Pokračování diskuze, volně navazující na tento článek, proběhne v neděli, 14. 2. 2021 od 20:00 opět na Clubhousu. https://www.joinclubhouse.com/event/Mwo1WlgO

Diskuze navazující na tento článek bude probíhat v neděli, 7. 2. 2021 od 20:00 na Clubhousu. https://www.joinclubhouse.com/event/xovYOJ3l

Všechny odkazy jsou u zdrojů uvedeny.

Vážený pane Klimeši, ve svém komentáři narážíte na soustu zajímavých témat, které by vydaly na několik samostatných diskuzí. Především umění naplánovat si svůj pracovní den či týden v režimu home office je jednou z nejtěžších a možná nejdůležitější dovedností, které se žáci měli možnost naučit během uzavření škol a kterou budou bezesporu potřebovat v budoucnu. Právě rodiče mohou v tomto procesu sehrát klíčovou, jak kladnou tak bohužel i zápornou roli, v ukazování vzorů svým dětem pomocí vlastního přístupu. A máte naprostou pravdu, že stejně jako v prezenční výuce, i v té distanční hraje klíčovou roli vztah žáků a učitele, který lze rozvíjet jak ve škole, tak online (viz můj článek 3. 6.). Jsem předvědčen, že pokud si ze stávající zkušenosti online vzdělávání vybereme to lepší a správné a poučíme se ze svých chyb, pomůže nám to v budoucnu vytvořit podmínky a celou online výuku lepší a přirozenější než tomu možná bylo v některých případech na počátku té stávající.

Vážený pane Slavíku, názvu Vteřinové Vánoce (VDC) jsem dal záměrně přednost kvůli nabízené aliteraci.

Vážená paní Martínková, obecně se službám, které nejsou integrovány do školního systému, ať už jde o Microsoft Office 365, který výše popisuji, G Suite či Apple Školu vyhýbám. Sdílení hesla považuji za bezpečnostní riziko narozdíl od uživatelského oprávnění zřízeného pro každého žáka v uvedených školních řešeních. Nicméně například pro neveřejné sdílení fotografií či jiného multimediáního obsahu rodičům (odkazem, který znají jen oni) si variantu s heslem dokážu krátkodobě představit. Lepší by ovšem bylo, kdyby i rodiče měli samostatné přihlašovací údaje.

Komunikace přes školní emaily učí žáky mimo jiné firemní či profesní kultuře, kde používání soukromých emailů není akceptováno a často jde proti pravidlům a bezpečnosti dané společnosti. Emailovou komunikaci s rodiči provádím taktéž výhradně přes svůj školní email.

Nedávat odkazy ke jménům byl záměr. Bylo těžké najít jen jedno místo, kam odkázat, jelikož všichni uvedení jsou aktivní na více místech. Naopak jsem tím chtěl dát čtenářům možnost najít si uvedené inspirátory sami - v sociálních sítích, na vzdělávacích webech, stránkách škol a vzdělávacích institucí nebo na jejich osobních stránkách.

Další zajímavé zdroje k tomuto tématu: https://www.respekt.cz/tydenik/2018/13/jak-vyrobit-volice https://www.lupa.cz/clanky/cambridge-analytica-je-jen-spickou-ledovce-je-tu-zacatek-konce-facebooku/

@Ondřej Neumajer: A v případě, že jim učitel poskytne videa zahraniční (ideálně ve spolupráci s jazykáři - párová/týmová výuka) se už dostává na půl cesty tam, kde by nakonec žáky měl ideálně mít, tj. že tato videa budou žáci schopni vytvářet pro druhé žáky sami, např. vyšší ročníky pro nižší, žáci SŠ pro žáky ZŠ apod. = další propojení s ICT (viz koncepce digitální gramotnosti). Zrovna nyní o něčem takovém (tvorbě výukových videí samotnými žáky) sám uvažuji v rámci výuky technické angličtiny na střední škole, aniž bych PT ve svých předmětech integroval. Uvedená komunita (ať již vytvořená pod libovolnou platformou) by mohla propojit učitele, kteří tato videa (česká či v cizím jazyce) tvoří, s těmi, co PT realizují či chtějí realizovat. (Zájem o tyto učitele již projevila i česká Khanova škola - @KhanovaSkola v reakci na můj tweet.) Ponechme nyní stranou, která videa jsou účinnější pro žáky, zda ta, na kterých jsou jejich učitelé, nebo ta, kde jsou cizí lidé. Možná, že nakonec nejúčinnější by mohla být kombinace známých žáků a učitelů, kteří by tato videa tvořili společně.

Výborný článek! Díky za něj. Co vytvořit společné portfolio/nástěnku (Padlet apod.) s učiteli PT? Nebo ještě lépe FB skupiny či komunitu na G+ pro stávající a budoucí učitele realizující PT?

V podobném duchu jako Stephane Kasriel mluví ve své TED prezentaci Why jobs of the future won't feel like work také David Lee. https://goo.gl/BDZ3Zb Je evidentní, že téma naší budoucnosti (zejména pak budoucnosti našich žáků) a přípravy na ni bude v tomto a následujících letech čím dál více skloňováno.

Facebook už začal: Facebook just made it harder for you to share fake news - https://goo.gl/9Be0p4

Rád bych doplnil, že v USA již lze, např. pomocí programu Massive Online Degree, získat celé magisterské studium. Georgia Tech je první univerzitou s tímto akreditovaným programem. Více: https://pe.gatech.edu/node/29 

Otázka zní, co můžeme udělat pro to, aby se tato oblast týkala i učitelství.

Pane doktore Marku, děkuji Vám za upozornění na chybu. Máte samozřejmě pravdu, "Why I teach?" není gramaticky správně vytvořená anglická otázka. Již jsem to na blogu opravil.

Twitter: @SirKenRobinson

Další ukázky myšlenkových a pojmových map vytvořených studenty Gymnázia Arabská:http://goo.gl/vP8XWfhttp://goo.gl/S1zy0s

A obrovská skromnost a pokora, které z něj po celou dobu vyzařovaly (a také radost, kterou se neustále snaží svým dětem rozdávat) ukázaly, jak velkým učitelem a člověkem Srini je. Také děkuji za článek. Napsal jste to opravdu moc hezky.

Naprosto souhlasím s kolegyní Ivanou Eliášovou. Navíc je tu ještě jeden prvek, o kterém samozřejmě víme, přesto jej zmíním a dále rozvinu, a to je skutečnost, že žáci nepřichází do školy zcela neposkvrněni technologiemi (momentálně zřejmě nejvíce těmi mobilními), ale mají s nimi nemalou zkušenost a očekávají, že na to ve škole navážou, přesněji, že svou konkrétní znalost technologií rozvinou třeba v rovině vzdělávací (tedy např. používají nějakou aplikaci ve volném čase a učitelé jim ukážou, jak ji mohou využít v jejich rozvoji v oblasti vzdělávání). To ovšem vyžaduje, abychom věděli, jaké technologie a služby naši žáci používají a byli dostatečně pružní na ně včas a účelně zareagovat.

Předpokládám nyní pouze situaci, že někdo chce zavést technologie do výuky, protože se domnívá, že tím automaticky tuto výuku zkvalitní. Stejně tak je omyl domnívat se, že sebelepší koncepce (patrně teď mluvíme o koncepci na zavádění technologií) vše vyřeší. Zkvalitnění výuky je komplexní záležitost, která se mění v čase a ve které technologie jsou jen jednou z částí a i velikost této části se mění (jak velká tato část je je značně individuální). Zkvalitnění výuky je faktor související například s tím, jak je pedagog schopen a ochoten měnit své osobní i výukové návyky, zkoušet nové věci, být proaktivní, otevřený novým přístupům, schopný vlastní reflexe, jak dokáže hledat argumenty PRO daná (třeba i všechna) řešení a nikoliv jen důvody PROTI a v neposlední řadě, zdali je schopen vidět situaci očima žáků a myslet přitom na personalizaci výuky a také se ji snažit realizovat. Zdali dokáže vidět to, co žáci potřebují a přicházet s postupy, které jim pomohou v jejich vzdělávání a budoucím životě (až opustí školu) a současně ještě přemýšlet, zdali a jak by mu právě technologie v tom všem mohly pomoci. Dovolím si na závěr zmínit Sira Robinsona a mírně jeho slova poupravit a doplnit. "Každý den naši žáci (Robinson mluví o našich dětech) rozprostírají své sny pod naše nohy a my bychom měli našlapovat zlehka." A já bych doplnil: a také obezřetně."

Taktéž doporučuji zhlédnout zbylá videa Katie Gimbar - Katie Gimbar's Flipped Classroom FAQ, kde odpovídá na různé dotazy: http://goo.gl/zGn4C , přestože něco z nich je již popsáno v článku výše.

Místo konkrétního příkladu bych raději uvedl jisté zobecnění, a sice tvrzení, že proces odnaučování (popsaný v článku) úzce souvisí s našimi návyky, resp. s procesem neustálého prověřování těchto návyků a jejich přepisováním v případě, že již nevyhobují. Více v knize Petra Pacovského, Člověk a čas, zde: http://goo.gl/cq46R , strana 109.

I rozdílů mezi personalizací dle J. S. a naší individualizací bude patrně více. Jako zásadní vidím ten, že personalizace vtahuje do celého procesu (tj. utváření výuky dle potřeb a rozvoje osobností žáků) žáky samotné.Individualizace (v "našem" pojetí) má naproti tomu spíše tendenci utvářet nezávislou výuku na skupinovém pojetí, která však evidentně nemusí být dostatečně personalizovaná. [Tak nevím, jestli jsem tu rukavici v podobě vysvětlení zvedl, nebo na ni šlápl, jako ten pán v Kristiánovi šlápl té dámě na kapesníček.]