Avatar
PhDr. Ondřej Neumajer Ph.D.

Poslední přihlášení 03. 05. 2021

O uživateli
Od poloviny roku 2007 jsem měl ve Výzkumném ústavu pedagogickém na starosti vytvoření a následný vývoj Digitálních učebních materiálů (DUM) a komunitu uživatelů, následně jsem pracoval ve vztahu k Metodickému portálu jako konzultant. Moje domovská stránka je na adrese http://ondrej.neumajer.cz/.
Webové stránky
Sociální sítě
Název školy/instituce
PedF UK
Stupeň vzdělávání
Vysokoškolské
ModulČlánky
1639
0
18. 12. 2020
Po patnácti letech vstoupil v platnost v polovině roku 2020 nový standard studia ICT metodika, někdy také nazývaného ICT koordinátor. Článek shrnuje, v čem spočívá hlavní zaměření inovovaného pojetí této důležité pozice na škole, jejímž cílem je podpora učitelů ve smysluplné integraci digitálních technologií do života celé školy.
ModulČlánky
3139
3
23. 11. 2020
Studie shrnující aktuální posun ve významu pojmů vztahujících se k výuce na dálku, které teď všichni učitelé ve zvýšené míře používají, ale jejich obsah chápou často nesprávně.
ModulČlánky
5251
1
04. 09. 2020
Studie shrnující vlastnosti nástrojů pro podporu výuky prostřednictvím technologií (hybridní, distanční, na dálku), které by měly být součástí v praxi používané jednotné školní platformy. Jedná se o znalosti, bez nichž se neobejde žádný školní ICT metodik, a v naší současné situaci se hodí i všem učitelům.
ModulČlánky
3540
6
09. 01. 2020
Šetření počítačové a informační gramotnosti ICILS zveřejnilo výsledky druhého ročníku tohoto mezinárodního srovnání. Tentokráte se navíc zjišťovala i úroveň informatického myšlení žáků. Jak dopadli čeští žáci, jsme se bohužel nedozvěděli.
ModulČlánky
3779
0
07. 01. 2020
Příspěvek popisuje workshop, prostřednictvím kterého jsou účastníci z řad pedagogických pracovníků seznámeni metodami kritického myšlení s rámcem digitálních kompetencí učitelů DigCompEdu na té úrovni, že budou schopni začít přemýšlet o svých digitálních kompetencích a plánovat jejich další rozvoj.
ModulČlánky
2992
0
28. 03. 2019
Přehledový článek o významu a stavu využití umělé inteligence v našem školství.
ModulČlánky
4202
2
28. 02. 2019
Článek vysvětluje souvislosti inovace školního prostředí nejen z pohledu prostorového uspořádání třídy. Věnuje pozornost též pedagogickým souvislostem.
ModulČlánky
6903
7
11. 10. 2018
Přehled existujících doporučení spojených se zaváděním digitálních forem vzdělávání, který všem zájemcům významným způsobem usnadní orientaci a hledání, budou-li některý dokument potřebovat.
ModulČlánky
12176
0
24. 09. 2018
Zpráva o publikování českého překladu evropského dokumentu popisujícího digitální kompetence pedagogů, jehož součástí jsou i standardy, které mohou být použity k sebehodnocení a budou mít vliv na definování profilu uchazečů o učitelské povolání.
ModulČlánky
4210
4
11. 12. 2017
Česká školní inspekce zveřejnila na začátku nového školního roku výsledky šetření o podmínkách pro využívání digitálních technologií ve školách. Nadpis článku dává tušit, k čemu inspekce dospěla.
ModulČlánky
11817
5
15. 06. 2017
Článek komplexně vysvětluje problematiku zkreslování, kterému je vystaveno naše vnímání informací přicházejících k nám online. Toto zkreslení začíná mít významný dopad na stav a vývoj světa. A bohužel se zvětšuje. Proto je nezbytné, abychom všichni věděli, jak vzniká, a uměli mu čelit.
ModulČlánky
4476
15
02. 05. 2017
Popis evaluačního nástroje iPAC vyvinutého evropským projektem MTTEP, jehož cílem je ukázat, jak by měly vypadat výukové aktivity využívající mobilní digitální zařízení. Jedná se o velmi důležitý nástroj, který pomáhá učitelům modernizovat výuku směrem k naplňování výukových cílů budujících kompetence nezbytné pro budoucí uplatnění žáků.
ModulČlánky
6795
4
20. 03. 2017
Přehled důvodů, které vyvolávají potřebu transformace školství v důsledku integrace technologií včetně mezinárodních souvislostí a upřesnění stavu realizace naší domácí Strategie digitálního vzdělávání.
ModulČlánky
7872
7
29. 09. 2016
Článek shrnuje problematiku přechodu průmyslu do 4. vývojové etapy a popisuje jeho vztah ke školství včetně našich aktuálních snah se s touto výzvou doby vyrovnat.
ModulČlánky
7296
0
01. 09. 2016
Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020, kterou schválila vláda v roce 2014 a nyní realizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), hovoří na více místech o vzniku masivních otevřených online kurzů (MOOC). MŠMT plánuje podporu jejich vzniku a to i mimo primární zaměření digitální strategie. Tento dokument obsahuje vymezení oblasti, požadavky a doporučení pro vznik a provozování těchto kurzů.
ModulČlánky
10148
0
18. 08. 2016
Příspěvek uvádí soubor kritérií kvality digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů, která se stávají etalonem kvality elektronických výstupů využitelných ve vzdělávání.
ModulDiskuze
29. 04. 2016
ForumStandard digitálních vzdělávacích zdrojů
Děkujeme všem, kteří se aktivně do diskuze zapojili. Zájemce o problematiku veřejných licencí odkazuji na novou publikaci Využití licencí Creative Commons jako cesta k efektivnějšímu sdílení informací, viz https://drive.google.com/file/d/0B3x8X77RaMBPZTZXQmVJbXlScFE/view?pli=1 ON
ModulDiskuze
21. 04. 2016
ForumStandard digitálních vzdělávacích zdrojů
Ještě si dovolím upozornit na jeden aspekt, který v diskuzi zaniká. K možnosti využít nejotevřejněší licence CC, které žahrnují i možnost komerčního využití, nebude nikdo nucen. V žádném případě to není povinnost! Cílem je tuto volbu neznemožnit. Vždy je to autor, který si volí konkrétní licenci, pod kterou je zdroj/materiál dále šířen. Kdo to nebude chtít, prostě zvolí takovou, která komerční využití neumožňuje. Pěkný den ON
ModulČlánky
7317
3
21. 04. 2016
Příručka představuje hlavní výhody, které může přinést zapojení principů otevřeného vzdělávání do českých škol. Počínaje finančními úsporami a konče zvýšením celkové kvality výuky a prestiže českých škol.
ModulDiskuze
19. 04. 2016
ForumStandard digitálních vzdělávacích zdrojů
Dobrý den, je možné do materiálu dát jako doporučení/eventuelně požadavek, na pro začátek alespon minimální standard příštupnosti - Universal Design (design pro všechny) - asi pod technickými parametry... Zcela souhlasím, že přístupnost by měla být součástí požadavků. U webových dokumentů se lze odkázat na Vyhlášku o přístupnosti 64/2008 Sb., která toto řeší, což návrh standardu také činí (vuz bod 4.1). Přivítáme jakékoli náměty na využitelné standardy elementaristiky práce s elektronickým textem, které by bylo možné do standardu integrovat, resp. se na ně odkázat.
ModulDiskuze
19. 04. 2016
ForumStandard digitálních vzdělávacích zdrojů
Dobrý den. 1) Zásadním problémem je skutečnost, že navrhovaný standard se týká pouze volně dostupných digitálních výukových zdrojů. K tomu cituji pana Andrew Marcinka „Nechceme vést válku s nakladateli. Chceme, aby se stali našimi partnery, s nimiž domlouváme, jak nám mohou pomoci." Celý článek najdete na http://www.ceskaskola.cz/2016/03/borivo ... ricke.html Prosím vysvětlit, proč standart není připravován pro volně dostupné i placené digitální výukové zdroje. Standard digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů vzniká v rámci realizace Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 (SDV). Opatření 1.1 "Prosazení otevřených vzdělávacích zdrojů" této vládou schválené strategie ukládá MŠMT "…zajistit uveřejnění digitálních obsahů nejrůznějšího charakteru, které byly podpořeny z veřejných prostředků, pod otevřenou licencí Creative Commons (příp. jinou), a tím k nim zjednodušit přístup a umožnit jejich sdílení všem aktérům ve vzdělávání" (SDV, str. 20). Zároveň hovoří o otevřených vzdělávacích zdrojích, které budou využívány bezúplatně. Připravovaný standard "placené" digitální zdroje v současné době neřeší. 3)Doporučuji, aby problematiku autorského práva a IT práva řešili právníci, didaktiku didaktici apod. Děkujeme. Tak jako každý důležitý materiál i tento projde posouzením legislativců MŠMT. Některé konzultace v tomto směru již proběhly. Pozvánku k připomínkám v této diskuzi jsme směrovali kromě učitelů i mezi komunity, které se autorským právem v oblasti otevřených zdrojů zabývají. 4) Mohu znát kritéria pro hodnocení kvality digitálních výukových zdrojů ve třech navrhovaných oblastech? Otázce bohužel nerozumím. Veškeré dosud formulované požadavky na zdroje/materiály jsou uvedeny v návrhu. Ten vychází z obdobného přístupu, který MŠMT uplatňuje např. pro udělování schvalovacích doložek učebnicím a učebním textům nebo u standardu e-learningových kurzů DVPP. 5) Mohu znát komu a k čemu bude standard sloužit, od kdy do kdy? Dle SDV by se mělo jednat o digitální obsahy "nejrůznějšího charakteru, které byly podpořeny z veřejných prostředků". Předpokládá se využití standardu u plánovaných konkrétních výzev OP VVV. O dalším využití se jedná a bude jednat.
ModulDiskuze
19. 04. 2016
ForumStandard digitálních vzdělávacích zdrojů
Pavlíno, nevím, jestli Vám rozumím správně. Pokud využijeme návrh formulace (a nebo licence Creative Commons) uvedený v prvním příspěvku tohoto fóra, který vždy vyžaduje možnost "sdílet (rozmnožovat, rozšiřovat, vystavovat a sdělovat v původní podobě)" zdroj/materiál, tak varianta, kterou zmiňujete "...materiál tak není volně dostupný bez úplaty" nikdy nastat nemůže! Explicitně to mj. uvádí i technický požadavek č. 2: 2. Online dostupnost na veřejném internetu. Materiál je veřejně dostupný a to tak, že jeho zobrazení či stažení nevyžaduje od uživatele žádné odatečné podmínky (uhrazení poplatku, zadávání přístupového jména či hesla, uvádění osobních údajů, registraci atp.). Přijde mi tedy zbytečné zakázat šířit (jinak volně na internetu dostupný materiál) i pomocí běžných komerčních distribučních kanálů. To přeci přispěje k většímu povědomí o vzniklém materiálu a to je náš cíl. ON
ModulDiskuze
16. 04. 2016
ForumStandard digitálních vzdělávacích zdrojů
Vezměme si tento hypotetický případ: Z evropského projektu je podpořen výukový materiál, kterým je učebnice. Ta je dostupná na webových stránkách autora (příjemce dotace). Další záměry s ním již autor nemá a tak jej umožní šířit pod nejliberálnější licencí Creative Commons "Uveďte původ" (BY). Publikace zaujme nakladatele, který publikaci vydá (s uvedením původu díla, tedy jména autora), vytiskne a distribuuje do sítě knihkupectví. Tam je učebnice dostupná širokému okruhu zájemců. Kdo má zájem si ji stále může v elektronické formě zdarma stáhnout z webu autora. Z pohledu veřejných zájmů je samotný obsah díla dostupný jistě mnohem šířeji, nežli kdyby tento proces nemohl nakladatel podnikatelsky využít. Předpokladem je samozřejmě souhlas autora, že takovouto hypotetickou učebnici umožní pod takto benevolentní licencí šířit. Je asi pravděpodobné, že takových autorů bude pomálu. Přesto si myslím, že jim tuto možnost není nutné upírat. ON
ModulDiskuze
16. 04. 2016
ForumStandard digitálních vzdělávacích zdrojů
Ano, záměr byl přesně takový, jak píše pan Ryant: každý může zdroj sdílet a šířit (1.1) a v ideálním případě, kdy k tomu svolí autor, jej je možné jej i upravovat (1.2) a případně i komerčně využívat (1.3). Body 1.2 a 1.3 tedy vlastě jensou "standardem", ale doporučením, která je na zvážení autora. Pokud to z textu není zřejmé, musíme to přeformulovat. Budeme rádi za další názory.
ModulDiskuze
13. 04. 2016
ForumStandard digitálních vzdělávacích zdrojů
Prosíme o vaše komentáře k následujícímu oddílu návrhu Standardu digitálních vzdělávacích zdrojů: Autorskoprávní požadavky 1. Podmínky užití. Materiál je k dispozici pod veřejnou licencí, která jej povinně umožňuje: 1.1. sdílet (rozmnožovat, rozšiřovat, vystavovat a sdělovat v původní podobě). A nejlépe zároveň: 1.2. upravovat (zasahovat do něj - rozmnožovat, rozšiřovat, vystavovat a sdělovat díla z něj odvozená, tj. materiál podle vlastního uvážení a výukových či učebních záměrů a potřeb měnit, vylepšovat, obohacovat, vytvářet další díla na základě tohoto materiálu a sdílet výsledek), 1.3. využívat komerčně (rozmnožovat, rozšiřovat, vystavovat a sdělovat materiál - případně i z něj odvozená díla - pro výdělečné účely). Doporučením je zvolit nejznámějšími veřejné licence - Creative Commons. Průvodce pro volbu licence Creative Commons je dostupný na adrese http://creativecommons.org/choose/?lang=cs. (Kompletní návrh Standardu digitálních vzdělávacích zdrojů najdete v úvodu do této diskuze.)
ModulDiskuze
13. 04. 2016
ForumStandard digitálních vzdělávacích zdrojů
Prosíme o vaše komentáře k následujícímu oddílu návrhu Standardu digitálních vzdělávacích zdrojů: Technické požadavky 2. Online dostupnost na veřejném internetu. Materiál je veřejně dostupný a to tak, že jeho zobrazení či stažení nevyžaduje od uživatele žádné dodatečné podmínky (uhrazení poplatku, zadávání přístupového jména či hesla, uvádění osobních údajů, registraci atp.). 3. Metadatové popisky. Klíčová metadata popisující materiál a jeho využití ve vzdělávání jsou dostupná a jsou zanesena do reputačního systému na Metodickém portálu RVP.CZ . Do doby vytvoření reputačního systému se tento požadavek neuplatňuje. 4. Formát (otevřenost a interoperabilita). Materiál musí být dostupný prostředky, které má potenciální uživatel k dispozici. Materiál je ve formátu používajícím standardy s volně dostupnou specifikací (otevřené standardy) - data musí být ve formátu, který je volně (bezplatně) dostupný nebo do takovéhoto formátu převoditelný bezplatně dostupnou aplikací. Jedná se tedy o materiál v některém z následujících formátů: 4.1. Webová stránka v jazyce HTML 5 – dostupná z běžného internetového prohlížeče, splňuje internetové standardy (World Wide Web Consortium – W3C , Vyhláška o přístupnosti 64/2008 Sb. atp.), 4.2. OpenDocument (ODF), soubory s příponou odt, ods, odp, odg atd. 4.3. Office Open XML (OOXML), soubory s příponou docx, xlsx, pptx atd. 4.4. PDF (Portable Document Format), PDF/A 4.5. Další doporučené formáty: 4.5.1. JPEG, PNG, GIF, SVG pro obrázky a grafiku 4.5.2. MPEG4, WebM pro video 4.5.3. MP3, FLAC, Ogg Vorbis pro audio 5. Technické zpracování. Materiál dodržuje typografická pravidla, naplňuje estetické a grafické požadavky. (Kompletní návrh Standardu digitálních vzdělávacích zdrojů najdete v úvodu do této diskuze.)
ModulDiskuze
13. 04. 2016
ForumStandard digitálních vzdělávacích zdrojů
Prosíme o vaše komentáře k následujícímu oddílu návrhu Standardu digitálních vzdělávacích zdrojů: Požadavky na odbornou správnost, pedagogiku a didaktiku 6. Odborná správnost, soulad s kurikulem. 6.1. Soulad s Ústavou a zákony ČR. Materiál uplatňuje rovný přístup ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana a výchovu k objektivním a tolerantním názorům bez xenofobiích postojů k různým národům a národnostem, k náboženstvím a církvím, případně k jiným společenským a kulturním organizacím a k jejich duchovním a kulturním hodnotám. 6.2. Odborná správnost a jazyková kultura. Materiál zpracovává vzdělávací obsah, který je v souladu se stavem poznání v příslušných odborných disciplínách, obsahuje aktuální odkazy na další zdroje, umožňuje aktualizaci, jazyková kultura respektuje pravidla českého pravopisu. 6.3. Soulad s kurikulárními dokumenty. Materiál je zaměřen na rozvoj kompetencí, které jsou v souladu s aktuálními závaznými kurikulárními dokumenty. 7. Didaktické a metodického zpracování. Použité prvky materiálu (textová, grafická část, strukturní prvky, videa, zvukové záznamy, animace atd.), jejich kombinace a materiál jako celek odpovídají zamýšlené cílové skupině učících se jedinců, účelu použití a podporují aktivní učení. 7.1. Přiměřenost zamýšlené cílové skupině. Materiál odpovídá věku cílové skupiny, jejich zkušenostem, schopnostem a předpokladům. 7.2. Přizpůsobení didaktické a organizační funkci. Materiál je přizpůsoben zamýšlenému účelu, např. prezentaci, zprostředkování informací (poznatků, učiva), osvojení poznatků, rozvoji dovedností, formování postojů, ověřování a hodnocení výsledků učení, motivaci, plánování, řízení procesu výuky. 7.3. Podpora aktivního zapojení cílové skupiny do procesu učení. Posuzuje se: 7.3.1. podoba úloh a úkolů – materiál poskytuje prostor k aktivnímu řešení problémů, např. jednoduché simulace řízené učícím se nebo projektově zaměřené úkoly 7.3.2. možnost spolupráce a komunikace – materiál poskytuje prostor ke společnému řešení zadaných úkolů, ke sdílení názorů, publikaci individuálních či skupinových názorů a výstupů a reakcí na ně 7.3.3. podpora samostatnosti a zájmu o hledání vlastní cesty za poznáním – materiál umožňuje přístup k dalším zdrojům a komunitám, doplňování a obohacování materiálu 7.3.4. možnost zpětné vazby – materiál umožňuje poskytovat hodnoticí zpětnou vazbu učícím se a jejich vzájemné hodnocení 7.4. Možnost individuální diferenciace. Materiál vychází vstříc potřebám učícího se jedince s různými vzdělávacími potřebami, s různým znevýhodněním, poruchami učení apod., lze ho přizpůsobit konkrétní osobě. 8. Uživatelská přívětivost. S materiálem lze pracovat intuitivně, uživatel se v něm snadno zorientuje a snadno se naučí s ním zacházet. (Kompletní návrh Standardu digitálních vzdělávacích zdrojů najdete v úvodu do této diskuze.)
ModulDiskuze
13. 04. 2016
ForumStandard digitálních vzdělávacích zdrojů
Prosíme o vaše obecné připomínky k návrhu Standardu digitálních vzdělávacích zdrojů. Kompletní návrh Standardu digitálních vzdělávacích zdrojů najdete v úvodu do této diskuze. Děkujeme!
ModulDiskuze
13. 04. 2016
ForumStandard digitálních vzdělávacích zdrojů
Vítáme vás v diskuzi k realizaci Strategie digitálního vzdělávání! Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) pracuje na realizaci vládou schválené Strategie digitálního vzdělávání ČR do roku 2020. Jedním z důležitých opatření Strategie (č. 1.1) je prosazení otevřených vzdělávacích zdrojů. Cílem tohoto opatření je, aby všichni aktéři vzdělávání mohli bezúplatně získávat, využívat a dále šířit v elektronické podobě materiály, výukové a informační zdroje, vzdělávací dokumenty, výukové objekty, učební materiály, audia, videa atp., které vznikly jako výstupy aktivit, projektů a prací financovaných z veřejných prostředků. Tyto materiály a zdroje by měly podléhat licenčním ujednáním, která umožňují nediskriminační nakládání s těmito materiály všem aktérům vzdělávání, jsou šířeny v otevřených formátech, které nebrání jejich dalšímu digitálnímu zpracování. Aby bylo možné dosáhnout uvedeného cíle a jako součást zajištění kvality vznikajících digitálních vzdělávacích zdrojů, vznikl Standard digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů, který je předkládán k veřejné diskuzi. Tento dokument stanovuje požadavky tematicky rozdělené do tří oblastí (autorskoprávní požadavky, technické požadavky a požadavky na odbornou správnost, pedagogiku a didaktiku). Záměrem je zavázat ve výzvách z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání příjemce finanční podpory tak, aby materiály a zdroje vzniklé v digitální podobě naplňovaly uvedené parametry. Standard bude nabídnut i dalším operačním programům a producentům digitálních vzdělávacích zdrojů. Diskuze k návrhu Standardu digitálních vzdělávacích zdrojů podpořených z veřejných rozpočtů potrvá na Metodickém portálu RVP.cz do 28. dubna 2016. Poté budou připomínky vyhodnoceny a zapracovány do textu. MŠMT děkuje všem, kteří se do diskuze zapojí a svými názory přispějí k vytvoření kvalitního materiálu. Vstup do diskuzních témat najdete zde. Návrh Standardu digitálních vzdělávacích zdrojů ke stažení v příloze:
ModulČlánky
5179
0
04. 04. 2016
Postupně probíhající změna role učitele přináší i nový nebo inovovaný pohled na didaktické prostředky, které mohou žáci ve výuce využívat. Ve školách začíná být využíván i jiný než tradiční výukový a vzdělávací software.
0
9
0
veřejná
Digitální dovednosti učitelů
digitální gramotnost ICT
6
12
0
veřejná
Ukázky různých vzdělávacích druhů digitálních učebních materiálů na Metodickém portálu.
ModulČlánky
05. 05. 2021
Výborný článek! Myslím, že věta "Fyzické zdraví nejvíce ohrožuje dlouhý čas strávený u stolních počítačů (desktop)" jistě platila pro většinu dětí v době pandemie covidu 19, ale u teenagerů byl a bude minimálně stejně, ale spíše více problematický čas strávený se smartphonem, který používají mnohdy častěji, než stolní počítače. Předpokládám, že rozdíl bude i podle pohlaví - dívky spíše komunikují na telefonu, chlapci spíše paří hry na počítači.
ModulČlánky
30. 03. 2021
V rámci objektivity je nutno dodat, že v tabulce uvedené charakteristiky pedagogiky jsou patrně v praxi nejběžnější, nikoli ale jediné možné. Moderní pedagogika se přece také snaží o zapojení vnitřní motivace žáka či probouzení vlastní iniciativy oproti povinnosti. ON
ModulČlánky
10. 11. 2020
Při čtení článku jsem si vzpomněl na pedagogický rámec iPAC, o kterém jsem zde kdysi psal. Je sice primárně o mobilních zařízeních, ale směřuje k obdobným vlastnostem výukového prostředí a aktivit - Hodnocení kvality výukových aktivit s mobilním zařízením. ON
ModulČlánky
22. 10. 2020
...je pro nás dnes nepředstavitelné, aby někdo měl 16hodinovou pracovní dobu a zaměstnávány byly i děti Je otázka, zda jsme se od těchto praktik až tak zásadně vzdálili. Doporučuji dokument Saši Uhlové Hranice práce, viz https://www.csfd.cz/film/327536-cesky-zurnal/559037-hranice-prace/
ModulČlánky
11. 09. 2020
Jen drobné produktové doplnění - pokud je v článku myšlen cloudový balík od Microsoftu pro školy, tak ten se i nadále nazývá Office 365 pro vzdělávací organizace, tedy nedávné přejmenování běžné Office na Microsoft 365 se edice pro školy nedotklo. Microsoft 365 pro školy již totiž existoval, a i nadále existuje je to licenční balíček, ve kterém je Windows 10 Upgrade, Office 365 ProPlus (desktopová licence na všechny platformy, Minecraft a Intune, viz https://www.microsoft.com/cs-cz/education/buy-license/microsoft365/default.aspx?culture=cs-cz&country=CZ). Marketing učitelům přehlednost situace rozhodně nezjednodušuje:-( ON
ModulČlánky
25. 08. 2020
Tento relativně krátký článek považuji za klíčový. Přináší zdůvodnění, proč je vhodnější používat pojem „hybridní výuka“ ("jasně naznačuje provázanost a neoddělitelnost prezenční a online složky"). Zároveň shrnuje možné přístupy k ní. Zatím jsem si nevšiml, že by někdo v českém jazyce něco podobného publikoval nebo se alespoň pokoušel nějak výuku na dálku z doby jarní pandemie vyhodnotit a zpracovat doporučení pro blízkou budopucnost. A že jej bude potřeba je myslím všem jasné...
ModulČlánky
01. 07. 2020
MŠMT aktuálně zveřejnilo nový Standard studia ICT metodiků včetně samostatného doporučení k jeho pojetí.      
ModulČlánky
25. 06. 2020
Skvělý článek. Možná bych ještě zdůraznil dva aspekty, které tištěné texty odlišují od těch elektronických. V článku se píše (převážně) o čtení, ale důležité je také další zpracování čteného textu, tedy možnost fulltextového vyhledávání a možnost kopírování textu, oboje v tištěné verzi nelze provádět. Je dobré si uvědomit zásadní rozdíl mezi oběma způsoby záznamu - tištěný je vždy lineární, tedy ve stránkách za sebou, zatímco ve světě internetu jde zpravidla o nějaký web/site, kde jsou informace v podobě textů rozděleny do více stránek, které jsou nějakou logikou provázány. To opět vyžaduje odlišnou strategii. A právě o tento aspekt musí být porozumnění čtenému textu (čtenářská gramotnost) rozšířen.
12. 06. 2020
Informace s dalšími odkazy zmíněnými na webináři na webu MŠMT: https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/webinar-digitalni-kompetence-ucitelu-dle-digcompedu
ModulČlánky
21. 04. 2020
Moc pěkná myšlenka! "V úvahu přichází snad jedině Digikoalice." V DigiKoalici je bohužel zrovna členů z akademických řad poskrovnu. Asi by to musel být podnikatelský záměr, aby to vzbudilo zájem. ON
ModulČlánky
11. 03. 2020
Těžko říct. Každopádně bych získal alespoň čas na uspořádání všech těch velkých myšlenek, se kterými zde postupně přicházím do styku. Některé určitě nabídnu Spomocníku.
ModulČlánky
11. 03. 2020
Jsem zrovna v Utahu na velké Ed Tech konferenci a ředitel ISTE zde odkazoval na jejich včerejší článek 10 strategies for online learning during a coronavirus outbreak https://www.iste.org/explore/10-strategies-online-learning-during-coronavirus-outbreak Možná by stál za překlad. ON
ModulČlánky
28. 02. 2020
Skvělý článek! Neustále opakujeme, že si mají děti ověřovat zdroj. Ovšem na internetu je to někdy docela obtížné. Stejná informace na více místech na internetu ještě nemusí znamenat, že je pravdivá a že primární zdroj lze určit. Postupným přebírábním bez citování zdroje se šíří i polopravdy a lži.
ModulČlánky
13. 01. 2020
Případně může dr. Vávra popisovat PIAAC, konkrétně dovednost řešit problémy v prostředí informačních technologií, což je šetření, které také probíhalo v daném časovém období a zaměřovalo se na dospělou populaci. Mezi nejmladšími účastníky byla mládež od 16 let. ON
ModulČlánky
08. 11. 2019
Díky za pěkný článek. Zajímalo by mne, zda nějak při práci s dětmi zohledňujete literární styl blogu, tedy že se pro web píše jinak, nežli pro jiné média. ON
ModulČlánky
28. 05. 2019
To je ale skutečně paradox. Ve školách s nižším socio-ekonomickým statusem obyvatel využívají programy na jednoduché drilování a testování, ačkoli testovací metodologie (PISA) ověřuje vyšší výukové cíle (analýza, hodnocení, tvorba...). To pak nedává vůbec smysl, tyto technologie za tímto účelem používat.
ModulČlánky
05. 01. 2019
Zájemcům doporučuji novou studii Jaký je potenciál umělé inteligence v České republice, kterou vytvářeli autoři z z Technologického centra AV ČR, FEL ČVUT a Ústavu státu a práva AV ČR. Zvláště doporučuji kapitolu 5.2  Doporučení v oblasti trhu práce, zvyšování kvalifikace a vzdělávání ze Souhrnné zprávy.
ModulČlánky
28. 10. 2018
Napadá vás, pane Neumajere, nějaký příklad té kulturně podpůrné pomoci nadřízeného orgánu, který by pro učitele oné postižené školy nebyl trestem a/nebo nehoráznou buzerací? Pomoc může mít různé podoby. Například se začíná pomocí v oblasti vzdělávání vedoucích pracovníků, tedy ředitelů. Takové vzdělávání může být zaměřeno na konkrétní oblast, ve které má škola problémy. Snaží se, aby ředitelé chápali, proč je daná oblast pro děti a společnost důležitá a jak ji ve škole organizovat a podporovat. Nebo může být zaměřeno na vůdcovství (leadership). Ředitel dovede pracovat s ostatními spolupracovníky ze školy více participativně, méně direktivně, zapojuje je více do rozhodování a přijímání zodpovědnosti. Pomoc nemusí přicházet pouze od „nadřízené“ organizace, ale třeba od asociací. Cílem vyspělých států je právě to, aby nebyla pozice zřizovatele vnímána tak negativně, jak to vnímáte vy (buzerace). Tedy, aby všichni táhli za stejný provaz, který ve svém důsledku pomáhá dětem. Asi to zní dost naivně, ale včera jsem se z takového zahraničí vrátil a přesně o toto se tam snaží. Takže to jde, ale je to o práci s lidmi. V této oblasti máme značné problémy, dokonce bych řekl, že v naší struktuře vzdělávacího systému chybí střední článek, který by tuto podporu systémově zajišťoval.          
ModulČlánky
23. 10. 2018
Ve stanovování standardů spatřuji především jejich "formativní" charakter. Umožňují zjistit, co je považováno za vhodné/běžné a v některých případech tak umožňují plánovat, kterým směrem je potřeba se dále vyvíjet. Ve vyspělých zemích bývá ve vzdělávání zvykem, že pokud některá škola nějaké stanovené standardy nenaplňuje, nadřízený orgán se jí snaží pomoci. Takovou kulturu podpory si musíme vybudovat.
ModulČlánky
09. 10. 2018
Pěkný soupis trendů. Dovolil bych si ale polemizovat s označením e-mailu jako překonaného prostředku. Ano, je nutné se zaměřovat i na jiné způsoby online (synchronní) komunikace. A stejně je mnohdy pravda, že žáci ZŠ dnes běžně emaily používají skutečně jen v okamžiku, když jim tam přijde potvrzení pro registraci do nové sociální sítě. Ovšem v mimoškolním světě je e-mail zásadní a i klíčový prostředek (asynchronní) komunikace, který se za ty roky osvědčil a odhaduji, že jen tak nezmizí. Proto by jeho vhodné používání mělo být součástí výuky i školy. ON
ModulČlánky
07. 10. 2018
Pan Mikáč jistě ví, že jeho "právní názor" je v rozporu se 13 let starým (a stále konzistentním) výkladem MŠMT a převládající praxí ve školách. Ostatně, právě proto, aby bylo jasno, byl zde tento článek byl před 8 lety publikován. ON
ModulČlánky
13. 03. 2018
Uvedená témata se hodně vztahují k bezpečnosti, byť zasahují jak do komunikace a sdítejí, tak do vytváření digitálního obsahu (dle rámce DigComp). Zajímavým českým nástrojem může být papírové pexeso od CZ.NIC, 32 obrázků k problematice kybernetické bezpečnosti. Ke stažení na v blog CZ.NIC. ON
ModulČlánky
08. 02. 2018
Pánové, děkujeme za upozornění. Správce systémů RVP.CZ začal tento problém monitorovat a řešit. ON
ModulČlánky
29. 01. 2018
Velmi zajímavé, ale nevím, jestli vlastně povzbuzující. V letech 2012-15 jsem dvakrát projel většinu krajských měst s prezenčním seminářem pro vedení škol o inovativních výukových aktivitách s využitím ICT. Využívání online videí učitelů byla jedna z aktivit, kterou jsem účastníkům na konkrétních příkladech digitální stopy ukazoval. Co mne dnes při čtení článku překvapilo je, že v mé původní prezentaci jsou všichni v článku zmínění učitelé (viz opora semináře: https://sites.google.com/site/ictprovedeniskoly/, konkrétně prezentace od snímku č. 18 - https://drive.google.com/file/d/0B7YGKAa9hQJkald1VlZ1NUVISlk/view). Je to tedy tak, že zůstalo pouze u pionýrů a od té doby se strhnout další následovníky nepodařilo? Nicméně bych měl jiný dotaz. Uvedení učitelé natáčejí vlastní výuková videa, ale převrácená třída nemusí být vždy založena na vlastním videu. Učite může využít i jiná online dostupná videa, která žákům doporučí/zprostředkuje. Kromě uvedených "online známých tváří" jsem v pedagogické praxi narazil jen na jednoho učitele, který převrácenou třídu skutečně aplikoval. A ten dotaz: najde se meze čtenáři Spomocníka někdo, kdo převrácenou třídu využívá nebo alespoň někdy zkusil? Nebo alespoň zná někoho, kdo to zkusil? Děkuji ON
ModulČlánky
11. 12. 2017
Jednota školských informatiků zpracovala k některý závěrům tematické zprávy samostatnou infografiku.
ModulČlánky
19. 11. 2017
Věta "Základní škola a mateřská škola ANGEL v Praze 12 je klasickou školou sídlištního typu" je pravdivá pouze tehdy, pokud má autor namysli budovu na sídlišti. Školu podle toho, co se v ní děje rozhodně nelze zařadit mezi ty "klasické".
ModulČlánky
17. 09. 2017
Tento článek, který potvrzuje mé součané přemýšlení o zavádění technologií, odpovídá i na klíčovou otázku: Jakými postupy lze změnit postoj žáků o učení se nezajímajících? Tím, že žáky bude vzdělávat a vychovávat extrémně kvalitní učitel. Ty je třeba podporovat a investovat do nich obrovské úsilí. Zkušenost ve Fultonu podporuje myšlenku, že vytvářet projekty zaměřené (pouze) na digitální technologie ve školách není nejvhodnější strategie, tedy pokud si dáme za cíl zlepšení výukových výsledků žáků. Takové projekty jsou náročné, drahé a často selhávají. Projekt, který učitele podporuje i v mnoha dalších oblastech práce učitele a k tomu jim nabízí i digitální podporuje je ovšem řádově složitejší a obtížněji uskutečnitelný. Jinudy ale nejspíš cesta nevede.
ModulČlánky
30. 06. 2017
Zajímavý příspěvek. O gamifikaci se už delší dobu hodně hovoří, zejména v zahraničí. Mohl by autor, případně kdokoli další, uvést příklad aplikace, programu či e-learningu, který v českém kontextu významněji (více než minimálně) některé prvky gamifikace využívá? Předem děkuji.
ModulČlánky
04. 06. 2017
Zcela výjimečně jsem v situaci, kdy chce někdo prosazovat výuku s digitálními technologiemi (dnes už nikoli výpočetní či ICTechniku) intenzivněji, než já a není to její prodejce. To je vlastně skvělé, mohu se začít zabývat konečně něčím užitečnějším:-) Mnozí skvělí učitelé používají digitální technologie jen velmi ostražitě. Pokud jim Plickers pomůže tento stav posunout do roviny, že se budou cítit silnější v kramflecích a didakticky digitální technologie vezmou na milost, jsem rád i za Plickers. Jejich hlavní výhoda je výše popsána: stačí jedno počítačové zařízení, dokonce v situaci ve třídě i bez připojení k internetu. Tedy situace, kdy se může porouchat mnohem méně věcí, nežli při výuce 1:1. A navíc je použití Plickers oproti Kahoot! a obdobným aplikacím násobně rychlejší. Moje případná kritika Plickers je tedy nikoli ta vedená k tomu, že jde (pouze) o papírovou metodu, ale k tomu, že jde spíše o metodu, která není na straně žáka nijak tvořivá.  To vlastně není kritika, ale konstatování - i takových nástrojů je třeba. Nemusí jít ale pouze o testování v podobě sumativního hodnocení. Kolegyně používají Plickers na začátku a konci každé hodiny a právě ze záznamů žáků pak zpětně dovozuje, jak se jim daří matematice rozumět. Takto používaný nástroj individuální zpětné vazby považuji za užitečný.
ModulČlánky
03. 06. 2017
Ale ano, to stačí. Ane některé typy tabletů mají pouze kameru pouze na straně dotykového displeje,která je určena pro selfie a video hovory a druhá kamera pro běžné fotografování a snímání okolí na druhé straně přístroje tam není. Takovým tabletem prostě nelze jednoduše fotit okolí a tudíž ani snímat QR kódy dětí ve třídě.