Do této podpory patří například školení pro pedagogy a ředitele škol zdarma, nebo právě i projekt Referenčních škol. Na každé z Referenčních škol byl nasazen a je sledován jiný scénář využití tabletů. Dovolte, abychom Vám je představili: Tablety pro konkrétní třídu – ZŠ Lyčkovo náměstí, Praha 8 Děti z 5.B používají tablety nejen ve škole k psaní poznámek, vyplňování interaktivních cvičení či skupinovým projektům, ale také doma, kde se učí ze svých poznámek a připravují na tabletech domácí úkoly. Mobilní učebna – ZŠ Mnichovice  Tablety jsou určeny pouze pro školní použití a může je využít kterákoliv třída bez ohledu na to, v jaké učebně se zrovna nachází. Ať už se tedy 6.B učí matematiku nebo 9.A dějepis, mohou děti použít tablety k práci se vzdělávacími aplikacemi týkajícími se daného tématu. Bring Your Own Device (BYOD) neboli Přineste si vlastní zařízení – ZŠ Lupáčova, Praha 3 Děti si do výuky nosí vlastní tablet či notebook z domova. Pro efektivní výuku je třeba zajistit, aby se tato zařízení mohla zapojit do školní infrastruktury, připojit k Internetu, používat stejné aplikace, vzájemně bezpečně komunikovat a mnoho dalších úkonů. V současnosti hodně skloňovaný koncept BYOD přináší mnoho řešení a minimálně stejně tolik otázek. Tablety pro učitele – ZŠ Kunratice, Praha 4 Tablety obdrželi nejprve učitelé, aby se s nimi seznámili, absolvovali školení, připravili výukové materiály. Teprve při komfortním ovládnutí technologie pedagogy se škola chystá přistoupit k dalšímu kroku – klasickému modelu výuky 1:1. V tomto blogu najdete příspěvky ředitelů a pedagogů z těchto škol, případně dalších škol, které nasadily tablety do výuky, ale i zástupců metodologického partnera tohoto projektu – Národního Ústavu pro Vzdělávání (NÚV). Přeji Vám zajímavé čtení, ale hlavně abyste zde našli zajímavé podněty, užitečné tipy a odpovědi na Vaše otázky. Vzdělávání pro budoucnost je na dosah.. tedy vlastně na dotek. 
ModulDigifolio
05. 01. 2014
1
0
0
veřejná
ModulBlogy
06. 04. 2014
Dobrý den, děkuji za komentář a tady jsou mé odpovědi. 1 - je to věc názoru, ale proč by měl být učitelským pracovištěm pořád "ten počítač" u stolu. Poměrně dost učitelů za tím stolem pak při využívání IT sedí, přičemž když by se volně pohybovali po třídě a měli stejné IT možnosti jako v případě sezení u PC, je to z hlediska výuky a kontaktu s dětmi mnohem efektivnější. 2 - ta terminálová učebna byl jen příklad ve scénáři BYOD, kdy víceméně neseženete stejnou vzdělávací aplikaci pro všechny tři mobilní platformy. Navíc pokud těch počtíačů budete mít ve třídě třeba 15, tak na tom svém tabletu, i kdyby byl větší nez standardních 10 palců, moc z těc náhledů obrazovek neuvidí. 3 - ceny si myslím umí najít každý sám. Ne že by to byl problém zjistit, ale už jenom to, že některá škola chce FullHD rozlišení, některá ne, někomu stačí 32GB a někomu 128GB + 500HDD dock, někdo chce klávesnici, někdo ne a to už děla poměrně velký cenový rozptyl. Velice zhruba se dnes použitelné Windows 8 tablety dají pořídit od 10 000, některé modely včetně licence na Office 2013. Osobně bych se pro dlouhodobější použití asi vyhnul 8palcovým tabletům, pokud chcete konkrétní modely, tak pro žáky bych se rozhodoval mezi ASUS T100a Lenovo Miix 2 10, pro učitele mi z hlediska využití mi vychází ideálně např. Lenovo Miix 2 11. Opět je to ale ryze subjektivní záležitost. 4 - ten classroom mgmt je primárně jako pomoc pro ty učitele, kteří by náhodou nevěděli, jak tu třídu "zkrotit". Určitě by to neměl být prostředek pro denodenní využívání. Kupovat do třídy tablety a pak je polovinu každé hodiny mít uzamčené, protože děti nedělají to, co mají, je nesmysl. Karel Klatovský