ModulBlogy
21. 02. 2020
Je jedno, kde jsi a kolik Ti je, protože snít můžeš všude a za všech okolností! Film jako inspirace k rozvoji digitální a čtenářské gramotnosti.
ModulČlánky
3377
0
07. 08. 2019
Text uvádí za každý umělecký obor (hudební, výtvarnou, dramatickou, filmovou/audiovizuální, taneční a pohybovou výchovu) v několika bodech základní teze, kterými mohou tyto obory přispívat k rozvíjení gramotností. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).
ModulBlogy
21. 02. 2019
Kdo by z nás neznal příběh osudové lásky Romea a Julie a úryvek, který odhaluje jeden z důvodů budoucí tragédie?
ModulČlánky
4016
0
06. 02. 2019
Námětem pro tvůrčí činnosti je objevování a zkoumání důvěrného prostředí – místa, kde žák žije skrze prostředky výtvarného oboru. Soubor lekcí, které lze různým způsobem modifikovat a rozvíjet je určen v prvé řadě pro žáky 1. a 2. období 1. stupně, ale je možné se jimi inspirovat i pro činnosti dětí v předškolním vzdělávání i pro žáky 2. stupně. Cíleně se lekce snaží přesáhnout své oborové hranice a ukázat způsoby uvažování z pohledu čtenářské a matematické gramotnosti. Přestože digitální gramotnost zde není zmiňována je vhodné ji v případě realizace neopomenout a naleznout si k jejímu rozvíjení vlastní cestu. Část 1. je výchozím zadáním, část 2 je tvořena třemi na sebe volně navazujícími lekcemi, které umožňují jak všestrannější uchopení tématu, tak jeho individualizaci směrem ke konkrétnímu žákovi, jeho vjemům, přáním, představám zkušenostem. Článek vznikl v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.
ModulBlogy
02. 07. 2018
Neměli bychom zapomínat, že jsme obklopeni tvary, kamkoliv se rozhlédneme, můžeme spatřit jejich nespočetné množství.
ModulČlánky
4402
0
24. 04. 2017
Metodické komentáře a úlohy ke standardům pro základní vzdělávání nabízejí ilustrativní úlohy ve třech úrovních obtížnosti – minimální, optimální a excelentní a doplňují je o metodické komentáře. Ilustrativní úlohy pro 1. stupeň jsou zpracovány k vybraným očekávaným výstupům a indikátorům se záměrem nabídnout co nejpestřejší ukázky různých přístupů a pojetí výuky výtvarné výchovy. Ilustrativní úlohy pro 2. stupeň si naopak kladly za cíl nabídnout ucelenou řadu ukázek zadání pro všechny očekávané výstupy. Nejedná se o „návody“, ale o modelové výukové situace, které společně s metodickými komentáři tvoří jeden myšlenkový celek. Cílem metodických komentářů je především učitele inspirovat k přemýšlení o tom, čemu se může žák skrze zadání naučit, jakými fázemi tvůrčí práce by měl procházet a co lze od výsledku jeho práce očekávat.
ModulČlánky
5211
0
03. 02. 2016
Nová obsahová podpora pro výuku mediální výchovy konkretizuje a aktualizuje dílčí témata a náměty tří vybraných tematických okruhů pro 2. stupeň a dává je do přímého vztahu k doporučeným očekávaným výstupům (DOV). V roce 2015 byly konkretizovány tematické okruhy: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, Fungování a vliv médií ve společnosti, a předpokládá se, že konkretizování obsahu (témat a námětů) u dalších tematických okruhů bude následovat.
ModulDigifolio
16. 03. 2015
Pozvánka na učitele výtvarné výchovy všech škol, školských a mimoškolních zařízení.
ModulČlánky
10534
1
27. 01. 2015
Článek nabízí dvě lekce ze seriálu Subjektivita a komunikace – propojování tematických okruhů: Moje jméno a moje abeceda.
ModulČlánky
4484
0
26. 01. 2015
Cyklus na sebe volně navazujících lekcí, se zaměřuje na to, jak tematicky a „uchopením“ tvůrčích činností, lze propojovat dva tematické okruhy výtvarné výchovy, a to uplatňování subjektivity a ověřování komunikačních účinků. Lekce, které byly realizovány jak ve výuce na školách (1. stupeň základní školy – „Moje jméno“ a nižší ročníky víceletého gymnázia – „Moje abeceda“), tak jako volnočasová aktivita – „Oděv a jeho proměny“, jsou využitelné pro žáky různého věku bez ohledu na stupeň a typ školy.
ModulČlánky
13150
0
06. 03. 2014
Cílem článku je motivovat učitele k využívání edukační nabídky muzeí a galerií jako součásti výuky některých předmětů – Výtvarné výchovy, Fyziky, Matematiky a její aplikace a také v předškolním vzdělávání. Současně text odkazuje na základní odbornou literaturu, která se zabývá jak teoretickými východisky muzejní edukace, tak metodami a formami práce a konkrétními projekty, které se k muzejní edukaci vztahují. Z hlediska výtvarného oboru se text snaží inspirovat k hledání osobitých interakcí se současným uměním.
ModulČlánky
6887
0
03. 12. 2013
Je potěšující, že v rámci projektu, který byl spolufinancovaný Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky a jehož úplný název je „Výtvarná výchova ve světě současného umění a technologií – využití ICT a dalších nových přístupů ve výtvarné výchově“, vydala Katedra výtvarné výchovy PdF Univerzity Palackého v Olomouci celkem jedenáct publikací!
ModulDiskuze
09. 11. 2011
ForumStandardy ZV - VÝTVARNÁ VÝCHOVA
Nedá mi, abych se kolegyň, které se shodují v tom, že indikátory jsou srozumitelné (s čímž se dá určitě souhlasit a myslím, že i pro laika), nezeptala, zda se jim zdá vhodné připravovat na základě těchto indikátorů testy, nebo zda i ony vidí cíl výtvarné výchovy na ZŠ jinde. Indikátory, které jsou předloženy k diskuzi, zahrnují jak indikátory ověřitelné testem, tak indikátory, jejichž dosažení nelze testem zjistit. Nemůžeme (ani nesmíme) testovat co žák prožil, zkušenosti na které navzuje, jeho fantazii ani jeho individuální přístup k tématu. Můžeme ale zjišťovat, zda je schopen např. prvky, s nimiž pracuje výtvarný obor rozpoznat, porovnat, dát je do souvislostí, vyvodit z nich závěry. I úloha v testu může být tvůrčí a může žáka bavit a rozvíjet jeho myšlení.
ModulDiskuze
09. 11. 2011
ForumStandardy ZV - VÝTVARNÁ VÝCHOVA
Jsou indikátory srozumitelné? Jsou dostatečně konkrétní, abyste si za nimi dokázali představit úlohu? Vztahují se k očekávanému výstupu? Jsou indikátory úplné - vystihují očekávaný výstup kompletně? Myslím, že pro někoho, kdo není aprobovaný (a takových učitelů není bohužel málo), a ani pro rodiče nejsou některé indikátory srozumitelné. Předně bych Vám chtěla poděkovat za zájem o obor a účast v diskuzi. Výtvarný obor vnímá neutěšenou situaci na školách, která často spočívá v neaprobovanosti vyučujících pro tento předmět. Problém je však složitější a snadná a rychlá řešení nejsou. Přesto si troufám říci, že podobně jako u jiných vyučovacích předmětů (např. chemie, matematiky apod.) je třeba hledat jiná řešení než snížit nároky na obsah. Výtvarná výchova zprostředkovává vzdělání a to se neobejde bez minimální pojmové výbavy. Rozhodně přivítáme Vaše konkrétní návrhy a formulace na doplnění indikátorů či na jejich změny.
ModulDiskuze
09. 11. 2011
ForumStandardy ZV - VÝTVARNÁ VÝCHOVA
Komentář k indikátoru: VV-9-1-08-3 - žák představí výsledky své práce v různých situacích a za různých podmínek; zjišťuje, jak jeho dílo působí na ostatní a diskutuje o tom I v tomto indikátoru prosím opravit interpunkci. Děkujeme za upozornění.
ModulDiskuze
09. 11. 2011
ForumStandardy ZV - VÝTVARNÁ VÝCHOVA
Komentář k indikátoru: VV-9-1-08-2 - žák určí co je pro daný typ vizuálního vyjádření charakteristické Prosím o opravu interpunkce. Děkujeme za upozornění.
ModulDiskuze
05. 11. 2011
ForumStandardy ZV - VÝTVARNÁ VÝCHOVA
Otázky hodnocení ve výtvarné výchově jsou často diskutovány. Předmětem zájmu se však spíše stává forma, než to, podle čeho se můžeme při hodnocení výsledků tvůrčí práce žáků – tu nelze redukovat pouze na „namalované obrázky“ – orientovat. O tom zda je vhodnější ve výtvarné výchově známkovat, nebo hodnotit slovně, je vždy zapotřebí uvažovat v kontextu nastavení hodnocení v rámci celé školy i vlastního pojetí výtvarné výchovy učitelem. Bez znalosti práce výtvarného pedagoga (aprobovaný výtvarný pedagog má vždy svůj styl výuky a svůj systém) a výchovně vzdělávacích cílů celé školy nelze říci, jaká forma hodnocení je lepší. Ublížit slovem lze stejně jako známkou. Ublížit lze zejména tím, že budeme pod „závojem obrázků“ hodnotit vlastnosti žáka, naše vzájemné sympatie, či svoji vlastní představu toho, co bychom sami chtěli namalovat. Hodnocení ve výtvarné výchově je cenná zpětná vazba, která nám má otevřít pro každou další tvůrčí činnost obzory a nastartovat naši mysl k odvážným výpravám. A proto je dobré, aby žák byl pro svoji tvůrčí expedici dobře vybaven.
ModulČlánky
8660
0
21. 06. 2011
Příspěvek ve stručnosti představuje vzdělávací oblast Umění a kulturu, jejíž koncepce vytvořila důležitý rámec nejen pro obory již dlouhodobě ve vzdělávání etablované – Výtvarnou a Hudební výchovu, ale i pro Doplňující vzdělávací obory – Dramatickou výchovu, Filmovou/Audiovizuální výchovu a Taneční a pohybovou výchovu. Pozornost se dále zaměřuje na proces tvorby jako na propojující prvek všech uměleckých oborů a na potřebnost rozvíjení tvůrčích činností žáků ve všeobecném vzdělávání. Příspěvek byl přednesen na konferenci „Taneční a pohybová výchova v základní škole“, kterou pořádal Národní institut pro další vzdělávání ve spolupráci s MŠMT ČR a dalšími institucemi dne 14. 6. 2011 v Praze, v budově ministerstva.
ModulČlánky
7706
0
24. 02. 2011
Celostátní výtvarné přehlídky dětí a mládeže mají dlouhodobou tradici a jsou ojedinělou akcí ve výtvarném oboru. Nemají charakter soutěže, ale ukazují současnou úroveň metodických postupů pedagogů v zájmových výtvarných činnostech s dětmi a mládeží. Všechny přehlídky byly přínosné tím, že kvalitativně posunuly vývoj výtvarné výchovy v Čechách.
ModulDiskuze
09. 02. 2011
ForumStandardy základního vzdělávání - 1. fáze
Lucie Marková, 7. 2.: ad výtvarná výchova: Ač jsem příznivcem standardů, nejsem jejich zastáncem ve vzdělávacím oboru výtvarná výchova. Vzorová úloha mi přišla nejednoznačná, výběr ukázek zavádějící. Podívám - li se na výstupy v RVP - pak by další hodnocenou položkou v testu mohla být vlastní tvorba. Jak chcete otestovat fantazii a kreativitu? Vlastní invenci? Předně bych chtěla autorce diskusního příspěvku poděkovat za zájem o výtvarný obor, neboť zatím zůstává (a je to pochopitelné) stranou. Pokud mne nic neuniklo, tak se k navrženému standardu a ukázce vztahovalo zatím pouze vyjádření paní Slávikové ze dne 22. ledna. Potěšilo mne, že bylo kladné. Vnímám obavy autorky a souhlasím s tím, že standardizovat a testovat vlastní tvorbu žáků by bylo proti smyslu nejen výtvarné výchovy, ale proti smyslu tvůrčí činnosti vůbec a to ve všech vzdělávacích oborech, které vycházejí z určitého druhu umění. Zůstaňme ale u výtvarného oboru. Součástí vzdělávacího obsahu je nejen vlastní tvorba, ale i činnosti zaměřené na vnímání a interpretaci a to jak tvorby vlastní, tak umělecké. Výtvarný obor, stejně jako ostatní obory, má svůj znalostí základ a díky němu může zprostředkovávat poznání. Daleko lépe budeme moci prožívat radost z vlastní tvorby i setkání s uměleckým dílem, pokud budeme umět rozlišit, porovnat a pojmenovat co na obrazech vidíme. Žáci budou při vlastní tvorbě daleko svobodnější, pokud budou umět rozlišit třeba jednotlivé druhy kontrastů, poznat, že malba na obraze využívá barevné valéry apod. Schopnost číst vizuální informace a to jak běžné, tak umělecké produkce patří ke všeobecným znalostem a k dovednosti, bez které se neobejdeme (neexistuji, když mne „nevidíš“). Nezamýšlíme žáky „zkoušet“ zda znají, či neznají určité umělecké dílo, ale je důležité, aby rozeznali, zda vidí sochu, obraz nebo třeba reklamu. To, že to často není jednoduché určit bez kontextu, je pravda. Co se týká ilustrativní úlohy, tak výběr ukázek by byl neřešitelný, pokud bychom zjišťovali autora a dílo. Ale pakliže chceme zjišťovat to, zda žíci umí pojmenovat – vybrat jednu z možností, tak jde o dovednost, která konkrétní ukázku „přesahuje“. Záměrně jsme nabídli pro odpověď možností více, než je ukázek, myslím, že možných odpovědí na výběr mohlo být ještě více. Vaše návrhy na úlohy budou vítány. Jak se díváte třeba na úlohu, ve které by žáci z nabídky pojmů např.: (akord, rytmus, tvar, barva, scénář, kompozice, objem, gesto, atd.) přiřazovali jednotlivé druhy umění? (S tím, že přiřazení některých pojmů není jednoznačné). Nebo třeba přiřadit detail k celku – k části obrazu – najít zbylou část? Markéta Pastorová
ModulČlánky
7263
0
28. 01. 2011
V dokumentu, který je metodickou podporou k filmové/audiovizuální výchově, najde čtenář rozsáhlou databázi informačních zdrojů k této problematice s jejich stručným popisem.
ModulČlánky
12789
0
05. 06. 2009
Příspěvek přináší zkušenosti se zpracováním průřezových témat ve ŠVP v pilotních gymnáziích.
ModulČlánky
4752
0
29. 04. 2009
Pro konstrukci obsahu edukačních programů muzeí a galerií je třeba nejen porozumět základním školským dokumentům, ale je třeba s nimi dlouhodobě a cíleně pracovat.
ModulČlánky
5217
0
15. 12. 2008
První etapa diskuse k filmové výchově přinesla řadu názorů, které jsme se pokusili strukturovat a následně zobrazit v prostředí myšlenkové mapy.
ModulČlánky
11061
0
21. 03. 2008
Článek je úvodní kapitolou k dalším pěti příspěvkům, které přinášejí inspiraci pro zapracování některých průřezových témat do ŠVP. Ukázky byly vybrány ze ŠVP pilotních škol, které se účastnily projektu ESF PILOT Z.
ModulČlánky
25410
0
21. 03. 2008
Příspěvek popisuje příklad začlenění průřezového tématu Mediální výchova do ŠVP. Ukázky byly získány z ŠVP pilotních základních škol, které se účastnily projektu ESF Pilot Z.
ModulČlánky
18299
0
31. 01. 2008
Co jsou průřezová témata a jaký je jejich smysl. Jak přistupovat k hodnocení průřezových témat. Forma realizace a přístup k hodnocení.
ModulDiskuze
30. 10. 2007
ForumArchiv
Děkujeme autorovi za jeho příspěvek, je první a to nikdy není jednoduché. O to více bychom byli rádi, pokud s námi autor setrvá v diskusi i nadále. Pokud vnímám správně obsah vašich slov, tak snahu najít v systému vzdělávání pro filmovou výchovu vhodné místo a vytvořit její obsah vítáte. Souhlasím s vámi, že je třeba vnímat téma filmové/ audiovizuální výchovy v kontextu širším, zejména pak ve vztahu k výchově k tvořivosti a tvůrčím činnostem vůbec. Má-li se dařit tvorbě žáků, je nutné, aby s nimi pracoval tvůrčí učitel, který má s tvorbou (ať se vztahuje k jakémukoliv druhu umění) zkušenosti. Snad ještě důležitější je, aby to byl učitel, který je schopen k tvorbě inspirovat druhé! Ve vztahu k žákům, se pak jedná o zcela autorské metody a postupy, dalo by se také říci „pojetí“, „škola“,dílna, ateliér. Ty se tříbí velmi dlouhou dobu a vyžadují neustálou pedagogickou i tvůrčí reflexi a oborovou i mezioborovou komunikaci. Odpověď na otázku jaký by měl být učitel, zabývající se vizuální, audiovizuální či filmovou výchovou, má podle mne smysl hledat současně s obsahem a cílem filmové výchovy. Chtěla bych se teď zastavit vaší věty „Kreativita jako motto je na školách velmi vzácná“ Myslím si, že školy teprve dospějí k tomu, že kreativita se může stát nejen mottem, ale také jejich strategií. Proč ale tomu tak není? Možná, že kreativita je pořád ještě pojem, jehož obsah (mimo oblast umění) je vnímám spíše intuitivně a utilitárně (často jako postup pro rychlé a bezchybné splnění jakéhokoliv úkolu s okamžitou kladnou odezvou). Avšak potěšující je, že trendy ve vzdělávání jsou kreativitě, zdá se, nakloněny. Navrhujete, aby komunikaci o nové výchově předcházela věcná kritika stavu tvořivosti ve vyučovacích předmětech a to nejen ve výtvarné, hudební a dramatické výchově, které jsou tradičně za kreativní předměty považovány. Udělat si analýzu toho, zda se ve školním vzdělávacím programu na příležitosti k rozvíjení tvořivosti myslí, by mělo být zájmem (přála bych si, aby to byla priorita) každé školy. Orientaci v tom, jaké otázky je vhodné si položit nabízí útlá, leč velmi zajímavá publikace „Výchova k tvořivosti ve školním vzdělávací programu" (více informací na www.rvp.cz/clanek/249/1274). Jako řešení pro podporu tvořivosti spatřujete v existenci „tvořivé výchovy“ jejíž naléhavost vnímáte více, než existenci filmové výchovy. Pojem „Výchova k tvořivosti“ považuji za přesnější: nabízí postupy, které je možné uplatnit ve všech vyučovacích předmětech a v životě především. Přesto si myslím, že tvůrčí postupy, které vycházejí z jednotlivých druhů umění jsou kvalitativně jiné. Bylo by dobré, aby se podařilo pojmenovat v čem jsou tvůrčí postupy filmové/audiovizuální tvorby nenahraditelné a o co děti, které nemají zatím šanci se setkat s filmovou/audiovizuální výchovou (jejíž obsah je systematizován a po odborné stránce kvalitně uchopen), přicházejí.Velmi dobrou inspiraci pro tyto úvahy nabízejí i vstupní texty.
ModulČlánky
8713
0
15. 10. 2007
Průřezová témata jsou povinnou součástí základního vzdělávání na 1. i 2. stupni, a proto i na málotřídních školách musí být do školního vzdělávacího programu začleněna a vhodnou formou realizována. Článek přináší i několik praktických ukázek opatřených komentáři.
ModulČlánky
9144
0
10. 09. 2007
Ukázky k jednotlivým částem učebních osnov jsou v různé míře převzaty z pracovní verze ŠVP Základní školy Hřebeč, okres Kladno a jsou upraveny a komentovány pro potřeby metodického textu.
3
18
0
veřejná
Ke Standardům vzdělávacích oborů ZV byly zpracovány metodické komentáře pro: Český jazyk a literatura, Matematiku a její aplikaci, Cizí jazyk (Anglický jazyk), Další cizí jazyk (Německý jazyk, Francouzský jazyk), Doplňující jazykové standardy (Španělský jazyk, Italský jazyk a Ruský jazyk). Úvodní texty a soubory metodických komentářů ke stažení jsou zveřejněny níže.
standardystandard
10
9
0
veřejná
průřezové témaprůřezová témata
ModulDUM
05. 05. 2011
Se zájmem jsem sledovala jednotlivé kroky tvůrčí práce autorky s výtvarným dílem současného umělce Gerharda Richtera. Domnívám se, že jeho tvorba, zejména „malby přes fotografie“ může být pro věkovou skupinu žáků 12 – 15 let velmi atraktivní, neboť uvnitř obrazu vzniká jakýsi další – jiný prostor vybízející k rozehrání a pohybu vlastní obraznosti. Poměrně velké množství diapozitivů prezentace pak dává učiteli impulsy, jak je možné s žáky pracovat. Přestože se nemusíme ztotožnit zcela s nabízenými otázkami, rozhodně nás mohou inspirovat i k tomu, abychom si uvědomili, na co bychom se ptali třeba jinak. Jedná se tak o velmi cenný podnět k tvůrčí pedagogické konfrontaci různých pojetí interpretce výtvarného díla při práci s žáky. Jak odlišné od výroby výrobků mdlého ducha, která je často zaměňována za tvůrčí proces a za výtvarnou výchovu vůbec. Ráda bych alespoň takto poděkovala autorce a zároveň položila otázku kolegům výtvarníkům: Uvítali byste tuto formu inspirace a metodické podpory pro přiblížení současného umění žákům ve větším rozsahu? Markéta Pastorová