Dobrý den, pod obrázkem mluvíte o percentilu (když se umístí na 70. percentilu, je lepší než 70 % ostatních), viz Kvantil na Wikipedii. Maturitu dělají nejen gymnazisté, ale i žáci středních škol a středních integrovaných škol (tj. učební obory s maturitou), pro které je nastavení 20% neúspěšnosti smrtící (gymnázia mají velmi vysokou úspěšnost státní maturitní zkoušky, i stoprocentní). Ovšem vaše úvaha je podle mne správná. Nemá smysl, aby stát 4 roky investoval do žáků a pak závěrečnou zkoušku třetině/polovině nedal, přestože odborné znalosti mají (mluvím o SŠ a učebních oborech s maturitou).

Mohl bych rozporovat každý druhý bod, za všechny jen ten poslední: "Očekávané výsledky učení (znalosti, dovednosti) jsou jasně definované, transparentní, měřitelné a přenositelné." Obávám se, že vzdělání, resp. schopnosti a dovednosti (nebo kompetence chcete-li), se nedají exaktně měřit ani porovnat. Můžete sice do zblbnutí vyplňovat testy (jak se to čím dál častěji děje), ale tím získáte jen přehled o tom, jak umí dotyčný vyplňovat testy. Bohužel nikoliv to, zda ho škola připravila na reálný život, reálnou práci, reálné řešení problémů. Navíc ne vše se dá testem ověřit. Leda bychom učili jen to, co se dá otestovat :-)