Avatar
Mgr. Dana Hrušková

Poslední přihlášení 06. 03. 2019

O uživateli
- lektorka a metodička NJ – (lektorování od r. 2002 – přes 100 seminářů v ČR pro SGUN,NIDV, metodická centra, lektorka projektů MŠMT:JAME,Brána jazyků, CLIL) - od r. 2006 místopředsedkyně SGUNu (Spolek germanistů a učitelů němčiny) - externí spolupracovnice a editorka nakladatelství Raabe ("Deutsch mit Spaß"), Klett (kniha testů "K nové maturitě bez obav"), Hueber (didaktizace povídek L. Thomy) - koordinátorka ŠVP Vzdělání: 2003 – 2004 - Kurz multiplikátorů německého odborného jazyka na CDVU MU v Brně 1984 – 1989 PF v Českých Budějovicích obor ČJ – NJ desítky seminářů a stipendijních pobytů pro učitele NJ v ČR i v zahraničí 2008-09 – studium specializovaných činností (Koordinátor školního vzdělávacího programu) v NIDV Pedagogická praxe: 23 let (SOŠ, gymnázia, ISŠS Jihlava) 2003 -2004 - vedoucí oddělení SŠ v Pedagogickém centru Jihlava 2005 – pedagog – metodolog v Pedagogickém centru Vysočina 2006 – 2011 - Katolické gymnázium Třebíč 2011 - 2012 - ZŠ Seifertova, Jihlava
Společenská role
Pedagog, lektorka NJ, místopředsedkyně SGUN (Spolek germanistů a učitelů němčiny)
Stupeň vzdělávání
Vysokoškolské
ModulDiskuze
04. 03. 2012
ForumStandardy základního vzdělávání - 2. fáze - 2. pokračování
Dobrý večer, plně souhlasím s kolegyní Kalábkovou. O 6. třídě si mu asi můžeme jen nechat zdát, ale buďme spokojeni se 7.třídou. Kéž by aspoň byla!!! Potvrzuji, že volitelný jazyk je řazen na odpoledne, já jej mám výhradně 7. a 8. hodinu, výjimečně šestou. Takže jak fit jsou žáci po obědě, je všem jistě jasné. O probrání perfekta jsem také již psala, těžko se to stíhá, záleží na složení žáků. Ale budeme-li realisti, budeme spíše skeptičtější a počítat s tím, že zvládneme méně. Snad to bude u někoho znamenat i více, jak se hezky říká. Tak bojujme za 7. a 8. hodiny, hlavně ať nějaké jsou!!! (Čímž nechci říct, že bych nechtěla učit NJ ráno a po obědě chodit domů, jako ostatní kolegové ) Dana Hrušková
ModulDiskuze
03. 03. 2012
ForumStandardy základního vzdělávání - 2. fáze - 2. pokračování
Ještě mě napadlo, zda by při ověřování testů na školách nebylo možno spolupracovat např. se Spolkem germanistů a učitelů němčiny (SGUN), který sdružuje učitele a lektory z praxe, kteří mají největší přehled o úrovni NJ na ZŠ a také na těchto školách působí. Vím, že předsedkyně spolku se zapojila do jejich tvorby, mám však na mysli spíše další, přípravnou, či spíše ověřovací fázi. Děkuji. D. Hrušková
ModulDiskuze
02. 03. 2012
ForumStandardy základního vzdělávání - 2. fáze - 2. pokračování
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, dokdy bude probíhat ověřování testů v praxi, či zda jsou již ověřeny? Máte již předem vytypované školy, kde probíhá ověřování, či jak je vybíráte? Děkuji. D. Hrušková
ModulDiskuze
02. 03. 2012
ForumStandardy základního vzdělávání - 2. fáze - 2. pokračování
Souhlasím s kolegyní. Také se snažím důsledně vyhýbat anglicizmům a nahrazovat je německými slovy. Podle mého názoru tím trpí daný jazyk (ať už německý či náš mateřský). Otázka však je, jak je tomu v praktickém životě. Když jsem např.zjišťovala od známých studentů v Německu, co říkají na slůvko "date", protože se mi příčí jej používat, dozvěděla jsem se, že se běžně užívá a jiné už neřeknou, protože všechny německé ekvivalenty jsou dle jejich názoru zastaralé a knižní. Takže je to vlastně námět k diskusi - užívat důsledně německá slova (což podporuji), nebo užívat živý jazyk a reagovat tím na současný vývoj? Neodvažuji se rozhodnout, nejsem jazykovědec, ale asi není na místě izolovat se od současného vývoje. Dana Hrušková
ModulDiskuze
29. 02. 2012
ForumStandardy základního vzdělávání - 2. fáze - 2. pokračování
Milé kolegyně, asi vás spíše zajímají komentáře jednotlivých standardů. Vyjádřím se zatím jen krátce. Nejsem si jista, zda zvládnu probrat veškerou gramatiku, mám na mysli třeba perfektum, to mohu posoudit, až se třídou dojdu na konec 9.třídy. V testech se mi dále zdá, že se někdy objevují slova a vazby, kterým žáci nebudou rozumět. Mám proto otázku. Pokud je nutné nějaký takový výraz použít, nepočítáte s jeho překladem pod textem? Objevuje se to tak i u maturitních testů, tak myslím, že by to i zde nebylo na škodu. Děkuji, D.Hrušková
ModulDiskuze
29. 02. 2012
ForumStandardy základního vzdělávání - 2. fáze - 2. pokračování
Milá paní Andrášová, děkuji za povzbuzení. Já to zatím nevzdávám, naopak se snažím vydržet a ukázat žákům i kolegům, že němčina má smysl, že jeho znalost jim ulehčí jejich další plány a studium a že bez "práce nejsou koláče". Myslím si, že pokud budou žáci vedeni od počátku k systematické práci, samozřejmě tak, aby je výuka bavila, musí se po 2-3 letech aspoň malé výsledky objevit. A to by měli právě v navrhovaných standardech prokázat, co není nereálný cíl. Závisí však hodně na přístupu učitele a občas i na složení žáků a jejich přístupu. Dana Hrušková
ModulDiskuze
29. 02. 2012
ForumStandardy základního vzdělávání - 2. fáze - 2. pokračování
Hezký večer, děkuji za odpověď. Pročetla jsem si (bohužel zatím jen v rychlosti) navrhované standardy a prohlédla testy a po prvním přečtení se mi zdá, že by dané výstupy žáci mohli zvládnout. Netvrdím, že všichni, to se asi nikdy nikde nestane, ale většina ano. Samozřejmě pouze za předpokladu, že bude ve škole probíhat normální výuka a žáci se během těch 2-3 let naučí základy jazyka, tedy zvládnou úroveň A1. Dana Hrušková
ModulDiskuze
28. 02. 2012
ForumStandardy základního vzdělávání - 2. fáze - 2. pokračování
Dobrý večer, určitě bude přínosné testováním zjistit, na jaké úrovni žáci na konci 9. třídy jsou. Bohužel si však neumím představit, že by "moji" žáci mohli uspět. Nastoupila jsem nově na ZŠ v září a po pár měsících jsem zjistila, že škole vůbec nejde o to, aby se žáci něco naučili, ale aby cizí jazyk přestály bez úhony a špatných známek. "Jedná se přece o druhý cizí jazyk", tak po nich nemohu nic moc chtít, měli by se jen dobře zabavit a pobavit, ale o učení tu moc nejde. A budou-li mít špatné známky, budu mít problém já, ale ne žáci. Stížnostmi na učitele se dá přece vyřešit vše, i to, že se mají najednou učit slovíčka či gramatiku, a když to nemuseli dělat doteď, přece nebudou najednou začínat. Tak to je hořká realita ze ZŠ, nehledě na to, že na ZŠ je na prvním místě udržení kázně a učení pokulhává někde daleko za tímto prvním cílem. Ale naděje umírá poslední, třeba se někdy cíle vymění a žáci se budou chtít (a moci) i něco naučit. Dana Hrušková
ModulDiskuze
26. 09. 2011
ForumKomunikační výchova
Reaguji na pana Zouhara a jeho návrh cílů. Kdybychom chtěli být přesní v pojmech, což bychom na stránkách RVP měli, jsou cíle již stanoveny v RVP. Ty jsou závazné, stejně jako jednotlivé body u kompetencí. Ty jsou v RVP, měly by být i v ŠVP. To, co pan Zouhar napsal, jsou dle mého spíše rozpracované jednotlivé výstupy z komunikativní výuky, vhodné do jednotlivých ŠVP. I to jako výstupy zní. To je samozřejmě v pořádku, to musíme udělat, pokud se chceme dobrat k nějakému konkrétnímu cíli. Ovšem zůstává otázka, nejen jak (a kdy!)tyto kompetence žákům předat, ale i jak je "poměřovat" a hodnotit. Kdybychom toto měli dělat důsledně, museli bychom mít k dispozici na komunikativní výchovu alespoň 1 hodinu týdně. A to je zatím asi nereálné. Proto bude hodnocení těchto komunik. kompetencí spíše otázkou různých zjednodušených kritérií, tabulek s distraktory, podle kterých můžeme rychle stanovit, zda žák tento bod splnil na 90 nebo 80% apod. Na nic jiného není v hodině čas, nanejvýš na nějakou vzorovou ukázku, jak by se mělo hodnotit. Mnohdy to zůstane subjektivní (třeba celkový dojem), i když se budeme snažit vycházet z objektivních kritérií. Dokud to budou hodnotit lidé, je to normální. Jen se musíme snažit procento subjektivity minimalizovat. Navrhovala bych stanovit maximálně 5-6 souhrnných bodů, kterých bychom si měli při projevu žáků všímat, a ty pak obodovat (ohodnotit procenty apod. a pak převést na známku, bez které to nejde. Nějaký návrh už jsem napsala a já bych jej více nerozšiřovala, spíše bych jednotlivé body propracovala či upřesnila, co do každého může patřit. Jinak to každý učitel hned zavrhne pro časovou náročnost. Dana Hrušková
ModulDiskuze
24. 09. 2011
ForumKomunikační výchova
Jaké složky komunikace by se měly hodnotit? Při ústním projevu (např. v referátu, prezentaci) v jakémkoliv (odborném) předmětu by mohlo jít o následující složky: - Celkový dojem z ústního projevu (plynulost projevu a schopnost zaujmout posluchače) - Schopnost předat informace posluchači (schopnost prezentace faktů) - Věcná správnost - Dodržení tématu - Fonetická srozumitelnost projevu (výslovnost,artikulace, intonace, frázování) - Rozsah slovní zásoby a správná volba slov - Gramatická správnost - Používání neverbálních složek komunikace D.Hrušková
ModulDiskuze
24. 09. 2011
ForumKomunikační výchova
Omlouvám se, chybička se vloudila, opravdu hudební výchova. Hned napravím. DH
ModulDiskuze
24. 09. 2011
ForumKomunikační výchova
Zapomněla jsem uvést časovou dotaci. Pokud má učitel na 3 hod. týdně, z toho 1 hodinu ČJ a slohu, není času mnoho. V rámci této hodiny jsem tedy věnovala týdně 10-30 minut nácviku komun. dovedností. Samozřejmě jsme si v tomto čase i vysvětlili, co to je verbální a never. komunikace,jakým způsobem bychom měli využívat gesta, mimiku apod. Toho si pak žáci u sebe navzájem (a samozřejmě i u mě) všímali. A samozřejmě mi nic nedarovali Ale tak je to v pořádku. Měřit se musí všem stejně. D.Hrušková
ModulDiskuze
24. 09. 2011
ForumKomunikační výchova
Kritéria hodnocení v komunikační výchově si tvoří každý učitel individuálně. Vychází ze své praxe a zkušeností, příp. čerpá od kolegů či ze školení. Souhlasím s tím, že je na ni minimálně času. Já jsem se například snažila u žáků v hodinách českého jazyka trénovat komunikační schopnosti v rámci mluvních cvičení. Žáci dostali téma zadané asi s týdenním předstihem, aby se na ně mohli náležitě připravit. Někteří to udělali, jiní ne. To už bylo na nich, záleželo na tom, co pak předvedli, ne jak dlouho se chystali. A že to někteří jedinci zvládli na výbornou i bez přípravy, bylo úžasné. Ale to byly výjimky. Do hodnocení jsem pak zapojila celou třídu. Chtěla jsem slyšet od nich, jak hodnotí jednotlivé body, tedy obsah - zda žák mluvil k tématu, vhodné používání vyjadř. prostředků, souvislost a návaznost projevu a celkový dojem, tedy jak působil žák na posluchače, jaké neverbální prostředky používal, zda byl celkový dojem něčím narušován. Více bodů by nemělo smysl, ani na ně nebyl prostor. Vyžadovala jsem, aby žák své hodnocení druhého žáka zdůvodnil, ne pouze řekl, líbí nelíbí. Na závěr jsem sdělila své hodnocení já, včetně známky. V opačném pořadí by to bylo neadekvátní, ovlivňovala bych svými výroky ostatní. D.Hrušková
ModulDiskuze
24. 09. 2011
ForumKomunikační výchova
No a ještě hodnocení klíčových kompetencí v jazyce. Je to ale jen první nástin určený k rozpracování. Jedná se o žáky začínající s jazykem, proto komunikace je ještě omezená. Do KK si může napsat vlastní předmět hodnocení, vše zkrátit, zjednodušit, vylepšit. D. Hrušková
ModulDiskuze
24. 09. 2011
ForumKomunikační výchova
Další součástí hodnocení by mělo být hodnocení klíčových kompetencí, což je asi nejvíce problémová část hodnocení. Někteří učitelé jsou sice schopni tuto část dopodrobna rozpracovat, ale bohužel v praxi ve škole již není často čas na jejich dodržování a uplatňování. Snad alespoň částečně je a bude toto hodnocení učiteli využíváno. Přiznám se, že i já mám rezervy. Přikládám dva z návrhů hodnocení KK, nejdříve ČJ. DH
ModulDiskuze
24. 09. 2011
ForumKomunikační výchova
Aby byly moje příspěvky úplné, je ještě nutné doplnit několik údajů. Zaslané tabulky hodnocení v předmětech pouze doplňují obecná kritéria, platná ve všech předmětech na dané škole. Je to přehled o tom, co musí žák splnit, aby byl hodnocen příslušnou známkou. Jejich součástí je i hodnocení komunikačních kritérií. D.Hrušková
ModulDiskuze
24. 09. 2011
ForumKomunikační výchova
Možná ještě bude zajímavé pro porovnání hodnocení v cizích jazycích. Přikládám tedy i toto. Opět jako inspiraci. Chybí zde hodnocení skupinové práce a sebehodnocení, která jsou součástí jiné kapitoly. Komunikativní složku najdeme v hodnocení ústního projevu. D.H
ModulDiskuze
24. 09. 2011
ForumKomunikační výchova
Hezké sobotní odpoledne, moje bývalá škola měla vypracovaná komplexní kritéria hodnocení žáků z každého předmětu. V ČJL to tedy není jen o komunikační výchově, ale ta je samozřejmě jejich součástí. Pro zajímavost vám tato kritéria mohu poskytnout v příloze. Je to jen pro inspiraci nebo porovnání, jak to v různých školách hodnotí. Netvrdím, že je to nejlepší řešení, záleží vždy na učiteli. V příloze je navíc bodové hodnocení, které vytvořila předmětová komise jazyků, dále pak hodnocení v systému SAS, kam se zapisují známky přes internet. D.Hrušková
ModulDiskuze
22. 09. 2011
ForumKomunikační výchova
Asi to tak myslel. Myslím, že to má hodně škol, ale tipuju, že většina škol jen formálně, aby učinila RVP a ŠVP zadost. Protože jsem dělala koordinátorku a celé ŠVP za pomoci kolegů tvořila, mám vše k dispozici. Bohužel dnes nemám čas, ale kdyby to stačilo o víkendu, něco bych zkopírovala. Bohužel je to ale většinou v tabulkách. Ty bych mohla přiložit jako přílohu, že? Tak se nezlobte, zítra nebo o víkendu snad něco přidám. DH
ModulDiskuze
22. 09. 2011
ForumKomunikační výchova
Dobrý večer, přiznám se, že pojem "standard formální žákovské komunikace" jsem neslyšela, ale již znám pojmy "kritéria hodnocení", která jsme ve škole v rámci ŠVP tvořili. Jejich součástí jsou mimo jiné právě i kritéria hodnocení žáků při práci ve skupině (skupina hodnotí jednotlivce, jednotlivec skupinu i ostatní spolužáky, učitel hodnotí skupinu i jednotlivce) nebo při diskusích či jiných nevšedních formách prověřování. Na uveřejnění podrobností zde asi nebude dost prostoru, ale třeba se k tomu ještě dostaneme. Dana Hrušková
ModulDiskuze
21. 09. 2011
ForumKomunikační výchova
To je pravda, všechno je to o komunikaci. Možná bychom měli rozlišovat komunikační situace v reálném životě, v praxi, tedy i ve škole,(ale v tomto případě pouze při jednání samých žáků, ne jako tréninkové situace), a pak nácvik na tyto reálné situace, taková cvičná komunikace,která probíhá v různých diskusních klubech, kroužcích,rozhovorech v cizích jazycích (Rollenspiele či Rollplay), příp. pak na soutěžích. Nesmíme samozřejmě zapomenout ani na výuku komunikace (a její nácvik) v hodinách ČJ. Dana Hrušková
ModulDiskuze
21. 09. 2011
ForumKomunikační výchova
Ještě jsem zapomněla napsat, že většinou na gymnáziích (ale mohou na jakékoliv škole) jsou otvírány tzv. diskusní kluby a kroužky (s různým názvem), probíhá dokonce Projekt, který organizuje GI (Goethe-Institut) ve spolupráci se SGUN (Spolek germanistů a učitelů němčiny) a finále se koná v Praze. Nazývá se "Jugend debattiert", tedy "Mládež diskutuje". A že je úroveň opravdu vysoká, o tom se můžete přesvědčit právě na finále v GI. Témata jsou totiž velmi obtížná, např. Povolit studentům nošení burky? Kouření na veřejnosti. Ochrana život. prostředí a různé jiné diskutabilní a sporné otázky. A úroveň finalistů rovněž. Takovéto kluby nejsou ve školách jen v cizích jazycích, ale i (především) v češtině. A zde se právě učí základní komunikační strategie. Dana Hrušková
ModulDiskuze
21. 09. 2011
ForumKomunikační výchova
Příklady ve školách jistě najdeme, neboť komun. strategie jsou rozvíjeny nejen v ČJ, ale právě i v jazycích a dalších předmětech. Např. v jazycích to však již chce trochu vyšší úroveň jazyka, alespoň B1, lépe B2, proto se tématu diskutování věnují více učitelé především na gymnáziích, a ještě více pak na "diplomových" gymnáziích, tedy těch, kteří skládají diplomovou zkoušku a mají úroveň C1/C2. Dana Hrušková
ModulDiskuze
21. 09. 2011
ForumKomunikační výchova
Dobrý den. Komunikační výchova by měla být součástí i dalších předmětů, nejen češtiny. Např. v cizích jazycích se žáci a studenti učí komunikovat, vyjadřovat svůj názor, obhajovat jej, přesvědčovat o správnosti svých myšlenek atd. Tento svůj postoj zajisté doprovázejí dalšími neverbálními prostředky, jako jsou posunky, mimika apod. Stejně jako v češtině, i v jazycích se tedy žáci učí komunikovat s ostatními lidmi.
ModulDUM
6186
0
02. 08. 2010
Žáci se v praktických cvičeních podrobně seznámí s tématem Evropy a Evropské unie, poznají jednotlivé orgány, zamyslí se nad jejími cíli, symboly, nad výhodami a nevýhodami členství v EU pro jednotlivé státy a nad pojmem „Evropan". Zároveň budou pracovat s mapou Evropy, využijí slepou mapu a dle jejich zájmu a možností i internet. Přitom budou rozvíjeny všechny čtyři jazykové dovednosti dle SERR (poslech, mluvení, čtení a psaní), zároveň budou žáci trénovat i gramatická pravidla. Ve třech vyučovacích hodinách budou rozvíjeny všechny klíčové kompetence, podporován rozvoj kreativity a fantazie žáků, budou využívány různé metody a formy práce (např. práce ve dvojicích, ve skupinách, v plénu i samostatná práce).
ModulČlánky
20045
0
19. 02. 2010
Článek se zabývá aktuálním tématem her a hravých aktivit ve výuce. Ty jsou jedním z aktivizačních prostředků moderního vyučování a také jednou z (nových) forem a metod práce. Učitelé se snaží stále častěji oživit výuku různými neotřelými prostředky, aby tak žáky více motivovali k dalšímu učení. V článku odpovíme např. na otázky, proč se člověk učí hrou lépe a co nás na hraní tak baví? Dále se zamyslíme nad rolí učitelů a žáků, nad jednotlivými aspekty her, sociálními formami a zvážíme vhodnost opravování chyb při hrách. V závěru si uvědomíme, že hravými metodami vlastně rozvíjíme všechny klíčové kompetence, a o to nám přece ve školních vzdělávacích programech jde především.
ModulČlánky
15329
0
18. 02. 2010
Autor se v článku zamýšlí nad aktuálním tématem nových forem a metod práce ve výuce cizích jazyků. V souvislosti s tvorbou ŠVP a jejich zaváděním do praxe se stává uplatňování nových forem a metod práce nutností. Učitelé musejí reagovat na veškeré změny ve školství, a to změnou přístupu k látce i k žákům. Škola a třída se stávají významným polem působnosti učitelů, kteří chtějí učit moderně a pomocí nových metod žáky více aktivizovat, motivovat, vybavit KK i potřebnými vědomostmi a vůbec pozitivně naladit k celoživotnímu učení. Součástí článku je i srovnání výuky jazyků před revolucí, krátce po ní a v současnosti.