Avatar
Vladimír Václavík

Poslední přihlášení 22. 01. 2020

Název školy/instituce
UPPE PdF UHK
ModulDiskuze
11. 04. 2014
ForumDiskuzní fórum pro členy ES a KS
Cíle vzdělávání stanoví zákon v § 2. RVP může tyto cíle rozvinout, ale ne na mnoha stránkách, protože to je zbytečné. Pokud je třeba zákon nějakým způsobem rozvíjet a vysvětlovat, pak je zákon špatný. K tomuto svému názoru připojuji ještě postesknutí, ze se diskuse k zadaným tématům nezúčastňuje více členů expertní - pracovní skupiny, protože ... je to škoda, je o čem diskutovat.
ModulDiskuze
26. 03. 2014
ForumDiskuzní fórum pro členy ES a KS
Teď jsou podmínky pro uskutečňování RVP v kapitole 10. Například "prostory pro osobní hygienu žáků ..." tam je uvedeno dvakrát a to je špatně. Kapitola 10 by se dala zestručnit v duchu zásady, že v závazných dokumentech stačí uvést určitý požadavek jen jednou. To znamená, že pro WC je asi nějaký jiný předpis. Také si kladu otázku, zda je nutné vypisovat vše do detailů, jako třeba že tělovýchovné prostory mají mít bezpečný povrch atd. Když se už dívám do RVP - to nebylo dobré řešení vyškrtnout rodiče a psát "zákonní zástupci". To se přece řeší jinak.
ModulDiskuze
23. 03. 2014
ForumDiskuzní fórum pro členy ES a KS
S pojmem kompetence ve vzdělávání jsem se setkal poprvé v Německu v roce 1993 v nějakém kurikulárním dokumentu pro 1. stupeň (nebo o kompetenci jako cíli vzdělávání hovořila paní učitelka). Ten pojem tam byl už ukotven. Uvádí ho i německý pedagogický slovník (1989). Náš Pedagogický slovník (Průcha, Walterová, Mareš - 1995) uvádí "kompetenční minimum" jako základní způsobilost pro výkon určité profese, což je zúžení pojmu. Přitom v dokumentu "Kvalita a odpovědnost" (Program rozvoje vzdělávací soustavy ČR - říjen 1994) je pojem kompetence jako cílová kategorie uveden. Bylo kolem toho ale dost debat, kompetence se těžko vžívaly. Pan kolega Dvořák zmínil na únorovém setkání článek prof. Skalkové, kde uvádí, že kompetence je příliš vágní pojem, než aby na něm stála reforma. V tom si ale musíme udělat jasno, aby bylo možné RVP psát. Za sebe mohu říci, že mi kompetence v podstatě vyhovují, ty klíčové bych sjednotil pro PV a ZV.
ModulDiskuze
25. 02. 2014
ForumDiskuzní fórum pro členy ES a KS
Vzpomínám na svá školní léta (asi šestá - sedmá třída) kdy se zjistilo, že žáci jsou přetíženi učivem a že se učí zbytečnosti. Ministerstvo vydalo pokyn k redukci učiva. Protože se pracovalo s jednotnými učebnicemi, bylo to poměrně snadné. Několik vyučovacích hodin jsme se věnovali tomu, že jsme podle pokynů vyučujících dvojitou čarou vyznačovali pasáže učebnic obsahující nepovinnou látku. Zpět do našich dnů: RVP potřebují redukci. Je mylná představa, že čím více učiva se předepíše (očekávané výstupy, učivo, standardy), tím budeme jako národ bohatší, zdravější, spokojenější ... Bude to těžký úkol vzít stávající text RVP ZV a vyškrtat duplicity, text zjednodušit, zestručnit a zároveň aktualizovat. Bude to totiž proti existující tendenci snažit se nacpat do obsahu vzdělání co nejvíc. RVP ZV ve znění z roku 2004 má cca 120 základních stránek, upravená verze 2013 146 stránek. Bylo by dobré si předem stanovit, kolik stránek mají mít RVP po inovaci.
ModulDiskuze
01. 12. 2013
ForumDiskuzní fórum pro členy ES a KS
Vyjádřím se k RVP ZV: Kurikulární dokument se má zabývat i formami (metodami, strategiemi ...) učení žáků. Jde o to, zda v případě RVP jít do hloubky nebo zda stačí jen stanovení zásad a požadavků v obecné rovině. Nyní pro RVP ZV je stanoveno v části 1.2 Principy - RVP "předpokládá volbu různých vzdělávacích postupů, odlišných metod, forem výuky ...". V zásadách pro zpracování ŠVP je uvedeno, že ŠVP stanoví výchovné a vzdělávací strategie na úrovni školy a k naplňování cílového zaměření vzdělávacích oblastí stanovením výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni vyučovacích předmětů. V RVP stačí jen obecný požadavek. Strategie se konkretizují v ŠVP. Učitelky a učitelé podílející se na tvorbě ŠVP by měli vědět, jak vyučovat. K tomu jsou kvanta nejrůznějších materiálů.
ModulDiskuze
31. 10. 2013
ForumDiskuzní fórum pro členy ES a KS
Podle mého názoru může už nyní nastat shoda v určitých základních principech tvorby RVP. Například: Mají být shodné klíčové kompetence pro PV a ZV? Současný stav: PV 5: k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, činnostní a občanské. ZV 6: k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské, pracovní. Myslím si, že by měly být KK shodné - tedy použít i pro PV 6 kompetencí. Charakteristika kompetencí by odpovídala vývojovému stadiu předškolního a následně školního dítěte a vyjadřovala by záměr individuálního rozvoje dítěte. P.S.: Zajímavé by bylo opustit pojem "klíčové kompetence" a pojetí a cíle základního vzdělávání (kapitoly 3 a 4 RVP) koncipovat jinak. Troufne si na to někdo?
ModulDiskuze
21. 05. 2013
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Je to už dávno, co mě jako začínajícího učitele soudruh ředitel po hospitaci pokáral, že některé věci říkám žákům jaksi navíc. "Drž se osnov, to je zlaté pravidlo". Napadá mě - bude platit "Drž se standardů"? Petr Chaluš mi připomněl, že je potřeba podívat se na úplný začátek. V zákoně je na několika řádcích to nejdůležitější (obecné cíle v § 2 a cíle základního vzdělávání v § 44). Když známe cíle, záleží na systému a především na práci učitelek a učitelů, jak se zajistí jejich naplnění. Co potřebujeme jsou určitá pravidla, normy, vzory učitelské práce, vedoucí ke splnění cílů vzdělávání - zmiňuje se o tom i Ondřej Hausenblas ve výše doporučovaném příspěvku. (Zde by se hodilo použít i slovo standard). Snahy o zlepšení vzdělanosti se nyní bohužel orientují na jiné standardy, o nichž tu je řeč. Naše škola je hodně založena na některých scholastických principech a vědění - znalosti jsou v popředí. Vědomosti jsou samozřejmě důležité (kdo nezná písmena, nenaučí se číst atd.). V cílech vzdělávání je formulace "uplatňovat své schopnosti spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi", a Bílá kniha formuluje požadavek "pro rámcové vzdělávací programy je nutné vytvářet odpovídající evaluační standardy". Stala se chyba, že takové standardy a jejich následné ověřování (testováním) se staly pro mnoho lidí alfou a omegou zlepšování vzdělávacího systému. Proč? Je to cesta zdánlivě jednoduchá, přináší numericky vyjádřitelné výsledky, zapadá do tradičně přijímané role školy. Žák má cosi vědět, umět - to se pojmenuje (popřípadě i očísluje) a následně přezkouší. S přípravou je sice hodně práce, díky IT se to dá zvládnout. V procesu přípravy takových standardů se raději nepřipouští, že by to všechno mohlo být jinak. Prostě nasedlo se do vlaku a jede se. Možná, že to není ten správný vlak. Já nejsem proti zjišťováni znalostí a dovedností, bez zpětné vazby nelze vyučovat, nelze se učit. Ale v této fázi bych viděl zveřejněné návrhy spíš jako materiál k dobrovolnému použití a k sondám, kterými lze stav vzdělanosti zjišťovat mnohem laciněji, než plošnými testy. Diskuse ať probíhá dál, ne však pod tlakem nějakého termínu. Zavedení standardů je třeba zatím nechat jako otevřený problém.
ModulDiskuze
13. 05. 2013
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Jak to vlastně s těmi standardy je? Mohu si to pamatovat špatně, nebo to chápu špatně - děkuji za případná doplnění a opravy. Socialistická pedagogika měla učivo normované osnovami. Před třiceti lety bylo poměrně jasné, co se má probírat, co se mají žáci naučit - situaci ulehčovaly jednotné učebnice. Po převratu bylo zřejmé, že školství i vzdělávání se musí proměnit. Mezi transformačními projekty zaujal významné místo projekt NEMES. Východiskem byl požadavek změny paradigmatu, změny celkového pojetí vzdělávání. Před dvaceti lety se v odborných diskusích objevil pojem "standard". Bylo totiž zřejmé, že stejně, jako je nezbytná humanizace, liberalizace a demokratizace české školy, musí být pro vzdělávání dán nějaký rámec. NEMES rozvinul další projekty týkající se standardů na 1. stupni a 2. stupni ZŠ. Dvě publikace s významným podílem řady učitelů (editoval O. Hausenblas a V. Spilková) nabízejí i dnes velice zajímavé čtení evokující otázku: Kde se to zadrhlo, že jsme se od roku 1993 nepohnuli dál? Před 10 lety už platila Bílá kniha, kde je v kapitole Zvyšování kvality vzdělávání uvedeno doporučení "vytvořit systém standardů, kritérií a indikátorů". Záleží samozřejmě na tom, co si kdo pod pojmem "standard představuje, mně ale bohatě stačí formulace např. "žák plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti", což je citováno z RVP. Jsem přesvědčen, že očekávané výstupy z RVP by si časem určité úpravy zasloužily, 10 roků platnosti kurikulárního dokumentu je přiměřená doba. Jakmile začneme jednoduché formulace nějak rozpitvávat, precizovat, dávat jim čísla, dále je rozvádět, zabředneme do džungle, ve které se ztratí mnohé ze základního smyslu vzdělávání. Zájem o zavedení standardů nebývale stoupl poté, co PISA odhalila některé nedostatky našich žáků. Měly by být lékem na problémy v našem školním vzdělávání: Standardy jako podklad pro testy, testy jako podklad pro hodnocení žáků i škol - a tím pádem vzdělanost stoupne. Kdo má lehkou virózu, snad tomu věří. Ještě dovětek: Uvažovalo se o standardech pro předškolní vzdělávání a byly dokonce zpracovány. Naštěstí zůstaly jen na papíře. Ale po mírných úpravách byly vydány pokynem bývalého ministra pod názvem "Konkrétní očekávané výstupy" jako příloha RVP PV. Minulý měsíc jednali zástupci pedagogických fakult z oboru Učitelství pro mateřské školy o inovaci RVP PV a mimo jiné doporučují MŠMT odstranit Konkretizované očekávané výstupy jako přílohu RVP PV.
ModulDiskuze
28. 03. 2013
ForumPřechod z MŠ na základní školu
V nějakých vyhláškách by se dalo dohledat, zda musí být pro přípravnou třídu nějaké podmínky (třeba zmíněná samostatná šatna). Měl by odpovědět někdo, kdo problematice přípravných tříd rozumí. Pokud tato otázka byla položena, napadá mě: Proč by měly být pro přípravnou třídu nějaké zvláštní podmínky? A proč by měly tzv. přípravné třídy vůbec existovat? Ve škole by mohla být v nějaké místnosti skupina nejmenších dětí (od čtyř let), kde by se pracovalo tak napůl jako v mateřské škole a něco by se dělalo jako v první třídě. Nároky by se postupně zvyšovaly, bez skoku do první třídy. Problém je ve zcela zastaralém pojetí základního vzdělávání, které už 200 let rozděluje životní cestu člověka na etapu předškolní a školní. A přitom z hlediska vývojové psychologie není důvod k nějakému rozdělení této cesty prvního září po dosažení šesti let. Tento předěl ve vzdělávání máme zakotvený v zákoně, což neznamená, že právě tak je to správné. Mnoho škol už je organizováno jako Základní škola a mateřská škola v .... Věřím, že by si tam učitelky a učitelé dovedli poradit s kontinuální péčí (výchovně vzdělávací) pro děti od čtyř let. Museli bychom však oželet zápis do školy a slavnostní nástup do první třídy. Mně však tyto rituály trochu připomínají někdejší odvody a nástup plnění povinné vojenské služby.
ModulDiskuze
18. 03. 2013
ForumÚpravy RVP PV - veřejná diskuze
Opět se tu vynořila otázka, zda je vůbec nutné revidovat stávající RVP PV. Zejména když nemáme přesvědčivé argumenty, že ten stávající je špatný. Systém vzdělávacích programů byl vytvářen pro nové podmínky po pádu komunismu. Požadavek více úrovní se objevil v Bílé knize a později byl uzákoněn. Podle návrhu Strategie vzdělávací politiky do roku 2020 se na záměrech vymezených v Bílé knize nemá nic měnit. Pokud jde o konkrétní podobu vzdělávacích programů je třeba s inovacemi počítat, to je přirozený a žádoucí proces. Je potřeba, aby se o možných úpravách RVP PV diskutovalo. Místo zde mají konkrétní návrhy na zlepšení tohoto dokumentu i názory těch, kdo mají určitou odpovědnost za jeho podobu. Já se například přikláním k tomu, aby RVP byl méně rozsáhlý a aby byl srozumitelnější (právě srozumitelnosti RVP PV se týká tato část diskuse). Například systém vzdělávacích cílů mi připadá zbytečně složitý. Nejsem si úplně jistý, zda některé kolegyně chápou správně roli RVP. Bílá kniha to uvedla už dávno: Úlohou státu je především definovat pravidla hry (stanovit cíle atd.), úlohou školy je vzdělávací cíle co nejlépe realizovat na základě své profesionální odpovědnosti. A to už se jedná o cíle, které si v rámci pravidel stanovených státem mateřská škola sama stanoví ve svém ŠVP. Není možné chtít, aby RVP PV byl i jakousi metodickou pomůckou - "programem výchovné práce", dokonce direktivního charakteru. RVP PV má podněcovat iniciativu a tvořivost pracovníků MŠ. Otázka tedy zní: Splňuje stávající dokument tento požadavek?
ModulDiskuze
31. 01. 2013
ForumÚpravy RVP PV - veřejná diskuze
Nejprve k otázkám: 1. Uvedený dokument musím používat, ač nerad. 2. Ve stávající podobě je jeho zařazení problematické a nesouhlasím s ním. A teď podrobněji: Občas mám za úkol vysvětlovat tento dokument studentkám a studentům prezenční i kombinované formy studia učitelství pro MŠ. Dostávám otázku: Když jsou v RVP PV ke vzdělávacím oblastem uvedené očekávané výstupy, proč je přibližně totéž na 27 stránkách uvedeno znova v příloze RVP jako Konkrétní očekávané výstupy? Pokud jde o opatření, kterým se Konkrétní očekávané výstupy zařazují jako příloha do RVP PV, mám tento názor: Když bylo rozhodnuto napravit české školství zavedením standardů pro jednotlivé stupně vzdělávání a kontrolou dosahování těchto standardů (nejlépe plošným testováním) zvýšit úroveň vzdělanosti, měly vzniknout i standardy pro předškolní zdělávání. Naštěstí k tomu nedošlo, ale tento materiál se trochu upravený (a s určitými chybami) a pod jiným názvem dostal do RVP alespoň jako příloha (když to máme, tak to přece nevyhodíme). Velice oceňuji úroveň zpracování původního RVP PV, který před více než 10 lety předjímal vývoj. Jeho kapitolu 5 (členění oblast – cíle – nabídka – výstupy – rizika) považuji za nadčasovou. Nadešel čas k inovaci RVP, ale to Dobešovo opatření považuji za úlet, kterému by vzhledem k připravovaným inovacím nemusela už být věnována pozornost. „Klíčovým problémem vzdělávání v ČR je absence kvalitního a strategického řízení“ (Strategie 2020, kap. 5). „Důsledkem jsou časté a ne vždy promyšlené změny, které odvádějí pozornost od zvyšování kvality výuky a zlepšování učení každého jednotlivého žáka“. To přesně sedí na KOVy. Pokud v diskusi zaznívá, že je třeba více metodických materiálů (zejména pro méně zkušené kolegyně), pak s tím souhlasím. Ale metodická příručka je něco jiného, než normativní kurikulární dokument, jakým je RVP. Na závěr: Konkretizované očekávané výstupy samozřejmě mohou být k dispozici na internetu, nejlépe na portálu rvp. Komu se hodí, jistě si je najde.
ModulDiskuze
29. 01. 2013
ForumÚpravy RVP PV - veřejná diskuze
Navazuji na úvodní příspěvek paní Zajícové - má plnou pravdu. Protože se chystá inovace rámcových vzdělávacích programů, chtěl bych položit tuto otázku: Má se lišit struktura RVP PV a RVP ZV? Dnes je odlišná. Ke škodě RVP PV je tento dokument komplikovanější právě v oblasti stanovení cílů. Proč cíle a ještě dál rámcové cíle? V RVP ZV je to jasných 9 cílů. Jednoduchá struktura a méně slov - to by mělo být krédo pro inovace. Pak mě také zajímá, proč není stejný počet kompetencí pro předškoláky a školáky. A proč ty formulace nejsou nějak pojmově sjednocené, vždyť jde o totéž.
ModulDiskuze
07. 11. 2012
ForumÚpravy RVP ZV - veřejná diskuze
Je v RVP ZV něco zbytečného, dublovaného apod? To by měla být základní otázka pro revizi celého dokumentu. Pokud jde o učivo: Není možné mít v základním kurikulárním dokumentu všechno napsané tak, aby se zaručilo, že se v každém mozku účastníka vzdělávání vytvoří všechny spoje v souladu s ideálem všestranně harmonicky rozvinutého individua (viz kalokagathia). Při tvorbě dokumentů jsme zatížení rakousko-uherskou tradicí a vypadá to tak, že se vše řídí zásadou - čím více stránek, tím vyšší kvalita (a vyšší ohodnocení). Velice se proto přimlouvám, aby skutečná revize RVP spočívala ve škrtání a zjednodušování. Rámec pro vytvoření ŠVP by stačil stručný, podrobnosti už dodají jeho tvůrci - učitelky a učitelé. Komu se chce rozpracovat ŠVP na 500 stránek, ať to udělá, ale je to zbytečné. Zlepšení kvality vzdělávání spočívá v něčem jiném, než v detailním rozpracování pokynů co učit a jak učit. Silně pochybuji, že požadavek na stručnost a zjednodušení RVP ZV bude vyslyšen. Což znamená, že vůči učitelkám a učitelům panuje značná nedůvěra.
ModulDiskuze
28. 10. 2012
ForumÚpravy RVP ZV - veřejná diskuze
Začnu stěhováním dětí. Byl jsem v německé škole, kam nejméně dvakrát za měsíc nastoupilo dítě imigrantů bez znalosti německého jazyka. Vyučující si s tím problémem uměli poradit - škola měla své kurikulum (my říkáme ŠVP) vytvořené tak, aby problémy zvládla. Diskusní téma "RVP vs. osnovy" nás vrací do doby před dvaceti lety, kdy se objevil náznak destrukce dosavadního zaběhnutého systému, v němž stát (příslušné ministerstvo) prostřednictvím učebních osnov předepisoval školám, co a kdy se má učit. V roce 1993 byl vytvořen projekt Obecná škola, na který měla navazovat "Občanská škola". To byly vlastně centrálně vytvořené školní vzdělávací programy, které měly nahradit nevyhovující socialistícké učební osnovy. Nebylo možné přehlédnout otázku - proč by těch programů nemohlo být více? A vznikl úspěšný program "Národní škola". V polovině 90. let byl parlamentní komisí (za spolupráce mnoha pedagogů) připraven dokument "Otevřenost, rozmanitost, kvalita", který uvedl zásady rozvoje české vzdělávací soustavy. Dokument vycházel i z koncipování kurikulární politiky ve vyspělých zemích OECD a otevřel cestu k naší kurikulární reformě. V Bílé knize (2001) je doporučen nový systém vzdělávacích programů, jak je později stanovil zákon o vzdělávání. Chce se někdo vracet zpátky? Školní vzdělávací programy otevřely prostor pro rozvoj autonomie škol a schopný tým umí vytvořit kvalitní kurikulum. Bědování nad poklesem vzdělanosti je vlastně bědováním nad stavem učitelstva, šířeji nad stavem celé společnosti. Existují desítky dobrých škol. Něco se dá ve třídě poznat na první pohled. Například se ptám: Máte ve třídě nějaká pravidla? Kdo a jak je vytváří? Co se vyučuje frontálně a co jinak a proč? Atd. Snahy o různé interpretace výsledků srovnávacích studií a některé snahy po zlepšení úrovně našeho školství (testy v 5. třídě počínaje a státní maturitou konče) jsou bohulibé, ale mnohdy odvádějí pozornost od otázek zásadnějších, jak je například formuloval nestor české pedagogiky Jaroslav Kozlík v článku "K poklesu a vzestupu vyspělosti našich žáků" (viz učitelské listy). Nakonec připojuji jeden poznatek ze školy v Nizozemsku, který vždy přidávám k diskusím týkajícím se otázek RVP/ŠVP". Pan ředitel mi uvedl tři podstatné cíle vzdělávání, na něž se všichni vyučující neustále soustřeďují: "Chceme naučit žáky, aby si uměli organizovat svůj čas ve škole, chceme aby si uměli organizovat práci a chceme, aby uměli pracovat nezávisle." Tyto úkoly pro vyučující jsou důležitou součástí školního kurikula, kde jsou samozřejmě i učební obsahy, způsoby hodnocení apod. Mám pocit, že nám se zatím do ŠVP takové cíle nedaří vkládat a nová verze RVP k tomu nabádá jen málo.
ModulDiskuze
11. 06. 2012
ForumStrategie základních gramotností - veřejná diskuze
Vědomě se odchyluji od propíraného dokumentu. Ale objevují se zde názory (M. Krynický, J. Petrů a mnozí další), které naznačují, že v pozadí za snahou rozvíjet gramotnosti stojí něco důležitějšího - principy dobré práce školy a učitelů. Jsou-li naplněny, daří se. Z návštěvy jedné školy v Nizozemsku si pamatuji, jak mi pan ředitel stručně vysvětlil, o co jim ve škole jde: "Chceme děti naučit, aby si uměly organizovat svůj čas, aby si uměly organizovat svou práci a aby uměly pracovat nezávisle." (Podotýkám, že s tím se začíná od čtyř let.) Při takové snaze se gramotnosti rozvíjejí mnohem lépe, než v našem systému, který efektivním metodám vyučování a učení věnuje poměrně malou pozornost.
ModulDiskuze
10. 06. 2012
ForumStrategie základních gramotností - veřejná diskuze
Když šetření PISA odhaluje nedostatky v úrovni kognitivních dovedností našich patnáctiletých (ostatně to sami také víme), mělo by se s tím něco dělat. Tradičně se vymyslí dokument jaksi strategického významu - nad ním zde diskutujeme. Závadu vidím v tom, že v úvodu není vymezena problematika gramotností, tradičně je gramotnost chápána jako dovednost číst a psát, přidala se matematická gramotnost, dále je definována funkční gramotnost, přírodovědná gramotnost, ICT gramotnost a objevují se další. Čtenářská a matematická jsou považovány za základní a proto se zaměřme nejprve na ně. Nechť se dokument jmenuje "Podpora čtenářské a matematické gramotnosti v ZV (raději bych viděl Podpora rozvíjení ...). Počítá se s tím, že se dalším gramotnostem bude věnovat pozornost samostatně. Neštěstím MŠMT je, že chce řešit všechno hned a přitom nemá ani Národní program vzdělávání. Dejte odborné diskusi čas. Předložený dokument by se jistě dal proti duchu Rakousko-uherské tradice zestručnit a zjednodušit - méně je někdy více. Hlavní nedostatek vidím v části 5 - Návrhy opatření, kde není ani naznačeno kdo bude zajišťovat a v jakém termínu. Dokument musí být formulován tak, aby byl v současné fázi kurikulární reformy všeobecně přijatelný a aby pro školy a vyučující nepředstavoval nějaké další zatížení s výjimkou používání metod a forem vyučování, které k rozvíjení základních gramotností povedou. Můj závěr: Základní myšlenka je správná ale stávající text vykazuje znaky "dobešovského" dokumentu - proto předělávat.
ModulDiskuze
05. 05. 2012
ForumKoncepce vzdělávání, ŠVP a my
Už několikrát jsem si dal tu práci, že jsem RVP ZV podrobně pročetl. 1. Co mi na něm hlavně vadí je jeho rozsáhlost. Je u nás dost pitomá tradice mnohomluvnosti. Má smysl vše do podrobností rozepisovat? Autoři jednotlivých částí nemají prokazovat svoji zdatnost tím, že napíší vše do podrobna (mnoho stránek), nýbrž stručným vystižením podstatného. Určitě třetina textu by se dala vyškrtnout, aniž by utrpěla vzdělanost žactva (již má RVP podporovat). 2. Ze stávajícího dokumentu přímo čiší, že každou kapitolu psal někdo jiný (jiný tým) a závěrečná redakční úprava byla nedostatečná. To je třeba opravit (souvisí s bodem 1). 3. Co mi chybí je stanovení požadavků na kvalitní výuku (teď 99% "co vyučovat", 1% "jak vyučovat"). Z tohoto hlediska je RVP velmi nedostatečný kurikulární dokument. 4. Úprava RVP ZV - upgrade je nutná. Ale to už se mělo říci dávno a stanovit cíle, termíny, harmonogram, začít analytickou studií atd. Co se teď děje je chaotické a k dobrému nepovede.
ModulDiskuze
05. 05. 2012
ForumCizí jazyky v MŠ
Zadejte si do Googlu například "worksheets" a objeví se Vám nabídka množství odkazů. Tak se jistě proklikáte k tomu, co by se Vám hodilo. Angličané dělají pro své mrňousy krásné věci. Můžete samozřejmě hledat podle jiných slov a řetězců.
ModulDiskuze
25. 04. 2012
ForumPřechod z MŠ na základní školu
My se asi musíme trochu smířit s tím, že "čas ještě neuzrál". Například slovní hodnocení se též obtížně a dlouho prosazovalo a přitom bylo od počátku z odborného hlediska jasné, že do školy patří. My si o přechodu MŠ - ZŠ můžeme podiskutovat a byly by zajímavé zkušenosti z menších společných zařízení ZŠ a MŠ. Je možné stávající bariéru při přechodu ze školky do školy nějak zbořit? Myslím, že § 46 zákona je napsán špatně, protože uzamkl možnost vývoje v organizaci základního vzdělávání (přesně před rokem jsem v podobné diskusi na tomto portálu napsal, že nám zákon stanoví cosi jako povinnost používat k vlečení vlaků parní lokomotivu). Stálo by za to získat překlad nizozemského zákona, podle něhož jsou děti rozdělovány do věkově smíšených skupin (na rozdíl od našich ročníků podle věku). Pokud by se z diskuse v tomto fóru daly udělat nějaké závěry, měli by se k nim vyjádřit odborníci a pak už to je záležitost legislativců a poslanců. Možná by stačilo, aby zmíněný § 46 připustil možnost vytváření věkově smíšených skupin a některé školy by si s tím už samy dál poradily. Je to ale i záležitost veřejného mínění, které není nakloněno novotám bořícím zaběhnuté stereotypy.
ModulDiskuze
24. 04. 2012
ForumPřechod z MŠ na základní školu
Začátek školní docházky je u nás hluboce zakořeněn v tradicích sahajících do 18. století. Nechtělo by to podívat se na tento problém jinak? Třeba jako Karel Slavoj Amerling v roce 1848? Ten ve svém Návrhu pro národní školy navrhoval počáteční členění školy podle věku na 2 až 3, 4 až 5. Odmítl reformovat tereziánskou školu "sešíváním starých vetešin a sem tam zlepšováním pokažených míst", protože "celá ta posavadní budova vetchá a na rozsypání jest". Odvolávám se proto na Amerlinga, i když realizaci této myšlenky znám z Nizozemska. Děti do školy začnou chodit po čtvrtých narozeninách (tedy v průběhu celého roku, povinně pak v šesti letech). Vstup do školy je pozvolným "vplynutím" do nové životní etapy. Příchozí děti jsou zařazeny ve skupině nejmenších dětí, kde způsob práce odpovídá naší mateřské škole. Nároky se pozvolna zvyšují a začínají odpovídat požadavkům, jak je známe z prvního stupně ZŠ. Odpadá problém se zajištěním návaznosti MŠ a prvního stupně ZŠ, protože tato návaznost je přímo "geneticky" zakotvena v kurikulu školy. U nás máme nyní už řadu škol, které mají organizačně MŠ a ZŠ propojenou, tyto stupně spolu i spolupracují, ale vše se musí odehrávat v mezích školského zákona. A tento zákon kopíruje staré tradice a znemožňuje zásadní inovace. Zřizování přípravných tříd je, řečeno s Amerlingem, jen sešíváním starých vetešin.
ModulDiskuze
27. 05. 2011
ForumSTANDARDY PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
V diskusi k návrhu standardů PV se ukázalo, že MŠ standardy dané "shora" nepotřebují. Už je mají ve svém ŠVP - viz příspěvek ředitelek MŠ Šárky Fišerové z 16. 5. (odkaz na vynikající webové stránky!) a Hany Malé z 25. 5.). Navrhované standardy vycházejí z "očekávaných výstupů" RVP PV k dané oblasti. Deklarovaná nepovinnost standardů je totéž, co slůvko zpravidlav RVP. Pokud budou nějaké standardy PV vydány tak nevím (a to je moje otázka), zda se budou muset do stávajících nebo nově zpracovaných ŠVP nějak včlenit, zda se o toto začlenění standardů a o příslušné znalosti a dovednosti bude ČŠI nějak zajímat. S touto otázkou jsem se poslední měsíc několikrát setkal, protože předělávání (rozšiřování) ŠVP je časově náročný administrativní úkon.
ModulDiskuze
27. 05. 2011
ForumSTANDARDY PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Rodič, který získává informace na internetu, se jistě podívá na stránky některých mateřských škol - tam jsou někde velmi dobré informace týkající se školní zralosti a školní připravenosti (a o to se v "desateru" jedná. Pokud jde o seznam věcí, které tu zralost a připravenost charakterizují, není jich deset. Není to ani nějakých deset zásad nebo pokynů pro rodiče. Ten název je proto chybný. Nejvíc se divím, že by to "desatero" měl být nějaký shora vydaný pokyn pro rodiče. Paní Urbánkové dávám zcela za pravdu.
ModulDiskuze
07. 05. 2011
ForumSTANDARDY PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Dobrý den paní Zajícová. Ještě bych se vrátil k příručce pro (začínající) učitelky MŠ, čili k příručce k očekávaným výstupům nebo k pomůcce k OV. Já také říkám ANO. Dobře jsem si všiml, že hned v počátku této diskuse se ozval požadavek na takový studijní či metodický materiál (a vlastně teď poslední příspěvek je o tom také). Myslím, že by paní Urbanová téma nebo fórum "Pomůcka k očekávaným výstupům" měla otevřít, abychom si přečetli a ujasnili, co všechno by ve školkách k lepšímu porozumění očekávaným výstupum potřebovali. A nejen k porozumění, ale i k realizaci činností (a to pokud možno velmi konkrétně). Mám před sebou Program výchovné práce pro jesle a MŠ z roku 1977. Je to dobře udělaný návod k práci v MŠ, která byla vedena v duchu ideových principů socialistické společnosti a socialistické pedagogiky. To vlastně byl tenkrát standard poskytované péče - centrálně vydaný, jednotný, striktně vyžadovaný. Po převratu bylo jasné, že s tímto dokumentem nelze pracovat a já oceňuji na mnoha lidech zainteresovaných v té době na PV, že se rychle zorientovali a bez ohledu na nějaké centrální záměry (které vlastně ani neexistovaly) hledali novou cestu, například vytvořením programu MŠ podporující zdraví, nebo později přijetím programu Začít spolu. Pozdějším vytvořením RVP PV se MŠ dostaly v rámci celého vzdělávacího systému na absolutní špičku. V RVP PV je vše potřebné k vytvoření ŠVP, je možné ještě vzít manuál k přípravě ŠVP (TVP), další materiály a v neposlední řadě využívat internet (například právě rvp.cz). Pochopitelně každý kurikulární dokument zastarává a inovace po určité době jsou žádoucí. Co mi na současném záměru nějakých "standardů" nejvíc vadí: Na rozdíl od doby předlistopadové si mají dnes učitelky (ev. učitelé) vytvářet svůj program sami. To je ohromná svoboda i zodpovědnost. Ale to je právě podstata žádoucí proměny - jen svobodní a zodpovědní mohou vychovávat ke svobodě a zodpovědnosti. Dávat nyní nějaké standardy či standardizované návody, jak v MŠ pracovat, aby se naplnily očekávané výstupy, by byl krok zpět - návrat do situace před rokem 1989. Něco jiného je však metodická podpora čili výše zmíněná pomůcka. Nazval bych ji pracovně například "Cesta k naplnění očekávaných výstupů v předškolním vzdělávání".
ModulDiskuze
05. 05. 2011
ForumSTANDARDY PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Paní Zajícová, dobrý den. Ten můj předchozí příspěvek je samozřejmě pro Vás - jsou to odpovědi na Vaše otázky. A paní kolegyně Kropáčková - také Vás zdravím a omlouvám se, pokud jsem Vás zmátl. Vl.Václavík
ModulDiskuze
05. 05. 2011
ForumSTANDARDY PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Paní Kropáčková, já jsem přesvědčen, že každý standard je dokument normativního charakteru. Slovo standard musí mít jednotný výklad v celém vzdělávacím systému - tedy formálně je standard PV totéž co standard ZV. Už v roce 1994 (před 17 lety!) MŠMT vydalo dokument Program rozvoje vzdělávací soustavy ČR, kde se píše, že "pro jednotlivé úrovně vzdělávání stát stanoví vzdělávací standardy, které budou východiskem pro tvorbu vzdělávacích programů". Pro základní vzdělávání seznam standardů vyšel ve věstníku MŠMT v roce 1995. Nevím, zda někdo tehdy uvažoval o standardech pro předškolní vzdělávání, ale nebyly potřeba - problematiku účelně vyřešil RVP PV (cíle, nabídka,výstupy,rizika). Loňská zpráva o výsledcích našich žáků v testech PISA a analýza McKinsey rozvířila debatu o kvalitě vzdělávání a jak to bývá, dost rychle se prosadilo rádoby efektivní (a efektní) řešení: Budeme testovat všechny děti v 5. a 9. třídě (k tomu je nezbytné vytvořit standardy). Nevím, kdo vymyslel, že by měly být standardy i v nepovinném předškolním vzdělávání, ale nebyl to dobrý nápad. Můžeme samozřejmě diskutovat o jiném standardu, což by byl "Standard vzdělávací nabídky". Obsahově by byl tento dokument shodný třeba s "příručkou k očekávaným výstupům". Ale to se budeme bavit o materiálu zcela jiného charakteru - o materiálu metodickém či didaktickém. Snaha standardizovat vzdělávací nabídku je návrat k "Programu výchovné práce pro jesle a MŠ" (1977). Konkrétní vzdělávací nabídku si dnes ve svém ŠVP a TVP vytvářejí učitelky (i učitelé) MŠ sami. Je samozřejmé, že některé učitelky dělají svoji práce lépe, jiné hůře. To ale neznamená, že všem nařídíme, že to musejí dělat stejně - jakýmsi standardním způsobem. Jestliže se po 10 letech od vzniku RVP PV ukazuje, že chybějí podpůrné metodické materiály, například seznam doporučených činností k očekávaným výstupům RVP PV (když už někomu nestačí uvedená vzdělávací nabídka), tak je potřeba na takových materiálech pracovat. Ale to je jiné diskusní téma, než návrh standardů PV. Bylo by možná dobré tuto diskusi otevřít.
ModulDiskuze
03. 05. 2011
ForumSTANDARDY PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Omlouvám se za poněkud odlehčený tón příspěvku, ale není přece možné dělat z normativní školské dokumentace bramboračku. Pokud obecně platí, že standardy jsou základem pro zjišťování výsledků vzdělávání, musí se slovo standard používat ve stejném významu jak pro základní, tak i pro předškolní vzdělávání. Z tohoto hlediska jsou zde publikované informace o standardech PV jen takové obezličky, které se snaží vysvětlit, že budeme mít standardy PV, které žádnými standardy nebudou. Vždyť je to celé postavené na hlavu. Úkolem pracovní skupiny bylo dle ústního zadání rozpracovat ... To jako že přišel pan ministr do VÚP a povídá - "Heleďte, holky, udělejte standardy PV, máte na to dva měsíce". V té chvíli mu měl někdo připomenout, aby se na MŠMT nevymýšlely blbosti ale rychle se připravil Národní program vzdělávání, protože to je úkol daný zákonem už 7 let (!). Standardy se do předškolního vzdělávání nehodí, proto je tam nemají ani např. ve Finsku, Nizozemsku aj. Jak zde v diskusi zaznělo, máme RVP PV a tam jsou jak cíle, tak očekávané výstupy a dokonce i vzdělávací nabídka a seznam rizik. Co by přinesl další dokument? Jen další rozepisování již napsaného. RVP PV vznikal koncem 90. let a v té době projevily jeho autorky mimořádnou invenci a předvídavost (kde byla v té době příprava nového zákona?) i schopnosti a připravily dokument, který je dokonce v něčem lepší než později zpracovaný RVP ZV. Příprava standardu PV není žádný evropský trend, jak je ve vstupní informaci uvedeno. Myslím, že by všichni, kdo jsou na předškolním vzdělávání zainteresováni, měli projevit dostatek rozumu i sebevědomí a záměru připravit standardy PV říci jasné NE!
ModulDiskuze
28. 04. 2011
ForumSTANDARDY PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Jen úvodní dotaz: Chyby, které jsou v textu desatera, mi dělá prohlížeč, nebo tam skutečně jsou? bod 8 chovat se kontrolované/kontrolovaně bod 10 ptá/ptát se na to možná i bod 5 obrazcích/obrázcích Nejsem češtinář a mám určitý problém s názvem - desatero jsem dosud chápal jako souhrn (deseti) zásad, pravidel.
ModulDiskuze
28. 04. 2011
ForumAlternativní výuka
Odpovědi pro pana Sotoláře (13.4) Hned po nabytí svobody v roce 1989 se u nás uskutečnilo několik vzdělávacích akcí pro zájemce o waldorfskou pedagogiku (přijeli například lidé, kteří po emigraci ve waldorfské škole začali učit). Hledaly se i možnosti k založení waldorfských škol. Nedostatečně vzdělaní úředníci v tom však viděli nebezpečný pokus vnést do tradiční české školy cizorodé prvky. Též se objevil oficiální názor - waldorfské školy ano, ale jen pro děti s nějakým postižením. V počátku transformace vzdělávacího systému panovala spíš neochota k rozvolnění a teprve srovnávání s vyspělými státy přimělo ministerstvo akceptovat i vzdělávací program waldorfské a montessori základní školy. Snaha centrálně kontrolovat a autonomii škol omezovat je patrná stále - viz nedávno navržené úpravy zákona o vzdělávání. Pokud jde o situaci v Německu, obnovení waldorfských škol bylo po roce 1945 součástí denacifikace. Němci (též Rakušané, Švýcaři) měli výhodu v plném přístupu k německy psané odborné literatuře, v možnosti rozvinutí sítě kontaktů, ve všeobecně vyšší toleranci k alternativám (než jakou máme u nás), v rozvinuté činnosti Sdružení svobodných waldorfských škol (www.waldorfschule.de) apod. Koncepci ověřila i dostatečně dlouhá tradice - dnes přes 90 let. Kritici antroposofie i waldorfské pedagogiky jsou všude, mě však vždy napadne známé "psi štěkají, karavana jde dál".
ModulDiskuze
26. 04. 2011
ForumDěti se specifickými vzdělávacími potřebami
Naše školství je ve vleku tradic. V zákoně jakoby máme, že se na železnici používá k tažení vagónů parní lokomotiva. Když jsem byl poprvé v nizozemské škole překvapilo mě, že tam děti nastupují při dovršení čtyř let (průběžně během roku). Samozřejmě nejprve jsou ve skupině nejmenších (4-5), kde se pracuje "školkovým" způsobem. Pak postoupí do vyšší skupiny (6-7), kde je už práce náročnější. A tak to jde dál. Našim problémům s tzv. školní zralostí nějak nerozuměli. Vše plyne přirozeně. I u nás máme mnoho škol s názvem ZŠ a MŠ, ale existuje v nich ta tradiční bariéra, která brání propojení MŠ a 1. stupně ZŠ a která přináší a pokud se uvažování i zákon nezmění bude stále přinášet problémy.
ModulDiskuze
13. 04. 2011
ForumAlternativní výuka
Pro pana Sotoláře 23.3.2011: "Základ pro koncepci škol od MŠ až po střední ..." - měl jsem na mysli waldorfské školy, které dnes u nás zahrnují školy mateřské, základní i střední. Lze tedy projít systémem od předškolního období až k maturitě. Podařilo se vytvořit a realizovat tuto koncepci za 20 let s velkým úsilím a často spíš v nepřátelské atmosféře. Kdyby s takovým nasazením pracovalo ministerstvo v oblasti "hlavního proudu" škol, máme dnes už mnoho věcí vyřešených a lepší výsledky (PISA aj.).
ModulČlánky
12. 04. 2012
Otevřené vyučování je označení pro didaktickou koncepci, která se v návaznosti na reformní pedagogické názory (např. Freinet, Petersen) rozvinula v 70. a 80. letech minulého století. Nové organizační formy nahrazující tradiční frontální metody se u nás šíří jen zvolna. Je nepochybné, že ICT nalézají v této koncepci bohaté uplatnění, "otevírání školy" lze chápat i jako vstřícnost vůči novým technologiím a jejich využití. Jen pro zajímavost - zmíněný C. Freinet začal před 80 lety ve velké míře používat ve škole technické prostředky jako  gramofon, film, školní rozhlas, zaváděl výměnu dopisů a textů mezi třídami a školami, organizoval vyučovací projekty apod.
ModulČlánky
13. 04. 2011
Když něčemu nerozumíme tak to neznamená, že se jedná o špatnou věc. Waldorfské školy přispívají k rozšíření vzdělávací nabídky. U nás byla v období socialismu jejich existence z ideologických důvodů nemožná. Po dvaceti letech od pádu komunismu jsou už tyto školy součástí systému, jak to je ve vyspělých zemích běžné.
04. 09. 2010
Zásoba pracovních listů je vynikající věc jak zaměstnat žáky s ohledem na jejich různé individuální pracovní tempo. Jsou další generátory, například www.worksheetfactory.com. Mohl by mi někdo poskytnout odkaz na generátor v češtině?
ModulČlánky
31. 08. 2010
Znakem dobré školy je inovativní přístup k tvorbě vlastního kurikula. Znakem dobrého ministerstva by měl být inovativní přístup k RVP. Stávající (mám na mysli ten pro ZV) by si úpravy už zasloužil. Například: 1. Text lze redukovat, vzdělávací obsahy zestručnit. 2. Věnovat pozornost nasměrování didaktických postupů. Poměr mezi "co učit" a "jak učit" vůbec neodpovídá požadavkům na zpracování kurikula. 3. Jeden odstavec věnovaný tendencím ve vzdělávání je nepostačující. Chybí mj. odvolání na známé 4 pilíře vzdělávání, z toho důvodu je i většina ŠVP opomíjí.
ModulBlogy
31. 08. 2010
Určitě je dobrý nápad zjistit, jak se k plošnému testování žáků staví v zahraničí, jaké diskuse tam probíhají. Připojuji k tématu jeden starší postřeh z Německa: Když sedlák zjistí, že mu prasata nepřibývají podle jeho představ, určitě se nesnaží nápravu zjednat tak, že by je začal častěji vážit.
ModulDUM
02. 12. 2009
Pokud záleží pouze na správném spočítání příkladů tak nechápu, proč se zapisuje pořadí žáků, jak příklady odevzdají (viz návod). V obměnách této aktivity je uvedena možnost stanovení časového limitu nebo započítání chyby za později spočítané příklady - právě to je špatné.
ModulDUM
24. 11. 2009
Hrát na matematického krále je špatné! Zvýhodňují se žáci s matematickým nadáním (počítají rychleji). Navržený postup je nelogický - zpravidla je jeden král. Ovšem pracovní listy jsou dobrá pomůcka, bylo by dobré udělat ke stažení i variantu s výsledky, aby byla možná samokontrola (kontrola se spolužákem).