ModulČlánky
5192
0
02. 04. 2015
Dobronín je obec na Jihlavsku, kde došlo těsně po druhé světové válce k zavraždění asi 13 Němců. Jejich těla byla následně zakopána na nedaleké louce Budínka. Dlouho se o této události mlčelo, byť o ní měli místní obyvatelé určité povědomí. Od 90. let sem jezdili rodinní příslušníci zavražděných, aby uctili jejich památku. Česká veřejnost se k této události do té doby nikdy nevyjádřila. Teprve v roce 2009 se případem začal zabývat nezávislý jihlavský novinář a na jeho popud v roce 2010 česká policie. Tím se rozvířila bouřlivá diskuse o tom, co se vlastně tenkrát stalo a jak se k této události nyní postavit. Ostatky byly téměř po 70 letech převezeny na hřbitov v Jihlavě. Policejní vyšetřování bylo v roce 2013 po sepsání podrobné zprávy uzavřeno, resp. pro nemožnost zajistit více důkazů odloženo. Diskuse ovšem nadále probíhá.
ModulČlánky
5672
0
31. 03. 2015
Město Jáchymov v sobě nese několik kontrastů, viditelných hned při jeho první návštěvě. Krásné historické budovy na náměstí dokazují velký význam města v minulosti a jejich neutěšený stav zároveň naznačuje, že zde došlo k velkým proměnám. Skutečně se v 16. století jednalo o druhé největší město v českých zemích. Díky bohatým ložiskům stříbra a následné ražbě stříbrné mince tolaru zde došlo k nevídanému rozmachu a rozkvětu města. Jáchymov má však i svou druhou tvář, související opět s těžbou, tentokrát uranu.
ModulČlánky
5870
0
30. 03. 2015
Krajina je všude kolem nás. Ale co to vlastně je krajina? Neexistuje jediná správná definice krajiny. Můžeme ji pokládat za „výřez“ prostoru, který nás obklopuje. Krajina na rozdíl od přírody vzniká teprve pohledem člověka, který ji vnímá, popisuje a hodnotí – předtím je krajina jako taková neviditelná. Každá společnost přeměňuje krajinu, kterou obývá, zanechává v ní své stopy a vytváří tím vlastní krajinu. Uvědomíme si náš vztah ke krajině, která nás obklopuje, a popřemýšlíme, jak na nás působí. Na základě otázek a navržených exkurzí se naučíme krajinu popisovat a uvědomovat si ji. Důležité je vytvářet si vlastní názory a podnítit v žácích přemýšlení o svém okolí. Takto může vzniknout nový pohled na prostředí, ve kterém se pohybujeme, a může se proměnit naše prožívání při pobytu v něm.
ModulČlánky
4028
0
26. 03. 2015
Národní památník na Vítkově je fascinující stavba na vrcholu kopce Vítkova, která v sobě nese několik stop pamětí. Její osud odráží složitost československých dějin ve 20. století.
ModulČlánky
5868
0
24. 03. 2015
Z jakých pohledů se můžeme na pomník dívat? Jak pomníky vznikají, žijí a zanikají? Proč budí většinou nejvíce pozornosti a vášní ve chvíli, kdy se budují, a často ještě více, když se začne mluvit o jejich odstranění? Výpověď pomníků je mnohovrstevná. Pomníky nelze vnímat jen jako prosté připomínky minulosti. Jsou zároveň kultovním místem, artefaktem ve veřejném prostoru, místem pro manifestaci postojů, pojí se s nimi různé rituály.
ModulČlánky
6241
0
19. 03. 2015
Vnímání událostí spojených s pádem komunistického režimu je podstatnou složkou historického vědomí české společnosti. Listopad 1989, který odstartoval sociální změny v naší zemi, je výrazným dějinným zlomem, kterého se mohla současná střední generace aktivně účastnit. Jedná se však také o událost, která vyvolává diskusi o jeho významu a následné společenské transformaci.
ModulČlánky
3539
0
16. 03. 2015
Padesátá léta v Československu (a zejména jejich první polovina) jsou vnímána jako jedna z nejtemnějších kapitol našich moderních dějin. Zatímco na jedné straně na popravištích a v komunistických pracovních táborech a vězeních umírali a trpěli nevinní občané, kteří byli perzekvováni na základě příslušnosti ke společenským vrstvám vnímaných komunistickým režimem jako nebezpečné, otevíral se na straně druhé před velkou částí společnosti zcela nový život, pomalu se osvobozující z dozvuků války. Životní úroveň obyvatel se ve srovnání s válečnými lety pomalu zvyšovala, i přes nepříznivé dopady měnové reformy v roce 1953.
ModulČlánky
7283
0
26. 02. 2015
Život v severních Čechách se před rokem 1989 netěšil zrovna nejlepší pověsti. Čtyři dekády trvající vláda komunistické strany nad tímto koutem bývalého Československa měla spíše negativní charakter a vynesla tento region na jedno z nejpřednějších míst v Evropě z hlediska zdevastovaného životního prostředí. Příčin neradostného stavu je hned několik. Poválečný odsun většiny německého obyvatelstva přerušil v tomto ohledu po staletí utvářenou kontinuitu. Je jistě pravda, že velké transfery původního obyvatelstva a vykořeněnost obyvatel českého pohraničí nemohou zcela upokojivě vysvětlit pozvolný úpadek regionu, nicméně hrají velmi důležitou roli.
ModulČlánky
4816
0
25. 02. 2015
Obec Lety u Písku leží v turisticky vyhledávané oblasti Jihočeského kraje poblíž vodní nádrže Orlík. Dnes v ní žije přibližně 300 obyvatel. Nedaleko obce stojí na místě bývalého pracovního cikánského tábora velkovýkrmna vepřů. Za existenci vepřína je Česká republika opakovaně kritizována Evropskou unií. V roce 2005 byla v Evropském parlamentu instalována výstava Lety – příběh zamlčené genocidy. Krátce po ukončení výstavy Evropský parlament hlasoval o rezoluci, která vyzývala členské státy k přijetí nápravných opatření špatného postavení Romů v Evropě. Zároveň text rezoluce adresně vyzývá Českou republiku k odstranění vepřína.
ModulČlánky
4234
0
23. 02. 2015
Vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války zanechalo hluboké jizvy nejen v životech lidí, kteří museli opustit svou vlast, ale také těch, kteří byli následně do uvolněného pohraničí dosídleni. V obou případech totiž byli lidé vytrženi ze svých domovin – z míst, k nimž měli vztah, kde měli své kořeny.
ModulČlánky
2252
0
19. 02. 2015
Projekt Konfliktní místa paměti – cesta k lepšímu dějepisu měl za cíl vývoj výukových metodických materiálů k výuce českých dějin 20. století. Vznikly metodiky, které tematizují konflikty v naší kolektivní paměti, a to tím, že sledují deset vybraných tzv. konfliktních míst paměti: míst, kde dochází ke střetům různých pohledů na stejné události. Konfliktní místa paměti jsou místa, na nichž si různé skupiny obyvatel spojují stejné události s různými a často zcela protikladnými výklady těchto událostí. Jedná se o místa paměti v materiálním i nemateriálním smyslu.