Avatar
Mgr. Zuzana Loubet del Bayle

Poslední přihlášení 17. 03. 2021

O uživateli
Vystudovala jsem historii a mezinárodní vztahy na Sorboně. V roce 2009 jsem ve Francii složila zkoušku pro učitele dějepisu a zeměpisu na 2. stupni ZŠ a na SŠ. Učím od září 2010, nejprve na pařížských gymnáziích, později na západním předměstí Paříže. Od září 2014 učím integrovaný dějepis a zeměpis v angličtině na Lycée Richelieu v Rueil-Malmaison. Zorganizovala jsem několik školních výměn s gymnázii v Brně, Praze a irském Dublinu.
Společenská role
Pedagog, Rodič
Název školy/instituce
Lycée Paul Langevin
Stupeň vzdělávání
Gymnázium
ModulBlogy
04. 11. 2014
Jak se ve Francii učí o 1. a 2. světové válce? Asi hodně jinak než u nás. První rozdíl spočívá v tom, že se tyto události neučí chronologicky, ale hned po sobě v kapitole nazvané "Světové války a mírové naděje". Válka se učí především jako sociologický fenomén. Učitel zdůrazní, v čem se obě světové války liší od válek v 19. století: objeví se termín totální válka, jejíž hrůzy vyburcují Evropany k vytvoření mezinárodních organizací, jež mají přispět k udržení míru ve světě. Takže žádné bitvy a generálové, ale to, jak válku prožívají vojáci na frontě, civilní obyvatelstvo v zázemí a jak hluboce válka poznamená evropskou společnost.
ModulBlogy
14. 09. 2014
V předposledním ročníku gymnázia čeká žáky pedagogický experiment: dějiny se neučí chronologicky, ale tematicky. Program tohoto ročníku má název "Otázky k pochopení 20. století". Už sám název zní lákavě - jde o to vysvětlit, jak probíhal vývoj dějin v jednotlivých oblastech (politika, ekonomika, společnost...) od poloviny 19. století po současnost. Zde jsou vybraná témata:
ModulBlogy
11. 09. 2014
Žáci jsou zvyklí, že v hodině klade otázky učitel a oni odpovídají. Proč to ale nezkusit naopak? S otázkami žáků se dá pracovat při opakování učiva (viz zde), nebo při samotné výuce. Úskalí je v tom, že žáci občas rádi vyzkouší, co jim u učitele projde a co ne a kladou schválně "hloupé" (ale jinak řečeno provokativní) otázky. Ale i ty se dají ve výuce použít.
ModulBlogy
05. 06. 2014
Zde je pokračování mého pokusu přiblížit dětem historii a zapojit je do vyprávění. Vycházím z toho, co sedmiletá Dorotka již ví, i když občas velmi přibližně, a její informace se pokouším uvést na pravou míru a doplnit. Až uslyší za pár let o Husovi či Lutherovi v hodině dějepisu, nebudou to pro ni neznámá jména.
ModulBlogy
04. 05. 2014
Čtyřletá Eliška slyšela tuto pohádku už aspoň dvacetkrát a pořád ji chce znovu. Snažím se malou posluchačku pravidelně vtahovat do děje a ptát se na její názor. Např.: Co si myslíš, že teď s tím králem udělali? Zde je úryvek: "Byl jednou jeden král, jmenoval se Ludvík. Vládl v zemi, které se říkalo Francie a kde bydleli Francouzi. Jenže ti Francouzi s ním nebyli moc spokojení, spousta věcí se jim nelíbila. Třeba to, že ten král chtěl o všem rozhodovat sám. Nebo to, že od lidí vybíral peníze a ty pak utrácel, jak chtěl. Tak se rozhodli, že to tomu králi napíšou a pošlou.
ModulBlogy
02. 05. 2014
Francouzský knižní trh nabízí dětem mnoho lákavých publikací o historii. Mezi ně patří i edice "Dějiny vyprávěné dětem", ve které vždy renomovaný historik vypráví o určitém období dětem, většinou svým vlastním nebo vnoučatům. Inspirovala jsem se a sepsala povídání o počátcích křesťanství se sedmiletou neteří Dorotkou. Zde je úryvek.
ModulBlogy
16. 03. 2014
V českých učebnicích zeměpisu se autoři často předhánějí v uvádění statistických údajů (podobně je to s daty v učebnicích dějepisu) místo aby se pokusili vysvětlit, co uvedená čísla ukazují. Žák má pasivní roli: přečte si text, naučí se čísla a pro zpestření se zběžně podívá na mapku. Ve Francii jen samotná formulace učebnicového textu stačí, aby se z pasivního diváka stal zapálený aktér a naučil se číst a porovnávat mapy, tabulky, fotografie... Pro srovnání cituji českou učebnici zeměpisu a uvádím, jak jsem téma cizinců v ČR zpracovala já.
ModulBlogy
29. 10. 2013
Kontaktovala mě má bývalá francouzská učitelka dějepisu (Hélène, kterou jsem zmínila v tomto článku) s několika dotazy: - Jak se podle českých osnov učí v dějepisu deportace a Šoa? (rozsah, způsob výuky...) - Našel by se dějepisář mluvící aspoň trochu francouzsky (případně anglicky nebo německy) a ochotný o tomto tématu diskutovat s mojí kolegyní? Jeden z francouzských členů výboru deportovaných z Mathausenu připravuje …
ModulBlogy
10. 10. 2013
Mapa i umělecké dílo mohou být v dějepisu využity jako plnohodnotný historický pramen, se kterým žáci mohou pracovat, nejedná se tedy pouze o ilustraci výkladu. Jako příklad úryvek z pracovního listu o sochaři Ottu Gutfreundovi, který jsem vytvořila v rámci projektu České školy bez hranic v Paříži Výtvarníci v československých legiích. III – Válka jako umělecká inspirace Válečné události na čas přerušily Gutfreundovu uměleckou činnost. Hrůzy války ho však natrvalo poznamenaly a prožitky z fronty inspirovaly jeho další tvorbu. Po návratu do Československa zde dostal jako bývalý legionář několik zakázek s vojenskou tematikou. Jakým způsobem se válka odráží v Gufreundově válečné a poválečné tvorbě? (= problematika; v této ukázce se zaměřím pouze na válečnou tvorbu)
ModulBlogy
14. 09. 2013
Konkrétní příklad rozboru historických pramenů (texty a plakáty či obrazy) poskytuje výukový materiál o výtvarnících, kteří bojovali za první světové války v československých legiích. Toto téma se dá zařadit do výuky dějepisu a VV u příležitosti výročí 100 let od rozpoutání první světové války, tedy ve školním roce 2013-2014. Učitelé si mohou ZDE zdarma stáhnout pracovní listy a metodickou příručku pro 1. a 2. stupeň ZŠ a pro SŠ (ke stažení příručky je potřeba napsat si o heslo). V současné chvíli jsou zpracováni František Kupka, Vojtěch Preissig, brzy přibudou Emil Filla, Oskar Brázda, Otto Gutfreund a ostatní.
ModulBlogy
11. 08. 2013
Jak zaujmout žáky výkladem o nizozemské revoluci? Klasický způsob je odvykládat události s použitím dat, jmen a dalších těžko zapomatovatelných údajů. Druhý způsob je udělat z výkladu malou detektivku s použitím provokativní problematiky (více zde), hodit žákům návnadu (v podobě historického pramene), na kterou se chytí a budou chtít vytáhnout celou rybu.
ModulBlogy
16. 07. 2013
Pomocí pěti historických pramenů si žáci mohou všechny důležité informace o této události najít a zformulovat sami. Jsou mezi nimi malba očitého svědka, nerealistické obrazy s politickým záměrem či karikatura vyzdvihující sociální důsledky pádu Bastily. Popis a interpretaci dvou historických pramenů k tomuto tématu najdete na stránkách Herodotos: klasický obraz Dobytí Bastily a karikaturu Sbohem, Bastilo. Karikatura je použita i v tomto příspěvku.
ModulBlogy
16. 06. 2013
Na stránkách Hérodotos jsou rozbory nových historických pramenů pro výuku dějepisu: - Kritika stavovské společnosti pro rozbor francouzské společnosti v předvečer revoluce - Svoboda tisku během revoluce pro vysvětlení důsledků čerstvě nabyté svobody projevu. Tento dokument zaujímá ve výuce dějepisu důležité místo, protože revoluce se neučí jen chronologicky, ale také "tematicky" - jedním z témat je právě účast lidu na revoluci. - Kišiněvský pogrom z roku 1903 pro vysvělení emigračních vln ruských židů na konci 19. a na počátku 20. století.
ModulBlogy
07. 06. 2013
Žáci dostali k zpracování dizertaci na téma „Francouzi a monarchie od r. 1789 do r. 1793„. Jak jsem již vysvětlila v předchozím článku, nejde o převyprávění událostí francouzské revoluce, učitel hodnotí naopak schopnost zamyslet se nad tímto tématem a vybrat události, které jsou pro toto téma relevantní. Ve srovnání s českou výukou dějepisu asi překvapí, že jsem žákům rozdala časovou přímku s událostmi tohoto období. Vycházím z toho, že není potřeba všechny tyto události "nosit v hlavě", protože si je za pár minut každý vyhledá na internetu, důležité je ukázat, že nad nimi žáci umí přemýšlet a že je umí "zpracovat".
ModulBlogy
07. 06. 2013
Jak žáky naladit na zeměpisné téma o Arktidě? Začala jsem evokací: "Napište slova, která se vám vybaví, když se řekne Arktida." Žáci našli tyto pojmy: ledovec, zima, sníh, severní pól, polární záře, lední medvěd, oteplování planety, iglú, Inuité. Na základě těchto slov můžeme určit tři hlavní témata této kapitoly:
ModulBlogy
07. 02. 2013
V raném středověku byla pečeť výsadou králů, kteří tak zaručovali pravost oficiálních listin. Od 11. století se rozšířila na feudály, ve 12. a 13. století dále na města či cechy. Rozšíření této pravomoce svědčí o nárůstu významu měst a řemesel a také o získání nezávislosti na králi či feudálech.
ModulBlogy
23. 12. 2012
Fotografie Petra Menzela "What the world eats" obletěly celý svět, k nám se myslím ještě nedostaly. Dají se skvěle využít k výuce zeměpisu, protože ukazuje stravovací rozdíly a pomáhají vysvětlit následující paradox (tedy problematiku): Ve světovém měřítku je na zemi dost jídla pro všechny, proč tedy statisíce lidí stále umírají hlady?
ModulBlogy
09. 12. 2012
Na začátku kapitoly o dekolonizaci žákům ukážu dvě poštovní známky: jednu vydanou v Senegalu roku 1961 a druhou vydanou v Angole roku 1975. V čem se liší? Na to mají studenti přijít sami a na základě jejich odpovědí můžeme určit různé druhy dekolonizace. Více na stránkách Hérodotos.
ModulBlogy
04. 12. 2012
Na českých serverech jsem články na toto téma našla pouze v médiích o zdravém životním stylu nebo o vegetariánství. Ve Francii se o nutnosti jíst méně masa, aby se snížil počet hladovějících, učí v zeměpisu, jehož učivo 1. ročníku je zaměřeno na udržitelný rozvoj. Opět je nejlepší žáky nechat, ať si závěr vyvodí sami. Kapitolu jsem nazvala pouze "jak změnit své stravovací návyky" a dala jsem žákům následující dokumenty:
ModulBlogy
04. 12. 2012
Jsou dvě možnosti: buď žákům definici nadiktovat, nebo jim poskytnout informace, na jejichž základě si ji vytvoří sami. K objasnění fungování systému "fairtrade" (probírá se v zeměpisu v rámci výuky o udržitelném rozvoji) jsem žákům dala následující dokumenty:
ModulBlogy
19. 11. 2012
Mohou metody výuky dějepisu popsané v tomto blogu sloužit jako inspirace také pro výuku češtiny? Ráda bych znala váš názor a případně typy, co se dá nejvíce využít. Byla jsem požádána o zorganizování školení pro Českou školu bez hranic v Paříži, většina učitelů jsou ale češtináři, protože výuka českého jazyka a literatury je prioritou. Proto přemýšlím nad tím, co by …
ModulBlogy
12. 11. 2012
Jak použít rozbor uměleckého díla (zde obrazu) a využít divadelních technik ve výuce dějepisu či jazyků? Druhá část článku, který najdete zde: https://blogy.rvp.cz/dejepis1zemepis/2012/09/07/jak-navnadit-zaky-pomoci-umeni/ Kolegyně Petra Coufalová se zabývá použitím divadelních technik ve výuce jazyka (a proč ne i ve výuce dalších předmětů). Vymyslela velmi působivý závěr kapitoly o emigraci Evropanů do Ameriky s použitím obrazu A. Volkmar (viz níže).
ModulBlogy
28. 09. 2012
Účel hodiny: vysvětlit zrod islamismu, jeho principy a význam v dnešním světě. Na začátku hodiny jsem se žáků zeptala, jaký je rozdíl mezi islámem a islamismem. Pak jsem jim rozdala první tři stránky komiksu Persepolis (viz níže, existuje v českém překladu, které bohužel nemám k dispozici, dávám sem tedy francouzskou verzi). Žáci měli odpovědět na čtyři otázky:
ModulBlogy
22. 09. 2012
Rozbor statistických údajů patří k dovednostem, které žáci mají prokázat u maturity z dějepisu. Na rozdíl od komentáře textu je výhoda v tom, že mají k dispozici pouze čísla, nemohou se tedy spokojit s parafrází textu, ale musí použít vlastní slova. První kapitola dějepisu v 1. ročníku gymnázia se nazývá "Evropané a obydlování světa". V této kapitole se mimo jiné probírá demografický vývoj v Evropě a ve světě od starověku do roku 1900. Jako písemku jsem tedy žákům předložila následující tabulku se statistickými údaji:
ModulBlogy
13. 09. 2012
V zeměpisu i dějepisu se ve Francii často používají schémata. Můžeme je považovat za jiný způsob zápisu učiva, mnohdy je názornější než text. U maturity nebo třeba u učitelských zkoušek může být schéma v kompozici velké plus a žák díky němu dostane lepší známku. Je to také ideální způsob opakování látky trochu jiným způsobem - žáci se nebiflují nazpaměť fakta, ale "malují si", což je rozhodně záživnější.
ModulBlogy
07. 09. 2012
Po nezbytných formalitách spojených se začátkem školního roku žákům promítám obraz (viz níže) a chci po nich, aby popsali, co vidí. Pak je požádám, aby do sešitu napsali několik otázek: co byste o tomto obrazu chtěli vědět? A dozvídám se věci, které ani mě samotnou nenapadly...
ModulBlogy
07. 09. 2012
Letos budu mít neobvyklou, ale zajímavou úlohu: učit ve Francii o životě za železnou oponou z pozice člověka, který za ní strávil část dětství. S vědomím, že pokud by železná opona nebyla roku 1989 odstraněna, tak ani já jsem se do Francie nikdy nedostala. Chci se tedy zeptat, jestli nemáte v zásobě nějaké anekdoty o komunismu, které by tehdejší život dnešní mládeži na Západě přiblížily.
ModulBlogy
14. 07. 2012
Ve Francii žáci na konci 2. stupně ZŠ skládají ze všech předmětů státní zkoušku zvanou "brevet". Není to tedy maturita, ta se skládá jako u nás na konci středoškolského studia. V dějepisu k ní patří rozbor historických pramenů a krátká kompozice. Práce pak opravují učitelé anonymně, aby byla zajištěna objektivita. Letos jsem byla "poctěna" povoláním k opravě této zkoušky, na vlastní kůži jsem tedy zjistila, že objektivně ohodnotit písemný projev není vůbec jednoduché.
ModulBlogy
14. 06. 2012
Spustila jsem nové stránky Hérodotos, kde chci poskytnout českým učitelům ZŠ i SŠ databázi historických pramenů (obrazy, karikatury, texty, písně, atd.). Ke každému pramenu uvádím historický kontext, následuje jeho popis a interpretace, případně jiný dokument, který je možné použít jako doplnění. Jedná se o syntézu dostupných informací k těmto pramenům ve francouzštině, případně angličtině.
ModulBlogy
07. 06. 2012
Jak si poradit s neukázněnou a prospěchově slabou třídou? Ukázat jim, že i oni mohou mít dobré známky. O neukázněných žácích bych teď s blížícím se koncem školního roku mohla vyprávět - sice se mi ještě nestalo, že by mi v hodině plivli do vlasů, jak líčila kolegyně, ale minulý týden mi jeden výtečník před celou třídou doporučil: "Měla byste podat výpověď, já bych to na vašem místě už dávno udělal". Takže jak "to zařídit", aby i oni měli dobré známky a přestali být tak drzí? Dnes jsem vyzkoušela společné opakování a výsledek byl velmi pozitivní.
ModulBlogy
30. 09. 2013
Podle francouzského historika Alaina Soubigou (odborník na české dějiny) se historická paměť ve střední Evropě neváže tolik k místům (Bastila, Valmy nebo Verdun pro Francouze), ale spíše k osobám (Mickiewicz a Pilsudski; Palacký, Masaryk a Havel; Kossuth a Horthy) nebo k významným historickým momentům (Trianon 1920, Mnichov 1938, Gdansk 1980).
ModulBlogy
12. 08. 2013
Mimochodem nizozemská revoluce mě napadla v souvislosti se vzpomínkami kubistického malíře Emila Filly na první světovou válku: prožil ji v Nizozemí a tehdy napsal, že "jejich zápas o svobodu před třemi, čtyřmi sty lety připomínal naši přítomnost". V rámci projektu ke stoletému výročí 1. světové války připravujeme s kolegyněmi z České školy bez hranic v Paříži pracovní listy k deseti umělcům-legionářům, kteří za války bojovali v zahraničí, buď přímo na frontě nebo prostřednictvím umění (Filla, Kupka, Preissig, Gutfreund...). Pracovní listy jsou zaměřeny na rozbor historických pramenů, především textů a výtvarných děl, jedná se totiž o společný projekt pro dějepis, výtvarnou a mezikulturní výchovu. Všechny materiály budou k stažení zdarma na stránkách MŠMT na začátku září, do projektu se může zapojit kterákoli škola! Více informací, ukázky a odkazy v příštím příspěvku.
ModulBlogy
12. 08. 2013
Není hlavním problémem maturita? Ve chvíli, kdy bude na seznamu maturitních otázek nizozemská revoluce, tak ji učitel prostě musí probrat. Na 2. stupni ZŠ má učitel asi větší volnost, protože není svázaný maturitními požadavky. Naprosto souhlasím s názorem, že čím víc témat, tím povrchnější výuka. Francie vychází ze zásady, že škola má naučit žáky klást si o dějinách otázky a hledat odpovědi - ve chvíli, kdy to budou umět, mohou si doplnit znalosti o nizozemské revoluci sami.
ModulBlogy
20. 07. 2013
Pro zajímavost: dokument D (bourání Bastily) jsem našla v jednom českém sborníku historických pramenů, ale pouze jako ilustraci. Myslím, že je důležité zdůraznit, že se nejedná o realistickou malbu. Jinak by si při použití v hodině žáci mohli myslet, že Bastilu bouralo pár lidí, kteří vylezli nahoru a házeli kameny dolů na zem...
ModulBlogy
20. 07. 2013
Milý Ondřeji, právě k tomu slouží tento blog a stránky Herodotos - aby se dal studovat dějepis "po francouzsku" i v češtině. Dlouho jsem přemýšlela, jaká stavba by dnes hrála podobnou roli jako kdysi Bastila a napadla mě jen zeď, která odděluje v Izraeli židovské a palestinské území. Je ale otázka, jestli by byli žáci schopni vžít se do role Palestinců a chtít tu zeď zbourat. U nás mohla být podobnou stavbou také Stalinova socha "fronta na maso" v Praze, ale to je ještě starší historie než berlínská zeď. Proto bych spíš navrhla přemýšlet s žáky o tom, čím Bastilu nahradit. Jeden z návrhů počítal s umístěním "sloupu svobody", na němž by stál Ludvík XVI. jako znovuobnovitel svobody (trochu šibeniční humor...). Současný sloup pochází z 19. století jako připomínka obětí revoluce roku 1830 (která opět znamenala pád monarchie). Myšlenka sloupu se ujala, jenže na něm nestojí král, ale "duch svobody". Upřímně řečeno ale na osobní reflexi ve výuce není moc čas. Pokud by učitel realizoval výše popisovaný rozbor pěti pramenů, tak tomu musí obětovat několik desítek minut, místo aby v pár vteřinách nadiktoval, že "pařížský lid dobyl Bastilu, symbol absolutismu".
ModulBlogy
17. 07. 2013
Těším se na vaše komentáře, abych věděla, jestli mám podobným způsobem zpracovat i další témata.
ModulBlogy
08. 06. 2013
Zadání se může týkat krátkého období (zde 1789-1793) nebo delšího, pro mě je výše uvedené téma kompozice relativně přesné. Pro srovnání další možnosti: "Francouzi hledají stabilní politický režim (1789-1848)", "Francouzská společnost v předvečer revoluce", "Šíření nových myšlenek ve Francii a v Evropě (1789-1848), "Napoleon Bonaparte a dědictví Francouzské revoluce". Nebo dizertace, kterou jsem zadala k předchozí kapitole: "Renesanční člověk jako aktér kulturní revoluce".
ModulBlogy
28. 12. 2012
Celkem je fotografií víc, na uvedených stránkách pravděpodobně nejsou všechny.
ModulBlogy
23. 12. 2012
Děkuji za odkaz, je praktičtější než dávat fotky přímo na portál. Kromě vámi zmíněných témat se dá také žákům ukázat, že každá civilizace má své obilniny (Fernand Braudel zavedl pojem "civilizace rýže, pšenice", atd.): v Asii najdeme rýži, v Evropě a na Blízkém Východě pšenici, v Americe brambory a kukuřici, v Africe maniok. Připomíná mi to pětihodinovou dizertaci ze zeměpisu, kterou jsem psala před několika lety na téma "Nasytit lidstvo pomocí obilnin", byla součástí učitelské zkoušky. Kromě zeměpisu se dají fotografie použít také ve výuce cizích jazyků, já jsem je využila ve výuce zeměpisu v angličtině.
ModulBlogy
14. 12. 2012
Následuje rozbor plakátu z roku 1956, který symboluje emancipaci zemí "třetího světa": http://www.herodotos.cz/od-roku-1945/nasser-a-ben-bella-na-plakatu-z-roku-1956-1963/
ModulBlogy
07. 12. 2012
Název článku je provokující, ale cíl hodiny se rozhodně nedá shrnout větou "jíst méně masa, aby se snížil počet hladovějících" - tu větu jste napsal Vy, ne já. Ta otázka je trochu problematičtější, jak ukazují dokumenty, týká se také množství spotřeby vody nebo energie. Mí žáci si zapsali větu "zvyšování spotřeby masa ztěžuje schopnost planety uživit všechny své obyvatele", což nepovažuji za "problematický aktivismus". Učitel by měl nejen učit, ale také vychovávat, proč tedy žákům nevysvětlit, proč je potřeba šetřit přírodní zdroje? Mimochodem věta "zelená revoluce vyřešila potravinovou krizi v Indii" mi přijde také zavádějící, protože z ekologického a sociálního pohledu to zase tak velký úspěch nebyl, spíše naopak. A jsme opět u tří pilířů udržitelného rozvoje.
ModulBlogy
06. 12. 2012
Je pravda, že jsem tu fairtrade čokoládu neochutnala, takže nemůžu říct... ale stačilo by podívat se na složení. Otázku, jestli žákům víc chutná, můžeme chápat i tak, že by jim mohla víc chutnat, protože tím někomu pomohli.
ModulBlogy
06. 12. 2012
Toto téma by bylo výborné na debatu - objevuje se spousta "ale". Je pravda, že je těžké splnit všechny tři "pilíře" udržitelného rozvoje. Viz poznámka 2. pana Matějka. I když se ušetří obilniny (ekonomický pilíř), tak sociální pilíř nebude respektován, protože neumožníme lidem lépe se stravovat. Omezením spotřeby masa ušetříme nejen obilniny, ale také vodu a energii (viz poslední dokument v blogu).
ModulBlogy
05. 12. 2012
To jsem ráda! Je to vlastně propojení zeměpisu a výchovy v občanství. Abych byla přesná: osnovy neuvádějí, že učitel má lobbovat za to, aby žáci jedli méně masa. Máme použít výše uvedené dokumenty (nebo jiné podle vlastního výběru) a ten závěr si z toho může vyvodit každý žák sám... Přijde mi důležité učit tak, aby měli žáci pocit, že se jich to týká. Jen si říkám, jestli si na mě nepřijdou stěžovat rodiče, že jejich potomek odmítá jíst maso :)
ModulBlogy
21. 11. 2012
Zvolila jsem opačný způsob než ten, který navrhuje pan Sotolář: nejdřív jsme společně rozebrali několik historických pramenů (mezi nimi i dopis emigranta rodině, která zůstala v Evropě) a na jejich základě měli žáci formulovat text do bublin. Lze to samozřejmě i opačně. Souhlasím, že komiksové bubliny měly být obláčkové, v Powerpointu jsem ale bohužel jiné než tyto nenašla.
ModulBlogy
28. 09. 2012
To je výborné, děkuji! První odkaz je na stránky, kde jsou první tři stránky, o kterých píšu. Mimochodem M. Satrapi se rozhodla k sepsání svého příběhu po přečtení komiksu Maus.
ModulBlogy
23. 09. 2012
Já mám úplně stejnou zkušenost - žáci vždy vymyslí hodně otázek a většinou i ty, které mě ani nenapadly... je to tedy inspirativní pro všechny.
ModulBlogy
23. 09. 2012
Popis maturity z dějepisu by vydal na samostatný článek. Aspoň stručně: je to písemná zkouška, trvá 2,5 až 4 hodiny, záleží na zaměření třídy. Je to buď kompozice nebo komentář historického pramenu, všichni žáci ve Francii mají stejné téma. Zkouší se pouze z učiva z posledního ročníku (protože ve Francii se maturuje ze všech předmětů). Opravují potom učitelé, písemky jsou anonymní a je to zařízeno tak, aby učitelé neopravovali písemky svých žáků.
ModulBlogy
23. 09. 2012
Metodika si myslím tak obtížná není. U malých žáků je samozřejmě lepší začít s jednodušší tabulkou než ta, která je nahoře. V případě velkého množství údajů se žáci také učí, jak se v té záplavě čísel "neztratit" a jak rychle najít to podstatné. Co se týče rozboru tabulky: postupuje se od obecných k dílčím informacím, tomu také odpovídají otázky: nejprve celkový vývoj v letech 1000-1900, pak zlomová období a jejich vysvětlení.
ModulBlogy
22. 09. 2012
To si třeba můžou sami najít za domácí úkol. Pokud by ve schématu bylo moc údajů, tak by nebylo dostatečně přehledné - kvalita spočívá v tom, že to nejdůležitější je vidět na první pohled. Já jsem toto schéma použila pro výuku v průměrné třídě, podle zkušené kolegyně si tito žáci pletou železnou oponu s berlínskou zdí...
ModulBlogy
22. 09. 2012
V případě Evropy během studené války mi přijde nesrovnatelně jednodušší vše "nakreslit". Jindy je ale možné použít obě formy zápisu - souvislý text doplnit schématem, každý žák si přijde na své.
ModulBlogy
22. 09. 2012
Mám obavu, že francouzští žáci komunistické anekdoty opravdu moc nepochopili, žijí totiž v úplně jiném světě. Během hodiny o pádu komunismu jsem jim ukázala obrázek trabantu, jak proráží berlínskou zeď a zeptala jsem se, jestli ví, co je to za značku. Odpověděli mi BMW... takže jsem si uvědomila, že jsou opravdu úplně jinde.
ModulBlogy
12. 09. 2012
Tuto metodu jsem vyzkoušela loni v 6. třídě na ZŠ. Často se stávalo, že když žák neznal odpověď, zkoušení trvalo hodně dlouho. Letos učím na gymnáziu a používám tento způsob zkoušení v 1. ročníku, jedná se o velmi dobrou třídu. Vše je hotovo velmi rychle, asi by bylo dobré ztížit podmínky. Je tedy potřeba vše upravit podle věku a úrovně žáků - počet otázek a pokyny (jestli se mají žáci ptát pouze na definice, nebo také na "přemýšlecí otázky").
ModulBlogy
09. 09. 2012
Úkol francouzského učitele je myslím jiný: žáci o československé historii téměř nic nevědí a téma komunismus je pro ně velmi vzdálené, mají pocit, že se jich to vůbec netýká. Je tedy potřeba jim ukázat, že se jich to týká. Francouzi mají navíc s komunismem úplně jinou zkušenost a až do roku 1968 ho spousta francouzských intelektuálů vyznávala. Nejsem si jistá, jestli dnešní mladí ve Francii vůbec ví, že komunismus není jen taková neškodná ideologie sociální rovnosti... Schválně se svých studentů na začátku hodiny zeptám, jaký dojem v nich vyvolá toto slovo. Děkuji za všechny anekdoty!
ModulBlogy
14. 07. 2012
Ti, co opustí školský systém před maturitou aspoň mají nějaký diplom. Má to taky význam ve výběru SŠ, i když ve Francii přijímačky neexistují. Nemám v tom úplně jasno, ještě ověřím u kolegů. Také jsem zapomněla zodpovědět dotaz na "brevet" z mateřského jazyka, doplním až budu mít chvilku, musím si k tomu najít zadání letošní zkoušky. Jinak úspěšnost u "brevet" i u maturity se pohybuje kolem 85%.
ModulBlogy
14. 07. 2012
Ano, téma vychází pouze z učiva posledního ročníku, tedy 20. století. Žáci v průběhu roku proberou šest kapitol: 1. světová válka a její důsledky, vznik SSSR a principy totalitního režimu, krize 30. let a nástup totalitarismů v Evropě, 2. světová válka, ekonomický a demografický vývoj od roku 1945 po současnost, studená válka. Stejně tolik témat je také v zeměpisu. Na závěrečnou zkoušku je pak vylosováno jedno téma (letos tedy 1. světová válka), které se všichni dozví až v den zkoušky.Předem tedy ví, že budou psát o jedné z šesti probraných kapitol. Na vše mají 2 hodiny. Kromě dějepisu mají ale stejně dlouhé zadání do zeměpisu a o něco kratší do občanské výchovy. Jako poslední úkol ještě musí doplnit tři data - letos hidžra 622, deklarace práv člověka a občana 1789 a volební právo pro ženy ve Francii 1944, v zeměpisu pak měli vyplnit na mapě jména oceánů a kontinentů. To odpovídá našim faktografickým znalostem, přinesou jim však maximálně 3 body z celkových dvaceti. Zkouší se ze tří předmětů (ze všech se zkouší až u maturity): francouzština, matematika a integrovaný dějepis-zeměpis-OV. K tomu si žáci mohou vybrat volitelné předměty (latina, řečtina, jiný cizí jazyk, technické předměty...), pokud budou mít dobrou známku, tak jim vylepší celkový průměr. Tyto zkoušky probíhají vždy ve dvou dnech na konci června (letos 28. a 29.). Všechny písemky jsou opatřeny číslem, odstřihne se jméno a oprava je pak anonymní. Učitel tedy opravuje písemku s číslem, jméno žáka nezná. Vždy je povolán k opravě do nějaké jiné školy, takže se ani nemůže stát, že by opravoval písemky vlastních žáků. Známka: žáci, kteří mají nad 10 prošli (zprůměrují se známky ze všech předmětů). Do známky se dále počítají známky ze všech ostatních předmětů v průběhu roku a chování. Na konci roku se tedy z toho všeho udělá jedna známka a pokud je nad 10, žák obdrží diplom zvaný "brevet". Zkouška je připravována ministerstvem školství, které má ke každému předmětu komisi, předpokládám, že je tvoří inspektoři a učitelé každého předmětu. Témata tedy vybírají sami učitelé.
ModulBlogy
17. 06. 2012
Hérodotos je projekt na několik let, jednotlivé kategorie budu plnit podle toho, které prameny budu zrovna probírat ve třídě. Hodně tedy záleží na tom, jaké třídy mi budou přiděleny příští rok. Tento týden jsem nabyla další cenné zkušenosti díky dvěma školením v ČR o metodách výuky dějepisu ve Francii (moc děkuji všem účastníkům) a účasti na hodině v jednom brněnském gymnáziu. Jsem přesvědčena, že i čeští žáci jsou schopni prameny rozebírat. Jsou totiž "nabušeni" znalostmi, stačí tedy navést je k tomu, aby své vědomosti použili k přemýšlení nad dějepisnou problematikou. Jak podotkl jeden z účastníků mého semináře - historie totiž nabízí obrovský potenciál k přemýšlení...
ModulBlogy
13. 06. 2012
Ondřeji, mockrát děkuji za vysvětlení a další tip do výuky. Ve Francii nám na různých školeních také říkali o různých forem písemek - před začátkem kapitoly, v průběhu, nebo po skončení. Naprosto souhlasím s tím, že písemka v průběhu učení (ve Francii jí říkají "diagnostická"), zvlášť pokud se jedná o dlouhou a komplikovanou kapitolu, je velmi užitečná. Letos jsem to jednou vyzkoušela v zeměpisu, kdy jsme probírali rozmístění obyvatel na zemi. V prvních hodinách jsem nejdřív zjistila, jestli znají význam slova "hustota obyvatel". Podle mého předpokladu si někteří mysleli, že země s velkou hustotou obyvatel je pro ně ta, kde prostě bydlí hodně lidí. Účelem mého výkladu tedy bylo poopravit jejich mylnou představu a vysvětlit, že vždy záleží na rozloze konkrétní země. Na další hodině jsem jim rozdala kvíz A B C, kde měli zatrhnout správnou odpověď a jako jednu z možností jsem jim nabídla jejich původní mylnou představu. Někteří se spletli, ale bylo jich méně než na začátku. Teprve po tom, co všichni pochopili význam pojmu hustota, jsem mohla pokračovat v učivu dál. Podle Vaší rady by tedy bylo dobré dělat podobné "diagnostické písemky" častěji.
ModulBlogy
13. 06. 2012
Těch dat, co musí žáci znát, je opravdu minimálně, ale toto po učitelích chtějí osnovy. Ve slabších třídách tedy své požadavky omezím na toto minimum, v lepších třídách toho samozřejmě mohu chtít více.
ModulBlogy
07. 06. 2012
Je pravda, že to má význam především u mladších žáků. Jak píšete, účel je, aby se naučili učit se sami.